ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d6a9e950-8d4d-11dc-bd57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
27. ledna 1909. Císlo 27.
#4 alto_textblock #4
protestuje proti zákonu Axmannovu a prohlašuje, že bude vždycky hájili práv českýeh minorit. Potom bylo rokování uzavřeno a generální- mi řečníky zvoleni: posl. Hubka pro a posl dr. Renner prot. Generální řečník proli posl. Renner (něm. soc dem) kritisuje jednání ministerského předsedy a cho- vání křesťansko-sociální říšské strany, která nezaují- má stanovisko k česko-německé olázce a praví, ž jediným forem k tomu je lidový parlament, jenž mů- že nalézti základ ke kompromisu. Česko-německá otázka v Čechách jest otázkou jedné korunní zemo a nic nebylo by nepříznivější, než kdyby zástupei télo korunní země sešli se na tajných konferencích, kde by se nejen neshodli, nýbrž kde by se prolivy do krajnosti přiostřily. Německo-české vyrovnání mů- že býti uzavřeno jen v celém parlamentě, poněvada nelze děle snášeti stav, za něhož obyvalelstvo říše s 26 miliony lidí dává si diklevali politiku otázkamí nápisů a clázkami úřadní řeči jednollivé země. (Hluč ná pochvala u soc. dem., odpor u něm. radi- kálů a něm. nacicnálů.) Právo jazyka jest nám posválným právem jed nollivce a národa, avšak pouhým jazykem a mlu vením nemůžeme žíti. V německém místě v Čechách. o nějž vede se všestranný boj. v Trutnově, vyhodllo voličstvo poslance Wolfa německé dělníký na hranice saské a místo nich přišli dělníci čeští. Myslite-li si, že vaše národní povídání nám imponuje, pak se velmi mýlite Z vás ozývá se vědomí národní viny. (Hlučná po chvala u soc. dem., odpor u německých radikálů Poslanci Kroy, dr. šl. Můhlwerth a dr Michl utkali se v prudké hádce s někte rými sociálními demokraty. Trvalý hluk Naskytne se nám ještč přiležitost, abychom na zá Mladé čislic posvílili si na vaše národní otázky Celá říše trpí tím, že v jediném území nechce na- stati mír. Proto musí v tomto parlamentě spojiti se k součinnosti zástupci všech tříď u národů. Aby tente spor byl nestranně rozřešen, musí spolupůsobiti ob- jektivně při tomto díle míru a o tom, kde odepře svou součinnost, bude uznáno, že nepřeje si míru. (Po- chvala.) Jest nemožno, aby tento proces pralahova! se do nekonečna. Musí býti rozřešen v ústním veřej- ném řízení a sněmovně bude při tom rozhodovati Hlavní věcí v záležitostech národních nejsou otázky úřadního jazyka, nařízení a nálezy, nýbrž hlavní věc. jest hospodářský rozvoj národa a zvláště sociálně po- litické zákonodárství, péče o každého syna národa Zatím
#5 alto_textblock #5
co se přete o buml několika setstadentů, ubírá se na tisíce nezaměstnaných dělníků za hra- nice a vy tomu neuvěříte dříve, až všichní němečti nezaměstnaní ze všech českých průmyslových obvodů přijdou se sami na pražský bum podivati. Vaše řeč o naší, jak pravíle, národn zradě zůstavuje nás lhostejnými. Stav, ve kterén rozhoduje národhí pěstní právo, nepřivedl měšťácke strany ani o krok dále. (Hlučná pochvala.) A proto jsme syti vaší demonstračn politiky venku mezi lidem a vaší demagogické politiky návrhů zde ve sněmovně. Chceme, aby pěst- ní právo nahraženo bylo skutečným právem. Apelu- jeme v zákonodárném sboru na zákon. To jest jediná cesta, chceme-li dospěti k cili. Na to bylo jednání přerušeno Posl. Rybář podává k předsedovi dolaz pro vylíčení postupu policie vůči slovinským studentům, jak je podal předseda. Toto vylíčení, které se snaží policii ospravedlniti, jest naprosto ne- správné. Zvláště kritisuje, že byli vyslechnuti pouze policisté a ne také poslanci, kteří událost viděli. Mistopředseda Pogačník odpovídá, že tento dolaz oznámí předsedovi. Posl. Waldner obrací se proti odpovědi, jakou dal místopredseda Zázvorka na včerejší jeho dotaz Dle této odpovědi bylo by spílání studentům pod a ochranou immunity. Řečník tudíž se táže, zda názor místopředsedy Zázvorky jest názorem předsednictva. Místopředseda Pogačnik odpovídá, že osobně nemůže dáti vysvětlení, poněvadž řeč hr. Sternberga ani neslyšel, ani nečetl. Ostatně oznámí dotaz místo- předsedovi Zázvorkovi a předsédovi. Příští schůze v pátek o 11. hod. dopol.
