ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 09afd1d0-71e1-11dc-a49d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu dne 20. srpna 1904
#3 alto_textblock #3
Číslo 229.
#4 alto_textblock #4
Na rauní a odpol. listy předpllácí o v Praze v admínistraci . .. a měsíe nětvt lta . . . . 6 K — s dvojí denáškou ra měa nělrt leta . . . . 7 K 50h ve slialách: 2 K 3o ua něake. Poštou: p. . . . . 3 K 80n s dvojí zísilkeu zs nřsí :::e na čtnrt leta-
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
i
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejít raaní čísle o sobě . . . ra 8b od polední . . . . za zh Ve filialkách na venkové ranní číslo. . . . odpolední . . . . . . . . 8b Ia será ty platí se kotevě zapřel. Předplacení a inzerty přijíná admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachásejí se též redakee tiskárna a ezpelica ,Národních Liste . Rakopásy se novzaceji.
#8 alto_textblock #8
Válka.
#9 alto_textblock #9
Z Čifu, 19. srpna. (C.-B.) »Reuterova kanceláře sděluje: Vůdcové džunk, jež opustily minulé neci Port Artur, sdělují, že 14. a 15. t. m. byly před Port Arturem boje velikých rozměrů, které 17. t. m. byly prý obnoveny Japonci ztratili prý přes 20.000 mužů. Hlavní útok čelii proti levému křídlu Rusů. Japonci opevnili prý silně jimi dobyté tvrze na pahorku liaotešanském a u Palun- čenu a dvě tvrze vnitřní. Z Čifu, 19. srpna. (C.-B.) »Renterova kaneelář« sděluje: Japonský major jenž donesl kapitulační podmínky do Port Arturu, byl gen. Stesslje m v každém ohledu zdvořile uvítán, ale generál dal mu ihned odmí- tavou odpověď. Major žádalo třídenní příměří k pohřbení padlých. ale také tu rozhodnutí znělo odmí- tavě. Na to byl boj 17. t. m. o 10 hod. znovu zahájen. Uprchlíci ruští, sem přibyvší, jsou si jisti, že se pevnost udržía prohlašují, že v Port Arturu očekávají do 15 dnů příchod posil od armády Kuropatki- novy. Japonci na pravém křídle Rusů dobyté vnitřní tvrze jsou tvrze č. 3 a 4. L. Z Petrohradu, 19. srpna. [8 hodi večer.) (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Včera přibyl do Moskvy vlak se šíle- nými vojáky a důstojníky, obětmi hrůz válečných. Na perrouu odehrály se sečny srdcervoucí. Dle pověsti kolující zbytek lod- stva portarturského, ty lodi totiž, je se nevrátily ani do přístavu, ani ne- vpluly do neutrálních přístavů, plují vstříc eskadře baltické. Obrněnei byly nuceny vyplouti z Port Arturu následkem bombardování. Křižák »Pallada« byl prý skutečně potopen. (Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
#10 alto_textblock #10
Odbytá nadutost japonská.
