ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea29b530-8f15-11dd-bdc0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 1l. srpna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 219.
#4 alto_textblock #4
ranní n večerní listy předplácí seo V Praze v administrack- K na měsle. Ba čtvrt lata sK- * dvojl donáškou a měsl na čtvrt leta . . . . 7 K auzlh ve úHlálkách na měsle KNODO Poštoui za čtvrt leta . . . . 9 K 60 v dvojí zásílkou aa měsle. na čtvrt lota : . . . 1 K
#5 alto_textblock #5
llo
#6 alto_textblock #6
vboen ava beletečola Hoi boo
#7 alto_textblock #7
šjt
#8 alto_textblock #8
slone
#9 alto_textblock #9
tě
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejle ranní číslo o soba za s večerni . .. . . sa 4 Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . . . . . 10n večerni . . . o . . 5h
#11 alto_textblock #11
lnseráty pratí se hotově napříd. ředplnceni a inserty přijíma zdministrace v Marianské ul. , a Tam necházeji se táž redakce, tiskárna a expedlce „Národních Listů“ Eakopisy se novracsj
#12 alto_textblock #12
Text mírové smlouvy. Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel Roumaine.)
#13 alto_textblock #13
Mírová smlouva zní takto: Mírová smlouva mezi bulharským králem na jedné straně a králi řeckým, černohor- ským, rumunským a srbským na druhé straně: Prodchnuta přáním, aby byla učiněna pří- trž nynějšímu válečnému stavu mezi dotyč- nými zeměmi a přejíce si, aby byl zjednán pořádek, proniknuta vůlí, aby byl zříze mír mezi jejich tak dlouho těžce zkoušený- mi národy, usnesla se jmenovaná Veličen- stva, uzavříti definitivní mírovou smlouvua jmenovala za tímto účelem tyto plnomocní- ky: (následuje seznam mírových zmoc- něnců). Poněvadž shoda byla šťastně zjednána bylo usneseno: článek I. Mezi králem Bulharůa ostatními panovníky, jakož i jejich dědici a nástupci bude zavládati míra přátelství. Článek II. Dle dodatku 5. ku protokolu opravená
#14 alto_textblock #14
hranice mezi Rumunskem a Bulhar- skem bude vycházeti od Dunaje nad Turtu- kají abudekončitiuČerného mo- ře jižně od Ekrene. Jest výslovně ujednáno, že Bulharsko zruší nejdé- le za dva roky dosavadní opevnění Ruščuku, Šumle a v pásmu 20 kilo- metrů kolkolem Balčiku. Smíšená komise stanoví během 15 dnů na místě novou pohraniční čáru a provede rozdělení statků a majetků, rozdvojených novou hranicí. V případě různosti názorů rozhodne rozhodčí soudce v poslední in- stanci. článek III. Dle dodatku 9. ku protoko- lu stanovená hranice mezi Srbskem a Bulhar- skem bude vycházeti od vrchu Partarice na staré hranici, bude sledovati starou turecko- bulharskou hranici a rozvodí Vardarua Strumy, vyjímaje horní údolí Stru- mice, jež zůstane Srbsku a bude končiti u bělasického pohoří, kde se připojí k bulharsko-řecké hranici. Smíšená komise stanoví během 14 dnů novou pohraniční čá- ru, provede s výhradou rozhodčího výroku rozdělení statků a majetků, rozdvojených novou hranicí. Článek IV. Otázky, týkající se sta- rých srbsko-bulharských hra- nic, budou upraveny dle úmluv, uskuteč- něných mezi smluvními stranami dle doda- tečného protokolu. Článek V. Dle dodatku 9. ku proto- kolu stanovená
#15 alto_textblock #15
hranice mezi Řeckem a Bulharskem bude vycházeti od nové srbsko-b ul- harské hranice, bude probíhati po hřebenu bělasického pohoří a bude končiti při ústí řeky Mesty do Egej- ského moře. Smíšená komise a rozhodčí výrok jsou stanoveny jako v předcházejí- cím článku.
