ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 364 dee49320-bed9-11e4-9ade-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 364
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Str. 364.
#2 alto_textblock #2
HOSPODÁŘSKÝ LIST
#3 alto_textblock #3
Ročník XXVI.
#4 alto_textblock #4
Cena slámy, dostoupivši místy až na 7 K za 1 q, zajisté nikterak nemůže na rolníka působiti, aby ji hojně kupoval, neb by takto velmi málo od dobytka získal. Poněvadž pak dosud málo v používání jsou různé, odporučované a dosti vhodné náhražky steliva: zvýšila se poptávka tudíž i cena slámy tou měrou, že oproti roku 1899—1900 platí se sláma o 380% dráže, což jest ovšem diference příliš do očí bijící, tak že není třeba vypočítávati. mnoholi by vydělal prozíravý obchodník. kdyby byl roku loňského skoupil na př. 5000 q slámy 1 q po 70 kr. Ponechávám povolanějšímu péru o tom zvláštním zjevu se rozepsati, že jeví se v jistých okresích často citelný nedostatek slámy a krmiv vůbec — vzdor tomu, že vý- roba polní jest lepší kulturou značně zvý- šena, — tak že jsou hospodáři nuceni přikupovati více krmiv, než se dříve dělo. Aby aspoň poněkud spotřeba slámy se omezila, možno použíti jako krmiv ob- jemných ku krmení dobytka plev z různých druhů obilných, kteréž — povšechně ře- čeno — jsou krmivem dobrým, neb obsa- hují více bílkovin, než sláma z rostliny. ze které pocházejí. Ku porovnání stůjž následující tabulka krmivo ve 190 kq jest obsaženo stravttelných. zivin tuků bezdusikatich tatei sláma ječmene. 13 o.3 40.6 35.0 1.2 06 plevy sláma pšenice . 0.8 0.4 35.6 plevy o4 32.8 36-5 sláma žiťa . . . 08 34.9 94 plevy 50-1 sláma ovsa . . . 1 4. 36.6 plevy sr9 Bláma vikve .. 3 34.3 plevy Plevy ječné nevyrovnají se sice svojí hodnotou ječné slámě, převyšují však množ- stvím živin plevy žitné; poněvadž ale skládají se většinou z osiv velmi tvrdých. které snadno způsobují dobytku zácpy knih aneb zabodávají se do jazyku a tvoří známou „štětku“ nejsou krmivem obvyklým. Avšak mohou se přece v čas nouze s vý- hodou použíti a sice když se dříve důkladně vodou promočí neb lépe spaří, až úplně změknou, což se za 6—10 hodin stane, načež se smísí se řízky, neb jinými vod- natými krmivy a tak se dobytku podávají. Plevy žitné bývají tehdy cennými, slou- žilo-li žito za ochrannou rostlinu jeteli a obsahují-li tudíž drobounké lístky jetele. Jinak — zvláště pro dobytek hovězí — nejsou výhodné, neb způsobují velmi snadno zácpu knih, zvláště přidávají-li se suché do řezanky a dobytek se dostatečně ne- napájí. Odporučují se spíše namočeny pro koně neb vařené neb dušené prasatům. Za to plevy pšeničné a ovesné poslouží výborně a může se jimi bez obavy krmiti. vyjma plevy „fousky“ a plevy pšenic, jež byly nakaženy rzí neb snětí. (Takové nutno před krmením spařiti.) Plevy ovesné převyšují svou hodnotou plevy pšeničné. Sušina jejich obsahuje až 4.5% bílkovin a zvláštní úpravy před krmením nevyžadují. Plevy luskovin předčí bohatostí látek vý- živných plevy obilné a jsou chutnější těchto. Výborné jsou plevy hrachové, které zvláště vepřovému dobytku se podávají a jemuž slouží prý za lék proti zácpě. Plevy vikvové jsou sice méně chutne
#5 alto_textblock #5
hrachových, za to však jsou výživnější možno je dávati všemu dobytku, zvláště ovcím, avšak třeba dbáti, by nebyly spařené. což se velmi zhusta stává. Celkem možno říci, že lze všech druhů plev po náležité úpravě ku krmení po- užívati, zvláště mísejí-li se s krmivy vod- natými. Plevami zapařenými neb příliš cizopasnými houbami postiženými anebo dokonce plevami, v nichž jest mnoho prachu, jest lépe nekrmiti.
