#1
alto_textblock
#1
31. prosince 1901. Číslo 360
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
nebudeme při fom člniti nijakých nároků na aFsolulní
přesnost, klerá — jak v povaze věci samě leží —
jest ovšem vyloučena.
Amerika, jež se svými cenami 3.25 resp. 3.281
ct. již od počátku listopadu stalečně se držela, ačkoliv
na evropských trzích ceny v tu dobu značně ustou-
pily, snížila v tomto týdnu konečně také svoje zázna-
my pro všecky druhy cukrů a to na dvakráte. Sní-
žení toto, jež obnáší celkem 16ct., působilo na všecky
evropské trhy ovšem velmi nepříznivým dojmem,
to snad byl by jediný nový moment, jímž další zne-
hodnocení výrobku bylo by možno vysvětliti.
O našem trhu nemožno vlastně za minulý tý-
den nověděli ničeho, poněvadž obchod u nás bez
ohledu na pohyb cen úplně vázl a k závěrkám vůbec
ani nedošlo. Naprostá zdrželivost prodavačů pro
všecky lhůty má za následek, že veškeré u nás
v tomto týdnu znamenané ceny mají hodnotu pouze
jmenovitou, a tak efektivní ztráty z nového poklesnuti
cen u nás není. Za to nepřímé zlráty a škody do-
stoupí u nás značné výše, a slálá neochola továřen
ku prodejům nalezne výrazu v číslíci zásob, s který-
mi přejdeme do nové kampaně. Lze přitom s dobrým
svědomím tvrditi, že — potrvají-li stávající poměry
i na dále — naše zásoby budou dne . srpna 1902 vy-
kazovati poměrně největší přírůstek proti loňskému
roku, což dle okolností může jeviti na náš trh velmi
nepříznivý vliv i v tom případě, když by skutečně
k výdatnému obmezení osevu v příštím roce došlo
o tom pochybovati zatím nechceme.
Na zprávu o úhradních koupích domácí spekula-
ce v Německu zotavil se včera náš trh poněkud
takže končí za stálejšího smýšlení K 18.— za I. vý-
robek pohotový a na leden a K 18.10 za únor franko
Ustí. Zadní výrobky, jež také nebyly odnikud vybí-
zeny, znamenají K 16.80 až 17.30 franko Ustí B. 88
Skoro stejný obraz jako náš trh poskytovaly take
trhy německé, kde teniokráte továrny rovněž mno-
ho nevyhízely. Zejmena vybídka v pohotovém zbož
byla daleko skrovnější než-li zboží lhůtové, což vy-
světluje okolnost, že ztráty poslednějšího jsou větš
než-li u výrobku pohotového. U německých rafineri
prozrazovala se poněkud větší koupěchtivost, tato ne-
byla však tak značnou, aby sama o sobě byla s to
nějaký ohrat k lepšímu přivoditi.
Vzhledem k pokročilé roční době, kdy ke zpraco-
vání v několika velkých továrnách zbývá poměrně
již jen malé množství řepy, nehodláme již obírati se
vlivy nynější nepříznivé povětrnosti na jakost dosud
nezpracované cukrovky.
Pokud jednání brusselské konferenee
se týká, nevniklo o nich do veřejnosti ani v tomto
týdnu nic nového, nanejvýše ve spojení s nimi zprá-
va, že prý Londýn a Paříž v očekávání positivního
výsledku ukvapeně engažovaly se a la hausse velkým
množstvím cukru; je-li zpráva ta pravdiva a ne-
dojde-li k očekávanému výsledku konference, pak
možno s bezpečností hleděti vstříc silným, předčas-
ným realisacím, kterými by trhy na novo utrpěly.
V souvislosti s brusselskou konferencí nutno u-
vésti též předlohu nového cukerního zákona belgi-
ckého, která ve své podstatě neznamená nic jiného
než-li zvýšení vývozních premií belgických. Ovšem
má se o této předloze jednati až po skončeném za-
sedání premiové konference, z jejíž porad mělo by
dnes vystoupiti vlastně Rumunsko, jelikož změnou
svého cukerního zákona stanoví, že za vyvezený
cukr dlužno vrátiti výrobní prémii, které tedy na při-
ště účasten bude pouze cukr v zemi spotřebovaný.
Náš zemský spolek cukrovarníků zaslal včera mi-
nisterstu financí telegram, kterým žádá, by rakouská
vláda vzhledem k vážné situaci světového trhu vzdala
se dalšího účastenství na konferenci. Stejného a po
případě ještě důraznějšího kroku přáli bychom si téz
od jiných našich korporací a to nejen cukrovarni-
ckých, nýbrž zvláště také zemědělských.
Z kolonií oznamuje se, že Kuba, kde kolem
20. ledna budou již všecky továrny v práci, počíná se
objevovati na trhu s novým cukrem. V Louisianě stě-
žují si do příliš teplého a vlhkého počasí, kampan
slibuje však dobré výsledky.
Zřejmé světové zásoby cukerní obnášejí dle
Lichta 2,780.814 t. proti 2,274.432 t. jeví tedy při-
růstek o 506.382 t.
Trh s bílým zbožím byl v fomto týdnu rov-
něž klidný, jsa obmezen pouze na menší závěrky
z druhé ruky. Ceny rafinády zůstávají nezměněny
a to K 84.— při 100 q a K 85.— při odebrání men-
sího množství. — Trhy terstský a londýnský nevyka-
zují také žádné změny, a stejně znějící kursy posled-
ního pro letní měsíce jako pro zboží pohotové prozra-
zují, že Anglie má pro léto zboží zabezpečeno.
