#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 163.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 16. června 1900.
#4
alto_textblock
#4
liberální strany, dr. Russ. Odsuzuje pamětní spis
šmahem, třeba že sám doznává, že jej přečetl jen ve-
lice zběžně a povrchně, tak že jako rozumný politik
neměl by vlastně o něm veřejně ani mluviti. Celý
pamětní spis vznikl prý ze strachu, že jazykové po-
měry v Čechách mohly by býti upraveny na základě
pověstného § 14. státních základních zákonů, ale ji-
nak prý neobsahuje prý docela nic jiného. Příti se
s politiky takového rázu, kteří jako dr. Russ tvrdí,
že Körbrovy jazykové osnovy nejenom neznamenají
žádné tendence germanisační, nýbrž že naopak vylu-
čují veliké sbory správní z obvodů platnosti něme-
ckého jazyka na věčné časy, bylo by věru zrovna
tolik, jako příti se s blázny a proto také ponechá-
váme dra. Russa docela klidně stranou.
Výkonný výbor mladočeské strany měl
dnes poradu, jež trvala od 9. hod. ranní do půl 1. hod.
s poledne. Schůze, již předsedal dr. Škarda, byli pří-
tomni poslanci dr. Herold, dr. Kaizl, Heřman JJanda,
dr. Fořt, dr. Kramář, Kaftan, dr. Čelakovský aj.
Protože jednání bylo prohláseno za důvěrné, pro-
proslýchá se pouze tolik, že bylo mluveno o takti-
ckém postupu strany mladočeské, kdyby vláda snad
učinila nějaké mimořádné opatření.
Ministr krajan dr. Rezek přijel dnes do
Prahy. Na nádraží očekával ho býv. ministr dr. Kazl,
jenž s ním odejel do hotelu de Saxe, kde oba spolu
konferovali. Ministr krajan odjede v sobotu opět do
Vídně.
Vyvrácené »odhalení«. »Fremdenblatt« píše
»Jistý zdejší list uveřejňuje odhalení jednoho ministra,
jež vztahuje se k českému klubu a v němž se praví,
že vláda nabídla se Čechům, že zruší Kindingrův
výnos. Jsme vůči tomuto odhalení, jež má patrně z
účel rozšiřovati zedůvěru, zmocněni k prohlášení, že
podobná rozmluva nikdy vůbec konána nebyla,a
že následkem toho jest všecko toto »odhalení« jen
vymyšleno.
Velkovévoda Petr Oldenburský zemřel
předevčírem ve věku 73 let. Panoval ve velkovévod-
ství od 27. února r. 1853. Nástupcem jeho stane se
jeho syn August, jenž narodil se 26. listopadu
r. 1852 a žije od 27. října ve druhém manželství
s vévodkyní Alžbětou Meklenburskou.
Poměry v Číně. Zpráva, již donesla »Ag.
Hav . z Pakingn a jež tvrdí, že císařovna Tsu- Tsi
oznámila cizím vyslanectvum. ze činske vojsko ne-
kladlo by žádného odporu, vtrhnutí evropských
ochranných vojsk do hlavního města v Číně, patří
podle všeho do kategorie oněch nepravdivých zpráv,
kterými zpravodajství z nejzazšího východu zahrnuje
veškerou Evropu. Oznámily totiž londýnské časopisy,
ovšem že ze Sangaje, tedy pramene velice kalného,
že čínské vojsko se opevnilo mimo Peking a že na-
mířilo svá děla na budovy anglického, amerického a
japonského vyslanectví, na druhé straně pak došla
zase zpráva z Tientsinu, že cizí vojska zaujala na
poloviční cestě mezi městem tímto a Pekingem posici,
v nichž prozatím zůstanou. Jest více než jisto, že
#5
alto_textblock
#5
poměry v Pekingu jsou poněkud horší, nežli by sou-
diti dalo se ze zpráv těchto.
Telegram, jenž došel »Tim.« z Tientsinu přes
Šangaj, oznamuje, že v Pekingu strhl se mezi mezi-
národními vojsky a vojskem generála Tungtichsianga
vážný boj. — »R. kanc.« oznamuje z Washingtonu,
že vláda Spojených států rozhodně není pro přistání
vojsk amerických v Číně, ale že za každou křivdu,
kterouž by Spojené státy utrpěly snad zavražděním
státních příslušníků nebo zničením majetku missio-
nářův, ručiti má Čina vysokým odškodněním.
