#2
alto_textblock
#2
Bei aonieote
#7
alto_textblock
#7
Národní hospodář.
#8
alto_textblock
#8
zenaědělstvi
#9
alto_textblock
#9
Obohod
#10
alto_textblock
#10
—Prnysl
#11
alto_textblock
#11
Finančnictví
#12
alto_textblock
#12
Příloha „Národních Listů“ k číslu 355. ze dne 25. prosince 1908.
#13
alto_textblock
#13
Vánoční.
#15
alto_textblock
#15
Nálada Vánoc táhne krajem. Tlumí hluk
měst a chví se písní důvěry a naděje nad širý-
mi kraji spících luk a zasněžených polí. Bůh ví,
jak stalo se, že Vánoce, vzpomínka na narození
toho, který přišel, zvrátit celý sociální řád světa,
staly se svátky, opředenými závojem sentimenta-
lity, dny zapomenutí, dny lásky, která sice
štědře dává, ale neuvažuje začasté, proč a co.
Ovšem: muž, jehož narození slaví se Vánocemi,
přišel hlásat lásku k bližnímu, odpuštění a po-
vznesení slabých. Proti síle imperia římského
a proti mužnému světovému názoru pohanství
staví evangelium lásky, které ve svých důsled-
ích má věsti ku přerodu celé společnosti.
V době, kdy barbaři počali hlásiti se v dějích
světových, kdy římské imperium blížilo se ke
svému konci, bylo zřejmo, že toto učení ne-
mohlo proklestiti si cestu v té ryzosti a čístotě,
jak myslil- jeho autor, a že křesťanství vývojem
věku stalo se pouhým theoretickým hlasalelem
lásky k bližnímu, zatím co moc papežů, řádů
a hierarchie založena byla na principu bez-
ohlednosti, moci a síly. Sen nazaretského syna
tesařova zůstal snem a musil jím zůslati, po-
návadž lidstvo spělo za novými metami svých
státních a kulturních snah, a uskutečniti je bylo
začasté možno pouze ohněm a železem.
Národové, kteří dovedli se probiti k vládě
světové, přizpůsobili nutně učení Kristovo svým
potřebám a své národní povaze. Síla a tvrdost
anglo-saské racy, která tak velkolepě dovedla
zakládati světové říše, nutně a logicky vyslovila
ideu Kristovu v principu, že síla povahy je zá-
kladem síly národa a že není nečestno podma-
ňovati národy jiné, jen když dostane se jim za
to kultury. Z puritanismu, který zoceloval boje
Cremwellovy, vytvořil se onen typ povahy, který
nazýváme typem anglickým, povaha, která nese
se ve svém nejušlechtilejším představiteli
k evangeliu sily, moci a pokroku. Není
zde stopy po sentimentalitě, není zdo stopy po
ialešné lásee k bližnímu, nýbrž vyzařuje zde
pouze touha býti silným, velikým a mocným
raziti dráhu vlivu svého národa, podmaňovat-
jiné, a tak růsti k velikému snu, že jednou An-
slie bude vládkyní světa.
Sever Evropy vůbee dal vznik silným ra-
cám, které nuti bíti se o každé sousto chleba
s přirodou, dovedl vyvinouti ony veliké sehop-
nosti, které daly vznik sjednocennému Něme
eku, které udržují Holand, které dodávají hloub
ka myšlenkovou Norsku. Odtud, z těchto kra
jin, silných individualitami, z těchto krajin, kde
sontimenialila jeststak řídkým hostem a kde in-
dividuální síla jest ozdobou muže, při-
šlo k nám oslávování Vánoc v té formě, jak
je dnes u nás obvyklo. Vánoční stromek vznikl
v těchto krajích, plných sněhu, aby zladil pocsii
Vánoe celé Evropě,
Ale den tohote zdánlivého zastavení se
v životě, den vzkypění altruistických nálad jest
pohádkou. 1 kol něho bije život a jím vířía
i pod vánočním stromkem rozpřádají se zárodky
energie činů a snah. Klid v rodině, smířlivá ná-
lada pod záříeím stromkem jest malou episodou,
která nemá vrhati stínů ani svého poetického
světla v před. Kdo střízlivě a klidně prohlízí
dějiny lidstva, tomu jest jasno jedno: Sebe
větší nároky na spravedlnost a právo nezname-
naly ničeho, pakli že nedovedl národ, který se
na ně odvolával, rozvinouti tolik síly a moci,
aby jim sjednal platnosti. Řím, rozšířuje svoji
světovládu, nezastavil se před Helladou, nýbrž
vložil na ni svoji těžkou ruku, poněvadž vyža-
doval interes národa. Polabští Slované měli nej-
lepší právo na život: Světovládná touha Něme-
cka učinila z nich nejvýbojnější příslušníky ně-
meckého národa. Z kolébky Slovanů polabských
povstala dnešní říše Hohenzollernská, povstalo
Prusko. Národové neznají sentimentality a ne-
smějí ji znáti, poněvadž by jinak nebylo po-
kroku a nebylo by zdárného rozvoje. Tak jako
v přírodě jenom silný a mocný se uplatní, tak
i mezi národy platí jen ty, které dovedou roz-
vinouti činorodou energii, které nejsou sentimen-
tálnimi a které odvolávajíce se na právo své
neskládají ruce v klín.
