ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 05d654c0-fd9f-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 174.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 27. června 1900
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Rodakce, administrace a
#5 alto_textblock #5
Praha, Pětrossova ulice. Katrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se evrace Kozapečstěné reklamace erštjemo evně vycházejí denne o šesté hodině ran vždy o dvanácté no- Jednoelivé čislo za Telefon redakce č. 1926
#6 alto_textblock #6
Slunce vychází ve 3 hodiny 54 minuty ráno Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer
#7 alto_textblock #7
KArOLICKE LST
#8 alto_textblock #8
Středa
#9 alto_textblock #9
sv.
#10 alto_textblock #10
L adisl a v
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnosť ve Vršovicích od 26.
#12 alto_textblock #12
Předplatné pro- Prahu s donáškou dodomu K 2 e ... K s8.o měsíčnšemsko poštou 8.— celoročně. K a8.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: eloročně. ... K 18.— redpla 3 do amorik. Bolgie a Ana li 52.80 oen Peleroadhinisiráce i ize až do 29. června
#13 alto_textblock #13
v chrámu Páně
#14 alto_textblock #14
poznáním milost dává a smrtelníky učí moudrosti Budiž chválen, kdo nám svoji milost na jevo dává uměním, jako tímto, ku prospěchu všech po- zemčanů, uměním, které mezi všemi vědamia uměnami od stvoření světa nemělo sobě rovného. Nejen theologie, fdlosofie a ostatních sedm umění, všecky ostatní schopnosti vypočtěné pro tento život nabyly knihtiskem vnitřního zdokonalenía vnějšího rozšíření, neboť pro druhy všech oborů se tisknou knihy bez počtu.« Jest zajímavo, že právě žid byl první, který poznal význam tisku, A židé se zmocnili tohoto důležitého odvětví hlavně od r. 1830, kdy na schůzi židovské Mon- tefiori zvolal: »Zmocněte se tisku, a celý svět bude našim« A tak se také stalo. Jan Gutenberg (zván tak podle matky, nebot jeho otcovské jméno bylo Frielo) byl několikráte na pokraji největší nouze. Byl ve své důvěřivosti podveden svým společníkem Fustem, a několikráte mu bylo vše zabaveno, i jeho nářadí tiskařské. tak že byl úplně na mizině. V této kritické dob ujal se ho doktor bohosloví Konrád Homer v Mohuči, který mu dal peníze k tisku velikéh díla »Catholicon«, jež bylo dokončeno r. 1460. Tak dokázal věrný stoupenec církve, že přeje vzdělanosti všeobecné. Tisk učinil do dneška veliké pokroky ve všech oborech lidského vědění, tak že dnes i po- slední chaloupka aspoň má tištěný kalendář. Způ- sobil mnoho dobrého na poli osvěty, avšak též roznítil vášně politické, národní i náboženské. neboť přečasto ho bylo nesvědomitě užíváno. Zvláště židé a s nimi spřežení sociální demokraté užívají tisku ku potlačení eírave, vymizení nábo- ženství mezi lidem, zapomínajíce tak, že také svo- boda má jisté meze. Proto třeba se strany dobrých katolíkůsi tisku hleděti, katolický tisk rozšiřovati a jej vše- možně podporovati, aby byl paralysován škodlivý vliv znemravnělého tisku. Heslem naším budiž Kniha proti knize, časopis proti časopisu, list
#15 alto_textblock #15
Jubileum tisku.
#16 alto_textblock #16
V Praze, dne 26. června.
#17 alto_textblock #17
V těchto dnech konají se velikolepé slavnosti na oslavu 500letého vynálezu knihtisku Janem Gutenbergem z Mohuče, který podle pra- menů se narodil koncem 14. století, tak že vlastně se oslavuje památka 500letého narození vynálezce knihtisku, kterýž způsobil dalekosáhlý převrat v dějinách evropské civilisace a kultury vůbec. Pohledme nejdříve na poměry, které byly před dobou touto, abychom poznali jednak význam tohoto- vynálezu, jednak též rozptýlili výtku, která se činí církvi, že jest nepřítelkyní vzdělanosti. Dlužno nazvati smělým a opovážlivým tvrze- ním, že by církev se stavěla naproti vzdělanosti. Vždyť právě učení církve katolické to bylo, které zcivilisovalo celý svět, které zachránilo národy křesťanské od záhuby, kdežto pohanští národové propadli zkáze. Církev jest zakladatelkou školství, neboť při farách a zvláště v klášteřích a v biskup- ských sídlech byly školy nižší i vyšší a kněžía řeholníci byli vlastně jedinými předními nositeli vzdělanosti za nejstarších dob. Pohanští klassikové římští a řečtí by se ne- byli nám nikterak dochovali, kdyby nebylo řehol- níků katolických, kteří opisovali pečlivě a pracně i spolehlivě