Ročník XXVI.

V Chrudimi, dne 18. dubna 1901.

Číslo 29.

Iospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskénu průnyslu, národnímu hosyodářství a sanosprár.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí

Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. řessler, prof.střed. hosp. školy v Chrudimi. — — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměď. rady v Luži. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. .— A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva v Chrudimi L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě.— J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. Nolč, statkář v H. Počernicích. — JJ. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — I. Staroštík, říš. posl. v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. — J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

Obsah: Vodní stavby a zemědělci. (B. Beniš). Ochrana rolnictva proti podvodné tržbě. (K. Adá- mek.) — Co s vyzimovanou pšenici. (J. Stříte- ský.) — Krmná hodnota plev obilných. (V. Vaško.) Pozor při koupi strojených hnojiv. (J. Trojan. Strupovitost jablek a hrušek. — Osudy účet- nictví hospodářského. (J. B. Lambl.) — Jahodník. (J V. Chmelař.) — Noviny národohospodářské. Rozmanitosti. — Drobné zprávy. — Zvědya odpovědi. — Záležitosti spolkové. —, Zprávy tržni. Literatura. — Uprázdněná místa. — Inserty.

Vodní stavby a zemědělci. (Časová úvaha. Napsal B. Beniš.) ijeme v době průplavů. Vodní dráhy na všech stranách klestí si cestu Aa v poslední době i naše říše (hlavně prý na popud našich pp. poslanců) hotoví se podniknouti velkolepou stavbu vodních cest a to v několika směrech najednou. Projekty na stavby ty jsou již prý do podrobnosti vypracovány a proto asi v ministerstvě na věc tu od delší doby se připravovali a o ní uvažovali. Fde-li pak nyní vše tak najednou a má-li po- platnictvo nepřehlednými miliony prácí tu platiti. musí mu býti dovolena otázka, z toho všeho rolnictvo míti bude Ve zprávách o posledním zasedání říšské rady dočetli jsme se, „že vodními cestami zlevní se doprava surovin i některých prů- myslových výrobků, že nastane čilý prů- mysl a obchod, že i toky vod se upraví“ atd. Dobře. Než musí nám dovoleno býti, když takový náklad máme podstoupiti. oproti uvedeným výhodám pronésti své po- chybnosti a pány poslance žádáme, aby mezi nás přišli, věc nám vyložili, případně obavy naše rozplašili a pochybnosti vyvrátili. Že námitek „proti regulaci toků ne- máme“ a že si nejrychlejší jich úpravu přejeme — a to nejen toků hlavních. nýbrž i vedlejších, by rolnictvo každoročně o miliony nepřicházelo — samo sebou se rozumí. Ale jinak zdá se nám to s průplavy. Jaké poměry u nás budou po 20 letech, předpověděti nelze; máme-li ale za základ vzíti dnešní poměry rolnické — a z toho stanoviska na tomto místě mluvíme — a dle těch poměrů máme-li závěrky činiti: pak zdá se nám, že rol- nictvo naše ze stavby vodních cest rado- vati se příliš nemusí.