Papírové prolesty a zvučně řeči neznamenaje
praničeho a nebudou nikdy níc znamenati, nebude-l
za nimi státi síla, moc, výbojnost a bezohlednost ná-
roda. Bez těchto mužných vlastností nebyla možná
vzeslupová linie anglického národa, bez nich nebylo
mažně obnovení německé říše a bez nich nebude
možná obroda Ruska. To, co nazýváme měkkým ry-
se povahy slovanské a co jest zdánlivě plno kouzl
a snivosti, jest rysem, klerý Slovanstvu nejvíce ubli-
tuje, poněvadž mu ubírá síly a bezohlednosti. A ča-
sto není tento sklon k sentimentalitě ničím jiným
neži lenivostí, která ráda hledá výmluvu, aby se
nemusila odhodlati k činům.
Český národ v té době, co žije ve své vlasti, pro
Iel trpkou školou zkušeností. Jest přece jasno, že
mučednická smrt Husova byla By zůstala pouhou epi-
sodou, kdyby nebyly v zápětí po ní zarachotily vo-
tové hradby husitské a kdyby potřeba reformy ži-
vola církevního nebyla vtloukána do hlav církev ních
velmožů sudlicemi a palcáty. Jen síla a jen moc im-
ponuje a jen síla a jen moc vode k úspěchu. Kdyby
český národ byl vychován v tradicích Žižkových
nebyi by dospěl k Bílé Hole; jeho sklon k nábožen-
skě hloubavosti, která byla nemíslnou v době, kdy
počínaly se roditi nové útvary státní a kdy šloo
jeho existenci vůbec, podlomila jeho sílu obrany
A pak protireformace! Jménem evangelia dovedla
k nám býti hodně bezohlednou a dovadla jménem
lásky k blížnímu zapalovali hranice, stinati hlavy,
vypalovati města i vesnice. A když přihlásili jsme
ne k novému živolu, učili jsme se znova a znova, že
úspěchu dostalo se nám pouze tehdy, když dovedli
jsme rozvinouti dosti moci, abychom imponovali svým
nepřátelům. Byrkratické Rakousko nepovolilo nam
sni jediného ústupku, když nebylo k němu donuceno
a nepovolí ani v budoucnosti, poněvadž nikdo rád ne-
vzdává se vlády. S tímto nulno počítati a na temlo
základu nutno založiti celý život a veškeré snažení
národa, který chce v před. Nechceme býti nesora-
vedlivými, nechceme bráti nikomu, co mu náloží, ale
zhreme také vše pro sebe. Proli enerzii, proti síle
#16
alto_textblock
#16
pokroku německého postupu nemůžeme stavěti novi-
nářské články a papírové protesty. Proti jeho posi
hospodářské nemůžeme stavěti pouhá hesla, která
dnes jsou populárními, aby zejtra zanikla, protř jeho
nepepíratelnému vzestupu kulturnímu musíme vzta-
viti stejný vývoj vzestupný. A především: Jest nut-
no k tomu pracovati, aby povaha každého z nás a tím
celéhe národa byla povahou, toužící po síle, mocia
energii. Když sestoupíme do samých základů, ze
kterých vyrostl dnešní anglický národ, shledáváme.
že onen odklon od oficišlního cirkevnictví katolického
k učení, budícímu samostatnost povahy a její síly, byl
vlastním zdrojem dnešní světovlády anglické. Angli-
cký člověk, který byl nucen bíli se ve své vlasti
o každé sousto chleba a který s napjetím všech si
rozšiřoval vládu své vlasti v cizině, musil přirozeně
vykvěsti v typy, kleré později dobyly Brilanii, říši
indickou, Alriku atd. Proti bezohlednosti Němectva
nemůžeme stavěti jen své nároky na právo. Proli síle
sílu, proti energii energii, proli činu čin! Jinou nen
a nebude logika dějin a jestliže nepochopíme do po-
sledního muže tento fakt, bude naše postavení tí
obtížnější a bude naše politika kráčeti i nadále od
neúspěchu k neůspěchu. V nitru každého národa jsou
základy jeho rozvoje a základy jeho úspěchu. P
těto stránce činili jsme hanebně mále.
A když sentimentalita Vánoc ukládá se nad
kraje, myšlenka se vzbouzl: Vánoce jsou dnem
mládeže — jak připravujeme svoji mládež do
budoucích zápasů za národ a za jeho vývoj
Roste nám k energii, nese si v život vědomí,
že jen silou a prac! zajistí budoucno ná-
roda? Na této výspě mezi dvěma světy, kde
náš národ po staletí hájí si svůj život, jen sil-
ným kyne úspěch. Jest nutno buditi ctnosti muž-
ných povah, aby energie celého národa zajistila
nám pevně postavení. Abychom stali se národem
podnikavých, odvážných, sebevědomých mužů.
nezávislých hospodářsky a mohutných kulturně.
