#6
alto_textblock
#6
Národní hospodář.
#7
alto_textblock
#7
onlo
#8
alto_textblock
#8
1o a oni
#10
alto_textblock
#10
Zenědělství
#11
alto_textblock
#11
Obchod
#12
alto_textblock
#12
Prtmysl
#13
alto_textblock
#13
Finančnictví
#14
alto_textblock
#14
Příloha „Národních Listů“ k číslu 224. ze dne 15. srpna 1909.
#15
alto_textblock
#15
te
#16
alto_textblock
#16
pee
#17
alto_textblock
#17
ve
#18
alto_textblock
#18
svu
#19
alto_textblock
#19
Pokusy o další organisaci živno-
stenského úvěru družstevního.
#20
alto_textblock
#20
V interesovaných kruzích vzbudilo jistou
pozornost, když počátkem tohoto roku byla akti
vována zvláštní „Ústředna pro záleži-
tosti živnostenského úvěr při e.
k. ministerstvu veřejných prací. Rozhodnutio
jejím zřízení již dříve ve vídeňském úřadním
listě publikované bylo lakonicky stručné, nesdě-
lovalo ničeho o povaze, organisaci a účelu nové
„ůstředny“. Později nově jmenovaný správee
ústředny sice v několika polooficiálních přednáš-
kách, na př. v dolnorakouském spolku živno-
stenském, vykládal o účelu a budoucí činnost
ústředny pro záležitosti živnostenského úvěru.
nového však nesdělil ničeho. Spíše některé vý-
vody vzbuzovaly obavy, že tu snad ještě nen
dostatek zkušeností, byla na př. požadována
malým živnostníkům nedostupná výše podílů.
pronikala snaha o celou sít úvěrních družstev
živnostenských, ač tu možno s úspěchem po-
stupovati jen od případu ku připadu a p. v.
Později rozeslány dotazníky, kteréž uvedly druž
stva, jimž byla zaslána, dilem u vytržení, dílem
ve zmatek; u vytržení tehdy, domnivala-li se
družstva, že se jim otevirá nový štědrý zdroj
podpory, ne proto, že speciálně v království če-
ském jsou již osvědčené úvěrní istituce, jimž
přináleží pěstovati úvěr živnostenský a jichž po-
měr k nové ústředně zůstal úplně nevyjasněn.
Zatím však vídeňské ústředně byli sice přiděleni
novi úřadníci v čele s panem Karlem Rehlingem.
vyšším účetním úřadníkem ministerským, leč
žádné nové prostředky finanční, tak že ústředna
zůstává obmezena na poradu a sprostředkování
a na podáváni návrhů ministerstvu veřejných
praeí, komu by z trvající skrovné dotace státní
půjčka měla býti udělena. Přímo naivně zni
chce-li se na př. z Vídně sprostředkovati, aby
některé úvěrní družstvo (snad v Čechách, v Dal
macii nebo v Haliči) obdrželo úvěr od některého
domácího peněžního ústavu!
O další činnosti nové ústředny pro záleži-
tosti živnostenského úvěru není ničeho známo
za to však zřízení ústředny vzbudilo obavu, že
bude křižovati činnost institucí domácích a že
má nová ústředna býti průkopníkem příšti
ústřední družstevní pokladny říšské, svého
času ministrem financí Korytowským projekto-
vané a pak odstavené. Říšská družstevní po-
kladna mohla by však býti toliko organisačním
vyvrcholením institucí v jednotlivých králov
stvích a zemích trvajících, a nikoliv ohniskem
z něhož by se teprve pracovalo dosjednotlivých
zemi. Dříve nutno vybudovati spodní stavbu,
než přikročí se ke stavbě vrcholné, a i tato ne-
směla by se vybudovati jinak, než s plným zře-
telem na zájmy jednotlivých království a korun-
meh zemí, jakož i národů. Prozatím ovšem
o zřízení ústřední rišské pokladny (banky) druž
stevní není řeči a jest tu jen jakási informační
ústředna, tápající doposud v mlhách svého za
hadného poslání.
Přirozeně napadá znalci poměrů otázka, co
za tohoto stavu věcí chce počíti zemský, ju-
bilejní úvěrni fond cisaře a krále Fran-
tiška Josefa I. ku podpoře malovýrobců země-
dělských, pokud se týče úvěrní fond ku pod-
poře živnostníků a malých obchodníků zřízený
Pokud nám známo, dotázal se „nahoře!“, jak
svrchu zmíněná ministerská úvěrová ústřednt
hodlá se postaviti k posavadlní činnosti fondu,
spočívající v udělování levně zúročitelného úvě-
ru živnostenským společenstvům a svépomoc-
ným družstvům, jakož i v součinnosti při zřizo-
vání a provozování svépomocných družstov, aby
nepovstával mezi interesenty zbytečný zmatek
Nevíme, zdali a jaká odpověď došla, a bylo by
žádoueno, aby také interesovaná veřejnest zvě-
děla, kterak se tento kompelenční konflikt
urovpal. Jedno jest však jisto: Úvěrní fond ne-
smí ustati ve svém úsili, býti skufečnou ústřed-
nou živnostenského úvěrnictví v království če
ském. Sněm sice pro odpor Němců neprojedna
předlohu o sloučení obou zemských fondů.
živnostenského i zemědělského, v zemský úvěr-
ní ústav jediný, a o rozšíření činnosti fondu.
