#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Číslo 109.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 22. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
dráha, Napoleonův průplav Nicara-
guajský«.
Vyvinutím se San Franciska z nepatrného pří-
staviště v světový přístav, musil projekt průplavu
vždy víc a více v popředí vystoupiti. Vzdálenost
z New-Yorku do San Franciska obnáší vzduchovou
čarou necelých 3000 anglických mil, kolem Kap
Hornu však 14.700 mil, jež by mohly býti průpla-
vem skoro o 10.000 mil. ukráceny. President Polk
zmínil se již ve svém inauguračním poselství r. 1844
o důležitosti průplavu toho pro vývoj Ameriky. Za
jeho nástupců pak uzavřena smlouva Clayton-Bul-
wer-ská, jež jest až do dnes závadou provedení toho
podniku. Ovšem padly na váhu ještě jiné dvě důle-
žité věci: zájmy transkontinentální ch
železnic — první pacifická železnice otevřena
r. 1869 — a pokus Lessepsův vystavěti za
francouzské peníze průplav Panamský. Uvá-
žíme-li dosavadní zkušenosti při takových podnicích,
jest pochybno, stačilo-li by na podnik ten 600 mil. K
jako produktivní vklad v kupeckém toho slova
smyslu.
Dle plánu vypracovaného pro směr z Greytownu
na Atlantickém oceanu do Brito na Tichém oceanu,
jenž dává nejvíce záruky na konečné provedení,
cbnáší vodní cesta 170 mil zdélí. Z toho odpadá
56.5 mil, téměř přesně třetina, na Nicaraguajské je-
zero, 84.5 mil, čili více než polovina na sesplavnění
řek a jen 29 mil na vlastní průplav. Nejlépe si
průplav ten představíme, rozdělíme-li jej na 3 části:
východní, střední a západní.
Východní část počíná u Greytownu, u ústí
řeky San Juan. Odtud jsou možné dvě cesty, jež
však obě vedou k témuž místu, vzdálenému od ústí
asi 20 mil, kde má se voda řeky zadržeti hrází asi
1500 stop dlouhou a 65 stop vysokou, tak aby hla-
dina dosáhla výše hladiny jezera a získala se veliká
nádržka, kde by se v případě mohlo shromážditi celé
loďstvo. Tato východní část s velikou hrází poskytuje
největší technické obtíže a pohltí také dvě třetiny
všech útrat. Pobřeží leží totiž nízko, pak jest z déli
11 mil močálovitá krajina, pak náhle stoupá a hla-
dina nicaraguajského jezera leží 110 stop nad hla-
dinou mořskou.
K vyrovnání tohoto rozdílu bude třeba tří zdý-
madel s rozdílem výšky o 22, 27, po případě
53 stop.
Ve střední části poskytuje veliké obtíže re-
gulace řeky San Juan. Jest zde několik peřejí, jež by
však odpadly zadržením řeky. Naproti tomu bylo by
však třeba rozsáhlých prací bagyerských, aby se prů-
plav prohloubil na 40 stop pro veliké válečné lodi a
dále třeba značného trhání skal, aby se řeka, jež má
místy šířku 1000 stop, upravila na průměrnou šíři
100 stop.
Nápadno jest, že i jezero, 106 mil dlouhé a prů-
měrně 40 mil široké, jež poskytuje povšechně skvost-
nou, tichou vodní dráhu, není také na svých březích
dostatečně hluboké, ačkoli má průměrem 150 sto
hloubky.
Západní část od jezera k Tichému oceánu
jest jen 17 a půl mile dlouhá, ale i zde se musí
řeka teprvé hrázemi zadržeti a 3—4 zdýmadly opa-
třiti. K tomu pojí se založení velikého přístavu, jenž
se musí stavěti pomocí mohutných hrází daleko do
moře sahajících, při čemž však možno použiti zkuše-
ností učiněných při ústích Mississipských.
Plavba z Brito do Greytownu zabírala by
v celku asi 30 hodin. Poněvadž splavy zdýmadel ne-
mohou se učiniti větší než na dvě lodě, brání rych-
lejší plavbě, poněvadž se v každém splavu zdržují a
mohou ztratiti 40—60 minut času. Jen na jezeře
možno plouti plnou rychlostí. Co však znamená
těchto 30 hodin proti úspoře 10.000 mil dlouhé
cesty! Skoro za jisté možno míti, že technické
obtíže nejsou nepřekonatelné a že se není třeba obá-
vati, že způsobí časté přetržení dopravy.
