ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 d4ecbfc0-7632-11dc-89db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
25. prosince 1908. Číslo 355.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 13.
#4 alto_textblock #4
Anglický rozpočet.
#5 alto_textblock #5
Z Londýna, 20. prosince. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Veškerý zájem politického zápasu v letošna zímě jest soustředěn na rozpočet a na to, jak se po případě zachová sněmovna lordů. Deficit. který musí Lloyd George uhraditi, dosáhne, jak se ujišťuje, dvanáct až třináct milionů liber šterl. Mluvilo se až o dvaceti millionech liber, ale tento obnos zdá se poněkud přehnaným. Děl- nické pense a výlohy na rekonstrukci lodí jsou z velké části příčinou tohoto žalostného stavu a rozpočtové krise. Vláda sáhne pro dvanáct milionů do kapsy poplatníků. Jest předem jisto, že liberální mini- sterstvo bude šetřiti nižších a středních tříd a přitiskne více aristokracii velkostatkářskou i fi- nanční. Ale daň, která bude uvalena na pozem- kové vlastnictví, nemůže vynésti více než půl druhého milionu liber šterl., provede-li se slibo- vaný nový odhad pozemkového vlastnictví ve Spojeném království. Nesmí se však zapomínati. že tento podník jest zdlouhavý, nesnadný, ná- kladný a zavdá podnět k nesčetným procesům proti státní pokladně. S druhé strany všichn majitelé velkých pozemků, žijící ve městech, pronajímají svůj majetek a nájemníci musejí kromě nájemného platiti také veškeré ostatn dávky dle smlouvy, uzavřené na několik let. takže celá tíže nových daní, jež hodlají liberá- lové zavésti, by stihla nejprve nájemce a ni- koli velkostatkářské milionáře, což by bylo hru- bou chybou vzhledem ku příštím volbám. Pomýšlí se také na zvýšení daně z příjmu u všech značných příjmů z rent a t. d. Nad 125.000 franků renty platilo by se 1 šilink tři pence z libry šterlinků přijmu a nad určitý obnos činila by daň dva šilinky z libry (2 franky 50 centimů z 25 franků). Toto zvýšení výneslo by zase jen půl druhého milionu liber. Navrhuje se také, což by nebylo valně po- pulární, uvaliti daň tří pencí z libry na každý příjem kromě z úřadu od poměrně dosti pro- střední základny, asi dvou nebo tří set liber roční renty. Takto by se obdrželo šest nebo sedm milionů liber šterlinků. Kancléř pokladu mohl by snad tímto způsobem sehnati pět mi- lonů liber šterlinků z daně z příjmu, tři miliony z nových dani na povolení ku prodeji lihovin asi jeden milion ze zvýšení daně pozemkové. Kdyby se snížil asi o šest milionů obnos. věnovaný každoročně na umoření běžného ná- rodního dluhu, měl by kaneléř pokladu pohro- madě onen tucet milionů, jichž má zapotřebí. aby mohl uhraditi výlohy sociálních opatřeni jako jsou dělnické pense a aby mohl bez obav očekávati další eventuality. Co učiní vzhledem k tomuto rozpočtu lor Bové? Se stanoviska ústavního je stav následu 1. Lordové nemohou se ujati zákonodárné iniciativy v záležitostech finančníeb, totiž ne- mají práva předložiti návrh zákona, směřujíelho k daním a poplatkům nebo jiným dávkám 2. Lordové nemohou měniti návrh finan- čního zákona nejen pokud se týče mecbanismu vybírání obnosů, povolených sněmovnou poslan- ců, repartice jejich atd., nýbrž i pokud se týče použití těchto daní. 3. Lordové mohou zamítnouti celý návrh zákona, obsahující finanční opatření, nebo i za- mítnouti prostě souhrn finančních opatření, ob- sažený v návrhu zákona, jehož ostatní část jest podrobena právu změny se strany horní sně- movny, k tomu však jest nutno, aby souhrn finančních opatření řečeného návrhu tvořil ce- fek, oddělený od ostatní části návrhu. Roku 1860 předložila sněmovna poslanců Eorní sněmovně návrh zákona na zrušení po- platků z papírů, jenž byl lordy zamátnut. Rok na to shrnula vláda v jedinou předlohu všechna žinanční opatření, která hodlala navrhnouti a vsunula do nich také zrušení poplatků z papírů. Lordové, nemohouce změniti tento detasl před- lohy, neodvážili se zamitnouti ji v celku a dolní eněmovna slavila vítězství. Od té doby skoro již po padesát let odhla- sovali pairové vždy bez debaty finanční před- lohy. Budou tedy nuceni přijati příští rozpočet nebo zamitnouti jej v celku. Jisto však jest, že horní sněmovna se nikdy nevzdala svého ústav-
#6 alto_textblock #6
jící:
#7 alto_textblock #7
ního práva, zamítnouti rozpočet, jenž by se příliš zřejmě jevil jako zbraň některé strany. Nastává tu vážné nebezpečí, že sněmovna lordů skutečně zamitne celý liberální rozpočet, jenž se jí zdá býti příliš socialistickým a kdyby pak ve všeobecných volbách, k nimž by po zamítnutí rozpočtu musilo hned dojíti, byla liberální stra- na poražena, nezničilo by se veto horní sně- movny, nýbrž jediné privilegium, které ještě zbývá sněmovně poslanecké. V nynější situaci, plné nebezpečí pro vše chny strany, pociťuje se nutnost, připojiti k an- slickým zákonům brzy prospěšné a rozumné opatření, jakým jest referendum, které dovoluje v životních otázkách otázati se národa mimo všechny politické strany. Které jiné národní hlasování mohlo by na příklad uspokojivěji roz- řešiti otázku volebního práva žen, kterou suffra- geliky tak příkrým způsobem uvádějí na pořad? A lze rovněž jinak úspěšněji rozřešiti velký pro- blém alkoholismu? Vysloví-li se většina angli- ckého národa proti krčmám a alkoholu, budou všechny strany nuceny se podrobiti a provésti J. Coudurier. vůli národa.
