Dne 30. prosince 1902.

KATOLICK LISY

Císló 356. Strana 3.

Předsedové českých klubů podalí návrh, aby patent. svolávací zodpověděn byl sněmovní adresou. Ale na to se nedbá. Prožluklá samospráva či lépe ještě své- zákoncdárství království a zemí má být »přirozeným vývojem státním« pohlceno jednotností besejmenného státu před Litavou a proto v »zájmu řádné zemské správy finanční« uhájil samosprávce morkrabství mo- ravského dr. Fux šestíměsíční rozpočet na zaším. — Ještě že navrhl de. Šílený menšlnové votum, aby ror- počet povolen byl toliko na čtvrt roku! Aspoň za- hráno si na »rozpočtovou« debatu, ovšem také jen zatímnou; a došlo zároveň na dvě panenské řečl. Za vedlejší vlády na Moravě, nechtějí-li býti přes příliš neskrovnými, Němci za takových příleži- tostí, jako je debata rozpočtová, pilně se starají o obranu ze svých práv, jsou beati possidentes, nýbrž své bezohledné nadvlády v zeml, v níž jsou čtvrtinou obyvatelstva. Požadavky kladou jen poslanol čeští. Města a školy, toť ty nejšlvěji pociťované bolesti če- ské Moravy, jež vždy přicházejí na řadu desiderií. — I v tom spěchu dvoudenním letos ve formě řečí i dotazů k vládě i p. zemskému hejtmanovi. Pro volby v Hranicích telegraficky o to z Hranic pořá- dáni Interpellovali dr. Hruban a soudruzi. České školy žádali pro Brno, Židenice, Hněvotín pp. Novák dr. Koudelka a Vychodil. Zvláště pozoruhodná byla Interpellace p. dra Koudely; podepsali ji také veškeří poslanci čeští a z konservativního velkostatku. V ži- denicích, devítltisícovém předměstí brněnském žádall měšťanskou školu arci českou, Němců tam na- počítali ( se židy) půl třetího sta. Zemská školní rada požádala slavný zemský vý- bor o dobré zdání. Zemský výbor z dvou třetin ně- mecký nemohl slce při nejlepší vůli německé nic na- mítati proti českým školám měšťanským, ale Židenice by přece jen měly se co nejspíše poněmčit, aby ne- ohrožovaly německého rázu hlavního města a proto třeba jistě německého školství, ne českého. I připadli pánl na znamenité dobré zdání »nestranného« úřadu na obě strany. Zemský výbor souhlasí prý se sříze- ním české školy měšťanské jen pod podmínkou, že zároveň zřídí obec aspoň trojsřídní obecnou školu ně- meckou. Patrně tanula spravedlivcům v zemském domě brněnském příkladná nestrannost při zřizování měšťanských škol českých v Polské Ostravě. Tam také, když »dávali« 19 tisícům Čechů školy měšťan- ské, vyhradlly (závody horní) pro ubohé Němce (ne celého půl tisíce jich tam napočítali) hned deset tříd škol německých. V Žídenicích »Němcl« (s nimiž pro- tokol český sepisován, když se přihlašovali úředně za Němce, protože slova německého neznali) též neměli vyjít na prázdno. Pro půl třetího sta tři třídy. To as budou všichni židovští Němcl znova chodlt do školy? (učit se německy?) Ale konečně na tom vlastně ani nezáleží, zda je nějaké německé školy v Židenl- cích třeba. Přední povinností zemského výboru bylo oznámit, že se zřízením škol, když je přece uznal za potřebné, soublasí. A tu není žádných podmínek. Je-ll školy třeba, ať se postaví! Z toho, že nestojí škola druhá (l kdyby byla oprávněna) přece nelze odvozo- vatl, že nesmí se stavět první. Je to pravý moravský obrázek. A jame opravdu zvědavl, velmi zvědavi, jak sl. zemský výbor na tento dotaz odpoví. Učinil však sněm kromě mnohých opravdu zby- tečných formalit, jež by se také daly zkrátiti, přece usnesení in merito o stavbě flllálky zem- ského domu. Nynější ač nová budova pro zem- ské úřady dávno nestačí. Od té doby, co se rozmá- hají obě pojišťovny zemské, životní a dobytčí, potřeba nového paláce stala se naléhavou. Pojíšťovny samy zaberou veliký dům. Do nového, druhého zemského domu, skromě fillálkou nazvaného, má se však pře- stěhovati i zemský archiv a zemská knihovna, dnes tak nedostatečně umístěna. Má proto usnesení toto o stavbě filiálky veliký význam 1 pro vědecký ruch, hlavně dějezpytný na Moravě. Vrátíme se k této věci, ale předem vítáme toto průpravné opatření v zájmu naší, na prameny tak bohaté moravské hl- storie a rozkvětu vědecké práce, jež bohdá se sou- středí kolem techniky a budoucí naší university. Než se sněm rozešel po dvou dnech práce n půlroční prázdnlny, ustanovil své plnomocníky pro všecky zemské záležltosti. Zvolen nový zemský výbor pro budoucí šestileté období. A volba skon- čila, jak všichni uznávají, sensačně. Podivíte se, že proto nastala ohromná sensace, poněvadž zůstalo všecko při starém. Zvoleni dva rytíři němečtí za velkostatek a dva líberální Němci (mezi nimi arcl nezbytný dr. Fux) a konečně jako tytéž osoby ně- mecké co dříve, opět i dosavadní dva přísedící čeští, advokát dr. Žáček a rolník Rozkošný. Ale očekávalo, ba pevně doufalo se s jisté strany. že nezůstane při starém. O kůži posl. Rozkošného běželo. Místo něho měl býtl zvolen některý lidový doktor. — Už dávno se žaluje, že, ač máme jen tře- tinu, jen dva z přísedících zemského výboru, že tam ještě nevysíláme pořádných pracovníků. Ani dr. Žáček ani Rozkošný nebydlí v Brně, jak to vlastně už 1 zemské sřísoní šádá. za to dr. Štránský je Beňan