spisy klassické a tak přispěli nejen k jejich rozšíření, ale také hlavně k zachován Proto se kláštery právem nazývaly semeništěm vzdělanosti. Takový rukopis měl také velikou cenu již k vůli řídkosti a obtížnosti přepisovačské tak že si ho mohli dopřáti jen bohatší, i byla tedy vzdělanost přístupna vlastně jen třídám vyšším. které měly dostatečné prostředky peněžní, aby se mohly vycvičiti ve vědách. Vynálezem knihtisku se vše rázem změnilo, neboť právě tím se stalo, že možnost vzdělání byla podána všem vrstvám obyvatelstva beze všeho rozdílu. Začátky byly ovšem trudné. Netěžil vynálezce nikterak ze svého objevu za života, neboť žil v ne- dostatku a chudobě a také tak zemřel. Jest již osudem velikých mužů, že tak odplácí humánní vzdělaný svět svoje talenty světového významu. Z to však po smrti mu způsobil objev jeho slávu po celém světě. Ale ještě by mu ho byli upřeli, po- něvadž byl příliš skromným, neboť nepoznamenal jména svého na knihách, jež sám tiskem poprvé vydal. Tak se stalo, že mu byla zásluha tohoto vynálezu upírána. Město Feltre v Italii by bylo rádo připsalo první objev tisku svému rodáku Pamfilovi Castaldimu, kterému postavilo proto také pomník roku 1868. Také město Haarlem na- zývalo prvním tiskařem svého krajana Vavřince Jansena, zvaného Koster, což však novější bádání dějepisná přivedla na pravou míru jako úplně bez- předmětné tvrzení. Dokazuje to hlavně Fichet, který byl od r. 1469 rektorem university pařížské, v listě ge- nerálu Trinitářů Robertu Gaguinovi z r. 1472, kde mezi jiným píše: »Jak se praví, je tam . . . jistý Jan, příjmením Gutenberg, který kdysi první vy- myslif umění tiskařské, následkem něhož se sesta- vují knihy kovovými literami . . . V pravdě za- sluhuje tento muž, aby všecky musy, všecka umění a všecky jazyky oněch, kteří se těší knihám, jej oslavovali božskou chválou . . . Tento Gutenberg vynalezl daleko příjemnější a více božské věci, nežli Ceres . . ., neboť vyřezal taková písmena, že jimi všecko, co se může myslitia psáti, co možno nejrychleji psáti a památce po- tomstva se dochovati může. Roku 1472 byl Fichet jmenován papežským komořím a při své cestě do Říma oznámil tuto věc papežskému lékaři Filipu de Lignamine, který oznámil papeži, kterak jistý Gutenberg ze Strassburku ve spolku s Fustem vytiskne denně až třicet archů. (Nyní 10—20.000 archů za hodinu! Také David Gans z Prahy uvádí r. 1592, že křesťan Jan Gutenberg vynalezl v prvním roce vlády zbožného císaře Bedřicha r. 1440 tisk. Ten psal vytčeného roku: » Budiž pochválen, kdo lide
#18 alto_textblock #18
proti listu
#19 alto_textblock #19
Zprávy politické. Praze, 26 června. K situaci. Na poli vnitřní politiky je tou dobou ticho a mrtvo. Pouze německý levičácký tisk ulevuje si prudkými útoky na předsedu ministerstva dra. Körbra, kterémuž vytýká, že pořád ještě se ne- může odhodlati k oktroyování německé sprostředko- vací řeči a jazykových svých osnov. Proč váháa nechce vyslechnouti svůdných levičáckých hlasů, ví asi dr. Körber dobře. Pozorujeť, že jak na straně polské, tak i na straně katolicko-lidové začíná se hořce želeti rozbité pravice — a že v obou táborech množí se hlasy, žádající za její znovu obnovení. — V německé katolicko-lidové straně jest, jak se zdá,- nyní již jen skupina dra. Ebenhocha pro zavedení německé sprostředkovací řeči. Jiné skupiny, jejichž mluvčím jest vídeňský »Vaterland«, vyslovují se roz- hodně zase proti jejímu zavedení. „Volají-li nyní — píše jmenovaný list — klidní rakouští vlastenci ně- mecké krve: »Ah, proč pak se vzpírají Slované proti zákonnému zavedení německé sprostředkovací řeči ?« — lze na to dáti několik odpovědí. Před lety učinil hrabě Richard Beleredi ve veliké řeči v panské sně- movně poznámku, že by sotva bylo lze pochopiti, kdyby chtěl někdo vztýčiti na břehu řeky Dunaje tabuli s nápisem: »Zde musí Dunaj téci na východ. Podobně také německá sprostředkovací řeč nemá jak taková pranic zapotřebí, aby prohlášena byla za ta- kovou imperativně. A právě tento imperativ jest po- vážlivý.« Katolická víra je zajisté ve skutečnosti ví- rou převážné většiny obyvatelstva v Rakousku. Před- stavme si však bouři, jež by vznikla, kdyby některá katolická strana podala návrh, aby zákonem bylo ustanoveno, že vírou většiny obyvatelstva v Rakou- sku musí býti víra katolická. Podobných příkladů bylo by lze uvésti celou řadu. Jedná se skutečně jen o dráždidla imperia. Ně- meckému jazyku má se dostati rázu povýšeného. Proti tomu, že všeobecnou řečí armádní musí býti němčina, noučinil ješté žádný Slovan nějaké námitky
