#1
alto_textblock
#1
Dne 27. června 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 174. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
rodil se v Polsku, kde jeho královští rodičové dleli
ve vyhnanství. Již v mládí vynikal zbožností a či-
stotou mravů. Jako král uherský byl nucen vésti
mnoho válek, avšak při tom konal skutky milosrden-
ství, tak že se o něm tvrdilo: »Král uherský neumí
nic, než zakládati nemocnice, stavěti kostely a chu-
dým dobře činiti.« Ve svém paláci vedl přísný ži-
vot; nikdy nepil vína a volného času užíval k mo-
dlitbě v kostele. Se svým soupeřem, sesazeným krá-
lem Šalomounem, hleděl se usmířiti, a ten dal se
pohnouti velikým ročním důcho lem, že se zřekl trůnu,
avšak přes to opět nové vzpoury proti Ladislavu
vzbuzoval, aby jej svrhl s trůnu a zavraždil. Jeho
plány byly však prozrazeny a osnovatel jejich zajat;
král však smu velikomyslně daroval svobodu. Když
se chystal k první křižácké výpravě k dobytí Jerusa-
léma, povolal jej nebeský pán k sobě blaženou smrtí
roku 1095.
Duchovní evičení pro učitelky literní, indu-
striální, pěstounky a vychovatelky vůbec budou se
opět letošního roku konati v měsíci srpnu v klášteře
»Školských Sester« v Přerově. Tato cvičení docházejí
rok od roku větší obliby pro svou důležitost a po-
svátnou účelnost, že se jimi opravdu člověk zdokona-
luje, poučuje, zušlechťuje a upevňuje proti běžným svě-
tovým vlivům, jaký na člověka běh života má. Že
cvičení duchovní nejvíce stavu učitelskému prospívá,
vidno již z toho, že vyšší úřady školské provésti daly
duchovní cvičení se školní mládeží škol středních, aby
tato mládež, proniklá duchem zbožnosti, byla vždy
poslušná a přičinlivá, aby s pomocí Boží zdolati
mohla ohromný nával učiva a svou pilností těžkou
práci učitelům usnadňovala. A tak vychovatelé a vy-
chovatelky, posilněné duchovními cvičeními, obrní se
opět trpělivostí, ozdobí se jemnou svědomitostí a vě-
domím o důležitosti svého povolání a když takto du-
chovně vycvičené síly jdou sobě vstříc, aby pracovali
na společné práci, pak se dílo zdařiti musí skvěle.
Majíce tudíž dlouholetou zkušenost dobrých účinků
duchovních cvičení, zveme všecky milé sestry v po-
volání, aby se hojně súčastnily a své přihlášky co
nejdříve odeslaly. Připomínáme, že letos před cvičením
bude přednáška o římské pouti. Zároveň prosíme vše-
cky, kdož se chtějí súčastniti, aby své přihlášky uči-
nily v čás, ježto neočekávané účastenství činí nesnáze
se stravováním.
V křížové kapli byla sloužena minulého a
tohoto týdne několikráte mše sv. za zesnulého dp P.
Kotalíka za dosti četného účastenství. Jedna z ná-
vštěvnic darovala šest-svíček na oltář. Paní Bau
rová, choť továrníka a pražského měšťana, nabídla
se, že věnuje pro tuto kapli sv. Kříže menšího v Po-
štovské ulici olej i potřebné svíce, když se tam bu-
dou konati služby Boží. Dnes tam opět slouží mši
svatou dp. red. Žundálek za zmíněného spolubratra.
Po té se bude tam konati mše sv. asi za měsíc, což
bude dříve oznámeno. Popis křížové kaple s vyobra-
zením možno koupiti u p. Renky blíže kaple. Bylo
by záhodno, aby tato kaple byla veřejným službám
Božím učiněna přístupnou, což se stane ovšem jen
tehdy, když se najdou dobrodincové, kteří by k této
věci přispěli, poněvadž městská rada vydala ji k ve-
řejnému užívání pouze s podmínkou, když bci z toho
žádné výlohy nevzejdou. Kaple tato jest památkou
starobylou, proto by bylo škoda, aby upadla v zapo-
menutí.
Pouť sv.-Prokopská na Sázavě konati se
bude v následujícím pořádku: Dne 3. července uví-
tání procesí, v 7. hodin kázání, požehnání a uctívání
ostatků sv. Prokopa. Dne 4. července mše sv. od
5. hod.; v 7 hod. slavnostní průvod od studánky do
farního kostela se zpívanou mší sv.; v 10 hod. slav-
nostní kázání, v 11 hod. pontifikální mše sv., již
obětovati bude vsdp. prelát msgr. dr. Frant. Krásl.