#16 alto_textblock #16
odepsání míru.
#17 alto_textblock #17
Jest výslovně ujednáno, že
#18 alto_textblock #18
Bulharsko již nyní zříká se všech nároků na ostrov Krétu. Článek VI. Hlavní stany jed- notlivých armád budou vyroz uměny o podepsání smlouvy. Bulharská armáda se zavazuje, již od příštího dne počínaje odzbrojiti. Vojsko, jež jest posádkou v okupačním pás- mu některé válčící armády, bude dirigová- no na některý jiný bod starého bulharského území a bude se moci vrátiti do svých ob- vyklých posádek teprve po vyklízení oku- pačního pásma. Článek VII. Vyklizení bulharského území začne okamžitě po demobilisaci bulharské armády a bude skončeno nejdé- le do 14 dnů. Článek VIII. Za okupace bulharského území podrží armády právo k rekvisicím za hotové zaplacení. Budou moci volněa bez náhrady používati železnic k dopravě vojska a polravin. Nemocní a ranění budou pod ochranou uvedených armád. Článek IX. Všichni váleční za- jatci budou pokud možná brzy navzájem vráceni. Vlády podají si navzájem soupis přímých výdajů za ošetřování a vy- držování válečných zajatců. Článek X. Nynější smlouva bude bě- hem 15 dnů nebo možno-li ještě dříve rati- fikována a výměna ratifikací bude provede- na v Bukurešti. Na ověření tohoto připojili zmocněncí své podpisy a pečetě. Dáno v Bukurešti, dne 10. srpna 1913.
#19 alto_textblock #19
Podepsání smlouvy. Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.) Dnešní schůze mírové konference byla zahá- jena o 10. hod. 15 min. dopoledne. Tajemník Pissoski přečetl úřadní znění mírové smlou- vy, jež byla kollationována tajemníky jedno- tlivých států. Pak byla smlouva v abe- cedním pořadu podepsána. Toliko první delegáti jednotlivých delegací připojili své pečetě na smlouvu. V okamžiku podepsání smlouvy zvěstovaly pozdravné výstřely n městských opevněních, že mír jest neodvola- telně uzavřen. Současně rozezvučely se všech- ny zvony města a hudební kapely táhly za zvuků hudby slavnostně ozdobeným městem. Ministerský předseda Venizelo s ujal se slova, aby jménem mírové konference vy- slovil ministerskému předsedovi Majores- covi jednomyslný dik za jeho nestrannost a takt a za osvícené rady, udělené delegacímv jejich zvláštních poradách. Jméno Majorescu, pravil Venizelos, bude vyslovováno u všech národů, jimž bukureštská smlouva konečně při- nesla mír. s hlubokou vděčností a úctou. Čle- nové konference povstali se svých míst a při- pravili předsedovi Majorescovi ovaci. Předseda Majoresc u odpověděl dojat slovy díků, prohlásiv, že zásluha o zdar mírové konference přísluší všem delegacím, kterési svým smířlivým duchem získaly nárok na vděč- nost svých národů. Řečník konstatoval pak, že bukureštská konference, jež začala dne 30 července, skončila své práce dne 10. srpna. urychlivši tyto práce, jež budou civilisaci za- jisté ke cti. Na to prohlásil Majorescu úřadní porady za skončené. Konference sejde se pří- ští úterý naposledy, aby vyřídila ve-
#20 alto_textblock #20
dlejší formality a aby revidovala závěrečný protokol, jenž má čislo 12. Z Bukurešti, 10. srpna. [K. k.) Ministerský předseda Majorescu pravil v řečí, kterou pronesl před koncem dnešní schůze mírové konference: Pánové! Můžeme se rozloučiti s vědomím, že jsme učinili, co nám bylo mož- no, abychom hájili zájmy států námi zastou- pených, a s pocitem, že osobní svazky, jež jsme navázali za své společné práce, budou průkopníky dobrých styků, jež se vyvinou mezi našimi státy. Řeč tuto přijali všichni dele- gáti s velkou pochvalou. Tedeum v kathedrále byli přítomni té královští manželé. Z Bukureští, 10. srpná. (R. t. a.) V po- ledne konala se v metropolitní kathedrále bohoslužba, které se súčastnili členové míro- vých delegací, ministří, vysocí státní hodno- stáří a jiné osobnosti.
