#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 16. dubna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 104
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARU
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3h.
#10
alto_textblock
#10
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici
číslo3.
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Boj proti neněmeckým universitám.
Z Vídně, 16. dubna. Na dvou fron-
tách zahajují Němci boj proti neně
meckým universitám. Na frontě
proti Vlachům a na frontě proti Čechům
Zaznamenali jsme v listě ranním projev bý-
valého ministra dra. Arnošta Plener ao
vlašské universitě, projev, jí příznivý.
Prapodivně kontrastuje s tímto osvědčením
bývalého vůdce Němců rakouských telegram
inšprucký, že poslanec dr. Erler s purk-
mistrem a místopurkmistrem hlavního města
tyrolského svolávají na zejtřek německé vo-
ličstvo ke schůzi, ve které má býti prote-
stováno proti utrakvisaci in
šprucké university.
»Oesterreichische Volkszei-
tung« pokračuje v odboji proti zřízen
universit v hlavním městě mo-
ravském, v odboji, ke kterému dal včera
podnět v témž listě dr. Chiari. Vzpome-
nutý list píše, že Čechům nestačí všechny
hmotné výhody, kulturní vymoženosti a vý-
sledky, jakých nabyli v oborech administra-
tivy. Také jmenování českých úřadníků
soudců Čechům nedostačuje. Ceho se domá-
hají, je zjevné pokoření Němcův
markrabství a brutální vydání jich
zájmů. Odpověď vlády musí býti dána brzv.
Tedy: Zřízení německé a české uni-
versity na Moravě jest pokořením Němců
a poškozením jich zájmů! V jedné věci též
souhlasíme s panem drem. Chiarim a hlav-
ním orgánem německé strany lidové ve Vídni
že totiž odpověď vlády m u s
býti dána brzy. Předpokládáme, ba oče-
káváme se vší určitosti, že dle odpovědi
té zachovají se Čechové též
hned na počatku jarní kampaně
Podle slova, jež pronesl předevčírem místo-
předseda dr. Žáček na schůzi přerovské
možno se nadíti, že také tento moravský po
litik jest odhodlán k nejkrajnějš
opposici, bude-li vláda poslušna více než
zájmu spravedlnosti, více než zájmu, který
ji káže míti zřetel na vlastní prospěch —
terroru německé menšiny moravské.
#12
alto_textblock
#12
Čeština na dolnorakouských
obecných školách.
Z Vídně, 16. dubna. Dolnorakouský
zemský výbor uveřejňuje právě zprávuo
školství dolnorakouském. Konstatuje se tam,
že na 11 školách obecných v tří-
dách nižších vyučuje se česky.
V některých pak také v třídách vyšších,
pokud jde o náboženství. »Ostdeutsche
Rundschau«, která nemůže snést, že
dne 26. t. m. má se v Karlově divadle za
příčinou jubilea divadelního spolku »Po-
krok« hráti česky pro zvané hosty, bouří
proti připouštění češtiny na obecných ško-
lách dolnorakouských, vykládajíc, že je to
jenom průprava k zavedení češtiny jako
zemského jazyka a zřízení veřejných škol
s českým jazykem vyučovacím v Dolních
Rakousích. Zároveň list volá po známém
návrhu Koliskově, kterým má býti němčina
prohlášena za výhradně vyučovací jazyk
všech obecných a měšťanských škol dolno-
rakouských, vyčítaje, že tento návrh, přijatý
jednomyslně sněmem zemským, nedoše
sankce.
Z uherského sněmu.
Z Pešti, 16. dubna. Dnes počíná jarní
kampaň říšského sněmu uherské-
ho. Ve sněmovně poslanecké budou napřed
uvedeny na přetřes události v hon-
védské kadetce pětikostelecké
Odtud několik chovanců bylo propuštěno,
poněvadž zdráhali se zpívati cí-
sařskou hymnu. Kromě toho chce
strana neodvislosti podati dotaz v příčině
propuštění maďarských zřízenců haličské
státní dráhy, která je nechtěla zaměstnávat,
poněvadž nejsou mocni jazyka polského.
Dr. Körber důvěřuje.