Vánoční zvony zní nad vlastí. Do jásotu
dělí a ticha dne. Burcujtež k síle, moci
energit! A bude zlatým toto požehnání vánoč-
ních zvonů
#17
alto_textblock
#17
ote
#18
alto_textblock
#18
on Betěle
C. k. sirky.
Píše předseda České akciové sirkárny St a n i s lav-
Rakouskému orlu cestou zákonodárnou má
býti svěřena koncese Promethea . . . Nejpestřejši
úbory zápalkových krabiček: jich obal výbojně
černo-červeno-zlatý s polisknutou Germanií neb
šat červeno-bílý nebo neutrálně švědsky žlutý
má býti nahražen všeobsáhlou černo-žlutou, ra-
kouskou uniformou. Sirkářský průmysl má býi
postátněn — monopolisován.
Vláda jako nejobyčejnější obchodník, který
se snaží dbáti povinné péče obchodního zákona,
nežli vkročí do foho průmyslového podnikání
ovšem předsvším hledí zjistiti, co to bu d
stát a co to ponese. A v tom směru ne
vím, dojde li k závěrům zvláště příznivým. Při-
hlížíme-li především ku poměrům sirkárenského
průmyslu v naší polovině říše, můžeme před
Litavou napočitati asi 70 továren na zápalky,
z nichž však pouze asi 35 svojí výkonností
jest plně přizpůsobeno době. Tedy pouze při
těchto jest cena závodů dána z příslušných
složek, hodnoty stavební resp. zařízení a hod-
noty výnosové. Avšak 70 výroby ze všech to-
váren na sirky představovaly dosud továrny
akciové společnosti »Solo« a při těchto továr-
nách by cena stavební a zařizovací měla být
nahražena cenou kupní, která byla vyplacena
dříve jednotlivým majitelům továren,
Budiž, že na tu cenu své doby jednotlivé
závody byly odhadnuty — odhady ony však
které dřivějším majitelům měly býti důvodem
ke vzdání se majetku onou soukromou expro-
priací, měly ráz příliš veliké — účelnosti. Za-
jímavé podmínky, za nichž byla vytvořena spo-
lečnost »Solo«, jsou přece veřejným tajemstvím.
Kupujíc tedy 70 proc. výroby, vláda dotyčné
továrny tak zaplati na základě kupní ceny již
při předešlém převodu majetku vykapilalisované,
že možnost nebo mezera výnosnosti na řadu le
bude opět vyčerpána, jak již vyčerpána byla.
Právě tak bylo i u »Sola«. Leč u státního mono-
polu, který na všecky závody bez výjimky by
musil přiblti majetkový odznak monopolu, by
věc byla ještě horší, poněvadž četné závody
v Uhrách i Haliči i- Čechách — ještě domác
průmysl sirkárenský v Tyrolích, Čechách a Hla-
liči živoři a žije jen proto, aby se dočkal vy
koupení nebo monopolu, nebo se nutně přizpů-
sobil vývoji doby, nebo mu podlehl.
Hospodářský pokus státu, sirku povznésti
na c. k. výrobek, by tudíž mnoho stál a dela
řadu let málo nesl. Společnost »Solo«, která
v sobě seskupila jen továrny skutečně nejslib
nější a která velmi dobře obchodně jsouc ří-
zena, dobré obchody za dobrých podmínek do-
vede si také výtvořit, měla doby, kdy neplatila
dividendy žádné a kdy rozdílela dividendu jen
4 proc. A v té době, když neplatila ničeho,
opírala se jistě o velmi příznivou konjunkturu
vývozní. Jsa bez této, mohl by stát tudíž platit
ještě méně nežli nie.
Obavu tuto nebyle by dobře nazývat.
posimismem. K okolnosti velkého nadkapitaliso-
váni závodů dobře výkonných přistupuje ješto
nutnost vyplacení závodů vůbec nevýkonných,
živořících a na smrt odsouzených. Na straně
pasiv vzrostla by tudiž suma investovaného kapi-
tálu do výše velice nepřiměřené, ježto má ob-
sáhnouti i hodnoty vůbec nevýnosné —— i takové.
které hodnotami vůbec nejsou. Tedy obrovský
přírostek na straně negativní, kterému na posi-
tivní straně bude čeliti však úbytek. Lze zajiste
uvést za zásadu nejpřirozenější, že stát nikdy
nebude vyráběti tak hospodárně a obchodně
jako průmýslník neb obchodník jednotlivý, pro-
tože obchodní aparáť státu jest mnohem méně
hybný, prozíravý, čilý a obchodní, protože jest
mnchem složitější a protože nebude miti vzpruhy
soutěže, která by jej v zájmu obchodního sebe-
zachování honila co nejblíže k idealu výroby.
Podnikatel, stát dovedo draho vyrábět a dovedo
draho od sebo nochat kupovat. To jest ovšem
#19
alto_textblock
#19
Netuka.
#20
alto_textblock
#20
Jumění, které jméno soukromého průmyslník
by přibilo na konkursni tabuli. Závěr celé mono-
polišační akce, klerá má býti povznesena na
heslo říšské rady, jest úplně jednoduchý. Bu
tedy vláda sirkářství učiní mono-
polem a tento při danýcha pomě-
rech a za běžných cen na delší čas
musí býti obchodem tak čestný m,
že se naň bude dopbácet, ač ovšem ne-
upírám, že jestliže by se akce lépe vzala do
ruky, mohlo by se po několika přípravných
letech dojíti k tomu „ideálu“, že by ztráta byla
vyrovnána výtěžkem a nula od nuly by pošla.
