ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad421ef0-fd9b-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 163.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 16. června 1900.
#4 alto_textblock #4
liberální strany, dr. Russ. Odsuzuje pamětní spis šmahem, třeba že sám doznává, že jej přečetl jen ve- lice zběžně a povrchně, tak že jako rozumný politik neměl by vlastně o něm veřejně ani mluviti. Celý pamětní spis vznikl prý ze strachu, že jazykové po- měry v Čechách mohly by býti upraveny na základě pověstného § 14. státních základních zákonů, ale ji- nak prý neobsahuje prý docela nic jiného. Příti se s politiky takového rázu, kteří jako dr. Russ tvrdí, že Körbrovy jazykové osnovy nejenom neznamenají žádné tendence germanisační, nýbrž že naopak vylu- čují veliké sbory správní z obvodů platnosti něme- ckého jazyka na věčné časy, bylo by věru zrovna tolik, jako příti se s blázny a proto také ponechá- váme dra. Russa docela klidně stranou. Výkonný výbor mladočeské strany měl dnes poradu, jež trvala od 9. hod. ranní do půl 1. hod. s poledne. Schůze, již předsedal dr. Škarda, byli pří- tomni poslanci dr. Herold, dr. Kaizl, Heřman JJanda, dr. Fořt, dr. Kramář, Kaftan, dr. Čelakovský aj. Protože jednání bylo prohláseno za důvěrné, pro- proslýchá se pouze tolik, že bylo mluveno o takti- ckém postupu strany mladočeské, kdyby vláda snad učinila nějaké mimořádné opatření. Ministr krajan dr. Rezek přijel dnes do Prahy. Na nádraží očekával ho býv. ministr dr. Kazl, jenž s ním odejel do hotelu de Saxe, kde oba spolu konferovali. Ministr krajan odjede v sobotu opět do Vídně. Vyvrácené »odhalení«. »Fremdenblatt« píše »Jistý zdejší list uveřejňuje odhalení jednoho ministra, jež vztahuje se k českému klubu a v němž se praví, že vláda nabídla se Čechům, že zruší Kindingrův výnos. Jsme vůči tomuto odhalení, jež má patrně z účel rozšiřovati zedůvěru, zmocněni k prohlášení, že podobná rozmluva nikdy vůbec konána nebyla,a že následkem toho jest všecko toto »odhalení« jen vymyšleno. Velkovévoda Petr Oldenburský zemřel předevčírem ve věku 73 let. Panoval ve velkovévod- ství od 27. února r. 1853. Nástupcem jeho stane se jeho syn August, jenž narodil se 26. listopadu r. 1852 a žije od 27. října ve druhém manželství s vévodkyní Alžbětou Meklenburskou. Poměry v Číně. Zpráva, již donesla »Ag. Hav . z Pakingn a jež tvrdí, že císařovna Tsu- Tsi oznámila cizím vyslanectvum. ze činske vojsko ne- kladlo by žádného odporu, vtrhnutí evropských ochranných vojsk do hlavního města v Číně, patří podle všeho do kategorie oněch nepravdivých zpráv, kterými zpravodajství z nejzazšího východu zahrnuje veškerou Evropu. Oznámily totiž londýnské časopisy, ovšem že ze Sangaje, tedy pramene velice kalného, že čínské vojsko se opevnilo mimo Peking a že na- mířilo svá děla na budovy anglického, amerického a japonského vyslanectví, na druhé straně pak došla zase zpráva z Tientsinu, že cizí vojska zaujala na poloviční cestě mezi městem tímto a Pekingem posici, v nichž prozatím zůstanou. Jest více než jisto, že
#5 alto_textblock #5
poměry v Pekingu jsou poněkud horší, nežli by sou- diti dalo se ze zpráv těchto. Telegram, jenž došel »Tim.« z Tientsinu přes Šangaj, oznamuje, že v Pekingu strhl se mezi mezi- národními vojsky a vojskem generála Tungtichsianga vážný boj. — »R. kanc.« oznamuje z Washingtonu, že vláda Spojených států rozhodně není pro přistání vojsk amerických v Číně, ale že za každou křivdu, kterouž by Spojené státy utrpěly snad zavražděním státních příslušníků nebo zničením majetku missio- nářův, ručiti má Čina vysokým odškodněním. Ve veřejném mínění v Berlíně vrchu nabývá dle zprávy »Pol. Corr.