#11 alto_textblock #11
Japonci a jejich evropští spojenci, zvláště pak mohutný tisk anglický, velmi dobře po- stihli, že v nynější rusko-japonské válce jest suggesce zvláště účinný prostředek na evrop- ské mínění, dychtivě a nepromyšleně po nej- novějších novinkách z bojiště hltavě sahající, proto soustavným šířením tendenčně zbarvených a zkroucených zpráv dovedli zahaliti veškero ovzduší válečné, zvláště, pokud se týče Rusk a jeho válečných prostředků takovým hustým závojem ličených obav a předstírané malomoci, že nyní již kde kdo, opakuje po nich bez- myšlenkovitě všecka možná nechutenství — o Rusku. Počínají si při tom jako praví bursovní jobři, kteří mají na mysli pouze okamžitý dojem své intriky na ostatní spoluhráče, za jejíhož působoní se snaží učiniti dobrý lov, naprosto se nestarajíce o to, co dále bude následovati. Nejmizernější úkol sehrávají jak Japonei tak jejich pomocníci ve žlutém tisku s ruskou
#12 alto_textblock #12
pevnosti Port Arturem a jejími bohatýrskými obhájci. Jaká to již přímo nevyčerpatelná spousta lží a klamů rozšířena od měsíce května o této pevnosti, počínaje od zásob potravin až po domnělou neoblíbenost jejího velitele, gene- rála Stessla! Kolikráte již „dobyli“ Japonei této námořní pevnosti za poslední tři měsíce! Nejúčinnější kousek v této portarturské žluté kampani zůstavil si sám mikado, jenž náhle se objevil před zraky svých evropských ctitelů v nejmodernější póse — humanity! Týž mikado, který smělou nohou dupe v prach všecky zásady mezinárodního práva, dává pro- váděti přepadání odpůrce, aniž by byl vypo- věděl válku, který vniká do neutrálních pří- stavů a dává odvláčeti odzbrojené lodi; proti němuž musí neutrální státy vyslati do přístavů oněch válečné lodi, aby další přehmaty japon- ské případně mocí brannou zarazily — tentýž mákado náhle jat jest pocitem lidumilství,a chtěje předejíti dalšímu krveprolévání před Port Arturem, vyzývá Rusy, aby pevnost tu vydali, a nabízí obyvatelstvu nebojovnému volný odchod . .. „Hle, jaká vznešenost, jaká humannost!“ zaznělo to jedním sborem ve žlutém tisku, od Temže až po Dunaj. A obratem ruky vtiskuje týž tisk na čelo hrdinným ruským obrancům Port Arturu počet zoufalého vraždění a ukru- tenství k obyvatelstvu pevnosti obležené. „V Evropě,“ tak volají, „panuje jednomyslné přesvědčení, že pád Port Arturu jest neodvratný A jak lomí rukama a prolévají krokodilový slzy nad ubohými slabými starci, nevinným dětmi a slabými ženami, jež jsou vydány všem hrůzám bojů s obleženou pevností. A jak by také netleskali lidumilnosti mika dově a nezlořečili zatvrzelosti generála Stessla když ode tři měsíců již ohlašují pád ruské pev nosti, když po stejně dlouhou dobu mají v hlav ním městě Japonska, v Tokiu, již vše připravene k oslavě — pádu Port Arturu! A ukrutný generál Stessel nedbá ani na- bídky mikadovy, ani slz starců, žen a dětí, a — osmělí se konati svou povinnost jakožto vojín. odmítá návrh, aby se vzdal, a prohlásí, že bude po kračovati v obraně do posledního muže. Taková krásná pósa již se ani mikadovi, ani žlutému tisku po druhé nepodaří — a jak by to bylo pěkné pro Japonce i pro žlutý tisk, kdyby jim vydali Rusové pevnost, kterouž po tři měsíce oblehají, nemohouce se dočkati konce tohot těžkého podniku. Selhalo Japoncům nejen u generála Stessla ale u všech myslicích lidí vůbec. Pokud se týče oblehání Port Arturu, uzná- vají všichni odborníci vojenští podník ten — za opozděný nejméně o několik měsíců. Tal vojenský pruský odborník praví: Kdyby byli Ja- ponci se spokojili hlídati Port Artur na souš dvěma divisemí vojska, mohli miti v poli prot Kuropatkinovi o čtyři divise více vojska. Po- mocí těchto čtyř divisí mohl maršál Oyama již před měsícem nabyti převahy nad Kuropatkinem. Dnes však již vše zmeškal, a poměry v okol Ljaojanu stávají se co den pro Japonce nepří- znivějšími. Port Artur se bude držeti ještě po delší dobu a Oyama v rozhodné bitvě s Kuro- patkinem podlehne. Třeba se doslova vše tak nesplnilo, tolik jes již dnes jasno, že Japonci se šesti neb sedm divisemi vojska se zakousli do Port Arturu tak že poskytli Kuropatkinovi mnoho vzácného času a sami utrpěli ztráty tak těžké (počítá se jejieh posavadní ztráta před Port Arturem až na 40.000 mužů), že sotva budou s to, po- kračovati v dalším oblehání s po- savadní býřivou marnotratno st vlastních s il. Dodáme-li, že všecky posavadní boje na souši před Port Arturem se vedly o vnějš opevnění a že útok na vlastní por- arturské pevnosti dosud vlastně ani ne- počal, porozumíme náhlé šlechetnosti mikadově.
