Ročník XXVI.

V Chrudimi, dne 10. května 1901.

Číslo 32.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průnyslu, národnínu hospodářství a samospráv.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí

Majitel a redaktor Ad. Eckert, riditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. skol, v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. J. Nolě, statkář v H Počernicích.— 1. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — I. Staroštík, říš. posl. ofessor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudiml. —J. Trojan, professor atřed. hosp. skoly v Chrudimi. — .J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku .řessler, prof.stred. hosp. školy v Chrudimi. — Leníčková, koč. učitelka zeměď. rady v Luži. — .— A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově.

G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze. —A V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva v Chrudimi J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, pr J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku 'v Medlešicích

Obsah: Povznesení našeho lnářství. (K. Adá- mek.) — Choroby řepy: Skvrnitost řepných listů a rez. (J. Stříteský.) — Dvě výborné parní mlá- tičky. — Siran épavnatý místo ledku. (Fr. Kučera.) — Pěstování okurek na trelážích. — Očkování vepřů dle způsobu Lorenzova na Moravě. — Která doba jest nejvhodnější k vrhání selat na odchov. — Malinník J. V. Chmelař. — Jak možno zameziti pří išnému rojení včel. (A. Thuma.) — Nový vy- nález. — Noviny národohospodářské. — Drobné zprávy. — Záležitosti spolkové. — Zvědy a od- povědi. — Zprávy tržni. — Uprázdněná místa. Jaký vliv mělo by zrušení vývozních premií cuker- ních na zemědělství. (Karel Eger). — Inserty.

Povznesení našeho Inářství. Napsal Karel Adámek. velebení lnářství jest pro naše rol- nictvo v krajích méně úrodných horských přímo životní důležitosti. V král. Českém bylo lnu sklizeno 1899 po ha prům. dohromady po ha g České nížině . . . . 1.478 5.7 8 383 podhoří Sudet. . . . 2.104 6.5 13.7 7 dolním poříčí Ohře . . 228 4.6 1.057 horním 895 5.1 4 525 hor krajině při Berounce 11 4.5 plzeňské pánvi 259 4.5 1.169 budějov. oblasti rybnič. 321 5.2 1.681 českomoravské vysočině 5.944 6.1 36.398 Sudetách . . . . . . 3.507 6.9 24.234 Rudohoří . . . . . . 136 4.6 332 Šumavě . . . . . . . 3 390 5.9 15.441 18.273 5.9 107.221 Z toho rozdělení patrno, že r. 1899 lnářství poměrně nejvíce rozšířeno bylo na Česko- moravské vysočině (ze skliz. r. 1899 33.9°%), v Sudetách (ze sklizně r. 1899 22.8% a na Šumavě (ze sklizně r. 1899 14 4%). V těchto oblastech bylo sklizeno v r. 1899 71.1% veškeré sklizně lnu v království Českém. Lnářství naše opět rozkvete, bude-li trvale zabezpečena výnosnost pěstování lnu — totiž bude-li lze racionálně vypěstovaný a zpracovaný len prodávati za takové ceny, jimiž by byly náklady pěstování a přimě- řený výdělek rolníka uhražen. Záruky takové výnosnosti pěstování lnu se vyhledávají v zavedení premií na pěsto- vání lnu po vzoru francouzském; v uklá- dání ochranných cel na len, jutu, bavlnu aj. z ciziny do naší říše přivážená přediva- a v zavedení premií na vývoz pláten aj domácího zboží lněného. Zavedení cel na len a j. přediv ujímá se česk

