Roŕník XXXIV.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Príloha к čís. 3 3.)

Str. 421.

V tom smřru zjistilo se opětně pokusy. ie hlízy zavadlé tak lehce nekliii, že dávají vltH výnosy, zemáky z nich ěe rychleji vzcházejí a rostou, a že hnilobou mé né trpí. giDiležitost klíčů ve salepé vyvinutých lze nejlépe seznati z toho, že klíče ty ulomené ZL pro sebe zasazené vyvinou samostatné, plné hlízy zemáků; jest proto nesmyslem klíče clamo vati. Proto i při sázeni zemáků bedlivě přihlížejme, aby klíče mlámány nebyly. Nejlepši sadba jest ovlem ta, která vůbec neklíči, neb která má klíže '/g až i cm dlouhé, krátké a^zavalité. Pracujme usilovně­ к našemu vzdělávání ![ ^ Napsal ťlaiimír Havel v Cekanicícb. (Dokončení.) Poukazujeme stále na vupšchy Dánska v družstevnictví. Nej- prvé musíme se postarati­ však „o takové vzdéláni zemédèlstva, jaKo se o né stará Dánsko“, а рак se družstevnictví i u nás bude samo zdravě vyvíjeli­ a nebude potřeba­ je vydupávati. Jen ta svépomoc jest na zdravém podkladě založena.která z vlastního­ vychází přesvěd • čení; jen ty obětě na zeměd. podniky nejsou marnými, které dávají se do rukou hospodářů odborně vzdělaných.

Statistika o tom, kolik na našich zeměd. usedlostech sedí hospodářů odborně vzdělaných­ a kolik ze zeměděl. dorostu odbornému­ vzdělání se věnuje, byla by žalostnou. Mám za to, že nám nepomohou k p >

vznesení stavu zemédžlského ani povinn& zemědělská společenstva, ani nucené pojin šťování atd.; všemu tomu musí předcházeli­ dkkladné odborné vzděláni »všeho zemž * dèlstva», ne tedy jen několik ojedinělých,* b os p. ú řadnict va velkostatků,­ nýbrž i statisíců­ malých zemědělců. Jest to povinností strany agrární aby sa nasadila o dokonalé vybudováni hospodář, školství, každému zimě­ délci přístupného a • nucenou jeho návštěvu».­ V každém okresu budiž hospod, škola 1 Rolnictvo odborně­ vzdělané nebuda pak třeba nutili к povinným­ zeměd. společenstvům,­ ani ke sdružování­ ; vše to vyroste ? в semene vzdělání. Výdaje, na vzdělání rolnického dorostu věnované,­ jsou stejně produktivními, jako na př. výdaje na úpravu rek atd. Zeměd. rada král. českého svolala letos Četných anket. Bylo bу však za jisté našemu zemědělství zdrávo, kdyby — po dlouhé době opět jednou — byla svolána i anketa o otázce odborného vzdělání zemědělského­ dorostu. V směru tom jest zajisté potěšitelno, že agrární dorosty, jež se orgmisují, „postavily­ na první místo odborné­ vzdělávání se“. Organisace odborného­ vzdělání musí se

Adolf Prokůpek, nový president českého odboru zemědělské rady král. Českého.

FIOtMJglOT. Z TURECKA. Napsal Karel Adámek. ^“urecká říše jest od věků sopečnou arénou evropské diplomacie. Evropské velmoci houževnatě závodí o primát v této říši, zvláště proto, že jest dosud velice důležitým trhem průmyslovým a branou к Orientu. V těchto zápasech vyniká zvláště úpornou výbojností Německo, jež se živelní silou postupuje­ na východ. К stěžejným cílům německé politiky náleží ovládnutí Balkánu především tržbou a kolonisaci a tím dobytí také rozhodujícího­ politického vlivu v těchto državách. Politika tato jest článkem v řetězu, jímž se Německo snaží spoutati kmeny slovanské na jihu i na východě, překážející konečnému naplnění snů všeněmeckých imperialistů. Cesta Všeněmců vede к Terstu а к Soluni. D. N. Vergun, ukazuje к postupu velko- německé politiky, vyličuje také vývoj německé kolonisace ve slovanských zemích, jež stojí Němcům v cestě na jih a na východ, a vy­

počítává, že v těchto zemích, počítaje také Rusko a Turecko, jest 10-5 mil. německých kolonistů, v jichž držení jest 184.001 Am2 půdy, kteří mají 4842 kostelů, 11,613 škol, 654 časopisů,­ 77 divadel, 120 poněmčovacích spolků, 102 bank a 139 konsulátů. Tito kolonisté jsou přední stráže velkoněmeckého vývoje. Neúřadní Velkoněmoi se netají tím, že se domáhají vybudování velkoněmecké říše, jež by zabrala všecky země druhdy к římsko- nětecké říši náležející a jež by se rozkládala­ od Baltu к Adrii а к Soluni. Byli bychom raněni slepotou, kdybychom nepostřehovali, že jsou Němci к těmto stě žejným cílům své světové politiky na rozhodném­ postupu a že se jim tyto plány tím lépe daří, čím vydatněji je podporuje svou příslovečnou neprozíravostí rakouská diplomacie­ a čím větší blahovolnosti nalézají u státníků maďarských. Naše hospodářské a politické spory se státy balkánskými, jimiž jsme tam všech sympatií pozbyli a jež nás také na hospodářském poli vedou od porážky к porážce, nejvíce prospívají­ Němcům, kteří se na balkánských

trzích stále mocněji rozpínají a nás tam stále bezohledněji a také úspěšněji poráží. Trvalé přátelské styky politické nejsou možnými­ mezi státy, jež vedou hospodářskou válka. Ačkoliv byla palčivá otázka bosenská za 54 mil, jež Turecku zaplatíme, urovnána a nebezpečí­ války se Srbskem a černou Horou tlakem velmocí odklizeno : poměr naší říše к těmto zemím nestal se příznivějším, otázky balkánské nejsou trvale rozřešeny ; Rikousko- Uhersko stalo se od Německa odvislejším. Situace tato jest tím povážlivější, čím důležitějšími­ jsou trhy na Balkáně pro náš průmysl­ a také proto, že Balkánem a Tureckem vede obchodní cesta na dálný východ. Turecko zaujímá: průměrně na 1 fcm* v ктг s obyv. obyv. Evropě . . 169.310 6,130.201 36 Malé Aůi . 501.400 9,089 200 18 Arménii a Kurdistanu 186 500 2,470.900 13 Se všemi státy (Bulharsko, Egypt) a územími­ Turecku poddanými a také v cizé správá se nalézajícími (Cypr, Bosna a Hercegovina a j.) zaujímala tato říše 4,148 000 Am® s 40,246.300 (na 1 Am2 9) obyvateli a to ;