#13 alto_textblock #13
že by rád dostal do svých rukou Port Artur kapi tulací generála Stessla. To jest tedy jedna stránka lidumilství mi kadova; za ní se tají i obavy, že síly japonské na pravidelné, dlouhé oblehán vlastní pevnosti nemají času, náhlým útokem se taková pevnost vůbec vzít nedá. Co se týče starců, dětí a bezbranných žen, máme za to, že Rusové se již sami dávno oto postarali, aby „zbyteční jedlíci“ opustili pev- nost. Proto rohl generál Stessel s díky odmít- nouti návrh, i pokud se týkal obyvatelstva ne- bojovného. Návrh ten byl více méně bezpřed- mětný a tedy i bezobsažný — byla to laciná demonstrace před Evropou, jež si při tom sotv vzpomene, že Japonci před desíti léty, kdy vzal Port Artur Číňanům, dle svědectví svých ny nějších angliekých přátel a spojenců, po vraždili 20—30,000 civilních Čiňanů, děti žen a starců nevyjímajíce! Takové jesť lidumil ství Japonců ve skutečnosti, a nikoliv v parádn póse mikadově! Všecko tajemství šlechetné nabídky mika dovy dá se tedy shrnouti ve dvě, pro Japonce povážlivé okolnosti: Šest až sedm jejich divisí potřebných proti Kuropatkinovi, upoutáno jest na Port Artur, a nikdo — ani mikado — ne dovede přesně stanoviti lhůtu, jak dlouho ještě oblehání potrvá, a jak dlouho tyto síly budou vázány .. Všecky posavadní lhůty pro pád Port A turu Japonci a žlutým tiskem napřed ohlašo- vané osvědčily se býti pouhým barnumstvím humbugem — a tím je i kapitulační poselství. vypravené z japonského tábora ke generálu Stesslovi. Vojenský list vídeňský o poslání tom na psal: Japonské správě válečné mu- silo býti naprosto jasno, že vyzván ke kapitulaci bude i ve svém celku odmítnuto. Velitel, který by vydal pevnost, dokud hlavn opevnění jsou netknuta, byl by přímo mizerný zbabělec, kterýž by propadl opovržení celého světa. Pokládá se za pravidlo, že se při- stupuje na kapitulaci, už když byly všechny po- můcky obranné úplně vyčerpány a není naděje, probiti se s posádkou. Takový případ dle všeho pro Port Artur ještě dlouho nenastane. Ge- nerál Stessel mohl tím méně přistoupiti na návrh japonský, protože ruský válečný plán musí počítati s tím, aby obrana pevnosti trvala e možná nejdéle.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 16. srpna. (K celní o táze mezi Cislajtanií a Uhrami.) Důleži- tosť celní otázky mezi oběma polovinami moc nářství vyplývá ze statistických dat, svědčícíe o velmi živých obchodních stycích mezi nimi V prvém pololetí t. r. bylo z Uher do Cislaj. tanie vyvezeno obilných tovarů za K 169,685 268 hovězího dobytka za K 45,688 310, skopového za K 1,225694, vepřového za K 28,240.784. masa, koží, vlny a srsti za K 19,344.291, mléka a smetany za K 2,584 068, vajec za K 10,045 880, sádla a másla za K 12,117.028. vína za K 10,654.880, cukru za K 258.704. oleje za K 5,658.922, dříví za K 10,546 962 strojů za K 2,863.250 atd. Dohromady vyve zeno za udané pololetí z Uher do Cislajtanie zboží za K 496 7 mill., a z Cislajtanie do Uher vyvezeno za K 444 4 mill., v tom: osadnického zboží za K 3,839.348, ovoce za K 1,358. 