#6 alto_textblock #6
Pilné návrliy podali poslanci: Josef Sláma a soudr. ve příčině vnitřníh jazyka úřadního u poštovního ředitel- stv“ v Praze. Navrhuje se, aby jazykový výnos vydaný ministerstvem obchodu pražskému reditelstv poštovnímu, byl jakožto nařízení protizá konné od- volán. Klofáč a soudr. o činnosti spentů provokatére Fe službě stální policie. Dr. Benkovič a soudr. ve příčině reformy zá ležitosti obecní policie. Dotazy podali poslanci: Buříval a soudr. na ministra vnitra ve pří čině praxe konfiskační v královstv české m. Malik a soudr. na ministra vnitra a správee ministerstva spravedlnosti ve příčině boykotového hnuti proti Němcům v Čechách
#7 alto_textblock #7
jsou v první řadě úvahy finančně-politické, totiž aby bylo zabráněno tomu, aby selské pozemky nebyly potahovány k pozemkům panským, čímž by unikly t. zv. řádné kontribuci. Hledi se upra- viti selské dávky vůči vrchnostem a zajistit selské držení; ba začíná se, ovšem jen zatím na státních statcích, s rozvazováním poměru vrehnostenskopoddanského (t. zv. systém Raa- bův). Vydává se robotní patent r. 1775, kterým stanovena nejvyšší míra roboty na tři dni v tý- Veškera snaha a činnost Marie Terezie smě řuje k dosažení „nejvyššího blaha“ státu a pod- daných; to jest také eílem jejích reforem. Svo štěstí panovnické shledávala v lásce svých pod daných. Proto Marie Terezie tak příkře se sta věla proti t. zv. filosofiekým vladařům, kde prí jest všechne jen strojené a umělé, a mezi které v první řadě čítala ovšem svého nepřítel Friedricha Velikélro (a ke kterým se k jejímu největšímu zármutku klenil i vlastní její syn. Josef II.). Již pouhé slovo filosofie budilo v ní jakýsi vnitřní odpor. V jednom z dopisů svým dětem vyslovuje se o filosofii takto: „Nevážím si nikterak tak zvané filosolie, která záleží pouze v tom, že na ničem nelpíme a nic nemilu- jeme, ani divadlo, ani lov, ani tanec, ani zá- bavu. Zdá se mi, že takové lidi jest spíše polito- vati, než jich následovati, poněvadž o tolik ra- dostí mají méně.“ Naproti tomu svůj režim po- kládá za něco naprosto přirozeného, nikterak strojeného a doporučuje jej svým nástupcům. Takovým také směrem se mělo nésti vycho- vání jejich dětí. Sama dávala instrukce pro vý- chovu jejich a moment náboženský stavěla ob- zvláště v popředí. Zejména princům se mělo dostávati pečlivého vychování; jediné vhodné povolání pro ně jest prý služba vojenská. Na- proti tomu měla se obmezovati výchova prince- zen na trochu francouzsky, hudby a společensko zběhlosti; jejich přirozené určení jest prý man
#8 alto_textblock #8
dnu. —
#9 alto_textblock #9
želství.
#10 alto_textblock #10
Z výboru pro změnu jednacího řádu.
#11 alto_textblock #11
Z Vidně, 26. ledno. (K. k.) Výbor pro změnu jednacího řád pokračoval dnes odpoledne v povšechné rozpravě o návrhu referentově. Posl. Choc pravil, že změna jednacího řádu může býti provedena jenom se souhlasem všech stran, ni- koli však majorisováním. Návrh Miklasův, aby zvýšen byl počet podpisů na pilných návrzích, jest velice nebezpečný a ni- kterak nechrání práva národnostní. Rovněž i doda- tečný návrh tohoto poslance k § 68. jednacího řádu podstatně obmezuje interpelační právo poslancá. V polemice oproti posl. Pacherovi prohlašuje řečník. že místopředseda pražského poštov- ního ředitelství porušuje zákon a že dopustil se činů, které musí býti přísně disciplinárn polrestány. Pravil li posl. Pacher, že bývalý ministr finane Kaizl přijal četné české ůřadníky do tohoto ministerstva, zapomněl dodati, že následujíeí ministr financí Böhm-Rawerk české úřadníky zase vyhodil. Posl. Seilz praví, že reforma jednacího řádu mus býti provedena tak, aby jednak menšiny byly chrá- něny před znásilněním, jednak aby zabezpečena byla dělnost poslanecké sněmovny. Posl. Slojan prohlašuje, že poslanci kalolicko- národní přeji si dělnost poslanecké sněmovny. Aniž by prejudikoval stanovisku své strany k podaným návrhům, prohlašuje, že bude hlasovati pro zahájení podrobné rozpravy. Posl. dr. Adler praví, že jde reformě jednacih řádu o to, ztížiti zbytečnou frivolní obstrukci. K obstrukci smí se sáhnouti pouze tehdy, jde-l o životní otázky národa. Taková obstrukce jes ovšem organicky spojena s existenčními podmínkam parlamentu. Zpravodaj posl. dr. Steinwender prohlašuje v doslovu, že kdyby se s jednacím řádem cbtělo čekati lak dlouho, až bude v Rakousku rozřešena národnostní otázka, bylo by to vyloučeno již proto. že dle názoru řečníkova národnostn olázka v Rakousku nikdy rozřešenn nebude. Mluví proti návrhu Choce na přečhod k jednacímu pořadu a prosí výbor, aby na základě jeho návrhů přešel do podrobného rokování a přijal návrh Pernestorfera, dle něhož se referent vyzývá. aby zpracoval návrhy, kteréž členové výboru pro jednací řád již podali anebo do 6. února snad ještě podají a aby je předložil výboru v novém referátu na počátku podrobné debaty. Na to vykonáno hlasování, kterým se ná- vrh Choce všemi proti 4 hlasům za- mitá a usneseno zahájiti podrobné rokování na základě návrhů, které podal zpravodaj dr. Stei- wender, jakož i návrhů, které do 6. února nově budou podány. (Návrh Pernerstorfera.) Na to schůze skončena.