Nebo „postátnění“ sirek by mělo
důsledkem jich nezměrné podra
žení — a tak sirky by postoupily na
drobnou měnu, kterou by třetí stav platil
sve sociální pojištění. Jest ovšem otázkou, proč
to pojištění nemělo býti placeno jiným, vhod-
nějším způsobem přímo, a proč třet stav, sám
platě, o čem se domnival, že dostane zadarmo,
musí nepřiměřeně si zdražovati nebo sobě od-
říkati jiné skromné radosti živola. Uskuteční-li
se sirkářský monopol, bude lze říci, že bylo
málo o něm světla — a jest nepochybno, žep
něm a po zdražení tohoto předmětu denni spo-
třeby bude světla v Rakousku ještě méně.
Dosavade pohlíželijsme na problém sírkář-
ského monopolu se stanoviska vlády a obecen
stva, dlužno však se projektem zabývati ještě
se stanoviska společenských nebo politických
stran, neboť odbyt sirek jest u nás již
vlastně jejich monopolem. Ne snad
úplně neprávem nazval cizinec obyvalele naší
historické říše sirkovými vlastenci, ježto jako
ve středověku byl odznakem bojovníků svojí
barvou polní pas — tak u nás barvy zápasícíeh
lze poznati na krabičkách sírek. Spadl-li by
někdo přímo s nebe do hostince v Čechách na
Moravě, Haliči, Vídni, Slovinsku i Terstu, at
pohlédne jen na barvu a heslo zápalek a bez
dalších informací hned přesné ví, na jakou t-
ninu má připraviti své politické přesvědčení.
Tam, kde mlčílidé, mluví u nás sir
ky. Sirky jsou nejen tlumočníkem společen-
ského přesvědčení, nýbrž i poplatníkem politi-
ckých stran. Namnoze jest to jich příjem jediný
neb aspoň příjem hlavní.
Dobrovolná daň ze sirek jest nyní vybíráne
pro spolky národní, dobročinné, osvětové, agi-
tační a obrátily ji na svůj prospěch i organisaee
politické. Tak jest známo, že tímto způsobem
pevně zorganisoyané obětavosti svých příslušni
ků strana soclálně-demokratická požívá velmi
znaěného příjmu ve svých jednotlivých obvo
dech, který obrácen v úrok uloženého kapítálu,
by představoval kapitál výše velice imposantní
Ten pro stranu nalezený veliký kapitál, pro
stranu bude opět ztracen. Rovněž značných roc
ních přispěvků bude zbaven německý Schul-
verein, česká Matice a i všecky ty ostatní spol-
ky dobročinné i agitační. Státu bude dá no.
co dříve bylo stran, a ve mnohé strané
náklady strany bude musiti něsti přímo a těžco
strana sama nebo v povinné obětavosti pání po-
slanci. Rozpočty, které se nebudou moci opírati
o celou nepočítající veřejnost, budou ovšem mu-
siti býti skromnějšími, neboť za úbytek stálého
příjmu ze sirek stěží bude možno nalézti ob-
dobný příjem jiný.
Takový by byl politický důsledek mono-
polu, o kterém také musí býti promluveno,
Jest ovšem pravděpodobno, že předběžné
studie vládní na základě svých statistik dojdou
ke stejným závěrům jako tato úvahal a pak sta-
nou před rozumnou otázkou: Nač okovem mono-
polu poutat vývoje schopný průmysl, když do-
savadní jeho činnost v čilém závodění soutěže
mnohem lépe prospívá obecenstvu, které tvoř
stát, a když by monopolisovaný sirkářský prů-
mysl státu nesl málo nebo nic ... Nač ohromný
ten obrat majetkového převodu, spleť soukre-
mých a veřejných majetkových práv, nač při-
plácet, platit a dluhy dělat — nač postátňoval
a doplácet. Jistější a pohodlnější prozatím by
byla cesta přímého zdanění již také pro opatřen
přesných dat pro další studium otázky mono
polové, by snad později rozvážněji mohla býti
vzata do ruky. Ovšem co by za takového zatí
žení předmětu své denní potřeby obecenstvo
nejméně mohlo žádati, by bylo, aby z částeč
ného výnosu daně byla vybavena výroba obyčej
ných sirek z bílého kostíku. Kdo v dotčených
závodech seznal bídu zaměstnaného dělnictva
nekrosou ohrožovaného a zohaveného, kdo po
rovnává továrny ony, které založeny byvše před
staletím, pro zdravi a bezpečnost svého dělni
ctva za celých sto let učinily buď málo neb
zcela nie, se závody moderními, jediným po-
hledem nabude přesvědčení, jak velkou bude
sociální úlevou, když zrušeny budou ony mu-
čírny, do nichž mnohý dělník byl odsouzen k nu
cené práci do ponenáhlého bolestného odúmrti
Jed, který va továrnách vraždil, odtud vycházel
pak ven, aby byl prostředkem četných sebe-
vražd.