350 cukru za K 3,645.043, zbožl obilného za K 2,645.043, piva za K 1,814.163, vína z K 3,343062, dříví za K 7,471.163, kamenného uhlí za K 4,467 505, koksu za K 2,061. 618, bavlněných tovarů za K. 87 982.317, vlněných tovarů za K 43,880 604, hedvábných tovarůz K 18,263.900, šatstva, prádla a pod. za K 33,151.492, papíru za K 9,700. 669, koží za K 16,668 543, kožených tovarů za K 11,330.528,
#15 alto_textblock #15
dřevěných tovarů za K 12,054.722, železných tovarů za K 19,288.623, strojů za K 17,165.882 atd. Z číslic těchto vidno, že rakouský průmysl má velmi čilý odbyt do Uher a proto uherský trh je proň tak důležitý, jako cislajtanský pro uherské zemědělství. Do očí bije značné zmen- šení vývozu cukru z Cislajtanie do Uher ná- sledkem tak zv. »surtaxy«. Srovnádli se obchod Cislajtanie a Translajtanie za uplynulé prvé pololetí r. 1904 se stejným obdobím r. 1903, uvidí se, že dovoz z Uher do Cislajtanie zvětši se o 977000 metrických centů a vývoz z Cis lajtanie do Uher upadl o 61.000 metr. centů. Nemají tedy Uhry příčiny stěžovati si, že ob- chodní styky jejich s Cislajtanií utvářejís v jejich neprospěch. Z Vídně, 19. srpna. (Zástupci vojen- ských účetních.) Úřadní list oznamuje. že císař v zásadě svolil, aby byla systemisována místa zástupců vojenských účetních, jichž bud 1. ledna 1905 ustanoveno 120. Plat jejieh bude stejný, jako kadotů podporučíků. Na slu žebně přídavky nemají nároků. Jak budou oble- čeni, o tom bude vydáno zvláštní nařízení. Ze Záhřeba, 17. srpna. (Glagoli c a.) »Obzor« zahajuje o glagolieu delší polemiku s »Katoličkim Listem« a dokazuje, že zejmen Splet v Dalmacii má staré právo na slovanský obřad v katolických kostelích. Obyvatelstv spletské na novo dokázalo, že je si toho práva vědomo a že si je nedá vzíti. Když tyto dn ve Spletě meškal předseda moskevského Slovan ského spolku, obyvatelé vyznamenali jej ovací a biskupa Nakiče, jenž patří k rozhodným od půrcům slovanského obřadu, vypískalo, když se náhodou objevil na ulici.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. srpna.
#17 alto_textblock #17
Povstání proti Somalům.
#18 alto_textblock #18
V italském územi somalském v severový chodní Africe vypuklo povstání. Stanice Merca oblehána jest domorodci. Tito ztratili v jednom boji 67 mrtvých a 150 raněných. Italové ne měli ztrát.
#19 alto_textblock #19
Opět aíféra na rakousko-italské hranici. Jak terstský »Piecolo« sděluje z Arsiera bylo asi třicet ozbrojených rakouských vojákův přistiženo finanční stráží 300 metrů daleko od pomezi na půdě italské a stihánoj až zpět ke hranici. Jeden voják byl dohoněn, odzbrojen a potom přes hranici poslán.