« bez podceňování svízelné situace v Číně přesvědčení, že dobře se skončí. Ustupují do pozadí jmenovitě možné politické důsledky těchto zmatků. Více německých časopisů varuje před sen- sačními zprávami jistých amerických a anglických zpravodajských kanceláří, neboť spojení telegrafické s Pekingem jest přerušeno a rovněž tak poštovní doprava na železniční trati tientsinské. Londýnské časopisy uveřejňují dnes z Tientsinu telegram, podle něhož bylo japanské vysla- nectví v Pekingu zapáleno a vyho- řelo. Jeden vyslanec byl prý usmrcen. »R kanc.« poznamenává k tomu, že poslední zpráva potvrzena dosud není. Londýnské dnešní ranní časopisy přinášejí ze Šangaje telegram, že 3500 mužů se 4 děly přitrhlo před Peking, když byli vykonali namáhavý pochod od železniční trati na sever. Dále oznamuje »R. k.«, že vzrůstající žárlivost Rusův a Francouzů, vzniklá pro úlevy, jichž dle jejich soudu poskytují britští že- lezniční zřízenci britským úřadům, dosáhla včera svého vrcholu. Francouzští námořní vojáci usilovali zmocniti se parostroje. Britský dozrce lokomotiv zdráhal se vydati jim stroj, načež Francouzové pokusili se pro- vésti svou bodákem. Oddělení britského vojska zavo- láno v pohotovost a celá věc nabývala kritické tvář- nosti. Na štěstí podařilo se anglickým loďstvovýma konsulárním úřadům utovnati vzniklý spor s podpo rou amerického konsula po dobrém. Že zmatky v Číně rozmnožují jenom nebezpeč pro tamní cizince, vesměs křesťany, leží na bíledni Bylo by proto již také záhodno, aby evropské moc- nosti odhodlaly se k ráznému kroku proti Boxerům i proti čínské, s nimi dle všeho dorozuměné vládě. Čínští státníci nebojí se pouhých hrozeb, ale pře houkajícími děly a puškami mají strach. Podobá se také přes všecko utěšování z Německa, že na to dojde. Vídeňská »Reichswehr« oznamuje z Říma, že v papežských kruzích se proslýchá, že Vatikán chce přiměti císaře Františka Josefa, aby jako katolický panovník postavil se v čelo evrop- ských panovníků a ujal se iniciativy k vydatnému zakročení proti čínské vládé. Ve vůkolí sv. Otce chovají prý vůči vývoji událostí v Čině veliké obavy, zároveň také přání, aby evropské mocnosti zakročily rázně proti čínské vládě ještě zavčas a předešly tím novému vraždění křesťanů v Číně. Přáli bychom si z plna srdce, aby tento hlas došel zasloužené ozvěny, ale nezbývá, než abychom zodpovědnost za tuto zprávu ponechali jenom jmenovanému listu, ze kteréhožji vyjímáme. V Yokohamě sledují události v Číně se vše- obecnou a napjatou pozorností. Oposiční časopisy pro- jevují svou nespokojenost s nečinností vlády. Cisař povolal k sobě markýza Ito, aby se s ním poradil
#6 alto_textblock #6
Za to se potvrzuje zvěst, že car Mikuláš II. najisto zavítá do Paříže již v čer- venci a proto přípravy se již pomalu konají k jeho uvítání. K jeho poctě bude pořádána veliká pře- hlídka námořní v Cherbourgu, které se súčastní loďstvo severní a středozemní za vrchního velitelství admirála Gervaise. Toto loďstvo pojede vstříc vznešenému hosti, který připluje na své yachtě pro- vázené svojí flotillou. Cara uvítá sám president repu- bliky Loubet, aby tak dokázal, jak si váží svého mi- lého spojence. Loďstvo francouzské, ruské i cizí, které bude přítomno, odebere se pak do přístavu cherbourgského. Francouzové jsou nadšeni pro národ ruský, což dokázali a dokazují při každé příležitosti. V pondělí přijel pancéřník Mikuláš II. s torpedovdu lodí ze Sy- rakus a zakotvil v Canal la Manche v přístavu Bi- serte. Francouzská hudba vojenská hrála ku poctě jeho marseillaisu. Všecko obyvatelstvo přítomné na nábřeží vítalo Rusy a volalo nadšeně: »Vive la Russie!« Námořníci byli tím nemálo dojatia z upřímného srdce a plných plic děkovali: »Vive la France!