Ve veřejném mínění v Berlíně vrchu nabývá dle
zprávy »Pol. Corr.« bez podceňování svízelné situace
v Číně přesvědčení, že dobře se skončí. Ustupují do
pozadí jmenovitě možné politické důsledky těchto
zmatků. Více německých časopisů varuje před sen-
sačními zprávami jistých amerických a anglických
zpravodajských kanceláří, neboť spojení telegrafické
s Pekingem jest přerušeno a rovněž tak poštovní
doprava na železniční trati tientsinské.
Londýnské časopisy uveřejňují dnes z Tientsinu
telegram, podle něhož bylo japanské vysla-
nectví v Pekingu zapáleno a vyho-
řelo. Jeden vyslanec byl prý usmrcen.
»R kanc.« poznamenává k tomu, že poslední zpráva
potvrzena dosud není.
Londýnské dnešní ranní časopisy přinášejí ze
Šangaje telegram, že 3500 mužů se 4 děly přitrhlo
před Peking, když byli vykonali namáhavý pochod
od železniční trati na sever. Dále oznamuje »R. k.«,
že vzrůstající žárlivost Rusův a Francouzů, vzniklá
pro úlevy, jichž dle jejich soudu poskytují britští že-
lezniční zřízenci britským úřadům, dosáhla včera svého
vrcholu. Francouzští námořní vojáci usilovali zmocniti
se parostroje. Britský dozrce lokomotiv zdráhal se
vydati jim stroj, načež Francouzové pokusili se pro-
vésti svou bodákem. Oddělení britského vojska zavo-
láno v pohotovost a celá věc nabývala kritické tvář-
nosti. Na štěstí podařilo se anglickým loďstvovýma
konsulárním úřadům utovnati vzniklý spor s podpo
rou amerického konsula po dobrém.
Že zmatky v Číně rozmnožují jenom nebezpeč
pro tamní cizince, vesměs křesťany, leží na bíledni
Bylo by proto již také záhodno, aby evropské moc-
nosti odhodlaly se k ráznému kroku proti Boxerům
i proti čínské, s nimi dle všeho dorozuměné vládě.
Čínští státníci nebojí se pouhých hrozeb, ale pře
houkajícími děly a puškami mají strach. Podobá se
také přes všecko utěšování z Německa, že na to
dojde. Vídeňská »Reichswehr« oznamuje z Říma, že
v papežských kruzích se proslýchá, že Vatikán
chce přiměti císaře Františka Josefa, aby
jako katolický panovník postavil se v čelo evrop-
ských panovníků a ujal se iniciativy k vydatnému
zakročení proti čínské vládé. Ve vůkolí sv. Otce
chovají prý vůči vývoji událostí v Čině veliké obavy,
zároveň také přání, aby evropské mocnosti zakročily
rázně proti čínské vládě ještě zavčas a předešly tím
novému vraždění křesťanů v Číně. Přáli bychom si
z plna srdce, aby tento hlas došel zasloužené ozvěny,
ale nezbývá, než abychom zodpovědnost za tuto zprávu
ponechali jenom jmenovanému listu, ze kteréhožji
vyjímáme.
V Yokohamě sledují události v Číně se vše-
obecnou a napjatou pozorností. Oposiční časopisy pro-
jevují svou nespokojenost s nečinností vlády. Cisař
povolal k sobě markýza Ito, aby se s ním poradil
#6
alto_textblock
#6
Za to se potvrzuje zvěst, že car Mikuláš II.
najisto zavítá do Paříže již v čer-
venci a proto přípravy se již pomalu konají k jeho
uvítání. K jeho poctě bude pořádána veliká pře-
hlídka námořní v Cherbourgu, které se súčastní
loďstvo severní a středozemní za vrchního velitelství
admirála Gervaise. Toto loďstvo pojede vstříc
vznešenému hosti, který připluje na své yachtě pro-
vázené svojí flotillou. Cara uvítá sám president repu-
bliky Loubet, aby tak dokázal, jak si váží svého mi-
lého spojence. Loďstvo francouzské, ruské i cizí,
které bude přítomno, odebere se pak do přístavu
cherbourgského.
