ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7761efa-54c5-4c71-94b8-4acaf9d4cb80
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3 alto_textblock #3
Cís‘o 14.
#4 alto_textblock #4
které slouží neproduktivním účelům, 3. povinné, národní a světské vyučování, 4. zrušení soukromých­ bank a ponechání jediné banky státní, 5. jedinou přímou a progressivní daň, 6. liqui- daci národního dluhu, 7. zrušení stálého vojska, 8. zmenšení doby pracovní, 9. rovnost volebních práv a vyznačení platu členům parlamentu. Ostatní dělnictvo stalo se jen Trades Unio- nisty a nepřálo si do konce ani žádného ochranného­ zákonodárství dělnického více, spoléhaje na moc odborových organisací. Šlechetné jednání to nebylo, i kdyby nikdy neukázaly se odborové organisace nedostatečnými,­ poněvadž Uniemi chráněna jest jen jedna část dělnictva, druhá, hlavně dělnictvo neučené a méně inteligentní, vydíráno jest stále, jednak kapitalisty a pak i dělníky učenými. Poměry sami přesvědčily však Trades Unionisty, že u cíle ještě nejsou, a že přece jest jim nezbytné, býti sociálními demokraty a or- ganisovati znovu vlastní politickou organisaci dělnickou. Již v r. 1894 na sedmadvacátém sjezdu anglických Trades-Unions v Norwichu vyslovili se delegáti 240 hlasy pro uzákonění osmiho- dinné doby pracovní a 219 hlasy proti 61' pro sespolečenštění půdy, výrobních prostředků i obchodu.­ President tohoto sjezdu, Delwes, pravil tehdy: »Naše stará zbraň — stávky — patří minulosti — naší novou zbraní jest zákonodárství­ a jediným prostředkem, který přinese nám konečně rozřešení hospodářských problémů, jest společenství prostředku výrobních.« A John Burns řekl: »My Angličane jsme hrdi na svoji rovnost politickou. Ale co máme z politické rovnosti,­ dovoluje-li ekonomická nerovnost bohatým vzíti chudým všechny prostředky životní?« A letos šli již mnohém dále. Před několika dny konaný odborový sjezd v Anglii uznál, že ekonomická rovnost není k dosažení bez vlastní politické strany dělnické, ba, že ani nynější postavení­ anglického dělnictva nebylo by možné v budoucnosti uhájiti. Usnesl se, by vlastní politická­ strana byla Trades Uniovými spolky zbudována­ a to v době nejkratší. Nastupuje tedy anglické organisované dělnictvo­ starou socialistickou cestu, na níž ne jen jemu, ale všemu dělnictvu vůbec kyne lepší zdar. *
#5 alto_textblock #5
Slovo k soudruhům v XV. volebním okresu a zejména v Táboře. Velice často jeví se nám za nutné, ostré kritice podrobiti činy různých korporací a jednotlivců. Odsuzujeme-li nepřístojnosti a nepěkné­ vlastnosti u našich protivníků, musíme se jednání podobného vyvarovat, ba přičinit se dobrým příkladem o přechod k lepšímu. Nemohli­ bychom nikdy udržeti ani sebe lepší zákony­ a nařízení, kdyby sami byli jsme špatnými. A proto nutné jest, abychom pracovali ve svých rodinách, spolcích a organisacích k tomu, aby špatné naše zvyky a vlastnosti byli vymýtěny. Musíme své vlastní jednání a chování podrobiti velmi často autokritice a ohlédnouti se, zda život v naší rodině, v dílně, ve spolku a všude vůbec jest způsobný k přesvědčení našich protivníků­ o opravdové touze po vzdělání, svobodě a rovnosti. Položme sobě otázku, jakými příklady ve své rodině přičinili by jsme se o spokojený život rodinný. A tu tak mnohý dělník, a snad v domnění, že také soudruhem jest, musí přiznat,­ že probděním dlouho do noci při hře v karty, přičinil se jen o větší bídu, rozháranost v rodině, že před dětmi mezi ním a manželkou padla slova, která nejsou s to, aby u dítek vážnost k rodičům zvýšila, a aby čerpaly z nich dobré naučení. — Podívejme se dále do dílen, jak tu jednání své řídíme a poznáme, že i tu neodpovídá zásadám dělnickým. Ve spolcích našich a organisacích práce naše nepostupuje také tak, jak jest žádoucno. Jedna nebo dvě přednášky za rok (a ty ještě slabě navštíveny) neb nějaká ojedinělá schůze veřejná neb důvěrná,­ nedostačí zuboženému duševnímu stavu našeho dělnictva, aby je přiměla ku vzdělání a poznání sama sebe; k tomu potřebí jest práce pilné, úmorné, avšak tím více nutné a cenné. Časopis dělnický, který veliký vliv na výchovu­ naší má, jest vzhledem k počtu našeho členstva a příslušníků jen velice poskrovnu vyhledáván,­ ba mnoho jest rodin našich dělníků, v nichž před dělnickým časopisem přednost
#6 alto_textblock #6
má leda jakýsi škvár druhu »Kříže«, »Maria«, či »Nár. Politiky« a totéž je i s kalendářem. V knihovnách spolků našich pravidelně vyhledávány­ nejvíce knihy ceny více všední, a knihy, z nichž čerpati lze opravdu vzdělání a poučení, zůstávají netknuty. Ještě mnoho a moho máme sobě vytknouti, avšak pracujme alespoň prozatím k nápravě uvedených tu chyb. Vyhněme se jak v rodině, tak v dílnách i ve spolcích těm stále »trpěným chybám« a dokažme svými skutky, svým pevným a poctivým charakterem, řádného dělníka důstojným, že touha po lepším žítí, volnosti, pokroku a rovnosti se v nás vžila a že jsme schopni za tyto vznešené idee bojo- vati a pro ně i obět přinésti. A. Voleman.