#8 alto_textblock #8
K zahájení tureckého parlamentu.
#9 alto_textblock #9
Ee Boluna, 17. prosince. (Pův. dopis „Nár. Listů“)
#10 alto_textblock #10
Turecké listy oznámily s velkým zadostučině ním, že turecký parlament obdržel blahopřání ode všech parlamentů evropských i od dumy. Vyslovily nad tím velké uspokojení a viděly v tom záruku dal šího štastného vývoje. Turci mají příčinu ra dovati se z přátelstvh, jaké osvědčují evropští národové vůči jejich snaze po obrodě říše, kdežto posud věnovala Evropa pozornost toliko nepořádkům v Tur scku. Přátelství toto jest zajisté nejlepší zárukou úspěehu a rozvoje nového režimu, neboť kdo by ze vdváží útočiti na režim, který se těší přátelství Evropy? Posud přispělo přátelství toto mnoho k jeho upev- nění, neboť kdyby velmoci byly přijaly přeměnu Turecka nepříznivě a nepodporovaly je odslavením otázky makedonské, nikdy by nový režim nebyl nabyl u širokých vrstev lidových, které ještě přílis nechápou myšlenku ústavy, takové vážnosti, jnké skutečně požívá a která mu dovoluje pracovati dále k upevnění ústavy. Turci však se nesmějí klamati o příčině tohoto přátelství u mnohých národů evropských. Nebylo to ani tak vítězství ústavnosti v Turecku, co způsobilo tuto příznivou náladu, neboť víme ze zkušenosti, že ústavní forma někdy sloužila k většimu ještě zotro- čení národů, takže měly důvod litovati někdejšího absolutismu. Třeba pohlédnouti pouze na Maďaryo pokrevní přibuzné Turků, jak zběsile řádí ve své ústavní zemi proti ostatním národnostem. Přátelstv oněch evropských národů, jež mají v říši otomanské spřízněné národy, vůči novému režimu, vzniklo z naděje, že bratři jejich budou žiti svobodněji, než za slarého režimu. A čím větší jest tato naděje, tim více se pocítí zklamá ní. Vedle Anglie jest pro nový režim v Turecku nejdůležitější přátelství Ruska a slovanského světa- neboť kdyby Slovanstvo a zvláště Rusko zaujalo nepřátelské postavení vůči novému režimu, byl by vydán stálým změnám, kterých by nepřežil a plato- nické přátelství ostatní Evropy by mu příliš nepro- spělo. Vlivný politik nového režimu mi pravul: „Kdy- by se Ruskc dohodlo s Rakouskem, byli kychom zíraceni. Naše odvaha by zmizela a kapitulovali by- chom jak v boykotu, tak i ve všem ostatnhn.“! Ale nejen dohodou a Rakouskem, nýbrž také odporem proti případné dohodě rakousko-turecké mohlo by se Rusko státi Turecku velmi nebezpečným. Přátelství Ruska, které dodává dnes Turkům tolik odvahy, záleží v naději, že slovanské národy změnou získají a to také vyjadřoval telegram dumy Proto je nutno věděti, co Slovaně v Turecku žádají Je jisto, že Bulhaři za nového režímu byli hroz- ným způsobem utlačeni při volbách, jak jsem doleži v posledním dopise a rovněž Srbové posud snášejí útisky od Albánců i Turků ve Starém Srbskua sandžaku novopazarském. Svým chováním vůči Bul- harům dokázali také přívrženci nového režimu, že chovají největší nedůvěru k bulharskému obyvatel- stvu v Makedonii, což se špatně srovnává z jejich snabou po dohodě s Bulharskem, k níž jim radí všechny mocnosti, i ty, které by je chtěly dohnati k válce proti Rakousku. Všichni přívrženci nového režimu v Turecku shodují se v tom, že balkánská konfederace jest naprosto nutna jako záruka bez- pečnosti Turecka proti vnějším zápletkám. Eze však očekávati, že Bulbarsko vstoupí do této kombinace. nebo že přispěje k jejinu utvoření, dokáží-li Turei svým chováním vůči Buiharům v Makedonii, že chtějí stůj co stůj brániti rozvoji bulharské racy? Nepovede takovýto postup k novému rozvinui makedonské olázky aspoň v Bulharsku, kdež byli rádi, že mohou využiti nové éry svobody v Turecku tím, že se tam vrátilo mnoho uprchlíků makedan- ských, kteří prováděli silný vliv na politiku bulhar- skou a řídili ji proti Turecku? Pokud se lýče Srbska. jest rovněž velmi pochybno, že by se tam turkofilské hnutí mohlo udržeti, kdyby srbské obyvatelstvo ve Starém Srbsku a sandžaku novopazarském stále mu- silo tolik trpěti. Zurnály bělehradské posud mlčí