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. ledna. (Bar. Bienerth a pilné návrhy.) Bar. Bienerth zaujal k činnosti poslanecké sněmovny pohodlné stano- visko. Parlamentní činnost je potřebna národům rakouským, slátu rakouskému, nikoli však úřad- nické vládě. S tohoto stanoviska posuzuje také pilné návrhy, ktoré se nyní ve sněmovno projednávají a jichž počet stále vzrůstá. Jeden z členů nynějšího kabinetu vysvětlil to zpravo- daji „Sl. polsk.“. Zkušenost prý poučila, že starostlivá péče dřívějších vlád o dočasné nah úplné odvolání pilných návrhů nesla špatné ovoce. Vyvíjela se prý tímto způsobem stálo patrněji soustava parlamentního vyděračství (5) Některé skupiny podávaly pilné návrhy, jak by na vládě vymohly úslupky rázu sice obecnélio ale přece takové, aby zvýšily populárnost na- vrhovatelů a zabezpečily jim mandáty. Několik poslanců si navyklo, aby ve veřejnost pokládala za jakési ,krotitele“ vlády jen proto, že na své pilné návrhy sebrali dvacet až třicet podpisů ve sněmovně. Nynější vláda se proto prý rozhodlu chopiti se jiné politické methody. Jsou-li ně- které strany neb někteří poslanci tak lehkomy slní, že chtějí tratiti čas na malichernosti, ač na jednacím pořadu jsou vážné předlohy, ať jej tratí. Jejich deklamace nebudí nikde pozornosti. Rozpravy o pilných návrzích konají se před prázdnými lavicemi. A potáhnou se tak dlouho, dokud strany, jimž záleží na životě parla- mentu, samy se nevzpamatují a energicky se nevzeprou proti utracečům drahocenného času. Bar. Bienerthovi je ovšem snáze než parla mentním ministrům. Má po ruce § 14. a v nej- horším případě modrý arch s ministerskou pens také ho neuvede v nesnáze. V Praze, 26. ledna. (Vlašská fakulta a Slovinei.) Slovinský tisk věnuje největší
#13 alto_textblock #13
Hudba. + Z Blodkovy pozůstalosti zpíval pan Kretsch- mer v koncerté spolku českých žurnalistů tři písně které způsobily pravou sensaci. Mají svou historii Kolem roku 1860, když Blodek byl profesorem na pražské konservatoři, zamiloval se do krásné blon- dýny, která tehda žila a žije dosud v Brně. V zá- palu mladické lásky napsal pro tuto vyvolenou svého srdce Blodek 13 písní, jednu krásnější druhé. V původním rukopise ve skvostné vazbě odevzdal tehda Blodek slečně těchto 13 písní s dedikací. Je diný exemplář, jenž byl napsán pouze pro ni a jenž až do této doby byl v jejím opatrování, nikomu se nedostal do rukou. Šťastnou náhodou dověděl se o této historii moravský skladatel p. řed. A. Hro- mádka, jenž stařičkou majitelku skvostného tohoto manuscriptu příměl k tomu, aby mu jej odevzdalaa odtud dostal se do rukou nakladatele Mojmíra Ur- bánka, jenž stal se nyní jeho majitelem a všech 13 pisní v jednom svazku vydá. Na druhém písňovém koncertě spolku českých žurnalistů dne 9. února bude pan Kretschmer na četně projevené žádosti ně- které z těchto Blodkových písní opětně zpívati. + Josefa Suka »Pohádka léta«, hudební báseř v pěti větách, skvěle provedená Českou Filharmoni za dirigování Karla Kovařovice, měla včera na kon- certu Orchestrální Jednoty nadšený úspěch. Po každe větě bouřlivě aplaudováno a dirigentu p. Kovařovicov podán od autora věnec. + Z Pešti, 26. ledna. (Pův. telgr. »Nár. Listů«. V dnešním koncertu vídeňského spolku hudebníc umělců měli dirigenti Nedbal a Weingärtne sensační úspěch, zvláště prvý Smetanovou »Vltavou-
#14 alto_textblock #14
Různé zprávy. = Aféra pl. Stelnheilové. Z Paříže, 26. ledna »Journal« sděluje dnes, že v aféře pl. Steinbenlové dojde v nejbližších dnech k velkému překvapení. Dostaví prý se k vyšetřujícímu soudci svědek, jenž posud mlčel a nyní jest odhodlán vypověděti o dra- matu plnou pravdu. = Osudné zivání. Z Milána, 26. ledna. ze zvláštního důvodu musil býti zastaven rychlovlak mezi Novi a Milánem. Dáma, cestující v I. třídě, zí- vala tak silně, že dostala křeč do dolní čelisti, takže nemohla zavříti ústa. Leknutím omdiela a spolucestu jící zatáhli za provaz poplašného signálu. Lékař, je- doucí ve vlaku, přispěl dámě, načež vlak v jízd pokračoval. = Dělníci usmrceni výbuchem turbiny. Ze Saragosy, 26. ledna. (K. k.) Výbuchem turbiny v eukerní rafinerii byli dva dělníci zabiti a jeden těžce raněn.
