ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 dd02de20-7631-11dc-8b24-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
1. prosince 1908.
#4 alto_textblock #4
Čislo 331.
#5 alto_textblock #5
smrtelnou urážku, a takového dráždění Černě Hory přece není zapotřebí! Turecko činí zimničné přípravy k válce. Bulharským listům se telegrafuje ze Soluna, že Turecko převáží zbraně, děla, pušky a náboje n bulharskou hranici. Dosud bylo převezeno 60 vagonů s děly, 36 se zbrojí a 12 s puškami. Vyšší úřadní tureckého ministerstva války, Paskal efendi, je vyslán do Soluna, aby prozkoumal trať Solun-Cařihrad. Má bedlivě vyšetřiti stav skladišť lokomotiv, hybný ma- terial, nádržky na vodu, telegrafické zařízení všechna nádraží za účelem nakládání válečných materialů. Nyní již 118 družin je ve válečné holo- vosti. Toto vojsko je postaveno na bulharské hra- nici. Tvrdí se, že za posledních tří měsíců do Caři- hradu a Adrianopole bylo povoláno se všech stran Turecka 1102 důstojníků. Z okolnosti, že rakouskému vyslanci, markraběti Palavicinovi, rakouskou vládou byla dána dovolená, se soudí, že nebezpečí války na Balkáně nabylo ohromných rozměrů. Kličem situace je nyní Cařihrad. —8.— Konfederace balkánských držav. Š. Mladoturecký vůdce Achmed Riza beg už před měsícem vyslovil myšlenku konfederace balkánských držav. Myšlenka je zdravá. Její uskutečnění by za- bezpečilo balkánským národům zmohutnění národní hospodářské i finanění a bylo by nejpevnější hrází proti „Drangu nach Osten“ Jenem konfederace může přinésti spásu i Srbům i Bulharům. Mladolurci bez Srbů jenom s Bulhary přátelský spolek neuzavrou a Bulharům přátelství Turecka je nezkytným. Oni, před osvobozením, byl pány všech tureckých tržišť. Své zboží šerku, ho- tové šaty, prýmky a pod.) až do Malé Asie rozvá želi. Je známo, že domů z Turecka „zlato na vozích“ pří- váželi. Po osvobození a zvláště po sjednocení jich obchod a drobný průmysl byl v úpadku. Ulvořením celní hranice, kveloucí bulharská města: Koprivštice. Panagjuviště, Karlovo a j. byla ožebračena. Konfe- derace by bulharský obchod i průmysl vzkřísila. Bul- haři jsou nesporně nejpodnikavějším národem na Dal- káně a záhy by turecká tržiště opanovali. Průběh bulharskolureckých konferenci může Bulhary poučil, kdo má zájem na tom, aby se kon- federace balkánských držav skutkem nestala. Pan Ljapčev už lo jistě pochopil, protože přerušil vyjed- návání se záslupci východních drah (jichž akcionář střihají své kupony ve Vídni a v Beriině), uznav, že jich nároky byly neskromné. Společnost vypočedla. že z každého kilometru trati má roční čistý výnos 6489 franků. P. Ljapčev uznal správnost výpočtu, ale ohradil se proti vykořisťování, jemuž za základ sloužiti měla tvrzení společnosti, že v době budcucí výtěžek pravděpodobně se zvětší. P. Ljapčev odmlu i požadavek dráhy, aby Bulharsko společnosti dalo náhradu za škodu, klerou by společnost utrpěla na trati v tureckém území odchyikou trati směrem k Burgasu. Oznámili jsme, že v Sofijí nastalo uklidnění (při- vedlo je odstavení všech sporných otázek, ponecha- ných k rozřešení konferenci velmocí a přetřásání jen otázky tributu za Rumelii). Zatím Porta uvalila 11% clo na bulharské to- vary, které j su opatřeny průvodními listy s bulhar- skou carskou pečetí a nápisem „bulha rsko carstvo“; toto clo nadvyšuje ono, které bylo usl noveno obchodní smluvou mezi Tureckem a „bul harským knížectvím“. To všechno zase vyvolalo neklid „pod Vítošou“ Již zase se mluví o krisi demokratického kabinetu.
#6 alto_textblock #6
Vyznamenání, hodnosti a řády. Císař udělil bez poplatků rozhodnutím ze dn- 30. listopa du:
#7 alto_textblock #7
Hodnost tajného rady těmto osobnostem: členu panské sněmovny zem po- slanci, velkostatkáři v Tochovicích dru. Bedř. princi Schwarzenbergovi; biskupovi v Králové Hradci dru Jos. Doubravovi; komořimu, přís, zemského výboru v Praze Vojtěchu hr. Schönbornoví. Stav rytířský Čleru panské sněmovny, průmyslníku v Praze Jos. Wohankovi. Stav šlechtický: Velkostatkáři v Kokolíně Václavu Spačkovi Bvor. radoví, em. řád. profesoru německé vysok technické školy v Praze Jesefu Zítkovi. Velkokříž řádu sv. Štěpána: Tajnému radovi, dědičnému členu panské sně- movny, velkoslatkáři na Hluboké Adolfu Josefovi kní- želi Schwarzenbergovi, vévodovi krumlovskému. Komturský kříž řádu Františka Josefa s hvězdou: Světícímu biskupu, děkanu metropolitní kapituly svatovítské v Praze Františku Brusákovi; členu pan- ské sněmovny, továrníkovi v Karlíně Frant. Křiží- kovi; vrch. slálnímu zástupci v Praze Miroslavu Merhautovi. Bez poplatků
#8 alto_textblock #8
rytířský kříž řádu Leopoldova: Dvor. radovi a presidentu krajského souduv Hradci Králové Felixu ryt. Koschinovi šl. Freuden- hofovi. Komturský kříž řádu Františka Josefat Dvor radovi, řád. profesoru české university v Praze dru. Jaromíru Hanelovi; starostovi a advokátu v Plzni dru. Václavu Petákovi. Důslojnický kříž řádu Františka Jozefa: Advokátu, presidentovi advokátní komory pro království české v Praze dru. Edvardu Körnerovi: ar- chitektu a řediteli král. českého Národního divadla v Praze Guslavu Schmoranzovi; škol. radovi, řediteli symnasia v. v. v Písku Augustýnu Sedláčkovi: pro-
#9 alto_textblock #9
fešoru Bísk. theolozického učilíště v Čes. Budějovicich dru. Ant. Škočdopolovi; zem, poslanci, okresnímu starostovi a starostovi města Čáslavi dru. Janu Zim-
#10 alto_textblock #10
merovi.