Z Vídně, 16. dubna. Ministerský před-
seda dr. Körber měl se zpravodajem
neapolského »Ma tinu« krátkou rozmluvu.
ve které řekl, že vnitřní těžkosti,
které jest mu překonati, vyžadují vytrvalosti
a trpělivosti, že však doufá, že dospěje
k cíli, bude-li mu dopřáno času
Hovor týkal se dále smluv obchod
ních a styků rakousko-italských
#13
alto_textblock
#13
Dr. Körber pravil, že vlády obou států
Poctivé se snaží, aby uklidily vše, co vésti
může k neshodám.
Malé příhody naskytují se na obou stra-
nách, avšak nezasluhují pozornosti. Vyslovil
naději, že obchodní smlouvy u za-
vřeny budou, ba věří, že budou projed-
nány tarifní osnovy a že bude přijat tarií
všemi šesti sněmovnami, rakouskými, uher-
skými a italskými. Ovšem, nesmí se zahostiti
předem žádná malomyslnost. Také po té
stránce třeba trpělivosti a vytrvalosti.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Z úřadního listu.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 16. dubna. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« uveřejňuje zákon ze dne 14.
dubna 1903 za příčinou ochrany jména a zna-
ček společnosti Červeného kříže.
Císař potvrdil sněmem království
českého přijatý zákon za příčinou
změny paragrafů 2. a 7., jakož i žrušení § 6.
zákona ze dne 14. prosince 1888, kterýmž na
základě zákona ze dne 17. června 1888 se
prohlašují ustanovení v příčině odměny za
vyučování náboženství na veřejných školách
obecných.
Císař jmenoval podmaršálka Oskara P ar.
manna, inspektora armádní školy střelecké
a předsedu komise pro posuzování aspirantů na
hodnost štábních důstojníků, náměstkem vrch-
ního velitele zemské obrany zemí na říšské-
radě zastoupených.
#17
alto_textblock
#17
Řeč srbského krále Alexandra.
Z Bělehradu, 16. dubna. (C.-B.) Při
slavnostní hostině, jež se konalav
královském zámku za příčinou des áté ho
výročního dne, kdy král Alexandr vlády
se ujal, pronesl ministerský předseda Cincar
Markovič vzletný přípitek královským man-
želům. Odpovídaje na tento přípitek děkoval
král Alexandr ministerskému předsedovi
za projevená blahopřání, vytkl hlavními rysy
dějiny dosavadního rozvoje srbského státu a
poukázal na první památnou dobu let 1815 až
1878, v níž Srbsko dlouho bylo jediným kře-
sťanským státem, jenž v skutek uváděl ideje
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Když padalo listi.
Napsala Krista Nev šímalová.
#20
alto_textblock
#20
Slunce dlouhými svými paprsky objímá
zemi. Chladně ji objímá bez horoucího políbení.
A poněvadž horoucí pocel jeho byl zdrojem ži-
vota veškery přírody, zachmuříla tato svou tvář,
zasmušila se, oděla se smutkem, když se jí ho
nedostalo. Rozházené květy po lukách i zahra-
dách sklonily hlavinky, ožehnuty byvše prvním
mrazivým dechem severního větru. Zmlkli
pěvci, přestaly bzučeti včelky, jen tu a tam vzdu-
chem se ozývá „evrlík“ osamělého vrabce.
Na všem leží těžký, teskný klid a smutek.
Korunami stromů kvílí chladný severák a opíraje
se do zbytků sežloutleho a zrudlého listí, srážíje
k zemi v podobě hejna pestrých ptáků. Od-
fouknuté lupení víří a poletuje chvíli vzduchem
a potom teprv s mírným ševelem dopadá k zemi,
kterou pokrývá malovaným kobercem.
Toť každoroční tvář podzimní přírody s ma-
lými jen odchylkami — — —. To rudé a žluté
listí, šelestící pod nohama paní Evy Smutné, bu-
dilo v duši její vzpomínku nad jiné trpkou, vzpo-
mínku, při které se jí mocně svíralo srdce a oč
se zalévaly horkými těžkými slzami.
