#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
20. srpna 1904. Číslo 229.
#4
alto_textblock
#4
úplná, tak že Port Artur stále mohl své zásoby
rozmnožovati.
Ruský veják.
Dopisovatel »Dailu Telegraphu« líčí ruského
vojáka následovně:
Rušti vojáci dělají na mne dojem neoby
čejně dobrý. Lidé jsou po většině výborně slo-
žení. Jsou váhaví a těžkopádní, ale za to se
vyznamenávají hodnou podivu houževnatostia
trpělivostí, jaké nemá žádné jiné vojsko. Kdyby
pochod byl sebe těžší a kdyby jej ruský voják
musil podstoupiti třeba o lačném žaludku, ani
si nepostěžuje. Jak zacházejí s obyvatelstvem,
je přímo vzorné. Byl jsem svědkem následují-
eího případu: Sibiřský kozák prosil starého
Mandžura o dvě tyčky, jichž bylo třeba k upev-
nění lehkého kozáckého stanu. Mandžur odepřel.
S těmi představami o kozáckém mravu, jaké
jsem si přinesl z domova, očekával jsem, že
kozák na místě s Mandžurem krutě se vypo-
řádá. Ale na můj nesmírný podiv nebylo tak?
Sebevláda, jakou Rusové projevují v takových
případech, svědčí jak o kázni panující v ruském
vojště, tak o přirozené dobrotě ruského národa.
Přesvědčil jsem se, že Rusové jsou zcela jiný
národ, než jak si je představují v západní
Evropě.
Portarturský časopis.
»Nový kraj« v Port Arturu nepřestal vy-
cházeti, ale vychází na barevném papíře, ne-
maje bílého. Z inserátů možno viděti, jaké jsou
tam ceny potravin. Ceny se nezvýšily. Konservy
nabízejí po 60 kopějkách. Prodej masa děje se
pod dozorem vojenských úřadů, jež bdl nad
tím, aby nebylo zdražováno, a aby ho nikdo
nekupoval větší porci, než na něho podle
rozdělení vypadá. Piva, vína a pálenky jsou ve-
liké zásoby, ale prodej jich je přísně zapovězen.
Ženy do jedné pomáhají při obraně a jsou
rozděleny na tři třídy. Prvá pero, druhá šije a
připravuje obvazy. Třetí třída tvoří milosrdné
sestry, jež konají své povinnosti pilně a sebe-
obětovně.
V Arturu není žádných nakažlivých nemoci
Vyskytují se jen obyčejná onemocnění. Zdrave
posádky je výborné. Všecko mužské obyvatelstvo
je rozděleno na družiny a vycvičeno k pracím
obrany. Jsou ve svém šatě, ale každý má na
rameni číslo.
#5
alto_textblock
#5
Lelegrar-
#6
alto_textblock
#6
Poškozené ruské lodi.
Z Petrohradu, 19. srpna. (C.-B.) Te-
legram admirála Alexějeva sděluje
zprávu velitele eskadry, který se s křižáky
»Rossia« a »Gromoboj« do Vladivostoku na-
vrátil. Z télo zprávy vysvítá, že jmenované kři-
žáky, jakož i »Rurík« dne 14. srpna ráno ne-
daleko Fusanu strženy byly do tuhého
boje s číselně mnohem silnějším lod-
stvem japonským. Prodlením tohoto boje
byl »Rurik« na kormidelním stroj
porouchán a nemohl tedy obou
druhých lodí, jež do Vladivostoku unikly,
následovat, ačkoli se velitel »Rossie« na-
máhal, aby nepřátelskou palbu od »Rurika«
odvrátil. Také »Rossia« a »Gromobojs
doznaly v pětihodinném zuřivém
boji značných poruch. »Rossia« měla
11 děr pod vodní čarou, »Gromoboj« pak 6 děr.
Důstojníků ztraceno na obou lo-
dích více než polovic. Mužstva padla
čtvrtina. Zpráva vzdává velkou chválu stateč-
nosti, ehladnokrevnosti a odvážnosti důstojník
i mužstva.
#7
alto_textblock
#7
Na mandžurském bojišti.
Z Pelrohradu, 19. srpna. (C.-B.) »Ruská
tel. agentura« sděluje z Mukdenu ze dneška:
Na válečném jevišti jest všecko ticho. Na jižní
frontě Japonci ustupují k Haičenu, na východní
jsou vzdáleni 27 verst od Ljaojanu. Přední
stráže nejsou od sebe vzdáleny více než 5 verst.
Denně dochází k malým bitkám. Každodenně
lze bitvu očekávati.
#8
alto_textblock
#8
Afféra s »Rešitelným«.
Z Londýna, 19. srpna. (C.-B.) »Morning-
post« sděluje z Washingtonu: Japonský vyslane
Takahira podal včera státnímu tajemníkov
Hayovi odpověď japonské vlády na ruský protes
proti přepadení »Rešitelného«. Opis noty byl
doručen také anglickému ministru zahraničních
záležitosti markýzu of Lansdowne. V notě s
praví, že Japonsko odepírá vydat
»Rešitelného«.
