ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf981cb0-fd9d-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 106.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 19. dubna 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
sedakcs, záministrace sxpodice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I. Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hoxapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně s při častější ifisercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 k Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
JLICKt
#7 alto_textblock #7
Ll
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: K 2.80 měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60, Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- aka: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: Štvrtletně ... K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází v 5 hodin 2 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 58 minut večer.
#10 alto_textblock #10
Čtvrtek: Sv. Krescencius, vyznavač.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Kříže na Volšanech od 19.—22. t. m.
#12 alto_textblock #12
Svatá válka Senussiho.
#13 alto_textblock #13
V Praze, 18 dubna. = Co zatím již zprávy z bojiště afrického unavují, docházejí zprávy ze středu černé Afriky o novém nebezpečném mraku, jenž se tam sbírá a hrozí býti daleko nebezpečnějším než válka s Boery. V hrozné paměti jsou turecké války náboženské, jichž zápalem byl fanatismus moslemínský. Nová svatá válka moslemínská se chystá ve středu Afriky a nebezpečí to nelze bráti na lehkou váhu. V březnovém čísle »Ninet. Cent.« pojednává o něm Mr. T. R. Threfall, jenž věští o »hrozící svaté válce Senussi-ho«. Článek jest psán jako varovný výkřik v době nejvýše nebezpečné. Mezi tím, co se veřejnost politická obírá vlivem Ruska v Asii a obrovským bohatstvím močálů sibiřských, které se budou moci proměniti ve »špižírnu« Evropy, a co vliv Francie v Číně budí řevnivost Němců, povstává kultuře evropské a státnické moudrosti její daleko větší nebezpečí, než jest Rusko v Asii. Moslemové afričtí pevně věří, že přišel jich osvoboditel v osobě Senussi-ho, jenž bude míti větší výsledek při svém prorockém úkolu, než měl Mahdi. Dle citovaného článku jest Mohamed el Se- nussi, syn alžírského advokáta, dle pojmu moslemů »svatého muže«, který při své smrti v roku 1859 prohlásil, že jeho syn jest pravý Mahdi, jenž bude reformovati starý mohamedanism. Kdekoliv Senussism se zakořenil, všude násle- dovala úprava vlády k lepšímu a povznešení sou- kromého života. Vyslanci nového reformovaného mahomeda- nismu jsou při práci ve všech větších městech tu- reckých a působí nejen v Africe, Australii, alei v části Evropy. Hájí mravnost, pěstují pohostinnost, žádají poslušnost a užívají žen jako svých agentů, ač do svých řad jich nepřijímají. Nynější prorok a Mahdi Sidi Senussi jest nyní 50 let stár a toliko jedinký Evropan (Němec Nach- tigal) jej viděl. Nachtigal o něm vydal svědectví, že jest nepoměrně dokonalejší než Dougali Mahdiho. V Jerubabu cvičil Senussi 2000 studentů, z nichž odchoval si missionáře své víry. Má obrovskou už zbrojírnu a nesmírný počet velbloudů. Před ně- kolika lety odstěhoval se 500 mil od Nillu do středu Afriky, aby zde mohl »zdokonaliti« své žáky, kteří věří, že on pochází přímo od nejmilejší ženy
#14 alto_textblock #14
Mohamedovy, Fatimy, nebo má všechny známky »pravého Mahdi«: jednu ruku delší, modré oči a neklamné znamení mezi lopatkami. Jméno jeho proto hýbe ohnivou myslí fana- tických moslemínů temné Afriky. Jeho kolonie zřízeny jsou v Tripolisu, Tunisu, Alžírsku a Ma- rokku. Jeho přívrženci jsou proň nadšeni nejen po obrovských pouštích saharských, ale i na vyso- činách Tibesti ve státech Wadai, Borgu, Bagharnu, Somali, Senegambia a jak se ostatní ona rozsáhlá území, nám zcela takřka neznámá, jmenují. Se- nussism se šíří do střední Afriky a vyrocuje po- hanství, rychlostí pro naše missie — báječnou. Senussism v Africe jest jako připravený zvěstný oheň na vysočinách afrických. Jakmile vyhlásí tento muž »svatou válku«, jeho bratrstvo jako