ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d84faa80-71f8-11dc-9d80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
18. prosince 1904. Číslo 349.
#4 alto_textblock #4
může se ještě chlubiti důvěrou koruny, ale ně- jaké rozhodné odvety parlamentu odvážiti se nesmí. Na rozpuštění sněmovny není pomyšlení, poněvadž z nových voleb lepší parlament by ne- vyšel. Jak se věci nyní mají — vykládá pisatel — parlament nemůže nyní zmoci vládu a vláda nezmůže parlament; v slabosti jednoho spočívá síla druhého. A proto obě strany budou nuceny hledati dorozumění. To se také stane. Nebude se jednati, ale bude se vyjednávati. Němci ne- jsou prý už tak neústupni, jako byli do ne- dávna; bojí se možností, které by mohly na- stati. Také na české straně zápal pro obstrukei prý ochladl, poněvadž právě návrat k normálné oppostci způsobil vládě v rozpočtovém výboru rozhodnou porážku. Dr. Körber bude tedy nucer obrátiti se nyní k oběma sporným stranám. k Němcům i Čechům. Předpověď pro nejbližš budouenost zní tedy: vyjednávatl Ale v úspěch nového vyjednávání může z nynějších poměrů věřiti jen největší optimista. neboť jen ten může tvrditi, že Němci se v po- slední době stali přistupnějšími poctivému smíru Sám „Dzten. Pol.“, jenž horlivě podporuje poli- tiku vlády Körbrovy, píše o Němcích v jednom z posledních čísel: „Německé strany v roz- počtovém výboru ukázaly opětně, co jest jedi- nou pružinou každé jich parlamentní akce. Jen taková vláda, která slepě hoví jich požadavkům. třebas za cenu největší bezohlednosti k ostat- ním národům, může spolehati na jich pomoc. Ale ani taková vláda nebude vždycky jista jejich podporou, kdykoli půjde o nějakou ne- populární státní nezbytnost. S cynismem, který je známkou hrdosti a bezohlednosti německých hegemonů, jsou každý okamžik připraveni opu- stiti svého přitele a spojence, jakmile u nich vznikne podezření, že vláda jest ochotna vyho- věti též některé, sebe nepatrnější potřebě jie politiekých odpůrců. Tyto vlastnosti rakouských Němeů nutno míti na paměti, kdykoli se mluv o nových pokusech o dorozumění česko-německé V Praze, 17. prosince. (Parlamentn krise v Uhrách.) Hr. Tisza byl včera před svým odjezdem do Vídně v liberálním klubě, kdež opětně ubezpečil svě stoupence, že díle započaté provede až do konce. Hr. Tisza jes přesvědčen, že voličové při nových volbách dají za pravdu jemu a svými hlasy schválí násilnou změnu jednacího řádu. V pondělí bude uherská sněmovna odročena do počátku ledna. Počátkem ledna hr. Tisza požádá sněmovnu ještě jednou, aby mu povolila zatímný rozpečet. Jestliže oppo- sice opět zmaři projednání indemnity, bude sně- mevna rozpuštěna a nové volby se provedouv posledních dnech ledna. V téže schůzi liberálního klubu hr. Tisza předložil opis pamětního listu, o němž se zmíni ve včerejší schůzi sněmovní a jímž už dne 4. února 1899 varoval bar. Banffa, aby si ne- troufal parlament odročiti a bez svolení parla- mentu provésti věci, jichž svolení mu sněmovna odpírá. Šlo tehde také o provedení odvodu bez pariamentního svolení. Důvěrný přitel Banffův, jenž tehda posl. Rosenberga zpravil o úmyslech ministerského předsedy, byl pověstný Alexandr Jeszenszký, odrodilý Slevák, jenž z kance- láře ministerského předsedy stíhal nemaďarské národnosti, zejmena Slováky. Za Kol. Szella byl Jeszenszký z presidiální kanceláře přeložen do jiněho úřadu. Z liberální strany vystoupil opět posl. F Bolgár, hlavní redaktor „Budap. Tagbl. druhdy člen strany národní. Belgár nepřistupuje k žádné opposiční straně. Ze Zadru, 15. prosince. (B ar. Hande zůstane.) V dobře zpravených kruzích se pokládá za jisté, že baron Handel zůstane dal- matským místodržitelem. Cesta Nardelliova do Vídně nesouvisela nikterak s možnou demissí Handlovou. Nardelli jel