To jest úkol státu, když bere průmysl. sir-
kářský již na svůj studijní stůl. Průmysl švéd-
ských sirek musil by ovšem svůj rozpočet před
stavovati si asi tak, že oč by potřeba jeho vý
robku se zvýšila zrušením výroby sirek obyčei-
ných, o to, ne-li o více by zdaněním sirek a
zvýšením jejich ceny klesl konsum tohoto zboží.
neboť „počalo by se šetřiti od sirky“. Do dob
několika let by situace průmyslu sirkářskéh
byla nevyjasněným pokusem. Snadno do veřej-
nosti hozené heslo: daň ze sirek nebo sirkový
menopol toprve v několika bilančních obdobich
může býti vyznačeno přesnými číslicemi ceny,
výnosu a konjunkturálního výsledku .
—
Zvýšení základního kapitálu továrny automobiln
Velox“. Pražská továrna automobilů „Velox“, spo-
lečnost s ručením obmezeným, vypisuje právě sub-
skripci k rozšíření kapitálu na 500.000 K za účelem
postavení vlastní továrny, rozšíření garáží a k roz-
množení automobilních drožek v Praze a předmiě-
rlích, jimiž docílila hned z počátku výsledků velice
uspokojivých. Společnost „Velox“ v krátké době své-
ho působení dodělala se úspěchu všestranného, nel
v první fadě zařidivši rozsáhlé zaráže pro uscho
#21
alto_textblock
#21
všní cizích automobllů v Karlíně, navázala styky
se všemi ovropskými kluby automobilními, jichž čle-
nové, projíždějíce Prahou, mohou nyní vozy své ne-
jen uschovati, ale v dílnách továrny veškeré opravy
stroje dáti provésti, vůz novými pneumatikami
benzinem, olejem atd. opatřiti. V dílnách společnost
činěny stále pokusy ke zdokonalení typu lehkého l
dového vozu automobilního, jenž by nejširšímu obe
censtvu nejen svou jednoduchosti, ale i levnou c
nou stal se přístupným. A v oboru tom docílila vý
sledků opravdu překvapujících. Podařilo se jí sestro
jiti typ, o jehož přednosti počala se zajímati cizina
zvláště Rus, která uznala jej za nejzpůsobilejší pr
terain, špatné silnice a nedostatečnou dlažbu měst
ruských, na to pak učiněna byla objednávka na cel
zařízení automobilních drožek pro Petrohrad. Roz
machem límto společnost „Velox“ přinucena k roz
množení základního kapitálu na rozšíření své p-
sobnosti. Podily jsou 500.— K. 1000.— K, 1500. —K
2000.— K atd ald. Přihlášky upisovací do 15. ledna
1909 přijímá „Česká banka“ v Praze, Václavsk
#22
alto_textblock
#22
něměsti.
#23
alto_textblock
#23
K situaci monlanního a strojnického průmyslu
rakouekého. Dne 19. t. m. konala se valná bromada
Spolku montanních, železálských a strojírenských
průmyslníků. Zpráva výboru, v této schůzi před-
ložená, obsahuje přehled o situaci montanního prů-
myslu rakouského za celý rok. Ze zprávy té lze
vyčísti, že vělšina oborů průmyslu montanního trpěl
v druhé polovici t. r. poklesem konjunktury, Zárove
jevila se ve mnohých oborech citelná soutěž Něme
cka. Některé strojírny, továrny drátěných lan a pil
níků musily omeziti sou výrobu. V úvodu ke zpráv
poukazuje se na nulnost upevněně organisace prů-
myslu vzhledem k novému, pro průmysl nepříznivé
mu posunu sil následkem volební reformy. Úvo
dále zdůrazňuje nutnost uzavření smluv s balkán
skými státy: pro neupraveně obchodní poměry na-
šeho mocnálství k Balkánu klesl v r. 1907 vývo
železa, železnéhe zboží a strojů na Balkár asi o
čtvrtinu. Zpráva zmiňuje se dále o stanovisku spolku
k reformě dělnického pojištění, k pensijnímu poji-
štění soukromých zřízenců, k požadavkům dělnictv
— z nichž zejména snaha horníků pů zkrácení pra-
covní doby, jakož i zavedení týdenní výplaty mzdy
považuje se u mnohých závodů za nemožné —
zpráva žádá také úpravu veřejných dodávek. Spe-
ciální zpráva, o celkové siluaci průmyslu uvádí, že
trh uhlí a koksu byl celkem zdravý a odbyt se
děl hladce; doprava byla klidnější než před rokem
ač letos na podzim také se vyskytly dopravní obtíže
a nedostatek vagonů, zejména na severní dráze, co
však nemělo za náslodek nesnáze u konsumentů
ježbo tito opnářili si v čas větší zásoby Ceny po-
klesly jen málo, ježto pruský uhelný trh byl stálý
a spotřeba v tuzemsku se téměř nezmenšila. Vliv
konjunktury na železářský průmysl byl cel-
kem nepatrný; závody byly plně zaměstnány a vy-
kazují v prvních 11. měsících t. r. sloupnulí tuzem-
ského odbytu o 14.1%. V poslední době se následkem
menšího počtu zakázek dobrá zaměstnanost poněku
seslabila. Závody mohou dodrželi kratší dodací lhůty
a v jednollivých druzích zboží byly ceny v relacíc
cizl boutěží ohrožených sníženy. Větší pokles jeví
jmenovilě u černých a pozinkovaných jemných ple-
chů. Zakázky pro drát jsou poněkud menší a pro
dejní ceny dávají jenskkrovný získ Nějvětšř pokles
jeví se ve výrobě drátěných lan, kde uzávěrky, ze-
jména v územích, hraničících s Německem, v Uhrácl
a při vývozu, namoze docíteny beze zisku. Zvýšen
dopravného od 1. ledna vedlo k omezením výroby
Továrny kabelů byly dobře zaměstnány. Následkem
pokleou cen suroviny došlo ku provedení dřívějších
projektů, jakže obrat kvantitativně vzrostl. Pro želez-
nou a ocelovou litinu jevila se v prvém pololetí dobrá
poplávka k účelům železničním; od té doby jeví se
malé poklesnutí zaměslnanosti následkem slabších
objednávek strojíren) přes to zaměstnání i vyhlídky
oceláren jsou dobré. Silně poklesly zakázky pro stav-
bu lodí v cizině. Zakázek pro stavební konstrukee
pro soukromé i státní stavby došlo dostatečně a vy-
hlídky jsou dobré. Zaměstnanost výroky mostních
komstrukcí byla aspoň normální. Odbyt dopravních
os poklesl následkem méně příznivé žně. V cenách
nastal prudký poktes po zrušení osového kartelu
27. října; pli nižších cenách se mnoho kupuje, zvlá-
ště pro spekulaci. Na výrobu šroubů a nýtů měl
nepříznivý vliv oslabeni konjunktury v Německu
jež vedlo k vývozu německému do Rakouska z
nizkých cen. Odbyt kolejnicových hřebů, pražcových
šroubů a pod. byl dobrý. Odbyt výroby nástrojů.