Nikoliv Japonsko, nýbrž Rusko porušilo prý
čínskou neutralitu, obsadivši čínské území mimo
válečné pásmo, aby byly mu dodávány z něho
potraviny, dále zřídivši telegrafickou stanici
k vojenským účelům v Čifu a užívajíe Čifu za
základ zásobování Port- Arturu. Na to se tvrdí,
že »Rešitelný« nebyl odzbrojen, nýbrž že na-
ložil uhlí a byl tudiž s to, vyplouti každé chvíl
z přístavu. Nehledal v něm útočiště po boji,
nýbrž vplul do Čifu, jak jest doznáno, za účely
vojenskými, t. j. podati zprávu a tím porušil
neutrálnost. — Dokládá se, že konec noty se
tají, poněvadž Japonsko chce slyšeti ještě radu
Anglie a Spojených států.
Japonské lodi před Čifu.
Z Čifu, 19. srpna. (Č.-B.) Dva japonšti
torpédoborci vpluly dnes ráno do zdej-
šího přístavu, ale opustily ho již po půí
hodině. Pět jiných torpédoborců křižuje prý na
širém moři před přístavem. Účel přítomnosti jich
není znám.
Japonské pověsti.
Z Tokia, 19. srpna. (C.-B.) Admirál Togo
oznamuje: Dvě japonské dělové lodice, které
křižovaly poblíže Chanpintacu, shlédly 11. t. m
obě ruské dělové lodice »Giljaka« a »Odváž
ného«, které střílely na japonské dopravní lodi
Japonské lodi napadly ruské. Jedna střela za-
sáhla »Giljaka«, jenž ustoupil do Port Arturu.
Jest pravděpodobno, že 5. oddělení torpédovek
ponořilo v noci na 10. t. m. »Palladu« (?).
Velitel oznamuje, že jistý křižák typu »Pallady«
byl zasažen torpédem, o němž bylo zjištěno, že
skutečně i vybuchlo.
#9
alto_textblock
#9
Hrozby japonské.
Ze Šanchaje, 19. srpna. (C.-B.) Japonský
konsul sdělil daotajovi, že japonské lodi
zajmou lodi ruské, nebudou-li tyto
vypovězeny nebo odzbrojeny. Celní in-
spektor prohlásil, že obě lodi jsou neschopny
k námořní plavbě. Oprava »Gromoboje« bude
vyžadovati 10 dní, »Askolda« neurčitou dobu.
Cizí konsulové jsou rozhodnůti hájíti
neutralitu přístavu. V pozdějším telegramu
#10
alto_textblock
#10
se praví, že daotaj se odhodlal na radu celního
úřadu dovoliti ruským lodím pobyt v přístavu
do 23. t. m., načež musí po uplynutí 24 hodin
přístav opustiti nebo odevzdati zbraně. Zde s
čekají čínské lodi vojenské.
Opět útok na Port Artur?
Z Londýna, 18. srpna. »Daily Expre sse
sděluje z Čifu: Dvě hodiny po odplutí ja-
ponského parlamentáře z Port Arturu,
zahájili Japonci opětně útok na Port
Artur.
Z Čifu, 19. srpna. (C. B.) Dosavadní ztráty
Japonců při oblehání Port Arturu, včetně ztrát
u Takušanu a na severu města, páčí se celkem
na 5000 (7) mužů. Granáty dopadají stále do
Port Arturu, po většině do starého města. Tvrdí
se, že pravé křídlo Japonců proniklo až k čín-
skému arsenálu, jehož se již neužívá, 134/ míle
východně od města. Většina budov na lodenie
jest těžce poškozena.
Němečtí plnomocníci v Port Arturu.
Z Tokia, 19. srpna. S vyzváním, aby Ru-
sové vydali Port Artur, odevzdal japonský ve
litel generálu Stesslovi rozkaz císaře Víléma pro
německé vojenské plnomoeníky, odevzdaný mu
německým vyslanectvem v Tokiu, aby z Por
Arturu odešli.
#11
alto_textblock
#11
„Humannost“ Japonců.
Z Petrohradu, 18. srpna. (C.-B.) »Ruská
telegr. kancelář« sděluje z Mukdenu -ze dneška
Japonci zastihli loď se ženami a dětmi Rusů.
plující (z Port Arturu?) po moři, i zkáceli sto
žáry její a zanechali ji na moři. Loď byla prou-
dem přihnána k pobřeží u Čífu.
Ruské lodi v německém přístavu.
Z Cintau, 19. srpna, (C.-B) Střeli vo
čtyř ruských lodí vojenských bylo
převezeno do německého arsenálu
a děla učiněna úplně nepotřeb-
nými. Rusové zavázali se čestným slovem, že
až do konce války v Cintau zůstanou. Námoř-
níci zaměstnáváni budou nalehavými opravam
škod na lodích způsobených.
