#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII
#3
alto_textblock
#3
m sa tase
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý 7. ledna 1908.
#5
alto_textblock
#5
tsz nntoa ndore ror birt
#6
alto_textblock
#6
tme mě d
#7
alto_textblock
#7
Číslo6.
#8
alto_textblock
#8
Na ranní a odpol. lIst
přvd plácí se
v Praze v sdninistraei
2 K —
na měníe
. .
na čtrrt leta . . . . 5 K —h
s dvoji čonálke
.
kei
n čtnt lats . . .
ve flsládh: aKno
na měsíc . . . . . .
Poštou:
a měsle
. ..
Ke
: .
na čtvrt leia
s dvejí zisilken
,
a si l
. . : ki
#12
alto_textblock
#12
1 oe
#13
alto_textblock
#13
mutan el nosl
u zi nts to ne tos nbo
#14
alto_textblock
#14
bo vo sžl e
#15
alto_textblock
#15
V drobném prodelit
raaní číslo o sobě . .
odpelední.
. . . za 2h
Ve flislkách na venkově
rasní čala. . . . . . . . 10 k
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
pliti se hotově napře
Předplacaní a inserty přijímá zdmini
strage v Marianské ulici č. B.
Tam nacházejí se t4l redakce
Hskárna a sapudicu „Nárednich Lista“
Bukopisy se nevrapsjí-
#16
alto_textblock
#16
Politické schůze.
#17
alto_textblock
#17
Dr. Herold o proposicích česko-
německého vyrovnání.
Nedělní schůze Politického spolku pro okres
vinohradský, konaná za předsednictví poslance
p. dra. Herolda, byla očekávána se zájmem
zvláště proto, jak se dr. Herold vysloví o hla-
sech tisku na jeho proposice k česko-něme-
ckému vyrovnání.
Nejprve pojednal p. dr. Otakar Havel ka
podrobně o novelle živnostenského řádu ap
Karbus poukázal na hlavní výhodu novelly
že se jí totiž docílí mohutné zákonné organi-
sace živnostnictva, načež ujal se slova posla-
nec p. dr. J. Herold. Praví, že následkem chu-
ravosti promluví jen krátce o některých proje-
vech vzhledem k jeho proposicím na řešení če-
sko německého sporu. Opakuje zno vu, že to-
co řekl, byly myšlenky soukromé a nečiní nárok,
aby byly pokládány za mínění strany nebo do-
konce celého národa. Chtěl jen, aby se o věci
zahájila vážná diskuse ve veřejnosti. Byla uči-
něna poznámka, že cesta, kterou navrhuji, není
správná, ježto konference se neosvědčily, ty
však jsem neměl na mysli, naopak zastával jsem
názor, že celá otázka náleží na český sněm.
(Výborně).
Jistý český list pominul sice úplně obsa
mých výkladů, ale prohlásil je prostě za kandi-
dátní řeč. Na tento projev nelze vážně odpoví-
dati, podotýkám jen, že návrh můj na změnu
ústavy zemské je více jak rok starý a nebyí
věru vypracován pro volby. Řekl jsem ovšem,
že veřejnost česká zachovávala posud vůči pro-
posicím Němců ponejvíce stanovisko negativní,
ale poslanci naši již dávno obírali se českým
problémem a vypracovali podrobné elaboráty.
Listy německé zabývaly se otázkou z části
i věcně. Německá strana pokroková nevyslovila
se vlastně proti základní myšlence mé, aby
právní poměr mezi oběma národy byl přesně
určen, vyslovuje se jen proti tomu, aby se zá-
ležitost ta slučovala s českou otázkou státo-
právní. To však jsem nečinil. Německý tisks
bouti, poněvadž chtěl, aby se jednalo jen o po-
žadavcích Němců, ne však zároveň také o po-
žadaveích českých. Z projevu německé strany
sgrární jest ale patrno, že původcové projevu
toho návrhy mé ani neznají. Němci chtějí aby
byly vyřízeny jejich stesky a aby jazyková
olázka byla řešena způsobem, který oni nazna-
čují. Zásadou jejich jest, aby se jim nevnuce-
vala češtína v krajích národně ohraničených,
ale v krajích českých má přes to míti němčina
platnost, ne jako němčina, nýbrž jako jazyk
státní. Z toho jest viděti, že ti z Němců, kteř.
národní autonomii hlásají, jí nechtějí, poněvadž
musili by také druhým povoliti totéž, co žádají
pro sebe. (Souhlas.)
