Ročník XXXIV.

V Chrudimi, dne 21. května 1909.

Číslo 33.

Hospodářsky list. mní rolÉM, liospÉřÉii prtajsln, liroéMu liospedářstfí a saiosprííi

S přílohou „Ôeslsái, b.ospod.3riié“.

Vychází každý ítvrtek večer (t případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 К a jest splatno a vyma- natelno v Chrudimi. —Na přílohu »Česká hospodyně, předplácí se celoročně 5 K. — Účet poštovní spořitelny čís. 860.0Se. — Vědecké články se honorují 12-15 К _ za 1 stranu. — Rukopisy se nevracejí. — Správa Insertní části v Praze, Ovocná ul. č. 2., Telefon 82./VI. Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Ecfeerf, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v. v Výkonný redaktor Ant Čekal, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovnici: K. Adámek, přís. výboru zem. v Hlinsko. — Dr. J. B. Lambì, c. k. dvor. rada», předseda c. k.zkuá. komise hosp. učitel, v Praze. — *• J. Benč, řid. učitel v Dlouhém na Mor. — В Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčících. — E. černý. hosp. správce v Pašince u Kolína. — Jan červinka, továrník hosp. strojů v Praze.— Fr. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — F. Halia, odb. učitel zim hosp školy v Čes. Brodě.— U. Ježek, tajemník okr. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jožek, řiditel *. hosp. školy v Č. Brodě.— JUDr. J. Kožaný, professor král. čes. hosp. akademie v Táboře.— Inž. lindř. Křivánek, ředitel lukař. a rolnické školy ve Vys. Mýtě. — A. Leničková, koč. učitelka zeměd. rady vLuži. — Lukáš _F., učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově.— F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Cer. Kostelce. — Dr. J. Munaar, professor král. čes. hosp. akademie v Táboře.- J A. Prokůpek, statkář na Klál. Vinohradech. — Rozbořil J., inženýr fy. J. Pracner v Boudnici. — J. Sfarošfik, předseda Sel. jednoty, statkář v Hunčovicích na Mor.— J.Sfřífeský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — B. Teplý, vrch. zahradník v Ascherslebemi. — M. TrachtoVá, řiditelka hospodyňské školy v Chrudimi. — R.Treýbal, řiditel rol. školy v C. Budějovicích.— F. Udržal, poslanec říšský a statkář v Dol. Rovni. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkum, stanice pro pěstění rostlin v Brně. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Dobytú pojišťovny a jich význam. (F. Dvořáček.) — Éepařská otázka na radě" řišské. — Očkováni tuberkulínem. — Kůň norský (pincgav- ský). (A. Cekal.)—Jjk napravit! píci pokaženou? — Špetkovací zařízení přisetí řepy. (J. Rozbořil.) — Olemování klíčů u zemáků. — Pracujme úsilovně к našemu­ vzdělávání 1 (V.Havel.) (Dokončení.) — Feuilleton:­ Z Turecka. (K. Adámek.) — Uschováváni uhlí pod vodou. — Drobnosti hospodářské. — Drobné zprávy. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti­ spolkové. — Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázněná hospodář, místa. — Inzerty.

Dobyté! pojišťovny a jich význam, Napsal zvěrolékař Fr. Dvořáček. le usnesení výboru čes. odboru zeměd. rady pro král. České bude P°^kem příštího roku ku zve- lebení a rozkvětu chovu domácího * zvířectva pokračováno dle nových zásad, ježto dosavádním postupem nebylo docíleno patřičných výsledků. Jedna z hlavních příčin, proč pro zušlechťování­ a rozkvět chovu hovězího dobytka nenašlo se patřičného porozumění u všech chovatelů domácího zvířectva, jest okolnost: „že není postaráno, hy kapitál, investovaný v chovu skotu, byl chráněn před ztrátami, zaviněnými rozmanitými chorobami a úrazy“. Snahou poslanců strany agrární bylo přiměti vládu, by při vypracování nového zákona o nakažlivých nemocech zvířecích na tuto okolnost náležitý byl vzat zřetel a aby škody, na domácím zvířectvu způsobené­ nákazami, hrazeny byly z pokladny státní. Bohužel však snaha tato roztříštila se odporem ministerstva fiaancí, jež, poukazujíc­ na špatný stav státních financí, jen s těží přivolilo poskytnouti náhradu v jistých případech a vláda učinila poskytnutí náhrady té závislým na jistých podmínkách, V uvážení tohoto stavu věci jest nutno: „aby chovatelé dobytka domáhali se zřízení zemské dobytčí pojišťovny“. Než i v této příčině nelze, aspofi v dohledné­ době, očekávati, že přání zemědělců bude vyhověno, ježto není záruky, že budoucí­ zasedáni sněmu král. Českého bude schopno práce a nebude mařeno obstrukcí poslanců německých. Jest proto nezbytno, by chovatelé dobytka sami chopili se otázky a sdružovali se místní dobytčí pojišťovny*.

