#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. května 1907. Císlo 140.
#4
alto_textblock
#4
Po nedlouhé debatě Košutova předloha př-
jata za základ podrobného rokování, v němž se
bude pokračovati v pátek.
Z Krakova, 21. května. (Prof. Henryk
Jordan j.)V sobotu 18. t. m. zemřel zde p
dlouhé nemoci známý filantrop, profesor porod
nictvi na universítě krakovské, dr. Henryk Jor-
dan. Narozen v Přemyšli r. 1842 a vystudovav
medicinu ve Vídni a v Krakově, habilitoval e
r. 1881, byl zprva mimořádným a od r. 1895
řádným profesorem porodnictví. Ve svém oboru
napsal několik cenných vědeckých děl. Od roku
11895 do 1901 byl také zemským poslancem.
Prslulým a všeobecně váženým stal se však
svou činností filantropickou. R. 1887 byla v Kra-
kově na plání u řeky Visly zemská výstava. Po
výstavě prof. Jordan ziskal koupí celé výstaviště
a svým nákladem upravil je v rozkošný sad,
věno vaný výhradně jako hříště mládeži krakov-
ské. Sám prof. Jordan byl po dlouhá léta vreh-
ním dozorcem nad mládeží, pořádal její hry
zpěvy a národní vědomí i nadšení, vštípené úíle
nládeži, jakož i všeobecná láska mladých i sta-
rých byly nejvzácnější odměnou stařičkého pro-
fesora, který veškery své příjmy věnoval na
zušlechtění sadu a vyrůstající v něm mládeže.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničné.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 22. května.
#7
alto_textblock
#7
Madarské dílo o Rusku.
Maďarští spisovatelé dr. Urményi a Holie
chtějí podniknouti velkou studijní cestu po Ru-
sku, aby pak o něm sepsali velké dílo, které b
kromě maďarského vyšlo současně v několik
hlavnísh řečech evropských. Ministr vnitra n-
řídil všem úřadům státním, aby madarským spi-
sovatelům ve všem byli na ruku a dali jim k po-
užití všechen materiál, o který požádají.
Čeští nakladatelé, jejiehž podnikntelské po-
zernosti neuchází žádné větší cestopisné dílo ze
zemí a světa dílů nejcizejších, aby je přeložene
podali českému obecenstvu, zajisté si pospíší,
aby si zabezpečili právo vydati v překladu dílo
pp. Urményia a Hollča.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy z Ruska.
Vražedné spiknutí proti ředi-
teli své školy sosnovali žáci technologi-
ckého ústavu v Sevastopolu. Ředítel Kirjakove už
dávno necítil se bezpečným, proto byl přede
dveřmi jeho kabinetu stálo na stráži hlídač. Žáci
hlídače odvolali do svého konviktu, načež jeden
z nich vešel k řediteli a učinil naň vražedný
útok, jenž se nezdařil. Atentátor utekl.
V Taganrog u chodec, zdánlivě pokojný.
přiskočil k policistovi, stojícímu na ulici n
stráži, vychvátil mu revolver, zastřelil jej a ode-
šel, aniž komu známo, kdo vrah byl. Vraždy
tohoto druhu jsou nyní velmi časté. V Rusku se
množí lidé, vraždící už z pouhého sportu.
Zprávy o nich docházejí z měst i vsí. Ale také
se množí případy „samosoudu“, jak Rusové na-
zývají soud Lynchův. Samosoudy lid protestuje
proti mírnější soudní praxi, jež v poslední době
nastala vlivem Iosudarstvenné dumy
Pločet ubitých a raněnýcu v L -
di při přepadení pošty, vezoucí peníze, jest ještě
větší, než poprvé udáno. Ubitých je 21, raně-
ných 35. Z ubitých jen čtyři nebyli dělníky to-
várny Kutnerovy, v níž po porážce přepadateln
nalezeno veliké množství revolučních prokla-
mací a revolverů.
#9
alto_textblock
#9
Stěhování Židů z Ruska.
Do Varšavy přijel z Londýna posel organi-
sace pro vystěhování Židů z Ruska, dr. Jochel-
sohn. Židé varšavští uspořádali na jeho počes
slavnostní shromáždění. Jochelsohn zorganisoval
už vystěhovalecké kanceláře v Bělestoku, Grod-
ně, Berdyčevě, Žitomíru, Odesse a Jekaterino-
slavi. K nim přibude kancelář varšavská. Prvá
partie židovských vystěhovalců opustí Rusk
v prvé polovici června.
#11
alto_textblock
#11
Platy předsedniciva Hosudarstvenné dumy.
