#1
alto_textblock
#1
30. června 1907. Císlo 178.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
ze děšť v lijavec. Se statečností povznesenou
nad všechnu chválu provádějí cvičenky rozstup
za nadšených ovací obecenstva. Ze zachmuřené
oblohy sjíždí blesk za bleskem. Cvičenky však
klidně v promoklých úborech vyčkávají. Ko-
nečně je vysvobozuje signál k odstupu, jenž
většinu proudů provádí s důstojným klidem,
pohrdajícím nepřízní počasí. Kroužení jest sou-
části dnešního programu.
Provedení národních tanců.
Významné a radostné události provázeli
Slované ode dávna zpěvem a tancem. Bylo-li
včerejší odpolední veřejné cvičení na pláni le-
tenské tim způsobem vděkuplným a malebným
zahájeno — stalo se tak právě po staroslovan-
ském zvyku, který postihla a vycítila všechna
ta početná slovanská rodina, shromážděná zde
se svými čackými syny. Proto se všeobecným
nadšením uvítán příchod bratři a sester morav-
ských a slezských, oděných v původní pře-
krásný kroj hanácký, valašský a slovácký.- V pá-
rech vyšli tanečníci veselým, skotačivým krokem
dle zvuků své domácí hudby, vtancovali na cvi-
čiště a seskupili se za bouřlivého potlesku ve
veliký kruh, v němž roztomilé národní- tance
prováděli. Na pořadu byla jednoduchá, ryze
slovanská šátečková, pak pilky, dymák, trojky,
troják, silnice, kolomejka a jiné a jiné z veli-
kého počtu oněch rázovitých tanců, jimž obdi-
vovali jsme se o národopisné výstavě. Skvělá
tato produkce, provedená vesměs výpravou ju-
náků a děvčat moravských a slezských v impo-
santním počtu tří set osob, uváděla ve vytržení
zejména francouzské a belgické naše hosty.
kteří s patrným zájmem sledovali ladné pohyby
junáckých tanečníků a švarných tanečnic i pro-
stodivnou slohovost jejich tanců.
Skvělá čevoluce, krojem plným fáborů
vyšívání bohatě opestřená, bezpočtukráte byla
zachycena fotografickými aparáty našich hostů
a dojde v různých evropských obrázkových ča-
sopisech své reprodukce.
Ohromný rozsah závodů družstev,
v nichž odpoledne pokračováno, a bohatý pro-
gram národních tanců způsobil cilelné
zpozdění v postupu programu; aby zjednána
byla rovnováha, bylo nutno na dnešek od-
ložiti cvičení vzorných a jubilej-
ních družstev na nářadí a z vlá štn
evičení mimoslovanských ho sti
Náhradou za ně se dostalo obecenstvu extem-
pore, jímž byla
ukázka rohování francouzských
gymnastů.
Nastoupivše počtem 14 mužů, ukázal
v ladné sestavě prvky francouzského boxu.
v němž znamenitý úkol — jak známo — při-
padá i nohám, čehož v tomto cvičení využite
k efektním výkonům. Netřeba připominati, že
obecenstvo neskrblilo pochvalou sympatickým
zástupcům francouzské trikolory.
#5
alto_textblock
#5
Beseda slovanského klubu
na Žofíně.
(Stručná zpráva předběžná.)
Sál se počal plnill o 9. hodině večerní. Dosta
vili se záslupcové jak slovanských národů, tak i Fran-
couzů, Belgů atd., vůbec národů, kteří zúčaslněni
jsou na sokolských slavnostech. Mezi přítomnými
Bylo velmi mnoho dam Češek, Slovanek i cízinek.
U předsednického stolu zaujali místa předseda Slo-
vanského klubu Šimáček, starosta král. hlav
města Prahy dr. Groš, lublaňský starosta Ivan
Hribar, záhřebský starosta dr. Amruš, tajemník
státní rady černohorské Matasovič, bělehradský
starosta Glavinovič, čestný předseda župy se-
kvánské Sansboeuf, pan Lampier, zástupce
moskevského slovanského spolku Borysov, petro-
hradský delegát Azarjev, pí. Hlavová, dr. Jos.
Herold a dr. Jan Podlipný, naproti nim ostatní
zástupcové města Paříže, francouzských gymnastůa
hosté ze západu.
V sále byly postaveny stoly čtyřmi řadami a
Byly téměř všechny obsazeny. Večeře počala o 10.
hodině. Hudba hrála slovanské motivy. O dalším prů-
běhu přineseme podrobný referát zejtra.
#6
alto_textblock
#6
Hrabě dr. Lützow zaslal k rukám starosty
dra. K. Groše omluvný telegram, v němž upřímně
želi, že není mu možno se dostaviti, a spolu
král. městu Praze blahopřeje ke skvělému prů-
běhu velkých národních svátků sokolských.