Francouzové jsou nadšeni pro národ ruský, což
dokázali a dokazují při každé příležitosti. V pondělí
přijel pancéřník Mikuláš II. s torpedovdu lodí ze Sy-
rakus a zakotvil v Canal la Manche v přístavu Bi-
serte. Francouzská hudba vojenská hrála ku poctě
jeho marseillaisu. Všecko obyvatelstvo přítomné na
nábřeží vítalo Rusy a volalo nadšeně: »Vive la
Russie!« Námořníci byli tím nemálo dojatia
z upřímného srdce a plných plic děkovali: »Vive la
France!«
Francouzská loď »L' Achéron« pak vystřelila ob-
vyklé salvy, jež pancéřník pak opětoval. Francouzové
si na podobné titěrnosti potrpí. Nejsou jinými nežli
Čechové, kteří rovněž jsou přátelé fangličkářství, ale.
v hospodářských věcech vytrvalosti nemají.
Jestě dříve však budou konány námořské slav-
nosti en miniature k vůli hostům švédským. Podle
vyhlášky ředitelstva výstavy připluje do Havru
švédská korvetta »La Saga« 28. t. m. se 67 kadety
a jich důstojníky, načež 30. odeberou se do Paříže,
kde budou přítomni vojenské parádě a plesu námoř-
ního ministerstva, načež si prohlédnou zajímavosti vý-
stavy, hlavně ty, které náležejí do jich oboru.
Není divu, že president Loubet a ministři jsou
stále engažováni s výstavou. Každou chvyli je třeba
učiniti neb oplatiti návštěvu, aby tak i jiní národové
byli poctěni. President se usnesl, že zavítá do pavi-
lonu všech národů na »Rue des Nations« a počne
již v pátek s prolídkou paláce srbského, kterýž jest
prvním za »Pont de l'Alma«. Ministr obchodu Mil-
lerand zavítal do ústředního paláce pošt a telegrafů,
když si jej pak prohlédl, blahopřál pořadatelům, jak
obvyklo jest, k jejich zařízení a výsledkům. Generál
André, ministr války, pobyl pak v pondělí večer
v retrospektivním museu francouzské armády, jakož i
v dělostřeleckém oddělení ruském, kde mu podával vy-
světlení vojenský námořní příručí Prašiněv.
Jak Němci všude jsou prvními, kde se jedná
o representaci, jeví se z úkazu, že spolek vídeňských
filharmonistů a vídeňský mužský zpěvácký spolek
budou pořádati na výstavě několik koncertů v druhé
polovici tohoto měsíce. Jak se jeví sympatie Francouzů
k Němcům, budou kliditi asi málo vavřínů za svoje
snahy, poněvadž plnokrevní Pařížané pohlížejí na
umění též se stanoviska národního.
V pondělí bylo pozorovati opět hojně návštěv-
níků, neboť se jich dostavilo 121.882 a do Vincen-
nes 6771, což jest zajisté počet slušný, ač nelze po-
příti, že světová výstava všeobecné pozornosti za-
sluhuje.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní.
#8
alto_textblock
#8
Z piety ku svému předchůdci, blahé paměti ze-
snulému panu kardinálu Schönbornovi, navštívil náš
arcipastýř v den sv. Marka jeho bývalý titulní chrám
sv. Jana a Pavla za Kolosseem. Konalo se v něm
právě triduum k nastávající slavnosti sv. Pavla z Kříže
passionisty. Náležíť tento chrám passionistům spolu
s velikým sousedním klášterem a zahradou, odkud za
večera se skýtá čarokrásný pohled na Kolesseum. Že
u sv. Jana a Pavla bude slavnost, bylo lze poznati
již u vchodu do kostela. Červená širokým zlatým
krajem obroubená draperie vkusně zdobila svými řás-
němi portál. Rovněž nemalý počet žebráků, kteří na
levo i na pravo tvoří dobrovolný špalír, bývá znám-
kou kostelní slavnosti. Zde slyšeli jsme podivnou for-
muli prosební od jednoho žebráka, jež stojí za za-
znamenání.
Vchody kostelů římských místo automaticky s
zavírajících dveří, jsou opatřeny visutou těžkou plen-
tou. Vcházející musí tuto plentu někdy s velikou ná-
mahou ze strany odstrčiti, popozvednouti a pak rychle
vklouznouti do kostela. Zařízení toto má v průvanu
ovšem výhodu velikou. Žebráci nejblíže u vchodu
sedící považují to za svou milou povinnost návštěv-
níkům vchod usnadniti, což obyčejně vykonají pomocí
zahnuté hole, kterou zachytí dole okraj plenty aji
dle potřeby odtahují. Podobnou službu prokázal na-
šemu arcipastýři tento dobrovolný vrátník u passio-
nistů a nastaviv propocený klobouk, žebronil: »Se-
mi dar qualche cosa sara lo stesso« (dáte li mi něco,
bude to jedno, či neuškodí vám to). Náš arcipastýř
byl téhož mínění a vyplnil žádost jeho.
