ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bfc54730-fd9d-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Dne 19. dubna 1900.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 106. Strana 5.
#4 alto_textblock #4
věčném míru a solidaritě národů. Veliká slova, slova, slova! Zvláště zajímavá v ústech ministra Milleranda, který v samém nadšení nad výstavním úspěchem kapitalistické podnikavosti a spekulace zapomněl docela, že je socialistou. Pak následovala oficiální procházka »zahájenou výstavou«. Pěkná švanda! Již se těším na ty kuplety a satyrické po- pěvky, které v tomto málo heroickém pochodu budou pěti vtipní bardové v uměleckých krčmách na Mont- martre... A obecenstvo? Národ? Lid? Velmi spoře plnil výstavu, chudě tvořil špalír v ulicích a v po- lích Elysejských, kde kameloti propůjčovali židle zvě- davcům, chtějícím vidět presidenta, za — 20 centimů. Nikdy nebyla podívaná na presidenta tak laciná — všeobecná baisse. Výkřiky o slavnostech projevuje se duše davů. Zde se křičelo málo »Vive Loubet!«, mnoho »Vive l'armée!« — též »Vive la sociale !«, ano i »Vive l'empire!« Na polích Elysejských při odjezdu presidentově strhla se rvačka mezi přívrženci Loubetovými, kteří snad patřili k »brigádě akklama torů«, o níž mluví Rochefort, a mezi přívrženci ar- mády. Podivné výkřiky slyšel jsem dnes v Paříži Když jsme jeli na slavnostní lodi kolem nějaké bu- dovy, volali na nás dělníci pracující na střeše: »a bas les députés!« — pryč s poslanci! — a »Panama!« Netečnost, ano i nepřátelství obecenstva je obrácena jen proti nepopulární vládě, jejíž popularita nevzrostla dnešní slavností, neboť ani Pařížanům nezdá se býti lhostejnou ostudná nehotovost světové výstavy. Ale vláda pospíchala s jejím otevřením, tak příliš pospí- chala, jakoby nedůvěřovala zejtřku.
#5 alto_textblock #5
Sociální obzor. + Stávka tkalcovských dělníků. Z Trut- nova, 18. dubna. (T. k.) V přádelně na len firmy Alois Haase stávkuje 450 dělníků. — Z Jablonce, 18. dubna. (T. k.) V přá- delně Augusta Stumpeho synů v Šumberku zahájili někteří dělníci stávku. Na místo nich byli však při- jati jiní. — Včera odpoledne zastavilo práci 130 děl- níků z tkalcovny J. Landsteina synů v Proseči. — Ze Žamberka, 18. dubna. (T. k.) V me- chanické tkalcovně firmy Ludvík Weiss v Orlici před- ložili dělníci své požadavky. Za účastenství úřadů vyjednávalo se mezi továrníkem a stávkujícími děl- níky. Co se týče zvýšení mzdy, nebylo sice docíleno dohodnutí, avšak dělníci počali opět pracovati, poně- vadž jim bylo slíbeno, že majitel továrny příští týden rozhodne. + Vzbouření dělníků. Z Londýna, 18. dubna, (T. k.) Dle telegramu »Daily Telegraph« z Nového Yorku ze včerejška došlo při pracích na řece Crotonu, která zásobuje Nový York pitnou vodou, k vážným nepokojům, poněvadž se podnikatel stavby zdráhal, zvýšit dělníkům zaměstnaným při stavbě nádržky, mzdu. Asi 800 Vlachů zastavilo práci. V noci s pondělka na úterek byl seržant stáv- kujícími zabit. Ti pak obsadili výšinu před Crotonem a cvičí se v používání ručnic a jiné zbraně. Vyhro- žují, že vyhodí hráz do povětří. Tím by přišel Nový York o pitnou vodu. Na místo byla vy- slána silná vojenská výzva, ve které jest zejména 7. novoyorský pluk.
