Srr. 4.

HOSPODARSKÝ LIST

Ročník XXXVI.

kládá k zákysu do kádí neb stírek vycemen- tovaných. Vzor takových stírek najde v ka- ždém lihovarním hospodářství, kde paří ře- zanku ke krmení určenou již ode dávna horkými výpalky a vše 12 i 18 hodin ne- chávají zakysnout a dobytek i po méně ja- kostné, však zakyslé, propařené a vůní spolu- naložených a sílivých krmiv prostouplé píci té by se utlouk. A jde mu k duhu! I malorolník podobnou ma- nipulací, místo výpalek s me- lassou a po pří- padě s přídav- kemještě jiného síliva (pokrutin) docílil by znač- né úspory a mohl by skrmiti i méně jakostná krmiva s nejlep- ším úspěchem. Píce nakládaná pro odstávčata se nehodí, do- stanou po ní velká břicha.

zavedením lam příznivého výsledku i v Ně- mecku. Ale i se křížením zebu (bos indicus maior) se skotem domácím provádí se na císařských statcích v Cadinen pokusy (obr. 2.). Císař německý poručil přivést zebu z Indie a kří- žit s ním dobytek domácí. Jeť znám zebu jako vynikajíci domácí zvíře Hindů, jest ve- lice skromný, houževnatý vůči vlivu podnení

Leč maso není však tak jemné jako maso našeho skotu, jest velice houževnaté, ne- zvyklé našemu žaludku. Tedy jako zvíře jatečné co do jakosti se ani z daleka nevy- rovná masu žírníků domácích. A to je ve- lice závažná okolnost, která mluví v nepro- spěch kříženců. Mléko zebu je sice velice bohato tukem a sušinou, ale krávy dávají ho tak málo, že jím sotva vlastní telata mohou od- kojiti. Doji- vost nestojí ani v střední cestě mezi zebu a sko-

tem.

Nové směry dobytkářství v Německu.

zavádí císař Vi- lém Il; jeť moc- nář tento nejen voják, ale duší tělem i hospo- dář, do kraj- nosti zabíhající ochranářská politika Německa, která říši té přivodila neobyčejný rozkvět, jest i jeho dílem. V nejnovější době do chudých krajů stepi Lüneburské, vřesovité to krajiny (obr. 1.), zamýšlí německé kruhy vládní zavést jiho- americkou lamu, zvíře to velice skromné, jež v Jižní Americe od starodávna používají jako soumara, jako ovce dojné i vlnařské i jako zvířete žírného. Maso poskytuje lama velice chutné, v Americe Jižní všeobecně pojídané. Poněvadž lama jest velice plodná a snadno se aklimatisuje, lze očekávat se

Obr. 2. Křížení

zebu indického se skotem na císařských doménách v Německu.

nevybíravým co do potravy; při tom je ve- lice dobromyslným zvířetem, k těžké práci zvlášť vhodným, silou vyrovná se nejlepším tahounům skotu evropských rac. Křížením oním zamýšlí se osvěžit krev skotu německé- ho krví úplně cizí, zamýšlí se jím docilit vyšší vzdornost skotu vůči nemocem, neboť zebu je oproti většině chorob úplně resistentní. Pravidlem dosahuje i vyšší váhy tělesné než skot domácí. Kříženci tak povstali jsou těžká svalnatá zví- řata, která dosahují i přes 20 q živé váhy, velmi dobře krmivo zužitkují a dají se snadno žírniti.

Křížením sice získáno zvíře zdravé a proti cho- robám vzdorné; ale kříženec ne- ní více ži- vým laktač- nim strojem jako vyu- mělkovaný skot domácí. Tuto „cho- robu“ kří- žení také odstraňuje, ale pro nás stává se tím zvíře hospo- dářsky bez- cenným. Chtělo-li by se použít krve zebu k osvěžení krve .skotu, mu- selo by se tak stát jen v nepatrném pří- měšku v čtvrtém a pátém až prokřížení a to ne pro racy dojné, nýbrž jen pro racy žírné, kde dojnost nepadá tak na váhu, tam pak by tělnatost byla jen vítána; nepatrným přiměskem krve zebí pak jakost masa by se též nepoškodila. Pro zvláštní tah dostačí nám koně - najmě těžší racy - tedy ani po této stránce zebu nijak nepostrádáme. Jan Čekal, studující na vys. škole zeměděl. ve Vidni.

roc

en Melicharovy secí stroje

poskytují všestrannou možnost upotřebení a naprostou záruku nerušeného vývinu plodin ozimových! w

Zádejte cenník novinek 1911.

Fr. Melichar, Brandýs n. L. největší česká spečielní továrna secích strojů.