Jest patrno, že pod rouškou hesla národní
antonomie chtějí Némci zjednati jen převahu
něměině. Německé hlasy vyslovují dále požada-
vek, aby každý národ hradil si sám své kulturní
a školské potřeby. Náš národ by nemusil se toho
věru bůti, ale kdyby k tomu mělo dojíti a bylo
to možné, musíli bychom udělati především
řádný účet a musili bychom spočítati, kolik
bylo dáno za celá století českých peněz na pře-
bytečné němocké kulturní účely a tolik by se
#18
alto_textblock
#18
nám musilo zaplatiti jako praecipuum. Po staletí
byl český kulturní život zanedbáván. Naproti to-
mu zřizovány byly pro Němce university, školy.
akademie, rovněž z českých peněz. Uměleck
akademie pražská na příklad byla dotována če-
ským mecenášem, ale Němci na ní požívají
rovnoprávnosti. Také pět německých universit
je vydržováno z peněz státních, tudíž i českých.
Na německé střední školství přispěl národ český
ohromnými obnosy a nyní bychom měli vydržo-
vati si všechno ze svého? Zdá se, že Němci tento
svůj požadavek vyslovili jen k vůli cizině, aby
u ní vzbudili zdání, že si počínají spravedlivě;
vědí dobře, že není splnitelný.
Zajímavo jest, že na straně německé pomíjí
se mlčením jedna ze zásadních myšlenek mého
projektu, totiž zákonná ochrana národníeh
menšin. Němci, jsouce menšinou v zemi, žádají
sice určitou ochranu před majorisováním na
sněmu zemském, národními kuriemi atd. Mají-li
ale menšiny míti právo na určitou národní ochra-
nu, musí každá menšina míti toto právo stejné
ba čím je slabší, tím větší potřebuje zákonné
ochrany. Při volební opravě žádali Němei za-
stoupení pro své menšiny v Praze, Plzní a jinde,
ale ani se jim nezdálo o tom, aby připustili stej-
nou ochranu pro menšiny české.
V některých německých listech způsob
zdánlivé pohoršení projekt zodpovědnosti zem-
ské vlády sněmu, zřízení správního soudu zem-
ského pro řešení správních otázek země a pro-
posice zákonné ochrany zemského znaku a zem
ských barev. Nápadno jest, že Němci si stěžují
že jsou zemskou vládou utiskování. Mělo by jim
tedy záležeti na tom, aby zemská vláda byla
sněmu zodpovědna. Co se týče správního soudu
zemského proponoval jej už dr. Koerber, z če-
hož lze souditi, že zřízení instituce té nepoklá-
dal za nebezpečné pro Němce. Zajisté na věei
nic nezmění, jestliže týž soud bude příslušno
záležitosti vyřizovati nikoliv ve Vídni, nýbrž
v Praze. Pokud jde o ochranu zemských znaků
a barev, jest zařízení to zákonem chráněno v kaž-
dém spořádaném státě. Zemský znak je přímo
státním emblémem, poněvadž jest obsažen v
znaku říšském a císař i král musí při všech za
hraničních smlouvách vystupovati také jako
král český. Ano jest to smutné, že u nás potřeba
ta se jeví proto, že prapor zemských barev se
násilně odstraňuje často i za součinnosti úřad-
níka politické správy. (Pollesk.)
Namítá se také se strany německé, že k ře-
šení olázky jazykové stačí čl. 19. stát. základ-
ních zákonů. Kdyby Němci uznávali tento člá-
nek za positivní zákon, který musí býti plněn
bez zřetele na poměry zemské, snad by nebylo
potřeba bližších ustanovení o užívání jazyků;
avšak Němci tvrdí, že čl. 19. stát. zákl. zák.
znamená pouze všeobecnou zásadu a ta že must
býti řešena „dle potřeby“. Kdyby všeobecně
byla uznávána plná platnost čl. 19., musily by
míti všechny jazyky a tedy i čeština rovné
právo v celé říši. To však Němci zamítají.
tvrdíce na př., že v Dolních Rakousích Čechov
nemají jazykových práv žádných. Naproti tomu
my prohlašujeme, že rovná platnost jazyka če-
ského nevylučuje němčinu z úřadu, ale že ne-
chceme vylučování češtiny nikde v celé zemi
My prostě nikdy neuznáme, aby v království če-
ském z jakéhokoli důvodu měl národ německý
více práv než český. (Potlesk.)