Pravděpodobně se k tomu tak záhy nedostane
hospodářský život nemá však trpěti politickou
impotenci sněmu. Za poměrů abnormálníei
nutno se chápati také abnormálních prostředků
Náběhy k tomu tu jsou, ač jsou to náhěhy do
sud nesmělé. Širokým výkladem platných, sně
mem a králem schválených stanov, a prozatím-
ními opatřeními lze mnohého docíliti, jen jest
třeba přiměřené hybnosti kuratorií obou fondů
a špetky odvahy; zemský výbor království če
ského arciť nesmí tu klástí překážek a musí svoliti
ke všemu, co za daných poměrů rozumně pro-
vésti se dá. Zemědělský fond již přijímá vklady
okresních záložen hospodářských a půjčuje své
přebytky fondu živnostenskému. Zde jsme
u jádra hlavní příčiny, proč fondy měly býti
sloučeny v zemský ústav jediný, kterýžto poža-
davek budil, a snad právem, na obou stranách
jisté pochybnosti. Po naznačené cestě lze však
dosíci příbližně stejného efektu, oba fondy se
mohou doplňovati a sobě vypomáhati již nyní.
Speciálně zemský živnostenský fond úvěrni
nesmí však ztrnouti na posavadní své, stanova-
mi vytčeně formaci, vždyť pří dobré vůli objeví
se pouto stanov volnějším, než se nyní rozhodu-
jícím činitelům zdá Necht správa fondu živno-
stenského vyjme zdravý návrh poslanců zem-
ských dra. Václava Schustra, Václ. Němce a
soudruhů z archivu posledního, obstrukcí zma
řeného zasedaní, v němž se přesně navrhuje do
plnění stanov fondu za tím účelem, uby fond
směl poskytovati levný svůj úvěr nejen živno-
stenským společenstvům dle řádu živnostenského
zřízeným, nejen svépomoeným družstvům dle
zákona ze dne 9. dubna 1873, jak tomu jest
doposud, nýbrž tež jednotlivým živnostníkům
volně se sdruživším za účelem společ
ného převzetí určitých dodávek nebo prací.
Nechť správa fondu již nyní se přidržuje toho,
co bylo navrženc. Může to učiniti s klidným
svědomím, neboť v zemské správě a v zemském
#21
alto_textblock
#21
bt
#22
alto_textblock
#22
spodářskému rozvoji
#23
alto_textblock
#23
hospodářství dějí se nyní závažnější věci beze
sehválení sněmu. Může to učiniti nejen proto
že návrh dra. Schustra a soudr. by byl býval
určitě jednomyslně sněmem přijat, nýbrž i proto,
poněvadž odpovídá i duchu a smyslu platných
stanov.
Vždyť tvůrcům stanov nešlo tak o určite
formy sdružení, nýbrž spíše o samu myšlenku
associace, o princip sdružovací, jemuž volným
sdružením se za určitým cílem plně jest hověno
Nechť kuratorium fondu a zemský výbor učin
zatímní opatření, aby úvěru mohlo se za obdob
ných arci podmínek dostati také živnostníkům
za nčelem převzetí větších dodávek a prací vol
ně sdruženým, a blahodárné opatření toto otevře
zdroj výdělku celé řadě kapitálově slabých, ale
dovedných a přičinlivých řemeslníků a živnost-
níků.
Fond živnostenský neměl by se spokojovat
s posavadními výsledky své činnosti zvláště na
poli živnostenských družstev úvěrních. Tato by
měl spojiti ve svaz a svaz tento k sobě přičle-
niti, pro co se ostatně úvěrní družstva na spo-
lečné poradě vyslovila.
Čilejší eskont, přijímání vkladů, styk s ob-
čanskými záložnami, pokud jde o úvěr živno-
stenský, to vše lze provésti beze sněmu. Také
podpora jednotliveů, pokud zavádějí zcela nová
výrobní odvětví v Čechách, neměla by rovněž
býti — alespoň de lege ferenda — vyloučena.
Také pro nákupní družstva lze po stránce k -
merční mnoho ještě činiti, a podobně bude
dlužno přihlédnouti k výcviku družstevníel
funkeionářů a správeů. Tak vybuduje se spodní
stavba živnostenského družstevnictví a docílí se
veliké organisace zemské, tak oslabí se ohavy
před újmami budouci ústřední pokladny druž-
stevní a zaručí se náležitý podíl živno s (en-
ských družstev českých na eventuální pomoci
státní. Pracujme a budujme doma, a tím nejlép
unikneme centralistickým nástrahám, anebo je
učiníme neškodnými našemu samostatnému ho-
#24
alto_textblock
#24
Revise celního tarifu ve Spojených
státech severoamerických.