(obydlím) a p. dr, Šílený nedávno se sem přistěhoval, zajisté, aby se mu lépe pracovalo pro zájmy české Moravy. A Stránský a Šilený jsou lidovci, jejlch strana relativně z českých nejpočetnější, a strana ná- rodní od neblahého kompromisu na ně odkázána. Že tedy národní strana jedno místo lidové na její žádost postoupí, o tom nebylo pochyby. Také se tak stalo v klubu strany národní jednohlasně. Obě pak strany, lidová i národní, mají většlnu v kurli obcí venkov- ských, v níž voleu dříve Rozkošný, jemuž připadl nezišsný úkol, ustouplti kandidátu lidovému. Lidovcl napřed mezi sebou měli domácí vojnu o to, kdo z nlch má býti šťastným nástupcem Roskošného v třítlsíco- vém důchodě ročním. Předseda klubu, vůdce a re- praesentant Moravy ve Vídni, dr. Stránský, ve svém klubu dostal tři hlasy. Jmenován tedy kandidátem soupeř jeho dr. Šilený, předseda výkonného výboru lidové strany a její nejzavilejší agltátor proti straně katolicko národní. — Staročeši »loyálně« přijali tuto kandidaturu a p. posl. Rozkošný sám z klubovní kázně otevřeným lístkem volil advokáta Šíleného, zná- mého parcslováním selských statků na Tišňovsku. Volil, ač, jak svědčí »Selské Llsty«, kandidaturu do zem. výboru vzhledem na výslovné přání svého vo- ličstva a rolnictva vůbec neodmítl. — Posl. Svozil (národní) odejel, Samohýl (lidovec, který se zavázatl musil voličstvu, že bude pro Rozkošného) vůbec na sněm nepřijel, a Němec Zofel nevolil; prý na dů- tklivé domlouvání lidovců. Jak brněnský zpravodaj vídeňské »Zelt« s důrazem (lidovcům) připomíná, do- mlouvali poslanci lidoví, p. dr. Šílený s nimi, aby se rozhodli pro Šíleného. Ale sedláci němečtí jsou se- dláky. Vídět to často při hlasování ve sněmu, že s rolničtí poslanci shledávají proti »doktorům «. — Volill Němci (7) vesměs jen Rozkošného. Jemu připadly hlasy katolické strany národní, rovněž sedm. A volli Rozkošného ještě dva poslanci čeští. Kteří ? Neví se říkají, že to byli Staročešl z lásky k Rozkošnému, rolníkovi; jiní praví, že to byli lidovci, přívrženci Stránského, kteří dopomohli k pádu soku jeho Šíle- nému. Rekriminací jsou plny noviny i hovory: Spá- chána národní zrada (rozumí se »klerikály«) ze stran- nictví politlckého i stavovského a osobní zášti. — Ukázala se nekázeň v českých řadách na radost se- šikovaných Němců To hlavně jde zase na účet těch dvou proradců. — A konečně nezachovali Němci parla- mentární slušnosti a nestyděli se mísiti ve vnitřní spor stran českých. — Výsledek volby, v níž mezl Čechy rozhodovall Němci, předně osvětlil velmi významně dosah zma- ření jednotného klubu českého lidovcl. Kdyby byl jeden klub, taková volba byla by nemožná, v tom se shodují vážní posorovatelé nestranní. Lidovce ještě mimo to stihla Nemesis: byli proti jednotnému klubu, aby jeden z nich se dostal do zemského výboru, a právě proto zvolen — Rozkošný, Mluví se o prospěchu všenárodním, hází se zradou národní. Ano, prospěch vše- národní žádá nejlepší pracovníky menšlny v zemském výboru. A oba dosavadní a zase zvolení přísedící čeští jími nejsou. Jsou přetíženi funkcemi jinými, oba říšskýml poslancl, žádný nebydlí v Brně. Mnoho tak zanedbáno, ač arci všecko menšina také nezmůže, Ú posl. Rozkošného »Hlas« sám vytkl jeho ostý- chavost ve věcech, o nichž se necítí dosti Informo- vaným. Ale když se cítí tento nedostatek, proč pak loyálně pánové nevyhledávali odpomoci. Vyjedn ával kdo o kandidaturu jinou, lepší, příjatelnou pro všecky strany? Anebo se chtělo diktovat, jako obyčejně? Tak se to dělává vždycky. Vzpomínáme na volbu v okrese olomoucko-ostravském V. kurle. Volíči smý- šlení katolického v zájmu národa měll ustoupita ustoupilí cd své kandídatuy, ale ač důrazně po tom voláno, pánům z lídové i staročeské strany nepři- padlo aspoň slušnějšího, ne příliš prononcovaného stranníka svého navrhnout za společného kandidáta. Ne, diktovali: nár. socialistu Sehnala. A tc ho se přece neodváží klerikálové, aby spáchali národní zradu a nevolili ho! Tak zněla odpověď na výtky ze strany křesťansko-soclálních zástupců. — A což pánové ne- mají při všenárodních zájmech žádných povinností Smějí vytýkat »zradu«, když jí sami svým bezohled- ným diktátem zavlníli? Zajisté, že by byli poslanci katol. strany národní dali s sebou mluvit, kdyby ne- byli lidovci stavěli kandidatury tak prononcovaných její odpůrců. Ale právě osobní ohledy to byly, jež vedly ke kandidatuře Šíleného, a ne čístý zájem ná- rodní. Jsou také lepší pracovníci »drobní«, než dr. Šílený, který vyniká hlavně agltací lidoveckou. — O »zradě« nemůže býtl řečl: ostatně, jak »Zelt- správně podotýká, byla i na straně lidové, tím spíše, že katol.-národní poslancl s Němci nevyjednávali, jako dr. Šílený. A ostatně katol. strana i se všemi Němci dohromady činí 15 hlasů, a jeden Němec ne- hlasoval ještě! A přece dostal Rozkošný 16 hlasů. Hlo Rhodus! Hlc saltate! Rozkošný hned odejel a o svém zvolení se ne- vyslovil. Budou prý ho nutlt k resignacl. Zda se jim to podaří? Areit, p. Rozkošný podvolls