pluhů a pod. byt slabší následkem poklesu prodeje
do Uher a do batkánských slálů, kde se zejména
německá sautěž snaží pole opanovati. Ve výrob
pilníků a rašplí došlo k omezením výroby následkem
klesnuvší potřeby: silná soutěž, zvlášíě německá
způsobila klesnutí cen. Situace výroby kos a srpo
byta příznivá, ač vývoz do Srbska byl stižen. Stro-
jirny, stavící zařízení pro horní a hulní závody
a petrolejové rafinerie, měly hojně zakázek: u ostal-
ních strojíren jevil se pokles konjunktury, tak ž
mnohé továrny musily omeziti výrobu. Kartel za-
bránil, aby továrny neutrpěly ještě více zhoršením
poměrů. Továrny mlýnských zařízení trpěly něme-
ckou soutěží a špatnou situací středních a malých
mlýnů. Pokusy o semknutí nesetkaly se se zdarem
V obráběcích strojích jeví se mimo speciální stroje
pokles v zakázkách. Ve výrobě textilních strojů po
klesl počet zakázek i ceny: počet dělnictva musi
býti zmenšen a ptaoovní doba omezena. Také za
městnanost továren kotlů je méně dobrá. Zaměst
nanost elektrického průmyslu jest v druhěn
pololetí menší, německá soutěž vyslupuje ostřeji
Odbyt hospodářských strojů jest v tuzemsk
dosti dobrý, ač následkem vracení se vystěhoval e
z Ameriky má zemědělství dosti pracovních sil. Vy
voz do Ruska je menší a obchod se Srbskem obliž
ný. Podzimní obchod trpí nejistotou politických p
měrů: při vělších zásobách možno pozorovati nad
výrobu. Továrny lokomotiv byly dobře zaměst
nány. Továrny vagonů měly hojnější zakázky
než před rokem. Celkem dodáno pro státní i soukro
mě dráhy asi 10.600 vagonů: pro příští rok jsou
však opět nepříznivé vyhlídlky, ježto dosud objednáno
bylo pro r. 1909 jen 3800 vozů, což netvoří ani čtvr
tinu celkové výkonnosti. Továrny jsou tedy nuceny
propouštěti dělnictvo, ježto není vyhlídek na kry
nedostatku práce zakázkami z ciziny.
Zrušení taritních slev na železe a železné zbož
v exporlu do Uher. Až do konce loňského roku povo
lovaly cí k. rak, stát. dráhy pro parní kotle, že
lezo a ocel položky E—C a D taril, roztřídění
zboží, pro surové železo, lokomobilya
hospodářské stroje tarifní slevy v tom způ-
sobu, že předměty tyto zařadily (deklasifikovaly) do
nižších tarifních tříd A—B—B (pokud někter
z uvedených předmětů nebyly již normálně do těchto
neb nižších tarif, tříd zařaděny) a to se všeobecnou
platností pro všecky trati i veškery stanice. Před
rokem z důvodů fiskálních byly však tyto deklasiíi-
kace pro dopravu vnitrozemskou zrušeny, pone-
chány však na dále v platnosti v exportu do celn
ciziny, neobmezeně v exportu do Uher a podunaj-
ských překladních míst s obmezením platnosti nej-
prve do 30. června, pk do konce t. r. Nyní se všal
státní dráhy naše dohodly se státními drahami uher
skými, kteréž v exportu (i do Rakouska) obdobné
slevy povclovaly, že vzájemně zruší tyto výhody
takže 1. lednem 1909 pozbývaji tyto slevy (od nás
do Uher a z Uher k nám) platnosti. V exportu do
celní ciziny budou zmíněně slevy platiti i n
dále. V důsledku toho zruší dnem 1. ledna t. r. i sou-
kromé dráhy (ústecko-teplická, buštěhradská a se-
verozápadní dráha) obdebné slevy, jež ve vývozu
dosud poskytovaly. Zrušením těchlo slev bude ovšem
nejvíce posližen náš vývoz do Uher a do Haliče
ježto mu přišly tyto slevy při překonávání velkýeh
#24
alto_textblock
#24
vzdáleností do těchto odbylišť velmi vhod. Vývozci
naši mohou tedy tím více spoléhati na slib želez.
ministerstva, před rokem při zrušení těchto slev da-
ný, že budou v ojedinělých relacích, tam, kde
se toho z důvodů soutěžních potřeba ukáže, i na
dále od případu k případu povolovány žádoucí slevy.