#11 alto_textblock #11
hrůzách v těchto krajích, jak je vyličuje srbský list „Vardar“, vycházející ve Škopiji. Z toho je patrno jak by se asi změnilo smýšleni, kdyby vše to byle známo v Srbsku. Jakmile však bude vyřízena olázka bosenská, nebude možno zachovávati mlčení o tom co se děje v Turecku Slované však kladou požadavky tak nepalrně že odmítnutí jejich by bylo zřejmým důkazem nedo- statku dobré vůle. Nežádají ani autonomii území na němž žijí ač by na to měli dle evropských smluv právo, nýbrž spokojují se tím, že chtějí, aby ne prováděly vydané zákony, něco podobného tedy jako v Uhrách. Když nás potřebují, abychom podpo- rovali jejich politiku, říkají Bulhaři, tu jsme v jejich očích svobodnými občany, žádáme-li však, co nám jako svobodným občanům přísluší, nejsme jimi. Ani Srbové, ani Bulhaři nepožadují žádného zvláštního privilegia, nýbrž chtějí jen, aby pověstná „rovnost všech otomanů“ nezůstala mrtvou literou. Přijímají také vojenskou službu bez jakékoli kompensace po- litické a nevyhražují si ani, aby tvořili národní pluky jako Rekově, nýbrž chtějí pouze konati vojenskou službu ve své zemi a aby nebyli posílání do Asie Požadavek tento je tím oprávněnější, že i mohamedáni pokládají posud službu v Asii za trest, poněva asijské podnebí má velmi zhoubné účinky. Kdykoli si Slované posud stěžovali, říkalo ze jim, aby počkali, až bude svolán parláment. Nyní pariament zasedá. Zklame-li naděje, které se v něj skládaly, byla radost při jeho zahájení marná, těžká krise snese se na Turecko a slovanští národové po- staví se proti němu. Vanní
#12 alto_textblock #12
Sportovní věstník.
#13 alto_textblock #13
oi
#14 alto_textblock #14
Automobilism.
#15 alto_textblock #15
K zákonu o povinném ručení.
#16 alto_textblock #16
Panská a poslanecká sněmovna udělily nedávno sankci novému zákonu o povinnosti ručení majetníků automobilů a jisto jest, že v Rakousku v ne bližšl době automobilismus bude citelně poškozen, nepo- užijí-li majitelé automobilů svépomoci proti nebez- pečí, kterým hrozí nový tento zákon. O tendenci tohoto zákona a způsobu, jakým na- byl platnosti, nechci ztrácet zbytečných slov. Nelze pochybovati, že zákon tento jest koncesí několika ti- sícům dolnorakouských sedláků, kteří jsou příliš in- dolentními, než aby silnice v létě náležitě kropili a následkem toho nesmírně prachem zvířeným trpí Avšak nejen tito, nýbrž i obyvatelstvo jiných rakou- ských zemí jest zarputilým odpůrcem krásného spor- tu automobilového. Tyto tendence dolnorak. sedláků byly podporovány agitací části dolnorak. poslanců a nalezly v osobě dv. rady Grünhuta — theoreticky za- jisté velmi významného právníka — svého zastance zatím co ministr spravedínosti dr. Klein svůj ostro- vtip a právnické znalosti vynaložil, aby těmto ten- dencím místa zjednal. Ale přes to, že zákon tento již působiti počne existuje přece prostředek, jimž možno neblahé ná- sledky pro automobilismus paralysovati. Nebezpeč nespočívá v konstrukci ručení majitele automobilu od dv. rady Grünhuta vynalezené, ale v neobmezené výši nároku na zadostiučinění při nastalé nehodě a náhodě, kterýžto passus ministr práv prosadil. Ma- jitel automobilu, byť i velmi bohatý, může násled- kem toho, má-li při výletu automobilem smůlu, při- jíti o celé své jmění; jest ponechán soudu místa úrazu na milost a nemilost, neboť výše odškodného v takových případech určuje se na základě § 273. civ. řádu soud. dle volného uvážení soudcova. Jaký pak jest toho následek, lze snadno pochopiti. V Ně- mecku platí sice podobná ustanovení o volném uvá- žení soudcově stran škody způsobené, ale s tím ob- mezením, že maximální výše eventuelní náhrady ško dy jest pro tento případ pevně stanovena.
#17 alto_textblock #17
Vánoční dar
#18 alto_textblock #18
nejlevněji nakoupíte v obchodním domě firmy Praha—II., Vodl- J. Novák, škeva ulice s4.
