ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 73e4e020-66b7-11dc-9aa3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Ročník XX
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 15. listopadu 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 316.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. list předpláeí se- v Praze v sdulnistruel sn mtste . . . . ns čtvrt leta . . . . 6 K — s dvají šenáškon s čtnit leta . ! . . 7 K 50 ve dlialkách- sa měsfe . . . . . . 2 K 80 F oštons na m ěete . : : : k e s dvojí slsllke na mněsle la . . . Hkei
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejti raaní číslo o sob ndpoledaí. . n i Ve úlislkéch aa vsnkově rsnní čísla. . . . . . . vdpolodní. . ..
#6 alto_textblock #6
s
#7 alto_textblock #7
Inserát, platí se hotová napřeá. Pledplansní a inserty přijíné sčmino straca v Mariasské dlici č. a.
#8 alto_textblock #8
am nacházsjí aa Uě redakee tlsbárna a szpadice „ Národnich Listie Rdkopisy se novransji
#9 alto_textblock #9
Dnašní číslo pre Prahu le o 10 stranách.
#10 alto_textblock #10
K letošnímu zasedání sněmu království českého. Nejblíže příští zasedání sněmu králov ství českého zaměstnává národní a politické odpůrce naše už na třetí měsíc. Nikoliv pří- jemně. Úvaba o něm způsobila jim velmi mnoho trpkých chvil a čím více se blíž měsíc prosinec, tím větší připravuje jim bo lení hlavy. Co by za to dali, kdyby sněm kralovství českého vůbec nebyl na světě nebo kdyby to s ním vypadalo aspoň tak jako s parlamentem vídeňským. Nemohouce pak životnost jeho ani při nejlepší vůli po příti, vymyslili si proti letošnímu zasedán jeho důvod, dle svého domnění tak geniální že nemohl selhat! Bez rady říšské žádný sněm královstv českého! Toto heslo zaznělo z polnic ně- meckých obstrukčníků počátkem měsíce října a zalibilo se původcům svým jako vrcho moudrosti šalomounské. V celém táboře sdružené levice německé veliká radost, že sněm království českého letos vůbec nebude svolán a nesejde se proto, že — — že — o říšské radě není do té chvíle pranic jisto. Ale poněvadž není o ní pranic jisto, poklá- dají pánově z protějška za jisté, že se ne sejde, a sejde li se, že nebude schopna práce Tuto opětovnou neschopnost její k positivn práci připisovali na vrub české obstrukce minule Jinak ovšem několikerým způsobem rád by byli vynutili na zástupcích národa če- ského určitý projev, jak hodlají se zacho- vati, až nová rada říšská se sejde. Kdyz pak přes všechno úsilí v tom směru se ne- dověděli níčeho, čeho k svým záměrům na zmaření letošního zasedání českého sněmu měli potřebí, seznali, že s velikými útrapam vymyšlený důvod, že bez rady říšské nema býti letošní zasedaní sněmu království če- ského, náhle rozplynul se v pouhý dým zmizel jim nad hlavami. Chytřejší a opatrnější mezi nimi ovšem ani na minutu nespouštěli se zřetele mož nost, že nová rada říšská za jistých okol- ností nepředvídaných by se nedostala k práci vinou — obnovené obstrukce ne mecké! Tato možnost obstrukce ně mecké v nejbližší budoucnost'i posta vena proti faktu obstrukce české v ne- daleké minulosti zhatila argumentaci podle které bez rady říšské za trese nemá býti svolán letos sněm královstv českého, nadobro v samých hlavách ně- meckých obstrukčníkův, a poněvadž tento argument proti letošnímu zasedání sněmu českého