#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Číslo 123
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 6 května 1900.
#4
alto_textblock
#4
ličenstvu věrného přítele a spojence mého zesnulého
pana děda i mého otce a mne sama. A nyní přišlo
Vaše Veličenstvo, aby nabídlo čtvrté generaci neoce-
nitelný dar, Vašeho Veličenstva lásku a přátelství,
zajisté nejskvostnější to klenot, jenž dnes mezi všemi
dary synu mému může býti věnován. Zároveň ale zje-
vilo Vaše Veličenstvo návštěvou svou světu, jak pevně
a bezpečně trvá spolek, jejž Vaše Veličenstvo své
doby uzavřelo s mým zesnulým panem dědem a s pa-
novníkem krásné jižní země Italie. V pravdě spolek
není jen shodou myšlének knížat, nýbrž čím délea
déle trval, tím hlouběji vžil se v přesvědčení národů
a když jednou srdce národů spolu bijí, nic nemůže
jich pak již od sebe odtrhnouti. Společné zájmy, spo-
lečné city, společné bolesti i radosti spojují trojí lid
náš dnes přes dvacet let a ačkoliv často to bylo zne-
uznáváno a posměchem a kritikou obsypáváno — po-
dařilo se třem národům dosud mír zachovati a za
strážce míru v celém světě pokládánu býti. Tak
uklání se i dnes lid můj moudrému a nejstaršímu to-
hoto spolku. Přání naše, jež dnes tíhnou k Vašemu
Veličenstvu a k vznešenému rodu Vašeho Veličen-
stva, vrcholí ještě v jiném směru. Myslím, že neza-
bíhám daleko, vyslovím-li, že kdekoli dnes v něme-
ckých zemích bije srdce otcovské, že děkovati bude
v hlubokém rozechvění Vašemu Veličenstvu za to, že
Vaše Veličenstvo chce mladému synu mému dáti své
požehnání na jeho pouť životem! Všem citům tudíž,
jež naplňují dnes můj lid, moji rodinu a mne, dáváme
výraz, volajíce: Jeho Veličenstvu císaři a králi Fran-
tišku Josefovi Hurá! Hurá! Hurá!«
Císař František Josef odvětil těmito slovy:
»Srdečnými slovy Vašeho Veličenstva vroucně pohnut,
děkuji z celého srdce za krásné uvítání, jež mně Vaše
Veličenstvo uchystalo i vzpomínám též s vřelou uzna-
lostí slavnostního uvítání nádherným hlavním městem
Vašeho Veličenstva. Jsem šťasten, že jest mně do-
přáno dnes Vašemu Veličenstvu stisknouti ruku v kruhu
rodiny Vaší, čímž naplněno jest dávné přání moje.
Nerozlučné přátelství, jež nás pojí, jest drahocenným
statkem našich říší a našich národů. Rozšířeno byvši
věrnou spolupomocí našeho ctěného přítele a spojence
Jeho Veličenstva krále italskéko, znamená pro Evropu
baštu míru. Péčí o toto blahodárné dílo, jež byl jsem
tak šťasten se slavným dědem Vaším založiti — zje-
dnalo si Vaše Veličenstvo — jakožto znamenitý strážce
dědictví, pro všechny díly stejně drahocenného — ne-
pomíjitelné zásluhy. V radostné naději v trvání na-
šeho přátelství zvedám sklenici svou na zdraví Va-
šeho Veličenstva, Její Veličenstva císařovny a krá-
lovské rodiny. Nechť žijí! Hoch!«
Z Berlína, 4. května. (T. k.) Osvětlení uspo-
řádané na počest císaře Františka Josefa dopadlo
velice skvěle. Většina budov zářila nádherným, ba-
revným světlem elektrickým. Na četných budovách
obrážela se začáteční písmena obou císařů. Výkladní
skříně dekorovány byly rakousko-uherskými barvami
s poprsím obou císařů uprostřed.
Pařížské náměstí mělo světla jako ve dne. O
braniborské brány vrhaly dva veliké reflektory svě-
telnou záplavu na slávobránu. Z francouzskéhoa
ruského vyslanectví pohlíželo mnoho diváků na skvělé
divadlo. Na druhé straně, v sadě, v němž konalose
čepobití, rozlévala se záplava rudého bengalského
světla po budovách musejních, chrámu a vodometech.