#7
alto_textblock
#7
= Kynofavové. Jest známo, že Číňaně jedí rádi
psl maso. Na trzích v Číně možno viděti vyvěšené
psy a kočky, jako u nás zajíce a srny, a v hostincích
vykazuji jídelní listky rozmanitě z nich připraveně
pokrmy. Cizinci se obyčejně hnusí, neboť mu jesl
od malička vštípena antipalie proti takovým jídlům,
ale mnohý je jedl, aniž to věděl, jak se často na
coslách stává. Mnohý pak okusil je ze zvědavostia
nemůže popříti, že jsou chutně upravena. Za nejlepší
se pokláda,“ psi z okolí Hannou, kde jest zvláštní
chov psů a odkud se vyvážejí do různých končin
Činy. Černým psům a kočkám dávají Číňané před-
nost před druhými a stehna psů považují se za nej-
chutnější části masa a oči černých koček za lahůdky.
Poznamenati třeba, že dle mínění Číňanů má psí ma-
so mnohé hygienické vlaslnosti a že z jistých částl
připravují se léky. Stehýnka prý dodávají mužům
mužskou sílu. Panuje vůbec mínění, že vlastnosti
některých částí zvířecího těla přecházejí požíváním
jich na člověka. Než i v Evropě jest požívání psího
masa rozšířenější, než ve obyčejně myslí. Dle stati
stických dat, uveřejněných drem. Villapadierem v re-
vui „Espaňa Moderna“, vykazuje Německo největší
počet psojedů. První nisto v té příčině zaujímá Des-
sava, kde jsou pro psy zvláštní jatky a kde se ročně
sní asi 250 psů. V Saské Kamenici, jež jest mnohem
větší, spotřebovale se 312 a v Lipsku toliko 103 psi
Že spotřeba psího masa v Německu každým rokem
roste, dokazují následující statistická data. V Sasku
se snědlo roku 1869 asi 468, roku 1900 asi 1200
r. 1901 asi 2502 a r. 1902 asi 2869 psů. V posledních
lelech počet zabitých psů zajisté stoupl, neboť světo-
borské plány německé vlády uvalily na chudší třídy
velikou bídu. Zákon z 3. června 1900 dovoluje poží-
vání psího masa. Ostatně požívání jeho není uikde
zapovězeno a jsou lidé ve všech státech, kleří ho
rádi jedí. O požívání kočičího masa přesvědčil se
pisalel na mnoha místech, byli to však pouze jedno-
tlivci, kleří ho požívali. V Dessavě prohlížejí se psi
před zabitím i po zabití zvěrolékaři, by se obecenstvu
dostalo čistého a zdravého masa. Bude-li hospudář-
ský stav chudých tříd ustavičně klesati jako nyní,
není pochybnosti, že psí maso se stane tak důležitou
potravou, jako koňské, proti kterému panovaly po
stalelí a posud panují předsudky a že se v té příčině
ještě mnohému přiučíme od Číňanů.
= Chlěl pomstiti sestru. Z Berlína, 28. červ-
na. Včera večer byl zde spáchán vražedný úlok na
kupce Garze. Mladý muž přišel k jeho hospodyni
a dal Garze vyvolati. Když přišel, olázal se ho mla-
dík, je-li Garz, načež na něj vypálií tři rány z re-
volveru, aniž ho zasáhl a pak uprchl. Soudí se, že
jest to bratr jisté mladé dívky, s níž Garz udržoval
milostný poměr a kterou prý svedl.
#8
alto_textblock
#8
Včera dopoledne vykonali na radnici staro
městské u starosty a obou pp. náměstků ná-
vštěvu starosta záhřebský dr. Milan Amruš
starosta lublaňský Ivan Hribar, spolu s dele
gáty obou měst, dále řecký vyslanec G. Manos,
gener. Skugarewski, pak delegáti E. Sully
Crudeu a Hewson vedle jiných četných hostl
.
Při holdu Sokolstva král. hl. městu Praze
zůstane podium před radnicí staroměstskou vy-
hrazeno pouze zvaným hostům, zástupcům
městských rad, cizího tisku a hodnostářům,
kteří jsou opatřeni pozváním na radnici staro-
městskou. Pro dámy zřízeny jsou po stranách
tohoto podia dvě tribuny, na něž povolen bude
přístup pouze na vstupenky a to na severn
(směrem k Mikulášské třídě) na vslupenky barvy
zelené a na tribunu jižní (u věže staroměstské)
na vstupenky barvy růžové.
#10
alto_textblock
#10
Následující pánově mají ve sletové kan-
celáři v »Louvre« dopisy: Ant. Roitler, dr. L
Derblich, L. Barth, L. Došek, Ant. Kulíček, R.
Vejvoda, Fr, Pavelka, J. V. Prášek, O. Hepner,
C. Mourek, R. Novák a Ivan Prekoršek.
Porada zástupců sokolských jednoť zanra-
ničních o odborných otázkách sokolských koná
se v ponděli 1. července o půl 9. hod. ranní
v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova
ul. č. 20).
#11
alto_textblock
#11
Uzavření nástupiště na nádraží cís. Fran-
tiška Josefa v Praze a na Smíchově. Jelikož
jest nutno při velké osobní frekvenci na nádraži
udržeti přisný pořádek, bude ve dnech 30.
