#1
alto_textblock
#1
Str. 364.
#2
alto_textblock
#2
HOSPODÁŘSKÝ LIST
#3
alto_textblock
#3
Ročník XXVI.
#4
alto_textblock
#4
Cena slámy, dostoupivši místy až na
7 K za 1 q, zajisté nikterak nemůže na
rolníka působiti, aby ji hojně kupoval, neb
by takto velmi málo od dobytka získal.
Poněvadž pak dosud málo v používání
jsou různé, odporučované a dosti vhodné
náhražky steliva: zvýšila se poptávka
tudíž i cena slámy tou měrou, že oproti
roku 1899—1900 platí se sláma o 380%
dráže, což jest ovšem diference příliš do
očí bijící, tak že není třeba vypočítávati.
mnoholi by vydělal prozíravý obchodník.
kdyby byl roku loňského skoupil na př.
5000 q slámy 1 q po 70 kr.
Ponechávám povolanějšímu péru o tom
zvláštním zjevu se rozepsati, že jeví se
v jistých okresích často citelný nedostatek
slámy a krmiv vůbec — vzdor tomu, že vý-
roba polní jest lepší kulturou značně zvý-
šena, — tak že jsou hospodáři nuceni
přikupovati více krmiv, než se dříve dělo.
Aby aspoň poněkud spotřeba slámy se
omezila, možno použíti jako krmiv ob-
jemných ku krmení dobytka plev z různých
druhů obilných, kteréž — povšechně ře-
čeno — jsou krmivem dobrým, neb obsa-
hují více bílkovin, než sláma z rostliny.
ze které pocházejí.
Ku porovnání stůjž následující tabulka
krmivo ve 190 kq jest obsaženo stravttelných. zivin
tuků bezdusikatich tatei
sláma ječmene. 13 o.3
40.6
35.0
1.2 06
plevy
sláma pšenice . 0.8 0.4
35.6
plevy
o4
32.8
36-5
sláma žiťa . . . 08
34.9
94
plevy
50-1
sláma ovsa . . . 1 4.
36.6
plevy
sr9
Bláma vikve .. 3
34.3
plevy
Plevy ječné nevyrovnají se sice svojí
hodnotou ječné slámě, převyšují však množ-
stvím živin plevy žitné; poněvadž ale
skládají se většinou z osiv velmi tvrdých.
které snadno způsobují dobytku zácpy
knih aneb zabodávají se do jazyku a tvoří
známou „štětku“ nejsou krmivem obvyklým.
Avšak mohou se přece v čas nouze s vý-
hodou použíti a sice když se dříve důkladně
vodou promočí neb lépe spaří, až úplně
změknou, což se za 6—10 hodin stane,
načež se smísí se řízky, neb jinými vod-
natými krmivy a tak se dobytku podávají.
Plevy žitné bývají tehdy cennými, slou-
žilo-li žito za ochrannou rostlinu jeteli a
obsahují-li tudíž drobounké lístky jetele.
Jinak — zvláště pro dobytek hovězí —
nejsou výhodné, neb způsobují velmi snadno
zácpu knih, zvláště přidávají-li se suché
do řezanky a dobytek se dostatečně ne-
napájí. Odporučují se spíše namočeny pro
koně neb vařené neb dušené prasatům.
Za to plevy pšeničné a ovesné poslouží
výborně a může se jimi bez obavy krmiti.
vyjma plevy „fousky“ a plevy pšenic, jež
byly nakaženy rzí neb snětí. (Takové nutno
před krmením spařiti.)
Plevy ovesné převyšují svou hodnotou
plevy pšeničné. Sušina jejich obsahuje až
4.5% bílkovin a zvláštní úpravy před
krmením nevyžadují.
Plevy luskovin předčí bohatostí látek vý-
živných plevy obilné a jsou chutnější těchto.
Výborné jsou plevy hrachové, které zvláště
vepřovému dobytku se podávají a jemuž
slouží prý za lék proti zácpě.
Plevy vikvové jsou sice méně chutne
#5
alto_textblock
#5
hrachových, za to však jsou výživnější
možno je dávati všemu dobytku, zvláště
ovcím, avšak třeba dbáti, by nebyly spařené.
což se velmi zhusta stává.
Celkem možno říci, že lze všech druhů
plev po náležité úpravě ku krmení po-
užívati, zvláště mísejí-li se s krmivy vod-
natými. Plevami zapařenými neb příliš
cizopasnými houbami postiženými anebo
dokonce plevami, v nichž jest mnoho
prachu, jest lépe nekrmiti.
#7
alto_textblock
#7
Pozor při koupi strojených hnojiv.
Napsal J. Trojan, prof. zem. střed. hospodářské
školy v Chrudimi
edavno jezdil po Čáslavi a jejím
okolí agent pražské firmy Blovský
a spol. majitelé Menšík a Beránei
v Praze) a odporučoval rolníkům
ke koupi superfosfát draselnatý jako český
výrobek od české firmy, „který nahradí prý
ledek“ a za který následkem toho nebudeme
muset tolik milionů zlatých do ciziny po-
sílat. Vedle tohoto ústního doporučení
rozdával tištěná odporučení, v nichž radí
se superfosfátem draselnatým hnojiti k řepě
a k ječmeni. — 50 kg tohoto superfosfátu
draselnatého loco Čáslav dával za 7 K 75h
#8
alto_textblock
#8
Obr. 119. Strupovitost jablek způsobená
plísní „Fusicladium“
#9
alto_textblock
#9
čili 1 q za 7 zl. 75 kr. Dle Kruisova
chemického rozboru obsahuje tento super-
fosfát draselnatý 10% kyseliny fosforeč. ve
vodě rozpustné a 10% síranu draselnatého.