Živým kontrastem tohoto světla byla zelenavá záře
magnesiových pochodní, jež drželi vojíni. Na pomník
císaře Viléma I., tonoucí ve světle rudém protkaném
bělostnými elektrickými guirlandami, vrhalo světelnou
zátopu sedm roflektorů.
Oba panovníci dívali se na pomník dlouho z oken
zámku. Zatím přibylo sem vojsko gardové, úhrnem
1700 mužů, za zvuků pochodu yorského. Před nimi
kráčeli světlonoši. Císař František Josef, německý
císař a císařovna objevili se zatím již na balkoně
zámku, kdežto ostatní knížata s oken pohlížela dolů.
Vedle pochodu yorského vynikal pochod Radeckého
svou zvučností. Nyní zavzněl vojenský povel
»Vzdejte čest !«
Vznešené panstvo na balkoně a v oknech saluto-
valo a hudba hrála rakouskou hymnu, k níž připo-
jeny jiné rakouské a pruské skladby.
Čepobití, jež řídil inspicient hudby Rossberg
o desáté hodině bylo skončeno. Davy lidu, zdržované
dosud řetězy vojenských hlídek, rozlily se na to po
náměstí, sadech, třídou »Pod lipami« do ostatních
hlavních tříd.
Z Berlína, 4. května. (T. k.) O 11. hodině
večer přibyl do Berlína velkokníže Konstantin Kon-
stantinovič a byl na nádraží císařem Vilémem, prin-
cem Jindřichem a četnou družinou přijat. Setnina
Alexandrovského gardového pluku s prapory a hudbou
rozestavila se na nádraží. Za zvuků ruské národní
hymny vjel vlak do nádraží. Po srdečném uvítání
kráčeli císař a velkokníže podél čestné setniny, načež
za volání »hurá« tisícihlavým množstvím odebrali se
do hradu.
Z Beriína, 5, května. (T. k.) Císařové ra-
kouský a německý odjeli dnes ve tři čtvrti na osm
#5
alto_textblock
#5
hod. ráno na vojenské cvičiště v Jutrobogu. Po ná-
vratu ze cvičiště odjede císař František Josef k sní-
daní u rakousko-uherského vyslance Szögyenyhoa
přijme rakousko-uherskou osadu. O 5. hodině navštíví
pluk gardových granátníků č. 2. císaře Františka
v jeho kasárnách. Večer bude v Operním domě před-
stavení v lesku.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) Jeho Veličenstvo
císař a král František Josef a císař Vilém, korunní
princ, prine Jindřich a družina dorazili krátce před
9. hod. ranní do Jütrobogu. Velkého přijetí zde ne-
bylo. Oba monarchové, jakož i družina jejich vstou-
pili hned po příjezdu na koně a jeli za hlučného
provolávání obyvatelstva, zejména též školních dětí
pod vedením učitelů stojících, zvolna ku střelnici.
Císař a král František Josef pozdravil prapor svého
pluku, stojící vedle silnice císaře Viléma slovy;
»Dobré jitro, Františkovští!« (Franzer!), načež tito
odpověděli silným »Dobré jitro, Veličenstvo!« Tako
obě škadrony pluku tělesných husarů, které také
stály na blízku, byly císařem pozdraveny. Když byl
generálmajor Schmidt podal zprávu a vysvětlil plán
bitky, padla v 9 hod. 30 min. první rána. Součin-
nost všech tří druhů zbraní, pěchoty, jízdy a dělo-
střelby, jevila se nejjasnějším způsobem. Jistota
střelby byla vesměs velmi dobrá. Po kritice, vyko-
nané císařem Vilémem, následoval slavnostní pochod
a pak snídaně v důstojnickém kasinu polní dělostře-
lecké školy. Při vchodu podaly obě dcery velitele
školy, podplukovníka Klettenbacha, císaři Františku
Josefovi skvostnou kytici z růží »Maršála Niela«,
svázanou stužkou v barvách pruských. Císař přijal
ji s přívětivými díky. Ku snídani, jíž se účastnila
celá družina, byla tabule připravena v podobě pod-
kovy. Vedle císaře a krále Františka Josefa seděli
v pravo koruuní princ Bedřich Vilém, princ Bedřich
Vilém, princ Bedřich Leopold, vévoda Albrecht Vir-
temberský, c. a k. podplukovník Rohm, generál jízdy
šl. Plonitz a c. a k. setník gener. štábu hr. Ledo-
chowski. Na levo: prine Jindřich pruský, generáln
plukovník hr. Waldersee, polní zbrojmistr Bolfras, aj.