června, 1. a 2. července k zamezení návalu
nástupiště na nádraží cís. Františka Josefa
v Praze a na Smíchově přístupno pouze cestu-
jieím, kteří odjíždějí, a nebude dovoleno vkro-
čiti na peron ani na lístky peronní, které se
ostatně v těchto dnech na zmíněných nádražích
nebudou ani prodávati.
#12
alto_textblock
#12
K výletu do Turnova nabízí dopisnice
všech partií nádherných i pohledová alba z Tur-
nova a okolí jakožto nejvhodnější vzpomínku
na výlet do českého ráje knihkupectví Karla
Jiroše v Turnově, Pálackého ul. č. 141.
#14
alto_textblock
#14
Beseda měšťanská v Praze otevřela své roz-
sáhlé místnosti v těchto slavnostních dnech všem
hostům z venkova a ciziny. Zahrada besední, jež je
největší a nejkrásnější zahradou ve středu města,
poskytuje velmi příjemný pobyt, zvláště z večera
kdy září sterými barevnými světly elektrickými,
uspořádanými velmi ladně v trávníku, v trsech
u vchodu, na orchestrádě. K poctě Sokolů a cizích
hostí jest nyní každého dne v zahradě koncert vo-
jenské kapely pěšího pluku č. 102, řízené kapelníkem
p. Bobkem. Pp. členové besedy použijí dojísta této
přiležitosti, aby vzácným hostům pobyť v místnostech
spolkových zpříjemnil.
#15
alto_textblock
#15
Sokolové z Moravy a Slezska sejdou se dnes
v neděli večer v zahradních místnostech Měšťanské
besedy v Praze (II., Vladislavova ul.), kamž se též
dostaví Moravané v Praze usedlí a jejich přátelé.
#16
alto_textblock
#16
Sestrám Sokolkám!
V zápětí včerejší dešťové záplavy slyšány
byly prý z pod tribun v šatnách ženských odborů
hlasy, reptající proti rozkazu k nástupu a cvi-
čení za burácení větru a rachotu hromu.
Družky Sokolky! Nevěříme této zprávě.
Sokolský příkaz síly a neochvějnosti nezná
ústupu před tmavými mraky, když jde o to,
aby celému národu podán byl průkaz o tvrdé
ocelové výchově sokolského borstva. Ustoupily
jste teprve, když rozvášněný živel dalšímu cvi
čení divou bouři zabránil naprosto. Tím byla
čest praporu sokolského zachována.
Sokolky šly vstřic bouři jako ženy, které
vedle mužů prokázaly zcela svoji zdatnost.
Jich vystoupení na V. sletu všesokolském
bude čestně vzpomínáno. A při nástupu dnešním
pozdravíme je s hrdostí a nadšeně.
#17
alto_textblock
#17
Sokol jaroměřský.
#18
alto_textblock
#18
Program dneška, zejtřka a výletu
do Turnova.
Neděle, 30. června:
Dopoledne:
V 8 hodin na slavnostním cvičišti: Mezinárodn
závody (evičení na nářadí). Závodí družstva: Belgi-
ckého svazu, České obce sokolské, Francouzského
svazu, Lucemburského svazu, Slovinského svazu
Uherského svazu. — Veškeré télocvičné svazy evrop-
ské, vyjímaje Německý a Švýcarský, tvoří Sdružení
tělocvičných svazů evropských (Féděration Européenne
de Gymnaslique).
V 10 hodin: Slavnostní průvod So-
kolstva Královskými Vinohrady
Prahou. Průvod bude se ubírati Palackého
třídou, Skrélovou ulicí, kolem musea království če-
ského, středem Václavského náměstí, Příkopy, přes
Josefské nám., Eliščinou tř. a Dlouhou tř. na Staro-
městské nám. Před radnici sraz a pocta Sokolstva
král. blav. městu Praze — pozdravení Sokolstva za-
stupitelstvem města Prahy. Pocta zvaných hostí n
#19
alto_textblock
#19
radnici.
#20
alto_textblock
#20
Odpoledne:
Ve 3 hodiny na slavnostním cvičišti: Pokračo
vání mezinárod. závodů. (Cvičení prostá, běh, vzpí
rání břemene a skoky.) Současně národní tance (žen
ských odborů moravských).
Ve 4 hodiny: Zvláštní společná cvičení slovan-
ských hostí.
Ve 41/4 hod.: Rejový nástup Sokolstva ke spo
lečným cvičením prostným. — Prostná cvičení.
Ve 454 hod.: Nástup ženských odborů ke cvi
čení s kuželi. Taneční rej dle národních písní.
V 51/4 hod.: Závody žup ve společných cviče
ních. (II. oddil.)
V 6 hodin na výstavišti v Král. Oboře: Lidov
slavnost.
#21
alto_textblock
#21
Pondělí, 1. července
Dopoledne na slavnostním cvičišti:
V 8 hod.: Závody jednotlivců prosté a zvláštní
— Zkouška sokol. jízdy k odpol. cvičení. — Schůze
zahran, jednot sokolských v místnostech Národn
rady české (Vodičkova ul., 20).