#15 alto_textblock #15
pozornost vládní předloze o zřízení samostatne vlašské právnické fakulty ve Vídni. Předlohu tuto, jejíž přijetí mají za zabezpečené, poklá- dají za vhodnou příležitost, aby se i Slovinei domohli své vysoké školy. Proti vlašské fakultě, zřízené kdekoli mimo Terst, nemají námitek dle „Slov. Nar.“ všichni Jihoslované budou pod- porovati tuto předlohu, jestliže se sou- časně zřídí také slovinská právni- cká fakulta v Lublani jako počátek uni- versity. Slovinští poslanci se rozhodli, že mez vlašskou a slovihskou vysokou školou musí býti „junctim“ a na tomto stanovisku setrvají, po- něvadž, zřídí-li se nyní fakulta vlašská a ne- zabezpečí-li se současně vysoká škola slovinská potom by Slovinci na svou fakultu musili čekati znova dvacet a snad i více let. „Narodne zveza“ má tedy ve svých rukou další osud slo- vinské vysoké školy. Z Lublaně, 25. ledna. (Slovinšti na u celovockého soudu.) Celský „Narod- Dnevník“ má z Celovce smutný dopis o důsled- ném vymítání slovinštiny u tamějšího okresního soudu. Roku 1898 vyřízéno u tohoto soudu ještě všoch 26 slovinských žalob slovinskya z 85 knihovních vložek vyřízeno 76 slovinsky. pouze 9 německy." Po pěti letech počaly se i slovinské žaloby vyřizovati německy a počet německých knihovních vkladů o slovinských podáních se vyrovnal vkladům slovinským. Roku 1908, tody po desoti fetech všechny 84 slovin- ské žaloby vyřízeny již pouze německy a sln- vinská vložka dostala se do knih jedíná proli 147 vložkám německým. Tak za posledního desetiletí, v němž korutanští Němci neustávají vládu viniti, že poslovanšťuje Korutany, vy- puzep slovinský jazyk z celoveckého okresniho soudu nadobro!
#16 alto_textblock #16
Nový útok na byty českých stát ních úřadníků v Chebu.
#17 alto_textblock #17
Z Chebu, 26. ledna. (Telef. zpráva „Nár. Listů“.) Oznámili jsme vám, jak vandalským způso- bem zpustošen byl dům chebského občan Rotha, který pronaja] za trojnásobnou činži byly českým poštovním úřadníkům. Na základě nového štvaní redaktora „Egerer N. Nachrichten“, renegáta Joksche, došlo dnos v úterý po 8. hodině večerní k no- vým bouřím. Houf asi 500 výrostků, vedených známými štváči a právě jmenovaným šriftlajtrem, za hu- rónského řevu přitáhl na „Gregoriplatz“, kde vzrostl na zástup asi 2000 osob. Za ohlušují- cího, zviřecího řevu, který možno srovnati jen se řvaním požárem ohroženého dobytka, zahájil dav útok na Rothův dům. Bylo slyšeti zřetelně povely vůdců k bom- bardování kamením. Jelikož však — jak již podotčeno bylo ve zprávě včerejší — telegrafováno bylo na másto držitolství do Prahy, chráněn byl dům RRothův před zuřivci 50 čelniky, klerým. velel četnický důstojník Storneck. 4 Když zaělo lítati kamení a několik četníků zasaženo, dal velitel zozkaz k postupu s nasa- zenými bajonety. Jen tím způsobem se stalo, že zabráněno bylo vniknutí zuřiveů do domu Rothova. Zástupy demonstrantů shlukly se opět jinde. Zatčeno bylo několik osob, ale na slib, že půjdou domů, opět propuště ny. Kde jaký Čech v Chebu tone strachy o ži- vot, neboť přese všechen výnos Bienerthův píší zdejší štváčské listy proti Čechům zde usedlým. Redakcím pomáhá činně náměslék starostův dr. Bernardin, jenž včera prohlásil, že Rothová město škodu hradit nebude, poněvadž prý měst- ská rada ho varovala, aby Čechy do bytu ne- Jelikož inlervence u okresního hejlmana Koisra dopadla tak jako předevčírem, telegrafo- váno do Vídně ministerskému předsedovi, mini- stru Žáčkovi a poslaneckým klubům za nepro- dlená ochranná opatření a naléhání na vyhlá- šení stanného práva nad Chebem. Zde jde o ochranu služby státních úřad niků a jsou tedy výjimečná, okamžitá opatřeni přímo nařlzena zákonyl
#18 alto_textblock #18
bral.