poděkovat císaři z Leopoldův řád a dru. Körbrovi referoval o kro- cích, učiněných za účelem utišení bouře proti Handlovi. Ve Vídni nechtějí o propuštění Handlově slyšeti, poněvadž se obávají, že by se i jinde žádalo za propuštění zemských presi- dentů, hlavně pak nechtějí připustiti, že by místodržitel mohl býti vinen tím, z čeho jest obviňován. Z Dubrovníka, 14. prosince. (Srbský výkonný výbor) měl tyto dni schůzi, v níž ustanoveno, že oba dosavadní orgány srbsk strany v Dalmacii, totiž zaderský „Srbski Glas“ a „Dubrovnik“, přestanou od Nového roku vy- cházeti a na místo nich bude se vydávati dva- krát týdně v Dubrovníce nový orgán „Srbsk List“. — Poněvadž příštím rokem budou se v Dalmacii konati nové volby obecní, ustano- veno uzavříti kompromis s oběma stranami chor- vatskými, aby všechny obce dalmatské dostaly zastupitelstva srbsko-chorvatská. Z Rěky, 15. prosince. (Ruská hym n zapovězena.) V Sušaku u Rěky byl kon- cert ruského pěveckého sboru Nadeždy Slav- janské. Obecenstvo, nadšené ruskými zpěvy, žá dalo, aby sbor zazpíval též rüskou národní hymnu. Slavjanská však nesměla žádosti té vy- hověti, poněvadž okres. přednosta bar. Z maj zapověděl jí zpívati netoliko hymnu ru skou, nýbrž i slovinskou a chorvat- skou, ačkoli Sušak leží na území království chorvatského. „Novi List“ otiskuje otevřený list k přednostovi vnitra, dru. Sumanoviči, v němž se ho táže, jednal-li bar. Zmaič s jeho vědomím neb svolením. Ze Záhřeba, 16. prosince. (Obecn volby.) Vláda schválila již volby do obecního zastupitelstva záhřebského, také volby ve třetím sboru, v němž zvítězila čistá strana právaa proti nimž podán protest. Volba starosly bude se konati 20. t. m. Vládní rada Josef Tomič by jmenován komisařem, který má nově zvoleného starostu vzíti do přísahy.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 17. prosince.
#6 alto_textblock #6
Mezi spojenci. V Benátkách konala se včera schůze pořa datelského výboru prolirakouského táboru, kterát usnesla se podati protest proti zákazu táboru Mnoho policie bylo pohotově, protože se dělaly demonstrace. Jako odveta bylo nyní zakázáno v Benátkách provozování německých kusův.
#7 alto_textblock #7
Ještě k pohřbu Krügerově. Při pohřbu Krügerově v Prelorii mluvil po kněžích, o jichž projevu jsme se jíž v od- poledníku zmínili, ještě i Schalk-Burgher, Dew a Botha. Za pohřbu vypáleno bylo na příkaz krále angliekého — 21 ran z děl, jako poslední
#8 alto_textblock #8
pozdrav zesnulému. Pohřbu zúčastnili se dele- gáti ze všech částí jižní Afriky i delegáti vlád a osad. Špalír tvořilo nanejméně 30.000 občanův a občanek.
#9 alto_textblock #9
Nový zase ráz affery Syvelonovy. Affera Svvetonova jeví se zase již v no vém částečně světle. Správně, nekonstatujeme lak bez úmyslu, učinili jsme tudiž, když jsme po zkušenoslech učiněných s přepínáním drey fusovských listů varovali před tím, aby všechna jich sdělení brána byla za pevnou minci. Včer Menard sám, ač stojí dnes v táboře jejich, po- přel zvěst s velikou určitostí před tím opakova- nou, že Syveton dopustil se i zločinu prol kličíeímu životu a že tím ohrozil i život ne- vlastní dcery svojí. Dnes dokonce vyskytla se osobnost, jež popírá i ostatní obvinění Syveto- novi za vinu kladená. Jest to doktor Bornay, jenž prohlašuje, že pan Menardová už jako mladičká dív- ka jednou tvrdila, že ji Syveton znásilnil a že její tvrzení, jak se dokázalo, tehdážbylo lživým! S na- cionalistické strany dnes dokonce tvrdí se opětně, že Syveton byl zavražděn. Při tom uka- zují lísty ty i na zmíněné prohlášení takově Bornaye, jenž dodává ještě, že choť advokáta Menarda jest vůbec ženou nervosní, hallu einacemi trpící. Mimo to prohlašuje také vdova Syvelonova — úplně v odporu s dosavadní mi »zaručenými« zprávami listů vládních — že jakživa manželi svému nehrozila rozvodem a že sama přičítá smrt jeho nikoli sebevraždě, nýbrž náhodě. Zrovna tak ale daleko zdá se z druhé strany zacházeli »Libre Parole«, kteráž naznačuje dnes že Syveton byl otráven z podnětu svobodných zednářů. Rochefortův »Intransigeant« pak tvrdí, že byl Syveton omámem narkolickými prostředky a že vypuštění plynu mělo jen pravou příčinu smrti zakrýti. Rochefort ovšem v polemikách nebývá vždy úzkostlivě bedliv pravdy. Vedle toho ale seriósní, ač jinak royalistický » Soleil« mluví o »zednářské vraždě«. Naproti tomu radikální a socialistické listy vyzývají ministra spravedlnosti Vallea, aby celý výsledek vyšetřo- vání o smrti Syvelonově bezohledně uveřejnil Vzhledem prý na pikle nacionalistův, kteří po- znovu pronášejí nejškaredější podezření proti svobodným zednářům, vládě a vládním stra- nám, nelze prý nyní bráti žádného ohledu na rodinu Syvetonovu Clémenceau píše ve své »Au- rore«: »Pro rodinu Syvetonovu má se věc nyní takto: Buď byl Syveton zločincem, jenž chtě sebevraždou uniknouti trestu, aneb byl svobod- nými zednáři za pomoci vlády zavraždén. Ne- zbývá tudíž nie jiného, nežli — dí radikální se- nátor — objasniti veškeré okolnosti Syvetonovy smrti. Rovněž my, ať již k nelibosti těch nebo oněch, varujeme před tím, by vynášen byl def- nitivní soud v záhadné afféře této na základě »sdělení«, pronesených jen ve strannické a váš- nivě této kampaní pařížské, ať pronesených z té neb oné strany. Bude zapotřebí daleko důklad- nějšího vyšetřování, nežli jako bylo dosavadní ledabylé zkoumäní příčin smrti Syvetonovy, než bude afféra úplně a nestranně objasněna. A ta- kovou reservu o jeho výsledku sdíleti budou zajisté s námi všichni, kdož nejsou v určitých službách.
#10 alto_textblock #10
Prof. dr. Jiři Guth: „Cestou na světovou výstavu do St. Louis“. Nemohl věru šťastněji v život býli uveden zají mavý podnik „Česká Uranie“, vytknuvší si z účel popularisování vědy a. umění přednáškami svělelnými obrazy, nežli včerejší causeristickou před- náškou prof. dra. Jiřiho G utha. Slovutný překladatel Lotia, Zoly, Theuriela, Tinseaua, Bourgela a auto četných půvabných novell, jež podepsal pseudonymem Jarkovský, jest i pilným cestovatelem, pokud arci dovolí mu středoškolské prázdniny. Dvě třetiny všeho světa zbrousil náš Guth dozajista; v kraje některé pak zavital i několikráte, jak ve svých cestopisných studiích vzácné ceny nejedenkrát napověděl. Sta vzpomenouti jeho „Causerií z cest“, „Silhouett léman- ských“, „Na pokraji Sahary“, „Kanadských epištol“ „Obrazů z Tunisu“ — a čtenáři dojista vynoří se sym- patický zjev autora těchto děl, (řebaže ve skromnosu své ustupoval vždy do pozadí. O prázdninách letošních, neznámo po kolikáté vydal se dr. Guth do Ameriky, tentokráte na výstavu v St. Louisu. A tato cesta byla předmětem včerejš interessantní přednášky, ke které se benevolentně byl uvolil. Konviktský sál velice pěkně byl obsazen, třeb že doba předvánoční nebyla právě nejpříznivější pro přednáškový večer. Jméno Guthovo slákalo však ve- liký okruh posluchačů, kleří znamenitou přednáškou jeho nejen se pobavilí, ale i poučilí, Pan dr. Guth přistoupil bez dlouhého prologu hnod in medias res; ani netušíce oeili jsme se, uneseni jeho liení na palubě nádherného parníku severo- německého Lloydu „Korunního prince Viléma“, který vyplul z Brém, aby na rozdíl od dlívější cesty do Nového Světa, kterou ještě zvěčnělý Náprstek vy- kenal za 40 dnů, dorazil do Nového Yorku za sedm dní. Sotva že parník odrazil od břehů a plavčík na- posledy dal s bohem pevnině, když zmizel maják brémský i mys Bisard (vše zvětšeno v kolorovaných obrazech skioplikonem), seznámil nás pan přednáše- jící s životem na lodi. Ohromnost jeji překvapuje: tu jsou salony a jídelny s