Minou zničená loď ruská.
Z Tokia, 19. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: Ruská dělová loď typu
»Odvážného« narazila na minu a ve čtvr-
tek večer v 8 hod. proti Liaotešanu se
potopila.
Poslední signál Vitgeftův.
Z Cintau, 19. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: Ruští důstojníci vypravují,
že poslední signál admirála Vitgefta byl, a by
pamětlivi byli rozkazů carových
a aby nevraceli se do Port Arturu
Japonské podmínky ruské posádce
v Port Arturu.
Z Londýna, 19. srpna. »Daily Telegraph«
dovídá se z Čifu, že prý Japonci nabídli ruské
posádce tyto podmínky kapitulace:
Předně, že celá ruská posádka
sevřená v Port Arturu smí ve
zbrani (7) projíti bez překáž ky
poloostrovem liaotunským a spo-
jiti se s armádou Kuropatkinovou.
Za druhé, všechno civilní obyvatel
stvo bude na náklad japonský dopraveno,
kam mu bude milo a líbo; za třeti Japone
žádají, aby jim za to generál Stessel vydal
nejen pevnost, nýbrž i všechno válečné loďstvo,
nalezající se ještě ve přístavě. Japonský parla-
mentář byl přiveden se zavázanýma očima ru-
skými hlídkami před generála Stessla a tytc
podmínky mu přednesl. Generál Stessel však
naprosto veškeré jednání odmítl, pravě, že
pevnost bude hájiti, dokud se v ní nacházeti
bude jen jediný muž.
Pověsti o generálu Štakelberkovi.
Z Berlína, 19. srpna. »Berl. Tageblatts
sděluje, že generál Štakelberk, který by
u Wafangsu poražen, byl z rozkazu Kuropatki
nova zbaven své hodnosti.
Obavy francouzské o koloniální
osady.
Z Paříže, 19. srpna. »France Militaire
uveřejňuje článek důstojníka generálního štábu
Deveresa, ve kterém poukazuje na nebez
pečí, jež hrozí francouzským koloniálním osadám
na Východě, kdyby snad mandžurská otázka
byla rozřešena na prospěch zbraní japonských.
Rusko-japonská válka musí Francii býti výstrahou,
neboť její indočinská država stala by se prvním
cílem dalších útoků žlutého plemene. Generální
štáb japonský má prý již sestavený plán pro
válku v Indočíně, který jest zrovna tak pečlivě
vypracován, jako plán pro vylodění vojska na
Koreji. Japonci by beze všech ohledů zvolili
první vhodný okamžik k válce s Francií. Ztráta
této výnosné kolonie byla by pro Francii těžkou
a byla by vůbec pociťována celou obchodní
Evropou.
Úsudek Kurokiho o Kuropatkinovi.
Z Říma, 19. srpna. Zprávy, jež přicházeji
přímo od Kurokiho, vyslovují přesvědčení
jeho o tom, že Kuropatkin všemi směry
stahuje vojsko k Mukdenu. Vyzvědači sdělují,
že veškeré připravy se strany ruské jsou již
učiněny za tím účelem, aby Ljaojan a jeho
okolí byly vyklizeny. Bitvy zde svedené měly
prý jen účel, aby postup Japonců k severu by
pozdržen.
#12
alto_textblock
#12
Opět přehmat japonský?
Z Washingtonu, 19. srpna. (C. B.) Stáln
tajemník Hay dostal telegram se zprávou, že
loď blíže neoznačená, jež dnes ráno chtěla
vplouti do přístavu v Čifu, byla 7 japon-
skými torpédoborci zajata.
#13
alto_textblock
#13
Ralkán.
#14
alto_textblock
#14
Telegramy.
Z Cařihradu, 18. srpna. (C.-B.) Zpráva
z Athén, že vypukne povstání v okresu voden-
ském (ve vilajetě bitoljském), jest bezdůvodna.
Ze Sofie, 18. srpna. (C.-B.) Generál Hamd
paša, jmenovaný nedávno Portou pohraničním
inspektorem, přijel sem z Cařihradu dohodnouti
se s bulharskou vládou o osobnosti bulharského
pohraničního inspektora a o sporných pohra-
ničných otázkách. Hamdi paša měl včera roz-
mluvu s ministrem vnitra Petkovem, spravujícím
prozatímně ministerstvo vnějších záležitostí. Hamdi
paša odjede odtud do Skoplje, aby započal
inspekci svou.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#16
alto_textblock
#16
Demonstrace ve slavonském království.
Ze Záhřeba, 19. srpna. V den narozenin
císařových došlo na některých místech ve Sla-
vonii k demonstracím, protože vedle chorvatských
byly vyvěšeny též prapory uherské. Proti demon-
strantům zakročilo četnietvo.