kázni klubovní a volil Šíleného — ale také kandida- tury neodmítl, vzhledem na přání rolnictva. A právě toto rolnictvo už pozvedlo hlasu — pro něho. Agrární hnutí má vliy i na lidovco. Je tedy velice pochybno, zda se záměr s resignací Staročecha Rozkošného dru. Šílenému podaří. A pak, teď sněm půl roku se ne- sejde. Tak dlouho tedy aspoň musí už p. dr. Šílený počkat; nebo kdyby resignoval Rozkošný, bude vý- borníkem jeho náhradník Helmrich. Snad se stanou pokusy, aby oba odstoupili, až se sněm sejde. Ale do té doby kdož ví, co se stane. Nedávno jmenování noví palrové do pan- ské sněmovny. Češi občanského rodu jen tl, a vši- chni z království. Máme teď občanského původu je- denáct (jmenovaných) členů v panské sněmovně: dva preláty, tři politlky, pět zástupců vědy a umění a jednoho zástupce obchodu. A z těch jen jeden jedlný je Moravan, J. M. opat rajhradský Korčlán. Česká Morava jaksi ve Vídni nlc neznamená. Neberou na nás ohled při národním vyrovnání, nedávají nám uni- versity, a když zemřeli Pražák a Šrom, ani o dru- hého nástupce v panské sněmovně se nestarají. Učl- nili ve věcl poslanci naši svou povinnost? Takových velikánů, jako byll jmenováni někteří Němci, česká Morava by nesehnala ? — Novlny, tedy i moravské, jsou plny vánoč- ních úvah. Zarážejícím zjevem je čím dál méně křesťanský jejlch ráz u některých listů. Soc,-demokr. »Rovnost« se »omlouvá«, že pro tak zvané křesťan- ské svátky bohužel nemůže vyjít. To jí moravský lid rád odpustí i častěji, pro nás vůbec už nepotřebuje vyjít, ale symptomatické je taková posa na Moravě. A národně-soclalistický »Pokrok« deklamuje v úvod- níku: Nepotřebujeme žádného spasitele, dnes je každý spasitelem sám. — To jsou novlny pro lid! Jaké to pole perné práce nastává pro uhájení křesťanství I v těchto vrstvách !