luxusním přepychem zařízené pro několik set osob, nebo nedozírné promenády na palubě, knihovna, lodní tiskárna, coiffeurova officina — vše úpravné a vzhledné jako v zámožném domě. Také několik pohledů na moře pro variaci přelétne bílou stěnou, než objeví se na ní obrázek spiše zen- revý — plavčík, vítající mávajícím šátkem břehy No- vého světa. Připluje lodka lodivoda a nedlouho polom zjeví se pasažerům světoznámá socha „Svobody“ ... Jen tak letmo upozorní cestou pan přednášející novoyorský prátr — Coney Island (vráti se k němu obšírněji pozdějí) a už vystavuje na odiv velkolepou stavhu brooklynský most, kolos mezi mosty světo- vými. A již zavádí nás do Nového Yorku a ukazuje závratné, dvacetiposchoďové jeho budovy, význačné a umělecky cenné stavby. Provádí nás ulicemi pátou, sedmou, stopětadvacálou, ukazuje paláce žurnálů novo- yorských, budovu pošty, ulici finanční („„Ualstreed“). nádhernou kathedrálu sv. Patrika, ohromné hotely divadla počtem asi 100 a všeho druhu, bohaté obsa- hem svým museum městské v Central parku, lajíc skvosty umění fénického a řeckého, a řadu jiných pa- mátností. Roztomilým způsobem oživuje svůj popis čelnými reminiscencemi a vlastním pozorováním, jee
#11 alto_textblock #11
vrcholí v bystré a případné charakterislice živola Ame- ričanů. Snad k vůli oddlechu uvedl pan dr. Gulh po- sluchače do centrálního parku, uprostřed Nov. Yorku. znamenitých to a nezbytně nutných plic tohoto lid- ného mraveniště. „Den cesty ku projilí sotva by stačil,“ uvádí a proto as spatřujemé na hlavní pro- menádě, takřka dvacet metrů široké, dámy, projíž- dějící se na způsobných koleskách, v aulomobilech a pod. Do znamenitostí parku také nás pan před- nášející zasvětil, upozorniv na jehlu Kleopatřinu, na nádherně fontainy, hudební pavillony, hrobku gene- rála Granta a podobně. Jak byl dříve již napověděl uvedl posluchače i do práteru novoyorského — Coney ísland, mořských to lázní, k nimž druží se snad cele město zábavných a originálních místností bizzarn architektury. Zejmena rázovitým v tom směru jes Luna Park a Kraj Snů, jež jsou i charakteristickým pro ráz zábav a výši umění, možno-li tak nazvati dosti výstřední nápady Američanů. Po krátkém oddechu v poutavé svě přednášce pokračoval p. dr. Guth v cestč své na výstavu do St Louis, zabočiv malou exkursí na pohádkovitý kra lisíci ostrovů na řece sv. Vavřince, do Filadelfie a od- tud pak cestou po dráze do St. Louis. Zdle dospě k cíli cesty. Nemohl arci než v nejnutnějších rysech načrtnouti skizzu světové výslavy, předveda před zraky posluchačstva ohromné ony paláce, o jichž di- vech a zázracích četli jsme v časopisech hotové le- gendy. Zmíniv se o oblíbeném svém koníčku — olym- pických hrách na výstavě pořádaných — skončil za bouřlivého a neutuchajícího potlesku. Třebaže před- náška jeho vyžádala si plných dvou hodin, interess byl takový, že jen nerado sc posluchačstvo rozchá- zelo. Škoda, že slovutný cestovatel obzoru tak širo- kého a intelligence veliké, tak zřídka kdy ze svých bohatých zásob vědomostí a zkušenosti podá několik přehoušlí posluchačstvu. Jeho roztomilé podání, po- pulární styl přednášky a sonorní přednes jsou hleda- nými vlastnostmi při přednáškových večerech. A pan dr. Guth, jak v rozmluvě své s námi doznal, na- posledy, vyjma arci včerejška, přednášel — přen šestnácti léty. Príliš dlouhá pausa, kterou bohdá l- skavě nyní napraví, přesvědčiv se, že najde legie žá- dostivého posluchačstva. Podotkli jsme v úvodu, že „Česká Uranie“ učinil šťastný počátek přednáškou prof, dra. Gutha. Proro- kujeme jí, slihnou budoucnost a přízeň obecenstva Řada obrazů skioplikonem promítaných (tušíme 110) velice pěkně provedených, reprodukována byla bez vadně a čistě.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy.