Dumská komise, která se radí o tom, jak
mají býti honorováni členové předsednictva Ho-
sudarstvenné dumy, navrhuje, aby předseda do-
stával ročně 18.000 rub. platu a 12.000 rub.
přibytečného. Pro předsedovy náměstky na-
vrhuje roční plat 3600 rub., pro tajemníka du-
my 4800 rub., pro jeho pomocníky po 1200 r.,
členům pořadatelského výboru po 2400 rublech.
#12
alto_textblock
#12
Zmítání ruského národa.
Agitátoři tak dlouho kázali ruským sedlá-
kům o malozemí, až rozpoutali takový živelný
pohyb ruského národa, že si možno z něho
učinit pojem o stěhování národů. Od Urálu ž
do Irkutska Sibirská dráha nestačuje voziti vy-
stěhovalce do Sibiře. V polovici dubna, v něko-
lika dnech projelo jich Čeljabinskem na 100.000
hlav. Mezi nimi jen »chodoků« (poslů selských
společností) bylo na 34 000. Chodokové jdou
napřed vyhledat svým příhodná místa k osazenl.
Najdou-li jde, vypraví se za nimi z evropského
Ruska nové massy. Lidé se stěhují s živým
mrtvým fundem instruktem. Nedostává se va-
gonů, aby všechny vystěhovalce pojaly.
Mnozí chodokové i vystěhovalci vracejí
ze Sibiře a vypravují, že se jim tam nezalibil .
Nechce se jim v Sibiří lopotně klučiti pralesy
a teprve znenáhla zúrodňovati půdu. Ale zkuše-
nosti jejich neúčinkují na massy, aby je od stě
hování odvrátily. Stéhování děje se takove
neudržitelnou silou, že vláda niktorak nebude
s to, aby je regulovaln.
#14
alto_textblock
#14
Obrázek z rského dnohovního semináře.
V gubernském městě Voroněži mají tak
duchovní seminář, jehož chovanci vedou si v po-
sledních letoch krajně nezbedně. Budoucí du-
chovní nejen že se rouhají všemu náboženskému,
oni se súčastňují také loupeží a »expropriaci
se známým »ruce vzhůru!« Také pogromů
slechlických dvorců se zúčastnili. Konečně do-
šlo k atentátu uvnitř semináře. Chovanec Kar-
manov vystřelil do inspektora semináře M. M.
Romanovského, ranil jej do týla a prostřelil mu
tvář, že koule druhou vyletéla. Přičinu mu
zavdalo, že inspektor navrhnul, aby jeden ze
seminaristů byl vyloučen. Karm anov se skryl.
O uzdravení raněného se pochybuje.
#17
alto_textblock
#17
Tajné školy v Rusku.
Židovšti studenti nejvice se přičinili, aby
na ruských školách vyšších jako nižších nastaly
anarchické poměry, jež nikterak nelze uvésti
nazpět v normálné koleje. Ale jako jsou prak-
tičti, židovšti studenti se starali, aby školní
stávky nebyly na ujmu jejich studiu. Nejprve
v Kyjevě začali zakládati soukromé kroužky,
kde kolegové starších ročníků a v jednollivých
disciplinách dospělejší vyučovali mladší. Zřizo-
vání takových kroužků pak se rozšířilo také n
nižší školství. Žáci ve veřejných školách stáv-
kují a soukromě se učí, ovšem »svobodně«, bez
ohledu na učebný program vlády.
Ministerská rada se touto otázkou zabýval
a usnesla se, že soukromě vyučování v každém
jazyku má býti dopuštěno, aniž je k němu
třeba zvláštního úřadního dovolení. Je-li udíleno
zdarma nebo za plat, není rozhodujícím. Avšak
shromažďuje-li se za účelem soukromého učení
nejméně deset žáků, takové vyučování budíž
pokládáno za školu a její otevření musí. být
oblášeno úřadům.
#20
alto_textblock
#20
Úkladné vraždění v Rusku.
Když před třemi a čtvrtí léta Japonci noční
dobou podnikli zákeřný útok na raskou vá-
lečnou loď v portarturském přístavě, jejíž ve-
litel málo před tím u sebe japonské důstojníky
hostil a dával výraz svému přesvědčení, že ml
bude zachován, protože Rusko si ho upřímně
přeje — když tento útok se zdařil a nejen celá
Evropa i Amerika, nýbrž i ruští revolucionáři,
tehdy ještě pokrytí, Japoneům chválu tleskali,
jakoby byli vykonali skutek slavný a junácký,
my zdéšeni hanebností tohoto úkladu, provede-
ného tam, kde dotud mival místo rytířský
mrav přimého a formálného vypovědění nepřá-
telství, pronesli jsme obavu, že japonský úkla
stane se osudným pro ponětí bílého plemen
o eti a mravnosti.