byl jediný, počalo panstvo z pro- tějška poněkud chladněji uvažovati, jak to nalíčit, aby sněm království českého, toto neodvratné, nenáviděné zlo v ústavním zří- zení rakouském, sice byl svolán, ale aby co nejrýchleji opět byl zavřen, tak aby nemě ani příležitosti, ani kdy, rozvlniti nynější ztichlou hladinu vnitřní úřadní politiky ra- kouské. »Sněmu království českého vyměří se v posledním témdni měsíce prosince lhůta tří dnův, aby vyřídil rozpočet zemský a jak mile s tím bude hotov, zavře se sněmovna.« Tak obstrukční panstvo nemecké proro- kovalo, usilujíc uvésti své proroctví ve skutek při sdělání politického rozpočtu vládního.« »Jen nepřipustit ve sněmovně pražské politickou debatu; jen nedopřát poslancům národa českého ani jedinou hodinu, aby roz- dělali řeč o všech věcech, které v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a pak v ostatním Rakousku se staly prodlením tohoto roku!e V tomto zbožném přání souhlasili všichni členové německého souručenství. Zlé svědomí jejich bojí se politické rozpravy a kritiky
#11 alto_textblock #11
nejblíže příštího sněmu českého. Jakmilesi pomyslí, že by k ní došlo, zdá se jim něco o čertu Včerejší sdělení z Vídně, že sněm krá- lovství českého sejde se mezi 15. a 17. dnem měsíce prosince, opět mocně hnulo celou otázkou. Jak známo, mezi 15. a 17. dnem měsíce prosince jest den 16. prosince. a tento den tedy podle nejnovější zprávy z politické hvězdárny vídeňské zatím dlužno pokládati za den, kdy letošní sněmování v Praze bude zahájeno. O něco dříve, než si přáli členové obstrukčního souručenství německého. Snad proto dříve, aby mohlo sněmování letošní v Praze déle trvati, než pouhé tři až čtyři dni. Vykladač politiky vládní praví, že »vláda odůvodňuje své roz- hodnutí, že svolá zemský sněm český již před vánocemi, tím, že předloha o dan z lihu, má-li býti v čas projednána, mus býti císařem schválena před 22. prosin- cem !« V témž vídeňském výkladu, poučujícím veřejnost, proč sněm český bude svolán na týden před vánocemi, připomíná se, že heslo »bez říšské rady žádný český sněm« úplně se shodovalo se stanoviskem po slední porady německých poslan cův z Čech, totiž že sami němečt poslanci z království české ho nalehali na vládu, aby nesvolala letos zemský sněm český za trest, že říšská rada jest ne- schopna života. Bude třeba, abychom ne- zapomněli, jak němečtí poslanci z království českého dbají o zachování ústavních práv a jak se starají o hmotné prospěchy této země Budou míti ostatně příležitost, aby obojí do- kázali skutky v letošním zasedání sněmu. Tlumočník politiky vládní poučuje je totiž. že »svolání zemského sněmu če- ského za mimořádných poměrův politických nabude vý znamu zcela jiného, že politicka situace jest kromobyčejná a zasedán zemského sněmu českého, který vždycky byl faktorem politi ckým, že musí býti posuzová n jinak, poněvadž se bude konat právě před samými volbami do rady říšské.