#13 alto_textblock #13
— Výkonný výbor národní strany svobo- domyslné konal včera svoji schůzi. Předseda říšského klubu poslaneckého dr. B. Pacák po- dal zprávu o minulém zasedání říšské rady. Po zevrubné debatě byla zpráva dra. B. Pacáka s jednomyslným souhlasem vzata na vědomí. — Německo-liberální vítězství. Listy něme- ckého kasina jsou u vytržení nad úspěchem, jejž podařilo se jim dociliti sněmovní volbou v měst- ské skupině karlovarské. Všeněmecký kandidát dr. Schreiter tam propadl, i zvolen většinou asi 390 hlasů obecní starosta v Karlových Varech Ludvík Schäffler. Němečtí liberálové vy- vozují z toho, že nastal obrat ve smýšlení ně- meckého voličstva, jež od Všeněmců se opět od- vrací a opělně počíná se kloniti ke straně, jejíž pevný hrad od čtyřiceti let již německý dům na pražském Přikopě. Liberální vítězství karlovarské nedá se podceňovati, neboť v minulé volbě byl tam zvolen kandidát všeněmecký učitel Hofmann 1407 hlasy, kdežto liberální protikandidát jeho, známý professor dr. Fournier, obdržel pouze 406 hlasů. Však dovozovati z toho na obrat ve smýšlení německého voličstva vůbec, zdál se nám býti jednáním poněkud předčásným. Je pravda, že Všeněmci v minulé právě době seč mohlise namahali, aby se v očich slušných lidí učinili nemožnými. Skandály Wolfovské, rozbroj mezi frakci »Alldeutschů« a »Ostdeutschů« a vůbee více než pochybná osobní kvalita parlament- ních zástupcův této strany sympatie k nim sotva rozmnožila a posilnila, však že by bylo utrpělo valně politické učení jejich, o tom zjevy z poslední doby nenasvědčují. Naopak, páni Všeněmci, i kdyby třeba v zápasu volebním všickni padli, těšiti se mohou v každém případě z toho, že podařilo se jim přiměti ostatní frakce německé pokořiti se myšlence, kterouž bychom bez pochybení v nomenklatuře nazvali prostě — pruskou. Němečti nacionálové — abychom užili slov Schönererových — krvavými metlami donutili chaboduché liberální a pseudonacionální takové německé kreatury s měkkou páteří po- kořiti se myšlence všeněmecké. Dnes neni valného rozdilu mezi jednotlivými německými stranami, pokud jde o politiku nacionální a pro nás Čechy nad míru lhostejno, kdo z kterého německého tábora urve mandát. Německé sou- ručenstvo naproti nám bez rozdílu stejně »ušlech- tilými« je naplněno pocity a jestli antisemité a potom někteří velkostatkáři se starorakou- ským cejehem v tomto sdružení nepovznesli se ještě k názorům bývalého rytíře světelského, liší se za to všickni ostatní od zjevných Vše- němců jedině tím, že pravé své smýšlení z opa- trnosti před světem té doby ještě tají. V srd- eích těchto spojenců v ohledu politicko-nacio- nálním je plná harmonie. Sehreiter nebo Schäffler — to nám Čechům Hekubou. Leda, že jsme ze zápasu, jenž sveden mezi oběma kandidáty, z autentického pramene zvěděli, co jsou pražšt Němci Němcům v Rakousku vůbec a Němcům v Čechách zvlášť, jaký veliký význam na zá- pasech, jež se odehrávají v této zemi, má zml- něné již — německé kasino v Praze. Vykládal o tom velmi obšírně a důkladně pražský exportén rukavic a německý vůdce a poslanec pan So- bitschka, jenž, aby pomohl panu Schäfflerovi k vítězství, s drem. Eppingrem zajel si do Kar- lových Varů a do Jáchymova. Pan Sobitschka snažil se dokázali, že bez Němců pražských pozbylo by Němectvo v Čechách nejpevnějšía nejspolehlivější opory. Všechny snahy německo- národní že v německém kasině nalezly vždy nejochotnější a nejobětavější podpory. Bez hou- ževnatého národního odporu Němců pražských, bez nadšení jejich pro věc německo-národní po- zbyli by Němci v Čechách nejdůležitějších ústavů a institucí kulturních, pozbyli by university, jež by se neudržela, pozbyli by divadla, pozbyli by celé řady zařízení bojovných, jež ne snad pouze za sebe, nýbrž za všechny Němce v Če- chách vrhají se v zápas s bezohledným ne- přítelem. A Všeněmci prý všechno to zničiti se snaží. Potvrzujeme panu Sobitsehkovi, že měl pravdu, když v Karlových Varech takto mluvil. Co by bylo z Němců, kdyby nebyla
#14 alto_textblock #14
