ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eb18f462-e8cf-4047-b302-6e9df3da3d54
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
Ročník I. Č. Budějovice, dne 26. září 1902. Číslo 14.
#2 alto_textblock #2
NOVÝ
#3 alto_textblock #3
Vychází každý týden v pátek. O Redakce, administrace a expedice 0A Předplácí se: pro Rakousko: ročné K 4*80, půlroči ě Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ca Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2-40,(čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548 při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů, • Pro ostatní země na rok K 6’88.
#4 alto_textblock #4
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#5 alto_textblock #5
V neděli, dne 28. záři t. r. o půl 10 hod. dopol. koná se v sále »U srdíčka« přednáška o českém knězi Augustinu Smetanovi.
#6 alto_textblock #6
Socialism v Anglii. Četné a významné zkoušky prodělal během ne celého století socialism v Anglii. Ač považována jest Francie za jeho kolébku,­ nebyl v zemí její v prvých desítiletích po revoluci r. 1879 tak vyvinutý jako v Anglii, která Francii, jak v hnutí dělnickém tak i sociálním­ předčila. Francouzskému lidu nebyl popřán ani čas, stálými válkami, by organisovati mohl života schopné hnutí socialistické, myšlenky jeho i síly ztrávila jednak revoluce, ostatní zaujaly neustálené­ poměry státní. Toho všeho Anglie byla ušetřena. Ona byla též toho Času jedinou průmyslovou zemí. V ní vyrůstaly nejdříve veliké továrny, v těchto objevovaly­ se nové a zdokonalované stroje, nejdříve­ ruční a po objevení Wattových výsledků, zužitkování páry, stroje pární. Párni stroj, jejž zakoupil kapitalista za veliké­ peníze, zlákal jej k nesnesitelně dlouhé době pracovní a využitkování dělnictva do nej- krajnosti. Tak rostly den ode dne řady proletariátů, zdegenerovaného tělesně i duševně,- a za krátký čas objevily se následky: v některých krajích nebylo dělnictvo schopno plodití zdravé děti a vláda nenacházela svůj počet způsobilých vojáků. S bezměrným vyssáváním rostla mezi dělnictvem­ i nespokojenost. Ač stává! až do r. 1824 v Anglii zákon proti spolčování se dělníků, spolčovali­ se tito tajně, za účelem dosažení kratší pracovní doby a obmezení počtu učňů. Bylo to patrně duch dřívejších společenstevních organi- saci tovaryšských, kapitalistickou výrobou zničených,­ který zpočátku toto tajné hnutí ovládal, jež ale přizpůsobovalo se poměrům novým. Hospodářská literatura, v Anglii značně vyvinutá,­ vykonávala také svůj vliv. Jí vzdělával se Robert Owen, socialisty celého světa ctěný pro svoji lidumilost i činnost, jakou rozvíjel. Blahodárná zařízení Owena v přádelně v New- Lanarku a v obci celé, dlužno pokládati též za dílo bohaté hospodářské literatury anglické a mnoho Owenových stoupenců bylo jen jí získáno.­ Jako asi před lety ustavila se v Anglii Fabiánská společnost, která zvolila za své poslání­ literárně působiti k šíření věd sociálních a získávali politické strany anglického parlamentu pro dělnické a sociálně demokratické požadavky,­ takovou též zdá se býti snaha anglických filantropů a utopistů na počátku minulého století. R. 1822 založena byla v Londýně — hlavně­ vlivem Owenovým — »Britská a zahraniční­ filantropická společnost pro stálou podporu pracujících tříd«. Úkolem její bylo, starati se o zlepšení stavu tříd pracujících a budovati kooperativní­ spolky. Spolky kooperativními domnívali­ se vychovávali a vzdělávali lid, a vymítili z lidské společnosti zla, která různé návyky, chudobu a nevědomost plodí. Než kooperativní spolky neměli na zlepšení ■ dělnického postavení ten vliv, jak se očekávalo
#7 alto_textblock #7
a na četných místech sklamaly vůbec. Anglickému­ proletariátu neprospěly byly by ničím, kdyby činnost tohoto nebyla přešla na jiné pole. R. 1824 odvolán byl zákon, jímž zakazovalo­ se spolčování dělníkům a tajné organisace vystoupily na veřejnost pod jménem Trades Union (Odborové jednoty). Jim děkuje anglické dělnictvo za ochranné zákonodářství, jehož později dosáhlo, a děkujeme jim za ně ve všech státech vůbec. Dosažením spolčovacího práva, počalo dělnické­ hnutí v Anglii přibírati ráz politický. R. 1827 zřízena byla »Národní jednota pracujících«­ a tato domáhala se všeobecného práva hlasovacího. Docílila se volební reforma. A sice již v září r. 1831. Leč, pozorovateli dělnického hnutí v téže době v Anglii neujde, že mezi dělnictvem­ jevily se již dva směry: politický a ekonomický. Ekonomický směr podporoval hlavně­ Owen, který založil spolek »Associace všech tříd, neboli všech národů.