#6 alto_textblock #6
Spolkový věstník. ** Malostranská Beseda pořádá ve pro- spěch Ústřední Matice školské v neděli, dne 22. t. m. o 8. hod. več. v místnostech besedních divadelní ve- čírek. Sehrána bude dramatickým odborem besedním působivá původní veselohra »Na letním bytě« od Jo- sefa Štolby, v níž vystoupí jako hosté slč. Marie Černá a M. Jelínková. ** Z Ústředního spolku českých žen. Ve čtvrtek, dne 19. dubna o 5. hod. odpol, předná- šeti bude p. docent MUDr. F. Scherer v sále »Typo- grafické besedy«: »O hygieně dítěte«; přednáška tato bude poslední z cyklu, který obsahoval 7 přednášek, z nichž posluchačky čerpaly neocenitelná ponaučení.
#7 alto_textblock #7
Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes se dává Delibesova komická opera »Král to řekl« (3. čtvrt. předpl.). — Zítra jest poprvé Maxe Dreyera činohra »Zkušební kandidát«, překladem Bohdana Kamin- ského, jež patří k nejzajímavějším zjevům poslední německé tvorby dramatické. — V sobotu jest Wag- nerova opera »Lohengrin«.
#8 alto_textblock #8
Ze soudní síně. O stávce v Kladně. M. Křinová, 76letá dělnice, pracovala v době stávky na haldě, což nelí- bilo se dělníkům Břindovi a Wagnerovi, oběma de- vatenáctiletým, takže ohrožovali babičku, když si nesla ranec mouru k topení, týrali ji a konečně strhli jí ranec s ramen a obsah rozházeli i pobrali. Proto byli oba včera pohnáni před trestní senát, jemuž před- sedal p. rada vrch. zem. soudu Srb, veřejným žalob- cem byl náměstek stát. zast. p. dr. šl. Pohnert. Ob-
#9 alto_textblock #9
hájce p. dr. Bouček navrhl, aby případ dán byl před porotní soud, ježto se jedná o zločin loupeže a nikoliv o zločin veřejného násilí. Soudní dvůr přidal se k ná- vrhu p. obhájce a odročil přelíčení. Bouře v hospodě. Dne 10. května m. r. povstala v hospodě na Ohradě rvačka mezi třemi truhlářskými dělníky, při níž nadělány hrozné spou- sty. Stoly, židle, lampy a sklenice válely se po zemi, a než bojovní chasníci odešli, rozbili ještě také okna. Jeden z nich, V. Petík, byl pro to odsouzen na tři měsíce do těžkého žaláře, proti čemuž rekuroval jeho obhájce. Rozsudek byl zrušen a včera konalo s nové přelíčení za předsednictví r. v. z. s. pana Stolly. Petík byl tentokráte odsouzen na dva měsíce do těžkého žaláře. Veřejným žalobcem byl náměstek p. Sakh. Nehoda roznášečky. Před zemský soud byla pohnána 54letá roznášečka novin Anna V. z Vísky, nyní ve Vršovicích. Byla obviněna z přečinu § 24. zákona o tisku z r. 1863. Dne 22. ledna t. r. bylo zabaveno č. 21. »Práva Lidu« a konfiskace prove- dena v 1 hod. 24 min. Téhož dne přišla roznášečka V. na dvůr domu č. 63 ve Vršovicích a tázala se tam dlícího nadstrážníka Turečka, který byl oblečen v občanský šat a jí tudíž neznámý, kde bydlí pan Starý. Tureček ukázal jí příbytek Starýho; po chvíli přišla roznášečka zpět a požádala Turečka, by pro Starýho, který není doma, převzal a u sebe ponechal exemplář časopisu »Právo Lidu« a upozornila ho při tom, že list jest konfiskován a nabízela mu za od- měnu jiný exemplář. Dodala dále, že byla před chvílí u kupce Čermáka, když tam přišel strážník konfiskovati »Právo Lidu«. Tureček poukázal obvi- něnou, by zanesla časopis do jeho bytu. Tam oblékl rychle uniformu a zabavil veškerá čísla, jež žena nesla. Tato celkem ničeho nezapírala. Byla odsouzena na 24 hodiny do vězení.
#10 alto_textblock #10
Válka v jižní Africe.