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy zahraničné.
#20 alto_textblock #20
V Praze, 26. ledna. Slovanské hnutí v Rusku. V Moskvě konala se důvěrná schůze Spolku kultury slovanské, na niž přijeli: prof. Zdzie- chowski a advokát Doboszyúski z Krakova, redaktor Ludvík Straszewiez z Varšavy a srbský archimandrit Michal. K návrhu knížete Tru- beckého schůze vyslovila polským hostům díky za to, že přítomnosti svou podporují možnost zblížení rusko-polského. Posl. hosudarstvenné dumy Lvov mluvil v ten smysl, že je nejvyšší čas, aby se Rusko zblížilo se Slovany západ ními, k nimž ale vede most přes otázku pol skou; dokud otázka ruskopolská nebude vyří zena, zblížení se západními Slovany nebude
#21 alto_textblock #21
možno.
#22 alto_textblock #22
Krvavá domovní prohlídka ve Vilně. Š. Z Vilna, 26. ledna. (Zvl. tel. » N. L.«) Zdejší policie předsevzala bytovou prohlídku u jistého Eisena, o němž se dověděla, že přechovává u sebe revoluční prokla- mace. U Eisena právě bylo přítomno několik revolucionářů, z nichž Moric Finnberg střelil dva policisty do života. Přes to revolu- cionáři byli zjímáni, mezi nimi 19letá gymna- sistka Esther Chigrinova.
#23 alto_textblock #23
Vojvoda Bogdan Zimonjič umřel. r. Z Cetyně, 26. ledna. (Zvl. tel. »N. L.«) Včera zemřel hercegovský vojvoda pop Bogdan Zimonjič. Od své mladosti zúčastnil se bojů za osvobození z jařma tureckého. R. 1875 byl vůdcem povstalců z Gackého pole. Již slavný Luka Vukalovič vážil si jeho junáctví a v Herce- govině i na Černé Hoře bylo jeho jméno tal oblibeno, že bylo všude vyslovováno, kde byla řeč o nejlepších současných junácích, jako Marko Miljanov, Peko Pavlovič, Lazar Sočica. Ilja Plamenac.
#24 alto_textblock #24
K řeči sira Ečuarda Greye. Velká řeč, kterou pronesl anglický ministn zabraničních věcí před svými voliči, vzbudila
#25 alto_textblock #25
neobyčejnou pozornost ve Francii. »Le Temps« jí věnoval úvodní článek, v němž chváli umír- něný ton výkladu anglického ministra. Sin Eduard Grey uvital sice s radostí smířlivost, jež vedla k dohodě rakousko-uhorské, ale míní, že tato dohoda nestačí k rozluštění krise. Bude však dbáti o mírný průběh věcí a uskutečnění konference. Chváli jednotu názorů panující mezi Londýnem, Petrohradem a Paříží. Uznává též konciliantnost Německa a moudrou rozvahu tu- recké politiky. »Temps« konstatuje tento střízlivý optimismus anglického státníka, jež však dosti rázně dovedl odmítnouti výtky, adresované z Vídně anglické politice, prohlašuje je za bez- důvodné. Rakouská politika ovšem musila vyvo- lati v Londýně nepříznivý dojem. Ve Vídni ne dbali poměru Anglie a Turecka. Sir Eduard Grey hájil anglický tisk. Nesouhlasil asi se všemi články, jež vyšly o politice zahraniční v angli- ekých žurnálech a revuích za poslední tři mě- síce, ale mohl se uklidniti vědomím, že ve videňském tisku objevovaly se projevy ještě přenáhlenější. Na štěstí však umlkla již pole- mika rakousko-anglická. Sir Eduard Grey pravil: »Postavení ministra zahraničních věcí stalo by se zajímavým od té chvíle, kdy by námořnictví nemohlo obhájiti zemi proti koalici.« Ministr potom doložil, že nutno však udržovati armádu v rozumných mezích. »Temps« pravi, že toto stanovisko nenalezá souhlasu ve Francii, která, by si přála, aby Anglie jednou neodpykala lho- stejnost, s jakou zanedbává svou armádu.