oddělení zemědělské rady pro král. České. Na říšské radě učinili posl. Heimrich a spol. 12. února 1901 návrh, aby vláda uvažovala o zavedení cla na bavlnu a jutu. Současně navrhli němečtí nacionálové, aby bylo vládě uloženo, aby říšské radě předložila, podle francouz. zákona z r. 1898, osnovu zákona o udělování premií na setí lnu nejméně 50 K na ha, jakož i aby potřebný obnos položila do rozpočtu. Ve Francii byly zavedeny premie na pěstování lnu v r. 1892 a to 132 franků lnem osetého hektaru půdy. Premie tato byla snížena r. 1896 na 75 fr., později na 68 fr. V l. 1892—1898 bylo těchto premií ve Francii vypláceno ročně 2 5 mil. franků, dohromady asi 18 mil. fr. V tom období se rozšířilo setí lnu o 6917 ha. Když pak tato premie byla na 68 fr. na ha snížena, bylo v jediném r. 1898 lnem o 2674 ha půdy méně oseto. V Rakousku bylo r. 1898 lnem oseto 79.908 ha, v Čechách 22.061 ha. Při premii, jež se u nás navrhuje u výši 50 K na ha, by činilo toto vydání na podporu pě- stování lnu v celé polovici říše 3,995.400 K, v království Českém 1,103.050 K. Není zajisté pochyby, že by se zave- dením premií na pěstování lnu také u nás setí lnu rozšířilo, avšak větší sklizeň lnu by měla nepříznivého vlivu na jeho ceny, kdyby současně nebyl zabezpečen přimě řený, větší odbyt domácího lnu. Tento odbyt má býti zajistěn netoliko rozšiřováním domácího odbytu lněného zboží, opětným zavedením lněného prádla při vojsku, ve státních a zemských ústa- vech a j., ale i obmezením přívozu cizího lnu a j. přediv vysokými cly. Na opatřování vojska a j. lnéným prádlem byly na sněmě král. Českého, i na sněmě moravském a na říšské radě opětně učiněny návrhy — pohříchu bez kýženého úspěchu. Na říšské radě navrhl posl. Heimricha spol. 12. února 1901, aby byla vláda vyzvána, aby pečovala, by pro vojsko a pro ústavy státní bylo pokud lze pouze lněné prádlo opatřováno. Sou- časně učinili také němečtí nacionálové na říšské radě návrh na opětné, alespoň částečné zavedení lněného prádla při c. k. armádě a stát. ústavech. Na trutnovském sjezdu r. 1891 byla při jednání o rozšíření odbytu lněných tkanin přijata následující resoluce: „Budiž usilováno, aby se zavádělo lněné plátno v domácnostech, u vojska a v ústa- vech státních a zemských, zvláště pak,

aby se hotovému lněnému zboží opatřil co možno výnosný a trvalý odbyt doma; tím se musí pěstování lnu samo povznésti, bu- dou-li vyrobovaná plátna levná a čistolněná.“ Veřejná správa, nedbajíc tužeb rolnictva, ani rad odborníků zdravotních, si těchto oprávněných nároků nevší má. Návrhy na zavedení ochranného cla na len, jutu, bavlnu a j. nejsou novotou. Svého času bylo v Německu clo 1 mk. z 1 q lnu a výnosu tohoto cla se po- užívalo ku zvelebování pěstování lnu. V Americe jest clo na len nezpracovaný 5 dol., na zpracovaný 6 dolarů z 1 tuny. Proti zavedení cel na len, bavlnu, jutu a j. se namítá, že by takovým zdražením surovin naše přádelny nemohly s cizími konkurovati, že by státy, z nichž tyto suroviny přivážíme, přistoupily k odvetě, jíž by zvláště náš textilní průmysl velkou škodu vzal. Naše přádelnictví zajisté náleží k nejdůležitějším odvětvím průmyslu. V 10 letech klesl v našich přádelnách na len počet vřeten ze 416.000 na 308.000. Nepodceňujeme nikterak důležitost našeho přádelnictví, jež jest průmyslem vývozním; avšak zájmy tohoto průmyslu nesmí býti z planých obav stavěny výše, nežli životní zájmy našeho rolnictva. Otázka ukládání cel na suroviny jest zajisté sporná, zvláště pak kdy jde o suro- viny, jež průmyslníci z ciziny přivážet musí, protože v celním území nemohou býti opatřeny. To platí u nás zvláště o bavlně, jutě a j., nikoliv však o lnu, kterýž můžeme v potřebném množství i v náležité jakosti vypěstovati sami doma. Textilní průmysl a tržba jeho výrobky nabyla v Rakousku takové důležitosti, že také jeho zájmy při uzavírání tržebních smluv nesmí býti pouštěny se zřetele. Do rakousko-uherské říše činil veškerý: přívoz výv přívoz větší — bez drahých kovů vývoz větší — 1896 1.411,574.876 1 548,007.754 +136,432.878 K 1900 1.683,482.293 1.911,891.506 +228,409.213 K z toho tržba zbožím textilním 1896 416,993,656 190,521.860 —226,471.796 K veškeré tržby 29.55 12 30 1900 491,091.256 221,421.340 —279,669.916K veškeré tržby 29.17 1106