8tr. 418.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXXIV.

buje zemědělce, ale i konsumenty; neb v rukou několika málo jednotlivců leží i stanovení cen masa. Nezdravé tyto poměry volají po nápravě a této lze dosici jen tehdy, když bude zemědělcům dána možnost­ přímo obesílati pražský trh jatečným dobytkem. Avšak toto předpokládá jich pevnou organisaci, která jest možná tehdy, budou li všichni chovatelé dobytka soustředěni­ v místních dobytčích pojišťovnách, jež spojeny budou v zemský zajišťovací svaz. Pak budeme věděti, mnoho-li dobytka jest na prodej a kde, a činovníci místních­ dobytčích pojišťoven snadno pak obstarají­ jeho zaslání na pražský trh, kde bude možno pak zříditi prodejnu, jež prostřednictvím­ svého komisionáře bude do- b)tek prodávati. Tak nejen že zemědělci stanou se neodvislými od obchodníků dobytkem,­ ale bude jim dána možnost zpeně- žiti dobytek výhodněji a v každou dobu. Než i pro konsumenty bude to s výhodou.­ poněvadž zemědělec spokojí se vždy jen s takovou cenou dobytka, jež mu uhradí výlohy a práci s chovem dobytka spojenou. Ceny ty budou zajisté nižší, než mnohdy na trzích obchodníci docílí, a to proto, poněvadž nebude třeba к výlohám,­ spojeným s chovem dobytka, připočítávali­ ještě výlohy obchodníků a jich zisk. Následkem toho bude znemožněno uměle zvýšovati na trzích na jateční dobytek cenu dobytka, jak nyní na mnoze se děje, a z toho zisk budou miti zase konsumenti. Z tohoto stručného nástinu zajisté zřejmo, že prospěch dobytčích pojišťoven jest všeobecný a že tudíž jest nejen v zájmu chovatelů dobytka, ale i v zájmu konsumujíeího obecenstva, a tudíž v zájmu­ všeobecném by pojišťování dobytka и nás se uskutečnilo.

Řeparská otázka na radě říšské. ny 10. a 14. května byly slavnými pro řepaře českomoravské. Boj již drahnou dobu mezi řepaři a cukrovarníky v Cechách a na Moravě­ trvající předložen byl к rozhodnutí­ před sněmovnu poslaneckou a skončil­ se skvělým vítězstvím řepařů. Poslanec Rychtera podal pilný návrh: „aby zvolena byla z celé sněmovny zvláštní komise, jež by prozkoumala poměry mezi řepaři a cukrovarníky a do 4 týdnů sněmovně­ zprávu podala“. Navrhovatel vylíčil, že proti rayonu cukrovarů­ bojuje rolnictvo již po léta — dosud ovšem beze všeho výsledku. Známo, že již před třemi lety usnesla se sněmovna poslanců­ na osnově zákona, jenž požadavkům rolnictva, řepu pěstujícího, poněkud vyhovoval;­ taktéž ale známo, že sněmovna panská, v níž zasedají četní velkostatkáři a majitelé cukrovarů, zákon ten tak změnila,­ že byl pro rolnictvo nepřijatelným. Projednáním pilného návrhu podán byl jasný obraz o celé sporné otázce. Navrhovatel stěžoval si nejdříve na výměry­ různých okres, hejtmanství proti ře- pařům, ale na prospěch cukrovarů vydaných.­ — Řečník dále uvádí, že rayonování znamená úplné odstranění svobodné konkurence­ a činí ze svobodného rolníka nevolníka.—­ Rayonování má dále za následek

znehodnocení půdy a jest v četných případech­ jakýmsi druhem expropriace; vždyť jest úplně na vůli cukrovarníků, bude-li v tom neb onom roce rolník řepu pěstovali. Posi. Bergmann uvádí, že rayonování obmezuje volnou disposici s vlastním jměním.­ — Smlouvy mezi cukrovarníky a ře paři obsahují jen práva cukrovarníků, ale žádná práva řepařů a na základě tak bídných­ smluv musí rolníci řepu pěstovali 1 Zemědělci nechtějí žádná privilegia nad průmyslem, nýbrž pouze rovnoprávnost, a nejedná se jim tak o zvýšení ceny řepy, nýbrž o to, aby byli skutečně svobodnými občany a osvobodili se z pout otrockých. Na to uchopil se slova J. Excel, ministr orby dr. Bráf. Vyložil, co vše vláda vykonala­ к zmírnění sporu obou zápasících strap, a přeje si, aby zvolení komise vedlo к dorozumění­ a aby nalezla se formule, na jejíž základě se objektivní stanovení cen provede, I také němečtí agrární poslanci přidali se plně na stranu českých aprárníků. Něm. agrárník Luksch udal, že se rolníkům­ na Moravě vede zrovna tak, jako rolníkům v Cechách. Ihned, jak padne rayonování, stoupnou ceny řepy. Když tři jihomoravské cukrovary z kartelu vystoupily,­ platily řepu až za 2 К 70 b. — Lze se však obávali, že ani tentokráte panská sněmovna ničeho ve prospěch rolnictva­ neučiní. Nechť však panská sněmovna­ nenapíná příliš trpělivost rolnictva! Něm. posi. dr. Damm uvádí, že návrh posi. Rychtery obsahuje sice pouze zárodek,­ ale pevné doufá, že vyvinou se ze zárodku toho zásady к zmírnění sporu. Něm. posi. Iro jest přesvědčen, že ku osvobození rolnictva od tyranie cukrovarů jest nevyhnutelně nutno zákona, jímž bude rayonování zakázáno a příště trestáno. Dále doporučuje zakládání menších družstevních cukrovarů, jež musí býti podporovány. Posi. Fr. Udržal objasňuje, že rolnictvo­ nebojuje proti hospodář, průmyslu. Naopak rolnictvo chce bojovali pro průmysl­ ten, poněvadž jest přesvědčeno, že hospod, průmysl padne dříve neb později do rukou rolnictva. Dnes ale jest hospod, průmysl­ jen dle jména hospodářským. Řolnictvo bojuje pouze proti vykořisťovatelům, kteří nemají jiného na starosti, než plnění kapes. Na debatě súčastnila se ještě celá rada řečníků. Konečně zvolen za generál, řečníka pro návrh posi. Švejk; proti návrhu posi. Šabata. Tím také schůze 10./5.ukončena. Ve schůzi v pátek d. 14./5. mluvili především:­ posi. Švejk jako generál, řečník pro návrh. Řečník podal ještě jednou celý přehled boje českého rolnictva se skartelo* vánými cukrovary a dokázal, že boj řepařů­ jest oprávněným. Agrárníci dokáží, že v jejich řadách jest více mravní síly a energie, než za to mají cukrovarníci. Posi. Bino vec navrhuje rozšíření působnosti­ výboru na všechny kartely. Po řeči posi. V. Kotláře a Bergman­ na přikročeno к hlasování. Návrh posi. Rychtery byl jednohlasně přijat. Řepaři českomoravští, kteří boj, cu- krovarnickým kartelem jim vypovězený, statečně podstoupili: dodělali se dne 14. května velkolepého vítězství. Ani jediný poslanec s celé snlmovny neměl odvahu skartelovaných cukrovarníku se