#26 alto_textblock #26
Jmenování ve službách obce pražské. Vo včerejši schůzi městské rady pražské byli zvo- leni: mag. sekretářem v VIII. hodn. třídě JUDr Josef Démal; mag. komisaří v IX. hodn. třído JUDr. František Vaněk, JUDr. Josef Sommer, JUD Karel Heller, F. C. Vlk a JUDr. Jan Dvořák; mae koncipisty v X. třidě; Emanucl Hausik, Jind Fleissig a Vojtěch Kašpar; inžený r y-a s i s te nty v X. tř.: Josef Chahol, Boh. Hamrle a Lad. Kyndi inzenýryelévy s adjutem 1400 K: Karel Léd Václav Sommer a Frant. Voitl; městskými okresními lékaři v VIII. tř. hodn.: MUDr. Jan Buršík a MUDr. Karel Ketlner; měst. ckres. lé- kaři v IX. tř. hodn.: MUDr. Ladislay Procházka MUDr. Josef Zafouk; měst. okres. lékaři v X tř. hodn.: MUD,. Čeněk Moucha a MUDr. Václav Peyer; měst. zvěrolékařem v VIII. tř. hodn. Joseí Svoboda; měst zvěrolékaři v IX. tř. hodn. Frant Dvořáček a Vojlěch Řiha; měst. zvěrolékaři X. tř. hodn. Jan Paleček a Alois Slavík; účet ní m oficjály v X. tř. hodn. Kosina Frant., Gregor Jiří Patzelt Fr., Rippl Karel, Petr Josel, Hlavsa Václava Hrbek Otokar, účetními akoesisty v XI. ti.: Dlouhý Ant., Svoboda Pelr, Vaněček Mořic, Beneš Václ. Gmach Jan, Moc Joseí a Holfmeister Kamil; škol- ním lékařem pro Libeň byl jmenován p. MUDr Frant. Brdek; účetními praktikanty s adju- tem 1000 korun jmenováni: Vosyka Václav, Fryč Karel, Ledvinka Fr., Gudera Čeněk, Koubek Antonín a Nebuška Oskari kancel. oficjály v X. t hodn.: Němeček Arnošt, Šmilauer Zdeněk, Dobrý Jo- sel a Mašek Ferdinand; kanceléř. akcesisty v XI. tř. hodn.: Mikšovský Josef, Řehoř Fr., Schoí Emil, Pechlát Aug, Hubatius Benj., Podubecký Fu- gen, Brejnik Ant, a Stain Joseřy ka ncleřá řeký mi praktikanty s adjutem 1000 K: Vaněk Jindř. Bulír Ant., Straka Frant., Kaufmann Josef, Chládek Frant., Stehlík Karel, Oban Karel a Win lermann Ruddoll.
#27 alto_textblock #27
Denní zprávy. — Konfiskace. Také včerejší večerní vy- dání „Národních Listů“ propadlo konfiskaci, již k rozkazu státního návladnictví před 6. ho- dinou vykonali zřízenci pražské polieie. Závadu shledána na dvou místech článkové úvahy „Po- štovní výnos“, zejména v prvním sloupci druhé strany v celém obsahu stati osmé a ve stati desáté od slov „Je to ustanoveni... až ne- slýchané německé zpupnosti.“ Proti této konfi- skaci podáme námitky, jakmile nám příslušné soudní usnosení bude doručeno. — Návštěva irancouzských studentů v Pra ze a slavnostem kutnohorského dekretu zalezln také říšským Němcům za nehty. Říšsko-německý tisk sledoval každý krok representantů sludent ské unie francouzské s dychtivostí napjatého zájmu. Neboť nic nehněte Němce, jako vzájem ná příchylnost a nyní již tolikrát spečetěná láska česko-francouzská a ještě teď rojí se v ně- meckém tisku různé pikanteric z pobytu fran couzských studentů v Praze. Všeněmecký orgár mnichovský, vypravuje, že francouzští student musili svou návštěvu zkrátiti na žádost víden ského vyslanectví francouzské republiky a že odjeli již v pátek. Pražští vládní funkcionář prokazovali prý jim veškeré nrožné ochoty. Takt prý si je dal na českém spolkovém plesu (ne pochybně „Nár. Besedě“) představiti nejen místodržitel hrabě Coudenhove, nýbrž i policejmn ředitel Křikava a imenovitě tento bavil prý se s nimi téměř nepřetržítě. „To budiž připome nuto,“ dí mnichovský list, „aby se chování pražských úřadů oproti říšským německým stu- dentům postavilo do náležitého světla.“ Za to je radost říšsko-německého tisku nad chováním rektorátu vídeňské university k puřížským stu- dentům všeobecná. Nevíme dosud, jaký dojem na ně učinila pozornost místodržitelova a poli cejního ředitele na „Národní Besedě““ a jak smýšlejí o hranatém chování videňského rektora který dal pedelům střežiti vchody do auly před nimi. Jisto je tolik, že před svým vlastním ná- rodním věďomím mohou francouzští studenti lépe býti s pražskou a kutnohorskou návštěvou spokojeni než s loňskou exkursí svých kolegi do Berlína. Tenkrát byli tito kolegové našicl hostů při svém návratu z Berlína, když vyprá- věli o svém slavném přijetí, osloveni v jistém velmi rozšířeném listě pařížském významnou otázkou: „A což nazpátek zdali pak jste jeli přes Štrasburk?“ — „Deutschland“, zasilatelský závod spol- ku c. k. státních úřadníků rakouských. V Vídni právě zahájen byl nový zasílatelský závod který doporučuje se v reklamních cirkulářícl takto: „P. T. Tímto dáváme k vlídnému vědomí že jsme pod firmou: „Internationales Transport Bureau, Deutschland, zasílatelský závod spolku c. k. státních úřadní ků v Rakousku“ zřídili obchod dopravn i pro stěhování nábytku.“ Není snad tento, pre „Verein der k. k. Staatsbeamten Oesterreichs? tak významný „infernacionální“ titul vzat ze známé nacionální písnicky „Deutsehl a nd
#28 alto_textblock #28
Deutschland über Alles“, která s zpívá také známou nolou ?! — Odpověď na obvinění českých vůdců ve Vídni, že obsah poštovního jazykového výnosu před vydáním znali a ústy dra. Kramáře, jakož i předáků jiných stran souhlas s ním vyslovili, v pondělním „Hlasu Národa“ z kruhů poštov- ních otištěné, nedala na sebe čekati. Včerejší „Den“, orgán dra. Kramáře, odmítá je velmi ostře a rozhodně. „Hlasu Národa“ vytýká, že lže, že šíří „nostydatý klep“ atp. Zaznamená- váme rádi toto přímé i bezodkladné vyvrácení zprávy, která byla sehopna způsobiti ve veřej- ném mínění českém opravdovou bouři. Že by se „Hlasu Národa“ podařilo dokázati své odvážné tvrzení, o tom dlužno po. tak důrazném de- menti pochybovati.