Požehnáním a chvalozpěvem ambrosianským ve 3 hod.
se slavnost ukončí.
Poutní slavnost slaví se v neděli, 1. čer-
vence a po celých násladujících 9 dní v Křešicích
n Litoměřic; o svátku dne 1. července a v oktávě
dne 8. července je o 6. hod. ranní mše sv. s ranním
výkladem, o 8. hod. je matura a o 10. hod. něme-
cké a české kázání, po němž následuje zpívaná
mše sv. Celebrantem je or prvém svátku vsdp. msgr.
Josef Štěrba, kanovník v Litoměřicích, o druhém
svátku vdp. P. Marian Sigmund, převor kláštera do-
minikánského v Litoměřicích; ve všedních dnech jsou
od 2. do 10. července o 7. hod. prvé služby Boží,
o 10. hod. zpívaná mše sv.
Slavnost korunovace Panny Marie na Sv.
Hoře, ve které soustře ďuje se projev úcty a lásky
katolického lidu k omilostněnému obrazu Bohorodičky
Svatohorské, konala se slavným způsobem v minulou
neděli za velikého účastenství obyvatelstva příbram-
ského, okolního a procesí. Dostaviloť se k tomuto
dni procesí z Českých Budějovic, vedené rektorem dp.
Rollerem z Písku, Pelhřimova, Košíř, Liboce, Zlí-
chova, Vršovic atd. s duchovními svými a mnohými
sochami bohatě vyzdobenými. Slavnostní kázání měl
vdp. K. Nováček S. R., načež sloužil pontifikální
#5
alto_textblock
#5
mši sv. u císařského oltáře vsdp. dr. Jan Sedlák, ka-
novník vždy věrné kapitoly Svatovítské z Prahy, za
přísluhy četného duchovenstva. Po té konán slavný
průvod ambity s posvátnou sochou Bohorodičky
Svatohorské, jež nesena byla za hlaholu zvonů,
střelby a zvuků všech kapel střídavě od duchoven-
stva oděného v drahocenné paramenty chrámové.-
Průvodu súčastnilo se přes 200 družiček, dále malí
hoši v historickém oděvu, sbor ostrostřelců a vyslou-
žilci příbramští, zástupepvé všech zeměpanských a
samosprávných úřadů z Příbrami. K tomu přistoupilo
neshledné množství zbožného lidu, jež vyplnilo vše-
cky prostory rozsáhlého sloupořadí kolem svatyně
Svatohorské. Po průvodu zapěl vsdp. pontifi kant »Tě
Bože chválíme«, načež podán obraz Svatohorský pří-
tomnému duchovenstvu k políbení. Na to doprovozen
byl vspp. kanovník přítomnými hodnostáři příbram-
skými a duchovenstvem spolu i spolky, jichž hudby
vzdávaly piegou čest, do sálu kolleje, kdež odložil
pontifikální paramenty. Veliké množství zbožných
věřících přijalo na tento nejslavnější den v roze Sv.
Hory sv. svátosti. Dojemnou episodkou bylo sdělení
telegramu od Jeho knížecí Milosti ndp. arcibiskupa
Lva svob. pána Skrbenského. Dopoledne byl totiž
vsdp. metropolitním kanovníkem drem. Sedlákem Jeho
knížecí Milosti poslán telegram do Emže v Německu,
že »shromážděné duchovenstvo a poutníci u trůnu
Svatohorská Matky Boží na svého velepastýře vzpo-
mínají a za něho se modlí«. Odpoledne o 5. hodině
před započetím slavného požehnání u císařského ol-
táře vdp. P. Nováček, jenž měl dopolední kázání, na
jehož konci nejprve vzpomínku učinil na v Pánu ze-
snulého vznešeného »poutníka Svatohorského« kardi-
nála Schönborna, v předvečer výročního dne jeho
úmrtí, kterýž, jak pevně doufáme, nyní u pravého
trůnu Královny nebeské se raduje; a na to milostné
Matce Boží doporučil nástupce Jeho nejdůstojnějšího
knížete arcibiskupa Lva — vystoupil opět na kaza-
telnu a zvěstoval shromážděným zástupům, že Jeho
knížecí Milost na zaslaný mu uctivý pozdrav takto
odpovídá: »Z radostného srdce děkuje a všem pout-
níkům požehnání uděluje Lev, arcibiskup.«
Hudba chrámová. V kapitolním chrámu
Páně na Král. Vyšehradě o sv. Petru a Pavlu dne
29. t. m dávána bude při slavných pontifikálních
službách Božích o 11. hod. dopol. poprvé pozoruhodná
rukopisná novinka mladého skladatele Ad. Piskáčka;
»Missa in honorem S. Ursuale« pro sola a sbor až
osmihlasý s průvodem varhan a pozounů. Vedle toho
»Tu es Petrus« od Liszta v úpravě A. Heřmana,
»In omnem terram« od Witta a »Pange lingua« od
A. Piskáčka. Varhanový part hraje p. skladatel sám,
nastudoval a diriguje ředitel kůru p. Ant. Heřman.