#19 alto_textblock #19
22129
#20 alto_textblock #20
Ministr spravedlnosti stavěl se r theoretického stanoviska proti tomuto pevnému ustanovení sazby. snad proto, že v takových případech se obyčejně jed- ná o bohaté neb zdánlivě bohaté lidí. Takový neob- mezený soudcovský výměr znemožňuje následkem toho veskeré pojištění majitele, nechce-li týž platiti ohromné sumy pojišťovně a činí nemožným, aby ma- jitel automobilu nesl takové risiko, že při nepatrn třeba vyjíždce přijde o celé své jmění. Než přece existuje možnost, svépomocí se lo- muto nebezpečí ubrániti a pánům zákonodárcům vzdor jejich theoretickému významu doká zati, že pro praktické poměry i v právech porozumění nemají. Ustanovení nového zákona může býti učiněno na- prosto illusorním použitím zákona o společenstvech r ručením obmezeným, vydaného dne 6. března 1906. Použitím jeho odstraní se naprosto nebezpečí neob- mezeného ručení a ti, již automobilem k úrazu přišli. takto téměř na prázdno vyjdou, ačkoliv by jinak od pojišťovny, kdyby zákon pojištění neznemožnil, sluš- nou náhradu obdrželi. Jest to svépomocí, když ma- jitel v automobilu skryje se za ochranný plášť zá- kona ze dne 6. března 1906 a v následujícím chci vyložiti, jak jednoduchým a naprosto jistým způsu bem každý majitel automobilu intenci automobilo- vého zákona illusorní učinili může.
#21 alto_textblock #21
Společnost s ručením obmezeným dle § 1. zá- kona ze dne 6. března 1906 lze zříditi ke každému. zákonem dovolenému účelu. Zřídí tedy na př. mn- jetník automobilu sp. s r. o. pod firmou „J... N ...a obchodníka, automobil. sp. s r. o.“ a označí jakožto účel společnosti dopravní potřeby svého závodu, coz zajisté jest zákonem dovolený účel. Týž zaplatí pro- střednictvím dvou nebo tři přátel 20.000 K jakožto společenské jmění a společnost koupí od něho z 20.000 K, které sám zaplatil, jeho automobil. Stane se tedy majitelem automobilu dotyčná společnosta tato ručí celým svým jměním, to jest stárnoucím automobilem, za všechny škody, které automobií způsobí, zatím co p. J... N. . automobilu svého jako dříve i dále používá. Ani zástupce společnostl, ani jiný společník nemohou býti přidrženi k osobnímu spoluručení. Společnost slane se majitelem automo- bilu se svým obmezeným ručením. Ve skutečnosti ručí tedy automobil za způsobené škody. Této transakci se stanoviska zákonného odporo- vati nelze, neboť majitel automobilu, vědom si svého risika, používá zákona o sp. s r. o. k tomu účelu pro který týž byl vydán, totiž k tomu, aby část svého jmění nějakému podniku věnoval a oslatní své jmění pojistil proti nárokům, které na tento podník by se činiti mohly. Ani soud ani správní úřad nemohou proti tomu níčeho namítati. Soud proto ne že mu rozpuštění sp. s r. o. za určitých, zákonem stano- vených podmánek přísluší, úřady správní opět prolo ne, že dle § 86. zákona o sp. s r. o., jen když spo- lečnost meze své působnosti překročí a když zástupee společnosti při provozování obchodu nějakého trest- ního činu se dopustí a při dalším provozování spo- lečenského podniku opětného zneužití obávatí se lze Zůstane tedy společnost zodpovědnou majitelkou automobilu, na níž poškozený hojiti se může; další regress přísluší poškozenému, ovšem na chauffera. Zajisté tedy při prvé větší nehodě každá taková společnost upadla by v konkurs. Než to nemá žád- ného významu, neb zajisté nevyskytne se soudce, jenž by konstatoval trestní provinění při insolvenci společnosti, když někdo splašeným koněm, jehož exi- stence automobilu podráždila, poškozen bude. Ten pak, jenž automobilu užíval, může automobilismus provozovati dále, když zřídí novou společnost s ome- zeným ručením. Timto tedy způsobem přivésti lze nový zákon ad absurdum. JUC. A. S.
#22 alto_textblock #22
Na horké půdě přikopůu české obecenstvo slušné žádáme, by první ryze českou firmu VÁCLAV VLK všemožně podporovalo a různé oruhy damských látek nakounilo u této firmy.