#17
alto_textblock
#17
Vypovězení anarchisté.
Z Bernu, 19. srpna. Spolková vláda vypo-
věděla celou řadu italských anarchistů, kteří
byli velmi činni při poslední dělnické stávce
v Haut de Font.
#18
alto_textblock
#18
Telegramy korresp. kanceláře.
#19
alto_textblock
#19
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 19. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně-
movna v dnešní schůzi své — za předsednictví
místopředsedy Feilitsche — vyslechla zprávu
téhož, že horní sněmovna schválila 17. t. m.
předlohy, poslaneckou sněmovnou dříve již při-
jaté a že tyto budou teď předloženy nejvyšš
sankci. — Po autentifikováni protokolu schůze
skončena.
#20
alto_textblock
#20
Z ruského dvora.
Z Londýna, 19. srpna. (Zvl. tel.) Bývalý
ruský následník trůnu velkokníže Michal Afexan-
drovič, bratr carův, jak sdělují soukromé zprávy
z Petrohradu, zasnoubil prý se s dcerou knížete
černohorského, bezpochyby s princeznou Xenií.
(Bylo námi již včera sděleno z Petrohradu. Pozn.
red.) Křest následníka vykoná se 24. t. m. bez
obvyklé pompy.
#21
alto_textblock
#21
Nehoda rakouské lodi válečně.
Z Terstu, 19. srpna. (C.-B.) Když včera
večer dubrovnický parník »Epidauro« při vy-
pluti z Terstu do Dubrovníku chtěl projeti mezi
loďmi válečnými, zvedl se náhle prudký vítr.
Při otočení kormidla, nařízeném kapitánem, vy-
pověděl struj službu i ačkoliv byla kotva ihned
spuštěna, narazil parník na vojen-
skou loď »Zenta«, jež byla nad
vodní čarou poškozena. Za pomoei
státního parníku »Audax« byl »Epidsuro« při-
vlečen zpět do přístavu. Kapitán, přístavní lodi-
vod a veškeré mužstvo bylo dnes u přístavního
kapitána protokolárně vyslechnuto.
#22
alto_textblock
#22
Z Finska.
Z Helsingforsu, 18. srpna. (C.- B.) Nový
generální guvernér Obolenskij sem přibyl a by
úřady na nádraží pozdraven.
Při návštěvě Iuteránského kostela miku-
lášského byl kníže Obolenský pozdraven bisku-
pem Nosbergem, jenž v německé řeči pro-
jevil naději, že kníže činnosti svou přispěje ku
blahu finského lidu. Kníže Obolenský odvětil
rusky a prohlásil, že doufá, že luteránské
duchovenstvo ukáže se býti výhradně jen
pravou služebníci církve.
#23
alto_textblock
#23
Národní hospodář.
#24
alto_textblock
#24
Objednávky pro státní dráhy.
Z Vídně, 19. srpna. (C.-B.) Železniční mi-
nistr objednal u rakouských vagonek pro rakouské
státní dráhy 62 osobních vozů, 30 služebních
vozů a 285 nákladních vozů celkovým obnosem
2,362.905 korun.
#25
alto_textblock
#25
Sklizeň chmele.
Z Vídně, 19. srpna. (C.B.) Dle zprávy
ministerstva orby chmel na Žatecku nebyl již
v poslední době intensivním parnům tolik vydán.
Česání bude asi do 20. t. m. všude ukončeno.
Plody jsou sice menší než obyčejně, ale úplně
zdravé, bohaté lupulinem a velejemné vůně.
Sklizeň bude činiti stěží přes 75.000 celních
centů. Ceny začaly u 240—250 K za 50 kg.
stouply ale zatím na 260 K. Rakovnická sklizen
skýtá čistý produkt, množství jest prostřední.
Na Ústecku a v okolí polepském jsou čáky
sklizně místy nepříznivé. Výtěžek činiti bude asi
45.000 ctů. Čáky na dubském území jsou slaby.
Na Moravě bude sklizeň ponejvíce dobrá, a
menší než prostřední; v Haliči ponejvíce jen
slabá; ve východní Haliči docílí se jen vými-
nečně příznivých výsledků; v západní Haliči ně-
které okresy jeví stav úplně uspokojivý a pro-
střední výtěžky nejsou řidky. Ve středním Štyrsku
skýtá česání plodinu dobře vyvinutou, v dolním
Štyrsku poskytne česání výtěžek kvanlitativně
uspokojivý. V Horních Rakousích lze počílati na
prostřední sklizeň.
#26
alto_textblock
#26
Stav osení v Rakousku.