#21 alto_textblock #21
Mírová hostina v Bukurešti. Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) Minister- ský předseda Majorescu s chotí uspořádal včera večer na počest delegátů na mírové kon- ferenci v paláci ministerstva zahraničních zá- ležitostí hostinu, na niž pozváni byli rumunšt ministří se svými choťmi, všichni zahraniční delegáti, personál, pověřený sepisováním pro- tokolu a vysocí zahraniční funkcionáři. Mini- sterský předseda Majorescu pronesl pří- pitek, v němž děkoval za čest, kterou proká- zali delegáti tím, že přišli do Bukurešti, aby dokončili v rumunském hlavním městě dílo míru a pokračoval, že dohoda, jež v tak krát- ké době byla uskutečněna, a svornost názorů kterou jsme konstatovali při této příležitosti značí novou velikou sílu v Evropě. Srbský de- legát ministerský předseda Pašič poděkoval ve svém přípitku za blahovolné a pohostinné přijetí, jehož se dostalo delegátům v rumun- ském hlavním městě a pravil, že naše pocity platí především vážené osobě krále Karola. jehož vznešené cnosti, moudrost a spravedli- vost povznesly Rumunsko ke kulturnímu stup- ni a moci, jež je činí prvním politickým čini- telem na jihovýchodě Evropy. Za slávyplného panování Jeho Veličenstva získalo si Rumun- sko nepomijející nároky na vděčnost balkán- ských národů především svým velkodušným účastenstvím na díle jejich osvobození a pak historickou úlohou, kterou právě splnilo co nejúčinnějším způsobem ve prospěch balkán- ské rovnováhy, jež položila nové základy pro budoucí zdar této části Evropy. Projevuji přání, aby Rumunsko vždy zůstalo v čele národů, jež zastupujeme, ukazujíc jim cestu pořádku, míru a pokroku.)
#22 alto_textblock #22
Výměna listů mezi císařem Vilémem a králem Karolem. Z Berlína, 9. srpna. (K. k.) Německý císař a rumunský král vyměnili si při uzavření míru tyto telegramy: V Bukurešti. Po překonání značnýc obtíží a dík Tobě jest uzavření míru zabez- pečeno. V tomto pro moji vládu tak význam- ném okamžiku dlí moje myšlenky u Tebe děkuji Ti za důkazy vřelého přátelství a vřelé sympatie, které Jsi mi přínesl vstříc v těchto těžkých dobách. Podepsán: Karol. V Berlíně. Tvůj dnes odpoledne došlý telegram jest velikou a opravdovoů radostí pro mne. Posílám Ti svoje upřimné a srdečné blahopřání ke krásnému výsledku, za nějž musí vděčiti nejen Tvůj národ, ale všichni válčící a tím i celá Evropa Tvé moudré a v pravdě státnické politice. Jest mi velikým zadostučí- něním, zmiňuješ-li se, že jsem přispěl k tomu. čeho nyní bylo dosaženo. Všemohoucí Bůh za-
#23 alto_textblock #23
chovej Tě v milosti ještě dlouho ke blahu země, jejíž nádherný vývoj nyní jako dříve sledují se srdečným přátelstvím a obdivem. Raduji se z naší společné činnosti za účelem míru. Podepsán: Vilém. V Bukureští. Láskyplná slova v Tvém srdečném telegramu naplňují mne hrdou upřímnou vděčností. Jsem šťasten, že mým zasáhnutím byla učiněna přítrž dlouhé krvavé válce a že mír byl zabezpečen. Kéž jest nám nyní dovoleno patřiti s důvěrou do budouc- nosti a hleděti vstříc delšímu období klidu, aby nezanikla důvěra ve všech kruzích veřejného života. Ještě jednou vřelý dik za Tvůj vřelý zájem a Tvé účinné účastenství. Podepsán
#24 alto_textblock #24
Karol.ed en
#25 alto_textblock #25
sgo Oslava míru v Bělehradě. Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Za pří- činou podepsání míru jest město slavnostně ozdobeno. Jak se proslýchá, bude připraveno korunnímu princi Alexandrovi, jenž se má vrátiti během tohoto týdne do Bělehradu. nadmíru slavnostní uvítání. Armádní velitel- ství činí již přípravy pro postupné proveden demobilisace.