« V kruzích vládě vídeňské velice blízkých přiznává se tedy letošnímu zasedání zem- ského sněmu českého zvláštní, zvýšená dů ležitost; v těch kruzích jsou už připraven na politickou rozpravu ve sněmě pražském a pythieký hlas, zaznívající z těch končin snaží se vyložiti veřejnosti i »stanovisko vůdcův německých stran v Čechách« vte kromobyčejné situaci, v níž sněm království českého letos bude svolán. Toto stanovisko prý se úplně kryje se stano- viskem vládním. Mimo tuto už starou novinu, že stano- visko vůdců německých v Čechách v otázce státu a národa českého jest společné se sta- novisken nynější vlády vídeňské, dovídáme se od vídeňského tlumočníka politiky páně Körbrovy, že poslanci němečtí z království českého před zahájením sněmu českého se sejdou a teprv se usnesou o taktice, jakou německá menšina zahájí, bude-li »prý Čechy nebo feudály nadhozena otázka státoprávní nebo rozvine li se všeobecná rozprava poli- tická«. To by znamenalo, že poslanci lidu německého v království českém na sněm zemský aspoň při jeho letošním zahájení
#12 alto_textblock #12
přijdou.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domácí.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 14. listopadu. (Státoprávn otázky na sněmu chorvatské m.) Dne 15. t. m. shromáždí se opětně chorvatský sněm, aby rokoval o těch suchých předlohách. jež mu z milosti povoluje uherská vláda pro-
#15 alto_textblock #15
střednictvím bána Khuen-Hedervara. Ještě před měsícem se mělo za to, že se letošní sněmo- vání obejde bez státoprávních debat, poněvadž spojená opposice chtěla vzíti tentokrát bána za slovo a žádati jen za vyřízení četných nalehavých hospodářských otázek. Ale za debaty o man- želství následníkově v uherské sněmovně uká- zalo se, že uherská vláda dbá již tak málo práv království chorvatského, že nemíní jeho sněmu předložiti ani přísahu následníkovu, po- kládajíc věc za odbytou inartikulaci do zákonů uherských: Vzhledem k tomu rozhodly se spo- jené opposiční strany, že samy vyvolají státo právní debatu a budou nalehati, aby věc sňatku následníkova byla zapsána také v zákonech chor- vatských. K tomuto kroku přiměl opposici výrok předsedy chorvatského sněmu Vasy Gjurgjeviče, že pro Chorvatsko je nyní směrodatným jen vyrovnání s Uhrami z r. 1868 a nikoli pragma- tická sankce. Členové opposice chtějí na sněmu ukázati, že rod habsburský panuje v královslví chorvatském nikoli následkem vyrovnání z roku 1868, nýbrž následkem chorvatského státního práva. Dle toho možno i letos očekávati bouřlivé snéhování v Záhřebě. Z Pešti, 12. listopadu. (Z li stů Košu tových.) Redakcí Frant. Košuta vyšel právé osmý díl spisů Ludv. Košuta, obsahující joho dopisy z let 1867—1874. Dopisy týkajleí se hlavně rakousko-uherského vyrovnání z r. 1867, proti němuž se starý Košut vzpíral vší mocí. V jednom dopise z r. 1870 dotýká se též po- měru Maďarů k ostatním národům rakouským a z listu toho je patrno, o kolik byl Košut spravevdlivější a liberálnější, než nynější »libe- rální« vláda uherská. Mluvě po válce prusko- francouzské o sjednocení Němců v říši, vyslo- vuje se o něm nad míru sympaticky. Jinak však mluví o Němcích rakouských, v nichž vidí nepřátely Maďarů. Proto souhlasí také úplně se snahami českého národa po obnovení samostatnosti království českého, jehož histo- rická práva má za tak odůvodněná, jako uher- ská. Košut byl však spravedliv také k nema- darským národnostem uherským. Chtěl každé obci a každé stolici ponechati právo, abysi sama stanovila úřadní jazyk, v němž by si do- pisovala se všemi úřady, nevyjímaje ani mini- sterstev, jež by byly povinny na listiny takové odpovídati jazykem, zvoleným obcí neb stolicí nanejvýš že by