#11 alto_textblock #11
Řád železňé köruňy třetí třídy obdrželi: Jcsef Bartoň, továrník, předseda svazu Pčeských textilních průmyslníků v Náchodě, Karel Batěk, notář, president notářské komory v Praze, Ant. Bohutínský, vrchní lesní rada, dr. Bohuslav Brauner, řádný profesor české university v Pra- ze, dr. Jos. Burian, přísedící zemského výboru, Frant. Chaloupka, říšský poslanec, Jos Čipera, říšský a zemský poslanec, Ferdinand Císař, super- intendent v Kloboucích, dr. Ant. Dokoupil, rada zem výboru, Eduard Doležal, řád. prof. technické vys školy ve Vídni, dr. Karel Domalíp, řádný prof vys. školy technické v Praze, Jan Duda, ředitel hl zem pokladny, dr. Frant. Dvorský, advokát v Praze, Frant. Fárský, řed. hospod. akademie, dr Boh. Franta, rada zem. výboru, Bernhard Frenel správce okr. hejtmanství v Písku, Ivan Hájek, vrch řed. Živnostenské banky, Vlad. Hanačík, sekční rada v min. finančním, Aug. Hemerka ze Štan- míru, statkář ve Slaném, dr. Ant. Heveroch, mlm. prof., president lékařské komory království českého dr. Jan Hraše, řed. zemského ústavu pro choro- myslné v Dobřanech, Karel Hra zánek, řed, prv. českého vzáj. poj. ústavu proti ohni a krupobití Praze, Frant. Hrazdira, vl. rada a náměstek. ře- ditele státních drah, Jos. Janatka, technický řed akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol.; Jos. Ja- reš, vrch. inspoktor v Praze, dr. Karel Jarolí- mek, vrch. finanění rada, dr. Gustav Kabrhel řád. prof, čes. university, dr. Frant. Koláček, řád. prof. čes. universily, Frant. Kotyš, vrch. fin. rada, Karel Kovařovic, chěf opery Národního divadla, dr. Prantišek Král, vrch. finanční rada, Václav Lusum vrchní finanční rada, dr. Frant. Mareš, řád. prof. čes. university, M. Musil, kanovníkv Král. Iradci, Václ. Olič, vl. r. policejního ředitelstvi, Václ. Pešek, president kraj. soudu v Táboře, Ant Petříček, státní zástupce v N. Jičíně, dr. Theodor Petřina, vicepresident lékařské komory v král. če- ském, Max Pirner, prof. uměl, akademie, Frant. Sajíert, zem. posl. v Bělé, Toznáš Šebesta, vrch. z. rada v Brně, Frant. Sedláček, místodr- žilelský rada v Brně, dr. Vladimír Škarda, advokát v Praze, dr. V. Slavík, vl. r., řed všeob nemocníce v Praze, dr. Jos. Sobitka, advokát v Praze, Karel Spora, místodržitelský rada v Praze, dr. Miloš ryt Šron, presidiální pekrelář nejv. kasačního soudu ve Vídni, dr. Frant. Šramota, zem, poslanec v Hra- nicích, Jos. Svoboda, vrch. stav. rada v Pra ze, dr. Jan Sýkora, řád. prof. české university, dr. Jos Theurer, řád. prof. báňské akademic v Příbrami. dr. Jiří Tilšer, řed. zem. banky, Julius Veselý gen. řed. pražské úvěrní banky, dr. Jan Vlček, před- seda ředitelstva pražské měslské spořitelny, Kare Vlček, stav. a městský radu v Praze, Rud. V y ší ín r. vrch. z. s. v Praze, Karel Wichterle, továrník v Prostějově, Karel Vyhlídal, inspektor v Opavě. Otakar Winter, president kraj. soudu v Písku, dr Jindř. Záhoř, městský fysik v Praze, Frant. Ženl- šek, prof. umělecké akademie v Praze.
#12 alto_textblock #12
Rytířský kříž řádu Františka Josela obdrželi: Jan Anichobor, starosta v Rokycanech. Jos. Barloň, sl., okr. star. v Náchodě, dr. Aug. Be- ran, r. z. s. v N. Jičíně, Frant. Boháček, mag- rada v Praze, Jos. Bradáč, okresní slarosta v Ha- brech, Frant. Čáp. děkan v Záhoří, Jos. Čapek. místodržitel. sekrelář v min. obchodu, Jan Cerha ředitel v Praze, Václ. Červonka, vrchní inženýr v Král. Hradci, Jarosl. Červený, továrník v Hradn Králové, Eman. Chvála, vrch. inspoktor v Praze. dr. Iznác Daniel, starosta v Bechyni, Jan V. Di- viš, ředitel v Přelouči, Frant. Doubek, okr sta- rosta v Dol. Kralovicích, Frant. Dressle r. dčkanv Selčanech, Jan Dudek, okr. hejtman v Praze, Jos Důrich, říšský posl., Matyáš Dušek, farář Charvátcích, dr. Frant. Dvořák, adv. v Náchodě. Karel Eger, ředitel cukrovaru v Oužicích, Frant. Fllip, továrník v Uhřiněvsi, Frant. Fleisslg. ředilel v Praze, Jos. Formánek, r. z. s. v Par- dubicích, Max Hájek v Písku, Karel Hama us. hlavní pokladník v Praze, dr. Karel Havelka, ad- vokát v Chrudimi, Václav Havelka, nájemce slatku v Ronově, Jos. Hesoun, poštovní radav Praze, Karel Hodinář, děkan v Plaňanech, Vilěm Holoubek, starosta v Selčanech, Ad. Horák, vrchní inspektor v Praze. Jan Horák. přednosta scu- du v Kroměříži, dr. Jos. Horák, starosla v Pro- stějově, Václ. Hrnčíř, mag. rada v Praze, Ant. Humpalík, farář v Morávce, dr. Frant. Indra, advokát v Zábřehu. Viktor Jakubíček, vrchní in- spektor v Praze, Arnold Janda, presidení českého odboru zem. živn. rady ve Vyškově, Jaromír Jano- ta, vrchní ředitel na Pankráci, Jos. Jašek, okresní hejtman v Praze. Xaver Jerie, starosta v Jilemnici, Václ Jílek, stav. rada v Praze, Jindřich Kaa z Albestu, ředitel konservatoře