Ročník XXXVII.

HOSPODÁRSKÝ LIS

Str. 5.

Skot herefordský

(obr. 3.) náleží k plemeni krátkohlavému. mezi skot výšinský, mezi středoevropské rázy strakaté; domovem jeho je anglické Hrabstv Herefordské ve východní části poloostrova valeského, odtud rozšířil se do hrabství Shrop, Warwick, Montgomery, Brecon, Staí- ferd a jinam. Původní kmen, z něhož tento skot by vyšlechtěn, vyznamenával se dojností a způ- sobilostí k tahu, byl barvy hnědé. „Pastýř Benjamin Tomkins účelným pářením zvlášt typického žírného útvaru tělesného, vypěstova začáteční kmen skotu zvláštní žírností se vyznamenávajícího, který v současnu celou Britanii krmnými voly zásobuje. Zavalité tělo, kryje červená a hněděčervená srst; hlava, krk, hřeben šíjový, hruď a dolní části noh jsou bílé. Krávy váží 51/2 q. Dojivost je skrovná, za to způ- sobilosť k žíru je výborná. Vemeno jest slabě vyvinuto. Srst na hlavě a na přídě vůbec kudrnatí, což poukazuje k tuč- nivosti. Zvířata dospívají velmi ranně. Pozoruhodna jest způsobilost k tahu, která spojujíc se s pev- nou a zdravou konstitucí a vlíd- nou, mírnou povahou, získala skotu tomuto všeobecnou oblibu a přízeň. Ve své domovině, pa- horkaté to krajině, vykonávají voly všecku polní práci, načež zžírněni zásobují jatky londýn- ské, kdež jemnovlákné, pěkně tukem prorostlé, mramorovaně. šťavnaté maso jejich se těší vyšší oblibě, než maso samotných shorthornů. Pro drsnější polohy hodí se lépe tento skot než sám short- horn, poněvadž jest otužilejšía skromnější. Též ku křížení s rázy, u nichž si přejeme zvýšiti žír- nost, aniž by tím dělná síla utrpěla, lze jej doporučiti. Po- kusy podniknuté v této příčině s rassou touto a se skotem bernským se dobře osvědčily.

o

Zpráva o stavu řepy v okrsku „Středočeského cukrovarnického

spolku.

Přednesl K. Eger, řid. cukrovaru a velkostatku v Oužicich, na valné hromadě Středočeského cukr. spolku, 17. září 1911 v Praze. A) Stav řepy v okrsku našeho spolku. Stav řepy v okrsku našeho spolku, zjištěný na základě došlých odpovědí na rozeslaný do- tazník: Na rozeslané dotazníky odpovědělo z 50 cu- krovarů 36. Řepní rozbory konány ve dnech 11 a 12. září t. r. a výsledek jest následující:

Cukrovkou osázená plocha obnáší u zmíněných 36 cukrovarů 52065 ha (loni 52196 ha); letošní osev jeví se býti o 0.25% menší. Rozborů vykonáno 1281. Odhadujeme-li prů- měrnou váhu jednoho vzorku na 5 kg, bylo vy- zkoušeno celkem as 64 q řepy. Průměrná váha jedné řepy s chřástem činí 412 g (loni 1017 g), váha bulvy samotné 261g (loni 546 g). Letošní kořen jest co do váhy o 52.19% menší oproti roku minulému. Největší vykázaná váha řepy obnáší letos 417 g (loni 870 g), nejmenší váha 170 g (loni 290 g). Sklizeň řepy po 1 ha odhaduje se na 139q, což oproti skutečnému výtěžku loňskému, totiž 334 q, odpovídalo by již dnes o 58.38% menši sklizni. Průměrná cukernatost řepy činí letos 17.329%

Obr. 3. Skot herefordský.

(loni 15.25%. jest tudíž letošní cukernatost oproti loňské o 2.7% větší. V jednom zkoušeném kořenu jest obsaženo letos 45.2 g cukru, (loni 83.26 g). Sklizeň cukru po 1 ha obnášela by tudíž letos dosud 24.07 q, (loni 50.93 q), což by odpovídalo dosud o 52.74% menší sklizni cukru po 1 ha. Cukerní výroba z letošních 52.065 ha u zmí- něných 36 cukrovarů by činila 1,253.204 q cukru, roku 1910 2,658.342 q cukru. Letošní produkce byla by dosud o 1,405.138 q, čili o 52.85% menši. Rozbor šťávy vykazuje následující průměrné číslice:

. ..