Obavy naše bohužel splňují ruští terroristé,
kteři si oblibují provádění vražedných atentátu
tím způsobem, že pod nějakou záminkou se při-
blíží k oběti, nic netušící, a najednou jí zad jí
smrtelnou ránu. Dvě léta vraždili ze zadu, nyn
z předu. Znovu uvádíme na paměť, jak nedávno
učiněn atentát na jaroslavského gubernátor
Rimského Karsakova. Atentátor přišel k němu
do úřadovny, ohlečen za studenta a podával mu
s úsměvem zváče pozvánku na studentský kon-
#21
alto_textblock
#21
cert. Mezitím, co gubernátor v křesle sedě, po-
zvánku přijatou prohlížel, učiněn naň atentát
revolverem.
Atentáty tohoto druhu patrně vcházejí o
mody. K inženýrovi Vasilenkovi v dílnách jeka-
terinské železné dráhy příšli dva mladí lidé;
jeden mu podal zapečetěné psaní a když inžený
psaní otevřel a do něho se začetl, druhý mu
rychle vplálil do hlavy tři koule z revolveru.
Inženýr ani nehlesna mrtev se skácel.
a
*
.
#22
alto_textblock
#22
Z Rumunska.
#23
alto_textblock
#23
Don N. L.-
Rumunská vláda rozhodla, aby rumunšt
studujíci z Makedonie byli exmatriculováni z uni-
versity bukureštské a přijati na universitu v Jas-
sech. Je známo, že vláda se ustanovila obnoviti
diplomatické styky s Řeckem a odvolati nařízení
o vypuzení Řeků, kteří byli zapleteni ve spiknut
proti Rumunům makedonským. Chtějíc usku-
tečniti toto poslední rozhodnutí a obávajíc se.
že by makedonští studující vyvolali nová hnutí.
snad i nová politická zákeřnictví, nařidila vláda.
aby žádný studující rumunské národnosti z Ma-
kedonie nebyl ani zapsán, ani aby nenavštěvo-
val přednášky bukureštské university. Minist
kultu a vyučování Spiru Haret oznámil rektorátu
bukureštské university toto rozhodnutí vlády
dle něhož mají býti všichní zmínění studujíe
škrtnuti z matrikul university bukureštské a z-
psáni na universitě v Jassech.
.
.
.
#24
alto_textblock
#24
Anglický hlas pro federalisací Rakouska.
»Daily Mail« zabývá se v obšírném článk
objemným dílem manželů Archibalda a Eihel-
Colguhounových »The Whirlpool o
Europe« (Vír Evropy), obsahujícím studii rakou
ských poměrů. Probírajíc obsah knihy, zmiňuj-
se o národnostním složení Rakousko- Uherska
požadaveích Maďarů, zvláště pokud se týče m
darského velení ve vojsku a samosťatného cel-
ního území, načež praví:
Ale nejtěžší ze všech komplikací jest při-
zrak pangermanismu v pozadí s machinacemi
pro pohlcení nebo rozdělení Rakouska, financo-
vanými z Berlína a prováděnými z Mnichova.
Cílem jest stotožnění Německa s německým
plemenem a přivedení všech německy mluvícíeh
kmenů pod panství Hohenzollernů. Rakousko
má se po smrti nynějšího císaře rozděliti takto
Království rakouské pod Hohenzollernským
princem, »Jižní marka«, sestávající z jižních
vévodství, Solnohradska a Tyrol, jež připadne
Bavorsku, a strategické pohraniční území
k ochraně Adrie a pobřežních měst, jež má
sloužiti za basi německému středomořskému
lodstvu. Čechy se darují Sasku, kdežto Morava
a Slezsko stanou se údělem Pruska.
Autoři neuváději další intriky, totiž dosa-
zení Hohenzollerna na trůn uherský. Rakousko
má být pohlceno prušáckým Německem.
Dle jich úsudku, jenž se zdá být správ-
ným, praví se na konci článku: Okolnost, že
Rakousko jest nezbylným pro evropskou rovno-
váhu, zabrání asi uskutečnění těchto krásných
plánů v blízké budoucnosti. A potopa nemusí
přijíti také po smrti nynějsího císaře. Následník
trůnu sice není populární, a ale může překva pii
svět, jako učinil nynější král italský. Ale aby
se Rakousko zachovalo nedotčeno, musí se
Uhry vzdáti nynějšího odlučného stanoviska
musí býti zavedena jakási federace, jež by vy-
hověla požadavkům Čechů a ostatních Slovanů
#25
alto_textblock
#25
Jubileum trojspolku.
#26
alto_textblock
#26
Trojspolek slaví v těchto dnech jubileun
25letého trvání a »radostné« události té povšim
si též evropský tisk. Na čelných místech při-
nesly články zvlástě »Frankř. Ztg.« a pařížský
»Temps«.