připojily. maďarský překlad. Za původní mél by se pokládati text, sepsaný v jazyku obce. Každému občanu uherského království mělo se dle názoru Košutova zaručiti právo, aby všude mohl jak ústně tak i písemně užisati avého jszyka Školství mělo býti všude národní atd. Lechterý z těchto názorů Košuto- vých nachází se sice také v národnostním zá- koně z r. 1868, ale zákon ten zůstal bohužel jen na papíře. Ze Lvova, 12. listopadu. (Doho d mezi stranou staroruskou a ná rodně demokratickou.) Po delším otá- lení ruská strana národné demokratická při- stoupila na návrh strany staroruské, aby ob tyto ruské národní strany postupovaly svorně při volbách do říšské rady. Každá stran zvolila tři důvěrníky, kteří měli dne 9. t. m. prvou společnou schůzi, v níž jednáno o vo- lební akci a zejmena o kandidátech pro příšt volby. Výsledek porad bude svým časem ve řejně prohlášen. Ze Lvova, 10. listopadu. (Nový kato- lický areibiskup lvovský) dr. Josef Bilčevský je toho času roktorem university lvovské. Jest mu teprve 40 let, neboť se na- rodil 26. dubna 1860 ve Vilanovicích v Haliči studoval gymnasium ve Vadovicích, theologická studia ukončil r. 1884 na université krakovské kdež r. 1886 povýšen za doktora theologie Pak se odebral na gregoriánskou universitu v Římě, kde ztrávil dvě leta a jeden semestr na katolickém instituté v Paříži. Roku 1890 stal se katechetou při krakovském gymnasiu sv. Anny a téhož roku se habilitoval jako sou
#16 alto_textblock #16
kromý docent všeobecné dogmatiky spisem »Ar chaeologie křesťanská v církevních dějinách dogmatech.« Roku 1891 stal se mimořádným a r. 1893 řádným professorem dogmátiky př universitě Ivovské. Z jeho učených prací, týka jících se hlavně křesťanské archacologie, možno uvěsti ješté spisy: »Manius Aeilius Glabrio« »Genese a historie apošt. vyznání víry«, »Bohu zasvěcené děvy v prvních dobách křesťanství a p. v. Polské listy vítají jmenování. dra. Bi čevského lvovským arcibiskupem s úplnou spo kojenosti. Ze Zadru, 11. listopadu. (Volebn kompromis chorvatských stran.) Dne 3. t. m. uzavřen v Zadru kompromis mezi národní stranou chorvatskou, zastoupenou poslanci Vrankovičem, drem. lvčevičem, drem. Klaičem, prof. Korlaetem a Nisetsem, a stranou práva, zastoupenou poslanci Trumbičem, Bia- kinem a Tomaseem. Straně práva ponechávají se tři venkovské volební okresy (dubrovnický siňský a zaderský); ostatní okresy ponechává národní strana pro sebe, ač nedojde-li také na kompromis se Srby, jimž by tato strana pone- chala dva mandáty. Obě smlouvající se strany zavázaly se voliti kandidáty kompromisní; pouze v okresích, jež budou po případě vyhrazeny Srbům, dovoluje se straně práva staviti též své kandidáty. Kompromis má platnost pro nastá- vající volby do říšské rady. Po volbách pozbude platnosti.
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy zahraničné.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 14. listopadu.
#19 alto_textblock #19