Té doby chebský soud odpírá právo a spra-
#19
alto_textblock
#19
vedlnost v tom případě, když bylo u něho uči-
něno podání v jazyku českém, Zdá se, že kdy-
koli ve veřejném životě nastane chvíle, jež jevi
se vhodnou k uspořádání národních záležitostí
v naší zemi, na straně německé vystoupíi se s po-
dobnými případy jako chebský. Němci si stěžují,
že v posledním čase via facti zavádí se vnitřní
čeština. Není to sice povšechné, záleží to víee
na odvaze jednotlivých úřadníků. Němci vidí, že
proti vnitřní češtině nemohou ničeho zákonného
namítnouti, ale chtějí, abychom jim za zave-
dení vnitřní češtiny pořádně zaplatili a proto
zase vylučují na některých místech český jazyk
z jednání se stranami, aby si takto zjednali kom-
pensační objekt. Mimo to spekulují na podráždě-
ní českých myslí a na slabost vlády, která nemá
odvahu, aby proti nim vystoupila a takto na
zmar poměrů vhodných pro řešení sporu česko-
německého. Doporučuji, aby se na straně české
nepodléhalo rozčilení, Němci úmyslně a dle
plánu rozněcovanému, poněvadž jsem přesvěd-
čen, že agitace německých úřadníků a Volksratu
nebude míti výsledků Němci očekávaných. Po-
slanci čeští učiní zajisté vše, co se bude srovná
vati s právem a ctí českého národa. (Potlesk.
Vzhledem k nastávajícím volbám do sněmu
mluvil jsem pro společný postup na základě spo-
lečného programu pro řešení otázky české. Ne-
činím tak jako kandidát, nýbrž z hlubokého poli
tického svého přesvědčení, že touto cestou lze
využiti příznivé doby pro realisování českých
požadavků. Z boje, který se povede ne o zásady
ale jen o osoby, nevzejde národu prospěch. Jde
o to, aby byli zvoleni nejlepší mužové. Hlásá
se také, že do sněmovních voleb by se mělo jíti
ve znamení boje proti smiřovačkám. Negativn
heslo toto však nestačí, musí se vystoupiti s posi-
tivními požadavky a na těch se mohou shodnout
všechny strany. (Výborně! Hlučný pollesk.)
Na konec promluvil ještě p. Karbu s. Do-
vozoval, že k vůlí volebnímu úspěchu jest třeb
uspořádání poměru strany k žurnalistice, v níž
se projevuje různé mínění a navrhl, aby před
sednictvo klubu bylo zmocněno ve smyslu tom
jednati s výkonným výborem strany. Návrh byl
přijat, načež schůze skončena,
#20
alto_textblock
#20
Sehůze voličů ve Slaném.
(Od zvláštního zpravodaje »Nápodních Listů«. )
»Politický spolek pro okres slanský« uspo-
řádal včera odpoledne ve Slaném schůzi voličů
města Slaného. Do schůze lé, jež konala se za
velikého účastenství voličstva, přišli říšští po-
slanci národní strany svobodomyslné Lad. Čech.
dr. Kramář a Kratochvíl, z akčního výboru pal
jako kandidát zemského poslanectví advokát dr.
Ed. K örner.
Po zahájení schůze předsedou spolku drem
H. Hohlwegem promluvil potleskem uvítaný
dr. Kramář, aby, jak pravil, upřímně a ole-
vřeně pojednal o české politice a o odstranění
spousty neblahých nedorozumění, kterými ve
řejný život český jest otráven.
V tomto smyslu rozvinul pak dr. Kramát
řadu svých myšlenek, některé z nich jsou známy
již z dřivějších jeho projevů v nynějším polit-
ckém obdobl.
Důsledky sociálního rozvrstvení českéh
lidu a organisací na základě tom utvořených se-
slabily národní stranu svobodomyslnou, která
však právě proto má tím větší povinnost, hájit
#21
alto_textblock
#21
třeba jako jediná všečeský program občanský
V lůně jejím však nyní trvá rozpor, kterýj
hrožuje více nežli její odpůrci.
