Strana 2. Číslo 63.

KATOIUNÉ

LISTY

Dne 5. března 1902.

opravdu měly jen vědecký a ne také agitační, proti- náboženský účel. S panem ministerským předsedou stojí pan Daszyňski na dobré noze, a p. dr. Körber se jeho vtipům srdečně smál.

Sněmovna poslanecká. (Zasedání 17. Schůze 101.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi v 10 hod. 25 mln. Po přečtení došlých splsů zahájila sněmovna opět podrobné rokování o rozpočt u. Posl. Steiner postrádá v rozhodnutí minister- stva vnitra a místodržitelství nestrannost a prohlašuje, nebude-li co nejdříve zjednána náprava, že musil by na základě úředních dat podati důkaz o správnosti svého tvrzení, což by autoritě státních úřadů zajisté neprospívalo. Řečník pojednává pak o úkolech, které přísluží státní správě v příčině pěstování zdravot- nictví a navrhoval, aby se zřídila klinika pro ko- jence. Na to obírá se vychováním nalezenců, které jest nesmírně nedostatečné. Že v těchto oborech není ještě zjednán pořádek, nezavinila tak nynější vláda, jako vlády dřívější. Řečník předpokládá o nynější vládě, že bude i tuto věc podporovati jako rozřešila otázku vídeňských nemocnic vedle jiných. Řečník na- vrhuje resoluci, jejíž účslem jest zejména sleva po- platků z převodu jmění při zakládání dobročinných ústavů. Řečník obírá se otázkou potírání tuberkulosy a navrhuje resoluci v té věci. Po té obrací se proti užívání nemocných k vědeckým pokusům, žádá lepší platy pro asistentní lékaře, naléhá na vydání zákona o choromyslných a zřízení zvláštních ústavů pro cho- romyslné zločince a útulen pro pijáky. Posléze vyzý vá vládu, aby provedla potřebné sociální opravy. (Hlu- čná pochvala) Posl. Spinčtě mluví nejprve chorvatsky a pak německy. Řečník stěžuje si na zanedbávání Přímoří a mluví pak o nařízení, jež vydal nynější ministr vnitra při svém nastoupení úřadu, v němž nižší úřady vyzývá, aby zachovávaly objektivnost naprotl všem státním občanům. V Přímoří prý tento výnos zůstal na papíře. Jsou tam političtí úředníci, kteří jednají v zájmu politických stran a domnívají se, že jsou povoláni podporovati rozšiřování jazyka italského, ano trpí, aby se rozšiřovala nemravnost a nevěra a každá autorita aby se podkopávala. Na to stěžuje si řečník na znásilňování Chorvatů sněmovní většinou v zemském sněmu istrijském, na volební šmejdya konečně i na to, že výsledky posledního sčítání lidu nebyly dosud oznámeny. Vládě vyčítá, že věří všemu, co ji nižší úřady oznamují. (Souhlas Slovlnců.) Vládní zástupce dr. Kusý mluví podobně jako poslanec Steiner o péči o veřejné blaho a vřele se zastává očkování a očkovacího ústavu ve Vídni. Při tom poukazuje, že s výjimkou Haliče a Bukoviny vy- skytují se dnes neštovice jen ojediněle, kdežto ještě v letech sedmdesátých tlsíce lidí padaly této nemocl za oběť. Také difterie, tyfus atd. vyskytují se dnes méně. Na to mluví řečník o smlouvě uzavřené s spolkem Červeného kříže, potírání různých epidemií. Řečník mluví pak o opravách v ošetřování choro- myslných a o znamenitých úspěších moderní medicin- ské vědy. Posl. Wielowiejski pojednává o veterinářstvía praví, že stav nákaz jest lepší než se jeví následkem nesprávné interpretace. Dále si přeje, aby veterinářství a obchod s dobytkem vzaty byly z dozoru minister- stva vnitra a podrobeny péčl ministerstva orby. Řeč-

