ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0a22a070-70e7-11dc-af54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1903.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 16. dubna.
#3 alto_textblock #3
K číslu 104
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
SII
#8 alto_textblock #8
Číslo v Praze za 2h
#9 alto_textblock #9
a na venkově za 3h.
#10 alto_textblock #10
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici číslo3. a expedice.
#11 alto_textblock #11
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Boj proti neněmeckým universitám. Z Vídně, 16. dubna. Na dvou fron- tách zahajují Němci boj proti neně meckým universitám. Na frontě proti Vlachům a na frontě proti Čechům Zaznamenali jsme v listě ranním projev bý- valého ministra dra. Arnošta Plener ao vlašské universitě, projev, jí příznivý. Prapodivně kontrastuje s tímto osvědčením bývalého vůdce Němců rakouských telegram inšprucký, že poslanec dr. Erler s purk- mistrem a místopurkmistrem hlavního města tyrolského svolávají na zejtřek německé vo- ličstvo ke schůzi, ve které má býti prote- stováno proti utrakvisaci in šprucké university. »Oesterreichische Volkszei- tung« pokračuje v odboji proti zřízen universit v hlavním městě mo- ravském, v odboji, ke kterému dal včera podnět v témž listě dr. Chiari. Vzpome- nutý list píše, že Čechům nestačí všechny hmotné výhody, kulturní vymoženosti a vý- sledky, jakých nabyli v oborech administra- tivy. Také jmenování českých úřadníků soudců Čechům nedostačuje. Ceho se domá- hají, je zjevné pokoření Němcův markrabství a brutální vydání jich zájmů. Odpověď vlády musí býti dána brzv. Tedy: Zřízení německé a české uni- versity na Moravě jest pokořením Němců a poškozením jich zájmů! V jedné věci též souhlasíme s panem drem. Chiarim a hlav- ním orgánem německé strany lidové ve Vídni že totiž odpověď vlády m u s býti dána brzy. Předpokládáme, ba oče- káváme se vší určitosti, že dle odpovědi té zachovají se Čechové též hned na počatku jarní kampaně Podle slova, jež pronesl předevčírem místo- předseda dr. Žáček na schůzi přerovské možno se nadíti, že také tento moravský po litik jest odhodlán k nejkrajnějš opposici, bude-li vláda poslušna více než zájmu spravedlnosti, více než zájmu, který ji káže míti zřetel na vlastní prospěch — terroru německé menšiny moravské.
#12 alto_textblock #12
Čeština na dolnorakouských obecných školách. Z Vídně, 16. dubna. Dolnorakouský zemský výbor uveřejňuje právě zprávuo školství dolnorakouském. Konstatuje se tam, že na 11 školách obecných v tří- dách nižších vyučuje se česky. V některých pak také v třídách vyšších, pokud jde o náboženství. »Ostdeutsche Rundschau«, která nemůže snést, že dne 26. t. m. má se v Karlově divadle za příčinou jubilea divadelního spolku »Po- krok« hráti česky pro zvané hosty, bouří proti připouštění češtiny na obecných ško- lách dolnorakouských, vykládajíc, že je to jenom průprava k zavedení češtiny jako zemského jazyka a zřízení veřejných škol s českým jazykem vyučovacím v Dolních Rakousích. Zároveň list volá po známém návrhu Koliskově, kterým má býti němčina prohlášena za výhradně vyučovací jazyk všech obecných a měšťanských škol dolno- rakouských, vyčítaje, že tento návrh, přijatý jednomyslně sněmem zemským, nedoše sankce. Z uherského sněmu. Z Pešti, 16. dubna. Dnes počíná jarní kampaň říšského sněmu uherské- ho. Ve sněmovně poslanecké budou napřed uvedeny na přetřes události v hon- védské kadetce pětikostelecké Odtud několik chovanců bylo propuštěno, poněvadž zdráhali se zpívati cí- sařskou hymnu. Kromě toho chce strana neodvislosti podati dotaz v příčině propuštění maďarských zřízenců haličské státní dráhy, která je nechtěla zaměstnávat, poněvadž nejsou mocni jazyka polského. Dr. Körber důvěřuje. Z Vídně, 16. dubna. Ministerský před- seda dr. Körber měl se zpravodajem neapolského »Ma tinu« krátkou rozmluvu. ve které řekl, že vnitřní těžkosti, které jest mu překonati, vyžadují vytrvalosti a trpělivosti, že však doufá, že dospěje k cíli, bude-li mu dopřáno času Hovor týkal se dále smluv obchod ních a styků rakousko-italských
#13 alto_textblock #13
Dr. Körber pravil, že vlády obou států Poctivé se snaží, aby uklidily vše, co vésti může k neshodám. Malé příhody naskytují se na obou stra- nách, avšak nezasluhují pozornosti. Vyslovil naději, že obchodní smlouvy u za- vřeny budou, ba věří, že budou projed- nány tarifní osnovy a že bude přijat tarií všemi šesti sněmovnami, rakouskými, uher- skými a italskými. Ovšem, nesmí se zahostiti předem žádná malomyslnost. Také po té stránce třeba trpělivosti a vytrvalosti.