Požadavkům zemědělců vyhověly sněmy v mnohých zemích mocnářství našeho „zřízením­ zemských dobytčích pojišťoven“ ; tak jaksi předstihly země ty vlast naši, jež i v této příčině měla by býti vzorem. A právě toto — abych tak řekl zanedbání­ — siytá nám možnost vybudovali pojišťováni dobytka dle nabytých zkušeností­ tak, aby vyvarováno bylo chybám, jichž dopustili se jinde, a využitkovánobylo náležitě všech dobrých zařízení ústavů těch. Nejúčelnějším a nejvýhodnějš m jest dobytčí­ pojišťování vybudované na zásadě »všeobecné povinnosti a závazné vzájemnosti*,­ jak tomu jest v četných kantouech švýcarských. Než takovéto vybudování zemské­ dobytčí pojišťovny naráží na nepřekonatelné­ překážky a proto as vůbec při zři zování zemské dobytčí pojišťovny na tento způsob nebude bráno žádného zřetele. Velmi dobře osvědčuje se však i »pod minečné povinné vzájemné pojišťování dobytka*,­ jež rovněž provádí se v několika kantonech švýcarských a hlavně dle kteréž­ zásady zřízena jest »zemská dobytčí pojišťovna v Badensku*. Tam totiž, usne- se-li se na zřízení místní dobytčí pojišťovny­ jistý počet chovatelů dobytka v některé­ obci: musí obecní představenstvo přikročit! к zřízení pojišťovny té a žádati, by byla přijata v zemský zajišťovací svaz. Avšak i takovýto způsob dobytčího pojišťování­ jest pro nás nedosažitelným. Proto musíme se domáhati aspoň toho, by v království Českém zřízena byla »zemská dobytčí pojišťovna na základě vzájemnosti a dobrovolnosti*, dle vzoru bavorské zemské­ dobytčí pojišťovny, a aby vybudována byla „na základě místních dobytčích pojišto- ven sloučených v zemský zajišťovací svaz“. Tento způsob dobytčího dobrovolného po jištování osvědčil se nejlépe, neb přichází zde к uplatnění samospráva místních dobytčích­ pojišťoven, jichž správa následkem toho nevyžaduje skoro žádných nákladů a jest tudíž dána možnost, by členové pojišťoven­ dostali nejen zaplacené pojistné příspěvky zpět v podobě odškodného, ale by stali se i účastnými peněžitých podpor, jež vláda každoročně zemské dobytčí pojišťovně­ poskytuje.

Poněvadž však, jak již v předu uvedeno nelze očekávati, že by v dohledné době došlo u nás ku zřízení zemské dobytčí pojišťovny:­ nutno, „by chovatelé dobytka ucho- pili se toho sami a zakládali místní dobytčí­ pojišťovny“. Než pojišťovny tyto musí býti vybudovány­ na jednotném základě, dle jednot- nj/ch stanov. A tu nejlepšímí v té příčině jsou stanovy, vydané ústředním sdružením čes. zemědělců v Praze (II., Hybernská ul. 20.), jež, vyhovujíce všem spravedlivým potřebám chovatelů dobytka: zabezpečují ni druhé straně zdar a trvání místních dobytčích pojišťoven samých a skytají možnost,­ by místní dobytčí pojišťovny mohly býti pak sloučeny v zemský zajišťovací svaz. Pojišťování dobytka však neslouží pouze a výhradně jen к ochraně chovatelů dobytka­ proti možným ztrátám majetkovým, jakož i podporovali zvelebení a rozkvět chovu: nýbrž působí i »výchovně* a „skytá dále možnost zabezpečiti družstevní zpeněžováni­ domácího zvířectva“. Pokud jde „o výchovnou stránku“, působí dobytčí pojišťovny vydatně, poněvadž členové­ jsou povinni chovali svůj pojištěný dobytek tak, by chráněn byl před možnými úrazy a ztrátami, to jest dle předpisů zdravovědy a životosprávy. Tohoto účele skutečně dosaženo bylo ve všech obcích, kde místní dobytčí pojišťovny již stávají. V obcích, kde místní pojišťovny jsou, musí býti zřízen „soupis veškerého pojištěného­ dobytka“. A právě tento soupis a pevná organisace chovatelů dobytka nám se nedostává,­ by účelně ěeliti se mohlo vykořisťování­ zemědělců četnými osobami, jež jedině tyjí z obchodu dobytkem. To jsou překupníci, dohazovači a pod. Za dnešních poměrů na dobytčích trzích neřídí se ceny dobytka vůbec, a dobytka jatečného zvláště, dle toho, mnoho-li stojí jich chování a výkrm; nýbrž ceny jeho stanoví se za zcela jiných předpokladů, t. j. dle příhonu na pražsky trh pro jateční dobytek. A právě poměry na tomto trhu vylučují vůbec vliv producentů­ na utváření se cen dobytka; neb jim jest vůbec nemožno, nechtějí-li utrpěli značných ztrát, dobytek na tento trh přímo zasílali. Okolnost tato nejen těžce posti-