Mezi jiným navštívil arcipastýř chrám sv. Va-
vřince za městem, kde se pomodlil u hrobu papeže
Pia IX., chrám sv. Alfonsa, náležející kongregaci re-
demptoristů a památný svým obrazem P. Marie Usta-
vičné Pomoci, dále chrámy sv. Anežky a Konstancie
za městem, hroby sv. Aloise z Gonzagy, sv. Ignáce
a jiné.
(Pokrač.)
#9
alto_textblock
#9
o situaci.
#10
alto_textblock
#10
Listy o světové výstavě.
(Původní dopis »Katol. Listů«.)
#11
alto_textblock
#11
V Paříži, 12. června.
— Nevím, zda jste obdrželi můj první list o vý-
stavě francouzské a zda jste jej již uveřejnili (stalo se
již. Pozn. red.), avšak spěchám, abych Vám opět po-
dal časové zprávy, které tuto o výstavě kolují a udr-
žel tak mezi Vašimi čtenáři přehled o tomto daleko-
sáhlém podniku.
Hlavní příčinou, proč ihned se chápu péra, jest
rozšířená zpráva, že král italský Humbert s korun-
ním princem přijede co nejdříve na výstavu; tato
zpráva nezakládá se nikterak na pra-
vdě, poněvadž dosud v té věci nebylo ničeho ozná-
meno ani u vlády ani u řiditelství výstavy, a také
italské noviny tuto zprávu prohlašují za výmysl. Ně-
které zdejší listy vysvětlují tuto záležitost v ten
smysl, že král dosud se nezotavil z mrtvice, kterou
byl postižen, tak že mu není možno delší cesty vy-
konati. Dojde-li k této návštěvě později, není ještě
dosud rozhodnuto. Dosud alespoň nebylo
nic ustanoveno v královské radě ro-
dinné, jak jeden zdejší list podle úředního orgánu
»Popolo Romano« uvádí. Že by Francouzové si přáli
této pocty již k vůli zevnějšímu lesku výstavy, jest
na bíledni. Mimochodem dodávám, že byla právě
uveřejněna smlouva francouzsko-italská, dle níž bylo
povoleno položiti základy k telefonickému spojení mezi
oběma zeměmi.
#12
alto_textblock
#12
Církevní slavnost. Dnes konáme památku
sv. biskupa Bennona (Zbyňka), apoštola lužických
Slovanů. Světec, od mládí příkladnou zbožností se
vyznamenávající, vstoupil do řádu sv. Benedikta a
stal se opatem v Hildesheimu. Leč brzy složiv úřad
tento, volil býti prostým mnichem. Později stal se ka-
novníkem v Goslaru, a konečně mišeňským biskupem.
Jako biskup slynul v pravdě apoštolskou horlivostí
v úřadě svém, jejž po 40 let zastával. Ve sporu cí-
saře Jindřicha IV. s papežem Řehořem III. stál ne
ohroženě při straně kurie římské. Bylo mu za to jíti
do vězení. Zemřel 16. června r. 1106. Obyčejně se
zobrazuje v oděvu biskupském s rybou a klíči. Když
totiž cestoval do Říma, nakázal prý kanovníkům mi-
šeňským, aby, zavrouce chrám, klíče do Labe hodili,
jestli císař bude vyobcován z církve, a Mišeňští přes
to ještě se ho přidrží. To se také stalo. Když však
sv. Benno z Říma zpět se vrátil, z Labe vylovena
byla ryba neobyčejné velikosti, na jejíž ploutvi klíče
chrámové visely. Tělo jeho odpočívá v Mnichově.
Zprávy římské. Liberální listy italské stále
přinášejí pobuřující zprávy o zdraví papežově, jakoby
se nemohly dočkati jeho konce. Sv. Otec se však těší,
Bohu díky, dosud pevnému zdraví, ač jeho věk jest
začně pokročilý. V úterý přijal v audienci msgra. Co-
lomera, apoštolského vikáře ze severního Tonkinua
msgra. Collina s ostatními poutníky z Met a jiné při-
cházejí z Malty. »Italia reale« oznamuje, že za pří-
činou posledních únav sv. Otce vyžádali si J. V. císař
rakouský, německý a královna španělská telegraficky
zpráv o zdraví sv. Otce. — Prohlášení katolického
arcibiskupa msgra. Jana Irelanda ze sv. Pavla
v Americe kardináli Rampollovi zaslané ze dne 25