#14 alto_textblock #14
Telegrafické zprávy.
#15 alto_textblock #15
Z úřadního listu.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 16. dubna. (C.-B.) »Wiene Zeitung« uveřejňuje zákon ze dne 14. dubna 1903 za příčinou ochrany jména a zna- ček společnosti Červeného kříže. Císař potvrdil sněmem království českého přijatý zákon za příčinou změny paragrafů 2. a 7., jakož i žrušení § 6. zákona ze dne 14. prosince 1888, kterýmž na základě zákona ze dne 17. června 1888 se prohlašují ustanovení v příčině odměny za vyučování náboženství na veřejných školách obecných. Císař jmenoval podmaršálka Oskara P ar. manna, inspektora armádní školy střelecké a předsedu komise pro posuzování aspirantů na hodnost štábních důstojníků, náměstkem vrch- ního velitele zemské obrany zemí na říšské- radě zastoupených.
#17 alto_textblock #17
Řeč srbského krále Alexandra. Z Bělehradu, 16. dubna. (C.-B.) Při slavnostní hostině, jež se konalav královském zámku za příčinou des áté ho výročního dne, kdy král Alexandr vlády se ujal, pronesl ministerský předseda Cincar Markovič vzletný přípitek královským man- želům. Odpovídaje na tento přípitek děkoval král Alexandr ministerskému předsedovi za projevená blahopřání, vytkl hlavními rysy dějiny dosavadního rozvoje srbského státu a poukázal na první památnou dobu let 1815 až 1878, v níž Srbsko dlouho bylo jediným kře- sťanským státem, jenž v skutek uváděl ideje
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Když padalo listi. Napsala Krista Nev šímalová.
#20 alto_textblock #20
Slunce dlouhými svými paprsky objímá zemi. Chladně ji objímá bez horoucího políbení. A poněvadž horoucí pocel jeho byl zdrojem ži- vota veškery přírody, zachmuříla tato svou tvář, zasmušila se, oděla se smutkem, když se jí ho nedostalo. Rozházené květy po lukách i zahra- dách sklonily hlavinky, ožehnuty byvše prvním mrazivým dechem severního větru. Zmlkli pěvci, přestaly bzučeti včelky, jen tu a tam vzdu- chem se ozývá „evrlík“ osamělého vrabce. Na všem leží těžký, teskný klid a smutek. Korunami stromů kvílí chladný severák a opíraje se do zbytků sežloutleho a zrudlého listí, srážíje k zemi v podobě hejna pestrých ptáků. Od- fouknuté lupení víří a poletuje chvíli vzduchem a potom teprv s mírným ševelem dopadá k zemi, kterou pokrývá malovaným kobercem. Toť každoroční tvář podzimní přírody s ma- lými jen odchylkami — — —. To rudé a žluté listí, šelestící pod nohama paní Evy Smutné, bu- dilo v duši její vzpomínku nad jiné trpkou, vzpo- mínku, při které se jí mocně svíralo srdce a oč se zalévaly horkými těžkými slzami. Ano, zrovna takovou tváří na ni zírala pří- roda před deseti lety. Tenkráte procházela se po čerstvě napadaném listí, držíc za malounkou ručku svého Vratíka, své dítě jediné, svou naději svou radost, svou pýchu.