v čele asi 4000 povstalců bez náboje takřka, zahájil pochod severně okolo Vilna a Oszmian k Varšavě, kam se po slavných zápasech dostal v prvních dnech srpna. Mezitím utrpěli Poláci v červ au pod velením Jankowského porážku u Budžiska na řece Wiepři, a sice od slabšího nepřítele a od té doby mluvilo se o zradě. Když potom Skrzynecki pustil Paskeviče, jenž převzal velení na místě zemřelého Diebitsche, přes Vislu a bez boje couval k Varšavě, vypuklo tam 15. srpna vzbouření, při kterém bylo 37 osob pro podezření ze zrady uvězněných, mezi nimi gen. Jan- kowski, zavražděno. Skrzynecki, jenž mezi tím už byl nahražen Dem- binskim, musil nyní opustiti armádu a vrchním ve- litelem, jakož i presidentem nové vlády stal se gen. hr. Krukowiecki, jenž prý byl onoho vzbouření pů- vodcem. Ale ani on nemohl Paskěviče zadržeti a vy- slav gen. Ramorina s 20.000 muži proti Rosenovi až ku hranicím Litvy, Lubienského pak po pravém břehu Visly až ku hranicím Pruska, seslabil se tak, že měl proti více jak 80.000 Rusů sotva 35.000 mužů, což ku hájení dvě míle dlouhých opevnění Varšavy bylo příliš málo. Paskěvič přítáhl před Varšavu, ale nabízel mír, za podmínek poměrně výhodných, mezi nimiž vedle všeobecné amnestie bylo i zachování ústavy a armády polské, ale sněm polský prohlásil, že Poláci bojují z sjednocení celé polské říše v hranicích z r. 1772. (Dokončení.)

ník žálá, aby se vláda vynasnažila, aby pruské hra- nice byly opět aspoň prasatům z nezamořených zemí otevřeny, ve kterémž ohledu navrhuje resoluci. Teprve až se tak stane, bude moci s důvěrou příkročiti k úpravě obchodních poměrů. (Souhlas.) Posl. Daszynskt praví, že v Rakousku po- chází úřednické tradice z nejhorší doby říše. Správní úředník nevede správu, nýbrž dělá politiku a sice třídní politiku. U nás dělají měšťáckě třídy politiku klik, již správní úřednictvo musí dělati s sebou. Dále slouží správní služba k zaopatřování aristokratů. (Sou- hlas stoupenců.) Nikdo neporušuje státní základní zá- kony hůře, než takoví aristokratičtí úředníci. Kdo ale sám státní základní zákony porušuje, nemůže zajisté žádati, aby je jiní zachovávali. Na důkaz porušování rovnosti před zákonem neustanovuje se na př. židy ve městské správě vídeňské. Sa shromažďovacím prá- vem má se to od dob pana dra. Körbra poněkud lépe, ale řečník se bojí to říci. (Veselost. Ministerský předseda směje se s sebou.) Řečník uvádí některé stížností na porušování spolčovacího a shromařďova- cího práva a mezi jiným, že na př. v Novém Sandči zapovězena byla přednáška o systému Koperníkovu a více podobných. (Trvalá veselost.) Dále se někteří úředníci nad potřebu starají o odstranění konkubi- nátů, jinde zase porušují politické úřady obecní. Úředníci, kterým byl svěřen dozor nad peněžními ústavy, přijímají od těchto peněžní dary. Rozdávání peněžních podpor nouzí trpícím používá se jako poli- tického agltačního prostředu atd. Z těchto příčin bude strana hlasovati proti položce. Posl. Posch praví, že ve státní i politlcké správě jeví se systém, jenž jest výsměchem naší době a uvádí pak řadu přání a stížností. Dále mluví posl. Malik. Po jeho řeči přerušuje předseda jednání a schůze za krátko končí. Příští schůze zítra v 10 hodin dopol. Schůze končí v 6 hodin 45 min. večer.

Došlé spisy. Dnes byly rozdány zprávy im- munitního výboru, týkající se vydání poslanců El- dersche, Hybeše, Venzaise a Kliemanna pro urážky na cti. Ve všech čtyřech případech navrhuje se vy- hovění žádosti.