#5
alto_textblock
#5
Z trhů obilních. Počasí bylo minulého týdne
zcela abnormální. Deště trvaly téměř po celý týder
a také temperatura byla poměrně vysoká. Osení jes
všude bujné, ale bylo by přes to žádoucím počas
suché a chladnější. Stav vody značně stoupl. ale
plavba byla už skončena. Na trzích zahraničních
panoval sváteční klid. Smýšlení bylo sice dosti
pevné, ale odbyt byl velice omezený a rozpjelí cen
skrovné. Na trzích amerických byly podnikány roz-
sáhlé koupě spekulační, při čemž kursy stoupaly. Na
trzích anglických bylo smýšlení rovněž pevné, ale
konsumenti byli zdrželiví a obraly nepatrné. Z trhů
francouzských nebyly oznámeny větší změny a také
obchod byl slabý. V Berlíně pohotové zboží podra-
žilo, ale pozdější lhůty zlaciněly. V Pešti bylo smý-
šlení pro zvláštní druby plodin pevné a ceny stou-
paly, kdežto pícniny zůstaly nezměněny. Pšenice byla
hned z počátku pevná, obchod byl však zvláště ná-
sledkem slabé nabídky mírný. Později poplávka ještě
stoupla a ceny proli minulému týdnu až o 20h
stouply. Celkový dovoz — arciť jen ve čtyřech dnech
— obnášel 20.000 q. obraly 70.000 q a vývoz 540
Žito šlo skrovně na odbyt a to jen pro zpotřebu
místní. Ceny zůstaly z počátku nezměněny, později
však byly učiněny některé závěry pro vývoz a ceny
o něco se zlepšily. Dle jakosti znamenaly K 7.— a
7.121/2. Ječmen na kroupy a ke krmení byl trvale
klidný. Dle jakosti byl placen při paritě peštské
K 5.80—6.—. Ječmen ze stanic pro pivovary a sla-
dovny znamenal K 6.25—7.50. Oves byl jen mírně
nabízen, ale laké poptávka pro zpotřebu byla slabá.
Dle barvy a čistoty bylo placeno K 7.— až 7.35, za
lepší a prima druhy K 7.50. Vybíraný byl placen
o několik haléřů dráže. S kukuřicí starou byl obchod
skrovný. Ceny zůstaly nezměněny K 5 30—5.35.
Nové zboží bylo placeno pobolové K 4.80—4.85, na
leden K 4.871/2. S řepkou nebylo obchodu. Na srpen
1902 znamenala K 11.80—11..90, Iníně placeno k
14.50—15.50, konopné semeno K 9.75—10.— z Pešti.
Vikev byla nezměněně pevná K 8.50.
#6
alto_textblock
#6
Druhá kolej sevorozápadní dráhy. V kon-
cessní listině severozápadní dráhy nalezá se zcela
jasné ustanovení, že jest společnost povinna stavěti
druhou kolej, jakmile kilometrový výnos dosábne p
několik let určité výše, resp. ji převýší. Eventualit
tato nastala již před několika lety a také se o ní
živěji diskutovalo. Pak věc utichla. Tvrdilo se ovšem
z pramene dobře zpraveného, že vláda naléhala sice
na výstavbu druhé koleje, že však spoločnost zmí-
něné dráhy proti vládnímu výkladu koncessní listiny
postavila svůj, klerý prý věc staví do docela jiného
světla. Výklad tento byl prý podepřen rozsáhlýmia
vlivnými styky, které z otázky této udélaly věc poli-
tickou. Při známém jednání postátňovacím, kterě
mělo společnosti přinésti tak obrovské zisky, že roz-
horlená veřejnost poslavila se téměř do posledního
muže proti němu, o otázce této mluvilo se jen tak
mimochodem a s patrným přesvědčením, že by po-
vinnost tato spadla na bedra státu. Ba vídeňské
listý jistého směru mluvily přímo v télo příčin
o dobrodiní sestátnění pro ty které kraje. Bezohledné
jednání severozápadní dráhy však nedalo snahám
sestátňovacím usnouti. Konkrětně projevily se o zná-
mém pilném návrhu českých posianch a v dalším
návrhu dra. Fořta. Tim dostala se opětně celá tato
záležitost do akutního stadia a s ní i otázka druhé
koleje. Proti jasnému znění koncessní listiny nechce
ani nyní společnost slyšelí o télo své povinnosti.
Nepopírá, že kilometrový výnos dávno přev ýšil
udaný průměr, uvádí však, že by stavba koleje této
snížila výnos akcie pod zajištěné minimum a že by
tedy výstavba tato předpokládala zvýšení garancie
státní, která by se jinak stala illusorni. A stanovisko
toto jistě vytkne správa opělně na vládní vyzvání,
aby přikročila k stavbě druhé koleje, prozatím na
tratích, které toho následkem značné frekvence
nutně vyžaduji a které činí asi 65 km. Dle dnešního
stavu věcí bude olázka tato rozřešena soudně. Mělo
se tak státi již dávno a bylo by se tak také stalo,
kdyby nebyli v tomto státu mocnější činitelé než
taleresu slátu, mělo se tak státi již před tím. nežse
#7
alto_textblock
#7
vážně jednalo o sestátnění dráhy samě. Jak roz-
hodne soud, dnes ovšem známo není: bursa však
již připravuje náladu. Akcie severozápadní dráhy
klesají (v minulém téhodnu s 449 na 431 K) již nyní
a klesání kursů jest provázeno tichým doprovodem
dotazů, jak asi bude, kdyby rozhodl soud proti spo-
lečnosti, kdyby jí uložil vykonati to, k čemu se
sama v koncesní listině byla zavázala. Nejdříve se
mělo za to, že stát svých práv a nároků hájiti ne-
bude a že celá otázka zmizí při jednání o se-
státnění, když ale poměry — a hlavně následkem
naléhání českých interessentů a poslanců — byly
mocnější než se očekávalo, připravuje bursa půdu
jinak — klesáním kursů, které oslatek až příliá
příkře kontrastuje s faktickým stavem, dle něhož by
z celkového nákladu připadlo na akcii něco přes
1 K, obnos to věru nepatrný! Bude se ukazovati na
možné úhony hospodářské, na zostření dnešní ne-
příznivé situace, na ochablost trhu atd., aby se vy-
volala mocná vlna na ochranu ohrožených akcionářů
severozápadní dráhy.... Snad se v tom směru
bude mluviti o sociálních povinnostech státu: možno
jest u nás vše. Situace přiostřila se tedy k prvním
známkám boje a zápasu. Na jedné straně zájmy
státu a na druhé zájmy těch, kdož dosud z přízně
státu a z bezohledného vykořisťování stavu dnešního
tyli. Charakteristickým bude ale vždy, že na tyto
zájmy státu musili poukázati teprve ti, již líčeni za
nepřátele jich, a že je nutno hájiti proti sloupům
dnešního regimu.