#11 alto_textblock #11
Mezi tím, co z jihoafrického bo,iště přestaly dolétati vítězné zprávy do Londýna, šíří se tam hnutí na prospěch míru vždy víc a více. Angličtí socialisté vydali, jak známo, již před více měsíci protest proti válce, nyní pak vydán byl proti válce manifest nový. Vydaly jej t. zv. Trades- Unions a opatřily jej 85.000 podpisů dělníků jako zástupců všech spolků, sdružených v Trades- Unions. Manifest prohlašuje za lež, že válka byla podniknuta za svobodu a práva anglických, v Trans- vaalsku zaměstnaných dělníků. Manifest uvádí sdě- lení lorda Rosmeada, bývalého guvernéra Kapské osady, že polovice uitlanderů stojí na straně trans- vaalské republiky a že 8000 jich bojuje nyní pro Boery. Válka jest jen dílem několika zlatalačných lidí, kteří chtějí se obohatiti. »Je to válka mi- lionářů — praví se na konci manifestu — a ni- koli naše válka. Co pak nám udělali tito ubozí jonáci? Rhodes a Chamberlain jediní vykopali je- jich hroby.« V čele podepsaných stojí oněch osm dělníků, kteří jsou nyní členy anglického parla- mentu. Do nebe volající nespravedlnost nynější války prokázal také vůdce zvláštního boerského posel- stva dr. Fischer, jenž vyjádřil se v Miláně k dopisovateli »Berl. Volksztg.« takto: »Hodláme před veškerým světem nad slunce jasněji dokázati, že právo jest na naší straně. Z anglické strany tvrdí se neustále, že my jsme válku již ode dávna připravovali a donutili Anglicko potom k boji ne- slušnými požadavky. Ukáže se později, že to všecko bylo ve všech podrobnostech jen anglickou bajkou Nalézali jsme se v postavení muže, jenž na svém čele cítí revolverovou hlaveň ne- přítele. Co dělati? Čekati snad, až tento ne- přítel spustí kohoutek? Ne! Nezbývá, než-li se bránit. Anglicko pociťovalo potřebu se rozšířiti así přivtěliti co možná největší pozadí ku svým na Mysu a na Natalu porůznu ležícím koloniím. My vůči tomu nechceme ani jediné pídě anglické půdy Nikdy! Chceme jen svobodu ve vlast- ním domě. Nic více! Je to naše země, je to naše a našich otců práce, vyrvaná divochům a di- voké kultuře; všecko vypracováno jest od nása jenom od nás. Nechať jest naše civilisace nazývána třeba i nízkou, my však nechceme přece jen vy- měniti za anglické otroctví a anglickou správu, jejíž pochybnou cenu známe z blízka. Jsme odho- dláni přinésti pro mír všemožné oběti, je- nom ne naši neodvislost. Zamítneme každý návrh, každé prostřednictví, kteréž by nám neposkytovalo této naší neodvislosti. Naši bratří a synové umějí bojovati a také umírati.« Pokud se týče branných sil Boerův, řekl dr. Fischer: »Oranžsko a Transvaalsko mají dohromady 25.000 mužů v poli, z těch pak jsou 3000 Afrikandů z Kapska. Angličané podá- vali hned od počátku naše branné síly dvakráte
#12 alto_textblock #12
až třikráte vyšší, než odpovídá skutečnosti. Ne- přátelé naši omlouvali touto obrovskou číslicí své porážky a vykazovali svá vítězství. Můžeme doká- zati, že více než jednou malý sbor, z něhož jen třetina nebo čtvrtina — řekněme 800 mužů — přišla pod velením dvou kornetů do ohně, zdržela 16 000 Angličanů po celé týdny a zabila a zajala z nich 1200 a 2000 mužů. Známe ztráty našeho nepřítele docela přesně: jsou pětkráte větší nežli ztráty naše.«
#13 alto_textblock #13
Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) »Time:« ozna- mují dne 15. t. m. přes Wepener z Jammersbergu. V pátek ráno vyrazil nepřítel proti levému šiku An- gličanů, musil však po vícehodinném boji ustoupiti. Po celý den byly kolem postavení anglického vypa- lovány jednotlivé rány, bitva však dle všeho ustává, třeba že podél posic boerských spatřuje se počet čer- stvě nahozených opevnění. Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Lord Ro- berts telegrafuje dne včerejšího z Bloemfonteinu: Angličané ve Wepeneru jsou pořád ještě od Boeräv obklíčeni. Nepřítel však nepočíná si prý příliš rázně, poněvadž obává se o své spojení. Anglické vojsko blíží se za účelem vyprostění Wepeneru se dvou stran: přes Reddersburg a přes Rouxville. Při znovu- obsazení Rouxvillu dne 15. t. m. Boerové ustoupili. Generál Brabant zatknul z důležitých příčin více osob. Z Aliwal-Northu, 18. dubna. (T. k.) Asi 300 mužů čítající oddíl Boerů táhne směrem na Smithfield. Poslední zprávy z Wepeneru praví, že se tamní britské posádce vede dobře. Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Podle zprávy, již lordu Robertovi zaslal dne 13. t. m. generál Settle z Kluhardtu, podniklo 2000 transvaalských Boerů prudký útok na Dopaspoort, kteréžto místo držáno bylo od oddělení nepravidelné jízdy. Angličané ztra- tili 2 mrtvé a jednohe raněného. Ztráty Boerů jsou značné. Z Londýna, 17. dubna. (T. k.) Úřední list uveřejňuje depeše generálů Bullera a War- rensa o bitvě při Spionskopu a depeši maršála Robertsa, podávající výklad k uvedeným dvěma telegran ům. Roberts poukazuje nejprve k tomu, že operační plán v těchto depeších není zcela jasně popsán, projevuje dále nesouhlas se změnami plánů, které Warrens učinil a rovněž odporuje mínění Bul- lerovu, že je v tom mírná zdrželivost zjevna, nařídil-li plukovník Thornaycroft, aby se odtáhlo od Spion- skopu. Naopak shledává, že odpovědnost a plnome- cenství, které důstojník tento, jehož osobní stateč- nosti přísluší všecka chvála, na sebe vzal, nedá se nijak omluviti. Roberts lituje také, že generál War- rens, znaje přece kritickou situaci, v níž Spionskop se nalézá, osobně se tam nevydal. S generálem Bul- lerem souhlasí v tom směru, že panoval nedostatek organisace a systému, což na hájení místa velmi ne- příznivý účinek mělo. Neúspěch dlužno z části při- psati na účet obtíží terrainu a dominujícímu po- stavení nepřítele, ale také obtížnému pojímání si- tuace a nedostatku administrativního nadání u War- rensa. Roberts končí poznámkou, že co v těchto de- peších jedině potěšitelně zní, jest zpráva o hrdinném chování mužstva. Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Dopi- sovatel »Reut. kanc.«, jenž dlí u vojska Plumerova v Gaberonesu, oznamuje dne 6. t. m.: Nepřátelské dělostřelectvo před Mafekingem má výtečné spřežení. Strojová děla montována jsou na lehkých povozech, z nichž každý táhnou čtyři silní koně. Poslední an- glické obhlídky, vykonané v újezdu Maripo, zjistily, že úroda je výtečná, tak že jest pravděnepodobno, že Transvaalci budou míti nedostatek potravin. Jihoafrické poselstvo. Z Haagu, 19. dubna. (T. k.) Při dnešním při- jetí jihoafrického poselstva byly přítomny četné osoby, mezi nimi více poslanců, duchovních a depu- tace zdejší ligy míru. President první sněmovny van Namen přijat byl zvláště. Náčelník poselstva Fischer měl v přítomnosti vyslance dra. Leydse rozhover s ministrem zahraničních záležitostí de Beaufortem v jeho pracovně. Praví se, že poselstvo po prozkou- mání svých pověřovacích listin požádá o audienci u královny a zůstane zde až do konce týdne. Smuteční slavnost za plukovníka Villeboise Mareuila. Z Paříže, 18. dubna. (T. k.) V kostele no- tredamském konaly se dnes na památku plukovníka Villeboise Mareuila, jenž padl v jižní Africe, smu- teční služby Boží. Kostel byl okrášlen prapory v ná- rodních barvách. Přítomni byli bratří a sestra Vil- leboise Mareuila. President Loubet poslal svého zá- stupce. Jihoafrická republika a Oranžsko byly úředně zastoupeny. Po skončené smuteční slavnosti provolána byla na ulici sláva armádě. Z Haagu, 19. dubna. (T. k.) Poselstvo jiho- afrických republik žádalo telegraficky transvaalského zástupce v Paříži, jenž jménem republik bude přít-