#1
alto_textblock
#1
Strana 8.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 151.
#3
alto_textblock
#3
KATOLICKÉ LISTY,
#4
alto_textblock
#4
Dne 3. června 1900.
#5
alto_textblock
#5
cosova komedie »Jako to listí«, v úterý bude Bisso-
nova a Leclercqova »Žárlivá«, ve středu Smetanova
opera »Tajemství«, ve čtvrtek »Jako to listí«, v pá-
tek Wagnerova opera »Mistři pěvci norimberští« v so-
botu jako představení pro dělnictvo M. Dreyerova
hra »Žkušební kandidát«.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudní síně.
Rouhač. (U brněnského trestního soudu.) Dne
27. února utkal se Josef Přichystal, 24letý kovář ze
Staré Trnávky, známý socialista, při rozmluvě o hor
nické stávce ve větší společnosti v Šuplerově hostinci
v M. Trnávce slovní potyčkou s rolníkem Frant-
Macháčkem. Přichystal zavedl sám řeč o působení
kněží a o náboženství. Když pak názory jeho ne-
setkaly se se souhlasem celé společnosti, tu jsa roz-
čilen, rozkřičel se a urážlivě nejen o zásadách nauky
víry křesťanské, nýbrž dokonce rouhal se i Bohu. -
Přichystal byl obžalován a odsouzen na 3 neděle do
žaláře, zostřeného 3 posty.
#7
alto_textblock
#7
Válka v jižní Africe.
#8
alto_textblock
#8
Zpráva, že anglický prapor již vlaje na cimbuří
Pretorie, hlavního města transvaalského, dosud na
štěstí se nepotvrdila. Byla jen výronem pouhého přání
londýnského, v moři vítězoslavného nadšení tonoucího
obyvatelstva. Přes to je situace Boerův zlá, ba osudná.
Rekovné jejich skutky zdeptány jsou v prach ne-
smírnou anglickou přesilou, a »vítěz«, jenž ostatně
ani jednou v boji nevyhrál, zaplavuje širé kraje trans-
vaalské silným počtem svých námezdných vojáků vždy
víc a více.
Ještě dne 30. t. m., tedy den před obsazením
Johannesburgu, svedli Boerové vítězný boj u Kaal-
fonteinu Místo toto vzdáleno jest asi 20 anglických
mil na sever od Johannesburgu, leží tedy na polo-
viční cestě mezi tímto městem a Pretorií. Po ústupu
Boerův od Kaalfonteinu poslal patrně lorď Robert
předvoj svůj ještě hned minulou středu k Pretorii.
Tím však není ješté řečeno, že by již se svou ar-
mádou dal se tentokrát na postup proti hlavnímu
městu transvaalskému. Anglický vrchní velitel byl by
mohl odvážiti se toho teprve pak, kdyby byl viděl.
že Boerové nebudou hájiti Pretorii, že ji opustili již
nebo dozajista opustí. Poněvadž Johannesburg vzdálen
jest od Pretorie podél železniční trati jen 40 angl. mil,
t. j. asi 80 kilometrů, mohl by lord Roberts se svou
pěchotou a dělostřelectvem dostati se z Johannes-
burgu ku Pretorii během čtyř dnů. Jízdná pěchota
a jízda by mohla tuto cestu uraziti dvěma silnými
denními pochody. Jestliže však Boerové skutečně již
opustili Pretorii, jak tvrdí některé anglické telegramy,
mohl by skutečně dnes již neb zítra zavláti anglický
prapor nad sochou svobody, vztýčenou na ústřední
věži vládní budovy transvaalské.
Jisto jest, že president Krüger Pretorii již opustil.
Nechtěl patrně padnouti do rukou Angličanů. Ale
odchod jeho z Pretorie nepodobá se ani dost málo
útěku. Nevzdal se totiž »starý strýc Paul« doposud
boje, nýbrž hodlá v něm pokračovati až do poslední
krůpeje krve. Chce se brániti nejinak, nežli jako je-
zevec, jenž zahnán byv do svého doupěte, brání se
v posledním jeho koutku proti drápům a tesákům
pronásledujících jej honících ohařů. President Krüger
musí zachovati se — jako živoucí transvaalský prapor
jako představitel idey neodvislého Transvaalska, kte-
rouž on sám vsál do sebe ze všech Boerů nejčistěji a
nejvážněji. President Krüger ví docela dobře, co by
učinili mu Angličané, kdyby se ho zmocnili bud
v Pretorii neb u Pretorie — také pro něj bylo by
dojista ještě místa dosti na ostrově sv. Heleny, kde
strádá již generál Cronje, — ale právě proto musí
zabrániti tomu: aby věc jeho lidu nebyla odloučena
od věci jeho. Nebudeť věru idea afrikánské Afriky
pohřbena, dokud Krüger, třebas jen s hrstkou ozbro-
jených sedláků, státi bude v nedostupných horách.
