Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 431.

což dle sdělení dra Schindlera v praksi nej- lépe se osvědčilo. Nemůže to zůstat praktikům lhostejným, zdaž vypěstují krmnou řepu s 5—6 anebo s 8% cukru a k tomu příslušnou zvýšenou sušinou. V mezích těchto pohybuje se roz- díl vnitřního obsahu řep po semeni elitním a řep ze semene obyčejného vypěstovaných. Vyšší sušina nejen že zvyšuje hodnotu řep- né sklizně, ale také její trvalost a schopnost k uchování a vydržení na delší dobu. Proto i letos má být heslem prakse: „K setí vždy Dr. Btls. jen semeno nejlepší!

od

Pumpy, vodovody, samoč. napajedla nejlépe se zárukou a nejlevněji staví V. Jaroš, Kralupy 499.

žil jsem zase jeho návodu i přípravku proti nakažlivému zánětu pochvy. A již během 4 neděl dostavil jsem výsledek : krávy na novo zabřezly a přebíhání ustálo. Vydaj léčby za krávu přišel mi 1.50— 1.70 M (1.70—2.04 K) pro kus. A dobytek můj byl opět zdravý, prost této odporné nemoci infekční. Účelem mých řádek jest pouze kollegům v praxi poraditi — v případě, že by cho- roby ty v jejich dobytku řádily, aby nevá- hali neodkladně povolati zkušeného zvěro- lékaře a řídili se jeho radou; kupovat léčiva samotným rolníkům a kurýrovat dobytek jen tak dle zdání neradím; poněvadž velice snadno by se mohlo státi, že by léčeno bylo nesprávně a když pak po čase se konstan- tuje, že v způsobu léčby stala se chyba a choroba nezaniká, musí se přec jen na ko- nec povolati zvěrolékař a tu pak na konec nezbývá přec ničeho jiného, než se správnou léčbou začít od počátku; chybnou léčbou byl však ztracen čas, užitky dobytka i pe- níze. Vyplatí se proto skutečně, co jen lze

Zkušenosti s nakažlivým zánětem pochvy krav a infekčním zmetáním. s 20 let již trpí stáda skotu dvěma nemocema, kteréž při ohromné své rozšířenosti a enormní škodlivosti pozornost jak v kruhu zvěrolékař- ských tak i rolnických u vysoké míře k sobě vzbudily. Jsou to nakažlivý zánět dělohy přenosný, infekční pometání. Oběma těmito chorobami má stáda tak trpěla, že jsem pozbyl veškeru radost nad svým dobytka- řením. Věc začala v mých stá- dech z nejprva nakažlivým zme- táním. V třetím, později v 5tém, na konec v 7mém měsíci březosti krávy zmetávaly, když před tím na několik dnů ochod jejich byl o- padl. Dojivost krav stále se umen- šovala vzdor zvýšené péči mé o dobytek. Zmetalé krávy se nez- čisťovaly, čistidlo muselo se z nich uměle vybírati. Konečně dojivost stáda tak na konec sklesla, že jsem byl již odhodlán všechen svůj do- bytek prodati: stáje, žlaby, inven- tář stájový i šat osob dobytek po- sluhující co nejdůkladněji desinfiko- vati. Tu dostalo se mi do ruky po- Obr. 199. Zámeček z Dualy v Kamerunu (záp. Afrika vy- jednání zvěrolékaře Platea, Brüg- stavěný z pískocementových výrobků zhotovených stroji dr ge i. W., Něm. Poslechl jsem jeho Gaspary'ho, Markranstädt, Něm. návodu a jim co nejpečlivěji se řídě počal jsem svá stáda léčiti. A docílil jsem překvapujícího výsledku: zmetání úplně u- stalo a krávy vrhaly pravidelně opět zdravá, dobře vyvinutá telata. Celé léčba trvala 9 měs. a přišla mne na 1 krávu počitaje na 5 marek (6 K), obnos to, který rád jsem vydal, jen když jsem měl jistotu, že stáda má prosta budou této infekční nemoci. 3 roky bylo v stájích vše v nejlepším pořádku, po té ale zahnízdila se do stáda mého jiná, o nic lepší choroba. Přikoupené krávy honily se každé tři neděle a ač 4-6 kráte připuštěny se byly, přec neobřezly. Znenáhla začaly i naše krávy domácí pře- bíhati. Když pak zas jedna březí kráva po- metala, dostal jsem z toho vítr a povolal jsem zvěrolékaře. Ten konstantoval, že ten- tokráte se jedná o nakažlivý zánět pochvy. Povzbuzen výborným výsledkem, kteréhož jsem se byl před třemi roky dopracoval me- thodovou zvěrolékaře Platea, Brügge i. W. Něm. při nakažlivém zmetávání krav, pou-

včasně konstantovati, zdaž u dobytka ne- moci ty se nezahnízdily. Pomocí prospektu dra. Platea, které na požádání zdarma lze u něho obdržeti, může každý i nestudovaný rolník snadno nemoce ony rozeznati. Jest skutečně s podivem, že těchto nemocí rol- ník valně nedbá, ačkotiv prodlením času — když do dobytka jednou se byly zahnízdily škody mnohem větší způsobí — poně- vadž přiliš dlouho to trvá, než se lečit počnou jak i samotná kulhavka a slintavka, třeb že vystupují ve formě mírnější. B. Schriever vůr Kierspe-Nadráží