Zprávy politické. V Praze, dne 4. března. Z parlamentu. Rozpočet přese všechno úsilí vlády a celkem při dosti klidném chodu sně- movny nebude vyřízen v čas, aby nebylo nutné pro- visorium na měsíc duben. Poněvadž nyní vypršela lhůta, daná výboru o »terstském výminečném stavu«, lze oče- kávati nové přerušení klidného chodu. Jední domní- vají se, že třeba po vypršení dané lhůty vzíti ihned otázku na přetřes, jiní jsou naopak toho mínění, ž přísluší vládě, aby sama určila dobu, kdy má výbor dáti zprávu o konaném šetření. Strany, které zajímaly se o »terstskou otázku« sotva mlčením pominou, že prošla vyřčená lhůta. Proto nelze míti naději, že by sněmy zasedaly v období jarním. Sbor pro vodní záležitosti konal v pondělí schůzi, v níž sestaven 12členný výbor, který má jednati o zatímním jednacím řádu a později má vypracovati nový. Nově zavedené schůze v pondělí těší se malé pozornosti, čehož třeba lito- vati, nelze však vysvětliti, že dopisovatel »N. L.s nepřítomnost v pondělním parlamentě přišívá hlavně na záda klerikálům a konservativcům. Jsou-li vinni, jen je jmenujte dle jména a postavte na zasloužený pranýř, ale nepoužívejte jich za svůj fíkový list. Proč pak tak daleko sáhat, když nedostižitelný vzor jest tak blízek jich vídeňskému dopisovateli. Poradní sbor pro vodní dráhy zahájil dnes svoji činnost první valnou schůzí, kterou zahájil ministr obchodu baron Cali delší řečí, v níž pokazo- val na úkoly, jež se při stavbě vodních tratí vysky- tují. Řeč jeho přijata byla se souhlasem. Dále mluvil dvorní rada Mrasick. Po dvorním radovi Mrasickovi mluvili člen panské sněmovny Proskowetz, pak inženýr Kaftan, dr. Lueger a více jiných. K návrhu dra. Lue- gra zvolen byl výbor pro jednací řád, jemuž mají býtl přikázány všecky návrhy a resoluce, kterou navrhl posl. Maštálka. Za členy byli mezi jinými: posl. Kaftan, Menger, Russ a Šílený. Za předsedu zvolen byl ryt. Proskowetz starší. Německá strana pokroková radila se v pondělí, kterak by pojistila němčině výsadu »státní řečl«. Nejlepší cestou byla uznána svornost všech ně- meckých stran. Něžný věru pokyn pro naši roze- rvanost. Maturita z náboženství. V Kole polském byla v pondělí porada, v níž posl. Dzieduszycki, Po- toczek, Pastor a hr. Komorowskl si přáli, aby dle usnesení haličského sněmu žádali při debattě o po- ložce ministra vyučování, aby byla zavedena maturita