Vnitř tabule císař Vilém naproti císaři rakouskému.
Po snídani jela Veličenstva zpět do Berlína.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) Včerejší slav
nost minula přes ohromnou účast obecenstva bez jaké
koli nehody.
Z Drážďan, 5. května. (T. k.) Král Albere
odjel dnes o půl 10. hod. dopol. ze Sybillenortu do
Berlína.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) Wolffova kan-
celář oznamuje z Říma: Kardinál Rampolla zaslal
vyslanci baronu Rothenbahnovi list s prosbou, aby
německému císaři vyslovil blahopřání papeže k plno-
letí korunního prince.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) Císař rakouský
udělil tato vyznamenání: Císařovně Augustě Viktorii,
princezně Jiudřišce a princezně Theodoře šlesvicko-
holštýnské velkokříž řádu Alžbětina, princům Eitlu
Bedřichovi a Adalbertovi velkokříž řádu sv. Štěpána,
říšskému kancléři knížeti Hohenlohovi brilanty k řádu
sv. Štěpána a financnímu ministru dru. Miquelovi
velkokříž řádu sv. Štěpána.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) Císař František
Josef udělil státnímu sekretáři hr. Bülowu velkokříž
řádu sv. Štěpána.
Z Berlína, 5. května. (T. k.) »Wolffova kan-
celář« opravuje, že císař František Josef nejmenoval
císaře Viléma generálním polním maršálkem, nýbrž
maršálkem.
Z Berlína, 5. května. (Tel) Císař Franti
šek Josef věnoval 15.000 marek berlínským chu-
dým, 2000 m. berlínskému ochrannému sboru, ne-
mocnici sv. Hedviky a chrámu sv. Hedviky 2700 m..
Šedivým sestrám 1000 m. a rakouskému výpomoc-
nému spolku 2000 m.
Z Londýna, 5. května. (T. k.) »Standarde
píše: Návštěva císaře Františka Josefa může k mezi-
národní harmonii jen přispěti. Plnoletost hohenzollern-
ského prince, jenž nejspíše jest povolán, aby panoval
nad ještě mocnějším Německem, jest důležitou udá
lostí, na které by každá země ráda brala účastenství
Vévoda Yorkský vyjádřil upřímné sympatie anglického
národa. Schůze obou císařů nemůže míti jiného účele,
než upevniti alianci, která byla zřízena v srdcích
obou národů.
Z Londýna, 5. května. (T. k) Londýnské listy
přinášejí sympatické články o schůzi v Berlíně.
Z Palerma, 5. května. (T. k.) Časopis »Ora-
uveřejňuje článek Crispiho o berlínských slavnostech,
v němž se praví, že jde o rodinnou slavnost, jež ale
má mezinárodní význam vzhledem k velikému významu
rodu Hohenzollerského. Crispi nepochopuje, jak se
v tom chtělo spatřovati blízké neb vzdálené nebez-
pečí pro trojspolek, který jest zárukou evropského míru
v zájmu tří států. Bylo by si v zájmu spojenců přáti,
aby politické úvahy šly ruku v ruce s úvahami ob-
chodními. Crispi snažil se r. 1890 v Miláně s Ca-
privim spojiti trojspolkové státy v celní spolek. Sym-
pathické přijetí, jehož se dostalo tomuto návrhu Ca-
#6
alto_textblock
#6
privim, zabezpečovalo, že by Crispi byl dospěl k cíli,
kdyby nebyla bývala zatím vypukla ministerská
krise z r. 1891. Nelze očekávati, že dojde k zabrání
Albánska Rakouskem, jak se před několika dny mlu-
vilo. Tato anexe nepřinesla by Rakousku žádné vý-
hody, avšak poškodila by značně Italii, jejíž vliv na
adriatickém moři by tím byl zničen. Albanie má
všechny prvky autonomního státu. Článek končí:
S důvěrou pohlížíme na berlínskou konferenci, neboť
jsme přesvědčeni, že věc míru získá všeúplnou shodu
u spojenců. Příští konference bude moci řešiti všechny
otázky spravedlivě.
#7
alto_textblock
#7
Válka v jižní Africe.
#8
alto_textblock
#8
Z Londýna, 5. května. (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Kapského Města«: Inženýr vodovodů
v Pretorii, Michael, vyjádřil se, že Boerové nebudou
v Pretorii klásti žádného skutečného odporu. Zřizují
opevnění a domy v Leytenburgu, jenž jest vyhlédnut
za nové hlavní město a svážejí tam potraviny a vá-
lečné zásoby. President Krüger neopustí Pretorii.