Hledaje příčiny těchto rožporů a uznav po-
třebu jich vyřízení, pojednal dr. Kramář na
prvním místě o positivní politice. Spor o ni však
považuje za rozhodnutý lonským valným sjezdem
strany, který se jednomyslně vyslovil pro posi-
tivní politiku. Proti myšlence positivní politiky
nečinily námitek ani »Národní Listy«, hlavní
orgán naší strany. »Národní Listy« souhlasily
se směrem na sjezdu prohlášeným, který také
schválil dr. Ed. Grégr, představilel nejradikál-
nějšího směru v národní straně svobodomyslné
Dle toho by se tedy spor neměl vésti o samy
základy politiky positivní.. ol a
Jako protiklad politiky positivní postavil tu
dr. Kramář politiku negativní, v ten smysl hlá-
sanou, že se při ni má trvati, dokud nebude
splněno vše, co národ český potřebuje a žádá.
S takovou negativní politikou dr. Kramář ne-
souhlasí proto, že z dějin je známo, že s
-
neosvědčila. e
Při svých úvabách o politice positivní vy
chází dr. Kramář od posledního sjezdu; dri
vější usnesení příslušných činitelů strany po
suzuje jako opatření taklická, vyměřená pro
dočasné poměry a tudíž změnou poměrů vy
řízená a měnitelná, nemá-li strana zkameněti.
Při tomto svém nazírání považuje dr. Kramá
vnitřní spory strany svobodomyslné rozřešeným
na posledním sjezdě; otázkou vlastně tedy je
byla-li činnost poslaneckého sboru strany srov-
nalá s usnesením sjezdu.
V této osnově úvah obíral se dr. Kramá
na prvním místě hlasováním svobodomyslnýcl
poslanců pro vyrovnání a dokazoval, že hlaso
váním tím, ačkoli i z něho povstal ve straně
spor, se poslanci nedopustili nesprávnosti. Vzhle-
dem k tomu, že »Národní Listy« toto hlasován
ostře poslancům vytýkaly, pravil dr. Kramář, že
»Národním Listům« stejně jako všem stou
pencům a činitelům národní strany svobodo
myslné musí velice záležeti na tom, aby národn
strana svobodomyslná byla zachována, poněvadž
je pro národ nezbytna.
Z kruhu poslanců svobodomyslných byl
řečeno, že při rakousko-uherském vyrovnán
vedou hlavní bitvu s vládou. Tento výrok mě
svou platnost za dra. Körbra a vůči jeho vy
rovnání, které bylo špatné; nynější vyrovnán
však je dobré, nová sněmovna jeho parlament-
ním vyřízením chtěla prokázati svoji schopnost
k životu a nebyla by tedy připustila zmar vy-
rovnacích osnov obstrukci. I nebylo nyní možne
prováděti obstrukci. Většinu pro vyrovnání mě
baron Beck i bez hlasů českých; na nich tedy
osud vyrovnání nezávisel. »Prodati« české hlasy
pro vyrovnání také nebylo možno, poněvadž
transakce taková byla by měla pro vládu za
následek ztrátu 160 hlasů německých; tak tedy
— jak dr. Kramář řekl — »by pod kuratelu
musili dát ministerského předsedu, kdyby děla
takový obchod.« Proto dr. Kramář neuznává za
důvodnou výtku »Národních Listů«, že poslane
svobodomyslní hlasovali pro vyrovnání zadarmo.
Jaký byl politický poměr poslanců »Národ-
ního klubu« k vyrovnání, vyslovil dr. Kramár
takto: »Naší povinností bylo, poněvadž naši
ministři vstoupili do vlády se závazkem naš
strany, že bude hlasovati pro vyrovnání, učiniti
#22
alto_textblock
#22
tak; a tentokráte, když změnila se situace proti
dřivějšku, kdy naši ministři byli na svou pěst
v kabinetu a naše strana nebyla vázána, jednalo
se nám o to, abychom si zajistili, jakou cestou
chce vláda vésti svou politiku, chce-li ji věsti
takovou cestou, jakou nám předepsal výkonný
výbor, t. j. chce-li vládnouti spravedlivě, takže
budou krok za krokem vyplňovány naše poža-
davky politické, národní a hospodářské.« Dr.