Dějiny trojspolku nebyly posud napsány
Jisto jest, že byl uzavřen 20. května 1882, le
z počátku chován v tajnosti a teprve r. 188
zmínil se o něm poprvé italský ministr Mancini
prohlásiv pouze, že Italie se spojila se dvěma
středoevropskými mocnostmi. Kníže Bismark pak
potvrdil existenci této dohody před říšským
sněmem, ale nesdělil rovněž žádných podroh
ností. Na to přišla řada novinářských článk
v nichž se souhlasně tvrdilo, že spolek má z
účel zachování míru a territorialního statu quo-
Dne 3. února 1888 byla ve Vídní
#27
alto_textblock
#27
v Berlině oficiálně uveřejněna smlouva rakousk-
německá ze dne 7. října 1879, k níž se za
půl třetího roku připojila smlouva italská, ale
tato zůstala nadále tajnou. Neví se, je-li tu
jednotný diplomatický akt nebo zdali Italie
podepsala dvojí dohodu, jednu s Německem,
druhou s Rakouskem. Neví se ani, zdali prů-
během doby původní text byl změněn a v jakém
smyslu. Praví se, že prý vojenská dohoda
s Italií byla změněna, ba dokonce zrušena, al
to jsou jen nezaručené zprávy.
Spolek rakousko-německý byl základema
tento základ jest známý. Jako důvod pro při-
stoupení Italie se uvádí obava, aby se Franci
nepokusila o znovuzřízení církevního státu,
kteráž ovšem nemohla dlouho trvati, dále znepo-
kojení, způsobené francouzským postupem v Tu-
nisu a konečně také strach před vpädem Ra-
kouska. Vídeň naopak viděla v tomto spolku
zahezpečení proti snahám irredentismau. Iialským
diplomatům však trojspolek nestačil, hr. Robi-
lant napsal výslovně: »Máme dosti této neplodné
alliance« a snažili se ho doplniti sblížením
s Anglit a Francif. Toto sblížení bylo počátkem
onoho zjevu, kterýž lze nazvati krisí troj-
spolku.
Změněnému chování se Italie nepřikládán
z počátku v Berlíně a ve Vídni zvláštního vý-
znamu, ale když došlo k takovým choulostivým
případům, jako na př. vystoupení Italie n
algecirasské konferenci proti stanovisku obou
spojených mocností, stal se názor méně optimi-
stickým a došlo k výroku knížete Bülowa n
říšském sněmu, že trojspolek není již nezbytno
nutností a k výroku rakousko-uherského ministra
financí, jenž se vyslovil o poměru k Italii
»Je-li mi někdo podezřelý, mám ho raději
u sebe ve svém stanu než venku.« Italii se ji
zřejmě nedůvěřovalo a nedůvěřuje se jí posud
i přes poslední řeč Tittonovu, jenž se ostatně
vedle věrnosti k trojspolku výslovně prohlásil
i pro upřímné přátelství k Anglii a Francii.
Trojspolek ostatně pozbyl značně na svém
hrozivém rázu již uzavřením franko-ruské alliance
a pozdějším sblížením západních zemí Francie,
Anglie, Italie a Španělska. Dnes jest v evrop-
ském koncertu skutečně již silně »obehraným
klavírem«, jenž se občas znova naladí. Pro nás
ovšem nemá smlouva z r. 1882 takového vý-
znamu jako smlouva z r. 1879, v jejíž dů-
sledeích Rakousko ponenáhlu klesá na vasalský
stát Německa.
#28
alto_textblock
#28
Pruský minist války o muru.
Generál sl. Einem, pruský ministr války.
vyslovil prý se vůči několika poslancům něme-
ckého říšského sněmu při prohlídce nových děl
v Jäterborgu členy rozpočtové komise : »Zkoušky
ve válce se již rozhodně nedožiji a nevěřím na-
prosto v brzkou válku. Napadeni nebudeme
proč bychom útočili?«
#29
alto_textblock
#29
Volební ruch.
#30
alto_textblock
#30
Kandidátní listina
aárodní strany svobodomyslné a strany národn
pro užší volby do rady řišské,
které konati se budou
ve čtvrtek dne 23. května 1907.
#31
alto_textblock
#31
jest jich národní povinností, voliti na »Starém
městě«. Hlavní volební kanceláte jsou: Obvod l:
Škola na Rejdišti, příslušná volební kancelát
v hostinci vedle poštovního úřadu v Platnéřské
ulici. Obvod 2.: Škola u sv. Havla, příslušná
volební kancelář v kavárně p. Vaníčka, ve Sko-
řepce. Obvod 3. : Škola u sv. Jakuha, příslušná
volební kancelář v hostinci »U jelena«, v Týnské
ulici. Odvod 4.: Škola u Velkého kříže, t.j.
ve čtvrti Miilosrdných atd., příslušná volebni
kancelář v hostinci »u Tábority«, na Kozin
náměstí. Nikdo neoddávej se pohodlnostil
Všichni jděte k volbě! Nepřátelé již opatřilis
volební lístky do posledního muže. Čeští nš-
rodní voličové vyzvedli si dosud jen 25 proc.