Úřady učiní všecko, aby zabránily poškození dolů.
Z Londýna, 5. kvěřna. (T. k. »Reut. kanc.u
oznamuje z Kapského Města: »Südafrikan News«,
orgán spolku Afrikandů, sděluje, že na policejního
úředníka, který střeží statky premierministra Schrei-
nera, bylo střeleno. Úředník ušel smrti jen s těží.
List dodává, že onen úředník kouřil a soudí z toho,
že koule platila vlastně miništrupresidentu, jenž jest
náruživým kuřákem. Dodává ještě, že jedná se zde
o protiholandské spiknutí.
Z Pretorie, 4. května. (T. k.) (Zpráva »R.
k.«) Pro výbuch ve vlastním závodě zatčený Begbie
stál včera před soudem v Johannesburku a byl proti
kauci 500 liber št. propuštěn na svobodu. Obžaloba
nezní více na vraždu, nýbrž jenom na pokus vraždy.
Z Londýna, 5. května. (T. k.) Lord Roberts
telegrafuje z Brandfordu ze dne 4. května: Jízdní
pěchota dorazila k řece Wepfu. Ostatní vojsko přijde
za ní zítra. Až sem jest dráha opět obnovena. Ge-
nerál Hunter oznamuje, že překročil u Wind-
sortonu Vaal, aniž by byl narazil na
odpor.
Z Londýna, 5. května. (T. k.) Maršál Roberts
telegrafuje dne 4. t. m. z Brandfortu, že generál Ha-
milton postoupil do Neal-Welketu a po celé cestě
až tam sváděl potýčky s nepřítelem.
#9
alto_textblock
#9
Král. české zemské divadlo v Prane.
Národní divadlle-
#10
alto_textblock
#10
V neděli, 6. května.
Začátek o 3. hod.
JIŘÍKOVO VIDĚNÍ.
Národní báchorka se zpěvy a tanci o 5 odděleních od J. K-
Tyla. Hudbu složil a řídí kapelník M Anger. Vystavil re-
gisseur pan Edm. Chvalovský. Tance uspořádal baletní mistr
a choreograf pan Aug. Berger.
#11
alto_textblock
#11
V neděli, 6 května.
#12
alto_textblock
#12
210. hra (2. čtvrt.) v předpl.
BABIČK A.
Obrazy venkovského života od Boženy Němcové. Pro jeviště
o 3 odděleních a dohře upravil Adolf Wenig. Hudbu složil
A. Vojtěch Horák. Vystavil F. A, Šubert, řídí první ka-
pelník p. A. Čech.
Konec o půl 10. hod
#13
alto_textblock
#13
Začátek o 7. hod
#14
alto_textblock
#14
(Zasláno)
#15
alto_textblock
#15
K laskavému povšimnutí veledůstojn. duchovenstva!
Stesky na holení veldůst. P. T. duchovních pánů, kteří
odkázáni jsou na vlastní obsluhu, přiměly mne, abych
pátral po prostředku, jímž by se holení ne-li zpříjemnilo,
tož aspoň nestávalo obtížným. Konečně po dlouhém zkou-
mání shledal jsem, že nejnovější vynález
#16
alto_textblock
#16
Shaving cream Columbia
jest dokonale způsobilý zjednodušiti holení všech P. T. pánů
samoholičů svými vynikajícími přednostmi. Štětcem namoče-
ným prostě do vody rozmělní se trochu creamu povrchem,
a po kratkém potření vousů, které rychle změknou a zvláční,
se tyto lehce oholí. Netrpí tím ani pokožka ani břitva,
a uspoří se mnoho času. Pomíjeje všeliké jiné přednosti
Shaving cream Columbia, prosím veledůst. duchovenstvo
o dobrotivou zkoušku, a jsem přesvědčen, že po upotřebení
COLUMBIA uznání i přízeň získám.
I krabice s návodem 40 kr., 3 krab I zl. Štětec dle přání 30 kr
Objednávky z venkova se rychle vyřídí.
V hluboké úctě Václav Dvorský, holič a vlásenkář.
1876
PRAHA, Eliščina tř číslo 1.—l.
#17
alto_textblock
#17
Brejškova
úlulná zahrádka
#18
alto_textblock
#18
pěkně zařízená
#19
alto_textblock
#19
otevřena