Kramář dodal, že výkonný výbor vstup českých
poslanců do vlády schválil.
. Správnost postupu svobodomyslných po-
slanců českých dokládal pak dr. Kramář známým
projevem ministerského předsedy bar. Becka,
který se otevřeně vyslovil pro vnitřní úřadní
češtinu, v níž vidí přímý důsledek rovnopráv-
nosti jazykové. Poslanci jiných stran chovají s
k otázce vnitřní úřadní češtiny volnějí a méně
rozhodně; proto se dr. Kramář divil, že s
všecky útoky soustřeďují proti poslancům svo-
bodomyslným, a proč také jiným se nečiní
výtky. Vyskytl-li se spor uvnitř strany, není
ještě třeba rozrývati stranu. Spory takové lze
vyřiditi přátelsky, aby strana netrpěla, a to tím
spíše, poněvadž také »Národní Listy« podřizují
své stanovisko od připadu k případu tak, jak je
uznávají správným. Nyní se »Národních Listů«
dovolávají odpůrci národní strany svobodomyslné
na její neprospěch. Ovšem, dr. Kramář nemíní
»Národním Listům« předpisovati, aby hájily
postup poslanců; zároveň uznává, že » Národní
Listy« učinily pro stranu velice mnoho. Nedo-
volává se ani kázně, která výtečně prospívá
agrárníkům a sociálním demokratům; žádá však
přátelskou výměnu názorů, která ve veřejnosti
posilní vážné přemýšlení o otázkách politických,
a uznání platných usnesení přislušných orgánů
strany.
Konečně žádal, aby se vzal zřetel ke sku
tečnosti, že svobodomyslní poslanci tvoří malou
menšinu ve sboru všech poslanců českých. Po
slance svobodomyslné nelze tedy viniti ze všeho,
co vůbec poselstvo české podníká. Svobodomy-
slní poslanci čeští jednají dle usnesení výkon-
ného výboru, což je jejich povinností. Proto
dr. Kramář doufá, nechtěje zapominati na
zásluhy »Národních Listů« o národní stranu
svobodomyslnou, že spor s nimi se vyřídí tak
jak toho životní program strany zasluhuje, a že
všichni zase budou společně hájit, co obhájeno
býti musí, aby svobodomyslná myšlenka česká
nevzala škodu.
Po tomto výkladu pojednal dr. Kramář
tak zv. otázce chebské a o spojování otázky
této s positivní politikou zvláště. Positivní poli-
tika neznamená podporu vlády za každou cenu,
jen proto, abychom byli ve vládě, nýbrž zna
mená dobývání politické moci podporou vlády
spravedlivě; kdyby se tedy vláda odvážila sá-
hnouti na základní zásady české politiky, tu
právě positivní politika dovede zasáhnouti nej-
rozhodněji. A odpor a oposice strany, která do-
kázala již svou umírněnost, bude účinnější než
oposice strany, která by vůči všemu a napořád
hlásala odpor zásadní. Odpor a změna posta-
vení poslanců svobodomyslných zasáhly by vý
značněji do situace právě proto, že poslanci
svobodomyslní prospěli státu svým spolupůsobe-
ním při rakousko-uherském vyrovnání.
Chebská záležitost je jedním z nejošklivěj-
ších zjevů nynější doby. Je to taktieký pro-
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Mnta Gtautaenay z
Napsal dr. Jaro Flašner.
#25
alto_textblock
#25
Ujmeno Park, 10. dubna 1907.
Družko milá, květe třešňový !
Ve vašich toiletách barev světle růžovýe
a falových nadechnutých odstínů vždy jste zdála
se mi být sestrou květů třešňových. Viděla jste
sama, že vkus náš se kloní k tonům sytým
zhuštěným, jichž vy Evropané jste dosud nedo
cilili. Přicházíváte k nám, abyste jich tajemstv
zvěděli, ať je to zářívá čerň laku či jásavá čer-
veň čerstvé krve tapenné. Pravda, mnoho se o
nás nedovíte, nemilujeme vás cizineů, ač se od
vás učíme. Zdí — odpusťte staré metafoře —
činskou neprobornou jsou mysli naše obdány
na stráži, a snad jedinou výjimkou pro mne
byla jste vy, motýlku zvědavý, květný kalichu
olevřený, modrá obloho jarní! Vidíte, jak jsem
přilnula k vám. Chtěla bych vám tolik citového
říci v mateřštině, která jest obraznou, životnosti
se třpytici; takto jest nám se spokojit s angli-
činou, pod níž mi tok citů se stává strnulým.