Mozinárodní poštovní přikazovací řízení. Od 1.
ledna 1909 vstoupí v Německu v platnost poštovní
šekové řízení, což jest významné nejen pro tuzem-
ský obchod německý, ale i pro styk s cizinou, ježto
poštovní šekové řazení jest k tomu povoláno, aby
podporovalo semknutí se všech ústavů, jichž cílem
jest zobecnění šekového řízení. Otázkou toute bude
se také zabývati příští společná konference středo-
evropských hospodářských adružení v Berlině
Anketá o sanaci potrolajového průmyslu. Dne
19. t. m. bylo pokračováno v anketě o sanaci petro-
lejového průmyslu a ministerstva veřejných prací.
Interesenti poukazovali na nedostatečnost ustanovení
zemského nažtového zákona o minimální výměře
vrtacího terrainu a horněpolicejních předpisů o vzá-
jemné vzdálenosti vrtacích otvorů. Více návrhů týkalo
se zákonného určení fakultntivního moratoria pro
vrlací závacky pro dobu 1—2 roků, po případě krát-
kodobého zákazu vrtání pro nově ohlášené závody.
Dále bylo navrhováno zavedení prodejního mona-
polu se současným kontingentováním rafinerií, mone-
polisování těžby zemí s podilem státu, vyvlastnění
petrolejových dopravních a skladních společnostía
komišionářský prodej terrainu, na nichž do určité
doby nezahájeno vrlání. Naproti tomu bylo ovšem
poukazováno k velkým oblícžím, s těmibo opatřeními
spojeným. Více interesentů vyslovilo se pro určité
nucené formy pro spoluvlastnictví těžby, naproti če-
muž bylo uváděno, že forma společností s obm. r.
vyhovuje. Záhodným by byl dle prohlášení účastníků
společný postup petrolejových producentů a rafineu-
rů a urychlené přenášení práv z pozemkových do
naftových knih. K precisování návrhů a předložení
jich vládě byly zvoleny 3 komise.
Ruský lihový monopol. V říjnu t. r. bylo v ob-
vodu ruského státního monopolu lihového prodáno
8,154.355 věder. čili o 1.027.133 méně, než před ro-
kem. Od počátku t. r. do 1. listopadu bylo prodáno
70,117.161 věder, o 7,490.615 méně. Příjmy z mo-
nopolu činily v říjnu 69.329.055 rublů (— 4.878.798)
a od počátku t. r. 571,429.851 rublů (— 1,561.768).
Doprava a přžjmy rakouských drah. V měsíci
říjnu t. r. dopraveno bylo na rakouských hlavních
i lokálních drahách 17.381.278 osob a 14.927.857 t.
zboži a přijato 77.091.733 K čili 3503 K na 1 km,
oproti 75,698.130 K, resp. 3464 K před rokem; příjem
z 1 km vzrosti tedy o 1.1%. Od počátku t. r. do kon-
ce října bylo dopraveno 176,666.472 osoba
116.300.242 tun a přijato 694,741.071 K, oprol
673.386.027 K před rokem. Průměrná celková délka
rakouských drah v prvních 10 měsících t. r. činila
21.929.1 km oproti 21.802.5 km před rokem; prů-
měrný příjem za 1 km činí tedy letos za uveďenou
dobu 31.681 K oproli 30.386 K před rokem, čili roz-
počteno na celý rok 1908. 38.017 K oproti 37.063
před rokem, jest tedy průměrný přijem letos o 2.6
příznivější. — Celková délka malodrah a jimí na
roveň stojících drot. činila v říjnu t. r. 595.49 km;
dopraveno bylo v tomto měsíci 33,083.438 osoba
38.121 t. a přijato 4.780.521 K oproti 4.191.943 K
před rokem (při délce 567.05 km). Od počátku t.r
do konce října dopraveno bylo 300,217.516 osnb
a 344.131 t. a přijato 42,721.638 K oproti 40,388. 164K
před rokem.