#23 alto_textblock #23
23841
#24 alto_textblock #24
** Z dánského aulomobilismu. Rozvoj automobilismu v Dánsku byl od nedávna sevřen drakonickými předpisy. Tak platil zákon, že po zá- padu slunce automobily nesmí jezditi na veřejných cestách. Automobilům byla zakázána silnice, vedoucí z Kodaně do předních lázní. Automohil se nesměi objeviti ani v parcích a veřejných sadech kodaňských K osvobození automobilismu od těchto a jiných pře- kážek jeho rozvoje se utvořil syndikát, jehož členy jsou dánský automobilní klub, továrníci a inženýři. Syndikátu přibyl nyní spojenec v „Dansk Motoru- nion“, v níž jsou vůdčí kluby automobilní, Dansk Motor Cycle Club, Lolland Falston Motor Club, Tu- nea Motorclub a Ellehamclub. ** Belgické stanovisko k francouz- skému grand prix. Na dotazy brusselského zá- stupce Auta, jaké stanovisko zaujímají k závodní stávce, odpověděly belgické továrny takto: Proti všem závodům jsou Minerva, Melallurgique Miesse; proti grand prix Pípe a Germain, pro grand prix jsou Vivinus, Fondu, Imperia, Dasse. Nagant a Linois. Přátelé grand prix mají tudhíž Belgti většinu.
#25 alto_textblock #25
Athletika a sportovní hry-
#26 alto_textblock #26
Vídeňská vějička. Zeit, která jest dobrovolným hlasalelem míněnía přání Rakouského svazu footballového, navazuje na brusselský kongres tuto úvahu: „Kongres nepřínesl Čechům uznání za samostatný svaz, jak doufali. Po žadavek Čechů nebyl dán ani na pořad jednání. Tolo jednání kongresu ukazuje jasně a zřetelně, že český svaz nesmí doufati, že prorazí svou vůli vzdorem Češi mají nejvyšší čas, aby pomýšleli na společnou práci s rakouským svazem footballovým, který smířli- vé stanovisko, jež od jakživa zaujal, jistě zachoví i nadále. Další setrvání v oposici by musilo Čechům přinésti koncčně úplné osamocení tím spíše, že angli- cká amateurská associace dosud nic neprovedla, co by budilo do budoucna velké naděje a že také ve Francii jest silná strana, která usiluje o připojení se k mezinárodní federaci. Comité Francais Interfé- déral, kterému náleží větší počet klubů, bylo už pro visorně do federace přijato.? Tato poznámka svědčí o nenapravitelné nalvno sti a nevyléčitelné domýšlivosti nejen „Zeit“, nebot ta není zde než fonografem, nýbrž i rakouského svazu. „Imperialism“ pp. Abelesa a spol. utrpěl přece v Brusselu porážku, které nelze zahladiti pštrosímí mravy. Nechť dirigenti osudů „kdysi rakouského“ svazu ponoří hlavu sebe hloub do sebeklamu, neod činí fakta, že proti federaci stojí dnes Unie, zbudo vaná za součinnosti těchže Čechů, kterým další se- trvání v oposici „by musilo přinésti úplné osamocení.“ Naopak, setrvání v oposici jim přineslo spojenectví Francie, amateurské Anglie a za nedlouho, bohdá, i další, Nechceme pochybovati o smířlivosti lžirakou-
#27 alto_textblock #27
ského svazu, ani zkoumati ideálnosl jejích pohnutek, ačkoli pokladníci čelných vídeňských klubů při se- stavování bilancí za podzimní sezonu bolestně po- hřeší tisícové položky „výnos zápasu se Slavií“a uznají, že svatodušní vítězství koalice Abeles Maisí přišlo klubům po čertech draho. „Nejvyšší čas“ na společnou práci s rakouským svazem footballovým však dosud nenastal. A doufáme, že mnoho vody uteče ve Vltavě, která zatím dávno a dávno bude zregulována (za pomoci státu, který tak pomalu hýbá měšcem na české věci), než se někdo bude smětv Čechách odvážiti ku pouhému poukazu, nerci-li apelu na vídeňskou smířlivost. Neboť „neprorážíme zvým vzdorem“ — jak našemu bojí říká „Zeil“ — ledaja- kou „vůli“, nýbrž trváme na skutečnosti nad slunce jasnější, že jsme samostatný národ, jenž dovede, chce a má právo spravovati si sám svůj sport a repre- sentovati jej sám i proti cizině. Dokud toho neuzná rakouský, recte německo-rakouský svaz, plýtvá zbytečně smířlivostí a slohovými sladkostmí,
#28 alto_textblock #28
elkáokase
#29 alto_textblock #29
nábytku všeho druhu za příčinou inventury za ceny značně snížené. JOSEF DVOŘÁK v Praze, Václavské nám. č. 33, vedle hotelu Štěpán. 3so
#30 alto_textblock #30
Různé.