Z Vídně, 19. srpna. Zpráva o stavu osení
vydaná ministerstvem orby, zní: Následkem
ustavičného sucha byly okopaniny a pícniny tak
poškozeny, že v mnohých krajích bude žen
velmi špatná. Nicméně v sudetských zemích.
ve východních krajích a v Dolních Rakousích
kde škody, suchem způsobené, byly nejznač-
nější, bylo docíleno zlepšení. V alpských zemíeh
a Horních Rakousích jsou škody méně značně
peněvadž částečné deště, které namnoze byly
výdatny, přivodily lepší vyhlídku na otavu a pod-
zimní sklizeň vůbec. Zně obilní skončily skoro
všude o 2 týdny dříve než obyčejně, vyjma
pozdní oves. Čerstvé zrání mělo tam, kde sucha
byla největší, za následek špatné zrno žita.
jižní a střední Moravě poskytoval ječmen
dobré zboží pro pivovary, barvy světlé a těž-
kého zrna. V Čechách, ve Slezsku, v Haliči a již-
ních zemích vyskytla se nuzná sklizeň mnohem
častěji, zvláště u letního osevu, z něhož oves
nejvíce a skorem všeobecně trpěl. Také v Dol.
Rakousích byla jakost letního osevu velmi pro-
střední a nepříznivá. Mlácení počalo. Zprávy
o mlácení na zkoušku svědčí o zhoršení vzhle-
dem k odhadům, učiněným prostředkem čer
vence, následkem špatného nálevu zrna. Kvanti-
tativně jest pšeničná žeň v Dolních Rakousích
skoro všude v Čechách do tří čtvrtin, na Mo-
ravě do polovice, v Haliči do čtvrtiny, v zemích
Krasu částečně prostřední, dílem nepříznivá
v ostatních částech těchto zemi a v celých Hor
Rakousích uspokojivá. Podobný výsledek je v
žitě; ve dvou třetinách Čech, ve větší části Mo-
ravy vypadla žeň žita prostředně nebo nepří-
znivě. Ve Slezsku a alpských zemích jest prů-
měrný výnos žní ozimových prostřední. Letní
osev byl na severu Dunaje suchem silně poško-
zen. Celkový výsledek žně ječmenné v zemích,
kde se zvláště pěstuje, může býti označen skoro
prostřední, žeň ovesná méně než prostřední
Ve větší části severních Čech, Moravy a Slez-
ska a v části východní Haliče dlužno označiti
žeň jako špatnou, jak co do zrna, tak cod
#27
alto_textblock
#27
slámy. V alpských zemích jest žeň ječmenná
prostředně dobrá, ovesná jen prostřední, v ze-
mích Krasu nepříznivá. V Bukovině jest výsle-
dek žně letního osevu a ozimu většinou uspo-
kojivý. Také pšenice trpěla značně suchem,
jmenovitě v jižních Tyrolech. Kukuřice byla
v přímořských zemích suchem vysušena a jen
v dobrých polohách bude obnášeti třetinu oby-
čejných žní. Velmi značné jsou škody v jižních
Tyrolech, Krajině, Štyrsku a severních Tyro-
lech. Vyhlídky jsou většinou špatné nebo pro-
střední. Jen v Krajině lze čekati dobré žně.
Na Moravě, v Dolních Rakousích a Haliči dá se
žeň ještě zlepšit, bude-li pršet. Lepší jsou naděje
na žeň v Bukovině. O sklizni otavy nemůže být
bohužel ani řeči. Také jeteliny trpěly hrozně
suchem a v okopaninách v příznivém připadě
musí býti přece počítáno s úbytkem značným.
Žeň bramborová jest v sudetských a východních
zemích nanejvýš ohrožena. Jen přijde-li rychle
vydatný dešť, může býti odvrácena úplná zkáza
žní. Ve Štyrsku, v sev. Tyrolech a Krajině jsou
vyhlídky prostřední, v Solnohradech aj Koru-
tanech uspokojivé, na jihu slabé. Cukrovka ne-
vykáže v žádné zemi ani při změně počasí i jen
poněkud kvantitativně uspokojující výsledek.
Řepa bude velmi cukernatá, ale špatná na váhu
proti normálním časům, as o třetinu špatnější
než roku předešlého. Ve mnohých částech su-
delských zemí, kde řepa se pěstuje, jsou škody,
způsobené suchem, velmi značné. Řepa ke
krmení a hlávkové zelí dává v Dolních Rakou-
sích, sudetských zemích, východních a karpat-
ských zemích jen málo naděje i jen na pro-
střední žeň. Přiznivější jsou vyhlídky v Horních
Rakousích. Také len, jmenovitě pozdní len, jest
suchem velmi poškozen. V sudetských zemích
lze čekat žeň sotva lepší než prostřední.
Příznivé čáky na dobrou sklizeň vína v ze-
mích přímořských, zvláště v Dalmacii, suchem
ochably, udržely se ještě ale v Tyrolsku, v ro-
vině, a v Krajině, zhoršily se oproti tomu ve
Štyrsku. Následkem rychlého šíření se perono-
spory, tak že lze počítati jen slabou sklizeň.