V 11 hodin: Na pražské občanské plovárně pod
Letnou: Závody v plování na 100 m po proudu
Přihlášeno 50 závodníků.
Odpoledne:
Ve 4 hodiny na slavnostním cvičišti: Veřejno
cvičení sokolské jízdy.
V 6 hodin: Šachový turnaj.
V 6 hodin na výstavišti v Král. Oboře: Lidová
slavnost.
V 7 hodin na slavnostním cviéišti: Prohlášen
výsledku závodů.
V 8 hodin na Žofíně: Beseda pražských dam na
počest hostí cizích.
Úterý, 2. července?
Výprava účastníků pátého všesokolského sletu
do Turnova za protektorátu města Turnova a okresu
#22
alto_textblock
#22
turnovského v úterý dne 2. července 1907. Pořadi
Seřadění spolků turnovských a okolních do čestného
špalíru o půl 8. hodině ráno na náměstí. Uvítání
hostí cizozemských a Sokolstva okres. starostou, po-
slancem p. Jos. Žďárským, na nádraží. Průvod do
města s dvěma hudebními sbory. Sraz před radnicí.
K. Bendla: »Chorál národa českého« zapěje zpěvá-
cký spolek »Dvořák« se sdruženými pěveckými od-
bory spolků turnovských. Vítání hostí purkmistrem
města Turnova p. Mg. Ph. Jos. Radským. Odpočin
osvěžení hostí, při tom koncert hudby mnichovo-
hradišťského Sokola před Sokolovnou a spojených
turnovských sborů hudebních na náměstí. Vycházka
do »českého ráje«. Odjezd vlaků v 11 hod. 30 minu
dopoledne, 1 hodinu odpoledne z nádraží Jičín-
Turnov jen do Hrubé Skály vybražen pro vzácné
hosty, další vlak v 1 hod. 40 min. odpol. Lidové
koncerty bez vstupného a to před Sokolovnou sboru
mnichovohradišťského a v zahradě pana aládka Svo-
body spojených sborů turnovských. Návrat z vycházky
do Turnova, večer průvod s hudbou na nádraží a
odjezd vlakem.
#23
alto_textblock
#23
K dnešnímu pořadu. V závodech družstev
které včera nedokončeny, bude pokračováno dnes od-
poledne o 2. hodině. Včera odložené cvičení mi mo-
slovanských hostí bude dnes provedeno pře
cvičením hostí slovanských. Odložené závody žup
ve společných evičeních budou konány dnes současné
s II. oddilem těchže závodů. — Dnes také bude pro-
vedeno cvičení jubilejního družstva, jeho
členové se sejdou ve 8 hod. odpol. na severním se-
řadišti. — Pro případ nepříznivého počasí učiněno
patření, aby mezinárodní závody mohly
ýti provedeny v pražském »Sokole«.
#24
alto_textblock
#24
Politické zprávy domácí.
#25
alto_textblock
#25
V Praze, 29. června. (Vládní hla
o jazykové rovnoprávnosti v parla
mentě.) Nejmenovaný člen vlády praví v roz-
mluvě s red. „Kons. Korr.“ o jazykové rovno-
právnosti v poslanecké sněmovně: Nelze pochy-
bovati, že požadavek, aby se neněmecké jazyky
těšily v parlamentě stejnému právu, jako něme-
cká řeč jednací, jest spravedlivý a možno v něm
spatřovati pouze důsledek všeobecného voleb-
ního práva, Právo neněmeckých poslanců, vy-
jadřovati se ve svém jazyce mateřském, musí se
v zásadě uznati a vládu také ani nenapadá, od-
pírati tomuto právu žásadné uznání. Na témž
stanovisku stojí, nakolik vládě jest známo, tak
předsednictvo a převážná většina poslanecké
sněmovny. Vláda bude podrobně zkoušeti přáni
která jí v tom vzhledě včera úřadně předneslo
předsednictvo českého svazu a bude hledět jim
vyhověti, pokud to bude možno. Zejména sotva
asi narazi na nepřekonatelné překážky splněn
přání, aby se příjimaly a otiskovaly česky se
psané dotazy a návrhy. Pokud však
běží o protokolování českých, aneb vůbec neně-
meckých sněmovních řečí v textě úřadního zá-
pisníku sněmovního, bude asi těžko takové opa-
tření učiniti, poněvadž by, kdyby se provedlodo
krajních důsledků, mělo za následek vydáván
protokolů v osmi jazycích; zástupce každé ná-
rodnosti měl by totiž potom právo žádati, aby
skutečně rozuměl celému textu protokolů a proto
aby se místa, jemu nesrozumitelná překládala
do jeho mateřského jazyka. Další důsledek byl
by i ten, že také předsednictvo, má-li neněmecké
řeči sledovati a jednání řídíti, musilo by rozumět
všem osmi jazykům. Proto bude asi těžko spl-
niti požadavek, aby se neněmecké řeči prolo-
kolovaly v texťě sněmovního zápisníku; tim
však se netvrií, že se nenalezne nějaká jiná
cesta. Naopak sluší doufati, že budou podány
kenkretně návrhy tak uzpůsobené, aby mohly
býti přijaty stranami, které se o tuto otázku za-
jímají.