jeden muž povstane a vrhne se do boje proti nenáviděnému plemeni bílému, které považují — snad až příliš právem — za svého nepřítele. Počet přívrženců Senussiho nedá se přesně určiti, neb ho chová v tajnosti Senussi — — sám! V r. 1883 páčil je jeho přívržence M. Duveyrier na 3 miliony, avšak od té doby zmohl se Senussism tak, že má nejméně 9 milionů mužských přívrženců, kteří k jeho slovu povstá- vají a slepě poslouchati jsou zavázáni. Sini Se- nusi podal několikráte důkaz svého státnictví. Osvobodil množství otroků a jako svobodné přijal je do svých řad a každý osvobozený otrok jest jeho missionářem. K jeho slovu vzplane krutá po- chodeň válečná nejen v Africe, v Arabii, alei v Indii. Jako samorostlý státník očekával Senussi dobu příhodnou pro svatou válku totiž až Anglie a Francie budou zaneprázdněny. Čeká na povstání Sudanců v Omdurmanu, Anglie na jihu má právě dosti práce a v Indii zuří hladomor. Od krimské války — píše »N. C.« — nebyla Anglie tak za- neprázdněna, jako dnes. Vyslanci Senussiho, roz- šíření po hlavních městech, podávají věrné zprávy o všech politických změnách v Evropě. Vojsko Senussiho jest daleko vycvičenější než jeho předchůdců. Zbraně byly dlouhou dobu uschovávány do Jerabub-u a Joffo O jeho dělo- střelectvu není nic známo, však jejich čilost, vy- trvalost, znalost krajiny a klimatu vydává pro ně více než celé sbory dělostřelectva. Threefoll praví: »Znásobíte-li stokráte vydání, které způsobeno bylo podrobením Alžírska, máte asi přibližný obrázek
#15 alto_textblock #15
výloh při svaté válce Senussiho.« Toť zajisté smutná zvěst pro kulturu naši. Však nelze upříti, že bílé plémě samo nese vinu. Mýlí se běloši, domnívají-li se, že Sudanci nemají vlastenectví. Oni sebe považují nejen za rovné bělochům, nýbrž za vyvýšené nad ně, a proto každé zabrání jich půdy, každý postup bě- lochů — bez rozdílu národnosti, považují jako lup, a chtějí se pomstíti pomstou Moslemína. Toť přirozená touha všech domorodců afrických, v jichž. čelo se může každou chvíli postaviti Senussi se svými věrnými! Která velmoc neb která alliance může v Africe zadržeti jejich postup? Při vyhlá- šení »svaté války« všichni Afričané jsou bratři a v Africe není více mezí národnostních. Celá Afrika stojí proti plemeni bílému, jemuž klne. Dlouho anglická Evropa sledovala postupy Su- danců, však sotva bude moci je zadržeti. Nadšení a zisk setkají se znovu v boji — kdo utrpí? Za- jisté nejvíce naše missie, které pracně jsou udržo- vány potem našich missionářů a příspěvky katoli- ckého světa, však kříž missijní jest dískreditován špinavostí bělochů u samých černochů v temné Africe.
#16 alto_textblock #16
Zprávy politické. V Praze, 18. dubna. K situaci. Vídeňské časopisy tvrdí, že vláda již úplně vypracovala osnovu jazyk o- vého zákona, kterouž má býti upraveno uží- vání jazyků při zeměpanských úřadech v Čechách a na Moravě. Osnova předložena bude poslanecké sněmovně co nejdřív, a sice nejspíše hned v první její schůzí. K osnově přídán bude zvláštní výklad, kterýmž ji vláda odůvodní. Povede k cíli? Pochy- bujeme. Zajímavý dopis o politické situaci v Ra- kousku čteme v »Münch. N. Nachr.«, kteréž bý- vají z pravidla dobře zpraveny. Čteme v něm m. j.: »Z celého způsobu boje, jejž Čechové poslední dobou vedou, vysvítá nade všechnu pochybnost, že vyrovnání mezi Čechy a Němci za Körbrova ministerstva skutkem se nestane. Co má se však stati? Má pan dr. Körber odstoupiti a učiniti místo novému přechodnému ministerstvu, kteréž by Badenova jazyková nařízení obnovilo? To je vy- loučeno, ježto má Rakousko již dosti zkušeností, kterých německou obstrukcí nabylo a ježto by tato obstrukce ihned zase ožila, kdyby obnoven byl stav, který ji zrodil. Má se svolati říšská rada