Na Moravě a ve většině vinie dolnorakouských
nejsou škody suchem ještě značně, ale k docí-
lení uspokojivé sklizně jest naléhavě třeb
brzkého deště. Vzrůst hroznů velmi pokročil.
Naděje na ovocnou sklizeň zmenšuje se
stále opadáváním mladých plodů, vyjímaje Horní
Rakousko a Štyrsko, kdež jablka slibují dobrou
sklizeň, lze očekávati nyní jen slabší výtěžky.
Ve příčině oliv v Dalmacii naděje se ještě více
zhoršily.
#28
alto_textblock
#28
Stav osení v Uhrách.
Z Pešti, 19. srpna. (C.-B) Dle úřadní
zprávy ministerstva orby ze dne 15. t. m. byl
stav osení u porovnání s 1. t. m. tento: Pše-
nice 36.12 oproti 35 62, žito 11.55 oproti
11.70, ječmen 10.40, oves 8.74 oproti 8.84
kukuřice jevila další zhoršení, řepa byla velm
slabá, luštěniny a píeniny na dále se zhoršily.
Podle stavu osení z 15. t. m. jest výsledek co
do kukuřice, okopanin a píenin velmi zarmucu-
jící, oproti tomu sklizeň pšenice, ač co do
množství nikoli přiliš hojna, jest přece uspoko-
jiva, kvalita v zemi průměrem dobrá, místy
dokonce velmi dobrá a výtečná. Kvalitativně
ječmen a v druhé řadě též žito nejsou špatny,
za to výtěžek ovsa není uspokojivý. Následkem
trvalého sucha dlužno co se žně týče odečísti
jakožto ztracené z osetých ploch u pšenice 3,
u žita 4, u ječmene a ovsa 5 proc. Průměrný
výtěžek pšenice zůstává o 8 mill., žita o 19
mill. a ječmene o 31 mill. za loňskem.
.
#29
alto_textblock
#29
st. Z Pešti, 19. srpna. (Zvl. tIgr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 15.000
metr. centů pšenice o 5 haléřů levněji. Zna-
menala: pšenice tisská 82 kg K 11.171.
81 5 kg K 10 90, 80 kg K 10 85, z okoli
Pešti 80.5 kg K 11.—, 79 kg K 10.60, török-
kanižská 77 8 kg K 10 90, banátská 78.5 kg
K 10 60, podunajská 76.8 kg K 10.521, ra
munská 81 kg K 10 85; žito K 7.87, 8.—
ječmen (- 10) K 7.40 až 7 80, kukuři ce
K 7 62, 7.85, oves K 7.40.
Na terminovém trhu po slabém
zahájení upevnilo se smýšlení na silné úhrady.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 83, na duben K 11.04, žito na říjen
K 8.38, na duben K 8.55, oves na říjen
K 7.37, na duben K 7.65, kukuřice na srpen
K 7.65, na září K 7 70, na květen 1905 K 7 61,
řepka na srpen K 11.50.
Na plodinovém trhu vepřové sádlo
K 66.—, ostatní nezměněno.
Počasí: krásně.
Následkem národního svátku zůstane zejtra
bursa uzavřena.
Z Liverpoolu, 19. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 4000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dodávky na srpen 5.81, 0.—, na srpen-září 5.63.
—, na září-říjen 541, 0.—, na říjen-listopad 5.3u.
0.—, na listopadprosinec 5.27, 0.—, na prosine
leden 5.24. 0.—, na leden-ůnor 5.23. 0.—, na únor-
březen 5 23, 0.—. na březen-duben 5.24, 0.—, na
duben-květen 5.24, 0.—. Smýšlení klidně.
Z Nového Yorku, 19. srpna. (Zvláštnt
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: přímé. Znamenala: pšenice
na září 1131/8, na prosinec 114.25,
kukuřice na září 58.75, cukr (Fair
Muscovados) 311/16, bavlna 10.65. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
klidné.
#30
alto_textblock
#30
Z pražského trhu obilního. Divoká haussa
na trzích ameriekých způsobila v Berlíně po-
dražení pšenice o 4 marky, v Pešti však už
jen o 9 hal. a na náš trh neměla valnějšího
vlivu vůbec. Obraty u nás byly včera celkem
nepatrné. Potřeba mlýnů jest minimální, kupei
jsou pak zásobeni ještě ze včerejška a také
obchod jest velmi zdrželivý. Smýšlení bylo proto
klidně, ceny pšenice a žita mohly pouze do-
držeti, poněvadž nabídka byla zcela nepatrnáa
nenaléhavá. Placena byla z Prahy pšenice
K 10.90—11.50, staré žito K 7 30—7.40, nové
K 7.60—7.75. Jinak bylo prodáváno žito z Pa-
cova za K 7.30, z Benešova za K 7.50.,
z Vlašimi za K 7.45, z Měšic za K 7.75.