Dámy a páni účinkující, kteří při mši spolupůsobía
snad ještě spolupůsobiti chtějí, dostavtež se do po-
slední generální zkoušky ve čtvrtek dne 28. t. m.
o půl 4. hod. odpol. na kůr chrámový. — Na den sv.
Petra a Pavla bude v Karlíně o půl 10. hod.: mše
z A-dur op. 34. od Fr. Schöpfa, Graduale z G- dur
od J. Zelinky, Offertorium z Didur od V. S. Horáka,
O salutaris hostia z C-dur od Knahla, Pange lingua
z D-dur od dra. Fr. Witta. Po mši sv.: Zpívej, duše
z D-dur od J. Maláta. Vše pro mužské hlasy.
#6
alto_textblock
#6
Zemský výbor strany křesťansko-sociální
#7
alto_textblock
#7
konal dne 26. června sedmou schůzi za předsednictví
dp. faráře Dra. Rud. Horského.
Dp. R. Vrba mluvil o nemocenském a starob-
ním pojišťování zemědělského dělnictva v Uhrách, a
navrhl, aby zemský výbor podal petici k českému
sněmu, by podobná instituce i u nás v Čechách byla
zavedena. Návrh byl jednohlasně přijat.
Pan Václav Žižka pronesl pozoruhodné ná-
zory, jež zde sdělujeme: »Mám za to,« pravil, »že
v nynějším kritickém postavení našeho národa, kde
jemu v jeho politickém boji veliké nebezpečí hrozí,
jest třeba, aby povzbuzen byl každý upřímný kře-
sťanský sociál k modlitbě k Bohu za odvrácení všeho
zlého od národa a za vyprošení daru Ducha svatého
všem vůdcům a zástupcům národa českého.
Nechť připamatuje se všem křesťanským soci-
álům, pravil dále, že láska k svaté věci, k církvi
a katolickému náboženství, jež lidstvu všechno dobré
způsobuje, jest hlavní povinností každého křesťan-
ského sociála. Láska tato však, má-li býti skutečná,
musí se jeviti skutky a obětavým životem pro věc,
kterou milujeme, proto jest povinností každého kře-
sťanského sociála svou lásku tím na jevo dáti, když
sobě aspoň jeden katolický list, třeba ten nejlevnější,
předplatí.
Jelikož se za dnů našich šíří na mnohých mí-
stech zásady křesťanského demokratismu v lidu po-
vrchně smýšlejícím, který sice mnohých světlých
stránek se míti zdá, ale též mnohými bludy je za-
chvácen, pro duševní nevyspělost svých nosičů, jest
velice nutno, aby všichni spisovatelé křesťanského so-
cialismu o křesťenském demokratismu pojednávali, své
#8
alto_textblock
#8
názory uveřejňovali, aby myšlénky se vytříbily, pravda
od bludu se očistila a nás všecky sjednotila.
Pan Tomáš Jiroušek podával zprávu o ná-
rodní radě a podotkl, že křesťanští sociálové nikterak
i v tomto sboru nezapomenou svých povinností. Když
se byl zmínil o konferenci katolíků, na níž v měsíci
květnu jednalo se o společném postupu, navrhl na
konec své řeči resoluci, jíž se vyzývají veškeré křesť.-
sociální a katolické spolky k obeslání scciálního kursu
dne 29. a 30. srpna t. r. pořádaného sociálním od-
borem družstva »Vlasť« v Praze. Resoluce bude uve-
řejněna v »Děl. Novinách« a ve »Vlasti«.
Pan Jos. Brož, horník, podal ukázky, kterak
kladenské sociálně-demokratické a pokrokářské časo-
pisy bojují proti klerikalismu. Když Jeho Milost ndp.
arcibiskup světil na Kladně kostel, vyžádal si slyšení
u nejd. arcipastýře také tamní spolek křesťansko-soci-
ální. Nejdp. arcibiskup chválil činnost tohoto spolku,
těšil se z jeho existence a jeho předsedu, dp. kate-
chetu Jos. Jonáka, co nejúčinněji v jeho práci po-
silnil a k další povzbudil. Referent doufá, že tato
přízeň a pochvala ndp. arcipastýře sloužiti bude spolku
k dalšímn jeho rozkvětu.