d

Proti myším přirozenými jich nepřáteli. Jsou vážné obavy před záplavou myší i v roce letošním. Loni myši některými okresy přímo hýbaly; na Chrudimsku nebylo to sice zlé, pravda i zde bylo víc myší než jindy, zvlášť ke sklonku roku; jinde však miliony a miliony myší rozhlo- daly kultury polní jako síto. Havěť ta žírní se na účet výnosu rolníka. Podobné záplavy myší poukazují k tomu, že v dílně přírody není dnes všechno v pořádku: vždyť matka příroda je vzorem dokonalé harmonie a ne výstředností. Ke katastrofálnímu zmnožení se myší přispívá hlavně ta okolnost, že ubylo přirozených poli- cajtů v přírodě, jiz sami jindy již pečovali o to,

aby myši z rovnováhy nevybočily. Není tomu tak dávno, kdy na podzim i z jara za oráčem sletovala se celá černá mračna vran a dnes, aby s dalekohledem po vráně pátral na celém obzoru jako po vzácné raritě. Proto, že vrána sebere sem tam nějaké to vajičko koroptví, pří- padně zniči koroptvičku již vylíhlou, že uzobá mladíka zajíčka, vyhlásili vráně na celé čáře lesníci boj na život a na smrt; co nedokonaly pušky, musely v době zimní dokonat gronajgle, musel dokonat jed. Bezohledně hubí se i dravci noční (sovy) i denní, hubí se kolčavy i hadi. Zmije arci hubeny musí býti bezohledně i na dale, ne tak ale venkoncem užitečná úžovka. A pak, když člověk bezohledně vyhubí své při- rozené ochrance, své neplacené dělníky, nezbyde lidstvu arci na konec, než aby si vychytalo myši samo. Jednostranné zasáhnutí člověka do dílny přírody poruší v ní celou rovnováhu. Jedy proti myším používanými hubí se pak v další řadě i jiné tvorstvo užitečné. Na obr. 196. sub 1. zobrazená lasička či kolčava, patří ke kunovitým, jest ale jen 15 cm dlouhá. Šat její přizpůsoben jest výborně jejímu okolí; kožíšek na svrchu zbarven hnědočerveně barvou země, vespod je bělavá, konec ocasu je taktéž bílý. Její zevnějšek je v okolí nenápadný. V zimě šať její béře barvu sněhu a to čím severnější kraj tím je její srst bělavější. V krajích s teplou a mírnou zimou kolčava mívá jen menší skvrny bělavé. Podobnou přeměnou barvy šatu se vyznačuje i hranostaj (obr. 196. sub 2), rasička to severu, jenž je ae větší lasičky naší. Též on v létě má svršek hnědý, spodek bílý, sírový, konec ocasu vždy černý. V hávu zimním jest vždy bílý. Lasička pro prolézání děr je zrovna stvořená, tělo má ha- dovité, nožky nizoučké, vymete snadno každou díru myší, navštíví každou re- sidenci křečka. Od mládí cvičí se v kr- vavém řemesle svém hlavně na těchto malých škůdcích rolníka. Při veliké dra- vosti a krvelačnosti své (za hojnosti potravy-myší spokojí se jen krví a vraždí všecky myši na pořád na potkání jen z pouhé záliby), jest to tudíž zvířátko eminentní užitečnosti pro hospodáře. Poslanci naši měli by prosadit, aby kolčavy — vyjma lesů a osad — prohlá- šeny byly za zákonně chráněné. Je to my- šilovec par excellence, zaslouží si toho v plné míře. Neméně užitečným zvířátkem je i rý- sek obecný (obr. 196. sub 3.); zevněj- škem podobá se červené myši; j eho život ale od myšího života velice se různí, jím spíše podobá se krtkovi, poněvadž je stejně stále lačným hmy- zožravcem, jenž ale ani myší nepohrdá. Neryje jako krtek, nemá tudíž nohou hrabavých, za to horlivě prometá hotové myší chodby a krti- ny. S podzemním životem souvisí malá jeho očkaa uzavřené, boltce ušní; sametová kožišinka jeho je na hřbetě černohnědá až černá, na spodu světle šedá. Čenich má rypáčkovitý s čichem i s hma- tem neobyčejně vyvinutým. Zapáchá silně po- pižmu, což je mu nejlepší zbraní (podobně jako thoři) proti silnějším nepřátelům. Chrup rejska- je neobyčejně dravý, samý špičák. Jistý přírodo- pisec praví o něm, kdyby chrup jeho se přimě- řeně zvětšil, že by byl ještě strašnějším drtidlem než chrup lví. „Je štěstí, že rýsek není tak veliký jako lev, sice by veškero tvorstvo vyhubil a sám by pak zašel hlady“. Bydlištěm této veleužitečné „řezavé myši“ (rýska) je les, pole, stráně. V zimě rýsek rád vyhledává chlévy a stodoly a horlivě zde chytá myši. Jeho příbuzný rýsek vodní je výborným plavcem žijícím převážně ve vodě, kde chytá hmyz, larvy, žáby i menší rybky

900000000000000

Nejlepší plečky na řepu, patent. kulti- vatory „AGRA“, pluhy všech druhů, brány, dodává za výhodných podmínek specielní továrna

Cervinka Cihák v čelakovicích nad Labem. Vyžádejte si nabídku a cennik.

0000000000000