v Praze, Alcis Kaše, inspektor v Praze, Vincenc Kleprlik, dě- kon v Rychnově n. Kn., dr. Vincenc Klier, sekrelár měst. spořitelny v Praze, Ant. Klohoučník. dě- kan v Pacově, Jan Kocek, farář v Pravoníně. Fr. Kohoušek, ředitel poštovního úřadu v Plzni, Alois Kopecký, víkář v Nových Zámcích, Ant. Kozák, děkan v Holohlavech, Zdeněk Lepar, fin. radav Brně, Jan Letošník, děkan v Poličce, dr. Rich. Lindner, řed. rada Hypoleční banky v Praze, Jos. Linhart, náměstek okresního starosty na Smí- chově, Karel Loula, okresní starosla v Benešově. Frant. Macháček, obchodník na Král. Vinohra- dech, Ant. Maděra, děkan v Kladně, dr. Frantisek Malinský, velkostalkář v Ronově, dr. Aloi Mašek, zemský poslanec a slarosta v Klatovech. B ažej Mixa, purkmistr v Príbrami, Jan M ráz ek. rada zem. soudu a přednosta okres. soudu v Jaro-
#13 alto_textblock #13
měři, dr. Josef Mrštík, arciděkan a okres. vikál v Chrudimi, dr. Frant. Nábělek, prof. gymnasia v Kroměříži, Antonín Novák, řed. panství a purk- mistr v Červené Řečici, Jan Novák, místoředitel tabákové továrny v Sedlci, Richard Novák, evang. farář a senior v Chocni, Ant. Nyklíček, okr. sta- rosta v Úpicí, V. Pablasko, okr. hejtman v Rakov- níku, dr. Edmund Palkovský, adv. v Mor. Ostravě. V. Pavlíček, zem. posl. a okr. starosta v Mělníku, dr. Adolf Pavlousek, advokát v Ml. Boleslavi, dr. Ferd. Pečírka, chef polic. lékařů a univ. prof. v Praze, Alois Pelc, okr. hejíman v Praze, Frant. Peška, rada zem. soudu a přednosta okr. soudu na Smíchově, Ferd. Plachý, děkan v Žebráce, Vil. Pohl, rada zem. soudu v Praze, dr. Karel Polák, sekretář místodržitelství a instruktor společenstev v Praze, Frant. Portík, obecní starší v Praze, Aladar Quido Przedak, chefredaktor úřadních časopísů v Praze, Jos. Rejzek, děkan v Nymburce. Karel Riegel, okr. soudce ve Strakonicích, Jos. Roušavý, okr. soudce v Hlinsku, M. Sachsel. obchodník v N. Bydžově, dr. Karel Sehmolger prakt. lékař v Chrástu, Jan Sedláček, vrch. inž. v Hluboké, Jan Sehnal, vikář v Láz. Bělohradě. Karel Šejnoha, pošt. rada v min. obchodu, Kar. Selisko, okr. starosta v Král, Dvoře, M. A. Ši- máček, spisovatel v Praze, Jos. Škoda, profeson v Karlíně, Jos. Škorpil, řed. živn. musea v Plzni, Frant. Slach, okr. starosta v Kralovicích, Jos. S lá- mečka, přednosta okres. soudu v Boskovicích, Jos. Smolík, kustos musea v Praze, Alois S mol ka, prof. stát. prům. školy v Praze, Ad. Solna ř, řed. v Křivoklátě, Al. Souček, starosta ve Vyškově, dr- Ant. Špidlen, starosta v Semilech, Erv. Špin dler. starosta v Roudnici, Jos. Špitálský, řed fil. Živn. banky ve Vídni, Ignác Srdinko, okresní starosta v Král. Hradci, Frant. Staněk, říš. a zem. posl. v Želetově, V. Šťastný, okr. star. v Chrudimi. Josef Klenka, prof. tělocviku v Praze, František Knotek, továrník v Jičíně, Gustav Koštál, vrchní pošt. kontrolor v Praze, Frant. Kovařík, obvodní lékař ve Volenicích, Josef Kovařík, okresní sta- rosta v Berouně, Václav Kropáček, zemský posl. v Přešticích, Josef Kulhánek, starosta v Libštátě. Jan Kvasnička, okresní starosta ve Vodňanech. Josef Lichtenberg, starosta v Chocni, Joseí Loučný, soukromník v Černožicích, Antonín L u- keš, správce v Dolních Beřkovicích, Alois Lustig pošimistr v Kardašově Řečici, Josef Mareš, okresní starosta v Hořovicích, Josef Mrázek, starostav Soběslavi, Jan Náprstek, poslanec v Hostouní, Otokar Nebeský, okresní starosta ve Zbraslavi, Čeněk Nechvíle, ředitel v Karlíně, Antonín Němec, vrchní komisař státních drah v Plzni, Alžbělin řád II. třídy dámy: Matilda Blížencová v Táboře, Žofe Křikavová v Praze, Sidonie Lannerov v Košířích, Tereza Naxerová v Jindřichově Hradci, šl. Aurelie Rombaldová z Hochinfelsu, Marie Smutná v Žižkově, Anna Srbová v Praze, Milada Venduláková v Praze a Žofie Za pletalová v Praze. Dále bez poplatků
#14 alto_textblock #14
titul profesora Beneš Knüpíer, akadem. malíř v Římě, zlalý záslužný kříž s korunou dr. Vilém Barth, okresní lékař na Král. Vinohra- dech, Josef Bartoš, okresní starosta v Železném Brodě, František Bednář, okresní starosta v Ne- chanicích, Josef Beneš. matematik úrazové dělnické pojišťovny v Praze, Ladislav Benýšek, ředitel v Praze, Jan Bezděka, předseda řed. měst. spoři- telny v Plzni, dr. Bohumil Bouček, okr. lékai v Poděbradech, Antonín Broš. starosta v Pečkách, František Bubna, okresní starosta v Blatné, Jan Bulva, okresní komisař v Praze, František Bureš, bývalý ředitel kanceláře ve. Zbiroze, Julius Čáp. úč. rada v Praze, Josef Čermá k, starosta ve Vel. Meziříčí, Josef Černocký, starosta ve Vsetíně, Josef Chleborád, vrchní berní v Par- dubicích, František Cicvárek, řed. v Kutné Hoře, Jindřich Čurda, starosta v Čelakovicích, Čeněk Dě- kanovský, přednosta stanice v Selci-Kutné