S ječmenem byl obchod velice klidný, o cha-
bosti nějaké nelze sice mluviti, ceny klesly
pouze o 10 hal., ale vývozci chovají se vyčká-
vavě, chtějíce nakoupiti co nejlevněji, aby mohli
dle jednotlivých relací použiti k vývozu i dráh.
Oves nebyl už tak chabý jako v úterý, ale ceny
jeho nestouply. Z Prahy znamenal K 6.95 a
#31
alto_textblock
#31
7.20. O řepce jest smýšlení upevněno, al
vyšších cen nelze docíliti, poněvadž továrny n
olej chovají se vůči vyšším požadavkům na-
prosto zamítavě. Indickou řepku bylo by la
dostati v Praze levněji než českou, ale nemůže
býti tou dobou kupována následkem zastavené
dopravy vodní. Z Prahy byla placena K 12. 50
až 12.75. Velice slabá jest nabídka vikve, jeji
ceny stouply z Prahy až na K 8.75—9.—z
50 kg. Ceny bílého jetele zůstaly nezměněny,
smýšlení jest velice klidné. Vyhlidky na sklizeh
červeného jetele v Čechách se pod-
statně zlepšily. Ceny zůstaly na našem
trhu sice nezměněny, ale dychténí po zbok
ochablo. Obchod se všemi druhy plodin pohy-
boval se v mezích velice dzkých.
Pobuřující zprávy o americké sklizni
Jsou-li zprávy a předpovědi novoyorské správné
a pravdivé, stačí letošní americká sklizeň pše-
nice pouze pro spotřebu domácí a obvy kl
obrovský vývoz do Evropy musil
by letos naprosto odpadnouti
V severozápadních krajích Spojených států
severoamerických způsobila rez velké škody.
Normální sklizeň pšenice, činíci 675 millionů
bušlů, klesne prý následkem škod rzí způsobe-
ných o celou čtvrtinu, tedy zrovna tolik,
kolik se vyváží ročně do Evropy. Chladnav
posledních dnech v Americe nastalá obavyo
sklizeň pšeniční ještě zvýšila a měla v zápětl
na bursách obilních v Chicagu, v Minespolie
a v Novém Yorku další rozčilující scény. Jediná
komisionářská firma provedla za jediný den pro
spekulanty závěry v obnosu ne menším než —
18 millionů bušlů.
Zákaz vývozu pícnin a naše obchodní
bilance. Nemalý vliv na utváření se naší ob-
chodní bilance bude míti zákaz vývozu píenin.
Sečtou-li se veškeré položky za loňský rok, v
příčině jichž jest vývoz zakázán, činí to obnos
vyšší než 50 millionů korun. Za prvních sedm
měsíců bylo vyvezeno píenin okrouhle za 26
millionů korun, takže ceteris paribus bude ob-
nášeti schodek za letošní rok vůči roku loš-
skému asi 24 millionů korun. Dlužno arci též
k tomu zřetel míti, že by letos byl asi dle všeho
také bez zákazu vývozu ve druhé polovině roku
vývoz jednotlivých druhů píenin menší než.
v soudobí loňském, poněvadž byly následkem
neúrody některých pícnin jen skrovné zásoby pro
vývoz, jež by byly kromě toho bývaly v první
řadě skoupeny konsumem domácím. Poněvadš
pak, jak se všeobecně má za to, zásoby naší
píce nestačí, vyvine se silnější dovoz píenin,
který snad schodek, způsobený nemožností vý-
vozu, číselně vyváží, ale se stanoviska národo-
hospodářského jest první i druhé zjevem stejně
nepříznivým a lze si vzíti z tohoto malého pří-
kladu naučení, že z pouhých statistických dat
obchodní bilance nelze ještě činiti závěr o pro-
speritě nebo úpadku.