Dopravní výhody na uherských drahách
r. 1902. Sazební oddělení uherského obchodního
ministerstva jednalo o dopravních výhodách pro zboží
na uherských státních drahách. Předsedal ministr
Hegedůs. Výhody dosavadní povoleny opětně až na
nepatrné výjimky. Při tom bylo nutno podrobiti dů-
kladné revisi dosavadní výhody a pomýšleti na mírne
zvýšení sazeb tam, kde to bez úhony vážných zájmů
učiniti lze. Částečné odstranění obilních refakcie
(hlavně do přístavišť soutěžní dopravy vodní) na trati
zeminské schváleno. Dopravní sazby pro surový lih
z horno-uherských stanic nepatrně zvýšeny, stejně
obilní sazby ze sedmihradských stanie. O řadě jiných
předmětů se rozhodnutí dosud nestalo, bude však
uveřejněno nejděle do konce června. Zamýšlená další
revise bude se hlavně týkati dopravy dříví, výhod
pro máslo a uhlí, pro surový a rafinovaný cukr a pro
cukrovku.
Mlecí řízení. Pan dr. Hotoveťz uvádí rozpjel
mezi našimi cenami pšenice a zahraničními za směro-
datné při posuzování škodlivých následků zrušení
mlecího řízení a dospěl k tomu závěru, že po zrušení
mlecího řízení naše ceny pšenice u porovnání s cizo-
zemskými jsou v neustálém sestupu. K podepření
svých důvodů mezi jiným uvádí, že v roce 1900,
prvním to roce po zrušení mlecího Hzení, byly
berlínské ceny pšenice v prvním pololetí vyšší jen
2 zl. při tuně a v druhém již o 6 zl., v prvním čtvrt
letí 1901 však už o 7 zl. a v druhém čivrtletí dokonce
už o 14 zl. Z tohoto znehodnocování tuzemské pše-
nice vyvozuje ohromnou onu ztrátu pro naše země-
dělce. Snažil jsem se ve své odpovědi dokázati, že
data pana dr. H. se skutečností se nesrovnávají,
jelikož dle statistických zpráv c. k. ministerstva
orby byly berlínské ceny pšenice v prvním pololetí
1900 o 8 zl., v druhém o 11 zl. vyšší, v prvním čtvrt-
letí 1901 o 13 zl., v druhém čtvrtletí o 14 zl. a v pro-
sinci 1901 zase už jen o 11 zl., tak že rozpjelí to je
dnes zrovna takové, jaké bylo před rokem a jaké bý-
valo také za řízení mlecího, vyjímaje ovšem léta ne-
úrody u nás. Poněvadž pan dr. II. svůj průkaz o škod-
livosti zrušení mlecího řízení zbudoval na klesajících
cenách naší pšenice, kterýžto fakt jsem vyvrátil.
popírá ve své odpovědi krátce správnost mých udajů.
Poněvadž čerpal jsem svá data z těchže úřadních
zpráv c. k. ministerstva orby jako pan dr H. a jelikož
není možno, že by c. k. ministerstvo orby vydávalo
své statistické zprávy v lišících se obsahem exem-
plářích, trvám na tom, že udaje pana dra. H. jsou po-
kud se týká rozpjetí a postupu cen v létech 1900
1901 úplně nesprávné a že padají proto tak
vývody z těchto jeho dat činěné. Ve Velkém Meziříčí,
dne 28. prosince 1901. Josef Čermák. — V ne-
dělním čísle „Národních Listů“ opravuje nejmeno-
vaný odborník moje pojednání o působení mlecího
řízení v sobotním čísle téhož váženého listu uveřej-
něné. Musím doznati, že jen s nechutí chápu se péra
vůči „odborníkovi“, který opravuje, co nikdo ne-
tvrdil. Vzdyť já jsem přece jen sestavil ceny počínaje
rokem 1900, proč jde p. odborník na ceny v r. 1809
zpět? To mohi jit ještě o dva roky zpět a byl by nabyl
dilferencí ještě mnohem větších! Já jsem na základ
skutečných cen, které se v království českém v roce
1900 a 1901 platily, dokázal, že ceny od 1. ledna, re-
spektive od 1. července 1900, kdy mlecí Hzení teprv
na dobro zrušeno bylo, neklesly, ale naopak stoupaly,
kteréžto stoupnutí do dnes u pšenice 60 kr. na 100 kg.