Basko a Balkán. »Poccig« ukazuje na mezinárodní charakter projektované rakousko-uherské dráhy Sarajevo- Mitrovica. Dosud sice žádná velmoc neozvala se proti projektu, ale může se to ještě stát, neboe Balkánský poloostrov a udalosti, tam se ode- hrávající, nejsou méně zajímavy, než Čína Rusko by se dopustilo ohromné chyby, kdyby mlčky dopustilo, aby Rakousko- Uhersko nabylo takového strategického i obchodního vlivu n Balkáně, že by vliv ruský byl úplně vytlačen. Ruská diplomacie musl býti na stráži, hlavně v Cařihraděr »Asijský východ má pro Rusko velkou důležitost — v budoucnosti, ale Balkánský poloostrov, nasáklý ruskou krví, je pro nás dů- ležit nejen v budoucnosti, nýbrž i v přitomnosti. Můžeme a musime pracovati v Pekině, ale ješte více, pokud je čas, dlužno nám pracovatř v Caři hradě.«
#20 alto_textblock #20
o Ze Skoplje plšou: Od té doby, co sem při- šel nový valija (guverner), je stále hůře. Je zde veřejné tajemství, že valija má svázané ruce zdejším rak.-uherským konsulem Paarem. Možno říci, že celý arnautský národ oddal se loupež- nictví. Pronásledovaného srbského obyvatelstva nikdo se neujímá, ani srbský konsul ne. Ar nauté zavraždili B. Simonoviče a Petka Perko viče z Peči. V kumanovském kraji ukradli dceru Trajka Miljkoviče z Begance. Odvedli ji do Ku- manova a násilím poturčili. Turecké úřadyo tom věděly a nezabránily. Sedláci poslali do Skoplje deputaci, aby přednesla jejich žaloby valijovi, ruskému a srbskému konsulovi, ale de- putanti vrátili se s nepořízenou a litovali, že marně utratili peníze. Arnautský rozbojník Becin přitrhl ke vsi Kaluděrce a uioupil tři srbské hochy, pasáčky. Dva si podržel a třetího poslal do vsi, aby mu sedláci poslali výkupného 20 tur. liber, tolik a tolik masa, chleba, vína a opánků a nepřinesou-li, že oba chlapce zařizne Sedláci neměli nie jiného na vybranou. I se brali, co rozbojník poručil, a jemu nesli. Ale přišli o něco později a oba hoši byli již zabiti. Odtud rozbojník chodil po vsech a ukládal vý- kupné celým vsem i jednotlivcům. Komu schá- zelo několik grošů, uřízl mu obě uši. V jedné vsi chytil dva sedláky, jednomu usekl ucho
#21 alto_textblock #21
Řádění Arnautů.
#22 alto_textblock #22
dal druhému, aby s ním šel do vsi a sebral 30 tur. lib výkupného, sice že zabije toho, kterého si podržel za rukojmí. Je svrchovaný čas, aby Bulhaři dali Srbům zadostučinění za zločiny »Makedonského komi- tétu«, aby se oba slovanští národové smířili pracovali společně, sice bude zle s oběma. Jak se turecké úřady mezi ně vkládají, ukáže ná- sledující případ. Létos v letě Bulhaří přepadlí Srby v Bašině Selu u Velesu. Srbové se ubránili. Ale za to, že se bránili, t. j. že užili zbrani, bylí nyní o tureckých úřadů zjímáni a do okovů vrženi. Z Bulharů zatčen pouze jeden.
#23 alto_textblock #23
Divoši na Ealkáně. »3acraha« oznamuje: Bulhaří svou revo- lučnou prací podráždili Turky a Arnauty, že v pravém slova smyslu zdivěli. Vražda za vraždou se přihází. V Debru, Kičevu, Petovua Prilipu odehrávají se každý den krvavé výjevy. Ozbrojené arnaulské čety šíří strach a hrůzu po krajích bitoljském, ochridském, kičevském a pri- lipském. Obyvatelé nesmějí ze svých domů, tak že ani na polích nepracují. Loupežné čety dran- cují a berou, co jim do rukou padne. Ve Ve- lesu, Kavadarci a na jiných místech Turci utvořili tajné spolky po příkladě Bulharův a účelem jejich je vyhladiti křesťany. Vypravuje se, že tyto spolky tvoři se na pokyn s hůry a že před- sedy jejich jsou obyčejně kajmakamové a kadijové. Vidno z toho, že Bulhaři svým Makedon- ským komitétem nabrousili meč ne na hlavy Srbů, Turků, Arnautů, Řeků a Kucovlachů, jak zamýšleli, nýbrž i na hlavy své.