#29 alto_textblock #29
— Osobní. Univ. docent p. MUDr.-O. Kutvirt, odborný lékař chorob uší, nosu a hltanu, ordinuje od ledna t. r. v Praze, Václavské nám. 47. — Úmrtí. V Praze zemřel p. Štěpán Safr, ho- stinský. Pohteb koná se dnes o V24. nod. odpolední z ústřední síně v Olšanech. — V Praze VII. zemřela paní Anna Chrtková v 80. roce věku. Pohřeb je dnes o 1. hod. z ůstřední síně na břbitově olšan- ském. — V Jihlavě zemřela 26. ledna paní Alžběta Sehmolkovů, vdova po p. Karlu Scbmolkovi, býv. obchodníku v Jihlavě a matka p. M. Schmolky, majitele firmy Schmolka a Mestitz v Praze-VIII. Pan Václav Šlechta, restauratér a hotelier v Bu- benči, včera zemřel. Pohřeb bude v pátek o 1/211. hod. dopol. z farního chrámu u sv. Golharda v Ba- benči. — K oslavě pamálky dekrelu kutnohorského. Magister občanského práva Alexander Alexandrovič Borzenko poslal z Odessy na adresu rektora če- ské university v Praze následující pozdrav: Mám čest pozdraviti českou universitu s 500letím úkazu krále Václava IV. 18. ledna 1409 v Kutné Hořea přeji, aby oslava jeho památky přispěla k upevnění kulturné jednoty všech Slovanů. — Z městské zady pražské. Ve včerejší schůzi složil měšťanský slib pan Václav Lain, obchodník z Prahy-VII. — Panu V. Sedláčkovi povolena stavba čtyřpatrového domu na nároží ulice Sanyirové. — Vybověno 15u žádostem za přiznání práva domov- ského dle zákona z roku 1896; 32 žádosti téhož druhu byly zamítnuty. — Na vědomí vzato sdělení pana starosty dra. Groše o opalřeních na vy- dání zákazu nošení barev a odznaků německých studentů (viz včerejší večerní vydání »Nár. Listů«). Prohlášení, že jen zákazem barev bude zjednán v Praze trvalý klid a pořádek, vyvolalo jednomyslný souhlas rady městské. — Urganisační komisi příkázán návrh pana Neumanna, aby na příště byla počítána jednoroční služba vojen- ská nejen do let k výslužbě, ale i do let k dosažení určilé stupnice platu. — Pan Peterka žádal, aby se stala náležitá opatření k zostření služby na měst- ských vahách, zejména co se týče vážení uhlí; při- kázáno dozorší komisi nad tržnici. — Dále podal p. Peterka obšírné a věcné návrby, směřující proti zne- švařování pražského okolí nevkusnými stavbami; navrhl zejména, aby někdo z techniků obce pražské pořádal lidové přednášky o stavbě rodinných domků a o pokrocích ciziny v tom směru; aby vyprána byla cena na projekty takových levných a hygieni- ckých domků různých rozměrů a slohů; reprodukce schválených projektů aby se dodaly sousedním obcím a odborným korporacím; dále aby se rozšiřovaly poučné články toho směru. Návrhy přikázány úřadu stavebnímu. — Pan dr. Scharf žádal, aby byla vy- kázána místa pro kluziště u břehu staroměstského blíže řelězové lávky. — Posmrtný projev. Ve včerejší schůzi městské rady pan starosta dr Groš sdělil, že zemtel p. Ant. Svoboda, obchodník s dřívím, jenž zasedal jako zástupce Malé strany po jedno období v obecním zastupitelstvu a jehož milá osobnost všem kolegům z této působnosti zůstala v dobré paměti. Presidlum vyslovilo soustrast rodině zesnulého a zaslalo věne na rakev. Rada městská schválila tato opalření vzdala zesnulému čest povstáním. — Slovanská tisková kancelář v Petrohradě. Pan dr. Ivan Šajkovič zřídil v Petrohradě, Hesckiňt 65, . 