#1
alto_textblock
#1
Ročník XXVI.
#2
alto_textblock
#2
V Chrudimi, dne 5. ledna 1901
#3
alto_textblock
#3
Číslo 14.
#4
alto_textblock
#4
Hospodářsk
#5
alto_textblock
#5
list.
#6
alto_textblock
#6
Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a sanosprávě.
#7
alto_textblock
#7
Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno
a vymahatelno v administraci v Chrudini — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí
#8
alto_textblock
#8
Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. škol, v Roudnici, poslanec říšský a zemský.
Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol českých. — K. Adámek, přísedící výboru zemského
v Hlinsku. — G. Burghauser, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Dokoupil,
professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — MDr. J. Dvořák, říš. a zem. poslanec v Opočně. — F. Hessler, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. —
V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze, — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. —
L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Čes. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okresního zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rolnické školy
v Rakovníku. — J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, velkostatkář v Hor. Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. —
J. Staroštík, říš. poslanec v Hunčovicích u Litovie na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor
střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. —
Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp. skoly v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.
#9
alto_textblock
#9
Obsah: Za uplynulým rokem! — Odstranění
prémií cukerních. — Nový přenosný pařák firmy
Jos. a Karel Knap v Kolíně n. L. — Pokus s pě-
stováním osvědčených odrůd zemáků. — Cena a
krmná hodnota jadrných krmiv. (J. Stříteský.) —
Spotřeba lihovin. — Zápas sociální demokracie
o rolnictvo v Nizozemsku. (K. Adámek.) — Nová
třířádková plečka na řepy firmy Černovský a spol.
v Českém Brodě. — Které hnojivo má hospodář
voliti. (B. Weyr.) — Odchov odstavených hříbat.
(J. Janák.) — Drobné zprávy. — Zvědy a odpo-
vědi. — Záležitosti spolkové. — Literatura. —
Tržní zprávy. — Uprázněná hosp. místa. — Inserty.
#10
alto_textblock
#10
Za uplynulým rokem!
istrným perem nakreslen byl v čísle
minulém význam rozhraní obou
století a podán zejména obraz po-
kroku člověčenstva v ukončeném
XIX. věku. Nám zbývá toliko,
abychom se vrátili ještě zpět k ukonče-
nému r. 1900, jak zachoval se k nám ze
stanoviska zemědělského.
A tu předem uvádíme, že zajisté nebude
r. 1900 zlatými písmenami v análech na-
šeho zemědělství zaznamenán!
Co se týče sklizně plodin, byla sklizeř
stébelnin pouze prostřední; sklizeň okop-
nin daleko pod průměrem a sklizeň pícnin
velice bídná. A vzdor nedostatečné sklizni
nestouply ceny obilí — naopak následkem
cizozemské konkurence spíše klesly, a co
se týče ceny okopnin, zejména cukrovky,
zůstala tatáž nízká cena jako v letech pře-
dešlých, ač byla jakost okopniny té vyni-
kající, a rolnictvo apeluje na cukrovary, zdaž
nějaký krejcar rolníku na výbornou jakost
milostivě přidají. — Sklizeň pícnin byla
tak bídnou, že hrozí v některých krajích
vypuknutí nouze o píci. A tu trochu pro-
řídlých rostlin pícních, jež na poli zůstala,
hrozí zhubiti nepřítel hraboš. Lze tedy
shrnouti celkový výsledek sklizně jako
„daleko pod průměrem“.
Za to však se všechny potřeby rolníka
nepoměrně zdražily. Jak známo, cena uhlí
v netušené míře stoupla, nedostatek děl-
nictva zůstal stejně palčivým — a co se
týče veřejných dávek: těch několik krejcarů,
oč slevena daň pozemková, bylo několikráte
vyváženo novou osobní daní z příjmů, jež
se bezohledně předpisuje
Velice hubeným byl rok 1900 zejména
v oboru zákonodárství. Zde není téměř
#11
alto_textblock
#11
ani jediný světlý bod — naopak celá řada
bodů temných. Zákonodárné sbory práci
zastavily — recte zákonodárný sbor zemský
pracovati se nenechal — a péče o rozkvět
zemědělství vložena výhradně jen do rukou
exekutivy, která ovšem velmi málo ku jeho
zvelebení učinila. Naopak lze spíše celou
řadu stesků uvésti. — Tak n. př. rozdělení
kontingentu líhového nedopadlo ve prospěch
lihovarů hospodářských; a tyto byly ku pro-
spěchu lihovarů průmyslových poškozeny. —
Cukerní premie, která jedině vývoz cukru
našeho do ciziny umožňuje, má býti od-
straněna, k čemuž vláda souhlas dává.