Jest to liknavost odsouzení hodná, která přivo-
diti může porážku české věci v samém středn
hlavního města tohoto království.
.
#32
alto_textblock
#32
Členové klubů občanských a spolků poli-
tických — k díln ! Jedním z hlavnich pro-
středků, jimiž sociální demokracio mezi
přívrženci svými docilila jednolité kázn
a svornosti při volbách 14. t. m. do říšské
rady, byla její dlouholetá, soustavně provádéná
agitace od muže k muži. Vádcové
důvěrníci jejich z řad dělnictva a nižšího úřad-
nietva a z obchodního pomocnictva bez vý-
béru vyznáni snížili se na úroveň stavu,
zaměstnání, smýšlení a způsobu života »sou-
druhů«, jež organisovati chtěli, a nesčetnými
schůzemi, přednáškami, stávkami a boykotyv slili
své mužstvo ve veliký celek jednotného smý-
šlení a postupu. Postup tento — původně snad
proti kapitalismu zamířený — obrat-
ným působením vlivů židovských a německých,
odvrácen byl od svého původního směru, a řízen
byl výhradně proti nacionalismu — ovšem
že českému, a protože hlavní představitelkou
a podporovatelkou jeho byla národní stran
svobodomyslná, řízen byl postup sociálního demo-
kratismu v zemích českých přadevším proti tét
straně svobodomyslné! Výsledek toho neblahým
způsobem ukázal se při volbách 14. t. m.l
a výsledku dalšího chce domoci se soeláln
demokracie i při užších volbách dnešních. Na-
sledkem toho učiněna byla výzva k národnímu
našemu voličstvu, aby vzhledem k tomuto vel-
kému nehezpečí zaplavení parlamentu a krajá
českých beznárodním demokratismem v poslední
době všichni do jednoho uvědomili
si, čim v našem národě jsou a čím
jemu povinni jsou, a aby dostavili s
do jednoho k užším volbám dne 23. t. m.
Jelikož ale veřejná výzva novinami ke sluchu
a zraku každého voliče nedojde, třeba jest
i výzvy osobní, a sice rovněž o
muže k muži! Ale poněvadž mnozí z pánů
voličů, kteréž z netečnosti a lhostejností jejich
vybureovati jest, choulostivi jsou i na to,
kdo je ke konání jich povinnosti vo-
lební vyzývá, jednejme po způsobu vůdců
sociálně-demokratických, vyšleme k rovným
rovného, ke stejným stejného —
aby spíše přátelským a sousedským pokynem
docílilo se zúčastnění dotyčného voliče při volb
a nebylo naopak vzbuzeno osobní citlivůstká-
ství a rozmrzení nad osobou, která k účasten-
ství tomu vyzývá. A tu jest předelv sím
úlohou občanských klubů a poli
tických spolků, ano i voličů sa-
mých v sousedství a ve známosti
jaoueích, aby inteligent z nich vv-
zvalinteligenta, zámožný zámož-
ného, povýšený povýšeného, starší
staršího, mladší mladšího — abr
dnes nelenil a na prospěch če-
ského kandidáta hlas svůj ode-
v zdal. Kdo již svou povinnost volební záhy.
ráno vykonal a dozvěděl se, že ten a onen
známý k volbě se ješté nedostavil, o debe
se bez odkladu k němu a přátelsky
jej vyzvi, aby i on, nelituje času a námah
chůze, s lístkem legitimačním a hlasovacím do
volební místnosti se odebral. Každý jednotlivý
hlas má dnes cenu velikou a každý, kdo k
štastnému pro nás výsledku volby takto přispěje,
blažiti se pak může vědomím, že na výsledku
tom má i on podil svůj a vděk zasloužený.
#33
alto_textblock
#33
té pravé rhetoriky, kterou paralelně na př. v
Francii pěstovali Lamartine a Viktor Hugo. Za-
jímavé jest, že u Leopardiho ve všech kanzo-
nách tčehto jest antithesa duší celé skladby.
ale antithesa jest především figura řečnická a to
jedna z nejúčinnějších, antithesa dovede nejlépe
žířiti a živiti obeň Iyrický. Ona a rhetorická
otázka především jsou dvě perutě nejsilnějšl
které unášejí hymny a ódy Huga a Leopardiho.
dvou bez odporu největších lyriků od čast
Pindarových.