Hoře. Antonín Dobrý, továrník v Pětikozlech, Josef Drahorád, řed. v Chrudimi. František Dvořák, zemský poslanec v Sepekově, Josef Dvořák, řed. v. v. v Písku, Karel Fořt, ředitel na Mělníce, Be- dřich Fresl, městský lékař v Soběslavi, Antonln Havlík, ředitel v Praze, Frant. Havlík, okresní starosta v Sobotce, Josef Hraše, vrchní oficiál v Plsku, Josef Hubálek, ředitel v České Třebové, Matěj Janeček, okresní starosta v Hluboké, Emil Janka, lékárník v Radonicích, Josef Jirou t, řed. v Pardubicích, Gabriel Jirsik, lesmistr v Nepo- muku, dr. Bedřich Kabrhel, prakt. lékař v Lito- myšli, Karel Karásek, správce v Dol.. Beřkovicich, Bedřich Kaše, starosta v Kostelci nad Černými lesy. dr. Josef Štěpán, lékař v Kolíně, Bohuslav Svo- boda, starosta v Protivíně, dr. Jindřich Tálský. okresní lékař v Turnově, Jan Tich ý, děkan ve Ve- liši, František Tomeš, stav. r. v Praze, Bohumil Toupalík, okr. hejtman v Litomyšli, Jan Ty- rychter, děkan v Přepeři, J6 a Úprka, aka- demický malíř v Hroznové Lhotě, Jan Václa- viček, profesor v Chrudimi, Alois Vaníček, ob. st. v Praze, dr. Jan Veltrubský z Veltrub, starosta v Lounech, Eduard Vojan, dram. umělee v Praze, dr. Karel Vorel, advokát v Strakonicích, Jan Votruba, ředitel vývozního spolku v Praze, Karel Winter, okr. starosta v Žižkově, dr. Frant. Zabradnický, přimář nemocnice v Německém Jan Němeček, starosta ve Vlašimi, Stanislav No- vák, starosta Březových Hor, Ladislav Novotný, okr. komisař v Praze, Jan Ondráček, vrch. správce pošty v Prostějově, Jan Opletal, předseda kane soudu v Chrudimi, Frant. Pánek, okr. star. v Ra kovníce, Josef Pavliček, hostinský v Nepřevázce, Eman. Petržilka, adj. míst. v Praze, ob. starosta ve Cvrčovicích Jan Přikryl, okresní komisař při místodržitelství v Praze Jan Půlpylel, sta rosta v Libochovicích dr. Václav Reinhart, člen kon- ventu milosrdných bratří v Praze Melanius František Rejthárek, obvodní lékat v Příboru B. Remeš, představená milosrdných sester v nemocnici v Po- čátkách Anna Richlářská, vrchní oficiál soudní kanceláře v Brně Em. Řiha, okres. starosta v Týně n. V. Václav Říha, děkan a zám. kaplan na Skalce P. Rozínek, řed. měšť. šk. v Hlinsku J. Rozvoda, evang farář v Ranné Fr. Šádek, vrchní evid. geom. Jindř. Šafránek. farář v Klenči V. Sanda, vrch berní správce na Smíchově J. Sebesta, úč. revidení zem. fin. řed. v Brně Fr. Šeda, starosta v Jevičku Em. Sedláček, řed. měšť. školy ve Veselí n. L. Josel Skoědopole, vrch. strojní komisař rak. st. drah v Praže Jiří Skokan, vrch. revident rak. st. drah v Praze Lad. Sobotka, býv. obecní starosta ve St. Pace Jos. Soukup, okr. komisař místodrž. v Praze L. Šrom, slatkář v Radonicích Jos. Stára, úř. hosp. správy v Jankově R. Štelan, zem. posl. okresní star. v Chlumci V. Struna, velitel měšt sboru ostrostřelců v Poličce Jos. Trojtler, okres. starosta v Holicích Jos. Tužil, starosta olomou- ckého siln. výboru ve Velkém Týnci J. Vanýsek. farář a děkan v Říčanech Martin Velický, okr. vrch, zvěrolékař v Čáslavi B. Wagner, redaktor telegr. koresp. kanceláře v Praze Vlad. Weinerek. vrch, pošt správce v Praze T. Wejžwa lda, staro- sta v Opočně A. Wolí, slarosla v Blatné R. Zdrá- hal, vrch. ofic, rak. st dráh v Pulji R. Zelený inž. v min. železnic Fr. Želíz ko. Zlatý záslužný kříš obdrželi: nadučitel v Plzni V. Ambrož, řed. ob školy v Praze Jos. Brož, starosta ve Velharticích Vladimír Brunner, starosta v Rohatci K. Bureš, starosta v Nahořanech Jos. Cvikýř, star. v Červ Počkách A. Dajbych, arch. lot. úř. v Praze I. Dra- hokoupil, star. v Zbrasiavicích J. Dubský. správce chudobince v Dolní Dobrouči J. Dušek, vrch. of. soudní v Brně Ferd. Fišer, obecní star. v Dolních Bučicích Č. Havránek, oh. star. v Slati- ňanech J. Holuk, majitel zámečnictví v Lomnici n. P. J. Horák, ředitel kůru v Praze J. Kačaba, správce školy v Libuní J. Knížek, nadučitel v Boj- kovicích Jos. Kotek, ob. star. v Helkovicích A. Ko- tyza, kustod musea v Čáslavi J. Kounický, říd. ob. školy v Bohumíně P. K ždoň, berní správce na Kr. Vinohradech Jos. Kračmera, říd. ob. školy na Kladně V. Kukla, měst. ofic. na Smíchově Ferd. Kuklich, sekr. okr. zastup. v Mirovicích Fr. Lin- hart, ofic. fin. ředitelství v Praze V. Linhart. rolník v Hlivicích A. Lukáš, rolník v Protivanově J. Luňáček, okr. star. v Medlešicích A. Madle učitel na úslavě pro hluchoněmě v Praze K. Malý, sklenářský mistr v Karlíně V Michner, nadučitel v N. Strakonicích J. Novotný, soudní ofic v Praze Em. Pacák, člen ředitelstva měs t. spoř. v Uher Hradišti J. Pánek, řid. měšť. školy v Bystřici p. H. J. Papežík, člen představ. dělnické úrazovny pro král. české, slárek v Čelakovicích J. Pra vda, vrch. ofie c. k. priv. rak. severozáp. drály v Něm.' Brodě
#15 alto_textblock #15
Brodě.