Ani co se týče žádaných slev tarifů dopra-
vních nebylo zástupcům zemědělství vyho-
věno. — A tak mohli bychom vytknouti ce-
lou řadu výkonů, na základě kterých možno
nám vyřknouti: že naše zemědělství neuči-
nilo v roce tom krok v před, nýbrž zpět.
Byl dle toho rok 1900 jedním z nej-
horších, a což divu, že zadlužení majetku
značně stouplo, a že mnoho živností exe-
kučně prodáno bylo. Tak na př. pro-
dáno bylo r. 1900: 3069 usedlostí v od-
hadní ceně 48,083.153 K; oproti roku
předešlému zvýšil se počet prodaných used-
lostí o 653, a sice prodávány byly nejvíce
exekuce malé.
Snad jediným světlým bodem jest, že
vláda obírá se myšlénkou zrušiti termínové
obchody obilní na bursách; svolala k cíli tomu
velikou anketu, která 6 týdnů trvala; pro-
zatím bude výsledek ankety „studován“.
Za to průmysi jest hýčkán. tak že prů-
myslníci útočiti počínají na vládu, aby
uznala, že stát náš není již více státem
zemědělským, nýbrž státem průmyslovým
a aby následkem toho celé zákonodárství
naše neslo se výhradně jen k ochraně prů-
myslu. Uznala proto ústřední hosp. spo-
lečnost pro král. České za povinnost se
oproti této výzvě průmyslnictva ohraditi
a vládě na paměť uvésti, že jest dosud ve
státu našem zemědělství činitelem nejvý-
znamnějším a že jemu v první řadě ochrana
náleží. Kéž by veškeré naše hosp. korpo-
race ku pamětnímu spisu ústřední hosp.
společnosti c. k. vládě podanému přistou-
pily — tak jako by měly veškeré naše
zemědělské kruhy pozvednouti hlasu svého
na zachování cukerních prémiíl
#12
alto_textblock
#12
Upozornění vlády, že stát náš jest dosud
státem eminentně zemědělským, jest proto
velenutným, poněvadž budoucí rok rozhodne
o bytí našeho zemědělství. Vždyť v roce
tom činěny budou přípravy k novým ob-
chodním smlouvám, jež říše naše se státy
sousedními, zejména s Německem a Švý-
carskem, uzavře, a dle toho, bude-li při
vyjednávání tom stát náš považován za
zemědělský neb za průmyslový, bude buď ze-
mědělství neb průmysl budoucně hráti prim!
Ač tedy bilance našeho zemědělství
jest negativní, tož na druhé straně země-
dělci samotní svépomocí hledí nahraditi to,
co nerozhodnost exekutivy zanedbala. Ano
vyřknouti musíme, že v r. 1900 učinilo
naše zemědělství co do „svépomocné akce“
obrovský krok ku předu. Rolnictvo uznalo.
jakou nepřekonatelnou falonci by tvořilo,
kdyby bylo organisováno, a založilo základy
k organisaci té. Na základě svépomoci
zapustila mohutné kořeny družstva hospo-
dářská, tak že stala se mohutným činite-
lem; ano za 10 předcházejících roků nevy-
konáno v směru tom tolik, jako za jediný
rok 1900! — V uvážení, že hlavní plodina
našeho zemědělství „obilí“ jest nejvíce
znehodnocováno celou řadou mezisprostřed-
kovatelů, vznikla myšlénka zřizování obil-
ních skladišt. Avšak kéž bychom v otázce
té raději méně mluvili, ale více a to
rozvážně jednali!
A konečně jak zachoval se rok 190
k našemu národu? Ač r. 1900 nevyplnil
přání národa našeho — naopak v roce
tom byla práva národa osekávána, nicméně
pravíme s hrdostí: národ náš i v r. 1900
pokročil vydatně ku předu. A pak-li ne-
přátelé těší se z toho, že je národ rozštěpený:
marná to útěcha: neb třeba že bojujeme
v rozdělených tlupách: práva národa a ja-
zyka, toť paladium, jež všechny strany spojí.
Stojíme na prahu XX. věku. Rolnictvo
naše učinilo v druhé polovici XIX. věku
pokrok ohromný a podobně i celý národ
náš, a pakli i v XX. věku bude rolnictvo
dosavádní cestou pokračovati, jsme jisti,
že věk XX. vyplní tužby a přání jeho,
jakož i že vyplní tužby národa. Neb ve
věku XX. nepůjde se zajisté přes přání
osvíceného a práv svých znalého národa
šestimilionového k dennímu pořádku!