#25
alto_textblock
#25
Poněvadž jsme se při referování o konečných
pracích, spojených s uzákoněním nového celního
tarifu ve Spoj slátech severoamerických musili ob-
meziti dosud jen na sporé zprávy telegrafické, bude
čtenářstvu našemu jistě vítán soustavný výklad,
uveřejněný ve včera vyšlém čísle oficiálního týden-
niku c. k. rak. obchodního musea „Das Handelsmu-
scum“, v němž se uvádí-me je:
Když byla sněmovna representantů 3. srpna
t. r. schválila tarifní osnovu poměrně slabou větši-
nou (pomohla prý při tom dobrovolná absence něko-
lika demokratických členů kongresu), dostala se před-
loha před senát, který ji 5. srpna schválil většinou
47 proli 31 hlasům. 7 republikánů nellasovalos
menšinou, naproti tomu 3 insurgenti pokládali ná-
sledkem změn tarifu v koniereněním komitélu za
nutné, hlasovati pro tarit. Demokraté s jedinou vý-
jimkou hlagovali proti. Bezprostředně před konečným
hlasováním proslovil senátor Bailey prudkou Peě
proti elaborátu tarifnímu, dle jeho názoru také v kon-
ferenčním komitétu jen zcela nedostatečně zlepšené-
mu. Projevil snad přiliš optimistické mínění, že ten-
tokráte naposledy byl přijat kongresem takový tarií
který značně zatěžuje široké vrstvy lidové ve pro-
spěch malého počtu podnikatelů. Přes to však moh
Dailey poukázati k tomu, že následkem tarifniel
porad propuklo v zemi mocné hnutí, které se obraci
proti dosavadní bezohledné ochranářské politice cel-
ní, při čemž se republikánské a demokratické listy
n schůze liší navzájem jen větší či menší prudkosti
s jakou potírají tarit Pavne-Aldrichův
Aldrich poukázal ve své odpovědi Baileyov
m. j. i k tomu, že nový celní tarií obsahuje i před-
pisy o zušlechťovacím řízení,*) pomoei
jichž bude severoamerickým loděnicím možno, účast-
niti se následkem bezcelně dovezených surovin sou-
těže, při záhraničních dodávkách obchodních a vá-
lečných lodí. Zvláštní váhu kladl Aldrich na celní
osvobození sumvých koží a jiných surovin, jež te-
prve v konferenčním komitétu k nátlaku presidenla
„Unie“ bylo povoleno. Během posledních týdnů po-
rad tariíních bylo však právě republikánskými i-
surgenty poukazováno k tomu, že pro široké vrstvy
lidové jsou celní slevy pro hotové tovary, resp. před-
měty spotřební mnohem důležitější, než pro suro-
viny. Neboť slevou cel na suroviny za současného
podržení dosávadních cel na tovary zvyšuje se tolik
zisk továrniků nebo trustů, neusnadňuje se však
situace širokých vrstev lidových.
Speciálně v příčině osvobození hovězích ko
ži od cla nelze ostatně činiti tuto výtku; neboť pro
sident Unie i členové kongresu, přimlouvající se z
kožní cla, naléhali na to, aby toto osvobození od
cla dožlo výrazu také v přiměřených slevách cla na
usně a kožené zboží. Tak byla snížena cla na určite
druhy usní na 71/2, na ostatní hovězí usně na 10
procent, na obuv rovněž na 10 proc., na řemenář sk
a sedlářské zboží na 20 procent hodnoty. V Dingley
ově tarifu byla zvlášť nepojmenovaná hovězí kůže
zatížena 20 a obuv 25 proc. hodnoly
Ještě 5. srpna odpol. podepsal president Taí
taritní zákon, který ledy vsloupil v platnost 6. srpna
Poněvadž však tištěný oficiální exemplář nového zá-
kona nemohl býti ještě téhož dne dán k disposic
všem celním úřadům rozlehlého území, bylo naří-
zeno celním úřadníkům, aby cla vybírali zatím
dle Dinglevova tarifu dále tak dlouho, až dostanou
oficiální kopii nového zákona. Teprve v tom oka-
mžiku bude prováděno konečné zjišťování cla dle
celního tarifu z r. 1909. V amerických listech po-
ukazuje se k tomu, že Dinglevův taril, který
vstoupil v plalnost 24. července 1897, měl nejdel-
ší trvání ze všech dosavadních tarifních zákono
Unie. Jeho předchůdce Wilsonův tarií (vstouplý
v platnost 24. srpna 1894) nelrval ani 3 léla a tak
Mac Kinleyův tarif, který platil od 1. října 1890
trval méně než 4 roky. Jemu předcházející celní tárii
z 3. března 1888 zůstal déle než 7 let v platnosti
a celní tarií z r. 1874 asi 11 let. Dingleyův tarif stojí
na prvém místě nejen co do dělky svého trvání
nýbrž také co do svého úhrnného výnosu, od-
hadovaného asi na 8400 mil. dol.
Podepsav tarifní zákon, vyslovil se president
Unie v ten rožum, že tento zákon značí upřímnou
čestnou snahu, provésti celně-politické sliby repu-
blikánského programu: znamená skutečné snížení
cel směrem dolů. Že tím Taft cíl, který mu tanul
na mysli, správně označil, je nesporno. Zda však
tohoto cíle bylo dosaženo, o tom po málo příznivém
přijetí, jehož se novému dílu tarifovému dostalo se
strany nejvíce zúčastněné, totiž se strany severo-
amerického obyvatelstva, lze zajisté pochybovati.
Dále sestavil tinanění komitét senátu vý-
počet, dle něhož celní tarif ve své konečné po-
době přepychové předměty, resp. to, co libovolně
tímto názvem komitět označuje, zatěžuje 53.55
hodnoty, proti 51.48?% dlej tarifu Dinglevova. „Ži-
votní potřeby“ pak prý jsou novým tarifem
*) V celku zůstala úprava ušlechfovacího Hízení
poměrně stoiná jako v Dinplevově tarilu.
#26
alto_textblock
#26
R. K.
#27
alto_textblock
#27
se
#28
alto_textblock
#28
dolů
#29
alto_textblock
#29
zatíženy jen 36.78 proc. proti 36.37 proc. za starého
tarifu. Tento výpočet arci nezdá se svědčiti tomu.