Veliká ona idea padne a zahyne teprve s ním, zrovna
tak, jako jím vlastně byla jen vznícena a k novému
životu přivedena.
President Krüger věří ještě ve své poslání a do-
kud v ně věří, také je má. Teprvé pak, až Krüger
se vzdá, stane se Transvaalsko osadou anglické ko-
runy. Muž jako Krüger nevzdává se však, dokud mu
nepohasne poslední zásvit naději. Je ze dřeva, jež dá
se sice zlomit, nikoli však ohnout. Na neštěstí lze
však očekávati, že brzy nadejde také tento žalostný
okamžik.
Všecka čest a chvála presidentu Krügerovi! Po-
važoval za svou náboženskou povinnost, aby čelil
křivdě a neprávu. Podlehne-li, bude považovati sice
své pokoření za trest za své bříchy, ale nepochybuje
zajisté také o tom, že také vítězi nadejde ve květu
jeho bříchů den odplaty, jeho pak pokořenému lidu
den nového slavného vzkříšení. President Krüger sta-
ral se rozšafně a svědomitě o věc svého národa. Jeho
jen stalo se zásluhou, že hrstka Boerův postrachema
hrůzou naplňovala ohromnou Velké Britanii, tak že
donucena byla k největšímu napjetí vojenských sil
#9
alto_textblock
#9
od slavných dnů Wellingtonových. Ustupuje-li nyní
do hor, aby podnikl poslední boj, sleduje dojista ve-
škerý svět jeho kroky s obdivem a přáním, jež vy-
nucuje na cizích jen — hrdina.
#11
alto_textblock
#11
Z Londýna, 2. června. (T. k.) Dle depeše
zaslané dne 31. m. m. ráno z Johannesburgu obdržel
maršál Roberts zprávy o operacích, jež jenerál French
provedl dne 28. a 29. května. Jenerál French po-
tkával se na celém svém pochodu s odporem, ale přece
podařilo se mu zatlačiti nepřítele ze všech posic. Je-
nerál French stojí nyní severně od Johannesburgu,
jak bylo mu od maršála Robertsa nařízeno. Ztráty
Angličanův obnášely 2 mrtvé a 2 raněné důstojníky;
27 mužů bylo raněno.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) »Morning-
post« oznamuje včera z Laurenco-Marquesu: Podle
zpráv z úředního boerského pramene, bylo spojení
hlavní armády na blízku řeky Vaalu přerušeno.
U Elandsfonteinu strhl se vážnější boj. Boerové
vnikli do severo-východního území
Svobodného státu a svedli boje u Wenters-
burgu a Harrysmithu.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) Časopisy
oznamují 29. m. m. z Pretorie, že tamní vláda
jest úplně desorganisována. Železniční
služba mezi Pretorií a Raadem je zastavena.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) »R. kanc.«
oznamuje dne 31. května z Kapského Města: U Fa-
berspruitu blíže Douglasu bylo dne 29. m. m. 700
Angličanů, jež vedl Charles Warren, přepadeno a
obklíčeno od 1000 povstalců. Po prudkém boji byli
povstalci, jež měli více mrtvých a raněných, odra-
ženi. Angličané měli 15 mrtvých a 30 raněných.
Z Londýna, 1. června. (T. k.) Osadnický úřad
uveřejňuje telegram, v němž se praví: Má se za to,
že setník Hall pronikl s oddílem vojska dne 26.
května do Kumasi. Očekává se dále, že guvernér se
svými lidmi přibyl dne 30. března do Fumsu, kdež
jsou koncentrovány voje plukovníka Cartersa, aby se
účinněji čeliti mohlo možnému povstání nepřítele,
který se nalézá na severu.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) »Daily Ex-
press« oznamuje včerejšího dne z Laurengo Mar-
quesu, že spojení s Pretorií jest přerušeno.
Z Laurenco-Margesu, 2. června. (T. k.)