#24 alto_textblock #24
K zahájení říšského sněmu německého. Dnes zahájen byl říšský sněm německý trůnní řečí. Listy opposiční praeludují za- hájení tomu ostrými útoky na vládu, poněvadž chce si dáti výdaje na činskou výpravu již uči- něné povoliti pouhým dodatečným úvérem a ni- koli prostřédkem zvláštní indemnitní předlohy. Zvláště orgány »středu« prudce se vyslovují o nešetření práva ústavního, nicméně soudí se, že tato prudkost útokův »středu« má jen za úkol vynutiti na vládě další církevně-politické ústupky, načež by střed, jak již ostatně se stalo, klidně pro požadavky vládý hlasoval. Soudí se proto, že na konec náklad na čínskou výpravu povolen bude jako dodatečhý úvér velikou vět- sinou hlasův proti hlasům socialistův, svobodo- myslné strany lidové, Polákův a Elsasanův. Ostatné přes to není nezajímavo, že v přičině žádoucnosti přadlohy indemnítní souhlasí se stra- nami opposičními také konservativní »Posta. Listy svobodomyslné připomínají zvláště, kdyby sněm nyní netrval na ústavním právu svém, ž by způsobil nebezpečný případ praecedenční, na kterýž by se každá vláda odvolávat mohla, chtěla-li by zahájiti výpravy vojenské bez souhlasu sněmu. »Freisinnige Ztg.« dodává k tomu: »Ve vládě jeví se náchylnost k osobnímu regimu, prot němnž nelze ani s důrazem dostatečným vystupovati.«
#25 alto_textblock #25
Seusační odhalení. Admirál Crowninshield, přednosta kanceláře v námořnickém ministerstvu Spojených státův, učinil ve své zprávě, ministru zaslané, sensační sdělení, že Spojené státy čitaji sotva čtvrtinu toho počtu námo- níkův, jehož by zapotřebí bylo k zápasu některou evropskou námořní mocí prvního řádu. Počet námořníkův stačil sotva k válce se Špa- nělskem, od té doby pak ještě jich ubylo. Nepo- voli-li kongres rozmnožení námořníkův, zůstane prý Unie malomocnou. Počet sběhů v Unii činil v minulém roce 2452 mužův. Připravuje se předloha o rozmnožení i voj- ska pozemního. Řadové vojsko má býti roz-
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
V Praze, 14. listopadu. 6—. (Kronika.) Ta naše otázka slo- vanská vrtá již přece jen mozky. Hlavy se kladou do dlaní, názory se vynořují, křižují Nic nevadí, převládá-li zatím pessimism. Všimněte si na příklad hlasu: — Jen žádné illuse! Jedno je správně; v praktickém životě potřeba rozhoduje. A po- třebu znalosti druhého slovanského jazyka nikdo u nás dnes necíti. A i kdyby zásada už byla přijata, jaké toprv obtíže! Prostředkovacím ja- zykém Slovanů mohl by býti jen jeden.A kolik je naděje, že ten bude přijat? Nabídněte ruštinu — Polákům. Uhlídáte, jak pochodíte se svým ideálem jednoty . . .. Autor námitky má pravdu. Je zcela pravdě podobno, že by se nám bratři Poláci asi rychle poroučeli z porady, kdybychom jim zejtra odpo- ledne na příklad nabídli ruštinu za jazyk doroz- umívací. Ale, kde stojí psáno, že by se praktické řešení otázky mělo popadnouti za ten konec Přijetí dorozumivacího jazyka bylo by skutečnou korunou snah. Jím byla by otázka slovanské kulturní jednoty opravdu již rozřešena. Ale. kdopak by chtěl hned sáhati po vrcholu idey a stavěti budovu od střechy? Nedoporučuje se tu methoda více postupná, praktičtější? Což nemá idea své přednější mety, své bližší cíle, jichž třeba dříve dosáhnouti? Nemajíli u Po- láků pro ideu slovanskou dost porozumění je-li v té věci i se Srby a Chorvaty těžká řeč kdo praví, že prvním naším krokem mělo by býti, abychom na dokonalé Slovany předělávali zrávna především Poláky, Chorvaty a Srby? Což není úkolu mnohem bližšího? Neměli by- chom pro ideu příšti kulturni jednoty ziskávati a na dobré i dokonalé Slovany předělávati pře-