v jejich rukách na přiklad Česká spořitelnaa kdyby nenalezali opory právě v těch, jimž Vše- němci vypověděli »boj na nůž« — kdyby ne- měli po svém boku židův, jejichž hlavním tá borem je jak známo — německý dům. Že připomenul pan Sobitschka též příkladné oběta- vosti německých jednotliveův i německých ústavů v době chabrusu, je pouze dokladem k tomu, že liberálové tak rychle nezapominají na dobré služby kapitalistův německých, proti nimž ted Všeněmci nesvědomitě štvou malé německé lidi. Patrně že všechno to bodří občané a volič v Karlových Varech a v Jáchymově uznalia hlasy své dali kandidálu liberálnímu. — »Ústřední sbor« rakouských zeměděloů pokračuje ve své agitaci pro dra. Körbra a jeho vládu a snaží se využitkovati agrárního hnut mezi rolníky na podporu politiky, jejímž zá- stupcem je v nynějším kabinetě hrabě Buquoy. A žel, že nalezl poměrně dost hejlů, kteří mu ředli na lep. Mezi jinými přihlásil se též s pe- tičním šimlem zmíněného sboru hospodářský spolek v Kamenici n. L. Je to smutné, že agitace tohoto druhu vůbec je možna mezi lidem naším a že podobnými, ovšem pořád ještě jen ojedinělými připady vládě a národním od- půrcům našim nadhání se voda na mlýn a zavdává příčina ke klamné domněnce, že skutečně lidu českému již páteř měkne. Příčinu toho, že našli se lidé, kteří svésti se dali vídeňskými přáteli rolnictva, vysvětliti možno ovšem stavovskou agitací, jež na ujmu věci všemu národu společné neminula se účinkem ve velké části našeho rolnictva. Ne bez příčiny varovali jsme před stavovským rozbíjením ná- rodního celku, jenž u porovnání s mocným ne- přítelem drobení nesnese. Předpovídali jsme také, kam povede agrární ruch, jenž vybočil z mezi zdravých a pozbyv ekonomického podkladu, nabyl rázu politického, dnes patrno, že mez českým rolnictvem počíná se da- řiti tomu, oč své doby marně p - koušela se vláda v rolnictvu ně- meckém. Vždyť přece je známo, že my- šlenka rozbit a zničit národní vzdor pěsto- váním zájmů hospodářských, není nová. Po- kus v tomto směru učiněn byl nejdříve mezi Němci. Minulo od té doby sice již mnoho let, však čtenářstvo naše připomene si dojista snahu, zří- diti mezi německými rolníky zvláštní stranu sel- skou, připoutati k ní později rolníky české ubít tim agitaci národní zde i tam. Němcům při tom ovšem nebylo by se stalo nic, oni by byli na svých národních právech škody neutrpěli, neboť tonuli tehdy a tonou dosud v přebytku těchto práv. Bylo ale namiřeno na opposici naši a ta měla býti zároveň s německou učiněna nemožnou; zápas měl býti — jak tehdy euphe- misticky říkali — převeden z pole národního na pole hospodářské. U Němců ale agenti této politiky, jak známo, špatně pochodili. Marně se namahal v tom směru »německý sedlák« hrabě Hans Ledebour, marně se namáhali jeho pravá ruka pan Watzka i ředítel hospodářské školy kadaňské pan Schneider. Němečtí rolníci sami udusili ve svém středu tuto agitaci, jejíž jednatelem v českých kruzích byl již tehdy známý pan Alfons Šťastný z Padařova. Po dvaceti letech tatáž osudná poli- tika vzkřísena v rolnictvu českém, a hle, dnes již nalezají se lidé, kteří na lep jdou nastrčeným vídeňským pomáhačům nynější vlády. Jsou t ovšem — jak jsme již z předu řekli — pro- zatím jen zjevy sporadické, jichž se vůdcové agrárničtí snad sami lekají, však nechť se nemýl, rozpoutané proudy stavovskou agilací zadrželi se nedají autoritou páně Práškovou a Ratajovou- Co dnes je případem ojedinělým, stane se z nedlouho věcí obecnou a zvrácené učení, jež ztotožňuje zájem všeho národa s jednou jeho vrstvou, neodvratně zlé poneee ovoce, nezmou- dří-li v čas ještě rolnietvo naše a výhost nedá směru, jenž prospěchů hmotných mu nikdy ne- přinese, za to ale velice poškodí věc všeho národa. — Německý »Volksrat« a návštěva škol. Publikace německé národní rady z poslední doby jsou nemálo zajímavé. Jedna z nej- zajímavějších obírá se také návštěvou školn v německých školách na jazykovém pomezi kdež prý velice polevila a sice, jak p. dr. Titta ujišťuje, z té příčiny, že nedbalá prý návštěva na českých školách buď zcela promijena aneb jen velmi málo trestána bývá. Této okolnost používají prý lehkomyslní rodičové německých, aneb německé