#31 alto_textblock #31
** O sportovním životě na amerl- ckých vysokých školách přednášel v beř- línském vysokoškolském spolku sportovním tajný rada prof. dr. Zuntz (známý fysiolog). Tresť jeho vývodů jest asi tato: Nikde nelze pozorovati vliv sportu na ostatní život tak, jako v Americe, kde jest sport pěstován s intensitou, která nemá jinde rovné. Také na vědeckém poli, pokud se sportu týče, jsou Američané před ostatními národy, poněvadž fysio- logický vliv jednotlivých sportů studují již dlouhá leta. K samozřejmým zařízením každé americké vy- soké školy náleží, právě tak jako posluchárna a la- boratoř, gymnasium tělocvičné, které slouží také studentským schůzím a rozsáhlá vhodná hříště. Příznivá poloba universit zpravidla na blízku men- šího města v krásné krajině poskytuje všechny pod- mínky, usnadňující pěstování studentského sportu. Účitelé tělocviku a sportu jsou studenty i ostatním učitelstvem stejně váženi jako profesoři různých obo- rů vědeckých. Aby vědecký prospěch studentů netrpěl pěstěním sportu, jest na universitách uslanovení, že sportovně mohou zastupovati universitní barvy pouze studenti, kteří vykonali své zkoušky. To, že vědecká i tělesná výchova jdou spolu ruku v ruce, zabraňuje vznikání vědeckého proletariátu, ačkoli návštěva vy- sokých učilišť v Americe jest poměmě větší, net v jiných zemích. Tělesná zdatnost uzpůsobuje ameri- ckého studenta ke vstupu do každého povolánía otevírá mu mnohé prameny vedlejších příjmů (z nichz čerpali mu ovšem umožňují také domokratické ná- zory americké, kde nepozbývá vážnosti student, kte- rý o prázdninách získá službou jako číšník nebo prů- vodčí na tramwayi kapitálek ku pokračování ve stu- diích. — Pozn. red.) Avšak i při činnosti vědecké jako operacích, experimentech, pozoroval Zuntz příznivý vliv tělocviku na zručnost. Rozhodně popírá; že by sportovní činnost měla neblahý vliv na ethl- ckou stránku studentského života. Naopak, student- ská družnost a chování učinily naň nejlepší dojem. Za několik desetiletí se rozvinul americký duchovní živo! tak velikolepě, že — podle přednášejícího — musí Německo co nejrychlejí odstraniti všechny sla- biny svého výchovného zystému, nechce-li v boj národům podlehnouti. — Mimo profesora Zuntze přednášel prof. dr. Caspari „e ceně tělesných cvičení pro studenta“. Sport necvičí jenom svalů, nýbra i nervy a smysly a jest výchovou celého systému nervového k úsilovné činnosti. Na konec pojedrl dr. Mallwitz „o dějinách olympijských her“. Podní- cend přednáškami, přihlásilo se ke spolku ihned 80 nových. členů. Spolek vznikl z hnulí pro akademický sport. Z popudu jednoho občanského klubu v Berlíně měl na universitě býti zřízen sportovní sprostředko- vací úřad, jenž by zjednal studentům levně příle- žitosť ku provozování sportu v „občanských““ klu- bech. Sludentstvo se rozhodlo pro samostatný aka- demický klub, který má peněžitou podporu miinister- stva vyučování, takže se může spokojiti měsíčnín příspěvkem 1 marky. Mimo to mu nabídnuty k bez- platnému použilí „sportovní vzduchové lázně“ a cvi- čiště Svazu berlínských athlet. spolků.
#32 alto_textblock #32
Hlasy z obecenstva.
#33 alto_textblock #33
Borové a lithnatné léčební zřídlo
#34 alto_textblock #34
SALVATOR
#35 alto_textblock #35
osvěděuje se při chorobách ledvinových a měchýřových, při dně, cukrovce, ka- tarrhalních afekcich. Přírodní železa prostá kyselka. Hlavní sklad v Praze má: Robert Ender Frant. Kunerle. 1771
#36 alto_textblock #36
FEUILLETON.
#37 alto_textblock #37
V Praze, s datem dneška.
#38 alto_textblock #38
Kdybych měl právo dávat zákony, jeder paragraf by zněl: „Kdokoliv z čistě lidské zvě- davosti nebo, aby řeč nestála, obtěžovati bude svého bližního otázkami po zcela soukromých věcech, do kterých mu dokázaně pranic není — jest vinným přestupkem zvědavosti a vyměti se mu trest pokuty od 5—100 korun, dle toho, do jaké míry zvědavým Dyl. Paragraí ten především týkal by se otázek provokačních, t. j. takových, jež zcela určite čekají jednoho každého z nás, jakmile dnes ráno vystrčí hlavu z chalupy. „Co vám nadělil Ježišek hezkého?“ To je prostě provokace, poněvadž tazatel zřejmě chce z vás vynutit odpověď: „Copak ne- vidíte moji kravatu? Právě tak, jako vidí kravatu, vidí i bril- lantovou jehlici v ni, vidí vaše nové rukavice. vidí a citi váš výborný doutník — jste-li dámou, vidí vaše nádherné boa, ještě nádhernější bu- tony, cíti parfum „Mon secret“ — a přece se ptá, a tak hloupě se ptá ... co hezkéh o? Jakoby už někdy Ježíšek opovážil se naděli něco ošklivébo! Padesát korun pokuty bych dal! Anebo — na Nový rok, zrovna tak vtipná otázka: „Jak jste strávil včera Sylvestra ?“ Především to „včera“ už je zbytečné, a to „trávení“ Sylvestra teprve! Pravda — člověk se mnohdy na Sylvestra důkladně otráví, ale co je komu do toho? Sám má chlapík oči jako králík, v hlavě jako v zakletém zámku, z kapsy mu čouhá ocásek herynka, a přece chce od vás slyšet, jak jste vy bandili a v kolik jste přišli ráno domů. Na to bych dal už 100 korun po- Jsem děsně přísný, vím to, ale to pořád ještě nic není! Jsou ještě horší otázky než Je- žíšek a Sylvestr, a to jsou otázky každodenní, notorické. „Jak se račte? Jak se daří?. Co děláte lak se máte z“
#39 alto_textblock #39
kuty.