#28 alto_textblock #28
devším — samy sebe? Či není křiklavě zřejmo, jak jsme v těch věcech sami ještě opozděni? Jak přese všecku svoji sentimen- tálnost a theoretické nadšení jsme slovanské myšlence, slovanské práci, slovanskému světu a jazykům slovanským téměř úplně cizí? Jakým právem chceme, aby se pro naši ideu slo- vanskosti rozehřívali druzí, dokud příkladnými vzornými, dokonalými Slovany — nejsme sami? A bližší cíle, nežli dorozumívací jazyi všech Slovanů? Jsou-li jaké? Jakž by nebyly! Na příklad hned otázk dorozumivacího jazyka mezi námi Čechy a — Poláky! Chcete znáti podstatu česko-polské otázky! Náhoda vás jednoho dne přivála na kra- kovské nádraží. V restauraci šlo vám dost těžko dohodnouti se se sklepníkem. Čechu se na po- prvě zdá, že Poláci tak nesrozumitelně »šuš- ňají«. Neplejte se, jak zase naopak zní napoprvé čeština Polákovi. Zkrátka, předsudek překáž zprvu na obou stranách. Ale, nežli jste pobyl ve městě do večera, nějak ku podivu se vám vyrovnalo v hlavě. Ledaco se vám vyjasňuje v pouličních nápisech i v rozmluvé lidí, co na- poprvé zdálo se tak »zmatené«. V divadle v prvním aktu jen s nouzí jste se věšeli hercům na ústa — schválně volili jste místo pobliž je- viště — ve druhém aktu už s potěšením roze- znávali jste slova a smysl. A ve třetím jednání? Jaký podívný dojem! Chtěli byste už přísahat, že ty lidičky mluví vlastně — po českul Od té chvíle začali jste se na polštinu jinak dívat. Vrátili jste se domů, ne sice ještě jako hlasatelé česko-polské jednoty, ale už se zlomeným předsudkem. Nevyhýbáte se už žádné přiležitosti. Kde se naskytne, nastavujete horlivě sluch polskému zvuku, všímáte si polského písma.
#29 alto_textblock #29
Saháte po polských novinách, vyhledáváte polskou společnost, kde se udá. Už se vyznáte ku podivu dobře ve všem, co spadá do vašeho oboru a můžete se dohodnouti. Šlo to ku po divu lehce! Přimo hravě! Jednoho dne vám konečně napadlo: — A což! Zkusme to o stupinek výše s literaturoul A objednali jste něco. Něco moderního Sienkiewieze na přiklad! Je tak v modě! Ro zevřete svazek.*) Nápis nevypadá zrovna zná mostně: »Ta Trzecia.« Ale to je věc nezvyklé sestavy písmenek. Položte český pravopis a ejhle. co nevysvitne: »Ta třetí!« Jak jednoduché S kuráží tedy do prvního odstavcel »Pracownia, w której mieszkališmy i malo- wali ze Šwiateckim, byla niezaplacona, raz dla- tego, že we dwóch mielišmy coš okolo pieciu rubli, a powtóre, ze czuliámy zupelnie szezery wstret do placenia komornego . . « Jak vidět, novella z uměleckého, z malír- ského života. Čtete pomalu a bedlivě slovo z slovem, větu za větou. Božinku, vždyť jeto všecko vskutku české, zvuky, hlásky, slova, vazba, všecko ! Hle »Pracovna (dílna), ve které ji s m meškali (bydleli) i malovali se Svja- teckým, nebyla zaplacena, ráz (předně) podletoho (proto), že ve dvo (dohromady) měli jsme cos okolo pět rublů a zadruhé, že jsme cítil úplně čirý (sčerý, čistý, upřimný) s tret (spor, odpor) ku placení pokojného...« Na mou věru, slovo za slovem ! Led v pravopise a výslovnosti drobounké odehylky. A jako první odstavec, mine hladce druhý, třeti, mine stránka za stránkou, kapitola za kapitolou *) Pisma Henryka Sienkiewica. Tom XIX. Wa szawa
