Ročník XX

V Praze, dne 9. února 1911

Číslo6.

Cena 6.

ENSKY

Vycházi každou stredu s datem následujícího dne.

LS

Cena 6h.

Agitační den za volební právo žen.

Dle usnesení mezinárodní konference žen v Kodani má ve všech zemích, kde soc. demokratické organisace žen stávají, každého roku věnován býti jeden den co projev ku dosažení všeobecného hlasovacího práva žen. Zeny českoslovanské sociální demokracie zvolily k to- muto projevu den 19. března t. r., připojivše se takto k projevu soudružek německých a rakouských, i zemí ostatních. Výkonný výbor spolu se zemským agitačním komitétem žen má provésti agitaci po celých Čechách a jistě že i soudružky Moravy a Slezska připojí se k projevu tomuto. Nechť soudružky prohlášení to vezmou na vědomí a zahájí agitaci všude tam, kde proletářské ženy bojují za lepší budoucnost a politickou svobodua rovnost. Jest ctí nás všech, žen i mužů, aby dne tohoto projev náš vyzněl co nejmohutněji. Ženy proletářské, projevem za dosažení politické rovnosti, za dosažení volebního práva doznají, že si uvědomily svou důležitost ve společnosti lidské, nejen co občanky, ale též co vyssávané dělnice, jež si vědomy jsou, že prací svojí rozmnožují pohodlí jednotlivců, za- tím co jim jest strádati, hladověti. Vysilující prací před- časně nejen že stárnou, ale tisíce jich zkoseno v před- časný hrob. Ženy proletářské, dělnice, těžce nesou, že honba za kusem chleba vyhání ženu, matku od rodiny. Časně opouštěti musí dětí svých a ponechati jich ná- hodné výchově a nebezpečí, jež jim hrozí tělesně mravně. Neméně vykořisťována jest žena v práci do- mácké, i tam do únavy od ranního šera až do pozdní noci musí pracovati, aby několika vydělanými haléři přispěla ku skrovnému výdělku svého muže, aby aspoň nejkrutější hlad zahnala od prahu svého domova, ro- diny. Jestliže platí pro dělnici tovární slova „krev lid- ská lacinější chleba“, jest toto pravdou u domácky pracující ženy v plném dosahu. Nechť šije dlouhé ho- diny na stroji, nechť vyšívá nebo pere dlouhé hodiny co pradlena, jest žena, vyssávána, vykořisťována. Ani v tak zvaných lehčích zaměstnáních, ať v ob- chodech, ať v pisárnách, ať u psacího stroje, nikde nedaří se jí lépe, všude, všude jest ženská práce vyko- řisťována. Nechť pracuje v domácnostech, v rodině co služebná, nikde není práce její oceněna, odměněna, též i proto, že je politicky bezprává, nemohouc zájmů svých hájiti. Po celém Německu, po celém Rakousku chystají se soudružky 19. března k mohutnému projevu za dosa- žení politické rovnosti, za dosažení všeobecného prá- va hlasovacího, a tu nesmíme zůstati ani my soc. de- mokratické ženy proletářské v Čechách pozadu. Jsout těžkým bojem života ženy dosti otužilé a zkušené, říci i své rozhodné slovo v zákonodárných sborech, kde se dosud jednalo o ženě bez ženy, kde se jedná o její poměry kulturní a sociální. Chceme konečně spolurozhodovati v otázkách po- jištění mateřství a ochraně dětí, o pojištění vdova

sirotků, o ochranném zákonodárství. Chceme spoluroz- hodovat v otázkách kulturních, sociálních. Chceme spo- lurozhodovati při stálém zvyšování daní, cel a vydání na vojsko. My chceme říci i své rozhodné slovo dle na- bytých zkušeností v zákonodárných sborech, mluviti tam, neboť povinnosti a utrpení naše nás k tomu nutká. Tisíce žen, matek a dětí klesá ročně v předčasný hrob, stávajíc se obětí dnešního společenského pořádkua dnešních řádů. Ženy a matky musí se konečně vzcho- pit k sebeobraně, aby umožnily touto sobě i svým dra- hým lepší, důstojnější život, lepší budoucnost. I žena proletářská musí býti slyšána v zákonodár- ných sborech, musí jí býti dáno právo a možnost, aby obžalobu mohla vznésti na ty, jež ubijí a ničí ženu a děti a ničí rodinu proletářskou až do základů svou bez- ohlednou chamtivostí a nadvládou. Společnost pro- hřešila se na ženě a rodině proletářské trpce a citelně. Jest již na čase, aby křivdy byly odčiněny a dnešnímu nelidskému postavení ženy byl učiněn konec. Celý řetěz utrpení ženina nebylo by možno vyjmeno- vat, jest ještě mnoho utrpení ženě snášeti zde nevytče- ných. Soudružky, ženy dělnické, čiňte přípravy, agitujte, aby projev za politická práva byl mohutným protestem proti bezpráví, jež nás staví na úroveň blbců, nedospěl- ců a zločinců. Nelze nám snášeti klidně, aby polovina lidstva, ženy, byly z volebního práva vyloučeny. Při- čiňte se všude, kde organisace žen stává, by 19. březen byl výstrahou všem, jež nám politická práva upírají, že nejsme ochotny, dále bezpráví snášeti. Soudružky, 19. března na svá místa (Žádáme o otisknutí v bratrských listech.)

Pořádejme Besedy mládeže.

Stanovisko výchovné, zbavené jednostranných mravních skrupulí, bylo vždy výrazem krásné touhy uzpůsobiti vývoj lidského jedince ku harmonickému vzrůstu povahy na základě nejlepších zkušeností národ- ních i rassových. V zásadách výchovy nejlépe zračí se kulturní vyspělost národa i třídy, neboť vždy represen- tují snahu, získané duševní bohatství promítnouti do budoucnosti. V historii máme pro to znamenité dokla- dy, a byl to zejména kulturně vzácně vyspělý národ řecký, u něhož principy výchovy zračily se i ve vztahu k dnešku ideálně. Nelze si pomysliti činnosti význačnější ve svých účincích jako snahy po výchově mládeže. Všechno zdra- vé a silné v životě, všechno co překonává zdánlivost okamžiku, žije pod zorem budoucnosti a pojem „bu- doucnost“ ve své podstatě nejkrásněji splývá s pojmem mládeže. Mládež je všechno co nevyžité, v prvním rozpuku života, usiluje zhodnotiti vlastnosti vývojem přejaté, čekající až životními silami bude zužitkováno. Jest to krásný příslib pro budoucnost, počátek uměleckého díla, jehož tvůrčími prostředky jest účelná výc ho va.