že by Dingleyův tarií byl skutečně změněn směrem
Přes to však velmi značná agilace amerických
žen proti dalšímu zatěžování řady všeobecných
ženských potřeb během posledních 212 měs
za pomoci presidenta Unie vykazuje nejeden úspěch
Tak levné bavlněné punčochy, jichž tucet je
levnější než za 1 dol., zůstaly ve clu nezměněny
ku podivu však také nejdražší punčochy v hodnoti
vyšší než 5 dol. za tucet párů, kdežto druhy mezi tím
se nalězající byly podstatně zvýšeny. Z bavlně-
ných rukavic byly jen mužské zvýšeny, kdežto
u ženských zůstalo pli dosavadní sazbě 407% hod
noty. Téměř ještě důležitějším vzhledem k poměrům
v Americe je ústupek, že ženské a dětské ru-
kavice kožené zůstaly při dosavadních clech
s výjimkou spociálních druhů, jež se převážně do-
vážejí z ciziny a nepřesahují-li dělku 14 palců, misto
dosavadních 1.75 dol, za tucet, podléhají nyní cl
jen 1.25 dol.
fr
Ve Švýcarsku bylo s dostiučiněním konsta-
továno, že cla na bavlněné výšivky nebyl
změněna, naproti tomu s politováním zaznamenáno
zvýšení cel na strojové krajky. Také hodi
nářský průmysl švýcarský je názoru, že mu nový
tarif severoamerický přinese málo dobréhoo
Dle zprávy „Timesu ze 4. t. m. bylo značně
zvýšeno clo na nástrojovou ocel, zvanou híg
specd steel. Naproti tomu clo na zrcadelné že
lezo bylo sníženo se 4 na 21/2 dol. za t.
Na Sicilii vzbudilo zvýšení amer. cla n
citrony téměř poplach. Chystají se tam různě
větší akce, jež mají za účel intensivněji pěstovati
jiná odbytiště a čekají se také od vlády italské jist
úlovy v příčině daní a poplatků
Co do výpovědi obchodních smluv s cizími
státy uzavřených usneslo se státní departement, aby
výpovědní lhůta počala plynouti hned 6. srpnem
prvním dnem plalnosti nového tarilu. Te značí pr
smlouvy s Německem a Anglií konec platnosti do
savadní smlouvy dne 6. února 1910, pro Italii, Špa
nělsko a Nizozemsko 6. srpna 1910. Ačkoli s Franci
nebyla smluvena žádná výslovná lhůta, nýbrž na-
opak prostě odpadnutí vzájemnosti, značí kone
smlouvy, chtějí Spoj státy uznávati platnost fran-
couzské smlouvy do 30. října t. r. (t. j. 6 měsíců
počínaje od 30. dubna t. r)
Tato data lze doplniti ještě zajímavými vývody
včera uveřejněnými konsulentem vídeňské obchodn
komory. D. V. Gractzem. Mezi státy, které uzavřely
na základě sekce 3. Dinglevova tarifu reciproční
smlouvy, uvádí ještě Portugaly. Švýcarsko. Rumun-
sko a Bulharsko. Jako francouzská, tak ani bulharská
a švýcarská smlouva neobsahují ustanoven“ o lhůt
výpovědní, kdežto španělská vyprší 6. srpna 1910
Řečený aufor poukazuje k nesnázím, jež vzejdou
z takového postupného pomfjení jednotlivých smluv
zejména však ze smlouvy německo-americké, u ní
e dosud nejasno, zda potrvá celá v platnosti do výše
řečené lhůty či snad jen její nižší sazby celní. T
má význam i pro nás, poněvadž se i pro naše zbo i
při vývočtu ela dle analozie německé smlonvy brala
za základ (akturová cena importovaného zboží
kdežio dle nového celního zákona bude základ ta-
kový tvořiti průměrná všeobecná cena tržní, př
jejímž určování ponecháno americkým celním orgá
nům hojně libovůle.
#30
alto_textblock
#30
Z vídeňské bursy.
(Pavodní zpráva »Národních Listdey
ro
#31
alto_textblock
#31
Pololetní bilance rak. úvěrního ústav
končí bez ziskového přenosu čistým výtěžkem asi
o 100. 000 kor. větším než loni. Tento výsledekje
neobyčeině uspokojivý: pováží-li se, že průměrná
úroková míra byla v prvním pololetí o 0.8 až (9
pročenta nižší než loni. Skutečně také účst úroků
obsabuje položku asi o 600.000 kor. menší než loni
za to účet provisí a zvlaště účet cenných papírů
konsorcii vykazuje silný vžestup: každý asi o 400. 000
kor. Ovšem je pravds, že lyto zvětsené výtě ky ne
pochůzejí z běžných obchodů: majíť původ hlavně
ve dvou velikých obchodech finančních. ve vydání
pokladních poukázek předlitavských a uherských.
Obě tyto emisse nejen obživily účet konsoreií celkem
usi o 600.000 korup, nýbrž dodaly i účtu provisí
značné příjmy. Z tuho plyne, že vlastní obchod
banky, běžný obchod, byl v první polovině letoška
borší, než loni. Tento fakt není ku podivu, a tak
netřeba ho litovati. Pravidelně se opakuje zjev, že
v dobách vysoké konjunktury připádá následkem vy
sokých úroků hlavní výdělek na běžný obchson,
kdežto obchodem s cennými pap'ry, jmenovitě uklá-
dacími, se nejen dosát ne menšího zisku, nýbrl
druhdy i odpiry jsou nutny. V dobách průmyslové
depresse je pak poměr obrácen. Nižší míra úrokov
zmenšuje běžný obchod, ale za to umolňuje větší
obchody finanční a emisse. Timto způsobem nastáv
vyrovnání, které prospěje stálosti dividendy. Jenom
jeden nepříznivější moment může z bilance vyčísti
kdo chce tak učiniti: že totiž břemena (služné, správní
výlohy, daně a dobrečinné výdaje) opět stouply.