obnáší. Odvoláním se na ceny dřívějších let nevy-
vrátí se to, co jsem nezvratně dokázal, aniž se setře
nepříznivý dojem ve příčině dřívějších tvrzení, že
totiž ceny v roce 1900 o 41/2 zl. klesly. Rovněž ne dal-
ším tvrzením pana odborníka o nepatrnosti našeho
množství prodejně pšenice — musí již odpustiti, že
já těm úřadním číslicím nevěřím a sice proto, že sám,
ač jsem jen malým mlynářem, koupím do roka množ-
ství obilí od velkostatků, jehož cena ani množství
na žádném trhu k záznamu nepřijde; tím způsobem
koupí a prodá se v Čechách přímo do mlýnů tisíce
vagonů. V příčině množství mlýnů v Rakousku rád
doznávám, že jsem jich nepočílal, jelikož ale číslice
mnou uvedená byla na letošní anketě ve Vídni u při-
tomnosti povolaného odborníka p. dra. Hotovce cito-
vána, aniž by ji byl týž vyvrátil, ač jinak vše co proti
znovuzavedení mlecího řízení uvedeno bylo, s náma-
hou lepší věci hodnou vyvracel, musil jsem míti za
to, že je správná. Ostatně počet ten ničeho nerozho-
duje, když zástupci všech těchto tisíců mlýnů, až na
nepatrné výjimky, nechtějí o znovuzavedení mlecího
řízení ani slyšeti. Jos. Karlík.
Obmezení pěstění oukrovky. Na posledn
schůzi spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách
jednalo se též o stavu cukerního průmyslu, který
není utěšeným. Ceny nalezají se na úrovni, na jaké
nebyly dosud nikdy. Příčinou tohoto smutného stavu
jest nadvýroba. Trh disponuje dnes zásobami, které
mu umožňují sráželi systematicky ceny. Východiškem
z dnešní situace byla by buď zvýšená spotřeba nebo
zmenšená výroba. Poněvadž pak splnění preníh
momentu čekali nelze, nezbývá než sáhnouti po even
tualitě druhé. A o ní právě na uvedené schůzi jed
náno. Má li výsledku docíleno býti, předpokládá
otázka tato ovšem dohody se závody ve všech zemieh
cukr vyrábějíeích, respeclive alespoň vyvážejících
Německo ochotu dosud projevilo, Italie celkem ne-
chová se odmitavě, v Rumunsku dojde samo sebou
na snížení výroby následkem zrušení dosavadních
výrobních prémil pro vývozní zboží, Rusko jakoukol
dohodu odmítá a limine, u nás jest ochoty dosti
Věc však spojena jest se značnými překážkami i doma
Máme u nás v Čechách řadu cukrovarů, které z vělš
části zpracují řepu sklizenou s polí majitele cukro-
varu (šlechtické a p.). A právě ohledně těchto jea
obtíží nejvíce. Kde majitel cukrovaru sám není pro-
ducentem řepy, tam ovšem věc dá se nejen snáze
provésti, ale i — a to hlavně na váhu padá — kon-
trolovati, po případě vynutiti. Jak ale provésti tot
co do cukrovarů prvé kategorie? A pak: řešení
otázky předpokládá i dohodu s rolnictvem. Je by
stihlo obmezení řepného pěstění nemálo. Ovšem jen
na rok, dvě — ale za dnešních těžkých poměrů
každý úbytek jest tím citelnější. A tak bude zále-
žitost tato ještě předmětem častých a vážných porad
Přáli bychem si jen, aby vedeny byly klidně, s pil-
ným zřením dnešní situace, bez agilačních hesel
která v poslední době povážlivě u nás sílí a vlivu
nabývají. Jde o důležitý český průmysl, jehož exi
stence padá více na váhu než domnělé prospěchy
rozporů a bojů, které se v poslední době s tak ná
padnou vytrvalosti vyvolávají.
Pivovarnictví r. 1901. Končící právě rok
nebyl pro pivovarnictví příznivým. Výroba v někte-
rých zemích klesla, v jiných nepatrně stoupla. Závě-
rečná výrobní čísla nejsou sice dosud uveřejněna.
jsou však — jak »Fr.« udává — nižší lonských
Spotřeba širokých vrstev lidových zvláště ve Vídni
D. Rakousích klesla. Suroviny byly dražší než v kam
pani 1899—1900. Náklady výrobní vzrostly vyšším
cenami uhlí, jiných spotřebních předmětův a zdraže-
ním režie. Uvěrní poměry odběratelů se zboršily
převaha velikého kapitálu projevila se i v tomito vý-
robním odvětví až příliš cilelně. Výrobci jsou nucen
vedle úvěru zboží skýtati odběralelům i úvěr peněžní
který spotiebil značný díl jich kapitálu provozovacíh
a klerý činí dnes milliony.. Tenlo stav razmnožuj
počet pochybných pohledávek a snižute výnos.a
#8
alto_textblock
#8
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ ,
Plzně r. 1886
Teplice r. 188
„ .
„ „ Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
„ .,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp-
„. „ » mel. úpisy
„ » » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poleční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
„ 1872
dto.
Místní dráha N. Brod- Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . ..
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
. . .
Ústecko leplická dráha . . .
Česká severní dráha ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha -
Rakouská sev.západní dráha
dlo.
(lit. B.)
Pražskoduchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
Prvni česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
. . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářska společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. reléz. davky
První českomorav. tov. na stroje
#9
alto_textblock
#9
na několik výjimek výnos pivovarů klesl. Akciové
společnosti platí dividendy o 1—2% menší, někter
zvláště nové závody neplatí žádných. Vývoz do Uhe
klosl opětně. Hlavním vývozním odbytištěm bylo
tentokráte Německo, výnos vývozu však i zde kles
(ne poslední příčinou bylo známé zvýšení dovozního
cla). Dovoz havorského piva se zmenšil. Vývozu de
zemí na moři Středozemním vystupuje nový nepříte
v americké soutěži.