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Za j Antonínem Citto u. Vzpomíná A. D. Vzpomínám si na děkanský chrám v pohorském městě Dobrušce, jak byl přeplněn, hlava vedle hlavy, v lodi i na kruchtách, ve dveřích a kde jenom bylo volné místečko, když můj soudruh alumnus Antonín Citta měl v rodišti svém kázání. Měl jsem k němu dvě hodiny cesty a přišel jsem se na jeho slávu po- dívat. Seznal a viděl jsem radostí při tom plačící matku, zářící dva jeho bratry a sestru, potěšené četné příbuzenstvo, hrdé rodáky. Čitta slavil tehdy, lze-li se tak vysloviti, triumfy; všudy se nám dostávalo cti, kde kdo nás pozdravoval. Cittovi blahopřáno k pě- knému úspěchu, byli jsme návštěvou v předních ro- dinách městských, a když jsme odpoledne podnikli výlet do Nového Města, i zde bylo nejinak. Citta požíval v rodišti svém vážnosti a takési nezadal. Dovedl se stále i v nemoci své udržeti na výši jakési uhlazenosti, i při žertech si počínal od- měřeně. A musím přiznati, že to byl jinoch, když jsme se v pražském semináři poznali, velice hezký, přiměřeně vysoký, růžově červený, čela vysokéhoa rysů pravidelných. Měl postavu, zvučný milý hlas, výřečnost, zvláštní úsměv — ký div, že se všem líbil, horlivě mu bylo nasloucháno a pronášen všeobecný úsudek, že bude z něho pěkný a milý kněz. Studoval v Hradci Králové, já v Rychnově nad Kněžnou, proto jsme se seznali teprve v Praze. Seděli jsme buď vedle sebe nebo naproti sobě, pozoroval jsem, jak byl pilný, jak se učil a sám sobě každou lekci odříkával; chodili jsme přisluhavati do kostelů,
#19 alto_textblock #19
na procházky; byl veselý, žertovný; jezdili jsme spolu domů na svátky. Jaká to byla pro Cittu radost. Mi- loval velice rodiště svoje. Mnohdy na ně vzpomínal, řka: »Teď je u nás po požehnání a mládež se pro- chází na podloubí.« A za nějaký čas? Citta postonával už v semináři. Vysychala mu mícha nebo něco podobného. Příčiny? Nastydnutí. Jednou prý se klouzal na Labi, probořil se a běžel tak zmáčený do Hradce. Na první Vánoce jsme jeli po severozápadní dráze v nevytopeném voze. Neuměli jsme se ozvati. Snad i jinde nastydnul. Musil do ne- mocnice, nemohl na nohy. Jednou klesal slabostí na ulici a dvě ochotné ženy jej přímo zanesly na Kar- lovo náměstí. V semináři jsme jej elektrisovali, nie naplat. Bál se, že zůstane mrzákem, že nebude vy- svěcen. Bojoval o sousto chleba. Klekání mu dělalo obtíže a při svěceni mně pravil: »Lojzíku, já se ti podepru o ruku, zvedni mne.« Plnil jsem tu službu a cítil jsem několik dnů bolení v pravé ruce. Jak se těšil do duchovní správy, jak by byl rád pracoval, domácí podporoval! Nebylo mu toho po- přáno. Byl v lázních na útraty zvěčnělého kardinála, který se ho ujímal, i kočárek mu koupil. Stal se katechetou na Kladně, vodili jej do školy, zde usedl a učil. Na svých cestách navštívil jsem jej tam. Nalezl starší ženu, která mu posluhovala. Bylo to smutné s ním, ale přece se držel. Všude ochotní lidé mu podali rámě, aby odvlekl svoje bezvládné tělo. Ovšem, někdo mu ani nevěřil. Vždyť byl jinak zdráv a dobře vypadal! Když ani katechetské místo nemohl zastávati, byl dán do pense a působil při filiálním kostele
#20 alto_textblock #20
v Lubně u Rakovníka. Zde se choroba horšila a po- sléze dostal i konkurenta. Těch neblahých poměrů deficientů kněžských! Asi před osmi roky dostal jsem od něho list, psaný trhavým písmem. Ptal se mne na poměry klá- štera u Milosrdných bratří, kam prý se má odebrati. Věděl, že jsem v klášteře navštěvoval některé rodáky a tudy poněkud místo ono znal. Ža rok jsem hledal Cittu u Milosrdných a pak jej zde navštívil několikráte. Byly to smutné ná- vštěvy! Jak bych při nich nevzpomněl na onen den, kdy jako alumnus kázal v děkanském kostele v Do- brušce! »Jak se máš, příteli?« »Vidíš; tuhle sedím a musím seděti, až přijde sluha. Ten mne sundá s postale, dá ke stolku a pak jsem tady sám a sám.« »A čím si ukracuješ tu nekonečně dlouhou chvíli?« »Modlím se, jak vidíš, čtu a kouřím. To je můj život. A pak se dívám tamhle na ty hodiny, jak ten čas pomalu ubíhá. Za ten peníz pense se mně do- stává obstojné obsluhy a stravy. Musím. děkovati Bohu, že mám aspoň to.« Donášeli mu knihy z jedné pražské půjčovny, nějakou dobu přicházel k němu jistý pán, který s ním hrál v šachy. Jinak trávil život přesmutný, vzdálen svého rodiště, svých přátel a známých. Za živa pochován! Ani psáti nemohl, posléze jej musili i krmiti. Kávu srkal trubkou, s těžkostí obrátil list v knize. Nezvedl si ničeho, i dýmku mu nacpali. A tak seděl osm roků v nejkrásnějším svém