#26 alto_textblock #26
Oslava míru v Rumunsku. Z Bukureští, 10. srpna. (K. k.) O časného jitra plnily se slavnostně ozdobené ulice četnými zástupy lidí, kteří vyčkávali zpáteční jízdu delegátů z ministerstva za- hraničních záležitostí, kde byl podepsán mír. Jízda královských manželů a delegací k boho- službám v metropolitním kostele stala se triumfálním průvodem. Obecenstvo jásalo nadšeně vstříc králi a královně, jakož i mini- sterskému předsedovi Majorescovi. Všeobecná spokojenost s docíleným výsledkem, jež se v posledních dnech již opětovně projevila, ukázala se dnes způsobem velice charakte- ristickým pro dynastické city obyvatelstva.
#27 alto_textblock #27
Vyznamenání mírových delegátů. Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.) Král Karol udělil tato vyznamenání: Srb- skému ministerskému předsedovi P ašičo vi, jenž již má velkokřiž hvězdy rumunské, svoji podobiznu s vlastnoručním věnováním, ře- ckému ministerskému předsedovi Venize- lovi a černohorskému ministerskému před- sedovi Vukotičovi velkokříž hvězdy ru- munské, srbskému delegátu Spalajkovi- čovi a řeckému delegálu P a n a s o v velkokříž řádu rumunské koruny. Bulharská delegace projevila přání, aby vyznamenání byla propůjčena teprve po obnovení diplo- matických styků a inauguraci éry srdečnosti mezi Rnmunskem a Bulharskem.
#28 alto_textblock #28
Bulharské protestní projevy proti bukureštské mírové smlouvě. Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) Všechny zdej- ší spolky a korporace, jakož i vystěhovalci uprchlíci z Makedonie připravují protestní pro- jev proti ustanovením bukureštské mírové
#29 alto_textblock #29
smlouvy.
#30 alto_textblock #30
Turci potáhnou na Plovdiv. Z Kolína n. R., 10. srpna. „Köln. Ztg. oznamuje z Cařihradu: Enverbej bude co nejdříve jmenován generálem. Proti míněn Talaata beje, který si nepřeje dalšího po- stupu tureckého vojska, jest Enver bej pře- svědčen, že přišel okamžik postupu na Plov- div. V tureckých kružích se pro ten přípa strachují o životy mnoha tisíc Turků, dlících v bulharském zajetí. Ve zbrojení se usilovně pokračuje. V Drinopoli jsou dva armádn sbory, u Čataldže stojí třetí, čtvrtý, přichá- zející z Malé Asie, jest v tuto dobu ještě u Cařihradu.
#31 alto_textblock #31
l6 -
#32 alto_textblock #32
Turecko Drinopol nevydá Z Paříže, 10. srpna. Turecký velvyslanee v Paříži Rešad paša prohlásil včera mini- stru zahr. záležitostí Pichonovi jménem turecké vlády, že Turecko za žádných okol- ností se Drinopole nevzdá, ani za sebe větší hospodářské a territoriální koncesse. Z Paříže, 11. srpna. Turecká armáda v Thrakii byla sesílena na 400.000 mužů. Mla- doturci a jejich orgány prohlašují, že Turci jsou s to hájiti Drinopol naproti všem útokům. Francouzská lodní demonstrace proti Turecku. Z Paříže, 10. srpna. Druhé středomořské loďstvo, jemuž velí viceadmirál Marollesa které právě konalo cvičení ve střelbě, dostalo rozkaz, aby cvičení skončilo a bylo připra- veno k odplutí. V zasvěcených kruzích se fvrdí. že loďstva má býti použito k demonstraci proti Turecku, aby povolilo v otázce Drino-
#33 alto_textblock #33
pole.