#20 alto_textblock #20
„
#21 alto_textblock #21
Týrání dělí polských v Prusku. V Bokarci v Poznaňsku udály se přihody kteréž připomínají známé vřesenské události Žáci polští zdráhali se zpívati pruskou hymnu, učitel jalse děti tlouci, a tu způsobený pohnuté scény. Také při těloeviku některé dět byly — prý pro vzdorovitost — stlučeny učite- lem, při čemž tento, jak i samy německé listy doznávati musí, překročil značně právomoc svoji. Úřady pruskými bylo pak rodičům poh rozeno že děti budou dány mocí do polepšovny, ač-l rodiče jich nepohnou k povolnosti. Ve vsi za vládlo následkem toho veliké rozčilení. Německé listy tvrdi, že rodiče samy děti své prý popuzo- valy a že děti prý pak učilele násilně napadly. když tento se dětem bránil (? !), přispěchali prý rodiče, spílali učiteli a vyzvali prý děti, aby opustily školu bez povolení učitele. Ač jest zjevno, jak vylháno neb na nejméné zkrouceno jest toto ilčení, nebylo by ostatně i jinak, uváží li se, co již polská národnost až do těch maličkých, pruských útiskův a sekatur zkusila, kdyby konečně malým i velkým byla překypěla
#22 alto_textblock #22
krev-
#23 alto_textblock #23
Anglo-rakouská smlouva smírči? »Daily Express« dovídá se z Vídně, že byl v Marianských Lázních na přání Eduarda VII. předložen rakouskému císaři návrh smlouvy na řešení vzájemných sporů smírčím soudem. Králsi sám osobně prý přál, aby podobné smlouvy Anglie s jinými státy i v tomto směru byly doplněny. Ze zprávy »Daily Expressu« zdá se, jako by hovory obou panovníků o věci té byly vedly k definitivnímu rozhodnutí. Podle vládních kruhů vídeňských ale byl sice britským ministerstvem podnět ten vládě rakouské učiněn, ale vláda ta návrhy učiněné teprve studuje.
#24 alto_textblock #24
O kanalisaci Velko-Prahy. (Všem zájemníkům na uváženou podává Antonín Novotný, stavitel a člen ankety kanalisační.) Jest skutečně s podivením, jak malou pozornos věnují širší kruhy kanalisaci pražské, jež přece ukládá pro dozírnou budoucnost ohromná břemena nejen snad majitelům domů, ale i veškerým poplalníkům král. hlav. města. Nelze sice upříti, že, má-li Praha býti zdravým a moderním městem, musí míti v první řadě dobrou kanalisaci — však na druhé straně dlužno uvážiti, jaká tím vzniknou nová břemena, jež, bohužel, dle starého zvyku, odnésti mají zase poplatníci, neboť § 1. osnovaných předpisů o úpravě odvodnění usedlostí a připojovám jich k veřejným stokám uličním král. hlav. města praví se: „Zařízení odvodňování uvnitř usedlostí musi pro- vésti majitel usedlosti vlastním nákladema“ — to by nebylo tak zlé, avšak že by měl majitel domu za- platiti i tu kanalisaci, jež, ani v jeho domě není — totiž onu část pod chodníkem na obecním pozemku se nalézající — to zdá se býti nemožné a přece s tak státi má — sice § 1. praví, že pokud přípojky ty budou hloubějí než 5 m. položeny — že se provede na náklad obce — avšak co je nám tím pomoženo — dle mého mínění nic, neboť roury a vše ostatn musí vždy zaplatiti obci majitel domu, takže jenom vykopávku, jež hlubší bude než 5 m., provede obec na účet svůj a vykopávka ta na vrub obev bude — jak známo — obnášeti nejvíce metr. To ne- značí ale polevu pro majilele domu, neboť to je tak nepoměrný obnos k celku, že by snesl přirovnání: dal jsem si ušít kabát a krejčí mně přídal k němu zdarm knoflíky. Při tom sluší uvážiti, že když i to obec provede na účet svůj, kdo to vlastně přece jen zaplatí? Kdo jest obec? To jsme zaze jen my a proto nechť věc točíme jak chceme, mají kanalisáci zaplatiti jenom majítelé domů. Čím více osnovu studuji, tím více dospívám k poznání, že celá tato věc není ještč dobře promyšlena a že veškeru zodpovědnost převzíti má jenom majitel domu navzdor tomu, že se osnova tato udělala pro n5j bez něho, neboť jak se k tomu dostává majitel domu, že dle § 8. osnovy musí býti zedpověden za vše, nechť na věci kdokolív co poškodí aneb ať s- děje cokoliv? Je-li toto ustanovení spravedlivé, ponechávám k posouzení všem nestranným lidem. Zvláště krutý je § 13. osnovy, jenž praví: „Vlastník usedlosti zavazuje se reversem: a) že zapraví městské pokladně dávky, které zákonem jsou majiteli dotyčné usedlosti za příčinou kanalisace pře- dopsány; b) že provede zařízení odvodňovací a ve- škeré opatření patřící k úplnému dosažení účelu dle všeobecných podmínek a že se podmínkám ve všech směrech podrobuje; c) že zapraví náklad na provedení a udržování připadající na onu čásť zařízení, jež na- lézá se pod chodníkem, a kterou obec na jeho útraty provede; d) že dle předpisu odstraní hned, jakmile bude zařízení odvodňovací hotovo, ve- škeré žumpy, jámy záchodové, stará zařízení, jichz nelze podržeti, kloaky ald.; e) že bude udržovati za- řízení vždy v čistotě a v dobrém stavu a v případč, že navrhne se odvodnění hluboce položených ploch, že zřídí a obsluhovati bude předepsaná zařízení uza- vírací, a že zříká se výslovně každého nároku na náhradu škody při případném vniknutí vody do jeho usedlosti - Na první pohled nevypadají stati paragrafu tohot příliš zle, ale pustíme-li se do jich rozboru se sta-
#25 alto_textblock #25
FEUILLETON.