#20 alto_textblock #20
Nikdy také ještě nestalo se, aby podle svého rodu český ministr zavedl ve svém styku češtinu, polský polštinu, atd. To jest, že stává celá řada rolí, na nichž má němčina platnost a již obmezovati nemůže žád- nému člověku napadnouti. Kdyby byl býval položen požadavek, aby v jednotlivých zákonech ohraničila se platnost jednotlivých jazyků v různých agendách, nebylo by proti tomu dojista takového odporu, jaký jest proti tomu, aby jedna řeč byla prohlášena za jazyk sprostředkovací. Ale celá věc má ještě také druhou stránku. Nejednáť se o to, jaký obor plat- nosti má býti vyměřen němčině, nýbrž které obory platnosti mají býti vyměřeny jiným jazykům. Kdyby u nás v úřadech panovala mnohojazyčnost a jednou se o to, kterak se s ní čekati a vyměřiti obvod ja- zyka sprostředkovacího, bylo by lze sotva něco na- mítati proti tomu. Ale u nás věci mají se jinakl Jedná se o to, aby z oboru platnosti němčiny, která ze zvyku opanovala v úřadech, vyloučily se některé oblasti a přikázaly jiným jazykům, které zatím značně pokročily ve svém vývoji. Nejedná se o zavedení sprostředkovací řeči, nýbrž jedná se o to, aby jiným jazykům učiněny byly některé ústupky. Kdyby někdo, maje více pozemků, odstoupil kus lesa, měl by za- jisté ten, kdo by lesa nabyl, oprávněné přání, aby nový jeho majetek byl zároveň zanesen do pozem- kové knihy. A tak mají se věci u nás. Neněmečtí národové žádají, aby jejich jazykům byla v určitých oborech zaručena určitá platnost. Všecko ostatní zů- stává při starém. Je to zásadní stanovisko, s něhož rakouská vláda měla by na celou tuto věc po- hlížeti. Není žádné pochybnosti, že podobné výstražné hlasy budou během blízké doby ve straně katolicko lidové se množiti, neboť nebude jí možno, zavíratis na dlouho před pravdou a spravedlností. Jihotyrolští vlaští poslanci vstoupí nejspíše do abstinence, již provozují vůči tyrolské nu sněmu. Žádají je za to aspoň jejich voliči případnými reso- lucemi. M. j. stalo se tak na schůzi politicko-národ- ního spolku pro Tridentsko, který však současně jim ukládá, aby stáli na rozřešení otázky autonomie vynutili si ji třebas — obstrukcí. Mnoholi by vynesla zemská přirážka z nápojů? Kdyby zemské sněmy odhlasovaly vládní návrh, aby vedle daně státní vybírala se i přirážka zemská z kořalky a piva, byl by výnos asi následu- jící: Přirážka z piva ve výši 12 halířů na jednom hektolitru by vynesla v Čechách 8,316.000, na Mo- ravě 3,168.000, ve Slezsku 620.400 korun, v celém Rakousku pak 25,330.800 korun. Přirážka zemská na kofalku, která je zamýšlena na 20 korun z 1 hektolitru alkoholu by vynesla v Čechách asi 3 mil. 842.400, na Moravě 3,231.200, ve Slezsku 1,031.400 korun, v celém Rakousku pak 19,200.000 korun. Jak známo, pozvedl se v Čechách. na Moravě a ve Slezsku silný odpor proti zemské přirážce na pivo, v Haliči pak je silný odpor proti zemské přirážce na kořalku, poněvadž by tím utrpěli újmu polští šlach- čici. Jsme proto věru velmi zvědavi, jak se k těmto vládním předlohám chovati budou zemské sněmy. Pokud se našeho stanoviska týče, jsme rozhodně pro zemskcu přirážku z kořalky, ale odmítáme rozhodně zvýšení přirážky na pivo. Prozatímní správce ruských zahranič- ních záležitostí, hr. Vladimír Nikolaje- vič Lamsdorff, jehož krátkou charakteristiku přinesli jsme včera, byl již od r. 1897 příručím mi- nistra zahraničních záležitostí. Stál od listopadu 1896 ve službách zahraničního ministra a byl několikráte pověřen posláním důležitým. Hr. Lamsdorff započal svou služební životní dráhu v oddělení pro vnitřní poměry. Když byl hrabě doprovázel tehdejšího říš- ského kancéléře knížete Gorčakova do Berlína, byl v letech 1878 až 1881 ustanoven k tomu, aby pro- vázel cara Alexandra II. do Livadie, v jehož družině přibyl také 1879 do Alexandrova. Když nastoupil trůn Alexander III., provázel opět nového panovníka do Gdaňska, načež rok na to stal se řiditelem kan- celáře zahraničního ministerstva. R. 1884 provázel cara ke sehůzi císařů do Skěrněviče a za rok později do Kroměříže. R. 1886 jmenován byl hr. Lamsdoríf starším radou ministerstva. Když po náhlé smrti kní-