#34 alto_textblock #34
Černá Hora žádá Nový Pazar od Srbska. Z Paříže, 10. srpna. „Temps“ se dovídá, že Černá Hora žádá na odškodnění svých neoby- čejných ztrát při spojenecké válce sandžak Nový Pazar s městem Dakovou a Prizrenem. Srbská vláda je ochotna vyhověti z části to- muto požadavku, ale města Prizrena se ne- chce vzdátí. Nedojde-li k dohodě mezi oběma státy, požádají některou přátelskou mocnosto rozhodnutí. ll Poslední srážka. Ze Sofije, 9. srpna. (K. k.) Řecké přední stráže u Etriče překročily prý včera opětně demarkační čáru a provokovaly Bulhary. načež došlo k palbě z ručnic, jež si vyžá- dala na obou stranách několik obětí. Vláda protestovala pro tento případ u velmocí.
#35 alto_textblock #35
Válečné hrůzy. Ze Sofíje, 10. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě- luje dle informací ze spolehlivého pramene: Turci povraždili všecky muže ve velké bulharské obci Bulgarkej v kraji kešanském, 500 žen a dětí bylo odvedeno do Lamsaku na asijském pobřeží Darda- nel. V Trakii vraždí turecké vojsko všecky starší Bulhary a donucuje mladé lidi a ženy, které jsou vláčeny do Malé Asie, násilně přestoupiti k islamu. Při tom jsou Turci Řeky podporováni. Tlupy baši- bozuků, podporované pravidelným vojskem, pá- chají hrozné násilnosti na bulharském obyvatel- stvu. Obce Babazkej. Mankovo, Jenimahle a jiné v okresu Ortakej, leží v ssutinách. Starosta v či- provici v okresu berkovickém sděluje, že od zasta- vení válečných operací vpadají srbské oddíly po 40 až 50 mužích téměř denně do bulharského úze- mí a obyvatelstvo drancují a terorisují. V obci Či- provici. Vlaškoselo a v jejich okolí bylo odvleče- no mnoho dobytka, deset sedláků bylo Srby násil- ně odvedeno.
#36 alto_textblock #36
Blesk do vojska. Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Jak „Politika“ sděluje, byli v táboře u Vladičina Hanu plukovník dělostřelectva Bivolarevič a podplukovník auditor Monirovič bleskem, uhodivším za bouřky, usmrceni.
#37 alto_textblock #37
Denní rozkaz řecké armádě. Z Athén, 10. srpna. (K. k.) V denním roz- kaze, vydaném k důstojníkům, poďdůstojníkům a vojínům pozemní a námořní branné mocí, oznamuje král Konstantin podepsání protokolu o stanovení řecko-bulharských hranic a pro- jevuje obdiv nad hrdinnými činy řecké ar-
#38 alto_textblock #38
mády.
#39 alto_textblock #39
Návštěva velvyslanců u Sazonova. Z Petrohradu, 10. srpna. (Spb. Ag.) Ml- nistr zahraničních záležitostí Sazonov přijal včera francouzského a anglického velvy- slance, jakož i rumunského a srbského vy- slance.
#40 alto_textblock #40
Albánské hranice a otázka ostrovů. Z Říma, 9. srpna. (K. k.) »Popolo Ro- mano« píše: Máme důvod souditi, že 1 on- dýnská velvyslanecká konfe-
#41 alto_textblock #41
FEUILLETON.