Nová německá provinoie? Před nedávnen
vyskytl se v německých listech zajímavý návrh, aby
rýnsko-westfálský průmyslový okres byl prohlášen
za samostatnou provincii. Návrh německými novi
nami byl velmi živě diskutován a z veliké část
schvalován. Územi, o něž jde, měří asi 100 čtv. mi
a má přes 4 mill. obyvatel; jeho poměry jsou zvláštn
a následkem vyslovené průmyslového rázu značně
odlišny od ostatních krajů. Řadu zvláštních úkol
jeho lze řešiti jen v autonomním rámci nové pro
vincie, která by utvořena byla z dosavadních prů
myslových částí Porýnska a Westfálska. Námitky
proti projektu tomuto se vyskytující ukazují zvlášte
k tomu, že jeho finanční základy spočívaly na sypk
půdě konjunktury a že by byly právě v dobách, kdu
by proviněním financím případaly zvláště obtížné
úkoly, finance tyto ve stavu nejnepříznivějším. Zatím
ovšem jest věc ve stadiu akademických úvah, cha-
rakteristickou jest ale okolnost, že jednota hospodář-
ských poměrů stává se faktorem, rušícím nebo alespoů
ohrožujícím dosavadní hranice zemí. Není v tom
také pro nás kus poučení? Srovnejme: kraje česk
mají až na malé poměrně dosud výjimky ráz země-
dělský, zněmčené (zvláště kompaktnější a bohatý se -
ver) průmyslový. V poslední době přímo houževnaíě
se pěstuje rozpor agrárních a průmyslových zájmů.
sesiluje se všemi možnými prostředky — může jas-
nějšího býli důvodu pro netříštění našeho národního
programu stavovskými agilacemi a namnoze nesplni-
telnými hesly než uvedený právě příklad z Německ
a odlišné hospodářské rozvětvení českých a zněměe-
ných krajů? A může býti vážnějšího vybídnutí k prů
myslové práci u nás?
Z ústř. jatek pražských. O Novém roce v
středu dne 1. ledna 1902 olevřeny budou veškeré
úřadovny v ústř. jatkách i úřadovna nájmu c. k. po
travní daně na čáře jen do 1 hodiny po po
ledni.
Podvodnické firmy v cizině. Vývozní kan
celář obchodní a živnostenské komory pražské upo
zorňuje interessenty, že jí došly příslušné zprávy
z Londýna a z Mersiny. Adresy dotyčných podvod-
nických firem jmenovaná kancelář na požádání ihne
sdělí.
Pojištování proti ztrátě při elosování
mnohých losech a slosovatelných cenných papírec
nastává v případě tahu nejmenším obnosem pro
majitele cilelná ztráta, proti které možno chrániti se
pojištěním. Pojištění toto provádí za mírné sazby
Živnostenská banka pro Čechy a Mo
ravu v Praze, jakož i její filiálky v Brně, Plzni
Jihlavě, Budějovicích, Pardubicích, Táboře, Moravsk
Ostravě a Vídni dle prémiového tarifu na rok 1902
který interessentům na požádání zdarma a frank
zaslán bude.
Konkurs prohlášen byl včera obchodním sou-
dem v Praze na jmění protok. firmy Leopol
Heller, hotovitel damských a dětských obleko
v Praze, na Příkopě č. 10. Konkursní komisař rada
Bauer ze Skallheimu, prozatímní správce dr. V. Mo-
scheles, advokát v Praze. Schůze věřitelů 8. ledna,
přihlášky do 7. února, rok likvidační 14. února.
Z České spořitelny. Reditelství usneslo se,
aby účastníkům spořitelny pro stáří byly vklady, na
nichž se členství jejich zakládá, pokud se tyto vklady
ještě 31/2% úrokují, počínaje dnem 1. ledna 190
bezvýminečně 4% zúrokovány.
#10
alto_textblock
#10
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 30. prosince. (Pův. zpr. »N. L.e)
Dnešní bursa minula zcela bez zájmu pro ně-
který z našich papírů a podáváno pouze za;
akcie Živnostenské banky K 263.—, České banky
»Union« K 246.— peněz, strojírny Daňkovy z
K 440.— zboží. Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějí:
#11
alto_textblock
#11
x. Z Vídně, 30. prosince. (Telefono
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešn
bursa byla úplně pod dojmem stálého klesání
kreditek. Chubé smýšlení rozšířilo se dnes n
celý trh a klesání kreditek, způsobené rozsáhlým
vyrovnáváním závazků místní spokulace, bylo
uváděno ve spojeni s nepříznivým odhadem bi
lance kreditního ústavu, což se odůvodňoval
zvlaště neuspokojivým výsledkem bilance Ško
dovy akciové společnosti. Poškozeny byly
značně bankovní papíry a hodnoty železářské
Tyto zhoršily se zvláště pověsími o naslávaji
cím přiostření boje kartelového. Poměrně málo
dotčen byl toliko trh dopravní, jemuž prospělo
klidnější nazárání na otázku severozápadní
dráhy. Akcie lěto dráhy dosáhly silné reprisy.
#12
alto_textblock
#12
31
#15
alto_textblock
#15
panlne
#16
alto_textblock
#16
96.—
#17
alto_textblock
#17
90 25
92.—
—.—
90.—
102.75
97 —
89.50
98.—
95.—
95.—
95.—
100.—
#18
alto_textblock
#18
99.—
#19
alto_textblock
#19
—.—
102.75
102 75
102 75
93 50
104 50
104.50
93.10
106 60
106.60
128.—
#20
alto_textblock
#20
246.—
#21
alto_textblock
#21
——
—.—
—.—
—.