Tolik snad víte, že jste mne odcizila Gauta-
movi — nemyslím theologicky . . . Což! Ale
v civilisaci cítění.
Měla jsem řadu vzrušených noci snyo
zlých přihodách parníku »Ikoto Maru«, na němž
jste odplula z Yokohamy. Proto tím opravdo-
věji děkuji za Váš brzký dopis ze Slati-Nan —
(správně tak?) — kde vás příroda upomínáv
mnohém na moji domovinu. Krutost mořské ne-
moci Vás trýznila, hlavně srdce bylo znepoko-
jeno, rozumím-li dobře, ale ne zeela jasno m
popsané vyléčení těch útrap. Znáte bratra mého,
lékaře na admirální lodi Togově. Pomohl by mi ...
Hle, píšete: — ».... a nejhůře bylo od So-
kotry k zálivu adenskému. Zmocnila se mne taká
úzkost srdeční, že viděla jsem nejhorší před
sebou. Mým štěstím byl mladý, ale energický
lodní lékař. Ač konal jen tu jedinou cestu, js
odborníkem usídleným v Meraně, zvítězil spíše
jemnou intuicí než vědou nad mým utrpením.
A lék, za nějž budu mu po život vděčna ? . ..
Nabídl mi svou ruku — a jakoby okovy
ze srdce stisněného jimi rázem spadly. Ostatek
cesty byl jedinou zářivou minutou . . .«
#26
alto_textblock
#26
»Nabídl mi svou ruku! Je to snad nové
léčebná methoda? Jsem jista, že nejedná se
tu o massáž neb jiný mechanický výkon. Spíše
snad cos ze sugesce a hypnózy. Či dokonce
je to spřízněno s moderním »vibration psychi-
que« záchvěvů gyroskopu na aluminiovou desku
dle maga-lékaře Hypolita Baraduca z Paříže.
anebo vynález vizionářů-neurologů bostonských
Prosím, popište mi podrobně, jak na to reago
valy části těla. Zda se jaly paže rozvírat, rety
chvít, oči v slzách tonout atd., aspoň míní tak
můj bratr, že snad nastal spasmus celého or-
ganismu.
Rovněž ráda bych vás viděla při »soire
dansant« vám uspořádaného na oslavu návratu
U nás vám nebylo dopřáno této zábavy. My
Asiaté pokládáme tanec samotný za exaltaci,
nejmírněji řečeno za těloevik zajímavější. Sem
a tam si zatančíme my ženy, vime-li, že jsme
naprosto nepozorovány. Ale svrchovaně »shoe-
king« by bylo, dát se do kolotání ve veřejnosti
v objetí cizího muže. Je to asi zděděný pocit
jsa sdílen i ve třídách nižších mravů drsnějších.
právě jako neshledáváme závadným obnažen
těla, třebas úplné, v přítomnosti druhého po-
hlaví.
Tážete se, zda u nás se změny udály. Ana
taji atašija, mám vás velmi ráda a proto se-
prozrazuji, že jedna z nich je významnou pro
mé byti budoucí. Vrátil se ze San Francisk
můj snoubenec, či lépe řečeno mladý muž »spo-
lečnosti«, který před třemi roky mne prosil,
abych při volbě manžela s ním čítala. Odešel
do ciziny vydělat tolik, aby měl dostatečné věno
a mohl nabídnouti mým rodičům obnos, který
mají právo vzhledem k svému postavení poža-
dovat. U vás, jak jate mi k mému zděšení vy-
právěla, je běžným, že nevěsta zaplatí muži
obnos jím požadovaný, chce-li se státi jeho
choti. Nemohu si představit vás, vzdušná vážko
jak platíte ženichu za lásku zlatem. O vím, vy
budete si počínat jinak l
Můj ženich se v Americe pokazil. Nevyrostl
americkou civilisaci. Není Američanem a
není Japoncem. Ztratil víru otců, nevěři ve svět
spiritualný, tím více v materialný. A zase nemá
oné jemnocitné úcty k ženám mužů, bojujících
tak často brutálně ve Wall Strest anebo v pra-
leslch na svých »bronco«. Nosí kníry střižené
jako kartáček zubní, pije před jídlem cocktaily,
po jídle whisky a má svou voifurettu. Bojím
se, že jsme se odeizili sobě, že manželatví
#27
alto_textblock
#27
nás zklame a jedině poslušnost dcery mne
váže ..