K sanaci Svatováclavské záložny.

Z kuratoria Svatováelavské záložny. Jakkoliv Zemská banka na základě stavu věcí, jaký se objevil konečnou bilancí Svatováclavské záložny, od zamýšlené akce sanační odstoupiti muslla, přece slíbilo sl. řiditelství téže banky kuratoriu všecku mož- nou pomoc v udílení rady a prostředků, pokud se týče žádoucí tiché likvidace dotčené záložny. Zejména bu- dou i na dále ukládány a v téže bance uschovávány veškeré hodnoty, ať v hotovosti, ať v knížkách zálo- ženských na týž účel došlé a náležítě súčtovány. Kuratorlum se usneslo, setrvatl 1 nadále v činnostl své dosavadní, dokud tichá likvidace provedena ne- bude. Avšak má-li tato potkati se s úspěchem, ne- zbytno, aby páni vkladatelé bez roz- dílu v nejbližších dnech žádoucí sle- vy přlhláslli; leží to ve vlastním je- jichzájmu, jinakutrpíonisaminejvíce. Do 27. t. m. odepsáno slev za kor. 1,154 716.98 sanačního fondu upsáno . . . . kor. 1,154 313.53 „ 266.721 74 ku garančnímu fondu upsáno — Tedy celkem . . kor. 1,421.035.2 Upozorňujeme pp. vkladatele, že by v pří- padě konkursu, zakterý by jenliknaví z nich odpovědni byli, ztratil se vše- chen sanační fond, jenž upsán jest jen pro případ, nedojde-li ke konkurau Volnou důvěrnou schůzi konati bude ve- škeré kněžstvo generálního vikarlátu pražského dne 2. ledna 1903 o půl páté hodině večerní, na které podána bude zevrubná zpráva o dosavadním výsledku prací, podnikaných na zabránění konkursu Svato- Václavské záložny. Účastenství slibuje býti velice valné. Nová záložna »Důvěra«, zřízená kurato- rlem pro sanování Svatováclavské záložny, která od- bývatí bude dne 4. ledna 1903 v místnostech prů- myslové a obchodní komory svou ustavující scbůzl, dochází ve všech kruzích, zejména u průmyslníkůa obchodníků nevšední pozornosti. Přihlášky za členství se valně množí, takže lze na jisto nadíti se daleko přes sto členů již na této první valné hromadé.

Jeden z nejdůležítějších faktorů akce sanační jest záložna »Důvěra«, pro kterou, jak se strany vklada- telů, tak i členů Svatováclavské záložny jeví se čilý zájem. K ústavům, které ochotně přijímají přihlášky na členské podíly, přibyla v posledních dnech Malo- stranská záložna. — Kdo ustavující valné hromady súčastniti se chce, nechť složí u některého subskrip- čního místa, která nyní jsou: Živnostenská banka, Pražská úvěrní banka, Česká průmyslová banka, Ob- čanská záložna v Karlíně, Občanská záložna na Smí- chově, První občanská záložna v Praze, Vlnohradská záložna a Malostranská záložna — aspoň první splátku na členský podíl a podepíše přístupné prohlášení, které venkovským interessentům dříve k podplsu se zašle. — Členské podíly obnášejí 50 korun a lze je splatlti ve splátkách po 10 kor.

Dobrodinec, který nechce býti jmenován, věnoval