#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSK
#3
alto_textblock
#3
Ý LIST
#4
alto_textblock
#4
Číslo 37.
#5
alto_textblock
#5
Moc černých tajně, ale jistě ve škole stoupá, nebot
svobodomyslné měšťáctvo v zájmu vlastním podporuje
moc černých ve škole.
Reakční směr svobodomyslných měšťáků jest ve
škole všude znatelný
Konkordátní škola jest na obzoru, moc a vliv těch
černých ve školních správách roste, neboť učitel nena-
lézá oporu v občanstvu, aby mohl volně a svobodně
ve škole učiti.
Následkem úsporného systému jsou skoro všechny
školy přeplněny dětmi, čímž trpí žactvo na svém vzdě-
lání a učitelé na svém zdraví.
Osvícené a kulturní Rakousko ještě dnes oproti po-
vinné návštěvě školní vykazuje 5 milionů lidí analfa-
beťů, to jest lidí, neumějících číst ani psáti.
Zpátečnické měšťáctvo, klerikálové a agrárníci přejí
si míti počet analfabetů daleko vyšší a proto usilují
o zkrácení školní návštěvy a přeměnu učebních plánů
tak, aby největší počet vyučovacích hodin byl pře-
sunut k vyučování náboženství.
Na místě do školy chtěli by děti hnáti každý den
do kostela.
Ještě dnes předkládá se každá učebnice školní ku
schválení biskupskému ordinariátu dříve, než byla
schválena školním úřadem. Nelze se tedy diviti, že
hlavně čítanky hemží se bohabojnými a náboženskými
články.
Osmiletá školní návštěva jest ohrožena klerikálya
agrárníky. Klerikálové a agrárníci byli vždy nepřátelé
školy a vzdělání lidu.
Ono vychvalování šestileté školní návštěvy kleri-
kály děje se proto, aby agrárníci získali lacinou dětskou
práci a klerikálové ohlupený dorost.
Budeme každý takový návrh šestileté školní ná-
vštěvy potírati co nejrozhodněji, neboť si musíme uchrá-
niti to jediné, dosud našim dětem přístupné vzdělání
Boj za volnost školy a učitele jest bojem za vzdě-
lání našich dětí; toho musíme býti živě pamětlivi hlavně
my proletářské matky!
Rozcházíme se v názorech o úkolu školy s klerikály
a tmáři. My chceme, aby byla škola dítěti přípravou
pro život vezdejší, klerikálové a tmáři chtějí, aby
byla přípravou pro život posmrtný, a proto se
v cílech nikdy nesejdeme.
Klerikálům nejde v boji o školu onáboženství
jim jde o moc nad školou, aby si v ní mohli vychovat
povolnou, nemyslící armádu.
My sociální demokraté domáháme se rozumné, dneš
nímu pokroku odpovídající školy. My chceme do tétc
volné, vzdělané učitele.
Děti jsou majetkem nejprve úzkého kruhu rodinného
redičů, potom velké rodiny společenské, a proto roz-
hodovati onich nepatří církvi, tudíž ruce jejich pryč
od školy!
Domáháme se volné školy, a tu vznášíme na po-
čátku školního roku apel k rodičům: »Nedávejte dítky
do škol klášterních, kde na duchu jsou mrzačeny, kde
se rodině odcizují! Nedávejte též děti své do škol ně-
meckých, neboť dítě může prospívati na duchu a vzdě-
lání svém tam, kde v řeči mateřské se mu učivo po-
dává! Matky, slova ta platí vám, buďte jich pamětlivy!-
#6
alto_textblock
#6
Žádáme čtenáře naše, aby po přečtení půjčili ča-
sopis náš také známým a sousedkám ku přečtení,
zejména když se jim některý článek obzvláště za-
líbí. Tím mohou prospěti i věci naší i našemu listu
co nejvíce.
#7
alto_textblock
#7
Alkoholism příčínou utrpení žen v rodině.