#32
alto_textblock
#32
Memorandum o kruté pohromě, která stihla opěl
letos české rolnici.. Klub zemských a říšských po-
slanců společně s výkonným výborem české strany
agrární, jakož i výbor Sdružení českých zemědělců,
radily se ve společné schůzi dne 16. srpna 1904 ko-
nané, jakým způsobem zmírniti možno živelní kala-
strofu všeho českého rolnictva v království českém
suchem, přes čtyři měsíce trvajícím, a jinými živel-
ními pohromami způsobenou. Po referátech poslanců,
jakož i jiných činovníků organisace rolnické ze všech
krajů království českého, jeví se stav letošní úrody
hrozně. Prvá seč luční a jetelová byla ve všech kraj-
nách celkem uspokojivá, což mělo za následek, že rol-
nictvo ve snaze po sesílení stavu dobytka nejen že
šmahem odstavovalo, ale i s ohledem na slibnou příští
seč nákupem za vysokých cen slav dobytka, zlenčený
pohromami let minulých, doplňovalo. Však záhy se
ukázalo, že všechna tato uznánihodná snaha rolnictva
ve směru dobytkářském stala se nejen marnou, nýbrž
i škodlivou, ba namnoze i osudnou. Olavy na lukách
následkem trvalého sucha, jež ve většině krajů če-
ských, zvláště severních trvá nepřetržitě přes Mtyli
měsíce, není žádné a stejně druhá seč jetelů a jiných
píenin není a nebude vůbec žádná, ba ani k vypasen
schopná. A když pak trvalé sucho a neobyčejná vedra
zničila z polovice i úrodu obilní, zvláště jařiny, a plení
obilniny, když nově zaseté jeteliny místo strniskov
seče vůbec vyhynuly, když pak již koncem červenoe
a počátkem srpna všeobecně musilo býti sáhnulo
na zásoby z prvé seče, dostoupila katastrofa svěho
vrchole. Smutná budoucnost staví se již před zraky
rolníka a měsíce, ba i léta příští ukáží, jaký host při-
stěhoval se do příbylků jeho. Již dnes vidíme, jk
draze zakoupený dobytek hromadně za úžasně nízkých
cen se prodává. Tento zjev lze označiti jako jeden
z nejnebezpečnějších pro rolníka samého i ostatní
vrstvy lidu, neboť zmenšením stavu chovného dobytka
zdraží se zvláště dobytek žírný, určený pro konsum
Účinky letošní katastrofy jeví se již při ceně mléka
a výrobků mléčných a další dostaví se v míře ještě
znatelnější, až se ukáže, že katastrofa postihla ce
království a že jí nedovedly vzdorovati ani kraje, jindy
nejúrodnější. Neboť v krajích řepařských i kdyby se
nyní vláha dostavila, je osud sklizně cukrovky zpo-
četěn. Tím rolnictvo krajů těch připraveno nejen
příjem peněžní, ale i o důležitý krmný odpadek, ja-
kým (bez odporu) řízky a chrásť řepný v krajích těch
jsou. Následky neúprosně se dostaví, zvláště uváží-i
se, že na jadrná krmiva nebude míti rolnictvo pro-
středků finančních a to tím méně, že cena těchto krmiv
je abnormálně vysoká, ba ani za těchto vysokých cen
není mnoho k dostání. Pohromou lelošní zasaženy
jsou obiliny, píce a řepa, ale stejně, ba ještě vlce
utrpěla jedna z nejdůležitějších živin, brambory, denní
to chléb lidu venkovského. Dolehne-li nedostalek
sklizně obilin a pícních plodin na celé zemědělst
české, dolehne naprostá neúroda brambor na cel
venkov český tihou svou, takže ani skrovná sklizei
chlebovin neuchrání lid náš před hladem. Jak drsně
jak hrozně zní slova „hlad“ na úrodných nivách č-
ských a přece žel bohu, ukáže se, že předpoklady ly
jsou pravdivými! V uvážení této kritické situace, kleri
doléhá nejen na řady rolnictva, která ale rov-
nou měrou dotýká se venkovského živnoslni
ctva a co nejkrutěji dolehne na naše zemědělslé
dělnictvo, dělnictvo hospodářského průmyslu, zbaveré
značné části výdělku i chleba denního — jest slav
veškeréholidu venkovského přímo zou-
falým. V tomto vážném okamžiku uznaly jmenované
korporace za svatou svou povinnost, upozorniti po-
volané a laké zodpovědné kruhy zemské a státní ra
bídné poměry s důlklivou žádostí, by v této době kni-
tické konaly vůči stavu tak důležitému svou povinnos
a to tím více, že krise nastalá má a bude míti následky
ať přímo nebo nepřímo pro ostatní vrstvy lidu. Aby
zbědované poměry rolnictva českého staly se aspoi
snesitelnými a odvrácena byla pohroma, hrozící hro-
madnými úpadky malých a středních usedlostí a vy-
stěhováním rolnictva ze země, jest třeba, mimo do-
savadní opatření, jako zákaz vývozu píce, chopiti
se ještě těchto dalších vydatných prostřed-
ků záchranných: „l. Odepsání veškeré
daně pozemkové na letošní rok na základě
zvláštního zákona, nebo, nestalo-li by se tak v čas,
císařským nařízením, každým způsobem však zastaviti
veškeré vymáhání dlužných daní. Sleva daňová necht
vzlahuje se na živnostnictvo a řemesinis
ctvo našeho venkova, jež lelošní kalastrofou stih-
nuvší rolnictvo neméně utrpělo a utrpí. 2. Rolnictvu
oněch krajů, jež mimo sucho stiženy byly jinou po-
hromou živelní, pak oněm krajům, v nichž sucho zvlá-
ště řádilo, nechť poskytne stát přímé subvence,
zvláště pak bezúročitelné vydatné půjčky. 3. Subvence
státní a zemské, jež rozděluje zemědělská rada, nechat
jsou na příští rok ve dvojnásobné výši uděleny.
4. Nechť správa státní a zemský výbor okamžitě zai
počne se stavbami z nouze, by postaráno bylo
o výdělek drobného rolnictva, řemeslnictva, ziv aost