#40 alto_textblock #40
Proto jsme tedy půl života prodřepěli ve školách, abychom, když se sejdem, nedovedl oslovit se jinak, než takovouto otřepanou otáz- kou! Jestlipak jste někdy čtli v Homerovi, že by trojští hrdinové začínali svůj rozhovor: „Jak se račte, pane Achilles?“, nebo „Co pořád dě- láte, paní Helleno? Náhlý soud bych dal na takovéhle otázky Mnozí lidé nespokojí se jen tím, že se táží co děláte vy, nýbrž chtějí také vědět, co děla vaše paní. „Krájela zrovna nudle, když jsem šel z do- mova, a teď strouhá asi křen do omáčky —“ od pověděl jsem nesmírně vážně zvědavému ta- zateli na elektrice. Celý vagon se smál, ale mně ne. A ještě jednu takovou otázku znám at je nejotázkovatějšl. Jsem přesvědčen, že pání poslancové hlasovali by do jednoho pro orte smrti na ni, neboť také jich se týká a zní: „Co jste nám přivezli z Vídně?“ Každý ví, že nic a nic a nic, že jsou na tom hůř než když tam jeli „hájit svatá naše práva“ — hlavně v Rathauskelleru — a přece se ptál Jak jsem řekl: ortel smrti by na tu otázku odhlasovali. Vidím, jak se všech stran horlivě se mi př- svědčuje, že skutečně je cosi shnilého v oboru našich konvenienčních olázek, ale ať prý tedy navrhnu něco lepšého, když jsem tekový chytrák Nic lehčího nad tol Když se s někým setkáte a řeknete své „Má úcta“, řekněte také hned: „Neráčím se, nemám se, nic nodělém moje paní taky!“ Nebo, myslite-li, že nutno začinat otázkou tedy položte třeba následující: „Vzala byste s milostivá, podruhé zase svého muže 2“ a pá- novi: „Vzal byste si ještě jednou svoji ženu? Tato otázka je totiž velmi časová, nebo rokováno bylo o ní předevčírem při zavřenýeh dveřích v jistém ženském klubu, který vůbee řeší choulostivé problémy a otázky. Povídavost jedné manželky, kterou ovšem prozraditi ne- mohu poď hromem zabití a možnosti rozvodu. sděliti mohu i různé podrobnosti. Zena mě totiž ujistila, že byla jedinou. která otevřeně prohlásila, že ač se jí hrozně na- trápím, že by na konec i po všech těch zkušeno
#41 alto_textblock #41
stech, které se mnou má, si mě ještě jednou vzala. Všecky ostatní vdané dámy velmi roz- hodně prohlásily: tu hloupost že provedly jen jednou v životě... a když by to musilo být už po druhé, tedy s jiným, ale jen ne s tím jejieh tyranem. Víte nyní, pánové, na čem jste! Krom mne jediného (ale dřív se musím přeptat, je-li to pravda) odsouzeno bylo celé plémě mužské z dů- vodů tak vážných, že aspoň některé z nich mu- sím zaznamenat. Paní X. uváděla na př.: Můj muž je v celku k vydržení, ale má některé vady. které přivádějí mne k zoufalství. Když přijde v noci z hospody domů, zuje boty a bác s nimi do prostřed pokoje. (Hlasy: To náš muž ne — ten je zuje přede dveřmi.) Pak si stáhne noční čepici přes uši, řekne „Dobrou noc“ a kdybych mu chtěla vyprávět nejnovější novinky, nepo- slouchá a v pěli minutách chrápe. Strašně chrápe, až děti budí, ale ráno, když se probudl. hubuje, že nemohl v noci usnout. (Hlasy: T náš muž taky — ale svádí to ke všemu ještě na nás!) A potom! Když se ráno myje — a to by mě čert vzal — smuchlá mokrý ručník a hod ho do kouta! Unisono: „To dělají všichni!“— Tak se o nás mluví! Před Ježíškem, prosím
#42 alto_textblock #42
Do knoflíkové dírky patří na jaře fialky v létě růže, na podzim chrysanthéma a o Váno cích? Dal jsem si tedy do konflíkové dírky vá noční stromek, abych měl něco časového a takto ozdoben vrátil jsem se domů. Dětem se to líbilo, Máry se to líbilo a jer paní tchyně, která od té doby, co jsem ji chtě na výstavě vyměnit za gramofon, si nedala ují poznámku, že jsem ještě horší než ty děti. Spolknu velmi mnoho — jak známo p Novém roce mám být zvolen za předsedu všech hodných lidí — a proto dal jsem si líbit i tutc poznámku bez další poznámky. Však se někdo za mne pomstíl Ani jsem ještě nedomyslil, když se stalc- Kdosi zaklepal a „stará paní“ běžela otevřít Mladý žebrák, klacek, že by na zádech unes Atlasa i se zeměkoulí.