« Francouzská loď »L' Achéron« pak vystřelila ob- vyklé salvy, jež pancéřník pak opětoval. Francouzové si na podobné titěrnosti potrpí. Nejsou jinými nežli Čechové, kteří rovněž jsou přátelé fangličkářství, ale. v hospodářských věcech vytrvalosti nemají. Jestě dříve však budou konány námořské slav- nosti en miniature k vůli hostům švédským. Podle vyhlášky ředitelstva výstavy připluje do Havru švédská korvetta »La Saga« 28. t. m. se 67 kadety a jich důstojníky, načež 30. odeberou se do Paříže, kde budou přítomni vojenské parádě a plesu námoř- ního ministerstva, načež si prohlédnou zajímavosti vý- stavy, hlavně ty, které náležejí do jich oboru. Není divu, že president Loubet a ministři jsou stále engažováni s výstavou. Každou chvyli je třeba učiniti neb oplatiti návštěvu, aby tak i jiní národové byli poctěni. President se usnesl, že zavítá do pavi- lonu všech národů na »Rue des Nations« a počne již v pátek s prolídkou paláce srbského, kterýž jest prvním za »Pont de l'Alma«. Ministr obchodu Mil- lerand zavítal do ústředního paláce pošt a telegrafů, když si jej pak prohlédl, blahopřál pořadatelům, jak obvyklo jest, k jejich zařízení a výsledkům. Generál André, ministr války, pobyl pak v pondělí večer v retrospektivním museu francouzské armády, jakož i v dělostřeleckém oddělení ruském, kde mu podával vy- světlení vojenský námořní příručí Prašiněv. Jak Němci všude jsou prvními, kde se jedná o representaci, jeví se z úkazu, že spolek vídeňských filharmonistů a vídeňský mužský zpěvácký spolek budou pořádati na výstavě několik koncertů v druhé polovici tohoto měsíce. Jak se jeví sympatie Francouzů k Němcům, budou kliditi asi málo vavřínů za svoje snahy, poněvadž plnokrevní Pařížané pohlížejí na umění též se stanoviska národního. V pondělí bylo pozorovati opět hojně návštěv- níků, neboť se jich dostavilo 121.882 a do Vincen- nes 6771, což jest zajisté počet slušný, ač nelze po- příti, že světová výstava všeobecné pozornosti za- sluhuje.
#7 alto_textblock #7
Zprávy církevní.
#8 alto_textblock #8
Z piety ku svému předchůdci, blahé paměti ze- snulému panu kardinálu Schönbornovi, navštívil náš arcipastýř v den sv. Marka jeho bývalý titulní chrám sv. Jana a Pavla za Kolosseem. Konalo se v něm právě triduum k nastávající slavnosti sv. Pavla z Kříže passionisty. Náležíť tento chrám passionistům spolu s velikým sousedním klášterem a zahradou, odkud za večera se skýtá čarokrásný pohled na Kolesseum. Že u sv. Jana a Pavla bude slavnost, bylo lze poznati již u vchodu do kostela. Červená širokým zlatým krajem obroubená draperie vkusně zdobila svými řás- němi portál. Rovněž nemalý počet žebráků, kteří na levo i na pravo tvoří dobrovolný špalír, bývá znám- kou kostelní slavnosti. Zde slyšeli jsme podivnou for- muli prosební od jednoho žebráka, jež stojí za za- znamenání. Vchody kostelů římských místo automaticky s zavírajících dveří, jsou opatřeny visutou těžkou plen- tou. Vcházející musí tuto plentu někdy s velikou ná- mahou ze strany odstrčiti, popozvednouti a pak rychle vklouznouti do kostela. Zařízení toto má v průvanu ovšem výhodu velikou. Žebráci nejblíže u vchodu sedící považují to za svou milou povinnost návštěv- níkům vchod usnadniti, což obyčejně vykonají pomocí zahnuté hole, kterou zachytí dole okraj plenty aji dle potřeby odtahují. Podobnou službu prokázal na- šemu arcipastýři tento dobrovolný vrátník u passio- nistů a nastaviv propocený klobouk, žebronil: »Se- mi dar qualche cosa sara lo stesso« (dáte li mi něco, bude to jedno, či neuškodí vám to). Náš arcipastýř byl téhož mínění a vyplnil žádost jeho. Mezi jiným navštívil arcipastýř chrám sv. Va- vřince za městem, kde se pomodlil u hrobu papeže Pia IX., chrám sv. Alfonsa, náležející kongregaci re- demptoristů a památný svým obrazem P. Marie Usta- vičné Pomoci, dále chrámy sv. Anežky a Konstancie za městem, hroby sv. Aloise z Gonzagy, sv. Ignáce a jiné. (Pokrač.)
