ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8dae3880-fda0-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Číslo 30.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 1. února 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV
#4 alto_textblock #4
Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za S Telefon redakce č. 1126
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
ULICKt
#7 alto_textblock #7
Ll.
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . .. . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
7 hodin 36 minut ráno. Slunce vychází v Slunce zapadá ve 4 hodiny 51 minutu večer.
#10 alto_textblock #10
Čtvrtek: Sv. Ignacius, muč. — Sv. Efrem, učit. církevní.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Alžbětinek (ve Slup.) od 31. ledna do 4. února.
#12 alto_textblock #12
Správné a nesprávné cesty.
#13 alto_textblock #13
Nedostatek uhlí čím dále tím více se vzmáhající a spolu následky s tím spojené budí přirozeně otázku : Jak z této kalamity vyváznouti? Dnes zajisté málo jest těch, jimž by záležitost tato byla lhostejná, poněvadž záležitost tato více méně každého se dotýká. S tváří starostlivou jeden druhého se táže: jak to dopadne? Což, až dojdou skrovné zásoby uhlí velko- i malozávodům, až budou zaměstna- vatelé nuceni dělnictvo propouštěti po tisících a tyto tisíce vzrostou v statisíce a tyto statisíce hladema vnitřním vztekem poháněny vyjdou na ulici? A co vztekem a hladem štvaný lid na ulici znamená, to nám dějiny v nesčetných případech vypravují a my to cítíme a tušíme sami. Takto rozvášněného lidu šavle a bodáky již tak snadno nezastaví a neutiší ho ani slib, že dostane dvojnásobně více, než z prvu byl žádal a z čehož třeba podaná polovice byla by ho upokojila. Proto jest dnešní situace velmi vážnáa hrozivá a každým dnem stává se vážnější a hrozivější a jest věru čas svrchovaný, aby spor byl co nejdříve vyřízen cestou smírnou, než vášeň lidu divokou by- střinou se provalí. Jak ale spor mezi zaměstnavateli a horníky vy- rovnati? Přichází první rádce a navrhuje: Ať se hornictvo k další práci donutí a třeba násilím, ať se donutí. — Kdo tuto radu dává, ten nezná ani situace, ani zá- kona. Jest sice pravda, že náš trestní zákonník v § 381. vězením a vyhoštěním hrozil těm horníkům. kteří odepřeli práce, aby vynutili si tak vyšší mzdu, aneb jiné výhody. Paragraf ten však jest zrušen zá- konem ze dne 7. dubna r. 1870, jímž horníkůma dělníkům vůbec zaručena jest volnost úmluvy se zaměstnavatelem a spolu i právo zastavením práce vynutiti si vyšší mzdu aneb lepší podmínky práce. Tak praví § 2. jmenovaného zákona a § 3. trestem vězení od 8 dnů do 3 měsíců hrozí těm, kteří by dělníky nutili práci přijati, když tito pracovati ne- chtějí. Nutiti tedy horníky do práce nemůže nikdo, poněvadž zákon je chrání a oni započavše stávku z dosažení vyšší mzdy a lepších pracovních podmínek, stojí úplně na půdě zákona. Tedy ať se donutí páni, aby dělníkům povolili a dali jim čeho tito právem žádají. Na to mohou za- městnavatelé odpověděti takto: Zákon svrchu cito- vaný, který chrání koaliční svobody dělníků, chrání i koaliční svobody naší. I nám zákon ten zaručuje volnost naší vzájemné úmluvy a týmž trestem, jak výše uveden, stíhá každého, kdo by nás zaměstna- vatele chtěl donutiti, abychom dali práci někomu za podmínek, které jiní nám diktují. My tedy, odpíra- jíce dělníkům žádané od nich zvýšení mzdy a jiné vý- hody, stojíme taktéž úplně na půdě zákonité. A skutečně mají pravdu strany obě. A proto jest nesprávné mínění těch, kteří radí, aby vláda do- nutila zaměstnavately dělníkům vyhověti anebo děl- níky aby přiměla, za jakýchkoliv podmínek praco- vati. A přece toto nesprávné mínění jest dnes bětné; vytryskuje patrně z neznalosti zákonů. Vystoupí druhý rádce a praví: Horníci by měli povoliti, vždyť trpí jejich stávkou nejvíce jejich bratří v práci, kterým hrozí hlad a bída, když závody, v nichž dosud pracují, pro nedostatek uhlí budou za- vřeny. A pak, ať pováží, kolik lidí chudých dnes jejich stávkou mrzne a jinak trpí! Na to horníci kldně odpověděli: Naši soudruzi v práci stojí s námi a sympatisují s námi; my nežádáme leč toho, co nám božské a přirozené právo zaručuje: jakž bychom přišli k tomu my, kteří při dlouhé a úmorné práci i pak v provisi hyneme nedostatkem, abychom za do- savadních podmínek dřeli se na tučné dividendy za- městnavatelů? At ustoupí páni, my zajisté nechceme ničeho nesprávného. A páni na to odpověděli: My neustoupíme, po- něvadž by to byla kapitulace před horníky, kteří opustili práci bez výpovědi a tím opustili i půdu zá- kona; ať horníci opět vstoupí do práce za dřívějších podmínek a my, až se nám zlíbí, budeme pak s nimi teprvé vyjednávati. Žádný zákon nás k povolnosti do- nutiti nemůže.