#22
alto_textblock
#22
263.—
2955
379.—
267
980.—
—.—
5500
440.50
452.5
180.—
#24
alto_textblock
#24
—.—
#25
alto_textblock
#25
—.—
#26
alto_textblock
#26
—.—
#27
alto_textblock
#27
—.—
#28
alto_textblock
#28
—.—
#29
alto_textblock
#29
—.—
#30
alto_textblock
#30
—.—
#31
alto_textblock
#31
—.—
#32
alto_textblock
#32
1373
#33
alto_textblock
#33
—.—
#34
alto_textblock
#34
—.—
#35
alto_textblock
#35
tbet
#36
alto_textblock
#36
96.50
#37
alto_textblock
#37
91.25
#38
alto_textblock
#38
93.—
#39
alto_textblock
#39
92. 50
#40
alto_textblock
#40
91.—
#41
alto_textblock
#41
103.75
#42
alto_textblock
#42
97 75
90.50
99.—
96.—
96 —
96
#43
alto_textblock
#43
99.50
#44
alto_textblock
#44
—.—
#45
alto_textblock
#45
103-75
103 75
103.75
105.50
105.50
#46
alto_textblock
#46
94.10
107 60
107 60
129.—
#47
alto_textblock
#47
247.—
#49
alto_textblock
#49
—.—
#52
alto_textblock
#52
265.—
#53
alto_textblock
#53
2965
380.—
2680
988.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
5590
433.—
453.50
182.—
#55
alto_textblock
#55
—.—
#56
alto_textblock
#56
440.—
#57
alto_textblock
#57
—.—
#58
alto_textblock
#58
—.—
#59
alto_textblock
#59
—.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
—.—
#63
alto_textblock
#63
138
—
—.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
#65
alto_textblock
#65
proe.
#66
alto_textblock
#66
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
. .
delší lhůly
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 1.st
delší ihůty . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů
„ delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
#67
alto_textblock
#67
Rakouské kreditky
Diskonto
. . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždanská banka . . . .
Španělské exterieury . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
. . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
. .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . ..
Dannenbaum
. . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . . -
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
#68
alto_textblock
#68
Akeie státní dráhy byly poměrně dosti pevné
Jižní dráha dosáhla po závěrku oficialního ob
chodu podslatného zlepšení. Paroplavební opětn
dražší. Naposledy nastalo smýšlení poněkud
klidnější a to zvláště pevnosti bursy berlinské
odkud podnikány koupě kroditek. Tyto akcie
pak se poněkud proti nejnižšímu stavu zlepšily
Renty a ostatní hodnoty ukládací pevné za ob
ehodu poněkud čilejšího. Devise a valuty
mírně ochably. Na eskomptním snazší 325/k
x. Z Vídně, 30. prosince. (Telf. »Nár. Le
(Večerní bursa.) Kreditky 637.50 (po —.—)
uherské kreditky 658.—, anglobanka 261.—
bankovní jednota 442.50, unionka 545 50
länderbanka 416.50, státní dráha 653.—, jižní
dráha 78.50, polabská dráha 452.—, severo-
západní dráha 441.50, turecké tabákové 288.—
rýmavsko-muráňské 469.—, alpinky 387. 50.
po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko
runová 94.—, turecké losy 99.—, marky z
hotové 117.23 kasa, na ultimo 117.26. —
Smýšlení chabé.
Z Vídně, 30. prosince. (Závěrečn
úřadní kursy.)
Únorová renta . 99.—
rak. severozáp. dr. 440 75
99.05
společná » květ.
polabská dráha 452 5
99.—
pražsko-duchcov. 180.—
» stříb.
spol. st. dr. rak. uh. 652.7
rakouská » zlatá 118.65
jižní dráha . . 76 —
» » kor.
95 95
silniční dr. lit. A. 283.—
uherská » zlatá
118.50
„ kor.
94.—
, , . B. 279.—
státní losy 1854
190.—
dunaj. paroplaveb. 798.—
» , 1860
rakonský Llovd . 858.—
pražská želez. sp. 1373.—
po 500 zl. . .
141.50
po 100 zl. .
171.50
česká montan. sp.
1067.—
státní losy 1864
216.—
387 —
alpská montan. sp.
147 50
466 —
losy tisské .
rým.-muráň. spol.
404.—
» úvěrního úst.
rak. zbrojovka
396.—
147.—
vídeň. l. komun.
vídeň. slavební sp.
—.—
turecké losy
99.50
peštská vagonka
—.—
b. anglo- rakouská
261
severočeská uhlář.
—.—
442 —
vídeň. b. jednota
západočeská ubl
r. úst. pro úv. poz.
875.—
mostecká uhl. sp. 740.—
rak. úvěrní ústav
637.50
Schodnica
uh. úvěrní banka
657.—
turecká tabák. rež. 287.—
415.—
devisa německá . 117.30
b. pro země rak.
545.—
vídeňská unionka
» londýnská 239 12
246.—
česká b. Union .
» pařížská . 95.10
„ curyšská . 94 60
Živnost. banka
—.—
buštěhradská A . —.—
dvacetilrank
19.03
B . 980.—
marka papírová . 117..30
duchcov. podmok. —.—
rubl
» . 252.50
lvovskočernovická —.—
Místní prodeje kreditek působily
tísnivě. Na konec se smýslení poněk ue
zotavilo. Jižní dráha pevná. Dodatečnaí
bursa: kreditky 638.25, jižní dráha
7675, alpinky 388. 50.