Výtěžek rakousko-uherské banky. Dividenda r-
kousko-uberské banky za r. 1908 bude činiti asi 90 k
za akcii oproti 10740 K před rokem; zmenšení vý-
nosu dlužno přičítati jednak nižšímu diskontu, jed-
nak značné výší daně z bankovek. Zmíněný bankovní
diskont činí v t. r. 4.255 oproti 4.9% před rokem
a 4.33% v r. 1906. Eskont je letos značně nižší, loms
bard naproli tomu poměrně vyšší. Obchod s devi-
sami vynesl dosti vzhledem k nižším sazbám v ci-
zině. Kovový poklad potěšitelně vzrůstá; z ciziny
přibylo zlatá za 54 mil. K, z tuzemského oběhu pak
za 24 mil. Na dosavadních výsledcích poslední dva
výkazy již mnoho nezmění, tak že lze již souditi
dle nich na výtěžek celého roku. Výnos eskontu se
zmenšil oproti loňskému roku okrouhle o 8.6 mil. k
na 23.4 mili, výnos obchodu devisového o 0.83 na
4.3 mil. K. Celkové příjmy činí 36.4 mil. K oproti
46.3 před rokem a 34.3 v r. 1906, výdaje pak činí
15.3 mil. oproti 16.4 před rokem a 13.1 v r. 1906.
Oba státy obdrží podílem na zisku 6.051 mil. K, na
daních 2.3 mil. K a 1 mil. K daně z bankovek. Pře
rokem obdržely oba státy podílem ze zisku 11.228
mil. K a na daních dohromady 4866 mil.; akcioná-
řům připadá letos asi 13.5 mil. oproti 16.11 mil. k
před rokem; jest tedy poměr rozdělení výtěžku letoa
pro akcionáře příznivější.
Strojírna J. C. Bornard, Praha-Karlín. Majitel těto
jedné z nejstarších strojíren v Rakousko- Uhersku
pan J. C. Bernard jmenoval svého prokuristu pana
Rudolfa Česáka komerčním ředitelem a svého
bývalého vrchního inženýra pana A. Martinka
technickým ředítelem svého závodu. Továrna tato,
která od svého založení stavkě vodních turbina
strojů pro továrny na papír s nejlepšími výsledky
se věnuje, zamýšlí v těchto odděleních výrobu na
základě nejmodernějších konstrukcí a zkušeností úpl-
ně specialisovati.
Šeková banka ssperanlská. Pod lirmou „Ček-
banko esperantista“ (Meurton Abbey, London S. W.
založen bankovní ústav, jenž má usnadniti vzáj. platv
esperantistům různých zemi. Ústav vydal šekové
knížky, které si každý může koupiti po 50 kusech
za 60 hal. Účet může u ústavu otevříti každý splně-
ním obvyklých podmínek a složením nejméně 20 Sm
(48 K). Avšak i ten, kdo nemá u banky otevřeného
účlu, může použiti jejích šeků ku placení tím způ-
pobem, že na ně nalepí zvláštní cenné známky, které
banka vydala a prodává a to ve 12 hodnotách o
5 Sm (12 K) do 2.5 Sd (6.25 hal.). „Čekbanko espe-
rantista“ je ve spojení 3 těmito ústavy, které přijímail
a ihned vyplácejí její šeky: The London 4 South
Western Bank L. T. D. v Londýně, Dortmunder
Bankverein v Dortmundu, Wiener Bankverein ve
Vídni, Crédit Lyonnais v Paříži a Crédit Lyennai
v Pethrohrač. Šeky i konta vedou se v pomocné mě-
ně mezinárodní (spesech). Ústav vyplácí penízev
anglické zlaté měně v stálém kursu 2.003 šilingy =
i Sm (spesmil) = 100 Sd (spesdeků) = 1000 S (spe-
sů) = K 2.40. Bližší zprávy interesentům podá gen
sekretář Svazu českých esperantistů dr. Kamaryi
v Praze VI., na Alberlově nebo redakce „Českého
Esperantisty“ v Praze III., 495
Výroba umělý ch hnojiv v Amurice. Nedávno by
utvořen trust umělých hnojiv v Americ
Indenpendent Fertilifer Čo. s kapitálem 50 mil. dol
Kromě tohoto trustu existují v Americe ještě dvě jiné
velkospolečnosti na výrobu umělých hnojiv Virgi-
nia-Carolina Chemical a American
Azricultur Chemica! Co. Tyto společnost-
participují 65 procent na veškerém obchodu s umě-
lými hnojivy v zemi. Vedle obou vůdčích společností
jsou největšími továrníky hnojiv západní velko-
jatky. Tyto produkují mezi 500.000 až 600.000
ročně, z čehož Amerika sama spotřebuje 400.000 a
500.00.0. Amour Co. mají 16 továren hnojiv roz-
seto po všech částech západu a Swilt et Čo, as
tucet. American Agricultural a Virginia Chemical mají
potud společný zájem, že pomocí založených spole
ností udržují ohromné sklady fosforečného vápna. Chi
cagské jatky jaly se provozovati obchod s umělými
hnojivy, aby zužitkovaly vedlejší výrobek jatkářského
průmyslu.
Nová 5% půjčka Sno Paulo. Půjčka lato ve všech
zemích, kde byla vyložena k subskripci, byla značně
přepsána. V Německu na př. vyloženy 2 mil. lib.
šteri. a v jediném Hamburku upsáno asi 9 mil. lib.
šterl., z toho asi 3/4 vázaných. Na tute subsk ripei
bylo přiděleno průměrem 41—50%, kdežto úpisy bez
závaznosti obdrží jen asi 5—10%. V Londýně
bylo přiděleno na větši úpisy asi 40%%. Příslušný
syndikát subskripční se tam již rozešel. Ve Fran-
eli bylo dle depeše pařížské v něm. listech přidě-
leno jen 1.374.