#14 alto_textblock #14
Jak patrno, spočívá tato velkopanská odpověd na justamentu, který se opírá o křivé paragrafy a ni- koliv o přímé zásady lidskosti. Co tedy činiti? Kdo má do věci zasahnouti? Odpovídám: stát, recte vláda. A má k tomu právo? Má, a zákony odůvodněné právo. Zákon horní, zákon občanský i zákon trestní podává jí do rukou zbraň vydatnou. Jest mi poněkud zabočiti a uvésti několik pa- ragrafů horního zákona z roku 1854 dosud u nás platného. Jest toho třeba tím více, poněvadž dnes mnoho lidí o hornických záležitostech mluví a mnoho žurnalistů o nich píše, ač horního zákona ani nevi- děli, neřku-li, aby ho přečtli, nebo dokonce pro- studovali. Horní zákon v § 7. dává právo k majetnictví dolů a ke kutání všem, kdo mají vůbec právo míti nemovitý majetek. Paragraf druhý však vymiňuje oněch nerostů, kteréž bez státního povolení nikdo kutati a těžiti nesmí; mezi ně náleží i uhl. Kutáním — Schürfen — rozumí se, jak § 13. dí, vymíněné nerosty vyhledávati a cesty k nim otevírati; těžením pak — Abbau — rozumí se dobývání a vynášení těchto nerostů na povrch zem- ský. Žádati za právo kutání a těžení vymíněných nerostů má, jak výše řečeno každý, kdo jest schopen míti nemovitý majetek. Dle § 15. určí si: tama tam chci kutati, udá hranice plochy a obdrží povo- lení ke kutání — Schurfbawilligung, — jak formulář na str. 259 vykazuje. Dle § 21. ale nemá ten, kdo v některé krajině kutací právo obdržel, monopol na kutání tak, aby jiný tam kutati nemohl, nýbrž horní úřad — Berg- amt, — který kutacího práva uděluje, může v téže krajině a v témž místě i více osobám práva toho uděliti. To ovšem není milé tomu, kdo první o kutací právo žádal a proto obyčejně se pojistí, žádaje dle § 22. za tak zvané výhradné právo kutací — Freischurf. Určí si totiž bod, na tomto bodu zarazí znamení a nyní dle § 31. vyměří se mu plocha kruhu, jehož středem jest onen bod a jehož poloměr činí 224 vídeňských sáhů, čili 12.544 čtve- rečních sáhů ve kvadrátu. V kutání na kamenné uhlí povoluje se dle § 34 nejméně dvojnásobná, dle § 47. až osminásobná míra. V této, jemu odměřené a výhradně přiřčené části nikdo jiný již kutati a tě- žiti nesmí. Když povolení ke kutání má v rukou, jde k majiteli pozemku a smlouvá se s ním, aby mu pozemek potřebný k založení šachty a vystavění budov přenechal. Smluví-li se, je dobře, nesmluví-li se, rozhodnou úřadové o ceně přenechání. Když se konečně tak stane, obdrží majitel dle § 63. listinu, v níž se mu výhradně kutací právo přiřkne, on pak jest dle § 64 povinen do roka přiřčené jemu místo vyflokovati, nebo mezníky označiti. S právem kutacím přejímá kutař dle § 96. pro- váděcího nařízení povinnost důl otevříti, dle § 174. horního zák. pak, když k nerostu, jejž těžiti chce se dokutal, bez přetržení těžiti a každého půl roku výkazy hornímu hejtmanství zasílati o tom, mnoho-li vytěžil, mnoholi lidí zaměstnával, zkrátka musí podati celý podrobný výkaz o stavu dolů (§ 188 h. z. a 98 p. n.). Horní hejtmanství jest povinno výkazy ty zkou- mati a shledá-li, že vůbec se netěží, nebo že se málo těží, nebo že někde proti zákonu hornímu se jedná! věc prozkoumá po případě dva znalce přibere a určí, mnoho-li nejméně těžař z dolu za půl roku vytěžiti musí (§ 179). Neuposlechne-li, jest trestán napřed po- kutou, pak odnětím práva k těžení (§ 180 a 241). Když těžař těžení zastaví, musí do osmi dnů hornímu hejtmanství to oznámiti a udati příčinu, proč se tak stalo. Horní hejtmanství věc zkoumá a když shledá příčiny dostatečné k zastavení těžby, dá k tomu své svolení Těžba se může zastaviti z dostatečných příčin až i na rok a po novém zkoumání ještě na déle (§ 182). Když ale bez dostatečné příčiny těžiti přestane, aneb těžiti vůbec ani nezačal, pak dle § 241 a 242 má býti k tomu pokutami peněžitými donucen a když
#15 alto_textblock #15