Eskontní sazby 3/4, 41/4 pro.
#69
alto_textblock
#69
Devisy.
#70
alto_textblock
#70
Berlínská bursa, 30. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Dnešní bursa za-
hájena byla z větší části smýšlením bez chut
k obchodu, takže kurs celé řady papírů nebyl
stanoven. V průběhu bylo smýšlení slabší, ale
konec zase upevněn. Na trhu bankovním byly
rakouské kreditky velice chabé a klesly o cele
3 procenta, čehož příčinou byly zprávy, že tak
hirtenberská továrna na patrony bude míti špat
nou bilanci a pak hlavně prolipruská demon-
strace v haličském zemském sněmu. Domáe
bankovní hodnoty oslabily se jen pranepatrně-
Na trhu dopravním podnikány byly opětné koupě
lombardek německou bankou. Státní dráha.
jakož i ostatní rak. dráhy na začátku dost
pevně, později slabší. Jinak byl celý tento trh
klidný. Hodnoty báňské byly na začátku slabé.
později železářské papíry na zprávy o zvýšen
cen železa rýnsko wesifalských válcoven uper-
něny. Uhlářské hodnoty tísněny byly zprávou
»Köln. Volkszig.«, dle níž vzdor nižším cenám
koksu nedělají se nově uzávěrky. Harpenské
o 2 proc. nižšl. Kasovní trh byl velice klidný.
kursy spíše o něco slabší. Na trhu ukládacím
byly člnské půjěky pevné, španělské exterieury
povolily
Soukromý diskont klesl na 3 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#71
alto_textblock
#71
. . . .
#72
alto_textblock
#72
Z kasovních papírů: Concordia 285.—
Eschweiler 186.—, Geisweider 145.—, Hoch
dahl 155.25, Katovické 182 25, Wilhelm 171 50
Phönix 128.—, Rh. Stahl 137.—, Schalker (r
285.—, Westfalia 108.90, Orenstein 98.—
Rh. Metall 75 25, Hasper 126 90, Donners
mark 192.25, Huldlechinský 86.—, Vulean
194.10, Bismark 191 25, Caro 100 25, Hoesch
138 50, Georg-Marie 95.10, Königsborn 139.—
Nordistern 226. 10.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 30. prosince
(C.-B) Kreditky 201.—, státní dráha 140.50, jižn
dráha 20.25. Dise. com. 118.40, německá b. 202. 90
obchodní b. 138.90, drážďanská b. 127.75, darmštadt
ská banka 125.50, národní banka 102.75, dortmund
ské 155 50, bušlěhradské —.—, Henri 88.10, trans
vaalské 16375, Canada 112.—, Northiern
střodomotská 91—, meridional 132 75, gotthardskí
#73
alto_textblock
#73
Penize
#74
alto_textblock
#74
197. 50
#75
alto_textblock
#75
—.
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
117.171
#79
alto_textblock
#79
117.25
239.07
239.15
#80
alto_textblock
#80
93 50
#81
alto_textblock
#81
—.—
#82
alto_textblock
#82
—.
#83
alto_textblock
#83
95.05
#84
alto_textblock
#84
94.60
—.—
#85
alto_textblock
#85
94.60
#86
alto_textblock
#86
Začátek
#87
alto_textblock
#87
20B.10
#88
alto_textblock
#88
180.25
202.90
139 50
128.—
#89
alto_textblock
#89
172.50
185 60
41 70
159.50
172.90
166.20
#90
alto_textblock
#90
304. 00
#91
alto_textblock
#91
104.20
112.50
164 —
—.—
#93
alto_textblock
#93
Zboží
#95
alto_textblock
#95
197.70
—.—
—.
117.32
117.50
239.25
239.40
—-
93.70
—.—
—.—
—.—
95.15
94.75
—.—
#96
alto_textblock
#96
94.75
#97
alto_textblock
#97
Konee
#98
alto_textblock
#98
201.12
180.50
202 87
138 90
127.75
76.75
173.—
186.—
41.75
158.—
172.—
165 19
304 25
#99
alto_textblock
#99
104. 50
108.75
112.—
163 . 50
102 50
#100
alto_textblock
#100
164.20, švýc. centrál. —.—, švýc. senrovýchodní
——, uherská zlalá —.—, uherská korun
italská —.—, španělská 76.80, turecké 102.254 —.—,
něm. Ll. 105.—, hamburské p. 109.—. — Kastgro-
Lauřina huť 186.10, dortmundské 41 75, bochumst
173 25, gelsenkirchenské 172 10. Hibernia 165 20
harpenské 158.—. Consolidace 304 50, Dannbm. — —
rak. bankovky 85.20. Vídeň na dl. —.—, Vídeň n
krátko 85.20, Londýn na delší lh. 20 221/2. Londýn na
krátko 20.37, Paříž 81.05, rubl 216 05, Amstero-
dam 168 40. — Smýšlení: Upevněně.
Z Berlínn, 30. prosince. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 203.10, státní dráha —.—, lombardy
19.60. Smýšlení chabé.
Z Frankfurtu, 30. prosince. (Tel. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 202.—, akcie spolučn. statní
dráhy 140 60, papírová renta —.—, stříbrná renla
99.30, rak. zlatá renta 101.10. 49% korunová renta
95.10, uherská zlatá renta 96.40, uherská koranov
renta 100 10, lombardy 19.30. Smýšlení klidné.
Z Frankfartu, 30. prosince. Dodat. bursa.)
Kreditky 201.—, státní dráha 140 60, lombarty
20 20.
Z Paříže, 30. prosince. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.25, 31/2% půjčka 101.50, Smýšlení
nerozhodné.