Na druhé straně je však tato okolnost snad jakz
takž vyvážena loni sjednaným podmínkovým karte-
lem bank, který zamezil otřesnou soutěž ústavů
bankovnímu obchodu zase zjednal větší výnosnost
Na všechen způsob počítá se teď dosti určitě, že
Úvěrní ústav zvýší pro rok 1909 svoji dividendu
ze 30 na 32 koruny. Byl by již za loňsky rok moh
zaplatit 32 koruny, ale vzhledemna nejistě poměry
politické shledal lepším, sesiliti svůj ziskový přeno
o 800.000 korun.
Na burse pololetní bilance Úvěrního ústavu ne-
způsobila žádný dojem. Bylť podobný její výsledek
již předem očekáván a také již se počítalo s divi-
dendou 32 korun. Říká se, že za dnešních poměrův
úrokových kurs akcií Úvěrního ústavu také vzhle-
dem na dividendu 32 kor. není zrovna obzvlášt níz-
ký. Ale také se říká, že Úvěrní ústav zamýšlí zvý-
šiti svůj akciový kapitál, a tímto úmyslem
je dlužno vysvětliti vzestup dividendy, ohlášený
Uvěrním ústavem samým. I dodává se, že jeho pří-
kladu budou následovati i banky jiné.
Z jiného podnětu nastal znova vzestupový pohyh
v akciích Alpaké báňské společnosti.
Zprávy ze Spojených států znějí příliš příznivě, aby
zprávám oboru průmyslového, pro domáci výrobu
potád ještě nepříznivým, přiznávána byla příliš velká
cena. Počítá se, že také v Předlitavsku opět brzy
oživena bude železářská konjunktura. Taktéž postup-
ný, jen ob chvíli přerušený vzestup, jehož kurs akcií
Alpské báňské společnosti v posledních letéch na byl.
zjednal jim v kruzích kapitalistických pověst tak
dobrou. že přítažlivost jeví každý projev, který se
pro alpinky vydá.
Kurs akcií Pražské železářské společ-
nosli trochu kolísá, sleduje však celkově směr
vzestupný, ježto se očekává, že nové akcie budou
snad vydány za prodejní kurs poměrně nízký
Mimo to vyznačovaly se akcie mostecké
simmeringské zvláštní pevnotou, kdežto akcie
Dunajské paroplavební společnosti po-
zbyly části svého dřívějšího kursového vzestupu.
Mimo tyto oblíbené papíry je trh tichý. Bursa uklá-
dá si určitou zdrželivost již vzhledem na konflikt
kretský
Důležitější kursové variace v minutém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení.
14. srona 7. srpna
9.80 95.8
Rak. korunová renta . . .
117.25 117.20
Rak. zlatá renta . . . . .
113.50 118.30
Uherská zlatá renta . . ..
9270 92.65
Uherská korunová renta . .
184 25
144 o
Turecké losy. . .
645. —
640.—
Rak. kreditky . . . . . .
#32
alto_textblock
#32
Z Vídně, 13. srpna.
#33
alto_textblock
#33
Banka pro země rakouské
455.40
452 40
Uherské kreditky . . . . .
756 5
754.—
Bankovní jednota . . . .
531 ..25
530.50
1131.—
1130.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
244.50
241. 50
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy ..
752 50
730.25
Jižní dráha . . . . . . .
103.25
108. 50
985.—
Buštěhradská dráha lit. B. a
98 k.—
930.—
Danajská paroplavební spol. .
1008.—
Rakouská továrna na zbroj
672.—
663 50
671.50 655 40
Alpinky . . . . . . . .
Rým.-muráňská společnosť..
59575 58 4.50
Pražská železářská společnost
2690.— 2672
748.— 742 —
Mostecká uhlářská společnost
492.— 488.—
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . . 239 87 239 87
Říšské marky . . 117 32 117.36
Z trhů peněžních, 14. srpna. Praha. Dnašní
bursa minula klidně a trh omezil se na závěrk
akcií Zajišťovací banky za K 203.—; akcie Hospo
dářské úvěrní banky získaly dnes K 4. —, any oceňo
vány K 413.— a akcie České společnosti pro prů
mysl cukerní vzdor vzestupné ceně se v trhů ne-
okázaly. Jinak podáváno za akcie: České průmyslov
banky K 416.—, Fražské úvěrní banky K 629
»Merkuru«, směnárenské akc. společnosti K 615.—
České banky Union K 246.50. Živnostenské banky
K 244.75. Královéhradeského úvěrního ústavu korun
416.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnoji
a ločebnin v Kolíně K 390.—, Rolfnské továrny n
kávové náhražky K 780.—. Podolské cementárny
K 194 —, pivovaro v Českých Budějovicích K 950.—
strojírny Daňkovy K 412.— (+- K 1 —), První česko-
moravské strujírny K 950.—, Škodových závod
K 281.—, První české akc. továrny orient. cukrovinel
K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamol.
K 495.— peníze.