V naší nové továrně na sukna, a to hlavně
vojenská, je ředitelem Hans Schrack, jejž otee
jako znalce povolal z Německa. Je to třicetiletý
plavovlasý Sas, ramenatý a svalnatý, jenž k nám
dochází do rodiny a braje si na estéta. Ondyno
postřehl váš cenný dárek, džbán a sklenice
tovar umělecký ze skláren harrachovských, jak
jste mi sdělila, tak bohatě kolorovaný. Jakmil
podrobil předmět důkladné prohlídce, spustil
nadšenou chválu a odhadl jej za výrobek
z Osaky. »Ano, ty barvy, ty barvy prozrazují
suverenní původ japonský« zvolal. A právě
barvy — nu, víte. Řekli jsme mu mnoho
poklon o jeho vkusu a znalosti věci.
Neví o mém zasnoubení a jsa přes vš
japonské nadšen, nečiní u mne výjimky. Dvoří
se, aniž flirtuje. Jak pomýšlet ale na věc vážně
Před zákonem země jeho byl by sňalek bez
platnosti — a pak . . . ? Jaký to lyrický skok
Nedivte se! Brzy nám snad opětně mládež
odejde a vykrvácí někde v cizině ! Je to hrozné
a vidíte, můj otec je blavním agitátorem strany
válečné. To mezi námi, drahé dítě, neb se
teprve jen šepce veřejně o možnosti války
Nipponu se Státy. Ale bezprávl, páchána na
mých krajanech za mořem, prý jsou příliš
velká !
Co jste odjela, nejsem »vlašťovkou« více
jak jste mne zvala. Jakoby v křídlech byl
olovo . .
Pište mi, prosím, hodně! Nezapomeňte žá
dané vysvětlení. Pište mi brzy, útěcho má i ve
vzpomínkách.
Sata.
Vaše
#28
alto_textblock
#28
a
l
#29
alto_textblock
#29
II.
#30
alto_textblock
#30
Tokio, 2. června 1907.
lo
Přítelkyně šťastná
Jeden z ruských zajatých, již se zachránil
z křižáku našinci potopeného, vyprávěl své
dojmy, kdy bombardovaná loď se chýlila ve
zkázu. Byl to inženýr lodní, muž vzdělanýa
sensitivní a vzpomínám právě nyní jeho slov
»Byl čarokrásný den, moře modré, jedva zvlněno
vzduch průhledný a na obloze bez mráčku
slunce zářilo. A kolem mne požár, chroptěn
umírajících, zoufalé pobihání slabých a citlivých
zkáza a ponížení. Ale slunce zářilo klidně dále
a moře plné rellexů . .
#31
alto_textblock
#31
A tak stojím já v ložnici domu našeho.
otevřenými okny zpívá a voní jaro a u mých
nohou na rohožee mrtev leží můj bratr, lékal
admirální lodi Togovy.
Před týdnem došel váš dopis z Meranu
Jak upřimně jsem se smála své nevtipnosti
jak šťastna jsem byla vaším mladým stěstlm
manželským. Umístila jsem váš dopis do širo
kého ebenového prostého rámu, symbolu ladné
jednoduché elegance vaší mluvy. Podložen je
hedvábím barvy křídel holubičích. V rozíel
motýlci azuroví se žbavými rudými pruhy
zlatýma očima. Sem a tam malé perleťové mušky
a hmyz z perliček — zobrazující vás drobný
smíeh a vtipné nápady-
Chystala jsem se k dlouhé odpovědi, par
frázi Vašeho listu. A tu jako cyklói se přivalilo
Fatum. Zdá se, že veliké tragedie vznikají z pří
čin směšných, nízkých.