Ano, zrovna takovou tváří na ni zírala pří-
roda před deseti lety. Tenkráte procházela se po
čerstvě napadaném listí, držíc za malounkou
ručku svého Vratíka, své dítě jediné, svou naději
svou radost, svou pýchu.
#21
alto_textblock
#21
Vidí jej dnes opět živě, jak násilím vyprosti
svou ručku z ruky její, aby se hnáti mohl za
širokým javorovým listem, který před ním, vě
trem jsa unášen, letěl jako pestrý motýl, se-
daje k zemi a zase se vznášeje do vzduchu.
Vidí jej s jakou radostí třímal v ručce list
kterého se namáhavě zmocnil, který však odhodiv
po malé chvilce znova se rozběhl za jiným, c
chvíle se po suchém listí váleje a radostí výskaje.
Vidí ho, jak se mu očka rozkoší smála a jak
se mu rychlým pohybem líčka nachem rozčerve-
nala. Pociťuje, s jakou rozkoší zlíbala tenkráte
nevinná ta očka i ty růžinky na bělostných líčkách
svého klučiny.
A paní Eva vzpomíná dále, jak Vratík ne
chtěl jíti domů, jak toho ještě nechápal, že vy-
stoupila těžká, šedivá mlha, stěžujíc dech pozd
ním chodcům a že mrazivý vítr ofukoval zpo-
cené jeho tílko.
Vzpomíná, jak byla slabá tehda vůči svému
děcku a trpce si vyčítá, proč ho násilím neod
nesla domů.
#22
alto_textblock
#22
Druhého dne na to Vratík sesmutněl. Jeho
očka jindy tak jasná a smavá se zkalila, s líčel
spadly růže a hošík jindy skotačivý a dovádějíc.
jako bujné kůzle, náhle se stal klidným, poklá
daje hlavinku, kam se mu událo.
Ani hračky zamilované, ani vybrané lahůd
ky neměly pro něho půvabu. Vratík se rozstonal
A nyní vzpomíná paní Eva, jak odnesla te
telící se dítě do malované jeho postýlky a jak
ono vnořivši svou kučeravou hlavinku v bělostn
podušky brzy usnulo.
#23
alto_textblock
#23
Vzpomíná, jak se zatajeným dechem stála
nad ním, pozorujíc jeho dech a každé jeho hnutí,
vzpomíná, jak se jí srdce svíralo, když patřila
na to, jak mu horečka do bílých tváří vtiskla
ohnivé růže, když viděla, jak sebou malé tílko
škubalo z nepokojného sna a jak potom všecek
vyděšen srdceryvně zvolal: „Matinko!“
Oh, jak ji ten děsivý výkřik tehda polekal,
jak v ní ztajil všechen život! Do dnes jej slyší,
do dnes vzpomíná, co v tom jeho „matinko“ vše
bylo utajeno. Byly to dětská bázeň, úzkost, stesk
a volání o pomoc k té, která byla ochotna vy-
cediti poslední kapku krve a zemříti několikráte
po sobě, jen kdyby byla mohla pomoci, ulehčiti
svému děcku.
Ach, těch hrozných okamžiků vzpomíná,
jak přišel lékař a zjistiv nejstrašnější z dětských
nemoci, spálu, jak nařizoval, co vše se státi má.
I na to myslí, jak řadu dní a nocí vydržela u po-
stýlky svého trpícího synka, bez oddechu, bez
jediné potřeby pro sebe, neklesajíc, neumolé-
A když nemoc nechtěla ze svých spárů pu-
stiti své oběti, když horečky přibývalo a vy-
prahlé rty dětské se již skoro ani nepohybovaly,
tu paní Eva vzpomíná, jak v strašné bolesti všecka
zoufalá se vrhla na kolena před všeslitovníka,
v jehož neskonalou dobrotu a lásku pevně věřila,
a jak ho prosila za pomoc, za přispění!
Leč ani bůh všemohoucí neslyšel tehda je-
jího hořkého nářku, neviděl těžkých jejích slz
a její kruhý bol ho nepohnul k slitování.
Její Vratík skonal — —
Skonal tenkráte, když padalo listí.
#24
alto_textblock
#24
vajíe —