#16 alto_textblock #16
opr
#17 alto_textblock #17
titel vládního rady: Augustin Braulík, ředitel textilní školy v Ústí n. Orl., Bartoloměj Čihař, ředitel čes. úst. učitelek dr. Karel Cumfe, ředitel gym. v Písku, Karel Do mín, ředitel učit. úst. v Příbrami. Josef Lhota řed. průmysl. školy v Plzni, Jos. Mrňávek, řed reálky v Budějovicích, dr. Jan Plašil, ředitel reáiky v Karlíně, dr. Václav Rubeška, univ. prof v Praze, Jan Šafránek, řed. gymnasia v Praze, Antonín Šetelík, řed. gymnasia v Žižkově, Hynek Soldát, řed. reálky v Písku, Alois Strnad. řed. reálky v Kutné Hoře, Karel Svoboda, řed. odborné školy v Chrudimi, Čeněk Vávra, řed. gymnasia v Přerově, Karel Wobořil, pol. rada v Praze. Dále bez popiatků
#18 alto_textblock #18
litul školního rady. Cyrill Černý, prof v Brně, Ludvík Hubáček, prof. v Chrudimi, Otokar Jandečka, prof. v Novém Bydžově, Emannel Miřiovský, prof. v. v. v Hrsdc Králově. Josef KIrko, prol. v Kolíně, dr. Emanuei Talte v Klatovech, Josef Zák, prof. v Písku; bez- platně
#19 alto_textblock #19
litul stavebaího rady dr. Alois Samohrd v Brně, Bohumil Štěrba stavitel v Karlině a Osvald Životský, autor. inže- nýr v Tišnově; bezplatně
#20 alto_textblock #20
litul cisařského rady
#21 alto_textblock #21
dr. Alfred Baštýř, zubní lékař v Praze, Josel Berka v Prostějově, Frant. Borovský, náměstek ředitele v Praze, Emil Bretter, redaktor v Praze, Josef Čermák, starosta v Rakovníce, Jan Čer- vený, městský radní v Praze, Josef Donát, lovár- ník v Brně, Bedřich Eisler. továrník v Mladé Bole slavi, dr František Hamza, starosta v Luží, Václav Horyna, vrchní insp. drah v Praze, Josef Jozek, řed. hosp. školy v Českém Brodě, Václav Karta zems. poslanec v Strakonicích, Josef Knotek, in- spektor drah v Příbrami, Rarel Kovář, ředitel v Kutné Hofe, Zdeněk Kruliš, podnikatel slavei v Pardubicích, dr. Karel Mandl, sekretář v Praze Jos. Mašek, vrchní insp. drab v Nymburce, dr Albert Maysl, sekr. obchod. komery v Budějovi- cích, Josef Schrötter, městský rada v Praze, dr- Emanvel Semerád, městský lékař v Mladé Bole- slavi, František Svacha, školní inspektor v Žiž- kově, dr. Josef Svátek, redaktor v Praze, Karel Tuček, továrník v Hořicích, Viktor Vávra, lekár- ník na Mělníce, dr. Karel Veselý, býv. obv. lékai v Dolních Beřkovicích, Josef Viktorin, majitei vinic na Mělníce, Matěj Zadák, velkoobchodník v Praze, Antonín Žák, okresní starosta v Libocho- vicích, František Zvěřina, maj. pivovaru v Hor- ních Měcholopech.
#22 alto_textblock #22
T. Rabas, učitelka v Praze M. Roháčova, panský nadlesní v Choustníku Jan Růžička, ob. starší v Pozdatíně J. Rybníček, starosta okres- ního silničního výboru v Nečicích Frant. Sedlář, rolník v Řikovicích Josef Sládeček, nadučitei v Neveklově E. Stojánek, rabín v Praze Heřman Stránský, arcib. správce v Olomouci Fr. Tá- borský, ob. st. v Niklovicích Fr. Valeče k, nadučitel v Jabkenicích Jos. Vilím, ob. st. v Němči- cích Fr. Zaděra, ob. st. v Dřevčicích J. Záruba, Stříbrný záslužný kříž s korunou obdrželi: dílovedoucí v Kročehlavech J. Brož, zá- mečník v Břez. Horách T. Buriánek, Iraťmistr rak. st. drah v Plzni V. Čečil, dílovedoucí v Praze V. Čihák, soudní ofic. v Praze K. Čipera, ob. st. v Chrásti Fr. Čížek, vrch. konduktér st. dr.v Praze J. Dvořák, hraběcí revírník v Kaclechách V. Hejlíček, dílovedoucí tabákové továrny v Táboře Fr. Heller, strojmistr priv. rak. ub. spol. st. dráhy Jan Hladík, strojvůdce státních drah v Plzni Fr. Holub, laborant výzkum. ústavu v Praze A. Ho za, hrab. lesník V. Hudec v Potštýně, kanc. oficiant v Brně Ferd. Jiřík, sluha v praes. ministerstva A. Jiroušek ve Vídni, traťmistr Fr. Kačírekv Něm. Brodě, ob. star. v Rakovicích J. Kamenský, ob. star. v Chýšti V. Kukla, ob. sl. v Újezdě J. Kulhavý, ob. st. v Štitné Fr. Liška, traťmiste rak. státních drah v Praze J. Macháček, rolníkv Kamenných Žehrovicích A. Malec, dilovedoucí c. k. priv. českých obch. drah v Kopidlně J. Mare k. kancelářský sluha při místodrž. v Praze J. Mařík, Karel Mrázek, starosta v Otrokovicích, František Němeček, sluha v ministerstvu justice, Josel Nevole, vrchní dozorce vězňů na Pankráci, Josel Nosek, bývalý starosta obce v Seleticích. Tomáš Orlík, poštovní podůřadník v Praze, Jan Pavlf- ček, vrchní konduktér rakousko-uherských drah v Plzni, Václav Pilař, strojvůdce severní dráhy na Král. Vinohradech, Ant. Rejthar, dozorce finanční stráže v Praze, Matyáš Spravil, poštovní pod- úřadník v Žižkově, Alois Stula, strojník v Pízní, Josef Sucharda, vrchní dozorce vězňů v Kar- touzích, Josef Unger, dílovedoucí v Sedlci, Emanuel Vacek, zemský poříčný v Pardubicích, Pavel Vrba, zřízenec rakouských drah v Praze, Vavřinec