23 »Epo czananckoli nevaru« a žádá slovanské redakce, nakladatele i spisovatele, kleří si přejí, aby jejich články a spisy byly ohlašovány v rozmanitých slovanských listech a překlädány na druhé slovanské jazyky, zvláště do ruštiny, aby mu posílali na uda- nou adresu své časopisy a knihy. — Z klubů občanských Z klubu voliču novoměstských. Příští klubovní schůze koná se v pátek 29. t. m. o 8. hod. vederní »u Choděrů- a věnována je časové a důležité otázce pražské, totiž: »Změna volebního řádu do sboru obecních starších král. hl. města Praby « Rozhovor zahájí ob. st. pan JUDr. J. Scharf. — Občanská beseda pro dolejší Nové město v Praze koná ve čtvrtek dne 28. ledna o 8. hod. večerní ve staročeské síni pivovaru su Bucků« v Praze na Poříčí členskou schůzi, ve které přednášeti bude p. inspektor Leopo d Weigner: »O aktuálních otázkách stavu živnosten- ského«. — Občanký klub v Karlině žádá, aby pp. členové klubu za účelem účasti při pohřbu p. Antonína Vostatka, ředitele okres. hosp. záložny v Karlíně a dlouholetého člena klubu, pokud možno v plném počiu dostavili se dnes o 3. hod. odpol. do ústřední kaple na Olšanech, odkudž pohřeb konán — Židovské dítě do české školy. Dosud vážnou překážkou v práci českých židů byla okolnost, že němečtí židě zřídili na německých školách bohalé podpůrné fondy, lákajíce tak zvláště chudé dětí na německé školy, kdežto na českých školách o židovské děli bylo macešsky postaráno. I v tom směru stane se nyní náprava. V Praze ustavil se zařizují výbor ze zástupců všech organisací českožidovských, který zahájil již energicky sbírku a vymohl schválení sta- nov spolku pod názvem »Jubilejní fond, spo- lek ku podpoře nemajetných židov- ských žáků na českých školáchv Praze“. Ustavující valná hromada koná se ve středu dne 2. února v 8hodin večer v hotelu »Bri- stol« v Dlouhé tř. Ačkoliv spolek ještě není ustaven a nezaháhil dosud organisační akci, činí již dnes jeho čisté jmění téměř 5000 K, takže lze doufati, že bude moci v nejbližšl době zabájiti pronikavou podpůrnou činnost na prospěch chudých židovských dětí na českých školách a v zájmu myšlenky česko- židovské. Jest jen na přátelích chudé české, židov- ské mládeže, aby hojnými přibláškami členskýmia čilou agitací »Jubilejní fond« již v jeho začátcích po- sílili. Příspěvky členské činí u členů zakládají- clch jednou pro vždy nejméně 200 K, jež možno též splatiti ve dvou stejných ročních lhůtách, u členů skutečných ročně nejméně 20 K, u členů řád- ných ročně 10 K, u členů činných 5 K a při- spívajích 2 K. Přihlášky členské přijíma a dolazy vyřizuje p. dr. V. Tey!z, redaktor »Rozvojee v Praze, I, Dlouhá tř., 56. — Proti zákouu Azmannovu došla nás taková řada projevů z měst a okresů českých, shodu- jicích se vesměs v proteslu proti předložení zákona toho k sankci, že omezujeme se pro naprostý nedo- statek místa pouze na výňatky z projevů korporací a městských rad. Tak okresní výbor na Smí- chově, »jako zákonem povolaný orgán ku projevu mínění obyvatelstva zastupitelského okresu smíchov. ského, tlumočí veřejnosti rozhořčení obyvatelstva okresu nad nedostalkem citu pro právo a spravedl- nost ve sněmu dolnorakouském a žádá důrazně vládu, povolanou k hájení ústavy a práv všem občanům státním úslavou zaručených, aby zákon sněmem dolnorakouským usnesený císaři k sankci nepředložila.« — Obecní výbor města Pří- bora v sezení svém, dne 22. t. m. konaném, »pro- testuje jednomyslně a co nejrozhodněji proti uzako- nění dolnorakouským sněmem přijalé Axmannovy osnovy zákona« a zároveň poukazuje z obecní po- kladny spolku »Komenský« ve Vídní přispěvek 50 K pro české školství vídeňské, k čemuž přidáva ne- jmenovaný člen výboru 10 K. — Okresni výbo v Pardubicích uvádí v protestu, že »zákon Azmannův příčí se základním zákonům státoím. jimiž každému občanu státnímu zaručeno jes« nepo- rušitelně právo na zachování a pěstování jeho na-
#30 alto_textblock #30
bude.