#9 alto_textblock #9
o situaci.
#10 alto_textblock #10
Listy o světové výstavě. (Původní dopis »Katol. Listů«.)
#11 alto_textblock #11
V Paříži, 12. června. — Nevím, zda jste obdrželi můj první list o vý- stavě francouzské a zda jste jej již uveřejnili (stalo se již. Pozn. red.), avšak spěchám, abych Vám opět po- dal časové zprávy, které tuto o výstavě kolují a udr- žel tak mezi Vašimi čtenáři přehled o tomto daleko- sáhlém podniku. Hlavní příčinou, proč ihned se chápu péra, jest rozšířená zpráva, že král italský Humbert s korun- ním princem přijede co nejdříve na výstavu; tato zpráva nezakládá se nikterak na pra- vdě, poněvadž dosud v té věci nebylo ničeho ozná- meno ani u vlády ani u řiditelství výstavy, a také italské noviny tuto zprávu prohlašují za výmysl. Ně- které zdejší listy vysvětlují tuto záležitost v ten smysl, že král dosud se nezotavil z mrtvice, kterou byl postižen, tak že mu není možno delší cesty vy- konati. Dojde-li k této návštěvě později, není ještě dosud rozhodnuto. Dosud alespoň nebylo nic ustanoveno v královské radě ro- dinné, jak jeden zdejší list podle úředního orgánu »Popolo Romano« uvádí. Že by Francouzové si přáli této pocty již k vůli zevnějšímu lesku výstavy, jest na bíledni. Mimochodem dodávám, že byla právě uveřejněna smlouva francouzsko-italská, dle níž bylo povoleno položiti základy k telefonickému spojení mezi oběma zeměmi.
#12 alto_textblock #12
Církevní slavnost. Dnes konáme památku sv. biskupa Bennona (Zbyňka), apoštola lužických Slovanů. Světec, od mládí příkladnou zbožností se vyznamenávající, vstoupil do řádu sv. Benedikta a stal se opatem v Hildesheimu. Leč brzy složiv úřad tento, volil býti prostým mnichem. Později stal se ka- novníkem v Goslaru, a konečně mišeňským biskupem. Jako biskup slynul v pravdě apoštolskou horlivostí v úřadě svém, jejž po 40 let zastával. Ve sporu cí- saře Jindřicha IV. s papežem Řehořem III. stál ne ohroženě při straně kurie římské. Bylo mu za to jíti do vězení. Zemřel 16. června r. 1106. Obyčejně se zobrazuje v oděvu biskupském s rybou a klíči. Když totiž cestoval do Říma, nakázal prý kanovníkům mi- šeňským, aby, zavrouce chrám, klíče do Labe hodili, jestli císař bude vyobcován z církve, a Mišeňští přes to ještě se ho přidrží. To se také stalo. Když však sv. Benno z Říma zpět se vrátil, z Labe vylovena byla ryba neobyčejné velikosti, na jejíž ploutvi klíče chrámové visely. Tělo jeho odpočívá v Mnichově. Zprávy římské. Liberální listy italské stále přinášejí pobuřující zprávy o zdraví papežově, jakoby se nemohly dočkati jeho konce. Sv. Otec se však těší, Bohu díky, dosud pevnému zdraví, ač jeho věk jest začně pokročilý. V úterý přijal v audienci msgra. Co- lomera, apoštolského vikáře ze severního Tonkinua msgra. Collina s ostatními poutníky z Met a jiné při- cházejí z Malty. »Italia reale« oznamuje, že za pří- činou posledních únav sv. Otce vyžádali si J. V. císař rakouský, německý a královna španělská telegraficky zpráv o zdraví sv. Otce. — Prohlášení katolického arcibiskupa msgra. Jana Irelanda ze sv. Pavla v Americe kardináli Rampollovi zaslané ze dne 25