ujmouti! jistota

Nadějeme se, že dnem tím nastane no á, lepší doba našim řepařům českými •• Oěkování tuberkalínem námo, že jednou z nejhorších a nejvíce rozšířených chorob me-i dobytkem hovězím jest tuberku- losa. Jsou chlévy, kde až 4G# veškerého dobytka jest nemoct tou postiženo! Dle nového zákona veterinárního,­ jenž L/l. 1910 do života vstoupí, jest tuberkulosa pojmuta do nemocí, jichž vypuknutí se oznámili musí a u nichž školu zabitím způsobenou případně stát nahražuje. Proto velenutno, aby každý rolník věděl, zda choroba ta mezi dobytkem­ jeho se nenachází a aby к cíli tomu dobytek svůj nechal prozkoumali očkováním,­ kteréž očkování zjistí zdravotní stav dobytka vzhledem к nemoci té. Očkování provádí se tuberkalínem. Ač Očkování to provésti má výhradně jen .zvěrolékař: nicméně podáváme krátký popis důležité práce té. Tuberkulin vynalezpn r. 1890 ргЛ. dr. Kochem. Jest prostý tuterkulových bacillů a nemůže proto očkování tuberkalínem nikdy tuberkulosu u zvířete očkovaného vyvolali. Očkování tuberkulínem nejeví vůbec škodlivých­ následků, ani při zdravých, ani při chorobných zvířatech. Na jakost mléka nejeví­ očkování to žádného vlivu; toliko množství mléka se na krátkou dobu umenši, následkem zimnice, způsobené stoupnutím teploty. Avšak vzdor tomu doporučuje se mléko očkovaných zvířat 2-3 dny nepožívali.­ Při dobytčatech vysoce chorobných a již sešlých bylo často pozorovali, že nastalo­ po očkování zhoršení choroby. Dávka tuberkulínu obnáší pro vzrostlé dobytče 0 5^ a rozředí se kbg roztokem­ kyseliny karbolové. Roztok vstřikne se dobytčeti pod kůži na krku. Nejlépe očkuja se večer mezi 9. a 10.. hodinou. Před očkováním musí se zvíře dvakráte zkoušeli na jeho vlastní tělesnou teplotu a sice poprvé 6 hodin před očkováním a po druhé krátkou dobu před očkováním. Tyto zkoušky teploty tělesné před očkováním­ jsou důležité; neb zvíře chorobné nějakou­ jinou chorobou se к očkování nehodí vždyť má již samo vyšší teplotu než 39'5°C. a docílilo by se pak chybného výsledku. Pakli se očkování provedlo večer тег! 9. a 10. hodinou: nutno za 8 — 9 hodin po očkování — tedy as o 6. hodině ranní — zkoušeli očkovance na teplotu a sice vždy po 2—3 hodinách, až do uplynutí 18 hodin od očkování. Tuberkulin způsobí u zvířat, na tuberkulosu chorobných, zvýšení teploty (reakční zimnici); u zvířat zdravých vůbec­ žádnou působnost nejeví. Pakli u očkovance po očkování zvýší se teplota nejméně o l1/,0 C.: jest zvíře tu- berkulosním. Dle prcf. Ostertaga jsou zvířata­ tuberkulosními, pakli nejvyšší teplota po očkování převýšuje nejvyšší teplotu před- očkováním nejméně o 0'5° C. U telat, do stáří až 6 měsíců, značí teprv vyšší teplota než 40° C. tuberkulosní reakci ; ovšem že jest také teplota před očkováním značně vyšší. Zkoušku nelze ovšem v každém případu považovali za absolutně jistou; ale v 95^ je neklamná. Dobytče reagující nutno