školy navštěvuji cšch dětí (tak doslovně píše třebenická cen- trála »Volksralu« !) k tomu, aby pro své děti do- dosáhli týchž výhod tím, že je posílají do české školy. Projevuje tudíž německý »Volksrat« úmysl učiniti v té příčině podání k zemské školní radě i vyzývá »interessované strany«, aby všecky známé jim případy s uvedením příslušných jmen a číselů »Volksratu« oznámily, mimo to však u příslušné okres. školní rady je udaly. Není pochyby, že každá úleva, zvláště pak zanedbání návštěvy školní jest úlevou aneb zanedbáním školní výchovy a tudiž zhoubné. Proti snahám ke zvýšení návštěvy školní čelícím, jako hnutí zásadně šlechetnému, nebylo by tudíž lze ničeho namítati. Avšak právě pohnutky německého »Volksratu« jsou co do šlechetnosti velice cha- trné, nehledě ani k tomu, že návštěva českých škol by mohla německému školství zrovna v Če- chách sloužiti za vzor, jak nasvědčují známé školní výsledky českého školství, německému stále jestě nedostižné. Vzhledem k tomu, že německé oby- vatelstvo v Čechách vykazuje dvakrát vyšší pro- cento psaní a čtení neznalých, než obyvatelstvo české, bude asi poměr návštěvy školní i na české straně nutně a značně příznivější než na německé. »Volksratu«, jako strážci návštěvy školní nejde také o návštěvu uvnitř »uza- vřeného«, nýbrž jen o to, »kleté« pomezí jazy- kové. A tu při jeho chystaném zakročení u zem školní rady neměla by zemská vyučovaci správa přehlédnouti jeho výslovné doznání, že vedle německých dětí ve školách německých jsou ještě také jiné »děti německé školy navštěvující«, totiž české. Je známo, že těchto děti v přemno- hých, ba v největší části německých škol na ja- zykovém pomezi jest většina. Němcům ovšem nemilý zjev, přestupování těchto dětí do škol přirozeného jich jazyka českého, jest skutečnou pohnutkou nejnovější školní akce »Volksratu«, jenž při tom prozrazuje skutačný stav národnost- ního poměru návštěvy německých škol, z nichž na jazykovém pomezi málo která by měla práv
#15 alto_textblock #15
existence, kdyby svrchovaný pedagogický zákon »české dítě do české školy« byl také zákonem v skutečnosti platným. — Odpovědi na úvahu prof. dra. bar. Wiesera o německé berní poplatnosti v Čechách vyšel právě ve »Sborníku spisů politi- ckých a národohospodářských« ná- kladem J. Otty sešit prvý. Odpověď jest nadepsána: »Národnostní poplatnost a zem- ské hospodářství v král. českéme. V úvodě praví za redakci »Sborníku« dr. Lad. Dvořák: »Když německá veřejnost z práce prof. dra. bar. Wiesera činila dle úmyslu a pří- mého podnětu autorova vážné a smělé důsledky politické, objevila se potřeba podrobiti soustavu a výsledky šetření prof. Wiesera přesné kritice věcné a řetězem dat, pokud tato v oboru po- platnosti dle národnosti lišené vůbec jsou do- stupna, dojíti k závěru, plynoucímu ze střízlivé pravdy. Ústřední výbor Národní rady požádal brzy potom, když práce Wieserova vyšla ve zvláštním otisku, kruh znalců, aby podjali se tohoto, věru oblížného úkolu; podnět odpověděti v době nedlouhě zvláštní prací na knihu Wiese- rovu byl umožněn jen obětavostí pánů autorů«. Odpověď obsahuje na počátku všeobecnou úvahu, zda oceňování břemen dle národnosti vůbec jest možno a proveditelno, dále uvádí stručný obsah pojednání Wieserova, načež promlouvá pan dr. Theodor Živanský o otázce berní poplat- nosti dle národnosti a p. dr. D. Krejč! zajíma- vou mluvou čislic a fakt vyvrací nepravdu Wiese- rovu o domnělém zkracování Němců v hospo- dářství zemském. Tento významný spis, vydaný ku podnětu Národní rady, jistě dojde rozšiření ve všech vrstvách národních. — Slovanské umění. Dilo několikaleté práce, svoji studii o dilech ruského »sochaře mudrce«, nedávno zesnulého Marka Matvějeviče Antc- kolského, dokončil právě a odevzdal veřej- nosti professor dr. Ant. Šnajdauf. Čtenáři »Nár. Listů« z několika ukázek, jež svého času při- neseny v ranním feuilletonu, poznali vzácný způsob, jakým si vede český vykladač a cenitel velkého ruského mistra. O Marku Matvějíči nebylo dosud mnoho hluku na současné veřejnosti, jak světově, tak i ruské. Filosof »ukládající svoje my- šlenky ve mramor