Rozpor těchto tři kanzon Leopardiových
byl východiskem a mostem Carduccimu k roz-
boru celé lyriky velkého melancholika. »O duchu
a formách v poesii Giacome Leopardia« nazývá
se výborná studie následující, která ukazuje
nám zároveň, jak Carducci obzíral všecky
skoro valné oblasti Iyriky evropejské. Počáte
století stvořil ty nejkrásnější květy lyriky u všech
národů.
Cardueci to u všech konstatuje (kromě lite-
ratur slovanských, jichž asi neznal) udává ton
výslední, u každého velkého Iyrika převládající.
který u Leopardia vymezuje »jakožto eleg
utrpení lidského a světobolu«. Tato definiee
vede jej k hlubšímu vyšetření této celý svět
tenkrát ovládajíci otázky a ať již vystupuje pod
maskou jakoukoliv, od nářků starých až k prosté
negaci nejnovějších, analysuje Cardueci tento
světobol, jemuž říkali mniši v středověku
»acedia« (neb »accidia«) a jemuž dal Leopardi
jméno »theorie o neštěstí« (teoria della infeli-
citá). Jest známo, že variace tohoto thematu
vyplňují celou tvorbu Leopardia veršem i prosou,
i že našly deflnitivního výrazu v oněch i v této.
»Ginestra« čili »Květ v poušti« jest jen básnické
vyslovení hořkých pravd. Z dialogů Leopardio-
vých i jeho traktátů i dopisů.
Studie poslední líčí vývoj ódy italské
jaro i rozkvět lyriky italské. Škoda, vzdychne
si čtenář, že neukončil Carducci skvělé tyto
práce rozborem a výkladem ód vlastníchl
Jar. Vrchlický.
#34
alto_textblock
#34
Hudba.
#35
alto_textblock
#35
+ Gustav Mahler odjede z Vldně. Z Víd n
22. května. »Wiener Allg. Ztg.« sděluje, že odchod do-
savadního ředitele dvorní opery Gustava Mahle ra
z Vídně jest neodvratný. Nepodařilo prý se
odvrátiti jej od demise. Všechny snahy v tom směru
zůstaly marny
+ Z České Pilharmenie, Dnes ve čtvrtek koná
se koncert na ostrově žofinském. Začátek o 5. hodině
odpoledne. Na programu jsou skladby od Smetany.
Nedbala, Maláta, Hřimalého a j. Vstupné za osobu
20 halérů.
#36
alto_textblock
#36
+ Koncent zpěváckého spolku „Věnceslav“ v Lib í
koná se v pátek 24. května v lidovém divadle » u Deu-
schů« v Libní za spoluúčinkování sl. Mařenky Sej
korovy, koncertní pěvkyně sl. Mařenky Hausmannov
a pana Karla Vondráčka, virtuosa na piano, smyčeo
kvarteto pp. Straka, Krejčí, Mostecký a Seidl a pěve-
cké kvatteto »Viola«. Bohatý program obsahuje té
novinky spolku věnované. Ceny míst divadelní. Z-
čátek v 8 hodin večer.
+ Antonína Dvořáka slavnostní zpěv op. 113. pr
smíšený sbor a orchestr, poslední mistrem vydané díl
provedeno bylo poprvé minulý měsíc s velikým úsp-
ehem v Udine v Italii řízením prof. Trinka. Dílo vy-
šlo v Edici M. U. a ježto vydání upraveno též
smyčcovým kvintetem, nebo klavírem čtyřručním, lz
ho použíti výhodně i na středních školách. Partitur
stojí 3 K, hlasy po 40 haléřích. Nakladatel Mojmí
Urhánek v Praze, Jungmannova třídač. 14.
+ Veřejná výroční zkouška žáků hudebního ústavu
Josefa Nováka na Král. Vinohradech, Korunní
třída č. 23 n. koná se v neděli 2. červná o 2. hodině
odpoledne v divadelní dvoraně Národního domu tam-
též. Vstup hlavním vchodem. Pozvání, kteréž je vstu
penkou, ize zdarma obdržeti v ústavě výše uvedeném
#37
alto_textblock
#37
Různé zprávy.
= Úmrt. Z Baden u, 22. května. (Frenidenbl
Dnes v noci zemřel biskup košický dr. Sigismuní
Buhics.
= Dvacst žen utonulo. Z Bělehradu se sdě-
luje: Ve vsi Břežanech chtělo se 20 žen a dívek s
kojenci přepruviti v prámu přes řeku Moravu, aby s
odebraly k polním pracím. Prám se překoti l
všechny osoby na něm se nalézající
utonuly.
Most se sřítil. Z Bělehradu, 22. května.