Z Vidně, 20. června. (O sobní změny
na středních školách.) Úřadní noviny
vyhlašují změny na středních školách, prove-
dené ministrom osvěty. Školní rada Fr. Strer
přidělený dosud zemské školní radě v Čechách,
jmenuje se ředitelem stát. reálky v Libni. P ře
leženi byli čeští skuteční učitelé a profe-
seři: Rud. Brejcha z pardubické reálky na
reálku do Karlína; Ign. Březáček z Badá
jovic na gymnasium na Malé straně v Praze
J. s. Bureš z reál gymn. kolínského na gy-
mnasium v Kr. Vinohradech; Karel Horský
z rakovnické rešlky na druhou reálku v Plznii
Jiří Janda z reálky holešovické na akad. py-
mnasium v Praze; Josef Jaroš z gymnasia
v Něm. Brodě na gymnasium v Písku; dr. Jan
Ježek z Jihlavy na gymnasium v Roudnicía
Jiři Jizba z gymn. v Kutné Hoře na reálku
v Pardubicích; dr. Otok. Kádner z gymn-
v Kr. Dvoře na gymn. v Praze, Truhlářská ulice
Václ. Kroulík z Pelhřimova na reál. gyma.
v Chrudimi; Emanuel Markmüller z Opavy
na 2. gymnasium v Brně; Jos. Materna z Ko
lina na gymnasium v Praze v Žitné ulici; Alois
Mazánek z rokycanského gymn. na gymn.
v Ml. Boleslavi; Adolf Mikousek z reálky
v Kostelci n. O. na reálku v Ml. Boleslavi; dr
Erg. Muška z gymn. v Chrudimi na reálku
v Král. Vinohradech; Gust. Pallas z Místk
na gymn. v Benešově; Athanas Papáč ek
z reálky jičínské na reálku v Kr. Vinohradech;
Ferd. Pavelek z průmysl. školy v Brně n
gymnasium v Opavě; Karel Pešek z gymn.
v Liberci na gymn. v Žižkově; Ladislav Pir-
chan z gymn. v Domažlicích na gymnasium
v Písku; dr. Jindř. Racek z reál. v Táboře
na reálku v Praze-Holešovice; Pavel Roub ik
z gymn. v Slaném na reálku v Praze, St. městot
Josef Sakař z gymn. v Třeboni na reálku
v Pardubicích; Jan Schelle z reálky v Ná-
chodě na reálku v Karlíně; Ant. Sedláč ek
z reálky rakovnické na reálku v Náchodě
Jindř. Seehák z reálky v Králové Hradci na
rcálku v Praze-Holešovice; dr. Emil Sekera
z reálky v Táboře na reálku v Praze, Stare
město; Jan Skákal z gymn. v Rychnově na
gymn. v Žižkově; Jos. Svědínek z gymn
v Čáslavi na reálku v Praze-Holešovice; Jnr
Svoboda z gymn. v Opavě na gymn. v Něm.
Brodě; dr. Jan Uzel z reálky v Pardubicích na
1. reálku v Plzni; Ign. Vališ z gymn. ve Va-
lašském Meziřičí na 1. gymn. v Brně; Josef Va-
váček z reál. v Bučovicích na gymn. v Kr
Dvoře; Frant. Vyskočil z gymn. v Přibrami
na reálku v Praze, Malá strana; Frant. Žá ka
vec z reál. v Ml. Boleslavi na reál. v Karlíně
Viktor. Zeithammer z reál. v Kutné Hoře
na reálku v Sušici a Jan Zeman z reál. gymn
v Kolíne na gymn. v Praze v Křemencové ulici.
Skutečnými učiteli jmenováni za-
tímní učitelé Ad. Ambrož pro gymn. v Tře-
bíči; Rud. Engel z Budějovic pro reál. v Ra-
kovníce; dr. Vinc. Farek z Příbrami pro
gymn. v Slaném; dr. Jos. Folprecht z Plzně
pro reál. v Ml. Boleslavi; Frt. Hrubý z Roud-
nice pro reál. v Budějovicích; Jos. Kupee
z Klatov pro gymn. v Kolíně; Jan Pelíš ek
z Čáslavi pro gymn. v Litomyšli; Kar. Pete rs
#26
alto_textblock
#26
z Budějovic pro reálku v Písku; Otto Pích
z Rakovníka pro reálku v Táboře; Frt. Skoč
dopole z Pardubie pro gymn. v Třeboni; dr
Rud. Tereba z Val. Meziříčí pro gymn. v Bo-
skovicích a dr. Karel Titz z Pardubie pro reál.
v Kutné Hoře.
Dále suplenti: Jos. Adámek z Tře
bíčo pro Třebíč; Jan Barták z Prahy pro
gymn. v Pelhřimově; Frt. Bartovský z Plzně
pro gymn. v Budějovicích; Frt. Beran ze Žiž-
kova pro gymn. v Rychnově; Václ. C h ab
z Vinohrad pro gymn. v Čáslavi; Jan F orber
z Prahy pro reál. v Kladně; Václ. Fikejs
z Holešovie pro gymn. v Domažlicích; Domin.