#6 alto_textblock #6
oe
#7 alto_textblock #7
Pozor při koupi strojených hnojiv. Napsal J. Trojan, prof. zem. střed. hospodářské školy v Chrudimi edavno jezdil po Čáslavi a jejím okolí agent pražské firmy Blovský a spol. majitelé Menšík a Beránei v Praze) a odporučoval rolníkům ke koupi superfosfát draselnatý jako český výrobek od české firmy, „který nahradí prý ledek“ a za který následkem toho nebudeme muset tolik milionů zlatých do ciziny po- sílat. Vedle tohoto ústního doporučení rozdával tištěná odporučení, v nichž radí se superfosfátem draselnatým hnojiti k řepě a k ječmeni. — 50 kg tohoto superfosfátu draselnatého loco Čáslav dával za 7 K 75h
#8 alto_textblock #8
Obr. 119. Strupovitost jablek způsobená plísní „Fusicladium“
#9 alto_textblock #9
čili 1 q za 7 zl. 75 kr. Dle Kruisova chemického rozboru obsahuje tento super- fosfát draselnatý 10% kyseliny fosforeč. ve vodě rozpustné a 10% síranu draselnatého. Cena tohoto hnojiva, jak je agent pro- dával, je příliš vysoká. Dnes ku př. stojí v Čáslavi 1% kyseliny fosforečné 27 kr.a 1% síranu draselnatého přibližně asi 10 kr. Stojí tedy 1 g tohoto superfosfátu drasel- natého s 10% kyseliny fosforečné po 27 kr — 2 zl. 7o kr. a 10% síranu dra- selnatého po 10 kr. = 1 zl., celkem tedy 3 zl. 70 kr. — kdežto agent prodával 1 tohoto hnojiva za 7 zl. 75 kr. vydělal tedy na 1 g přibližně 4 zl. 5 kr. Mimo to agent uváděl rolnictvo v omyl, když mu namlouval, že když koupí tento superfosfát draselnatý, že nemusí koupit ledek. Vždyť v superfosfátu draselnatém jsou jen živiny: kyselina fosforečná a draslo a není v něm žádného dusíku — který se nalézá v ledku. Uvěří-li tedy některý rolník agentovi a bude-li se domnívati, že upotřebí-li tohoto hnojiva, nemusí koupit ledek: pak bude ošizen nejen na hnojivu, ale i na nižší sklizni, neb k řepě a i k jiným plodinám z pravidia vedle superfosfátu
#10 alto_textblock #10
draselnatého musí se hnojiti ještě ledkem (připadně siranem amonatým) chceme-li dostati uspokojivé sklizně. Ostatně tento superfosfát draselnatý si může každý hospodář sám připravit. Jen potřebuje si ku př. koupit 1 q super- fosfátu s 20 kyseliny fosforečné za 5 zl. 40 kr. a 1 q kainitu asi za 2 zl. 25 kr.,?) který v sobě obsahuje asi 24% síranu draselnatého a dostal by 2 q superfosfátu draselnatého, které by ho stály 7 zl. 65 kr. Jest tedy superfosfát draselnatý směs superfosfátu s kainitem. Místo kainitu se může též vzíti jiné hnojivo draselnaté ku př. síran draselnatý. A tento superfosfát draselnatý by ob- sahoval asi 10% kyseliny fosforečnéa asi 12% siranu draselnatého. Mohl si tedy hospodář připraviti za 7 zl. 75 kr. 2 superfosfátu draselnatého, kdežto od firmy Blovský dostal jen 1 a tohoto hnojiva. Mimo to na objednávce stojí: Pro připad sporu podrobujete se Vy i my právomoci a příslušnosti c. k. okresního soudu pro horní Nové Město v Praze, tak že účet za zboží toto v Praze splatný a žalovatelný jest. Z poznámky této patrno, že kdyby se hospodář s touto firmou nepohodl, ne- bude se věc rovnat ku př. u soudu v Čá- slavi, nýbrž v Praze, kam musí hospodář sám jet neb si zjednat v Praze svého právního zástupce. Proto by neměli hospo- dáři na to přistoupit, že v případu sporu podrobují se právomoci a příslušnosti c. k. okresního soudu pro horní Nové Město v Praze, nýbrž že se podrobují v případě sporu svému nejbližšímu pří- slušnému c. k. okresnímu soudu. Ale nejpěknější nechali jsme si na konec. Na objednávce, kterou pisatel tohoto článku měl v ruce, nezaručuje firma Blovský ani určitý obsah kyseliny fosforečné, ani drasla, a proto by bylo úplně bezvýsledné chtíti vynutiti na této firmě nějakou náhradu — svolí-li k tomu, bude to její dobrá vůle. Uvedli jsme tento případ pro uvarování našeho rolnictva a radíme, aby, kdy, kupují hnojivo, dali si vždy zajistiti množství živin v něm obsažených a smluvili zač v hnojivu přijde 1% živiny (kyseliny fosforečné, drasla, dusíku) a nezakupovali hnojivo jen na metrické centy bez zaručení v něm obsašených živin. Dle doslechu prodal tento agent hojně tohoto superfosfatu nejen na Čáslavsku, ale i na Chrudimsku.
#11 alto_textblock #11
Strupovitost jablek a hrušek.
#12 alto_textblock #12
ajisté zná každý černé skvrny které na jablkách a hruškách se rok co rok vyskytují a při ležení Aovoce se čím dále tím více zvětšují. Drsné ty skvrny způsobeny jsou plísní zvanou vědecky Fusicladium, která plíseň ničí též mladé větvičky, listy a tak nejen ovoce kazí, ale i strom znenáhla ve vzrůstu silně seslabuje. Ne všecky druhy řečeného ovoce bývají stejně napadeny, a ač není žádný druh vyjmut, vidíme přece, že některé druhy zvláště podléhají, buď že se druhy ty do našich poměrů nehodí, neb že nedo- *) Ceny ty jsou skutečné. Za tyto ceny se tato hnojiva nyní v Čáslavi kupují
#13 alto_textblock #13
S přílohou