Str. 34.

HOSPODÁÉSKÝ LIST.

Ročník XXXIV.

nejlepších se béřou vejce к násadě. Potomstvo­ těchto slepic se pak dodává stanicím­ chovným a tyto je rozmnožují a dávají­ rolnictvu. Tak působí se na větší nosnost. Aby zjistil se hospodářsky nejužitečnější kmen a rolnictvo seznámeno bylo s pravidly­ racionelního chovu : odbývají se při některých stanicích drfibežn. kursy. Zužitkováním drůbež- nických výrobků zabývají­ se družstva pro prodej­ vajec a ústavy pro , výkrm drůbeže. Zvláště vynikají družstva pro prodej­ vajec к požívání za syrová (vejce k pití), u 1 nichž se stáří zaručuje. Co se týče výkrmu drůbeže, jest odchov i výkrm­ drůbeže nepatrný, nehledě к několika málo ústavům, ku př. ve Wie- senu v Hanoversku, jenž ročně asi 1 milion kusů vykrmí. Jistý soukromý vykrmovatel drůbeže ve Slezsku praví, že veškeré drůbeže, kterou vykrmí, musí přiváželi z ciziny. Z toho je jisto, že dosud chov drůbeže na maso v Německu není rozšířen. Statistika chovných stanic drůbeževNěmecku sděluje, že z 2289 stanic: 1208 zabývá se chovem vlašek, jakožto nejlepší nosné drůbeže,­ kdežto jen 144 stanic chová drůbež masnou, a to: 48 mechelnskou, 43 orping- tonky, 25 faverolky, 13 langshanky a 10 stanic domácí drůbež masnou. Proto jest v Německu úsilí rozšířiti chov této drůbeže, a úsilí to jest mocné, neboť v jiném oboru výroby masa — chovu vepřů — podařilo se Německu učinili se na cizině nezávislým. Ze statistiky drůbež- nické jest dále patrno, že vedle vlašek jen ještě vyandotky a minorky valněji­ rozšířeny jsou. Ostatně­ krom nich ojediněle chová se 33 plemen jiných­ a proto se žehrá na roztříštěnost chovu a fe- druje se toliko něco málo plemen, ale na veliké oblastě rozšířených. Prof. J. Střít esky. ФЪ Ještě srbská smlouva Wpodali jsme úsu- dek o obchodní 'ЯГ smlouvě se Srbskem a uvedli, »že dosavádní smlouvy naše, se Srbskem uzavřené, byly pouhé smlouvy subvenční“. Tento náš výrok násled. řádky dokazujeme. R. 1881 pod maskou ulehčení pohraničného­ obchodu byly sazby řady průmy­

slových výrobků rakousko-uher. původu při dovozu do Srbska na l/2 sazeb obvyklých stanoveny. Za to následujícím výrobkům srbským dovoleno, aby se bez cla do naší říše dováželi směly: Čerstvé ovoce (vyjímaje vinné hrozny), čerstvá zelenina, surové ko­

clo na vepře z 2 zl. na 1 50 zi. a stanoveno clo na dobytek hovězí na 4 zl. za 1 kus. Když pak zákonem z. d. 21./5. 1887 naše cla na obilí byla zvýšena: zůstaly pro dovoz obilí srbského sazby celní autonomního celního­ tarifu z 25/5. 1882 v platnosti, t.j.:

na pšenici 0‘50 místo 1'50 zl., na ječmen a oves 0 25 místo 0‘75 zl., na kukuřici 0’25 místo 0 50 zl. a na žito 0‘25 místo Г50 zl. Vedle toho umluvena se Srbskem konvence veterinářská, dle níž srbský dobytek směl býti dopravován přes určité stanice pohraniční, po předchozí veterinársky policejní prohlídce, pod těmito výjimkami : 1. Srbsko­ zakáže si dovoz dobytka­ z Rumunska, Bulharska­ a Turecka a bude přísně bdíti nad hranicemi­ proti těmto zemím. 2. Srbsko založí si dobytčí­ katastr a přísnou kontrolu stavu dobytka proti uvedeným státům, 3. Srbsko zavede si táž veterinársky policejní o- patření jako měli jsme v Rakousko-Uhersku. Ze všech těchto závazků Srbsko ani jednoho nesplnilo­ a podloudnictví v dopravě dobytka turecko­ - rumunsko • bulhar- sko-srbského slavilo své orgie. Dobytek z jmenovaných­ balkánských zemí, se srbským smíšený, dovážel­ se do naší říše zcela nerušeně a zanášel sem nákazy. Srbsko, které již tehdy dovozu našich průmyslových­ výrobků při každé příležitosti kladlo překážky, к dodržení jeho závazků nepřinuceno. Tím přinášelo zemědělství naše veliké oběti, jen proto, aby neutrpěl vývoz našich průmyslových­ výrobků. Avšak všecky­ naše oběti — na prospěch­ rak.-uher. průmyslu přinášené — sklamaly. Náš průmysl tou dobou, když na trhu srbském proti jiným státům — za výhody­ pohraničné dopravy — zvláštní postavení zaujímal,­ nedovedl ovšem srbské trhy ovládnouti. R. 1884 obnášel náš vývoz­ do Srbska 31:8 miL dinárů (po 95 h), percentuální­ podíl náš na celkovém­ srbském dovozu činil 63‘15^9. Do r. 1892: klesl náš vývoz průmysl, výrobků na 21-96 mil. dinárů­ a náš percentuální podíl z celého srbského dovozu na 59'24^j, — Naproti tomu dovoz ze Srbska do naší říše v této periodě stále stoupal; r. 1884 činil 34-46, r. 1892 však již 40'75 mil. dinárů.­ Roční průměrná passivní bilance naše oproti Srbsku obnášela­ dle toho 9'29 mil. din., což za uvedených­ 9 let činí 83-61 mil. dinárů — 79-43 mil. K, jež se Srbsku vyhodily. Nehledě к tomu, byla tato obchodní smlouva, jež měla teprve d. 16./12. 1892 S 2 přílotiami.

Obr. 15. Hlavní typy koně lehkého (horkokrevného). 1. Plnokrevník arabský. 2. Anglický plnokrevník. 3. Anglický polokrevník. 4. Kůň uherský. 5. Kůň norfolkský. 6. Shetlandský penny.

žešiny a kůže, med, duběnky, kůry barvířské­ a tříslo. Za clo 1'50 zl. 1 ořechy, sušené švestky a zavař, ovoce; za clo 3-20 zl. 1 g : slivovice (rakije) a víno. Sníženo

Obr. 16. Hlavní typy koňetva těžkého (chladnokrevného). 7. Kůň neapolský. 8. Kůň ylámský. 9. Kůň oldenburský. 10. Kůň pincgavský. 11. Kůň clydea- dalský. 12. Penny švédský.