#21 alto_textblock #21
Vidí jej dnes opět živě, jak násilím vyprosti svou ručku z ruky její, aby se hnáti mohl za širokým javorovým listem, který před ním, vě trem jsa unášen, letěl jako pestrý motýl, se- daje k zemi a zase se vznášeje do vzduchu. Vidí jej s jakou radostí třímal v ručce list kterého se namáhavě zmocnil, který však odhodiv po malé chvilce znova se rozběhl za jiným, c chvíle se po suchém listí váleje a radostí výskaje. Vidí ho, jak se mu očka rozkoší smála a jak se mu rychlým pohybem líčka nachem rozčerve- nala. Pociťuje, s jakou rozkoší zlíbala tenkráte nevinná ta očka i ty růžinky na bělostných líčkách svého klučiny. A paní Eva vzpomíná dále, jak Vratík ne chtěl jíti domů, jak toho ještě nechápal, že vy- stoupila těžká, šedivá mlha, stěžujíc dech pozd ním chodcům a že mrazivý vítr ofukoval zpo- cené jeho tílko. Vzpomíná, jak byla slabá tehda vůči svému děcku a trpce si vyčítá, proč ho násilím neod nesla domů.
#22 alto_textblock #22
Druhého dne na to Vratík sesmutněl. Jeho očka jindy tak jasná a smavá se zkalila, s líčel spadly růže a hošík jindy skotačivý a dovádějíc. jako bujné kůzle, náhle se stal klidným, poklá daje hlavinku, kam se mu událo. Ani hračky zamilované, ani vybrané lahůd ky neměly pro něho půvabu. Vratík se rozstonal A nyní vzpomíná paní Eva, jak odnesla te telící se dítě do malované jeho postýlky a jak ono vnořivši svou kučeravou hlavinku v bělostn podušky brzy usnulo.
#23 alto_textblock #23
Vzpomíná, jak se zatajeným dechem stála nad ním, pozorujíc jeho dech a každé jeho hnutí, vzpomíná, jak se jí srdce svíralo, když patřila na to, jak mu horečka do bílých tváří vtiskla ohnivé růže, když viděla, jak sebou malé tílko škubalo z nepokojného sna a jak potom všecek vyděšen srdceryvně zvolal: „Matinko!“ Oh, jak ji ten děsivý výkřik tehda polekal, jak v ní ztajil všechen život! Do dnes jej slyší, do dnes vzpomíná, co v tom jeho „matinko“ vše bylo utajeno. Byly to dětská bázeň, úzkost, stesk a volání o pomoc k té, která byla ochotna vy- cediti poslední kapku krve a zemříti několikráte po sobě, jen kdyby byla mohla pomoci, ulehčiti svému děcku. Ach, těch hrozných okamžiků vzpomíná, jak přišel lékař a zjistiv nejstrašnější z dětských nemoci, spálu, jak nařizoval, co vše se státi má. I na to myslí, jak řadu dní a nocí vydržela u po- stýlky svého trpícího synka, bez oddechu, bez jediné potřeby pro sebe, neklesajíc, neumolé- A když nemoc nechtěla ze svých spárů pu- stiti své oběti, když horečky přibývalo a vy- prahlé rty dětské se již skoro ani nepohybovaly, tu paní Eva vzpomíná, jak v strašné bolesti všecka zoufalá se vrhla na kolena před všeslitovníka, v jehož neskonalou dobrotu a lásku pevně věřila, a jak ho prosila za pomoc, za přispění! Leč ani bůh všemohoucí neslyšel tehda je- jího hořkého nářku, neviděl těžkých jejích slz a její kruhý bol ho nepohnul k slitování. Její Vratík skonal — — Skonal tenkráte, když padalo listí.
#24 alto_textblock #24
vajíe —