Vyžrálek, bývalý starosta ve Vr bčích, Jan Vodička, vrchní konduktér rakouských drah v Krňově, Jindřich Žák, dilovedoucí v tabákové to- várně v Hodoníně, Rudolf Žitník, inspektor civilní stráže, Jan Zuber, cestmistr v Brandýse nad Lab. Stříbrný kříž záslužný: František Bělík, soudní dozorce vězňů v Praze, Vojtěch Bořík, vrchní dozorce bezpečnostní stráže v Praze, Frant. Čabalka, vrchní dozorce nad stráží. Ednard Čech, tovární sovář v Koryčanech, Jiří Černý. dělník ve Sv. Janu pod Skalkou. Josef Černý, ře- meslník v České Skalici, František Drbohl a v. školník na gymnasiu v Chrudimi, Josef Forma n, obecní sluha v Praze, Jan Hodek, strojdozorce v Libušíně, Ant. Horák, dělník v Čezveném Kostelci, Josef Horák, sluha v ministerstvu fi- nancí, J. Hráský, roznašeč telegramů v Praze, Josef Kratochvi1, sluha na Smíchově, Václav Křenek, sluha v Praze, Cecilie Parová, ošstřo- vatelka nemocných v Praze, Franlišek Spěšný, dělník v Mladě Boleslavi, František Štětka v Nu- čicích, Václav Strejc, posel v Plzni, Josef V ej- voda, sluha městské spořitelny v Praze, Jan Vo- dička, zřízenec drah ve Zdicích a Josef Zloch v Praze.
#23 alto_textblock #23
Nejširší české veřejnosti!
#24 alto_textblock #24
V těžkých dohách, kdy se všech stran se naráží na naše národní byt, neubrání se klidný pozorovatel tomu názoru, že hlavní příčinou zjevu jest naše vlažnost a přímá l ho- stejnost, s jakou se stavíme na stanovisko vzájemného poměru Čecha k Čechu. Třištíme se a nedovedeme se navzájem podepřit. Ochabuje v nás přirozený cit národnostní přibuznosti, jejíž vzrůst jediné jest schopen vésti národ k vyšším a vyšším metám. Neeilíme, že každým haléřem, posílaným svému nepříteli, ochuzujeme národ, zostřujíce tím zároveň zbraň namířenou proti sobě. Upo- zorňujeme zejména na smutný zjev, že i na se česká kniha a český časopis, ještě před půl stoletím nejpřednějši a snad jediné páky národního uvě- domování, dostávají se do stále tísnivějšího podruží knih a časopisů cizích, zejména něme- ekých, a to z velké části naprosto bezeenných, neužitečných a naše národní city hrubě urážejí- cích. Nestavíme se proti opravdo- vému umění ciziny, ale prohlašujeme, že v čele kulturního duševního ruchu celého našeho národa musí bez výhrady státi jeho vlastní původní umění, které nesmí býti zneho- dnocováno stůj co stůj pro zájem a módnost cizích, častějí i dokonce problematických literár- ních výkonů. Odmítáme apriorně druhořadé ce- nění českých literárních děl původních, zvláště i na poli tvorby dramatické, a reklamujeme pro ně u posuzovatelů porozumění, lásku, opravdo- vost i něžnost, jak toho žádá veškerý náš kul- turní život národní. Buďme na stráži proti při- valu cizích, zvláště německých knih a časopisů hodnot pochybných, a nepřestaňme
#25 alto_textblock #25
Luděk Márold. (K 10. výročí jebo smrti.) Dnes je tomu právě deset let, co českému umění výtvarnému odešel jeden z jeho nejšťast- nějších pěstitelů, jeden z jeho nejradostnějších a nejnadějnějších květů. O tom, jak moderní jak nový a svěží talent odešel nám předčasně v Ludvíku Mároldovi, znamenitém čoském ilu- strátoru pověsti světové, svědčí neklamně ta okolnost, jak čerstvá a nedávná tkví v nás ve všech upomínka jeho neočekávané ztráty, jak čerstvě doléhá na nás posud, po deseti letech, že se ani věřiti nochce, že skutečně už plných, dlouhých deset let nás děli od chvíle, kdy se bolestnému úžásu a překvapení vší umělecké obce české jméno Mároldovo objevilo v černěm smutečním rámečku!... 1. prosince 1898 zemřel L. Márold ve 33. roce tyfem, jemuž podlehl organismus, trpíei beztoho srdeční vadou. Umělecké časopisy če- ské dosud ještě občas paběrují v bohatém od- kazu tohoto umělce mnohostranného a plodnéhu talentu, hrillantní, překypujíci tvořivosti, novy- rovnatelného illustrátora, krestíře pevného, ele- gantního tabu, půvabného a hýřivého akvare listy. Byl virtuosní mistr kresby a lehce naná šených svítivých barev. Jeho tužka dovedla vy- kouzliti několika tahy scény moderního života v plné jejich rázovitosti, jeho barva přiléhaia s lahodnou půvabností k roztomilým sujelům, jež čerpal na pařížských boulevardech, v salo- nech, divadlech, velkých společnostech, všude, kde seházel se elegantní pařižský svět. Jeho produktivnost byla úžasná, jeho technika stále vartuosnější a svítivější. Dnes, po deseti letech. můžeme již definitivně odhadnouti jeho veliký význam a cenu. Co nápodobitelů, co kopistě přišlo po něm, a nezmohli se na víc, než na bezmocnou a šedivou manýru, na vzdálenou ša- blonu, marně se snažící vyvolati zdání podob- Zcela kromobyčejny byly přeď deseti lety všeobecná účast a intensita zármutku nad
#26 alto_textblock #26
nosti.