#5
alto_textblock
#5
Válka v jižní Africe.
Londýnský telegraf umlkl takřka nadobro; ne-
oznamuje aspoň nic zvláštního, co by bylo se událo
na bojištích jihoafrických. Nemůžeme proto ukojiti
dychtivost čtenářův ani ještě dnes.
S bezpečnou určitostí lze tvrditi pouze tolik, že
Boerové rozšířili své operace jižně od Bloemfonteinu
až po řeku Oranji a že ohrožují cestu, po níž by
maršál lord Roberts byl nucen snad ustupovati. Boe-
rové zaujali m. j. silné postavení v pravém boku brit-
ské hlavní armády blíže vodovodu na řece Modderu,
a zdá se, že přikročili již také severně od Bloemfon-
teinu k offensivě.
Z druhé strany tvrdí se zase, že lord Roberte
dokonal již všecky přípravy, potřebné k postupu smě-
rem k Pretorii a že zahájí za tím účelem své operace
již co nevidět. Povážíme-li, že anglická censura ne-
propouští od několika dnů žádných telegramů, kteréž
by oznamovaly pohyby jednotlivých anglických sborů,
pak této zprávě skoro věříme. Uskuteční-li se, dojde
zajisté brzy na nové a rozhodné boje.
#6
alto_textblock
#6
Zatím usiluje zvláštní poselstvo Boerů, vyslané
do Evropy, o vyplnění své úlohy. Spočívá, jak
známo, v tom, aby vymohlo přijatelné podmínky míru.
Valné vyhlídky boerské poselstvo pohříchu nemá.
Najde všude sice přehojné sympatie, ale na prospěch
jihoafrických republik nezakročí podle všeho žádná
velmoc. Neučiní toho ani Rusko, jediný stát, k ně-
muž upínaly jihoafrické republiky své naděje. Boerům
nezbude, než aby si pomohli dle možnosti sami. A
podaří se jim bohdá zachovati svou samostatnost a
neodvislost, dovedou-li válku silně protáhnouti. Není
totiž vyloučeno, že během doby ocitne se Anglicko
přece jen ve válce s Ruskem, takže by Boerové mohli
pak z toho pro sebe kořistiti. Boerové vědí to dobře
a proto zahajují válku drobnou, kteráž mohla by vá-
lečnou výpravu anglickou prodloužiti nejsnadněji, ale
zároveň také co nejvíc.
#7
alto_textblock
#7
*
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Daily
Tel.« oznamuje dne včerejšího z Ladysmithu: Boe-
rové v Natalu započínají guerillovou (drobnou) válku.
Nedávno vyrazily malé tlupy s 50 až 100 mužův a
srazily se na straně Biggarských hor, obrácené ke
Svobodnému státu, s hlídkami anglickými. — Na
směrodatném místě se proslýchá, že Boerové ustupují
se svými těžkými děly od Ladysmitku. Česta bude
počátkem příštího téhodne pro postup Angličanů volna.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Daily
Tel.« oznamují 19 t. m. z Bloemfonteinu: Hlídky
donesly zprávu, že Boerové jsou 15 mil na východ
od Bloemfonteinu a že postavili přední stráže a menší
sbory, které sahají od řeky Modderu až k řece Kaffa.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) Maršál Roberts
telegrafuje z Bloemfonteinu ze dneška: Kolona Rund-
leova dostala se včera 4 míle jižně od Dewettsdorfu
ve styk s Boery. Tito drželi silné, místo ovládající
postavení. Yeomanryové a jízdní pěchota zmocnili se jiné
posice, čímž koloně Rundleově bylo umožněno Boery
zahnati. Dnes ráno postoupila kolona Rundleova opět
a právě útočí na Boery. Na straně Angličanů byli
včera raněni 1 důstojník a 9 mužů.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) Ministr orby
Long promluvil v Huliu řeč, v níž zmínil se také
o pokárání, jež udělil lord Roberts některým brit-
ským žurnálům. Ministr řekl, že je to vlastní zále-
žitostí lorda Robertsa. Kabinet neuchýlí se od své
politiky a ponechá celou záležitost úvaze maršálově,
poněvadž chová k němu úplnou důvěru.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Morningpost«
přináší z Bloemfonteinu dne 19. t. m. datovaný te-
legram, v němž se praví, že železniční doprava na
jih jest přerušena, protože násypy železničních valů
byly od vody odplaveny.