#42 alto_textblock #42
Po ruské železnici. Poprvé v Rusku přišel jsem na nádraží: je jem z Novorosijska do Moskvy. Nezvyklost okol- sestí upozorňovala na všech stranách. V rohu stoj- řida ikon — ty zabraňují železničním katastro- lin, u pokladny stojí žandarm a dbá na pořádek Cetující dlouhým ohonem táhnou se od okénka čekajíce pokojně, až na ně přijde řada, aby kou- pili litek. Žandarm líbezně se usmívá, dává rady. ochotně odpovídá, tváří se důležitě a starostlivě jakoby sám každého cestujícího vypravoval a ja- koby mu záleželo na tom, aby jej co nejlépe vy- pravil. Občas někomu dobrácky přeje šťastnou ce- stu. Všichni jsou pokojní a nijak se nerozčilují nad tim, že úřadník každý lístek vydává pět až deset minut. Každý stará se o své místo v chonu klidne a vytrvale. Tu padne vtip na úřadnickou pomalost. tu otázka kam, kudy a jak dlouho. Jest slyšeti ne- slýchaně odpovědi na poslední otázku: „Dva dni.“ „Tři noci a dva dni.“ „Šest dní.“ „Ještě půl třetího dne — jedu již tři dni.“ Již trvalo půl hodiny třadník ještě nevydal pět lístků. Tu ozve se o- tázka: „Žandarm, holoubku, řekněte to u vás vždy tak pomalu?...“ „Ano, ano u nás jinak nelze, vždy pomalu. Což pak jsou u vás rychlejší?“ Nikdo ne- odpověděl, znamená, že vše jde obyčejným tem- pem. Lístky tedy v Rusku vydávají velice po- nalu. Ostatně se ukázalo, že kromě pěti obyčejných lístků úřadník podpisoval vojenský lístek jednomu pěšákovi, Němci, který hanebně lámal ruštinu. Armáda neví si s ním rady: z Tiflisu posilají jej do Voroněže a v Tiflisu nebyl také na prvním místě Jest to pozoruhodné, že zakořenělá německost u syna německého kolonisty, který v Rusku odrost již k vojenské službě, nepodléhá ruskému prostřed aní do té míry, aby si osvojil ruštinu. Ba jsem vlyšel, že se našel německý nováček, který myslel
#43 alto_textblock #43
že žije v pruské provincii a že přísahu skládá ně meckému císaři. Německá výbojnost bývá někdy až naivní. Když již stojíme a čekáme celou hodinu, někte ří se začínají čertiti, ale tak, že jest zřejmo, že výsledku neočekávají a že se čertí jen pro svou radost, poněvadž někdy jest třeba durditi se e láteřiti, aby bylo veseleji. Tu přicház starší paní se skřipcem, v mužském klobouku, suchá, malá, ale rázná, po celém vzezře- ní lze souditi na urputnost. Nestaví se v zákryt na konec řady. Žandarm k ní mírně: Kde jest vaše místo? Ona odsekla: Zde. Žandarm zasi Já však vidím, že to není zde račte o tři kroky do zadu! Zde za teho pána. Paní se skřipcem křičí již, odporuje a nechce se podrobiti, Žandarm začíná znova: Kam vůbee jedete? „Tam a tam“, odpovídá ona. Tak máte dost času, až za tři hodiny po jedete. „Tenhle vlak tam také jede“, pítí se mal paní „Správně, ale když jen tam, fak počkejte n následujíeí vlak“, končí žandarm soudeovsky a s vážností obrací se s poznámkou: Podivná ženština — Paní odešla. Jest mi to divné a ptám se po vysvětlení Ukázalo se, že náš vlak byl jen pro cestujíc na delší vzdálenost, cestující z blízka — asi jako z Prahy do Budějovic — musí čekati, aby těm z da- leka nepřekáželi. Usměvavý žandarm ptá se mužíků, kam jedou a každého druhého posílá od kasy: „Tak co ty tu děláš? Kliď sel““ Odcházejí pokojně, s úžasným klidem, čtyři hodiny, den — no to nestojí za řeč. Říkají, že v malém ruskou povahu možno dobře po- zorovati při „čekání řady“. Na mou věru, jest to klid. širokost povahy, která nezvykla úzkostlivě počítati s časem, která i když se čertí, čertí se pro svoji zábava. ne vztekle a zlobně. Žádná ner-