to nepomůže odnětím práva těžby potrestán. Stejný trest ho stihne, když nevytěží tolik, kolik má určeno. Z těchto uvedených paragrafů jest patrno, jakou cestou úřadové kráčeti mají a dnes kráčeti musí. Do- nutiti dělníky ku práci za mzdu a za podmínek, které jim zaměstnavatelé nabízejí, jakož i donutiti zaměstna- vately, aby horníkům tolik a tolik dali, ani dle ob- čanského, ani dle horního, ani dle trestního zákona nemohou. Mohou však popadnouti kutaře, kteří za- brali si veliký počet kutišť — freischurfů — mají je 20 i 30 let v držení a dosud v nich dolovati ani nezačali. Zde mají úřadové právě jim říci: vy neza- chováváte povinností, vy přestupujete paragrafy horního zák. i prováděcích nařízení po 20—30 let, ergo ztrácíte právo k dolování a těžení a právo to zadá se jinému, který se přihlásí. (Jest mi s velikým podivením, že se tak dávno již nestalo, kdežto dle výslovného znění svrchu citovaných zákonů dávno se tak státi mělo.) A tu by byl čas, aby přihlásila se země a prohlásila ona, že dolování a těžení v území svém převezme. Mohl by se chopiti iniciativy snad zemský výbor sám, když český sněm nezasedá. Ovšem, že by bylo třeba i změny horního zákona, zvláště odklizení vysad tak zvaných »muthungů« (§§ 277—280), jimiž před vydáním dosavadního horního zákona pojistili si důlní spekulanti celé lány k svému výhradnému těžení. Však i na dosavadní majitele dotčených uhel- nych dolů může vytáhnouti se § 365. obč. zák., jenž zní: »Žádá-li toho obecné dobré, jest každý úd státu povinen za přiměřenou náhradu i úplného vlastnického práva k věci postoupiti.« Dnešní hrozivá situace za- jisté pak k tomu poukazuje, že obecné dobro toho žádá, aby několik hrabivých obřezaných i neobřeza- ných milionářů nikdy již nemohlo dle své libosti za- zavěšovati Damoklův meč nedostatku uhlí nad hlavy všech občanů státních a nutná expropriace či vy vlast- nění dolů jest tedy zcela odůvodněno. Advokát jeden, s nímž jsem o záležitosti této rozmlouval, mi pravil, že by po případě mohlo se zde užíti i trestních §§ 482—484; já ovšem nemohu roz- hodovati, zdali by se tak práven dělo. Ze všeho, co jsem dosud uvedl, vysvitá, že dnes leží to v rukou vlády samé, aby co nejdříve zjednala pořádek. Má k tomu moc a má k tomu zákonité právo a jest i povinna platnými paragrafy zkrotiti zpupnost uhlobaronů a zavésti pořádek. Jiná cesta z labyrintu dnešního nevede. Smlouvání se s uhlo- barony a stálé marné s nimi konferování, k ničemu dosud nevedlo a nepovede, a proto nutno bezohledně vystoupiti s paragrafy v ruce a to hned, než bude snad pozdě. A ještě něco. Jest to povinností a svatou povin- ností českých poslanců, aby slovem, agitacemi, zkrátka všemožně pracovali k tomu cíli, aby doly zemské do- staly se ve výhradný majetek země. Země by těžila sama, měla by zdroj příjmů a zákonem zemským nebo nařízením by se určilo, zač uhlí prodávati se smí. Tím by se vzal vydřidušským rukoum uhelných kar- telářů ohromný rebach, a my bychom měli uhlí dost a laciného. O tom však jindy budu zevrubně psáti. Dr. Rud. Horský.
#16 alto_textblock #16
Zprávy politické. V Praze, dne 31. ledna. Okružník předsedy ministerstva dr. šl. Koerbra jest předmětem úvah všech dnešních ví- deňských časopisů. »N. Fr. Pr.« dí, že obsahuje mnohé výborné idey a podněty. Docílí prý kýženého účinku a nabude tím epochálního významu pro Ra- kousko. — »Fremdbl.« píše: »Z okružníku tohoto mluví svobodný, moderními názory naplněný duch. Význam jeho se zvýšuje ještě tím, že nevychází od tak zv. politického, nýbrž od úřadnického kabinetu. — »Oester. Vlksztg.« vyslovuje přesvědčení, že obsah okružníku zabezpečuje mu nejlepší uvítání se strany obecenstva. Také tento list poukazuje na moderní názory oběžníku. Ve stejném smyslu píší také ostatní vídeňské časopisy. Ale na to, jak velice je to smutné, musí-li předseda ministerstva napomínati podřízené mu úřadnictvo, aby konalo svou povinnost, nepouka- zuje žádný. Snad proto ne, aby nebyl nucen, neše- trně se dotknouti svých vlastních lidí.