— Jak »Tim.« telegrafují dne včerejšího, byl
generálmajor Pretyman jmenován vojenským guver-
nérem veškerého území Oranžského svobodného státu.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Kimberleye ze včerejška: Zpráva o po-
vstání domorodců v Bečuánsku se nepotvrzuje. Boe-
rové žádali od jednoho pohlavára v Tangsu 500 děl-
níků pro doly a od jistého pohlavára v Honingu vy-
dání dobytka, který prý náleží jistému anglickému
farmáři. Tyto požadavky byly zamítnuty. Obě strany
pozorují se s nedůvěrou.
Z Haagu, 21. dubna. (T. k.) Zvláštní po-
selstvo jihoafrických republik konalo dnes opětovně
porady se státním tajemníkem Asserem. Porad těch
účastnili se také dr. Leyds a Müller.
Postup Angličanů.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Orlogportu ze dne 19. t. m.: Osmáa
třetí divise postoupily dnes ku předu a rozbily od-
poledne své ležení u Dewettsdorpu na místě, které
Boerové vyklidili. Anglické hlídky spatřily dnes ne-
přátelské vojsko, které zde stojí ve velikém počtu.
Rylo vyměněno několik výstřelů. — Táž kancelář
oznamuje z Maseru ze dne 19. t. m.: Boerové po-
hybují se bez překážky v okolí Wepeneru. Boerské
oddíly postupují ve všech směrech, ve kterých se
očekává britské pomocné vojsko. Po celý den trvala
prudká palba z děl a pušek a byla jen zřídka opě-
tována obleženými ve Wepeneru. Došly sem další po-
sily Boerů. Má se za to, že ztráty Angličanů obnáší
dosud 25 mrtvých a 110 raněných. President Steijn
dal rozkaz, aby Boerové drželi bohaté na obilí kraje
u Wepeneru, Ladybrandu a Ficksburgu, z nichžto
Boerové berou svoje zásoby.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) Dopisovatel
»Reut. kanceláře«, jenž se nalézá v ležení 8. a 3. di-
vise oznamuje v telegramu, který poslal přes Bloem-
fontein, že včerejší bitka u Dewettsdorpu trvala od
poledne. Dvě boerská děla byla na čas umlčena.
Britské vojsko ovládá pahorky na míli v okolí. Po-
stavení Boerů jest silné.
Z Londýna, 21. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Bloemfonteinu ze včerejška: Dnes udála
se blíže Dewetsdorpu bitka, které se súčastnilo hlavně
dělostřelectvo. Střílelo se na velikou vzdálenost. An-
gličané měli jen malé ztráty.
#8
alto_textblock
#8
Ze sněmů.
#9
alto_textblock
#9
Z Brna, 21. dubna. (T. k.) Posl. Pohla
soudr. dotazovali se ve dnešní schůzi sněmu markrab-
ství moravského místodržitele, co hodlá učiniti
vláda vzhledem k tomu, že nynější české obecní za-
stupitelstvo v Litomyšli zastavilo vyplácení místních
přídavků učitelstvu tamních obecních a měšťanských
škol a že zrušilo beze svolení školního úřadu ně-
meckou školku a opatrovnu a propustilo německé pě-
stounky, by zabránilo takovým opatřením, namířeným
proti německým školským ústavům v Litovli?
Posl. Rund a soudruzi dotazovali se místo-
držitele ohledně odepření osvobození od školního platu
dětem, jež navštěvují německou obecnou školu v Ivan-
čicích?
U pokračování v debatě, přerušené v noční schůzi,
o rozpočtu obecných škol, mluvil posl. Seichert
proti školám utrakvistickým.
Posl. Seichert praví, že levice musí jeviti
ochotu k českým požadavkům, pakliže se vyrovnání
má státi skutkem.
Posl. Svozil mluví na prospěch spravedlivého
vyrovnání. Jenom nespravedlnosti naproti Čechům jsou
příčinou, že tito vystupují ostřeji.