Chci tu předně poukázati na zemědělské dělnictvo. Již dnes je všeobecný nářek na nedostatek pracovního lidu při hospodářství a na vysokou mzdu jeho. Stavba průplavů bude vyžadovati mnoho lidské síly, bude dobře placena, následkem čehož ze všech okresů bude odcházeti pracovní lid a rolníkovi nezůstanou než děti, ženy a neduživci a bude-li chtíti si rolník zachovati jen obstojného pracovníka, musí ho přeplatiti. Mzdy tedy stoupnou dále a práce bude špatnější. Dále i o tom, že v době stavby polní výrobky v ceně stoupnou, pochybuji. Stra- vování stavebních dělníků mají kantiny podnikatelů a ty opatří si jistě levný vý- robek uherský a dovedou si také pro ten vymoci levnou dopravu — o naše plodiny pak ani nezavadí. Mimo to uherskému obilí, mouce atd. otevře se cesta k nám. jako stalo se po známém porostlém roce v létech osmdesátých minulého století. A jak bude po skoncování staveb těch? Pravil jsem již, že v době staveb cest vodních mzda hospodářského dělnictva značně — stoupne a toto zvýšení ukončením staveb těch neklesne. Obava tato je nyní tím oprávněnější, an po té době budou u nás vznikati různé nové průmyslové závody, které pohltí všechnu dělnou sílu. Přijde se nám ovšem s tvrzením, ž pak rolník prodá vše dráže a že bude po prüplavech vývoz plodin lacinější. Mle bude tomu skutečně tak? Kdo nám to zaručí? Vláda to jistě neučiní a páni poslanci jsou příliš pomíjející, a proto tak učiniti nemohou. Statisticky se nám pak dokáže, že pro domácí spotřebu ne- vyrobíme dosti chlebovin a cizí obilí levně po našich průplavech bude se k nám voziti. Naše obilí průplavy vyvážeti nebudou — právě proto, že jsme ve výrobě obilí pasivní. A neutrpíme tím i na národní državě své? Kapitál náš je líný, ten se ukládá do chládku záložen a spořitelen a nepod- nikavost naše v několika málo létech ne- stane se čilejší: Toho využitkují podnikatelé cizí, uchvátí průmyslové závody u nás ba i půdu naši a my i v těch nejčeštějších krajinách podstoupíme beznadějný boj! Proto rolníci pozor! Uvažte, bude- stavba ta ve prospěchu vašem i naší vlasti

a žádejte zejména pp. poslance, aby obavy naše rozptýlili a vyvrátili. Uvažte, neměli-li bychom odbývati župní rolnické sjezdy a na těch o této otázce promluviti. Dod. red. Ač nesdíleme všechny obavy tuto uvedené, rádi popřejeme místa střízlivé úvaze té a žádáme některého p. poslance odborníka, aby obavy ty v zájmu dobré věci rozptýlil. -

Ochrana rolnietva proti podvodné tržbě.

Napsal Karel Adámek. ím větších nákladů intensivné hospo- daření vyžaduje, tím nalehavější jest potřebou, aby rolnictvo chrá- něno bylo proti bezohlednému vykořisťo- vání a proti podvodům nesvědomitých a ne- počestných konkurentů při kupování ušlech- těných osiv, strojených hnojiv, pícnin aj Náklady, jež naše rolnictvo na zvele- bení hospodářství kupováním nových osiv. strojených hnojiv a j. podniká, jsou nemalé, a proto jsou také škody, jež jich falšo- váním přímo i nepřímo bere začasté přímo hrozné; vždyť nejde toliko o škodu, již rolník utrpí nedodáním koupeného osiva, hnojiva, píce a j. ve smluvené jakosti, ale také o škody, jež použitím takového osiva a hnojiva při sklizni utrpí. Čím větší jest konkurence při tržbě strojenými hnojivy, pícninami a j.: tím více se množí také žaloby na jich rafino- vané falšování nesolidními obchodníky a tím rozhodněji také tímto způsobem po- škozované a vykořisťované rolnictvo naléhá, aby proti tomuto loupežení bylo chráněno. Základem této ochrany jest usnadnění zkoušení jakosti strojených hnojiv, osiv aj. ve veřejných zkušebních stanicích, uveřej- ňování výsledků těchto zkoušek a přísne stíhání a trestání při této tržbě spáchaných podvodů. Ku podnikání těchto zkoušek by měly býti soustavně zřizovány stanice při našich hospodářských školách. Dokud toto zkoušení nebude racionelně upraveno: dotud nebude lze také upraviti účinné stíhání těchto podvodů zákonem. V Německu se již po 4 leta konají pří- pravy ku vydání zákona na ochranu rol- nictva proti falšování hnojiv, osiv a pícnin.