#7 alto_textblock #7
Z českého jihu. — Zdařilá schůze sociálních demokratů v Třeboni. Národní »dělníci« třeboňští svolali na minulou neděli veřejnou schůzi lidu a pozvali­ za referenta Stříbrného z Vídně. Soudruzi naši chtěli si od něj dát vysvětlit špinavou vídeňskou­ aféru a dostavili se za tím účelem do schůze v počtu na Třeboňsku dosud nevídaném. Přišli z Lomnice, Stříbrce, Mláky atd., takže s třeboňskými čekalo jich na otevření sálu o 2. hod. odp. nejméně 200. Na škole však, kde měla se schůze konat, vysel plakát, že Stříbrný ochuravěl (??) a schůze se odkládá na den 5. října. Reptání nebylo konce a poznámky, které lid činil, jistě by si p. Stříbrný za rámeček­ nedal. Třeboňští soudruzi tušili však jak to Stříbrný vyvede, připravili tedy pro ten případ schůzi důvěrnou. Zde referovali soudr. Dvořák, Radosta a Silha. Po různých poznámkách účastníků­ schůze, usneseno jednohlasně zasiati schůzi vídeňských soudruhů dne 22. září následující telegram: »Shromáždění dělníci, živnostníci a rolníci z Třeboně a okolí na důvěrné schůzi v Třeboni, kteří vlastně přišli jsme na veřejnou schůzi národních sociálů, jenž se však nekonala pro nedostavení se Stříbrnýho, který měl refero- vati: »Jakou má býti česká politika«, ale ochuravěl prý — posíláme Vám svůj pozdrav a sympatisujeme s Vaším bojem školským i volebním­ a voláme: Ať zkvétá a vítězí sociální demokracie!« Schůzi předsedal soudr. Radosta. + Na stavbě hotelu »U tří kohoutů« pracuje­ se i v neděli. Pan Pfefferman dosáhl prý k tomu povolení od živnostenského úřadu. Živnostenský úřad patrně málo si všíma, jak si stojí poměry, když uděluje povolení k porušení nedělního klidu, ač dělnictva nezaměstnaného jest v Č. Budějovicích několika set. I sami ti, kteří v neděli nechal pan Pfeffermann pracovati, zaháleli v týdnu, vinou samého stavitele, že nedovedl­ je řádně rozestavěti, aby měli u stavby místo. — Zbožní hříšníci. Milosrdnou sestru Niko- letu, jeptišku v budějovické nemocnici, potkalo neštěstí. Jednoho krásného dne poznala, že není již čistou nevěstou Kristovu, ale nositelkou em- bria, které se v ní vyvíjí v kloučka neb v dě- vušku. Kdo tím vinen? Jeptiška říká, že člen Marianské kongregace, František Bezectný, který byl v nemocnici hlídačem. Ale Bezectný protestuje.­ Onehdy přiběhl do dílny, z níž byl svého času dělník v nemocnici, a žádal jej, aby šel dosvědčit, že on se sestrou Nikoletou nic neměl. Byl tedy hadem některý jiný zbožný hříšník? .. . Upozornění stavebníkům. V neděli, dne 28. září, o 9. hod. odp. koná se v hostinci »U soudku« v Široké ulici měsíční schůze skupiny­ stávebního dělnictva s důležitým programem.­ Jest nutné, by všichni členové, zejména však výbor byli na místě. + Milosrdná pani. U paní Šenderové, majitelky­ zámečnické a strojnické dílny v Č. Budějovicích,­ sloužila služka, nalezající se v požehnaném­ stavu. Ač celý čas, pokud mohla pracovati, stav její paní Šenderové nepřekážel, vyhnala ji okamžitě do tmavé noci, když dostavili­ se u ni bolesti, a to v jediné sukni a bez kabátu. Služka porodila uprostřed chladné noci beze vší pomoci, sebrala své dítko, ovinula je jedinou sukní a odebrala se hledati pomoc a ochranu v nemocnici. Ale zde čekalo ji nové překvapení. Zde zas to byla milosrdná sestra, která chovala se k ní necitelněji než zvíře; prohlásila­ nelidsky, že v noci nesmí býti do nemocnice­ nikdo přijat a nechtěla pustit ustydlou a vysílenou dívku s dítětem přes prah. Dívka byla by se stala i s dítětem obětí lidské necitel­
#8 alto_textblock #8