Posl. Auspitz vysvětluje svoje výroky o če-
ském státním právu, jež tenkrát vedly k bouřlivým
scénám.
Posl. Ševčík polemisuje s posl. Fuxem v pří-
čině přestoupení 20 posluchačů na brněnské technice
k protestantismu. Řečník přeje si, aby se nezneužilo
národnosti k vlastizradě.
Posl. Weber praví, že, když Němci splní po-
žadavky Čechů, podáme jim bratrskon ruku.
Referent zemského výboru posl. Z oebe 1 lituje,
že P. Ševčík vytýkal jedné části učitelstva neloyálnost
tím více, ana zemská školní rada nalezla vlastenecké
a dynastické smýšlení učitelstva naprosto chvály-
hodným. Náboženské smýšlení jest pro lid velmi dů-
ležito, ale musí k tomu přispívati také služebníci
církve, aby bylo zachováno. Řečník mluví o národní
nesnášelivosti v seminářích. (Posl. Ševčík ho opětovně
přerušuje.) Zemský výbor, praví řečník, zachoval
úplnou objektivitu. Řečník a jeho strana oprou se
tomu, aby duch nesnášelivosti vniknul do škol, neb
tím by se zamezilo vzniku svobodného vzdělání.
Dále mluvili posl. Seichert, Perek a W e-
ber o různých místních záležitostech, posl. Kou-
dela o obtížích, které obec brněnská klade českému
školství, načež posl. Wieser, jake brněnský sta-
rosta, výtky tyto odmítá a vyslovuje přání, aby se
s německými dětmi v českých městech zacházelo jako
s českými v německých. Na to se povšechné roko-
vání končí. (Hlučný souhlas. Volání: Konečně!)
Referent posl. Götz vyslovuje politování nad
posledními událostmi v parlamentě, jež vyvolaly par-
lamentární bídu. Takovými případy ruší se účel na-
šeho jednání — mír. Proti posl. Sevčíkovi, jenž se
zasazoval o konfessionální školu, pravil zdravodaj, že
nová obecná škola zapustila u Němců i Čechů pevné
kořeny. Veliké finanční oběti, které země škole při-
nesla, jsou dobře uloženy. Řečník prosí na konec
o přijetí návrhů výboru. Při hlasování přijímá se roz-
počet o školách obecných jednohlasně i s resolucemi,
jež navrhli posl. Zoellner a Hůlka. Příští schůze
v pondělí.
#10
alto_textblock
#10
Telegramy.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 21. dubna. (T. k.) Za nejnádher-
nějšího počasí konáno zde byla dnes jarní pře-
hlídka vídeňské posádky, kteráž vytáhla pod vele-
ním sborového velitele hr. Uexkühl-Gyllenbanda
na vojenské cvičiště na Šmelcu. K uvítání J. Vel.
císaře dostavili se; princ Maxmilian badenský, vé-
voda Vilém Jiří brunšvický, arcivévoda František
Ferdinand, říšský ministr vojenství svob. pán Krieg-
hammer a zahraniční vojenští splnomocněnci. Dále
byli přítomni: arcivévodkyně Alžběta Marie a syn
arcivévody Otty, Karel Frvntišek Josef, pak arci-
vévodkyně Tyra z Cumberlandu. Arcivévoda Fer-
dinand Karel byl zařaděn do svého pluku. Dále
byli přítomni také členové diplomatického sboru.
Císař, jenž přijel v maršálské uniformě a obklopen
jsa skvělou družinou, ve kteréž nalézali se náčel-
ník generálního štábu baron Beck a generální po-
bočníci J. Veličenstva, pozdravit při svém pří-
jezdu pana arcivévodu Františka Ferdinanda, při-
jal oznámení sborového velitele hraběte Uexküll-
Gyllenharda, načež volně jel kolem šiků vytáhnuv-
šího vojska. Potom defilovalo vojsko za zvuků
hudby před panovníkem, jenž opět a opět vzdával
mu za jeho výkony chválu. Císař byl od shromá-
žděného obecenstva nadšeně pozdravován, načež
po parádě vrátil se do Schönbrunnu.
Z Vídně, 21. dubna. (T. k.) Generální po-
bočník hrabě Paar zaslal sborovému veliteli hrab.
Uexküll-Gyllenbandovi list, v němž mu oznamuje
nejvyšší spokojenost Jeho Veličenstva císaře s