#43 alto_textblock #43
„Že se nestydíte žebrat!“ spustila na něho „Takový silák, že by moh' skály lámat!“ — „no je, to bych moh', milostpaní — al když tu žádný skály nejsou!“ odsek trefně. Tu máš — to je za ten stromečekl
#44 alto_textblock #44
Zevloun.
#45 alto_textblock #45
Z kulturní ciziny.
#46 alto_textblock #46
M. Gorkij o Uměleckém divadle moskevském. Divadelní týdenník petrohradský „Těatr i Is kusstvo“ (Divadlo a umění) požádal svého času Maksima Gorkého o jubilejní článek k desetilet Moskevských. Gorkij byl churav a nemohl vyhověti žádosti redakce a teprve nyní vyhověl úkolu nan vloženému. Z článku pro zajímavost vyjímáme aspoi několik odslavců. „Desetileté jubileum = to zní nepříliš slavně záslužně, přes to však v tomto případě, tak mimo- řádném, všechen ruský tisk chová se kromobyčejně vřele a uznale. Je však tolik pochopitelný tento kromobyčejný zájem, připomeneme-li si jenom, jak v minulém desetiletí přečasto se přihá zelo, že ze tí novinářských článků v jednom čísle časopisu prů- měrně alespoň jeden byl věnován „Uměleckému di- vadlu“ a jména Stanislavského, Morkvina, Knippe rové, Kačalova skloňovala se ve všech pádech, tkvěla na všech ústech.“ „Umělecké principy, které vnesli Moskovští do tvolení scénického, které hájili vřele a pro něž pod- sloupili i mnohý úporný zápas, dnes jsou již skvěle obhájeny a aspoň mlčky uznávány i největšími bý- valými odpůrci. Theoric o jednotně náladě, princip všeobecného ladu, úplného vzdání se o podčinění individuality herecké celku i vnitřní ideji hry, to všecko, proč ještě včera bylo nutno mnoho zápasiti. platí dnes za axiomn. „Moskevské divadlo dalo počín, zahájilo a vy- tvořilo epochu. Proto má svůj význam, vzpomenout výročí deseti let, kdy zahájena epocha, jež se nyn již zřetelně rýsuje. Již dnes někteří kulturní histori- kové ruští rozdělují vědomě historii ruského diva- delnictva na jednollivé periody — od Volkova do Ščepkína — od Ščepkina de Stanislavakého, A je
#47 alto_textblock #47
zcela na místě směr, v jehož čele jako spisovalel stojí Čechov, jako režisérové Němirovič-D an čenko Stanislavskij a jako herci Stani- slavskij se svojí nevelkou, ale vybranou skupi- nou, tento směr zváti historickým na vždy a typickým pro naši současnost. Čechovské drama je náladové a odkrývá psychologické hloubky i jemnosli, o nichž se nám dosud nezdálo. Divadlo „Stanislaveů“ zjem- nilo tuto oblasť dramatu, dovedlo se povzněsti k je- jím výšinám, dovedlo tragedii současné duše dáli nej- věrnější výraz. Jakoby doplňkem a velikolepým zje- vem „divadla dynamiky“ Moskovští dali nám „divadlo statiky Poměrně malé a nepatrné jubileum, ale idejně mnoho znamená a již v tom, že oslavují je všichni, spočívá jeho radost, úspěch, sláva, vítězství. Nepa- trně, nepozorovatelně začínala odhodianá družinav nioskevském loveckém klubu a že její hra v něko- lika letech dobude celé Evropy, nikdo netušil. Dnes celá Rus, milující pravdu a krásu, milující svobodu umění a svobodu národa zároveň, vzdává hold svým Moskevským, na něž právem je hrdal“
#48 alto_textblock #48
V Teubnerově vydání vyšla kniha Gustav Pfannmůllera „Jesus im Urteil der Jahrhunderte“, o níž zahraniční kritika něme- cká vyslovuje se s neomezeným uznáním a netají se částečně podivením, že aspoň pokus o thema tak lákavé a vděčné nebyl učiněn již dříve. Kniha Píann, müllerova na dlouhé historické poutí od dob apošto- lův až po nejnovější dobu (do konce XIX. století sbírá úsudky o Kristu a jeho učení, jak se vytvářely u jednollivých národů. Je tu pečlivě, syslematicky vědecky sebrána, přesně glossována a duchaplně rozvržena i střízlivá kritika, i plamenný mysticismus, i snivý a nadšený obdiv, náboženský zápal, i tvrdé. smělé, cynicky zaostřené odmítavé standvisko — stoupenců i protivníků Kristových, pokud to byli je- nom v různých stoletích a u různých národů licé význemání, kleří mohli, chtěli a dovedli říci něco pod- statného, věcného a svého. Každé hlavě přidává ně- mecký autor výborný priléhavý historický reliel. osvěllující ráz epochy historické, mravů, úroveň kul- turní, sociální atd, z míž určité nezírání na učen Kristovo vytrysklo.