a bronzi«, myslel mnoho o veli- kosti Slovanstva a Ruska. A to je nota, která tou dobou netuze »leží« vyvolavačům hodnot na trhu idejí a práce. »Jestli dnešní lidé nedo- vedli pochopiti, že Antokolskij jest z největších umělcův, kteří se mezi námi zrodili, pak nutno, aby všechen materiál jeho děl (galerie Antokol- ského) zabezpečen byl v čas pro ty, kdož bohdá lépe budou viděti, cítiti a pojí- mati«, napsal ruský kritik Vladimír Vasiljevič Starov. Česká kniha o Antokolském bude svého druhu první, (v komisi Fr. Řivnáče), přibližujíe duchu a obrazotvornosti své doby dílo ne- pochopeného dosud mistra. Antokolskij »podává v kameni a kovu tragedie, dramata, epopeje, hymny, dumy« a vykladatel jeho tlumoči tu velkou poesii výtvorů plastických prostřed- kem svého výstižného slova. Zobraziti slovem zákmity života, vnitřního lidskéhoa slovanského života vyjádřené v těch plochách, čarách, světlech, stínech a formách, je úkol, který si autor postavil, jež mistr my- slitel dovedl vdechnouti odporu »nejtvrdšího prostředku!« Kniha Šnajdaufova, o jejíž hod- notě zůstavujeme soud péru povolanému, pro- vázena je 24 názornými obrazy plastik. Autor je svému dílu sám nakladatelem. — Národní rada česká. Ústřední výbor Národní rady konal řádnou schůzi dne 16. t. m. za předsednictví dra. Herolda a přítomností no- vých členů pp. dra. Vaníčka, dra. Podlipného a měst. radního V. Brože. Předseda uvitav přítomné sděluje, že z pozůstalosti p. stav. rady Tereby odevzdáno Národní radě 150 K, začež usneseno vzdáti rodině zesnulého dík. Na to sděleny došlé dopisy. Přijati byli delegáti ústřed- ního sboru spolků vojen. vysloužilců pp. Em. Neuman a F. E. König, sekce obvodních a obec- ních lékařů bude pozvána na sjezd samosprávný, rovněž tak i spolek zemských úřadníků. Dále přijati delegáti Svazu českosl. studentstva pp. L. Müiler, V. Kyjovský, J. Hoffman a N. Prell za členy valného sboru, rovněž přijati delegáti Zemské jednoty českého katolického duchoven- stva pp. Jan Pauly a A. Svojsík a delegáti České obce sokolské pp. JUDr. J. Scbeiner JUC. Fr. Mašek, E. Waraus a Karel Pokorný. Vzhledem k vánočnímu nákupu prohlašuje ústřední výbor, že jest třeba, aby naše česká veřejnost obstarávala své potřeby u našich českých řemesl- niků, živnostníků a obchodníků. Vyhověno bylo žádosti tělocvičné jednoty » Sokol« v Lounech a usneseno obeslati přednášku o Ná- rodním kolku. Potom projednány návrhy kol- kovního výboru a sehváleno bylo opatření, ne- dávati kolek na úvěr, v náhradu za to zvýšena provise na 3 proc. Dále usneseno požádati samosprávné sbory, aby příslušným způsobem pečovaly o rosšíření kolku, schválena byla sazba kolku a usneseno vydati znovu doplněné po- učení. Potom přednesen zápis o valném sboru moravského odboru, který byl sehválen. Přípis okresního výboru ve Velvarech, který upustil od svého sjezdu, vzat byl na vědomi. Když pro- jednány ještě některé záležitosti, z nichž mnohé odkázány výboru kolkovnímu a odboru jazyko- vému, byla schůze skončena. — Starostenský sbor v Přiboře měl dne 1b. t. m. v Národním domě příborském druhou svou schůzi na níž zastoupeno bylo 23 obef. Průběh i výsledek schůze této znovu dosvědčil výhod- nost této organisace. Když byl tajemník města Příbora, p. Bohuš Lepař schůzi zahájil, pří- tomné uvítal a novým pánům účastníkům k důle- žitosti starostenských sborů ukázal, předal ad hec zvolenému panu předsedovi, starostovi Fr. Neusserovi z Klokočova, předsednictví. Tento ihned přikročil k vyřízení programu. Po čilé debatě, k předneseným referátům se pojícl, usneseno jednosvorně: 1. za zástupce příborského starostenského sboru pro valnou schůzi všech starostenských sborů zvolen p. MUDr. A. Hrstka ze Stramberka. 2. Přijata resoluce ostatních sborů starostenských, která zní praesidiu posla- necké sněmovny ve Vídni i předsedovi minister- stva v příčině šetření zákonů a rovnoprávnosti. 3. Schválena akce politického spolku „Lípa“a 50 českých měst čelných na Moravě v příčině vynucení českých výnosů od místodržitelství mo- ravského. 4. Veškeré obce okresu vracejí ně- meckému zemskému výboru v Brně rozeslané,