#44 alto_textblock #44
vosa. Kdo se domohl lístku, obstarává množstv svých zavazadeli kufr, košík, jeden nebo i více. krabice, podušky a několik menších balíků a ba- líčků. Každý pořádný Rus veze sedm, osm věcí Paničky píští: Opatrně! Zavařeninal Potom třeba ještě vziti do konvičky kypicí vody na čaj z veli- kého nádražního samovaru, kolem něhož jest plno lidí a křiku. Loučící u bufetu vypljejí po rjumee vodky. I ve vozech jest pamatováno na potřebu vol- nosti. Když jste na lavici sám, tak jest obsazena a jen s vaším dovolením další přisedá a zamlou- vá sí visuté lože nad vámi. Jest přáno tolik místa, aby se každý mohl položíti jak dlouhý tal široký. Již jedeme. Za nedlouho vlak vjíždí v rovinu. Cestující se seznamují a vypravují o své cestě, do- vají se k jejím příčinám a stále větším a větším podrobnostem a curriculu vitae. Jest třeba se vším se spřátelití a cítiti se doma, třeba zapomenouti úzkostlivě pamatovati na čas; vždyť jest tu vše jedno, nuto jen neumříti: až dojedu, však uvidím Z počátku prohlížíte si cestující, jejich zava- zadla, seznamujete se se všemi zbytečnostmí. Hle- díte z jednoho na druhého, dokud se vám nezdá. že všechny dávno, snad odjakživa znáte, že vás náhoda svedla a náhoda rozloučí. Cestující dovedou se tak přizpůsobovati a stavěti, že vše navzájem jest jim interesantní a pamětihodné. Pozorně po- slouchají a s účastí se vyptávají, ať jde o cokoliv. Konečně dochází nit rozhovoru, se svým spo- lečníkem současně se zadiváte z okěnka a mlčky hledíte na krajinu. Kam jen oko dohlédne, jest širá, šírá země a na ní žlutá travička. Ráno po neobyčejně dlouhém spánku, kter život ve vagoně dovoluje, pohlédnete z okna a tam zas táž travička, žlutá podzimkem až na sám ob- zor. Jedete sám a díváte se celé dopoledne na širou step a nemusíte mysliti na nic, kromě na žlutou trávu. Vesnice jest viděti zřídka. Chaloupky jsou nizounké, ulepené z hlíny, s doškovou střechou nekonečněkráť spravovanou, že se podobá pro
#45 alto_textblock #45
moklému stohu zbytečné slámy. Větrný mlýn toč se na mírném návrší a ruší jednotvárnost. Chcete-li, můžete se cítiti odsouzeným. Vzpo- mněl jsem si, že jest člověku třeba mysliti a uznal jsem to za nezvratnou pravdu a odhodlal se k to- mu. Jistě lépe to půjde v leže. Povolil jsem si to. Tak, příteličku, mysli na něcol Venku jest žlutá travička, poroučel jsem si. Dobrá, žlutá travička. Proč jest jí tak mnoho?. Tolik žluté trávy bude asi jen v Rusku. Zarazil jsem se a uznal, že to nejsou žádně myšlenky, že jest nutno zabývati se něčím vyššímo — třeba nějakou ideou. Pravda. pravda — ideí jest mnoho. Hlupče, to jest nespor- né. Hledal jsem idejku, která by byla nejvhodnějš a z těch tisíci tisíc nenapadla mi ani jedna. Tak jsem myslil asi hodinu o tom, na co