#26 alto_textblock #26
Už am e li d z B. Ch. — Před časem přinesl cizokrajný vítr kornout moderních hesel: „Umění patř lidu!“ — „Z krásného jen nejkrásnější našim dětem!“ — „Pustte lid do divadel!“ — „Otevřte lidu brány koncertních síni a obra- záren!“ — „Chceme uměleckou výchovu mlá- deže i dospělých!“ atd. Vše jen milovanému lidu a dorostu a drahé drobotině naší! Jsme již tak přestrašeni všelikými vánky, že opatrní našinci už potají slinili ukazováčky, dle osvědčeného zvyku, aby vyzkoumali, odkud vítr? Ne-li opět obávaný, smíšený „jiho-seve- rák“, jenž nám už tolikráte obzor zkalil ... Bohudiky! foukalo se všech stran a dnes, chceme-li již slinit prsty, nestrkejme jieh aspoň do větru! Raději si všimněme, co se vůkol děje! Nejsme se svou mizerií heslovou samil Naši odvěcí sůsedé mají po té stránce také pěkn uaděleno. Nedávno si stěžoval hlas v sousedství „Prozíravé hlavy s litostí pozorují, že Ně- mecko, země ve středověku klassická v uměle- ekém průmyslu, propadla hluboko barbarské ne- kulluře, neschopna dnes umělecky produkovati Závisi dnes úplně na Londýně a Paříži. Všichn si oddechli, když pronešeno osvobozující heslo „umělecké výchovy“ Pěkné, není-li pravda? A když „výchova“ v sousedství, proč ne výchova u nás? Nie to nestojí šiřit hesla! Což je o hesla! Máme jich také haldu dobře odposlouchaných. Leč, co jsou nám platna, při- bíjíme-li je na význačných místech — k věč nému odpočinku? Vždyť jen to naše staré „Ná rod sobě!“ svou šíří by pohltilo padesát nových. iuportovaných. Ostatně mnohá z nich, dne v moderní šat oblečená, jsou vytažena ze škatule zapomenutí, leda moderně, „individualistně“ rozdranštrována: každému kousek, aby mě každí —— co křičetl
#27 alto_textblock #27
Tak jsme šťastně uprostřed národa ob- jevili nějaký — lid! Iehuchu! Už máme „Co je to? Kdo je lid?“ — vrtalo v mozk spekulantům. — Nedělní odpoledne v divadle jakž takž mohlo by snad patřit lidu. — Zkusme jiný den! Ve středu odpoledne. Ejhle, lid se hrne do divadla! Professoři, učitelé, učitelky úřadníci, studenti, pardon! dříve jsem měl jme- novat dámy — mezi nimi také ty, ktoré lacino chtějí paradovati svými toiletami v ložích —tu a tam člověk, který z nedostatku jiného zaměst- nání se počítá také k „lidu“. Divadelní kasírje s tímto lidem spokojen! „Nel To není všechen pražský lid,“ vrt hlavou druhý čipera. „Spusťme jinou písničku! Představení pro lid! Slyšte! „Pasť na muže“. — „Dáma o Maxima“. — K vůli vystřídání: „Pasť na ženy“ „Fernandova smlouva“ nebo snad „Fernandovy — spodky?“, ani už nevím, jak se všechny ty pasti — na peníze jmenují. — A vskutku! „Li u kasy se může umačkat! — „Pro boha, lidičky jen si neubližte, jsme ochotni vám — lidu našemu — hrát třeba do úpadu!“ „Pusťte lid do obrazáren!“ také pěkn lieslo. „Hlouposti!“ mžourá zkušený praktikus „Kdož by čekal, až se lid rozkývá do obrazárenl Pořídím každému, každé rodině i škole obrazárnu vlastní, lacinou a zdaří-li se, daruji — lidičky, žasněte — pravím, daruji našim školám celý mil-lion, pravim je-den mil-lion korun!