Vídeň. Ačkoliv zprávy o konfliktu řecko-fure
ckém zněly nepříznivěji a z Nového Yorku ozná
meno ochabnulí, přece nebyla tím otřesena základn
příznivá tendence bursy. Spekulace byla sice poně
kud zdrželivá, ale přece alpinky, které z počálku
byly stísněny, se zotavily. Akcie státních drah se
upevnily. Ve šraňku paroplavební zase stouply. Sim-
meringské strojírny a zbrojovky byly rovněž vyššl
V kulise došlo až do konce začáteční bursy jenom
k nepatrnému obratu. Na polední burse pevná ten-
dence potrvala, třeba že z Londýna ohlášeny nížší
korsy a Berlin aní Pařiž neposkytly nijakéko pod
nětu. Vůdčím papírem byly alpinky, které při živěm
obchodu znovu značně stouplý a to nejen následkem
nákupů spekulačních, ale i úhradních. Ve šraňku
pražské železářtké a západočeské ubelné byly peváiy
rovněž tak hirtenberské patronky a zbrojovky. Trb
k ukldání klidný. Ruská půjčka v soullase s Ber
linem poněkud stoupla. Na eskomptním trhu peníze
nezměněny 31.. 0.
Týdenní přehled pražské bursy. Peněžní burs
pražská začala tento týden bez zájmu, skončila jei
však pevně a vzestupně. Pokud projevila svůj zájem
o něktcré hodnoty, věnovala jej bankovním a průmy-
slovým. Z hodnol bankovních dlužno zaznamenai
uzávěrky v akciích Živnostenské banky za ustále-
nou cenu K 244.75. Nápadný vzestup vykazují akcie
Hospodářské úvěrní banky: počátkem týdne bylo za
ně nabízeno K 402, pak se prodávaly po 404 i po 405
kor. a stoupaly potom tak, že koncem týdne bylo
za ně nabízeno 413 kor. Akciím Pražské úvěrní ban-
ky přiznala nabídka o 1 K více a tákto opravený
kurs K 629 jim zůstal celý týdep. Záznam K 246.5
při akciích České banky Union značí vzestup o 50
hal. Větší vzešfup zaznamenán je při akčiích Zajišto-
vací banky počálkem týdne nablzčno za ně 200 kor.
na konec se pak kupovaly po 203 K. Za akcie Zálož
ního úvěrního ústavu v Hradci Králově nabízeno
bylo K 446, t. . o 2 K vice než jindy, což zajistě odů-
vodněno je döbrou jeho bilancí. Mkciím české cu-
kerní společnosti, zprvu za K 208 znamenaným, při-
dala nabídka 1 K a dvakrát po 50 hal., takže po-
slední záznam zní K 210. Akciím Daňkovy strojírny
přibyla počátkem týdne 1 K, později byly kupovány
o 1 K laciněji, t. ji po K 413, potom se nabídka sní-
žila na 411.50 až 411, ale na konec přidala 1 K
takže konečný záznam tohoto týdne zní: K 412. Z
akcie Skodových závodů nabízeno K 280, záhy všal
o 1 K více, a při tomto záznamu již zůstalo. Tín
jsou změny pražské bursy v tomto týdnu vyčerpány
Severočeské hnědouhelná těžařstvo. Z dolu Max-
milian v Žalanech vytěženo bylo těžalstvem v červ-
nu t. r. 27.0z6 q (loni p. Mühligem 24.167) a v čer-
venci t. r. 38,128 u (loní jen 26.611 a
Německá slatistika lihu. V Německu činila v
červenci t. r výroba 48.740 hl (loni 53.844), spolřebo
pitná 218.005 175.534), spotřeba průmyslová 85.35
(119.658). vývoz 658 (58). V době od října do čer
vence 1908/9 výroba 4.121.891 (1907/8: 3,870.771)
spotřeha piíná 2,089.682 (1.985.194), spotřeba prů
myslová 12338.902 (1,351.158). vývoz 8184 (17.1 10)
Zásoby koncem července lesos 1,137.513 (lon
1.024.693) proti 1.402.430 (1.266.732) z konce června
Veliké číslice v příčině spotřeby pitné vysvětlují s
opatřením značných zásob vzhledem ke změnám
daňevým, jež naslanou 1. října t. r.