z náboženství na středních školách. Přání potkalo se se souhlasem Kola. Maturita z náboženství jest zru- šena od r. 1877 dle udání k vůli úlevě obtížné ma- turitní zkoušky. Přání Kola polského třeba vítati už proto, aby nebylo náboženství pokládáno jako předmět druhého řádu, ale důležitější ještě by bylo, aby na všech školách postavených na roveň středních bylo vyučováno též náboženství. Jest mnoho kategorlí střed- ních šbol, kde o výchovu náboženskou jest méně po- staráno než o tělocvik. Jmenujeme jen školy: prů- myslové a obchodní, kde mnohdy se vyučuje i v ne- děll od rána až do večera, tak že baz zvláštní horli- vosti žákovy nelze vyhověti povinnostem křesťanským ani dne nedělního, ani v době velikonoční. Zrušení stauného práva v Terstu. Ve- černí »Pr. Tagblatt« oznamuje, že ministerský před- seda dr. Körber přislíbil, že stanné právo v Terstu bude co nejdříve, snad už dnes, zrušeno. Pryč od Říma! zvolilo si nové působlště v Mnichově, odkud budou zasílány nejvroucnější vý- levy cvikavského pastora, které ponesou jmévo »Wart- burg«, jak jsme již sdělli. Mnichov byl vyvolen pro svou polohu pro pašování titkopisů do Rakouska. Do tří stran naší veleříše se mohou z Mnichova pašovat vlastizrádné publikace. Lehmanu začne 1. dubnem svůj sensační list vydávat; teď sbírá jen peníze na bohem danou hodinu evangelisace katolického Rakou- ska, kde už 30.000 špatných katolíků stalo se »hodnými protestanty« a prohloubilo (mělo snad státi prohloupilo) své přesvědčení. Mezi protestanty dle toho stane se i špatný katolík hned »svatým«. To jest zázračné hesle: ze špatného katolíka dělat do- brého protestanta. Gratulujeme sobě i jim. Jakými zbraněmi bojuje se na straně hodných protestantů, do- kazuje příběh z nemocnice v Bingen, kde — dle protestantských listů a rakouských liberálních nohsledů — protestantskou dívku přinutili. aby se stala kato- ličkou a pak jí násílím vecpali sv. Hostii. Tedy něco podobného, jak bájili někteří »historikové« o pánech na Smečensku. Farář Engelhad z Bingen po- slal 4S listům opravy, které je uveřejnily, jen2 protestantské listy pravdy a evangelia milovné »Ev. Kirchenbota« a »Kirchl. Korrespondenz«, které nej- dříve lež přinesly a snad vyrobily, nechtěly přinét opravu. Engelhard žaloval a pak změkla srdce evan- gelická: »Ev. Kírchsnbote« přináší v čísle ze dne 2. března »vyjádření«, kde odvolávají od a až do ž. Lépe by bylo, kdyby do smrti už nelhaly a pravdu hned přinesly bez zdráhání. — O hnutí »Pryč od Říma!« ve Francii četlo se už velmi mnoho, jako že do set i duchovní odpadávají. Jedni je dokonce spo- četli a napočetli 200 apostatů, jiní 500, a kteří uměli velmi dobře počítat, napočetli 600 Dále uměli vy- právěti i podrobné okolnosti; tak na př. jeden kněz v »Perlgord« na kazatelně svůj odchod z církve ozná- mil a pak »naposled sloužil mši sv.« Když se osada a zejména ženy jitřily, tu »hodný« nový protestant pohrozil zrušením tajemství. Velmi sensační zpráva! Ale má tu chybu, že »Perigord« neexistuje vůbec. Před lety odpadí v diecési Cahore jeden kněz, jenž sa oženil a oznámil svůj odpad v osadě. To jest faktum, kolem toho vybájila fantasie celý román, kteří »hodní protestanté« mají spíše za pravdu, než některý článek z apoštolského vyznání. Rumunský skandál. Mezi blahopřáními k ju- bileu sv. Otce byl též vlastnoruční list krále rumunského, kterýž doručil arcibiskup bukureštský. List měl prý za účel smířiti Vatikán, jenž těžce nesl, že král rumunský dal znova křtíti po řádu orthodoxní církve dítě praesumptivního ná- sledníka trůnu prince Ferdinands, jehož adoptoval, sám jsa bezdětek. Podobně druhdy učinil i Ferdinand Koburgský se svým Borisem, apostatou. Král rumun- ský Karel Hohenzolernský (roz. 20. dubna 1839) byl jako katolík zvolen plebescitem r. 1866 za krále ru- munského a zasnoubil se v roce 1869 s Alžbětou princeznou z Wied-u, která jest lutherán koul Král prý žádal, aby nebyla adressa jeho sv. Otcl Lvu XIII. publikována. Bylo to tedy »nikodémské« blahopřání. Je-li tomu tak, jak listy to přinesly, pak máme hotový skandál. Rumunsko jest nyní dle ústavy dědičná monarchie, není tedy ani »důvod« o ohro- žoné posloupnosti platen. Pak by případ potvrzoval hohenzolernskou krev, o níž jsme psalí na úvodním místě 28. ledna, kde jsme připomenuli ve výtahu skutky: Albrechta Braniberského a jiných potomků sliby a přísahy papeži, Polákům a Lutherovi zároveň. Na vysvětlenou druhého křtu služiž okolnost, že orthodoxní církev náš křesť neuznává za platný, kdežto naše církev uznala obřady křtu orthodoxního, které se poněkud ve formě liší od našich obřadů křestních, za platny. Tak uznal již koncil florencský. Jest zde nový důkaz neústupnosti orthodoxní rozkol- nické církve, kdežto církev katolická jedná nejliberála něji se všemi církvemi. Italie má na oko mínisterskou krisl zažehnanou, poněvadž král nepřijal demissi zednáře Zanar- delliho, který právě doplnil rok svého pohlavárství. Žanardelli jest otcem »trestního zákona« z let minu-