“ (Mimo- chodem: Lehkost, s jakou házíme dnes milliony, vzala původ v době nedávno minulé, kdy jsme se na ulici, v hostinci, v kanceláři navzájem všichni hádali, obnáší-li jistý deficit celých devět, anebo „jen“ osm millionů! Dokud nám ten světový rekord netížil beder, bývali jsme citlivějšími v těch věcech.) Vraťme se k heslům! Tedy lidovou obra- zárnu chcete? Och, pánové, ta již tu byla jest. Všichni užíváme její půvabů a podnětův
#28 alto_textblock #28
lid!
#29 alto_textblock #29
jež rozmařile skýtá. Denně procházite pražským ulicemi, největší v pravdě lidovou obrazárnou bez vstupného, bez katalogů, boz premovanýeh sluhů a ostatního příslušenství. Tu máte pravé „lidové“ mistry štětce! Kdesi na Novém městě ve třídě k náplavce je obchod s uhlím. Povýš, vedle krámských dveří, velká dřevěná tabule, na ní obrovitá po- stava havíře. Ukrutánský haviř! Palec ruky a — topol za havířem, odmitají předem jaké koliv srovnání velikosti. Havíř v parádní uni- formě, rozumi se. Tak se do práce naparádil Podle rozžatého kahance by s největší chutí už už „fáral“. Leč chyba lávky! — Štola na tř kroky od muže zející, je tak úzká, že by havín sotva botu do ni vpravil, nad tož ohromné tělo. A právě v té nesnázi je geniální nápad! Zdůvodňuje šťastně krásné havířské heslo: Zdai bůh! Neboť bez nadpozemské pomoci se dobrý muž do té díry nedostane. Levou nohu má, chu- dák, o půl holeně kratší! Mistr šetrným způ- sobem (aby vrozenou vadu ukryl) podložil kratš nohu balvanem uhlí téže barvy jako bota a obli- čej. K nerozeznání! Mohl malíř arci zobrazit také jen poprs havířovo! — Bůh uchovej! „Chceme muže celé!“ Všudy malují havíře celé, v parádě. Čáka, ruce, nohy, kahan, „flek“ a „špičák“. Tak s přeje vkus lidu svého havíře .. Počítám tuto zřetelnost „idey“ ku před- nostem této „školy malířské“, naproti známé nejasnosti „modernistů“, na jichž obrazech zou- fale pátráme po sebe menším nápisu, abychom se vyvedli z pochybnosti, nedržíme-li obraz „nohama vzhůru“. Věčná sláva umělci, který prvý obra „Turka“ pro nás, Pražany, namaloval. Bylo to ovšem dávno! Dík našim školám, máme o Tur- cích jasnější a úplnější představu než o našich havířích. Jsou fešní, vousatí páni vždy nastro- jení, s nikdy nevyhasínající dýmkou v ústech a dobrou orientálskou perspektivou, jak je ví- dáme na našich trafikách. Vážíme si těchtoci
#30 alto_textblock #30
zinců pro jejich neskonalou lásku k ženám Litujeme jich, že zde musí sedat na svém plechu tak osamoceni, tak daleko od svého harému, nedivíme se, jestli tu tam některý z nich aspoň jedním okem toužebně pošilhává dovnitř po hezké trafikantce! Jiný předmět malířského umění lidového na pražské ulici! Kráva na mlékařských krá mech! Úžasné stvoření! Naříkáme všichni na hrozný „strogle of life“, ale na nikom nespá cháno tolik útisku a křivd, jako na přeubohém domácím zvířeti, jež bez ceknuti, bez nejmen- šího odporu snáší nejkrutější muka. Je vidět. kdo nechce trpět, křičet