Jest mnoho příčin, jež ničí štěstí ženino, a málo jest
těch, které na sklonku žití mohou říci: »Žila jsem šťast-
ně!« Jednu trápí stále ji provázející chudoba a strádání
jinou nemoci, starost o četné děti, úmrtí, nezdárnost dětí
jednotvárný, zřídka nějakou veselejší událostí oživený
život. Jest těch příčin mnoho, ale hledáme-ly jejich
kořen, nejčastěji jej nalezneme v tom, že muž je alko-
holikem.
Alkohol jest nejhorší škůdce štěstí žen, rodiny. Kdy-
by mnohá žena mohla zaznamenati denně ta utrpení,
jež jí alkoholismus mužův způsobuje, do roka by to by
hodně obsáhlý svazek, který by se rok od roku s roz-
množováním rodiny zvětšoval. Ubohá taková žena má
peklo na zemi. Provdala se za muže, jehož týdenní mzda
slibovala jí slušné živobytí. Doufala, že groš, který
by sama vydělala, může si uložiti pro případ nemoci
neb stáří. Zmýlila se. Muž vydělá, ale nebýti těch stá-
tem chráněných kořalen a hostinců, kde za těžce vy-
dřený groš může si dělník svobodně, bez receptu, kou-
piti jed k otravě svého těla!
Alkohol, ať pod jménem tím neb oním, jest největší
lupič dělníkův, an jej okrádá o ten největší dar
o rozum. Lékařsky jest zjistěno, že požitými lihovinami
nejvíce trpí mozek a nervstvo, jichž činnost on zhoubně
ničí, seslabuje všecky duševní mohutnosti, a tu se nelze
diviti, že notorický piják časem se stává duševně velmi
omezený, paměť jeho mizí, schopnost pozorovací se se-
slabuje a nesprávnost úsudků pijáka nutí často k bo-
lestnému úsměvu. Že 35—40 proc. nemocných dodávají
do ústavů choromyslných hostince a kořalny, jest již
všeobecně známo.
A nyní si představme život ženy s takovým pijákem-
manželem, zvlášť trvá-li to dlouhá leta a jsou-li dítky,
které často bývají otcem-pijanem zatíženy tělesně i du-
ševně. Nejen duševní schopnost se snižuje, ale nervstvo
bývá líhovinami z míry rozrušováno, způsobujíc silné
vzplanutí vášní. Nejčastěji to bývá zlost, která se stůp-
ňuje až k zuřivosti, jejímž svodem bývá žena a děti,
jakož i skrovný jejich nábytek. Není-li taková žena
mučenice?
Muž, co vydělá, to většinou propije neb se dožaduje pijan
ještě výdělku ženina. Stálým požíváním líhovin tělo
jeho seslábne a nemoci nejrůznějšího druhu začnou na-
vštěvovati pijáka, aby utrápené ženě ještě více svízele
přibylo. Není pak divu, že i ona ustavičnými starostmi,
nedostatkem a utrpením upadá vysílena do nemocí.
A jaké bývá manželské spolužití takové ženy? Není
to výron čisté, mocné, upřímné lásky, jež je sbližuje,
ale jest to vzplanutí zvířecího pudu, účinek to alkoholu
na nervstvo, a nešťastná žena, nechce-li býti týrána
surovým mužem, vyhovuje jeho zvířecím choutkám, a
tak sotva odkojí jedno dítě, hlásí se již k životu druhé.
Za několik roků nepozná nikdo ve schátralé ženě kdysi
zdravím kypící dívku.
A kdyby chudák měla aspoň potěšení ze svých dítek!
Již častý porod nezaručuje dítku zdravou tělesnou kon-
strukci a pak vliv otce-alkoholika bývá děsný. Jestli
dítky hned v prvních měsících nepomrou, což bývá ko-
nečně matce méně bolestné, bývá to nejčastěji duševní
omezenost — blbost dítěte, která srdce matčino nevý-
slovným bolem svírá. I děsná nemoc padoucnice bývá
dar otce-pijáka a často i zárodky tuberkulosy. Pakli
jako zázrakem silná konstrukce ženina a její pevná, ne-
zlomná vůle přemáhá dědictví otcovo na dítky a ona
odchovává dítky normálně vyvinuté a zdravé, jak často
špatný příklad otcův činí z nich záhy tvory ubožejší
otce! Nešťastná matka vidí často svou naději zničenu,