nosti, kdyby nebyli přišli strážníci, kteří po dlouhém boji s černou sestrou, když se vší rázností vystoupili a pohrozili jí, zvítězili, a donutili­ zamračenou zakuklenku k ústupu. Byl již také nejvyšší čas, neboť ještě nějaký okamžik­ kdyby byla vzdorovala, nežila by již služka ani dítě. Takový pořádek je v té naší nemocnici! Jednou pošlou odtud nevinné lidi bez příčiny postrkem, jindy zas nadělají caviků, než příjmou tam člověka, který klesá již mdlobou­ před samým prahem, jako by výlohy s nemocnicí spojené platili samotní lékaři Arn- stein a Mautner, anebo ta cituprázdná jeptiška. Zde jest nezbytně třeba zjednati pořádek, nemocnice­ není skrýší, v níž by ze potají prováděly­ pletky, třeba milostné, jak v jiné zprávě uvádíme, ale jest pro nemocný lid a ten nesmí býti, než je do ni vpuštěn na smrt utýrán. Paní Šenderová také na svoji citlivost a lásku k bližnímu asi nebude nyní hrdou, neboť tak nesmí se zachovati člověk ani ku zvířeti, jak ona ku služce se zachovala, která musela ji a na ni čistit a činit jí každé pomyšlení. Slyšeli bychom rádi, co soudila by ona o paní, která učinila by totéž některé její dceři v cizině. Ale to naše panstvo je již takové, že milejší je mu pes anebo kočka, než chudý Člověk, který se na ně musí dřít, aby, nesežrala je špína anebo jiný neřád. A paní Šenderová snad také ku kočičce anebo pejsku byla by milosrdnější. - Bezohledný kantinský. Poslední dobou dochází stezky na kantinského Kadlece v Hardt- muthově továrně pro špatnou míru a že vše si nechá příliš draze zaplatiti. Uzenářské zboží odebírá odtud, kde mu dají nejvíce nádavkem a zboží ať jest jakékoliv. Jeho paní si také dosti Často nevidí do úst a myslí, že smí svou rozpálenou krev schladiť si na kom se jí zlíbí.. Připomínáme panu kantinskému, že sám, pokud jako dělník zaměstnán byl v továrně, vracel pivo dosti často, ale nyní se nestydí činit dělnictvu to, co dříve odsuzoval. Pane Kadleci, pomocí dělnictva dostal jste toto místo a jest-li nebudete lépe jednat, budou dělníci vědět, jak se vás zbavit. Smlouvou s Vámi vázáni nejsou. Pozorovatel. + Klerikálové cituji Komenského. Tak jako Hus neb Havlíček Borovský našli »milost« u mnohých katolických kněží, anebo jako Koperníkova­ sluneční soustava zvítězila nad Římem, dovolává se i »Stráž« Jana Amose Komenského, nenacházejíc nic kloudného u lidí svých vlastních.­ Cituje z něj: »Spolků nevázaných jako jedu se střež; kazíváť dobré mravy špatné hovoření«.­ Vezmou-li však stoupenci klerikální myšlenku tuto za svou? Špatným spolkem tím je hlavně Petrův, kde štvou se ženy proti mužům,­ děti proti rodičům a učitelům a mnohé spolky růžencové. Za času Komenského také jen takové řádové a řeholní spolky existovaly a pak jezuité. + Pod čárou v druhém čísle klerikální »Stráže« píše milým bratřím katolickým »Bu- dějovičan«, který studoval prý jen trochu na gymnasiu (sedí tedy ve vodňanské kaplance ne- právně), o povinnostech katolického muže,, z nichž ovšem jest dle jeho potřeby také ta, nebýt členem žádného spolku, který není kleri- kálním. A tam namlouvá pan »Budějovičan« ovečkám o stálosti římské církve. K čemu pak ale ty stálé novoty, panáčku, když jste tak ustálenými? K čemu každou chvíli nějaká nová kostelní skladba, k čemu ta hudba v kostelích vůbec, k čemu zvonění, k čemu marné zlatem a drahokamy hýřící cáry, k čemu vše jiné odkoukané­ budhismu a k čemu modloslužby, u starých pohanů původně se ujavší? Víte, že všechno toto původní křesťané neznali a Kristus sám, jako světskou marnost to zavrhoval? Znáte dějiny římských papežů, jejich životopisy atd.? Můžete věřiti ještě, po tom všem o pevné ustálenosti­ v církvi? Žádná věda neb instituce na světě neprošla tolikerými změnamy, mnoho-li jich vyšlo z Říma. Proto pomalu s tou flintou. + Katoličtí tovaryši nesmí do kostela. Poděkovali za toto se mohou jedině svému vlastnímu spolkovému orgánu »Stráži«. Táž píše: »Bratří, navštěvujte jedině místnosti, kde vyvěšen jest náš časopis »Stráž«. Nuže v kostelech­ vyvěšena není a snad ani by nebylo strpěno, aby vykládal tam někdo výbojný list klerikální; jsou tedy povinni katoličtí tovaryši, vázáni slibem poslůšnosti ku svým představeným,­ kostel nenavštěvovat.