Filip z Pardubic pro reálku v Král. Hradei;
dr. Frant. Hnídek z Vinohrad pro reál. gymn.
v Chrudimi; dr. Bohusl. Horák z Plzně pro
Plzen; Kar. Hedina z Vinohrad pro gymn.
v Kolině; Tomáš Hrubý pro Kr. Dvůr; Mich.
Hynais z Brna pro Brno; dr. Jiljí Ja hn
z Prahy pro gymn. ve Val. Meziřičí; Vikt. J ah
z Prahy pro reál. v Náchodě; Jan Jaakov-
ský z Příbrami pro gymn. v Třebíči; dr. Oldr-
Košťál z Ml. Boleslavi pro reál. v Táboře
Ad. Kroupa z Tábora pro roál. tamtéž; Otok
Lehozec z Náchoda pro Náchod, Frt. Lin-
hart z Brna pro Nov. Město; Bohum. M atas
z Nymburka pro roál. v Jičíně; dr. Otok. Pa-
lán z Kr. Vinohradů pro reál. gymn. v Kolíně
Frt. Paulus z Karlína pro reál. v Příbrami
dr. Kar. Polesný pro gymn. v Litomyšli;
Karel. Popelka z Ml. Boleslavi pro reálku
v Kostelci n. O.; Bedř. Profeld z Jičína pro
reál. v Náchodě; Kar. Prokeš z Písku pro
reál. v Král. Hradci; Ant. Růžička z Kladna
pro týž ústav: dr. Jos. Růžička ze Žižkova
pro reál. v Příbrami; Jan Schuster ze Smí-
chova pro reál. v Pardubicích; Rich. Sicha
z Vel. Meziříčí pro gymn. v Kroměřiži; Ant.
Škorpil z Příbrami pro reálku v Sušici; V
Smolík z Prahy pro gymn. v Příbami; Eman.
Strejček ze Smíchova pro gymn. v Domažli
cích; Ant. Svatoš ze Žižkova pro gymn. v Ně-
meckém Brodě; Václ. Valcha z Příbrami pro
reál. v Jičině; Frt. Volín z Val. Moziříčí pro
gymn. v Boskovicich; Fel. Vondruška z Ko
lina pro reálku v Rakovnice a dr. Jos. Wol-
dřich z Kr. Vinohradů pro gymn. Pelhřimevě.
Zatímními učiteli jmenováni su-
plenti: Václ. Hromádka z Karlína pro reál.
v Pardubicích; Jan Iserle z Plzně pro gymn.
v Roudnici; Jarosl. Kroupa z Tábora pru
reél. v Budějovicích; Kar. Michálek z Tá-
bora pro reál. v Klatovech; Jos. Mikeš pro
gymn. v Budějovicích; Kar. Nečas z Brna
pro gymn. ve Val. Meziříčí; dr. Vojt. Pražák
z Karlína pro gymn. na Král. Vinohradech; Vá
clav Schüller ze Žižkova pro reál. v Plzni
Jaroslav Soukup z Prahy pro reálku v Rakor-
níce; Václ. Špaček z Chrudimi pro gymn.
v Roudnici; Břetisl. Vyskočil pro gymnasium
v Něm. Brodě a Frant. Gutwirth, katechet
pro Přibram.
#27
alto_textblock
#27
Politické zprávy zahraničné.
#28
alto_textblock
#28
V Praze, 28. června.
#29
alto_textblock
#29
Rusko a Východ.
Dopis V.... úv, předevčírem v „N. L.-
uveřejněný, zajisté nezůstal žádným čtenářem
nepovšimnut. Konečně je zjištěn vinník ruské
nepřipravenosti k válce s Japonskem. Byl to
Vitte, na západě evropském i v Americe tolik
slavený ruský státník, portsmouthský paktátor.
Kuropatkin, jenž byl před válkou ministrem.
vejenství, předvídal nebezpečí, které na Dálném
Východě Rusku hrozi, jen že myslil při tom na
Činu a nikoli na Japonsko. Kuropatkin žádal od-
důvodněným pamětným spisem, podaným carovi,
aby na Dálný Východ bylo posláno 500.000 m
vojska do stálých posádek. Car uznával důvody
Kuropatkina, ale Vitte dal mu v zástavu svou
česť i hlavu, bude-li Rusko na Dálném Východě
napadeno. Podle něho má tam Rusko tak míru-
milovné sousedy, že tam pražádného opatřen
k své bezpečnosti nepotřebuje. Náklad na kaž-
dého vojáčka byl by vyhozen. Třeba šetřit —
dovozoval ministr financí, který ruské finance
tak hluboce zasekal a špatnou radou zavinil, že
Rusko bylo nuceno obětovati na válku s Japonci
milliardy rublů, statisíce životů, ztratit území
i výhodné strategické posice, ztratit kapitál, in-
vestovaný v místech, odkud Rusko vytlačeno,a
co nejhoršího: odejíti z Dálného Východu s han-
bou a místo vítézství na bojišti dostati doma
revoluci.