Nebude bez zajímavosti, uvedu-li zde některá data z katastrofálního roku 1904. Tehdy zodpovědělo dotazník 28 cukrovarůa udávaly: Průřiznou váhu bulvy 290 gr, (letos 261 gr). Odhadovaly sklizeň řepy po 1 ha na 169 q (letos 139 q), průměrná jakost byla 17.989 (letos 17.32%) a výnos cukru po 1 ha 30.227 a (letos 24.07 q). Úhrnný počet srážek od 20. dubna do 12. září 134.7 mm (letos 119.7 mm) při teplotě 16.9° C, (letos 18.1° C). Jest tedy letošní bulva menší o 37 gr čili o 12.41%, sklizeň řepy po 1 ha odhaduje se méně o 17.74%, jakost menší 0.66%, výnos cukru po 1 ha menši o 20.36% Naproti tomu jest ale letošní osev o něco větší než v roce 1904. a sice o 15 % B) Vzrůst řepy. Ohledně vzrůstu řepy, její nehod a škůdců dovoluji si uvésti násle- dující: S osevem řepy započato bylo po- čátkem měsíce dubna a ukončen týž všeobecně kolem 20. téhož měsíce. Řepa zaseta byla do suché půdy, a poněvadž též po celý měsíc du- ben téměř nepršelo, vzešly řepy velice nestejně, takže ještě na po- čátku května konstatovali jsme na 30% plochy úplně nevzešlé řepy, jež teprve po dešti dne 8. května se dostavivším vzešly. Následkem toho byla i kultura řep letošního roku velice nepravidelná. Při panujícím suchu v měsíci dubnu a na počátku května opozdil se i vývin vzešlých řep; v druhé polo- vině května bylo počasí sice deštivé, však dosti chladné, v měsíci červnu pak suché, takže i v tomto období řepa řádně vyvíjeti se nemohla. Ku všem těmto nesnázím přidružil se koncem června úporný škůdce řepy, mšice buráková, kterou skoro ve- škerá řepa napadena byla. Škůdce tento, způsobiv ohromných škod, jmenovitě na řepách mladých, po- zději vzešlých, zmizel teprve as po 20. červenci. Měsíc červenec byl sice poměrně vlhký — vykazovalť více než 70 mm deště. — Deště tyto ne- přišly však nijak k platnosti, jelikož se po každém dešti ihned vyjas- nilo, a následovala tropická vedra, takže spadlá voda se ihned zase vypařila. V měsíci srpnu panovala tato tropická vedra nadále, deště pak se v tomto měsíci nedostavily skorem žádné, takže řepa vůči le- tům normálním stále více a více zůstávala ve svém vývinu pozadu, a to tím více, jelikož její vegetační schopnost byla škodami mšicí burá- kovou způsobenými značně snížena, takže opozdění své by i při ide- álním počasí dohoniti nemohla. Též i v uplynulé prvé polovině září bylo počasí naprosto suché a mimo to dostavily se chladné noci. Řepa tudíž nikterak neprospívá, ba celý její vývin zdá se býti ukončen. Řepa pomalu dozrává. Zakrslá, zaschlá a předčasně dozrávající řepa ještě v poslední době napadena jest hromadně ještě jedním nebezpečným škůdcem, hrabošem polním, který spoustami ohlodaných řep, neučiní-li zde příroda sama přítrž — dílo zhouby dovrší. C) Vyhlídky na světovou sklizeň cukru. Jak z předu uvedeno, jest nám ve středních Čechách počítati s menší cukerní produkcí než roku loňského, a sice obnáší schodek 52.85. Domníváme se však, že toto minus v produkci cukerní bude spíše ještě o něco větší, a sice z následujících důvodů: Řepy jsou namnoze nestejné a nelze z těchto bráti správný průřizný vzorek, an spíše větší řepy do vzorku přicházejí; řepní pole nejsou

chemické: umělých hnojiv, krmiví řep, mléka, vod, moče, ornic, hlin, rud, hornln atd. provádí přesně a levně r. 1894 zal. Výzkumný ústav inž. chem. Frant. Herlesa, přísež. chemika v Praze-l., Na Příkoně 27 n. — Odborné porady

Rozbon

Letos: Loni: Sacharisace 22.16% 18.93° 19.19 % 16.54 Polarisace Necukry 2.97% 2.39 86.59% 87.37 Quotient 17.32% 15.25 Cukernatost řepy 0.902% 0.922 Šťávní faktor Uhrnný počet srážek v obvodu našeho spolku v období od 20. dubna do 12. září t. r. činí průměrně 119.7 mm, při průměrné teplotě 18.1° C, (loni 380 mm při průměrné teplotě 16.4° C).

Doporučujeme naším rodinám

Kolinskou cikorku