musí. A naše krávy by měly bučet! Nejsem z těch, kteří s pochoutkou prohrabávají se v utrpení jiných a bez milosti cizí bolest na výstavu veřejnosti vláčí. Leč všimněte si zubožených těch postav! Jaká růz- nost rac hovězího dobytka tu zobrazena, jakých nemožno v praxi nižádným křížením docíliti Kdesi nad Botičem nalezl jsem na plechovém štítu krávu, nijak ne kolčavě nepodobnou. Třetí pár nohou uprostřed těla k vůli milosrden ství rozhodně zasluhovala. Forma těla dle zá- kona Darwinova tu rozhodně svému okolí— délce pluhového štítu — přizpůsobena. Jinde plech přírodní formě lépe vyhovoval, ale nápis Prodej mléka — zabral příliš místa. Ubohá kráva musila ustoupit. Přeražena prostě v kříž a zanechána svému osudu. Utrpení hrozné! Chápete, že málokterý z těch dobrých, užiteč- ných tvorů má výraz veselý. Shledal jsem pouze jedinou bujnou, veselou kravku na malém do- mečku ve Vršovicích. Její radost ale vztahuje se k vlastním jeji nohám. Myslím, že svo krásné, štíhlounké nožky zdědila po nějakém fešném paroháči. Leč dosti ukázek z „lidové obrazárny“ Zbývá leda mladší škola lidových maliřů. Ta jak se zdá, má už smysl reelnější. Hostinec! Na skle okna výrazná malba. Sklenice piva! Ne již neforemná nádoba, na- plněná červeno-žlutavou ěpínou bez pěny
#31 alto_textblock #31
Obraz prozrazuje ruku dovednější. S jakou peč- livostí proveden každý důlek, každá rýha ve skle, ucho vyzývavě zakrouženo, lom „jiskry zářícím „tónem“ moku zachycen, s pietou na- čechitína přetékající pěna! Tu již zobrazen, jak si přejete, věrný odlesk nitra umělcova. Přesvědčující věrnosti výslednicí častého, dra- hého a pilného studia. Rozhodný pokrok! Byl jsem již svědkem, kterak hosté „vyčinili“ šen- kýři, jaký je rozdíl mezi „chutnou“ malbou venku na skle a mezi břečkou, uvnitř do skla nalévanou! — Na okně lepší restaurace namalován kozel, jak drží v předních prackách půllitr „černého“. Smáli se onehdy hosté, kte- rak prý je kozel pokroucen a jazyk na půl metru vyplazuje ! „Pane,“ povídá znalec, „kdybyste měl sklenici piva ve dne v noci, v zimě, v parnu stále držet a nenapít se, také byste jazyk vy- plazoval.“ Dobrý muž vystihl intenci umělcovu: hroznou útrapu žiznicích! A jsou jiné ctihodné sujety! Lvičci na řeznických krámech — Neruda o nich konal kdysi studii! — jsou „zátiší“ uze- nářská, pekařská, jsou veleštíty obchodů kolo- niálních a všeliký „moderní styl“ obchodní. Leč ponechávám péru povolanějšímu probrati se tou spoustou látek výtvarného umění lidového. Zbývalo by leda odbočiti k originalitě při- pojených k illustracím „textů“ Však to je obšírná kapitola! Nesmírně in- struktivná. Nezbývá mi než s uspokojením ozná- miti, že i tu nenáhlý pokrok k dokonalosti forem a pravopisu je zajisté patrný. Mohu aspoň za- ručiti, že už zmizela se svého místa tabulka. kterou jsem kdysi kdesi s ustrnutím opravdu zbožným obdivoval nad krámem počestného pražského živnostníka. Věrně jsem ji zanesl do záznamu PRoDelUh Lýho a DŘYVÝLO. Zmizela, ach ! Není ji vícel