Položení Ruska na Dálném Východě za dvě
leta od války nepopravilo se, čehož hlavní zá
sluha platí ne již Vittovi, nýbrž ruské revoluci
jež ovšem nikterak nepřispívá k tomu, aby váž-
nost a moc Ruska za hranicemi znova vzrostla.
Z Vladivostoku dochází zpráva: „Čína ho-
rečně se ozbrojuje, na hranici oblasti amurské
a zabajkalské usadilo se 100.000 Číňanů.
v Mandžurii jsou rozpoložena čínská vojska, p
evropsku vycvičená.“ Avšak vlastní nebezpeči
nehrozí Rusku od Číny ani od Japonska, nýbrž
od toho, že jeho evropští přátelé a spojenci, An
gličané a Francouzi, uzavírají se státy Dálného
Východu smlouvy a dohody, které jim garantují
celost jejich zemí na březích Tichého okeánu
Za krátkou dobu byly za tím účelem uzavřeny
dohoda anglo-francouzská, anglo-japonská obno-
vená smlouva, franko-japonská konvence. Sem
patří i anglo-franko-španělská konvence o Stře
dozemním moři.
Všechny tyto mezinárodní akty dějí se bez
Ruska, jakoby ho nikdy nebylo ani na Dálném.
ani na Blizkém Východě; proto nepřímo jsou
namířeny proti Rusku, jehož isolovanost ostře
tu vystupuje.
Konference v Haagu choulostivost položen
Ruska v mezinárodní politice nespraví. Její prů-
běh i výsledky, budou-li jaké, mohou Rusku
spíše ublížiti, bude-li carova slabost pro mír aka-
demickými řečmi diplomatů polehtána na ten
stupeň, na kterém se nalézala před válkou, kdy
Mikuláš II. pevně věřil, že proti Rusku žádný
nepřítel nevyvstane a když Rusko chce míru, že
celý svět musí mír zachovávat.
Aby se mezinárodní položení Ruska zlepši-
le, k tomu je především zapotřebí, aby nebylo
v jeho domáenosti revoluce, aby se uvnitř spo-
řádalo, skonsolidovalo a zesílilo.
#30
alto_textblock
#30
Podlé vraždění v Rusku.
Není hnusnějšího způsobu vraždění, než
jaký si oblíbili ruští teroristé. Vraždění zákeřná
je kavalírským soubojem proti němu. Ruští tero-
risté přicházejí ke své oběti pokorně shrbeni,
#31
alto_textblock
#31
s tváří skroušenou a poníženě přednášejí něja-
kou prosbu. Mezitím, co oběť prosbu poslouchá,
nebo napsanou čte, ponížení prosebníci se na
ni vrhnou jako vlci
Tyto dni byl v Petrohradě zavražděn ředitel
továrny Pelcer, muž 30letý. Továrna, jež byla
dříve majetkem známého slavjanofila bar. Šti-
slice, byla před několika lety převzata akciovou
společnosti. Zaměstnává půl třetího tisíce děl-
níků. Dělníci sborem přišli, dali si ředitele vy-
volati, obnažili hlavy a poníženě prosili za při-
davek. Přídavek konečně neveliký, pět kopějek
na den. Zatím, co ředitel vykládal, že na pří-
davek není pomyšlení, několik dělníků se posta-
vilo za něj, a když rozhodně prohlásil, že poža-
davek neodporučí, popadli jej, bíli, škubali,
trhali, sápali, a neustali, až jej dovlekli k ne-
dalekému moři, kde jej utopili.
V Petrohradě zavražděn plukovník Kotljn-
rov, mladší pomocník velitele petrohradlského
přístavu. Bydlel v osamělém domku na nábřeží.
Už jednou po něm byla vržena puma a jemu na
očích zavražděn kontradmiral Greve. Každý
den o 10. hod. ranní plukovník sám nebo v prů-
vodu manželky vycházel do úřadu. V tu dobu
čekávali naň u podjezdu domu prositelé. Ně-
kolik tomu dní, když se plukovník objevil ve
vratech, vyšla mu v ústrety paní s papírem v ru-
kou. Plukovník papír přijal a četl. Na ulici ne-
bylo krom nich živé duše. Mezi čtením plukov-
ník ze zadu zastřelen mužem, který se zaň ne-
pozorovaně přikradl. Vrah a žena dali se na
útěk, ale policisté vraha dohonili a zatkli.
#32
alto_textblock
#32
Hnutí v jižní Francii a Clémenceanův kabinet.
Opětně vyšel Clémenceau jako vítěz
z boje, který se strhl ve sněmovně pro události
na jihu. Sněmovna mu vyslovila dů-
věru 323 hlasy proti 233. Většina Clé-
menceanova je sice menší, nežli byla při pře-
dešlých rozhodujících okamžicích, kdy se jednalo
o budouenost jeho vlády, ale 100 hlasů většiny
je mocnou oporou, kterou nelze podceňovati.