« Stoupenci směru ekonomického­ zakládali kooperativní družstva, dělníci­ politikáři vystupovali zas pro zkrácení doby pracovní a politickou rovnoprávnost. Zásadní rozdíl obou dělnických stran nebyl patrně z počátku ani pozorován, neboť sám Owen i politického hnutí dělnického se z počátku súčastnil a s nim asi i větší množství dělnictva účastno bylo na obou stranách. Konflikt dostavil se však později. Owenově kosmopolitické associaci všech tříd nebo národů, ač zdálo se z počátku, že nabude­ rozměru ohromných, nedařilo se, neboť půda pro ni nebyla. Obyčejně vše, co podniká se bez dostatečné kvalifikace a znalosti poměrů, končí s nezdarem, tak nedařilo se ani této associaci,­ která vyžadovala, aby členové její byli již náležitě vzděláni, než do ni vstoupili; zakladatele­ její ale mínili, aby stala se teprve dělnictvu­ vzdělávacím ústavem. Na druhé straně vyhraničoval se stále více boj třídní. Dělnictvu nestačilo, že schválen byl r. 1802 parlamentem prvý zákon na ochranu práce a r. 1819 druhý, poněvadž neměly žádného účinku,­ neboť nebyl ustanoven žádný úřad, který by bděl nad jich prováděním a kapitalisté bez donucení ustanovení zákonů nedodržovali. Teprve r. 1823 vydán byl lepší zákon, který dělnictvu nějaký užitek přinesl. Byla jím upravena doba pracovní a hlavně práce dětí a mladistvých dělníků­ se jím omezovala. Než zákon ten vztaho- val se jen na průmysl vlněný, bavlněný, lněný a hedvábný. Dělnictvo odboru jiných pořád­ ničím uspokojeno nebylo a bouřilo proto dále. Hlavně r. 1830 vyvolala druhá revoluce francouzská v Anglii veliké hnutí, které mělo svůj vliv na shora zmíněnou volební reformu, dosaženou o rok pozdějí, a sice tím, že volby do parlamentu anglického r. 1830 konané, dobrým­ výsledkem překvapily. Anglie stála tehdy v čele sociálního hnutí celé Evropy a s dělnictvem společně postupovaly i stavy střední. Požadavkům dělnictva nevyhovovala však ještě ani dosažená volební reforma a neuspokojily­ je všechny další maličkostí. Ono žádalo rovnost všech stavů a nejrozsáhlejší ochranu práce. Středním stavům stačilo zas, co již bylo dosaženo a stálá nespokojenost dělnictva je zne-
#8 alto_textblock #8
pokojovala. To mělo za následek úplnou rozluku dělnictva se středními stavy, což stalo se r. 1836. Tak zahájilo anglické dělnictvo třídní boj, aniž by bylo znalo jeho theorii. Poznalo nutnost­ jeho, když přesvědčily jej všechny okolnosti,­ že zájmy dělnictva nemohou býti totožné s vyššími stavy. A Marx, jenž theorii třídního boje napsál, čerpal ji jen z podobných skutečností.­ K dělnictvu, jež již tak dalece dospělo, přidružil­ se náčelník strany radikální, Feargus 0’ Connor. Seznav přání dělnictva, sformuloval je v Chartu (= listina). Obsahovala pět bodů: 1. všeobecné mužské hlasování, 2. volbu seznamovou­ (listovou = tajnou volbu hlas, lístky), 3. roční parlamenty, 4. zrušení všeliké kvalifikace­ za základě vlastnictví a ustanovení platu členům parlamentu, 5. stejné obvody volební. (Odtud tak zvané hnutí chartistů.) V Birminghamu r. 1838 usneseno, by char- ta podána byla jako petice parlamentu. Během pěti měsíců konalo se za tím účelem 500 meetingů,­ na kterých sebrano na petici tu 1,280.000 podpisu.­ Parlament zamítl ji však 235 hlasy proti 46 a vláda nařídila nejpřísnější pronásledování chartistů. Tito přenesli agitaci svojí na venek anebo se organisovali tajně ve spolku »Komitét spásy« . Způsobili několik povstání v různých městech, nejsilnější v Newportě, kde 8000 jich udeřilo na město, ale byli vojskem rozehnání. Jediné město Birmiogham opanovali, za 10 dnů byli z něj však vojskem opět vyhnáni. R. 1841 předložili podruhé parlamentu svoji petici, podepsanou 1,300.000 osobami a r. 1848, posilněni novou francouzskou revolucí, opakovali­ totéž s 5,760.000 podpisy. Leč vždy bezvýsledně,­ spravedlivé jich požadavky neuznával ani Owen, a vyslovil se proti nim, nazívaje char- tisté nevzdělanou lůzou, nebezpečnou lidem inteligentním.­ Kdyby však byl býval politikem a postavil se rozvětvenému hnutí v čelo, dospěl by byl mnohém dále, než s neudržitelnými a povahy lidu mnohem vzdálenějšími utopiemi. Chartistické hnutí mělo ale přece ten vliv, že význam dělnictva vzrůstal a parlament zájmu­ jeho více dbal. R. 1842 zakázána byla práce žen v dolech u upravena práce dětí; r. 1844 vydán byl zákon o tovární inspekci, a práce žen a dětí omezena; r. 1845 upravena práce žen a dětí v tiskárnách; r. 1847 omezena práce žen a hochů do 18 let na deset hodin denně. Chartisté žádali ještě více. Liga národní reformy,­ která se r. 1848 utvořila, žádala postupné vykupování půdy státem, dolů, právo k rybolovu­ a t. d. Dělnictvo však, využívajíc příznivých­ zákonů, věnovalo se organisační práci a když r. 1859 uznáno bylo právo k domáhání se vyšší mzdy, rozpoutal se po celé Anglii boj. Dělnictvo vítězilo na svých zaměstnavatelích­ a převážná část dělníků ostala na dosaženém­ pohodlně již seděti. Marným bylo vyzvání na kongresu »Trades Unions« r. 1869 aby angličtí­ dělníci vstupovali do mezinárodního spolku. Jen část zůstala věrná propagandě socialistické, která ještě týž rok utvořila Ligu půdy a práce s programem: 1. znárodnění půdy, 2. vzdělávání­ pozemků, které mohou býti vzdělávány a