mám vůbe mysliti. V tom povšimnul jsem si jakéhosi čísla na vagoně: 1771. To jest zajímavá věc. Vskutku po- zoruhodnál Vždycky se mi přichází setkávati se s pozoruhodnými čísly s výminečným sestavením číslic. Hle, myšlenka hodná úvahy! Má to význam? Eh, do významu mi nie není. Něco vyššího, kdy- by to tak znamenalo. Proč chci stále něco vyšší- ho? Ne, význam žádný! Jestli pak jest venku tra- vička? Travička byla jako dřív, poznal jsem to na první pohled. Na stanici přistoupil student. Dovolil jsem mu posaditi se naprotí. Usadil se a zadival se ha mé boty. To mne dopalovalo a umínil jsem si, že s ním nepromluvím. Beztoho pojede se mnou ještě víc než pětatřícet hodin. Student vynadíval se do- sti na mé znamenité boty, vytáhl knížku a dal se do čtení. Upozornil mě na mou obuv a pátral jsem proč se jí tak zajímá. Teď, když čte, možno se on přesvědčiti, není-li roztrhána. Ne, nebyla. Co je na ní měl? Byla to záhada, která mohla trápiti. kdyby za to stála. Ku podivu, nic nestojí za úva- hu, za trápeníl Student přestal čísti, neb se řád- ky mihotaly. Již se smrákalo, když student pro- mluvil: „Pil jste čaj?“ Zapomněl jsem, že nepro- mluvím a řekl zkrátka: „Nepil.“ Student mlčel. Na nejbližší staníci vzal v čajník vařící vody a zavaři čaje. Pozval mne. Znamená, že pátral po všemja-
#46 alto_textblock #46
ko já a zpozoroval, že si čajník nevezu. Přijal jsem a ustrojil s ním společnou hostinu. Venku byla stále travička, žlutá až na sám obzor. Druhý den však ráno objevovaly se již březo- vé háje i lesy. Se studentem jsme již vykládali ce- lý den a pili čaj.
#47 alto_textblock #47
Z Moskvy do Varšavy jezdí mnoho židů. Zvlá- ště kolem Minska jest žid na židu. Z počátku ne- mohl jsem se vynadívati na některé staré, bradaté. předčítající a brebendějící ustavičně modlitby, neb měli svátky. Někteří stáli za portret. Byli to vážní. starozákonní proroci s dlouhými, šedivými brada- mi. Tentokrát bylo plno: převládali židé, ale byl i několik mladých mužíků z tulské gubernie, kteří jeli na práci se staříkem vůdcem. Mladíci, jimž by- lo podivné židovské modlení k smíchu, netajili se tím, Stařík přišel, poznal, čemu se smějí a okřikl jes „Hoši, nevidíte, že se modlí svému bohu? Ti- še!“ Ti zmikli jako když utne a byli jako pěna. Stařík byl vážný, přísný jako nějaký profesor. Tak jedná tedy mužík, s kterým mnohý ruský inteli- gent nezná jinak zacházeti, než obhrouble, aby mu byl srozumitelný. Nehýbal jsem se se svého místa, abych je ne- pozbyl. Byl jsem v patře. Díval se na svůj kufr poněkud se jím zabýval. Náhle vzpomněl jsem si na číslice — setkávám se jen s výjimečnými. Sku- tečně: 123451 Ku podivu! Tu jako bych pochy- boval o hmotnosti svého nevelkého kufru, byl jsem nucen do něho kopnouti. Udělal jsem to a přesvěd- čil se, že jest hmota pevná. židé pode mnou si vypravovali. Hantýrce je- jich jsem nerozuměl, ale bylo to jistě velmi inter- esantní a zvláště pěkně podáváno. Jedinému slo- vu, kterým končilo vypravování, jsem porozuměl. Bylo to Geld. Všichni opakovali: Geld, ten z hlu- boka, ten vyšším tonem, ten jaře, onen zvolna H. sentimentálně.
#48 alto_textblock #48
sb