#27 alto_textblock #27
náhlým Mároldovým skonem. Cítilo se příliš živě, jaký skvělý, silný, svěží a radostný talent jím odchází právě ve chvíli, kdy začínal vítězně dobývati světa. A světa dobýval tenkrát Márold doslovně: lichotilo naší pýše, naší národní hrdosti i uměleckému sebevědomí, že přední pařižská nakladatelstva derou se o Mároldovo spolupracovnictví, že svělové listy získávají jej za skvělých podmínek za prvního illustrátora, že nejrenomovanější literáti francouzští považují za čest, když jejich díla český illustrátor uvolil se doprovázoti svými bravurnímí kresbami. A přece tento „Pařížan“, jehož individua- lita umělecká tam, do města světla, krásy, ruchu a života především tihla, tam se uplatnila a roz- vila v netušené skvělosti, zůstal výraznýma vroucně cíticím českým umělcem. Tenkrát, ve chvili jeho náhlého odchodu před deseli lety, příliš intensivně tkvělo všem před očima jeho poslední, veliké, geniálny rozvržené dílo, směle a bravurně provedené panorama „Bitva u Lipan“, populární v pravém a nejkrásnějším smylu slova. Márold, vrátiv se z Pařiže do svojí milované Prahy, pokryt slávou a zahrnut i hmotnýmí úspěchy, jež se dostavily nikol lehce, teprve po tuhé práci a úporném probíjení mladého falentu, hodlal se tu usídlit trvale. Blahodárný vliv Hynaisův, jehož byl bez odporu nejlepším žákem, tolik mu svědčil, že chystal se k novým velkým pracím, pomýšlel na nový pro- jekt panoramatu, hovořil o návratu k malbě ole- jové, toužil vytvořiti svoje „ehef d'oeuvre“ Všiehni jeho přátelé tušíli vysoký jeho vzlet — a všechny tyto naděje rázem zmařila těžká ruk smrti. L. Márold byl „šťastným umělcem, poně- vadž byl naivním umělcem“, jak o něm trefné řekl K. B. Mádl. Jeho hezká hlava nebyla ob- tížena reflexi a fantasie neprodírala se namá- havě mezi balvany nemaliřských vědomostí. Me vřelý cit, úžasně postřehující a receptivní oko. závidění hodnou ruku a vkus i takt, jaký nikde není na prodoj. Jeho umění jest přímým, bez
#28 alto_textblock #28
prostředním výrazem a ovocem jeho doby. Proto byl umělcem celým a proto jeho upominka zů- stala trvalá a neměnná.
#29 alto_textblock #29
vč-
#30 alto_textblock #30
Různé zprávy. Zavraždění malíře Steinheila Z Paříže, 30. listopadu. Nový vyšetřující soudce afére Steinheilové natídil, aby mrtvoly malie Steinheila a jeho tchyně paní Japyové byly exhu- movány a soudním lékařem ještě jednou ohleddány. Má býti zjištěno, nalézají-li se v těle stopy jedu. Hiroh Steinheilův byl včera na hřbitově v Bourg la Rteine otevřen a rakev dopravena do morgue. Dr. Balihazar přikročil hned k obledání rrtvoly, ta však se najě- zala již v tak pokročilém rozkladu, že ohledání nemělo žádného výsledku. Zjistilo se, že nádobu s vnitinostmi, které byly při první soudní pitvě mrtvoly Steinheilovy vyňaty a domněle uloženy v morgue, nelze nalézti. Zajímavý výsledek očekáví se od pitvy mrtvoly paní Japyové, jež byla současně na venkově exhumována. Kdyby se u mrtvoly sku- tečně zjistilo roztržení sleniny, dalo by se souditi že proti paní Japyové bylo užito velkého násilí. Zvá- ště se má zjistiti, zdali osoba nevelké tělesné síly jako paní Steinheilová, mohla obě osoby zardousiti i kdyby obě osoby bývaly před tím narkotisovány Vyšelřující soudce André chce zároveň zjednati jasno co lze souditi o versi, že Steinheil byl zardoušen v noční hádce s jistým domácím přítelem. Naciona- listické listy neváhají prohlašovati, že tímto domá- cím přitelem jest nedávno zemřelý spisovatel Ema- nuel Arěne, jehož poprsí má býti odhaleno právě na Korsice. Již jeho převezení do nemocnice krátce po 31. květnu zavdávalo tehdy podnět k různým do- mněnkám. Zároveň budou znalci prozkoumány sklenice,z nichž rodina Steinheilova večer dne 30. května pila. Ráno byly v nich nalezeny jen malé zbylky, jež se nechaly vyschnouti, ale vymyty sklenice nebyly a nalézají se mezi corpora delicti. Soudí se, že pa- ní Steinheilová svého manžela a mat- ku buď otrávila nebo omámila a pak z pomeci důvěrníka byl inscenován zločin. Ve skleni- cích bylo asi narkolikum a nešťastníci byli asi za- rdoušeni v bezvědomí. Tomu nasvědčují různé okol- nosti a některé momenty ze svědeckých výpovědí Couillarda a Marietty Wolfové. Večer dne 30. května podala paní Steinheilová zcela proti svému zvyku manželu a matce rum. Dala si také sama donésti do své ložnice sklenice. Dále byla dle prvního protokolu mrtvola Steinheilova,
#31 alto_textblock #31