Kasejovické zlatodoly ve vývinu. Píše se nám
Na zaře t. r. založila se v Lipsku společnost s ruč
obm., „Kasejovické zlatodoll y“. k tomu
účelu, aby převzala zlatodolná těžařstva Jakubskáa
Jánská Mina v Kasejovicích u Plzně a provozovaln
těžbu vělice výnosných zlatých ložisek v Kasejovi-
cích. Hned se přikročilo k dalšímu hloubení taměj-
ších dolů, nové bohatě rudní žíly byly konstato-
vány, takže důlní práce velice uspokojivý pokrek
vykazují. By se stanovila přesná průměrná zlato-
nosnost telurových rud kasejovických, dále by s
mohl ustanoviti přiměřený důlní závod a zárovei
úprava rud nejnovějšími technickými pokroky mo-
hla býti přesně konstatována, byl celý vagon rud
10.000 kg v přísně technickém slova smyslu z
zvláštní kontroly z kasejovických dolů vzat a k svě-
toznámé firmě F. Krupp, akc. spol., do Magdeburku
zaslán. Tato velká průměrná zkouška deseti tun sky-
tla následující výtečný výsledek: Dle zprávy ze dne
19. července 1909 o pokusu se zlatými tellurovými
rudami, zaslanými od kasejovického těžařstva, byla
zlatonosnost se 16.5 gramu zlata a 12.0 gramu stří-
bra na tunu přesně určena a píše jmenovaná firma
výslovně: „Tento výsledek musí býti považovánz
znamenitý, zvlaště proto, že docilí se velmi malým
nákladem.“ Prolože nyní vysoká průměrná zlatonos
nost, jakož i nejpřiměřenější dobytnost je určena
začne se v nejbližší době s těžbou
Akciová společnost železáren Rotava-Nýdek ko
nala včera v místnostech c. k. priv, rakouského
úvěrního úslavu pro obchod a průmysl ve Vídn
ustavující valnou hromadu. Společnost převezme
jak již známo, železárny hr. Erv. Nostitze- Rieneck
v Rolavě a Šindlvaldu a firmy C. T. Petzold a
spol. v Nýdku. Do správní rady zvoleni byli pánově
tajný rada Ervin hr. Nostitz-Rieneck, Adolí Englan
der, Jan Antonín Krassl, Antonín Knips, Bedliel
Krassl. Rudolí Krassl. Pavel Lechner. Ludvík Neu
rath, Zikmund Rolh a dr. Rudolí Zych. Ve schůz
správní rady, konané po ustavující valné hromadi
zvoleni byli: hr. Ervín Nostitz-Rieneck předsedou
pp. Adolí Engláder a Jan Antonín Krassl místopřed
sedy. Za členy výkonného výboru, pověreného bez
prostředním dozorem na obchodní správu společno
sti, ustanoveni byli pp. hr. Ervin Nostitz- Rieneck
Antonín Knips, Jan Antonín Krassl a Ludvik Neu
rath
Semenářský odbor Úslřední hespodářské spole
nosli pro království české v Praze II., Vodičkova ul
č. 31, prostředkuje prodej a koupi veškerého osivá
pro naslávající podzimní období 1909 a proto žád
P. T. pp. producenty o brzké zaslání vzorků spolehli
vých a osvědčených semen: ozimých obilin a plcni
s udáním ceny 1 a franko železniční slanice produ
centovy, váhy 1 hl (při obiliných pův, s pojme
#34
alto_textblock
#34
22. zatí.
#35
alto_textblock
#35
—.—
#36
alto_textblock
#36
pevné
#37
alto_textblock
#37
nováním odrůdy), množství, jehož má producent pa
prodej a co možná i výšky polohy nád mořem. Bližší
udání o výnosu, vlastnosti půdy a klimatických po-
měrech jsou vítána, aby P. T. pp. poptavatelům mohlo
býti všestranně vyhověno. Vzorek osiva žádaného
zašle se se vším potřebným udáním pp. poplavatelům
a tito Ba základě vzorků učiní objednávku, kterou
odbor semerářský u dotyčného producenta vyřídí dle
svých pravidel, jež se na požádání pp. producentům
k informaci bezplatně zašlou. Producent jest s prode-
jom osiva oproti semenářskému odboru bez závazku,
nutno však jest, aby mu neprodleně výprodej osiva
nalízenělio oznámil. Správné udání adtesy s udáním
pošty a železniční stanice jest nanejvýše nutně. Čle-
nově společnesti obdrží časopis společnosti „Česko
Listy Hospodářské“, vycházející v 10 sešitech ročně
zdarma. Členové v II. pololetí přislouplí platí pouze
polovici členského příspěvku, l. j. 5 korun a obdrz
veškerá od počátku lohoto roku výšlá čísla časopisu
zdarma. Přihlášky pových členů přijímá kancelái
Ústřední hospodářské společnosti pro království české
v Praze. Vodičkova ul. č. 38.
Proli zvýšení německé vývozní prémie na slaa.
Proti snahám, vyskytujícím se v německé říši, aby
celní hodnota dovozných listů na slad byla vymě-
řována vyšší sazbou na sladovnický ječmen 4 mk.
místo dosavadní nižší ječmenné sazby 1 mk. 30 fen ,
zaujala vídeňská plodinová bursa rozhodně
zamilavé stanoviko ve zvláštním podání minister-
stvu orby, v němž uvádí, že důvod, který svého času
vedl k tomuto ustanovení, totiž aby se rakouskému
vývozu sladu za vytlačení z německého odbytiště
dostalo částečného odškodnění usnadněním odbyíu
do neněmeckých importních států, také dnes ještě
plně platí. Nemenší zájem na tom má i rakouské
zemědělství, které při dalším obmezení vývozu sladu
musilo by se obávati nepříznivého vývoje cen ječ-
mene. Konečně se v řečeném podění poukazuje k to-
mu, že nyní zákonem dovolehé používání ječmene,
dovezeného za nižší clo 1 mk. 30 fen. do Německ
k účelům lihovarským a k výrobě sladově kávy, od-
poruje slovnému znění i duchů naší obchodní smlou-
vy a značí citelné poškožerfí vývozu našeho ječmene
do Německa. Bursa žádá tedy ministerstvo orby, aby
v žádném případě nedalo svůj souhlas ke
zvýšení německé vývozní prémie n
slad, pokud by podobný požadavek německá vláda
chtěla prosadili
Odhyt šroubáren. Když byly rak-uh. továry
na šrouby následkem nepřiznivého odbytu nuceny
nejprve obmeziti značně po celé měsíce svou výrobu,
usnesly se asi v polovici min. měsíce snízti cen
zvýšením sazek rabatních o 10 proc. Následkem
tohoto snížení ceny zlepšil se odbyt šroubáren dle
„N. F. P.“ do té míry, že nyní panuje dokonce ne-
dostalek zboží. Ovšem jsou ceny tak nízké, že hradí
jen, jak se prohlašuje, náklady výrobní. Dřívějšt
poměrně značný dovoz šroubů z Německa nyní pře-
stal. V nebližší době počne se s výrobou v několika
nových továrnách v Čechách a ve Slezsku. Je však
možno — podolýká byšem N. F. P.“ — že nynějši
úroveň cenová bude podnětem těmto továrnám, aby
s výrobou ještě sečkaly
Výpověď bulharských obchodních smluv. „Frbl.“
se telegrafuje ze Solije, že bulharská vláda se usne-
sla obchodní smlouvy, jež vyprší koncem r. 1910,
t lnlo l
vypověděti.