#30 alto_textblock #30
Celá novella ! Devadesát pět stránek! Rozuměl jste všemu. Uvědomujete si podivný fenomén nikdy jste se tomu jazyku neučili a přece — umíte polsky! Čím to je? Co se to s vám stalo? Najednou vám vychází světlo! Čeština polština, to vlastně — jeden jazyk. Nic je ne- dělí, leda nepatrninká námaha. Pouhá sténa z papíru. Třeba podniknouti tu malounkou ná- mahu, protrhnouti ten papír a — nový svět se vám otevřel. Čechové a Poláci jsou vlastně jeden národ. Proč tedy nepodniknou tu nepatrnou ná mahu? Proč neprotrhuou stěnu z papíru, která je od sebo děls? Taková je porobná moe cizí kulturní idey Umrtvila v tělese národním všechen smysl pro vlastní prospěch. Místo, aby toužili po jednotě oba rozvedené kmeny uvykly si, nevěděti o sobě spíše se odpuzovati. Cizí kultura vztýčila roz dělovací stěnu. Pohodlí zvyku bránilo, abys stěna neprotrhla. Otázka vychování! Organisace školství A pomoc by byla tak snadná! Trochu poučení mládeži ve školách českých a polských, trochu praktického návodu oběma a nežli nové poko- lení doroste, bude mezi českou a polskou. intel- ligencí vyřizena otázka — dorozumivacího jazyka a Idea kulturní jednoty Slovanstva není fan tomem! Má své zřetelné cíle, bližší i vzdálenější má své určité cesty, které k nim vedou . .. A víc ! Idea je skutečně na postupu. Chcete důkazy? Svědectví neklamná? Dokumenty doby? Všimněte si nové knihy našeho soudruha pana Josefa Holečka.) Znáte z novějších ra- kouských dějin pojem tak zvaných »bachovských *) Bosna a Hercegovina za oku s ace. Napsal J 0 se f Holeče k. V Praze, 1901
#31 alto_textblock #31
— husarů«? Byli to zřízenci vládní, namnoze Če- chové rodem, slepé nástroje panujícího systému v zemích mimočeských, hlavně v Haliči av Uhrách, pověstní svou činností germanisační svými bezohlednostmi k neněmeckému obyva- telstvu. Jejich zásluhou jmeno české na dlouhou dobu v oněch zemích octlo se v klatbé a opo-
#32 alto_textblock #32
vržení. To bylo před půl stoletím. Od té doby mnoho se změnilo! Idea slo- vanské pospolitosti, »ač mladá a neujasněná dosud«, i ve své fázi prozatím citové vykonala uz jisté dilo výchovné. Zřetelné stopy zbyly po její působnosti. Kniha podává toho doklady. V dnešní Bosně a Hercegovině zase působí Čechové v po- slání civilisačním. Jsou zase úřadníky a zřízenci cizího systému vládního. Ale jaký rozdil mezi dnes a mezi tenkrát, před půl stoletím — Češi (úřadníci a vojáci v okupovaných zemích) nejen v soukromém obcování, nýbrž i ve službě ostře se liší od ostatních národností ra- kouských, slovanských nevyjímaje . . . Mezi nimi a okupovanými nastalo prý jako sbratření, t. je ne nějaké formálné zpečeténí bratrstva, ale tésné sblížení duševní. A to při dvou národech místně tak od sebe vzdálených, v různých sférách kultury vychovaných, vírou od sebe oddělených, znamená pravý div- — Češi su od sviju Švaba najbolji (Češi jsou ze všech Švábů nejlepší) řekl autoru prostý domorodec. A faktem tím, poctivě uznaným, sňata s Čechů klatba, kterou na ně uvalili po- věstní čeští byrokraté z doby metternichovské bachovské. Patřiť fakt zajisté mezi nejskvělejší kulturní úspěchy českého národa v naší dobe. A klíč ke zjevu tak nápadnému? Průnik idey slovanské do cítění všech vrstev českého lidu. Idea je na postupu a cíle budou stále bližsí a určitější ..