Podle tohoto výsledku lze souditi, že existenc
Clémenceauova kabinetu je zajištěna do
podzimu.
Clémenceauova výmluvnost slavila
nové vítězství v páteční vzrušující debatě sně-
movní. Útok na vládu byl tentokráte neobyčejně
prudký. Očekávalo se, že Clémenceau neodolá
lentokráte útoku svých nepřátel. Ale v poslední
chvíli vyskytlo se několik příznivých momentů,
jichž chef kabinetu — nedovedl obratně vy-
užitkovati.
Návštěva Albertova v Paříži nemohla
zmenšiti převahu Clémenceauovu. A když J aurés
v »Humanité« prorokoval, že bude utvořen
kabinet Sarriena a Ribota, zalekli se
této možnosti i ti radikálové, kteří byli nespo-
kojeni s Clémenceauem. Levice se zhrozila po-
myšlení, že by umírněný Ribot, sympatický
pravici, mohl se dostati k veslu. Sarrien sám
prý pravil: »I kdybych měl v úmyslu hlasovat
proti Clémenceauovi, článek Jaurésův mne o
toho odvrátil.« Tak opposici ubylo mnoho
hlasů.
Boj v pátečním pohnutém sezení zahájil
socialista Bedouces, jenž interpeloval pro udá-
losti na jihu. Obviňoval vládu z nejhorších ne-
plech, přičítal jí za vinu všechno zlo, jež se
událo na jihu.
Radikální socialista Paul Mennier žádal,
aby byli propuštěni na svobodu zatčení vůdeové
vinařů a aby byla udělena též milost vzbou-
řivším se vojákům 17. pluku.
Řeč Aldyho obsahovala známé již obvl-
ňování vojáků a četníků, že bez příčiny počali
páliti do davu.
Clémenceau odpověděl ve velké,
mocně působící řeči. Chtěl zameziti pohromy na
jihu. S krvácejícím srdcem nařídil opatření, aby
byl obnoven pořádek. Byla to nejtruchlivějšl
chvile jeho života. Ale zákon je nade všlm. Na
východě a západě jsou sedláci, jimž se vede
nevalně, ale přece platí daně. Sedláci na jihu
nemají právo odepírati daně.
Clémenceau dále hájí své zakročení
proti vzbouřeným vojákům. Musil jed-
nati rozhodně, neboť taková byla jeho povinnost.
Řečník vyvrací tvrzení Aldyho a je tímto a jeho
přátely bouřlivě přerušován. »Nechcete-li mne
klidně vyslechnout, opustím tribunu«, zvola! Clé-
menceau a pokračuje v ličení krvavých událostl
na jihu, kde podle jeho tvrzení vojáci byli vy-
staveni útokům, mnoho jich bylo zraněno a po-
tlučeno, takže roztrpčení vojáci začli bez po-
velu střilet. Dále hájí předseda svá nařízení,
aby vzbouření vojáci byli dopraveni do Tunisu.
To přece není barbarský trest! Vojáci musí po-
znati, že se dopustili hanebného skutku, který
nesmí trpěti žádná vláda.
Dále ličí řečené přepadení podprefekta
Lodéva: Banda výtržníků napadla podpre-
fekta. V čele byli dva faráři (pohnutí). Bo-
hatý reakcionářský statkář nutil podprefekta aby
křičel: »Pryč s Clémenceauem !« Podprefekt,
jenž to odmitl, byl zbit, až ztratil vědomí, teprve
za pomoci občanů z Paulhami byl vyrván z ru-
kou surovců.
#33
alto_textblock
#33
Podvratné strany z pravice i le-
vice chtěly využitkovati této ho-
spodářské krise. (Pochvala.)
Clémenceau uvádí výtržnosti na jihu
ve spojení s akcí zpátečníků a klerikálů, kteří
nemohou zapomenouti na rozlukový zákon. Re-
akcionáři použivají každé přiležitosti, aby úločili
na republiku. Tato část Clémenceauovy řeči,
vrchollcí ve vehementním výpadu proti zpáteč-
nikům, učinila veliký dojem.
Po řeči ministerského předsedy bylo jed-
nání přerušeno. Po opětném zahájení schůze ně-
kolik řečníků činí Clémenceaua zod po-
vědným za vše, co se událo na jihu
a naléhá na něj, aby odvolal vojsko. Jaurés
pustil se pádně do Clémenceaua, jemuž vylýká
mohutnou a svéhlavou politiku a vytýká mu, že
se nezachoval vůči Ferroulovi jako vůči Alber-
tovi, k vůli němuž porušil zákon.
Řečník žádá propuštění zatčených vinařů.
Předseda Brisson předčítá z jednacích po-
řadů. Předseda ministerstva Clěmenceau
přijímá jednací pořad Beauguierův - M o-
deste Leroie, v němž se vyslovuje
vládě důvěra, aby byla zajištěna
úcta k zákonům.
Zamitnuta byla přednost jednacího pořadu
navrženého Augem, jimž se konstatuje odpor
v politice vlády. Rovněž zamítnut velkou větši-