Cena tohoto hnojiva, jak je agent pro-
dával, je příliš vysoká. Dnes ku př. stojí
v Čáslavi 1% kyseliny fosforečné 27 kr.a
1% síranu draselnatého přibližně asi 10 kr.
Stojí tedy 1 g tohoto superfosfátu drasel-
natého s 10% kyseliny fosforečné po
27 kr — 2 zl. 7o kr. a 10% síranu dra-
selnatého po 10 kr. = 1 zl., celkem tedy
3 zl. 70 kr. — kdežto agent prodával 1
tohoto hnojiva za 7 zl. 75 kr. vydělal
tedy na 1 g přibližně 4 zl. 5 kr.
Mimo to agent uváděl rolnictvo v omyl,
když mu namlouval, že když koupí tento
superfosfát draselnatý, že nemusí koupit
ledek. Vždyť v superfosfátu draselnatém
jsou jen živiny: kyselina fosforečná a draslo
a není v něm žádného dusíku — který
se nalézá v ledku. Uvěří-li tedy některý
rolník agentovi a bude-li se domnívati,
že upotřebí-li tohoto hnojiva, nemusí koupit
ledek: pak bude ošizen nejen na hnojivu,
ale i na nižší sklizni, neb k řepě a i k jiným
plodinám z pravidia vedle superfosfátu
#10
alto_textblock
#10
draselnatého musí se hnojiti ještě ledkem
(připadně siranem amonatým) chceme-li
dostati uspokojivé sklizně.
Ostatně tento superfosfát draselnatý si
může každý hospodář sám připravit. Jen
potřebuje si ku př. koupit 1 q super-
fosfátu s 20 kyseliny fosforečné za 5 zl.
40 kr. a 1 q kainitu asi za 2 zl. 25 kr.,?)
který v sobě obsahuje asi 24% síranu
draselnatého a dostal by 2 q superfosfátu
draselnatého, které by ho stály 7 zl. 65 kr.
Jest tedy superfosfát draselnatý směs
superfosfátu s kainitem. Místo kainitu se
může též vzíti jiné hnojivo draselnaté ku
př. síran draselnatý.
A tento superfosfát draselnatý by ob-
sahoval asi 10% kyseliny fosforečnéa
asi 12% siranu draselnatého. Mohl si tedy
hospodář připraviti za 7 zl. 75 kr. 2
superfosfátu draselnatého, kdežto od firmy
Blovský dostal jen 1 a tohoto hnojiva.
Mimo to na objednávce stojí: Pro připad
sporu podrobujete se Vy i my právomoci
a příslušnosti c. k. okresního soudu pro
horní Nové Město v Praze, tak že účet
za zboží toto v Praze splatný a žalovatelný
jest. Z poznámky této patrno, že kdyby
se hospodář s touto firmou nepohodl, ne-
bude se věc rovnat ku př. u soudu v Čá-
slavi, nýbrž v Praze, kam musí hospodář
sám jet neb si zjednat v Praze svého
právního zástupce. Proto by neměli hospo-
dáři na to přistoupit, že v případu sporu
podrobují se právomoci a příslušnosti
c. k. okresního soudu pro horní Nové
Město v Praze, nýbrž že se podrobují
v případě sporu svému nejbližšímu pří-
slušnému c. k. okresnímu soudu.
Ale nejpěknější nechali jsme si na konec.
Na objednávce, kterou pisatel tohoto článku
měl v ruce, nezaručuje firma Blovský ani
určitý obsah kyseliny fosforečné, ani drasla,
a proto by bylo úplně bezvýsledné chtíti
vynutiti na této firmě nějakou náhradu —
svolí-li k tomu, bude to její dobrá vůle.
Uvedli jsme tento případ pro uvarování
našeho rolnictva a radíme, aby, kdy, kupují
hnojivo, dali si vždy zajistiti množství
živin v něm obsažených a smluvili zač
v hnojivu přijde 1% živiny (kyseliny
fosforečné, drasla, dusíku) a nezakupovali
hnojivo jen na metrické centy bez zaručení
v něm obsašených živin.
Dle doslechu prodal tento agent hojně
tohoto superfosfatu nejen na Čáslavsku,
ale i na Chrudimsku.
#11
alto_textblock
#11
Strupovitost jablek a hrušek.
#12
alto_textblock
#12
ajisté zná každý černé skvrny
které na jablkách a hruškách se
rok co rok vyskytují a při ležení
Aovoce se čím dále tím více zvětšují.
Drsné ty skvrny způsobeny jsou
plísní zvanou vědecky Fusicladium, která
plíseň ničí též mladé větvičky, listy a tak
nejen ovoce kazí, ale i strom znenáhla ve
vzrůstu silně seslabuje.
Ne všecky druhy řečeného ovoce bývají
stejně napadeny, a ač není žádný druh
vyjmut, vidíme přece, že některé druhy
zvláště podléhají, buď že se druhy ty
do našich poměrů nehodí, neb že nedo-
*) Ceny ty jsou skutečné. Za tyto ceny se tato
hnojiva nyní v Čáslavi kupují
#13
alto_textblock
#13
S přílohou