Z ústředních jatek pražských. Na frh dobytčí
v ponděli dne 16. srpna 1909 přihlášeno jest 210 ku-
sů hovězího dobytka původu domácího, 390 kusů
původu haličského a 45 kusů původu uherského
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v O l-
moucina jmění Hyňka Mäďra, protok, obchod-
níka se smíšeným zbožím v Kojelíně. Konkursním
komisařem přednosta okresního soudu, správcem dr.
Rumplík, advokát v Kojetíně. Lhůty 19. srpna, 15.
#38
alto_textblock
#38
Banky, záložny a spořitelny.
Fražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podaných směnek, cheků, poukázek a faktur
od 8. do 15. srpna 1909 K 17,294 301 67,
oproli K 16.231 769 87 v téže době loni.
Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí K
670,144681 35 a vykazuje u porovnání s K
704 665 791 39 téhož období předešlého roku
úbytek K 34.521 110 04.
#39
alto_textblock
#39
rny ponězní.
#40
alto_textblock
#40
se Videňská bursa.
#41
alto_textblock
#41
x. Z Vídně, 14. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů-)
Po burse. Kreditky 645.50 po —.—, uherské kre-
ditky 757.—, anglobanka 290 —, bankovní jednota
531 75, nnionka 553 25, länderbanka 455.75, státní
dráha 733.—, jižní dráha 109 50, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha ——, turecké tabákové
371.—, rýmavsko murňňské 597 75, alpinky 674.50 po
—., květnová renta 95.90, uherská korunová 92 65,
turecké lasy 185.—, marky za hotové 117.32, ultimo
117.35. Smýšlení upevněné.
x Z Vídně, 14 arpna. (Tilgram »Nár. Lista«
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amslerodam šek a krátké lh. 100) hol, zl. K 198.20,
198 45, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—,
Brussel šek na kr. ibůly za 100 íc. —.—, —. —,
Brussel na delší lh. 95.— 95.30. Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.271/2, 117.471/2. Německo
na delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239 821/2, 240.121/2, Londýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.—,
—.—, Ralie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 97 1/p
95.171/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petronrad
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 253.50.
254.50. Fetrohrad delší lhůta—.—. —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.171/2, 95.371/2. Paříž delši
ih. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.25, 95.40, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lb. 95.25, 95.40, na delší lh. —.—
#42
alto_textblock
#42
Závěrečné kursy
Zástavní listy: 14. srpna 13 srpna
4proc. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.20
3aproc Hypot. banky kr. českého 89.50 89 —
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96— 96 —
4proc. žel. úp. zam. banky kr. česk. 96.— 96.—
4vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 9275 93 75
/e zást. listy Měst. spuř. v Praze 97..50 97.50
Ustřední banka čes. spořitelen 490 100.— 100.—
#43
alto_textblock
#43
Berlínská bursa.
Z Bezlina, 14. srpna. K. k., Kreditky 203.60,
berlínská ohchodní 175 20. darmštadtská banla 134.90,
německá banka 246.60, diskonto komand, 188 80,
drážďanská banka 156.30, národní banka 124. 70,
státní dráha 156.70, lompardy 20 70. Kanada 183.00,
Baltimore 12U 70, dráha Henri —.—, bochunni ee
238.—, dortmundské 72 20, Lauřina huť 184.—,
Consolidace —.—, gulsenkirchenské 187.50, harpensee
196.—, Hibernia —.—. Packet 123.—. Lloyd 93.50,
iynam. trust 169.— Smýšlení dosti pevné.
Z Frankinrtn, 14. srpna. Te-egr. tavěr. kursy .)
Uvěrní akcie 203.40. ascie společnosti státní dráhy
156.50, lombaruy 20.70, papír. renta —.—, stři-
brna renta —.— rak. zlatá renta 95.85, 43o rar.
korun. renta 96 20, uberska zlala renta 35.15, uner.
korunová renia 93.—. Smýšlení klidné.
Z Franktartu, 14. srpna. (Dodal. bursa.) Úvšrní
akcie 203 40, stámní drana 156.60, lombsrddv 203.70.
Z Hamburku, 14. srpna. (K. k.) Rak. stříbrná
tenta 96.90, rakouská zlatá renta 99.60, uherska zlatá
renta 95 80, italská renta 104.50, kreditky 203.75
losy z r. 1860 —.—, státní dráha --.—, lomoardy
20 50. střibro 70.— zboží, 69 50 peníze. Smrý šlení
#44
alto_textblock
#44
n te
#45
alto_textblock
#45
t n
#46
alto_textblock
#46
ul
rr
#47
alto_textblock
#47
ert i
#50
alto_textblock
#50
1n