Z Paříže, 30. prosince (Tel. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 100.15, Spct. renta 1000.07.
3l/2pct. renta 101.37, italská renta 101..30, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1245, státní dráha 709.—
lombardy 105.—, turecké losy 104.75, směnky na
Londýn 25.14, rakouská zlatá renia 102. 10 uher-
ská zlatá renta 103.—, otomanská banka 526 —
tabáková režie 309.—. Smýšlení chabé.
#101
alto_textblock
#101
Trhy na borhl-
#102
alto_textblock
#102
Bursa plodinová.
#103
alto_textblock
#103
V Praze, 30. prosince.
Obili, Znamená se za 50 kg transito: pše
nice česká jakosti 76 81 kg K 8.65 až K 9.30,
uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — t
— kg K 0.— až K —.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 8.20 až K 8.40 žito české
jakosti 70 až 75 kg K 780 až 8.20, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské js-
kosti — až — kg K 0.— až 0 —, vadně — až — kg
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.—
až K —.—; ječmen výběr K 825 až 8..30,
první jakosti K 770 až K 7.75, střední K 7.40 a
K 7.50, merkantilní K 7.10 až K 7.20, ječmen k set
K 0.— až K 0.—, vadný K 0— až K 0.—
oves rychlík 1901 K 7.60 až 7.70, prima 1901
K 7.55 až 7.60, merkantilní K 7.40 až 7.50, ovea
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K O.— až K O. —
cizozemská K O.— až 0.—, cinquanfinova 1900 K 0.—
až K 0.—, nová 1901 K 6.35 až 6.40, cinquant.
1901 K 7.50 až 7.60; vikev česká K 8.20 až 8. 50.
baličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— i
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšenična mouka č. 0 K 29.50 až K 30 50.
č. 1 K 29 — až K 29.50, č. 2 K 27.— až 28 — č. z
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—, č. 5 K —.— až K 21 50. č. 6 K 19.— at
20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14 50.
Žilná mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50
15 50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitnéK
11.— až K 11.50, krupice K 29.50 až 30.50, zadia
K 11.— až K 11.50, tluč K 12.50, kroupy: čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň
zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 27.50 až K 28.—, modrý ruský K 26. 50 až 27 25,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmtn český K —.— až K —.—, holandský K 27.—
až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 43.— až 80.—, švédský K —.— až K —.—.
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190
K 50.— až K 55.—, konopná semena uherskak
—.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25,
Iněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmeni K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.25
až 14.—, k vaření žlutý K 975 až K 11.25, k varení
zeiený K 13.25 až K 13.75, ke krmení K —.— a
—, čočka K 10.— až 16.50
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídl
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K —.— až K —.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.25 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový II. jakosti K 7.— až K 7121/2, bram-
borový I. jakosti K 7.50 až K 8.—-, bramborový ne-
jemnější K 8.50 až K 8.75.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transitee
sádlo uherské K 57.50 až K 58.59, sádlo americk
K —.— až K —.—, tůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky ce-
ské K 8.50 až K 11.75, bosenské 110./120 až 80/as
K 16 50 až K 21 50, srbské K —.— až K —.—
višně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— ažK
—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8.—
až K 10 —
Seno a slááma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 435 až K 4.75, nelisované K 4.35
až 4.75, cizí K 3.75 až 4.25; sláma cepy mlácená
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.75 až 2.85,
ke stlaní K 2.50 až 2.90, cizí K 2.50 až 2.90.
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 7.20 až K 7.40.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 30 kg:
Kvasmice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpatky
K —.— až K —.—
#104
alto_textblock
#104
Cukr.
—n— V Praze, 30. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. L.«) Surovina. Dnešní trh zahájen
byl vyčkávavě a po dojití o 213—5 fen. niž-
ších cen z německých trhů nabízeno za poho-
tové Ústi K 17.95; pro naprostou zdrželivos
továren nedošlo však k žádné závěrce. V po-
ledne snížili kupci svoje nabídky o 5 h, takž
podáváno za I. výrobek pohotový a na leden
K 17.90 z Ústí, K 17.30 z Kralup, K 17.20
z Prahy, K 16.75 z Kolina a K 16 65 z Par-
dubie, za dodávku na únor K 18.— franko
Ústí. —
Za zadní výrobky B 88 proc. možno
doefliti K 16.70 až 17.20 z Ústí.
Ačkoliv odpolední Hamburk při částečně
nižších kursech oznámil smýšlení chabě, konči
náš bursovní trh přece cenami poledními př
klidném směru.
Trh s bilým zbožím jest po
sváteích klídný, a znamenané ceny K 84.—
resp. 85.— nevykazují žádné změny.
#105
alto_textblock
#105
ObIli.
Z Vídně, 30. prosince. (Telegram.) Pšenice
na jaro K 9.10 až 9.11, pšenice na květen-červen
K —.— až —.—, žilo na jaro K 7.69 až 7.70, žito
na květen červen K —.— až —.—, kukuřice na
květen červen K 5.76 až 5.77, oves na jaro K 7.76
až 7.77. — Smýšlení pro pšenici a žito pevnější,
pro kukuřici a oves klidné. Počasí zamračené.
Z Pošti, 30. prozlnce. (Zavěrečné kursy.)
Pšenice pevná, na duben 8.94 až 8.95, žit
pevné, na duben 7.42 až 7.43, oves stálý,
na duben 7.49 až 7.50, kukuřice stálá,
na květen 5.45 až 5.46, řepka stálá, n
srpen 1902 nová kampaň 11.85 až 11.95.
Počasi: krázné.
Z Pešti, 30. prosince. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, siý-