(K. k) U Požarevce sřítil se dřevěný most
vedeucí přes Míoravu, právě když po ně
sli venkované. Většina jich zachránila se pl-
váním. 6 selek a jedno dítě zahynuly ve
vlnách
#38
alto_textblock
#38
= Katastrofa na Karolinách. Ze Sid n e y e, 22.
května. (K. k.) Došla sem zpráva, že Karolinské ostro
vy byly 30. duhna postiženy vichřicí a přívalem vl
a že byla způtobena velká škoda. 200 do
morodců prý zahynule.
=Sebevražda ředilele dobročinného spolku
Z Pešti, 22. května. K. k. uh.) Ředitel dobročinného
a podpůrného spolku „Charitas“, dr. Julius Hlanmnos
se dnes zastřelil. Pohnutkou činu byly prý útoky.
podnikané na něj pro nepořádnou správu spolkových
= Stalkář ueseni lupiči. Z Cařihradu, z1
května. KK. k.) Holandan bar. Heemstra, jenž má ne-
daleko Smyrny statek, byl unesen briganty. Zalím
se s nimi vyjednává, a stihání jich nebylo zahájeno.
= Nehoda na vídeňském nádraží. Z Vídně
22. května. (K. k.) Před dvoranou nádraží společnosti
státní dráhy vjela dnes ráno lokomoliva osobníhe
vlaku do vlaku na rychlozboží. 18 o sob byl
lehce zraněno. Bylo zavedeno přisné vyšelřování.
— Z Vídně, 22. května. (K. k.) Ve zprávě společ-
nosti státní dráhy se praví: Dnes o 6. hod. 25 min.
ráno vrazil na nádraží státní dráhy ve Vídni násled-
kem přejetí semaforu, postaveného na znamení
„stůj!“, vlak na rychlozboží čís. 142/S. do osobního
vlaku čís. 18/S., stojícího u distančního signálu osob-
ního nádraží. Při tom byly zvláště spadlými za-
vazadly zraněny lehce 3 osoby a 20 o sob
ujrpělo lehké odřeniny. Většina z nich odešla
z nádraží pěšky, takže nebyla přerušena, a rovněž
dopravní prostředky nebyly poškozeny.
= Poslanec matadorem. Španělské listy sdělují
že konservativní poslanec Gurtubay, zvolený nedávno
v okresu talavarském v provincii toledské, oznámi
svým voličům, že jim uspořádá novilladu (zápas
s mladými býky), v níž sám vystoupí jako matador
a zabije čtyři zvířata. Maso zabitých býků bude roz-
děleno chudým rodinám okresu. V celém krají bl
tento originální nápid přijat vea sdejili, byla
v neděli v Berlíně unesena v automobilu choť štáb-
ního lékaře dra. Küpperta v okamžiku, když stál
na ulici před bylem své matky. Zjistilo se. ž
únoscem byl její manžel, od něhož odešla, chtějíc se
s ním dáti rozvésti. Mladá paní však po únosu
uprchla opět k matce. Ve čivrtek vnikl dr. Küppe
do bytu své tchyně a zatlačil obě služky, které mu
chtěly zabrániti vstup, do kuchyně, kdež je zavřel.
Jeho choť uprchla do klosetu, volajíc stále o pomoe.
Dr. Küpper dostal se k ní a domlouval jí mírně, on
však nechtěla ničeho slyšeti a ustavičně křičela.
Přivolaný policista vnikl s domovníkem do klosetu,
kdež se manželé nalézali a odvedl dra. Küppera na
policii. Po sepsání protokolu byl opět propuštěn.
#39
alto_textblock
#39
knih.
#40
alto_textblock
#40
Volební skupiny městské:
2. volební okres: Dolní Nově město
pražské: Ladislav Čeeh, obehodnik
v Praz e.
4. vol. okres: Hořejší čásť Nového
města a Vyšehrad: JUDr. Karel Černo-
horský, advokát a městský radní v Pra ze.
5. vol. okres: Malá strana a Hrad-
čany: Techn. dr. Jan Kaftan, civilní inženýn
a zemský poslanec v Pra ze.
8. vol. okres: Smíchov I. část: Inžený
Josef Neumann, vrehní inspektor e. k. stát
drah na Smicho v ě.
10. vol. okres: Král. Vinohrady l
čásť: JUDr. Josef Fořt, e. k. ministr obchodu
ve Vídni.
11. vol. okres: Král. Vinohrady m.
část: JUDr. Josef Herold, advokát, okresní
starosta a zemský poslanee na K rál. V ino-
hradec h.
16. vol. okres: Karlín: JUDr. Fran-
tišek Fiedler, profesor české university
zemský poslanec v Praze.
20. volební okres : Louny, Nové Sšitra-
šecí, Roudnice, Libochovice, Mělník,
Slaný, Libušín, Velvary a Kralupy
n. Vlt.: František Kratochvíl, zámečník
a zemský poslanec v Ži ž ko ve.