Dnes přijeli sem zeť Krügrův, Frickie Elof a jeho
lékař dr. Heymann.
Z Laurenco-Marquesu, 2. června. (T. k.)
Telegrafické spojení s Transvaalskem jest obecenstvu
nepřístupno. Podle posledních zpráv drželi Boerové
v síle asi 10.000 mužů do čtvrtka všecky posice na
pahorcích kolem Pretorie. Jiné oddělení Boerův stojí
v Brackhastspruitu. President Krüger mešká ještě
v Machadodorfu. Účel tajuplné návštěvy jeho zetě
Klofa a jeho lékaře dra. Hegmanna v Laurengo-
Marquesu zdá se spočívati v tom, aby učiněna byla
opatření pro velikou zásilku zlata.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) Lord Robert
oznamuje včera večer z Johannesburgu: Brigáda ho-
ralů dorazila 29. května do Heilbronu. Ztráty její
obnášejí 8 zabitých; 4 důstojníci a 32 mužů bylo
raněno. Generál Rundle měl 30 mrtvých a 150 ra-
Kapští osadníci proti Anglicku.
Z Londýna, 2. června. (T. k.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje dne 31. května z Graaf-
Rainslu v Kapské osadě: Za předsednictví De Vil-
liersa, bratra vrchního soudce, konáno bylo dnes shro-
máždění lidu, jehož súčastnilo se na 800 osob. Po
více prudkých řečí přijata byla jednohlasně resoluce,
v níž se praví: Podle náhledu většiny kapských
osadníků bylo neomluvitelné a nesnesitelné vměšování
se ministerstva v Londýně do vnitřních záležitostí
jihoafrické republiky bezprostřední a hlavní příčinou
války. Jeden řečník, který odůvodňoval tuto resoluci,
pravil, že jest nemožno, podati Avgličanům ruku přá-
telství. Či mohli bychom — zvolal řečník — stisk-
knouti ruku anglickou, která snad poskvrněna jest
bratrskou krví? Předseda prudce přerušil v tom řeč-
níka a napomínal jej k mírnosti a opatrnosti.
#12
alto_textblock
#12
něných.
#13
alto_textblock
#13
Telegramy.
Oslava 70tých narozenin J. Vel. císaře-
a krále.
Z Vídně, 2. června. (T. k.) V zámeckém
parku v Schönbrunně konán bude velikolepý projev
na oslavu sedmdesátých narozenin Jeho Veličen-
stva, a sice uspořádají tam příslušníci armády
skvělý a veliký průvod pochodňový. Utvořil se za
tou příčinou přípravní výbor, kterýž vydal za tím
účelem již zvláštní provolání.
#14
alto_textblock
#14
Z Pešti, 2. června. (T. k.) Císař vrátí se
v pondělí odpoledne z Jedlové do Vídně.
Z Vídně, 2. června. (T. k.) Velitel ná-
moř nictva svob. pán Spaun vrátil se z Pešti.
z Vídně, 2. června. (T. k.) Říšský ministr
#15
alto_textblock
#15
války baron Krighammer přibyl sem včera večer
z Pešti.
Z Mnichova, 1. června. (T. k.) Dnes slavilo
se zasnoubení vévodkyně Alžběty bavorské
s princem Albertem belgickým.
Z Cetyně, 2. června. (T. k.) Velitel ruského
loďstva ve Středozemním moři, contreadmirál Be-
rilov, přijel sem dnes se svým štábem. Večer
konána bude na jeho počest dvorní hostina. Kníže
přijme admirála ve zvláštním slyšení.
Z Gibraltaru, 2. června. (T. k.) Dnes od-
poledne došlo na hranicích španělských k vážnému
porušení pořádku, protože více tisícům španělských
dělníků, kteří odtud se vrátili do Španělska, oktro-
jovány byly různé dávky. Policie vystřelila na děl-
níky, již v četných houfech se shromáždili ve
vstupní bráně, ale nemohla zabrániti, aby bez za-
placení dávek prošli branou. Proslýchá se, že více
osob bylo zraněno. Pořádek zjednán byl vojskem.
Z Londýna, dne 2. června. (T. k.) Podle
»Daily News« nezakládá se na pravdě zpráva, že
princ Waleský vzdal se své cesty do Paříže, aby
tam navštívil světovou výstavu. Prine odjede do
Paříže ještě během tohoto měsíce.