Dp. Tomáš Škrdle referoval o českých Raiff-
eisenovkách na Moravě a o jejich Ústřední jednotě.
Předseda Ústřední jednoty, dp. dr. Fr. Bulla, kon-
statoval v poslední valné hromadě utěšený rozkvět
záložen systému Raiffeisenova na Moravě a dodal,
že nejhorší doby pro ni již minuly. V Ústřední jed-
notě jest soustředěno 178 Raiffeisenovek, jejichž cel-
kový peněžní obrat činil v posledním roce 3,293.524
zl. 18 kr. Slova ujal se p. Ant. Llška, kočující učitel
zemědělské rady, jenž mezi jiným pravil, že Raiffeise-
novka jest pro rolníka ministrem financí, spolek ho-
spodářský ministrem orby a nákupní družstvo mini-
strem obchodu. Činnost moravských Raiffeisenovek a
vedení jejich Ústřední jednoty činí na nás v Čechách
nejlepší dojem.
Předseda dp. dr. Rudolf Horský mluvil o poli-
tické situaci a konstatoval úplnou osamocenost ná-
roda českého, Jihoslovany vyjímaje. Přešel k Národní
radě a líčil její vznik a účel. Na to se rozhovořil
o odborovém sdružování v Německu. Katolíci v Ně-
mecku srazili nejprve katolíky v mocné šiky a teprve
pak přikročili k odborovému sdružování. Nyní je tam
odborově sdružených 152.000 dělníků. Odborové sdru-
žování může se díti jen v silných spolcích. Referent
vykládal, jak si představuje odborové hnutí u nás a
jak by se k němu mohly klásti začátky, o čemž na-
píše zvláštní článek do »Děl. Novin«. — Budoucí
schůze se koná v úterý, 24. července o půl 3. ho-
dině odpoledne.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
* Na uváženou. Čeští i moravští poutníci byli
v Římé sv. Otcem přijati velice blahosklonně. Mnozí
by byli rádi se odebrali do věčného města, kdyby byli
měli k tomu čas. Němci pořádati budou v brzku dru-
hou výpravu do Říma. Snad by se doporučovalo, aby
také Češi a Moravané opět ještě tohoto roku a to
snad nejlépe v druhé polovici srpna do Říma se vy-
dali. Účastníci by si koupili pouze lístek, a ostatní
by si pořídili sami dle své libosti, tak že by nebyli
nikterak vázáni. Kdo by souhlasil s tímto návrhem
nechť oznámí to redakci »Katol. Listů« v Praze.
* Prušácl jednají s Čechy lépe, než —
čeští Němci. Předešlý týden šel vp. Eduard Richta,
kaplan z Ruprechtic z vikariátu semilského, s proce-
sím na poutní místo do Vambeřic v Prusku. Na zpá-
teční cestě chtěli poutníci s velebným pánem zůstati
přes noc v Trutnově v Čechách. I žádali ve
třech hostincích o nocleh, a ač v hostincích těch místo
bylo, a nával cizinců nebyl pražádný — přeceni-
kde nocleh nedostali. V jednom hostinci jim
dokonce s výsměchem řekli, aby šli do chlé va.
Nemohouce tam tedy nikde dostati nocleh, byli nu-
ceni jeti dále po dráze až do Martinic u Jilemnice,
kde teprve noclehovali.
* Bída a procesí. »Nár. L.«, které se vy-
dávají za seriosní list, přinášejí zprávu o chalupníč-
kovi kdesi na českém jihu, který prý chodil po
poutích a stíhalo ho neštěstí a měl při tom bídu.
To vše zní jako v pohádce. Jméno udáno není,
vesnice také ne, tak že se musí míti za to, že se tu
jedná o výmysl některého dopisovatele. Myslí-li do-
pisovatel, že již tím, chodí-li někdo na pouť, bude
prost všech svízelů a nehod, má trochu malé ponětí
o náboženství. Na výlety, husitské pouti do Lipan,
do Husince, na Bílou Horu a jinam ovšem škoda
peněz není, jenom na pouť náboženskou je škoda
každého krejcaru. Činí-li dva totéž, není to totéž.
Ostatně si o tom ještě zevrubněji promluvíme.
* Rektor české university. Při včerejší
volbě vykonané voliteli všech fakult české university
Karlo-Ferdinandovy zvolen byl pro studijní rok
1900—1901 rektorem českého vysokého učení pan
JUDr. Josef Stupecký, profesor práva občan-
ského a horního. Nový rektor magnificus narodil se