jenž paní Steinheilové dle jejich výpovědí spěchao na pomoc a při tom byl usmrcen, nalezena v po- loze, která podobné situaci nenasvědčuje. Tělo byle odvráceno od dveří, vedoucích k pokoji pí. Steinhei- lové. Ruce visely volně po obou stranách. Hůl, ktere prý Steinheil použil k obraně, neležela však na prave straně, nýbrž na levo od těla. K těmto okolnostem. jež nedošly náležitého povšimnuti, přistupují výpo- vědi Couillarda a Wolfové. Couillard udává. že paní Steinheilová si dala sklenice přiněsti do po- koje, že nedlouho po zločinu dělala pořádek ve své skříňce na léky a některé láhvičky vyhodila a ko- nečně že hůl, nalezenou u Steinheilovy mrtvoly, mu- sil sám (Couillard) večer dne 30. května na rozkar paní Sleinheilové přiněsti do jejího pokoje, poněvadž. jak tvrdila, prý se bála. Marietta Wolfová potvrzuje některé tyto údaje, ale v druhém soukromém vý- slechu učinila výpovědi, které její bývalé paní silně přitěžují a nasvědlčují, že snad ví ještě více, než pro- zatím chce říci. Udala předně, že paní Steinheilová svému man- želu byla často nevěrnou a to s jeho vědomím. Paní Steinheilová volila své milence jen mezi boháči Wol- fová označila některé blíže. O Bordérelovi mluvila při tom s velkou úctou. Pokud se týče styků pí. Stein- heilové s presidentem Faurem, prohlásila váhavě že neví nic jiného, než že Faure ke Steinheilovým chodíval. U jiných prý sama něco „viděla“, ale l de nic neviděla, nechce prý také nic říkati. „Co jste viděla?“ tázal se zvědavý zpravodaj „Journalu“. Od- pověď byla tak drastická, že ji ani ve svém listě ne- uvádí. Wolfová pruwvila dále, že dle jejího mínění vra- žda nebyla spáchána ani k vůli loupeži, ani z po- msty. Ukrásti nebylo v domě Steinheilově co a ne- přátel manželé neměli. Wolfová soudí, že pí. Steinheilová měla pomec- níka, klerý čin provedl. Tento pomocník však se ne- smní hledati v nižších třídách, s nimiž pi. Steinheilová nikdy nic neměla, neboť „tito lidě neplatili“. „Cherchez dans le grand“. Za doplněk k těmio vý- povědem Wolfové o tajemném pomocníku, jenž se musí hledati „dans le grand“, lze pokládali výsledek šetření „Petite Rěpublique“. Zalím co pí. Steinheilová pod jménem své přítelkyně Prévostové v „Logis vert“, zeleném hnízdečku lásky, přijímala Bor- děrela, měla ještě jiného přítele. Tento přicházel v ne- přítomnosti Bordérelově, jenž byl v domě zván slrýe Paul. Pí. Steinheilová jej milovala a zároveň se ho bála. Byl to krásný muž mezi 30 a 35 roky, velký a se světlým knírkem. Neodcházel nikdy za dne. Jméno jeho počiná písmenem E. Ve vile „Belleville“ byl sousedy pokládán za manžela madame Prévostové alias Steinheilové. Malít Steinheil, jenž občas také přicházel, byl vydáván za jejího bratra. Bordérel
#32 alto_textblock #32
jak řečeno, vystupoval jako strýc Paul. Steinheil je mrtev, strýc P'aul přihlásil se sám a jest povznešen nad veškeré podezření. Kde zůstal „E“, „manžel“? Pí. Steinheilová počíná ve vězení hráti svou ko- medii zase od počátku. Když ji dcera opět navštivila, pravila jí, že její výpovědi byly šílonstvím, jen první sdělení o třech maskovaných mužích v černýcn kafla- nech a ženě s červenými vlasy jest prý pravdivo. Na to žádala, aby jí dcera přinesla jehly, že bude šíti prádlo pro chudé děli. Naproti zprávám některých listů, že president Faure byl otráven, byl otištěn protokol, podepsaný 5 lékaři, v němž se jako bezprostřední příčina smrti Faurovy uvádí výron krve do mozku při současném ochrnutí pravé strany těla. Tehdejší ministerský předseda Dupuy sdděluje, že Faure již dávno trpěl srdeční chorobou a obával se náhlé smrti. Varova! prý se silných nápojů. Zdali se varoval také jinýca „radostí“, které byly při jeho věku nebezpečny, neví. V témže číple „Matinu“, jež toto sdělení přináší, po- tvrzuje se také skutečnost, že paní Steinheilová večer dne 16. února 1899 byla v Elyseích vzpomínkou pro- slulébo matíře, jehož jméno se však neuvádí. P'aní Steinheilová zaslavila se v atelieru malířově, než se odebrala ke svému „velkému“ příteli“ do Elysef,a nabídla se, že presidentovi vyřídí pozdrav. Za dvě hodiny na to byl Felix Faure mrtvelou. Z Paříže, 30. listopadu. „Temps“ uvádí z den- níku, zabaveného u služky Wolfové, že prvním mi- lencem pí. Steinheilové v tomto steletí (na dřívější poměry se Wolfová nechce pamatovati) byl jistý pa- řížský kupec. Tento poměr trval od roku 1902—190v. Nástupcem kupce byl jemný, ale ne příliš bohatý hrabě B., jenž byl v březnu t. r. propuštěn, načež příšel p. Bordérel. Uvedl se tím, že zaplatil 8000 fr. za dva obrazy domácího pána. Byl by koupil také třetí obraz, představující vnitřek aleliéru Důrerova. Tento obraz však byl krátce před tím zakoupen stá- tem. Bordérel platil také nájemné za vilu a každý den dostával účet za vydání. Mme, počítala mu slepi- čku po 25 francích a hrušku při dessertu po 20 fr. Starý pán platil bez řečí. Paní Steinheilová psala včera celý den ve vězení koncepty rozsáhlých vys světlení, jež chce předložiti. V lidu ujaly se dvé pří- ležitostné plsně, týkající se aféry, které dav každo- denně zpívá v malé uličce u vězeňské budovy. Couil- lard a Wolí, kteří jsou svými přáteli oslavováni, na- lézali se včera také mezi zpěváky. Couillard hodlá podati na paní Steinheilovou žalobu pro urážku na cti a také se chce domáhati na „Matinu“ náhrady škody ve výši 100.000 fr. K psychologii pí. Steinheilově podává zajímavá sdělení její příbuzný Eduard Japy v Beaucourtu, jenž ji znal jako mladou dívku, ale prerušil pak veškerá