Z Nového Yorku, 2. června. (T. k.) Ge-
nerál Mac Arthur žádal za vyslání nového vojska
na Filippiny.
Bouřlivá schůze francouzského senátu.
Z Paříže, 2. června. (T. k.) Senát pokra-
čoval dnes v rokování o předloze, týkající se
amnestie. Senátor Trarieux navazuje na
svou včerejší řeč a uvádí, že akce, jež ve-
dena byla v aféře Dreyfusově, znamená ve skuteč-
nosti křížovou výpravu proti republice. Řečník vy-
slovuje své rozhořčení nad snahami, jež podnikly
všecky reakcionářské strany, aby postavili mimo
zákon člověka jen proto, že je to žid a nad všemi
obžalobami, pronešenými proti jeho obhájcům,
hlavně pak nad oněmi, podle nichž tito rozdělilí
prý mezi 34 milionů, došlých z Německa a Angli-
cka. Senátor Trarieux spatřuje v posledních pa-
řížských obecních volbách důkaz, že aféra Augu-
stova byla proto jen vynalezena, aby sloužila věci
přívrženců všech reakcionářských stran, a končí
prohlášením, že předlohu amnestiční zamítá. (Sou-
hlas v levo.)
Senátor Lambert odsuzuje útoky proti vo-
jenským soudcům v procesu Dreyfusově. Před-
čítá pak telegram, jejž podle udání jistého časo-
pisu za přelíčení Dreyfusova byl veřejně vyvěsen
v Emži a nesl podpis »Josef.« Depeše praví.
že advokát Labori zničil prý generální štáb. (Od-
por v levo.) Předseda Falliéres předčítá list Jo-
sefa Reinacha, v němž tento protestuje proti do-
mněnce, že by byl otcem této depeše, ji pak samu
prohlašuje za padělek. (Hluk.) Slova ujímá se před-
seda ministerstva Waldeck-Rousseau.
Po jeho řeči byla vládní předloha přijata 239
proti 34 hlasům, a zároveň usnesl se senát 171
proti 41 hlasům, aby řeč předsedy ministerstva
byla veřejně vyvěšena.
Povstání Boxerů v Číně.
Z Yokohamy, 2. června. (T. k.) Parla-
mentní krise trvá dále. Považuje se za pravdě
podobné, že markýz Ito utvoří nový kabinet.
Z Tientsinu, 2. června. (»Reut. k.«) Podle
nejnovějších zpráv francouzských kněží v Pao-
Ting Fu přibyli cizozemci, již odtamtud uprchli a
od ozbrojených Boxerů byli napadeni, na blízko
Tientsinu. Potvrzuje se, že 4 uprchlíci byli zabiti
a 4 raněni. Byla odeslána odtuď zvláštní výprava,
aby zachránila uprchlíky.
Z Berlína, 2. června. (T. k.) Německý
křižník »Císařovna Augusta« připlul včera před
Taku.
#16
alto_textblock
#16
Zprávy hospodářské.
Zemský ústřední spolek včelařský pro
král. české v Praze konal valnou hromadu ve
středu, dne 30. května t. r. za hojného účastenství
členů přímých a zástupců okresních spolků. Po za-
početí schůze a přivítání přítomných vlp. předsedou
usneseno jednomyslně ku návrhu včel. spolku v Sem-
čicích, aby při sjezdu českoslovanských včelařů, který
letošního roku od 19. do 22. srpna odbýván bude,
konána byla mimořádná valná hromada zemsk. ústř.
spolku, při které podána bude zpráva jednatelskáa
pokladní za rok minulý. Při volbě výboru zvoleni ná-
sledující pánové: Dr. Václav Golombiovský, obvodní
lékař v Škvorci, Adolf Hájek, c. k. notář v Kolíně.
Ant. Macháček, učitel v Uhřiněvsi, Vojt. Novotný,
měšťan v Praze, Ant. Patera, farář na Tetíně, Josef
Pešek, c. k. úředník v Praze, Vojt. Polanecký, farář
v Poříčanech, Ant. Reinvart, knihkupec v Praze, Jos.
Smělý, farář v Ratenicích, Fr. Stejskal, katecheta na
Král. Vinohradech, Adolf Vágner, farář v Uhonicích,
prof. Albert Velflík, c. k. rektor vysokých škol tech-
nických v Praze. Za revisory účtů zvoleni pp.: Václ.