21. volební okres: Mladá Boleslav,
Kosmonosy, Dobrovice, Nové Benátky.
Lysá n. Labem, Mšeno, Bělá, Hnl-
chovo Hradiště, Bakov, Turnov, Že-
lezný Brod a Semily: JUDr. Jaromír
Čelakovský, profesor české univ. a zemský
poslanec v Pra ze.
25. volební okres: Pardubice, Seze-
mice, Poděbrady, Sadská, Pečky, Pře-
louč, Chlumec, Městec Králově, Nym-
burk a Dašice: inženýr J. VI. Hráský,
profesor české techniky v Pr a ze.
28. volební okres: Kolín, Labská Tý-
nice, Kouřim, Zásmuky, Brandýs n.
Lab., Stará Boleslav, Kostelec nad
Lab, Čelakovice. Český Brod. Černý
Kostelec, Říčany a Jílové: JUDr. Joseí
Fořt, c. k. ministr obchodu ve V i d ni.
33. volební okres: Německý BBrod.
Polná, Humpolec, Chotěboř, Přiby-
slav. Peluřimov, Pacov, Počátky, Vla-
šim, Ledeč, Hlinsko a Kamenice
Trhová: JUDr. Karel Kramář, továrník
v Libstátě.
#41
alto_textblock
#41
V posledních okamžicích. Všichni, kdož
národně smýšlite a cítite, zejmena pak ti, kdož
z jakéhokoli důvodu dosud jste si nevyzvedl
své hlasovací listky, všichni ti, kdož jsouce
v seznamu voličském a vlivem přestěhování
pod. neobdrželi volební legitimaci, dostavte se
do volebních kanceláří a přineste listi no v
doklad svě totožnosti, na př. legiti-
maci, nejlépe domovský list, křestní, oddavací.
či jinou úřadní listinu. Připomíná se důtklivě,
že i ti voličové, kteří v době sestaven
katastru voličů bydleli na »Sta-
rém městě«, a jsou vedení v se-
znamu voličů staroměstských,
volebuího svěho práva v této čtvrti nepozbylia
#42
alto_textblock
#42
Obecní starší Václav Prášek agituje pro.
sociálního demokrata. Píše se nám z kruhů
voličských: Když jsme před časem žádali, aby
vážný český tisk bezohledným zakročením přítrk
učinil demagogickým štvanicím pověstného obee-
ního staršího V. Práška na Novém městě prat-
ském, bylo nám dáno na srozuměnou, že s lidmi
takové hodnoty, kteři neštiti se ani uličnických
zbraní, slušný časopis obírati se nemá, protot
takovým lidem nikdo nevěří a jich pokynůa
rad nedbá. Zdálo se již skutečně při minulých
volbách obecních, že V. Prášek,, zvlášté p
svém procesu trestním, už dopráškoval, ale je
dovatá jeho jizlivost objevila se nyní, ve chvli
kritické a může mezi neprohlédavými lidmi,
kteří neznají jeho minulosti, způsobiti česlí
věci citelnou škodu. Prosíme tedy, abyste al-
spoň české veřejnosti stručně připomenuli,
V. Prášek, který po dvě léta vydává tiskoviny
nejhoršího druhu, v nichž způsobem vážného
muže nehodným, hanobí své někdejší politickí
přátely, že týž V. Prášek, který ještě před ne
dávnem za stoupence národní strany svobodr
myslně se vydával, agituje dnes tiskem
i slovem pro sociálního demokrata.
Zaslepen osobní záští proti dru. Černohorskémn,
pracuje na poškození české věci, jen aby ukoji
svou pomstu a nevraživost. Týž člověk, kter
dnes nadává těm, jež ještě před nedávnem bsi
velebil, který zneužívá pro své osobní záměny
i okamžiku tak kritického, jako je boj mezí če-
ským národním kandidátem a kandidátem men-
národní sociální demokracie, týž člověk, klerj
vyznamenává se jen nevídanou a neslýchanon
drzostí, která už ho svedla k nejednomu skutku,
poškozujícímu zájem veřejný, týž člověk dovrší
dnes řádění své veřejně tím, že vychvaluje ao
ciálního demokrata na úkor kandidáta stran sl-
rodních. Upozorňujeme na jeho zhěsilost, ab
mohla býti po pravdě a zásluze posouzena
odsouzena v těch kruzích, kde ho snad ješí
neznají. Jedinou odpovědí tomuto velebiteli so-
ciální demokracie budiž rázné a úplné odmit-
nutí. Kdo je poctivý Čech, nemůže jinak, nek
odevzdati svůj hlas pro dra. Karla Čer ne
horekého.
. .
Německý volební úskok. Ve včerejším ně
meckém volebním výboru důvěrně bylo usne