V poslední době můj snoubenec častěji s
stýkal s Američany zde žijíeími. Dech jeho
prozrazoval cocktaily a whísky. Včera pře
dvanáctou vzal s sebou mého bratra. Nebylo lze
odříci pozvání. Uvedl jej v kruh svých zná
mých, kteří se nad míru oň zajímali a připitky
jej zasypávali. Ač opatrný a střídmý přece pi
více, mnohem více než byl zvyklý, když v tom
okamžiku byl zavolán rychle do nemocnice.
Náhlá nutná operace, tuším zauzlení střev u vyš
šího důstojníka námořního. Vyšed na vzduel
cítil bratr těžkou hlavu a nejasnost myšlenek
sdělil tak aspoň operatérovi. Nebylo tu druhého
byl přes to nucen narkotisovat. Výpary chloro
formu a éteru mu dodaly. Tvrdi se, že mě
polozavřené oči, když operalér náhle vzhléd
k němu s výkřikem: »tepny nestříkají«. Ne
mocný byl přechloroformován. Neopatrnost
uvolnila se zátka lahvičky a chloroform se roz
tékal blíže nozder operovaného.
Smrt v narkose! A to u vyššího důstoj
níka a při tom zjištěno, že narkotisatér přiše
od baru!
A tak hledím přes bílou blánu papíru n
rohož, kde spočívá hrdá hlava čestného hocha
po hara-kiri . . ..
Zvala jste mne mírnou a usmívavou. M
tvář asi měla jiný výraz, když se objevil přede
mnou potom můj ženich. Neřekla jsem mnoho
ale vyhnala jsem ho z domu, vyhnala a nikdy
nikdy nechci spatřit jeho žlutou lIc zardělou
cock-lnily a port-winy.
Hans Schrack zamyšlený, beze slova zby-
#32
alto_textblock
#32
tečného jen pohledy a ruky stisknutím mi dal
poznati, jak se mnou eítí a jak vroucí je odda-
nost jeho. Zdálo se mi, že mi chce ještě více
říci. Konečně, jako s námahou vypravil z
sebe:
»Šetřte se, máte klidu zapotřebí !«
Bojímn se, že bouře nad naší střechou roz-
poutaná není u konce .
Nechci dále psát. Mlhy a těžký vzduch
okoli nasycuje moje řádky a k čemu vám do
čisté, jásavé atmosféry vaší je posílati. Sweet
honey moonl
#33
alto_textblock
#33
Vaše nezapomínající Sata
#34
alto_textblock
#34
II
#35
alto_textblock
#35
Negasaki, 10. října 1907.
Nemám práva vtírati se do společnosti žen
čestných, tím méně v jich přátelství. Tyto
řádky jsou mým posledním zalkáním nad tro-
skami, které chci, aby bylo slyšeno šlechetnou
ženou, jejímž přátelstvím jsem kdysi byla
štastna.
Je to ošklivá zvěst zištnosti, bezohledného
egoismu a peněžních pletek
Můj bývalý ženích odmrštěn vzal z otcova
velkého podníku svůj kapitál zpět. Podnik sám,
fabrikace suken pro vojsko, byl vyhnán do
výše spokulací budoucí války. Poslední dob
rozhodla pro trvalý mír. Podnik otcův se zřítil
a pod zřiceninami je celé naše jmění a štěstí
domácí.
Před měsícem, kdy to začalo kolísat, Hans
Schraek nabídl otci větší obnos. Slibil, že ujme
se závodu, že jej udrží a prosil otce, by mohl
založiti si s ním svou domácnost a v té do
mácnosti bych já byla paní. Ze sympatie
vděčnosti jsem svolila, otec, jenž ztrácel hlavu
a nikdy by byl nesvolil, nebránil více, inve-
stoval Schrackův kapitál a — dal mně zat
Evropanovi za ... hospodyni.
Pro podnik nebylo však spásy. Mír byl stále
jistější a Schrack náhle poznal svůj blud. Před
třemi dny odejel do Nagasaki, pod záminkou ob-
chodní, že promluví s admirálem. Když se ne-
vracel, jela jsem dnes za ním. Po marném dlou-
hém pátrání jsem vešla do úřadovny Nord deut-
scher Lloydu a tam mi v bureau cestovním
byla dána poslední rána. Schrack odejel pře
48 hodinami na »Princessin Irene« s lístkem
I. třídy platícím do Brém.
Je tak ztýrána duše má a tak zbilo srdce
mé, že už skoro necitím dalších úderů. Osud