#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX
#3
alto_textblock
#3
V Praze, ve čtvrtek 18. března 1909.
#5
alto_textblock
#5
Číslo 77.
#6
alto_textblock
#6
Haranniavečerní lieky
redplácí set
v Prtt v administra nír
pat nteta . . . . 6 K —h
s droji donáškou
na měrsje
na čtvrt leta . . . . 7 K 2k
vo (HIálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 90h
Poštou:
na měsla. . . . . . 3 K 0
na čtert leta . . . . 9 h. 60 h
sdeajl zásílkou
na měsie. . . . . . 3 K 80h
na čivrt lota . . . . 11 K doe
#9
alto_textblock
#9
Prni
#11
alto_textblock
#11
danl
#12
alto_textblock
#12
red l
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . as sh
veř cni . . . . . . . za 4h
V* nilálkách na venkově
ranní tslo . . . . . . .
vočerní . . . . . . . . 5h
lnserátv
platí se hotově napřed
Přednl ceni a inso
admoistracn v Marianské ul., b.
Tam nacházejí se těš
tiskárna a sxpedic
„Národních I.lstů“
Rukopisy se nevracejl.
#14
alto_textblock
#14
e se
#15
alto_textblock
#15
Krise na Balkáně.
#16
alto_textblock
#16
Ruská odpověď na rakousko-uhersk
sdělem, že byl protokol o rakousko-turecké sbo
dě v př čině bosenské annexe již podepsán, ovlá-
dá situaci a je hlavním předmětem rozprav
evropského tisku, pokud se týče balkánské krise.
V německém tisku, rakouském
i zahraničním, dochá zi ruská nóta
posouzení co možnánepříznivého.
Tu i tam vyznačuje se, jak přikře ruské stano-
visko nynější v otázce evropské konference odpo
ruje a se příčí známému slanovisku Rakousko-
Uherska. Argumenlace pak je všude stejná, to-
tiž: vánočním programem pro svolšní evropské
konference bylo Rakousko Uherskem stanoveno,
že musí před svoláním konference
předcházeti úplná shoda, úplné do-
rozumění se velmocí o všech spor-
ných otázkách, aby konference tyto shody
pak už jenom na vědomi vzala, potvrdila a dle
nich mezinárodní smlouvu z r. 1878 formálně
změnila. S Tureckem se Rakousko-
Uhersko o připojení Bosny již do-
hodlo a zbývá tedy, aby všechny ostat-
ní velmoci annexi bosenskou vý
slovně a přímým sdělením ve Vídni
také uznaly.
Kdyby to se slalo, svolilo by Rakonsko-
Uhersko ke svolání evropské konference, a le
i pak musila by z konferenčního
programu vyloučena býti otázka
srbská. Také se Srbskem musiln
by dřive docílena býti shoda
tato shoda musila by velmocemi bez výhrady
vzata býti na vědomí. Pak a jenom pak obe-
sialo by Rakousko-Uhersko konferenci. Ale ru-
ská nóta problašujíc, že otázka o připojení
Bosny a Hereegoviny k Rskousko-
Uhersku musí býti projednána na
konferenei velmoci, zvrací celé rakou-
ské zásadní stanovisko v této věci, dáva
Srbsku za pravdu a podporuje
jeho dosavadní politiku tako-
vou měrou, že mizí všechna naděje
na nějaký obrat a ústup srbské po-
litiky oproti Rakousko-Uhersku
Tak argumentuje všechen německý tisk rakou
ský, co do věci stejně a jenom ve formé poně
kud odlišně.
Časopisy v německé říši soudí co
do věci též tak. Ruská nóta jest dle
jejich tvrzení zrovna tak překvapují-
eim, jako nebezpečným zostřením
situace. Rusko dopřává prý svým
nynějším prohlášením Srbsku
rozsáhlé podpory a povzbuzuje
co nejvydatněji jeho Rakousku
neprátelskou politiku. Již sama rych-
lost, s kterou Rusko na rakouské sdělení odpo-
vědělo, vzbuzuje prý podezření. Rusko za
ujimů prý co nejostřejší stano-
visko oproti Rakousku-Uhersku
zrovna ve chvíli, kdy všichni přátelé
míru by měli působiti k tomu, aby Srbsko se
svým mocným sousedem se dorozumělo. Ale ml-
sto zakročení na prospěch míru prohlašuje prj
ředitel zahraniční politiky ruské, že stanovisko
srbské vlády ve příčině evropské konferenee
úplně vdlli a maří tím z valné části, ne-li do
cela, naděje na zachování míru.
Jinak dlužno zaznamenati k označení ny-
nějšího stavu věcí, že dle zpráv z Bukurešti do-
šlých také Rumunsko již se chystá,
aby svým způsobem do očekáva-
ných dějů zasáhlo: vláda bukurešťská na-
řídila totiž všechna potřebná opatření, a by
část rumunské armády na váleč-
nou míru uvedena byla, ovšem prý je-
nom na uhájení rumunské neutrality,
ale ve skutečnosti proti Rusku. Rumunsko je
prý totiž odhodláno zabrániti v přípa dě
války ruskému vojsku průcho
svým územím a postaviti se mu přímo na
odpor, kdyby si průchod chtělo vynutit.
#17
alto_textblock
#17
Opatrné offleiosní odmítnutí rus-
ského stanoviska.
Z Vídně, 18 března. (K. k.) »Fremdenblatt-
píše: Rakousko Uhersko není zásndne
proti konferenci, protože jest též jeho
úmyslem a přáním, aby článek XXV. berlinské
smlouvy byl právně změněn mezi nár o dn
#18
alto_textblock
#18
ůmluvou. Pokud jest na nás, dali jsme k ta-
kovému projednávání bosenské záležitosti signa-
tárními mocnostmi berlínské smlouvy podnět
sdělením dohodového protokolu
jednotlivým vládám a projevili jsme
tímto způsobem zrovna tak zřetelně vážnost svých
úmyslů, jako brali jsme zřetel k tomu, co vy-
plývalo jako politický přikaz z příslušnosti moe-
cností o ustanoveních berlínské smlouvy. Naším
názerem jest, že pro každý jednotli vý
bod konferenčního programu má
býti stanovena formule, o níž mu
sily by se všechny mocnosti v před
běžném jednání dohodnouti, lakže její
hiadké schválení na konferenci samě by bylo
zajištěno a byly by naprosto vyloučeny jak ne-
bezpečí rozporu v nározech, tak další komplika-
ce, jež by mohly snad z toho vzniknouti. Pro
onen bod programu, jenž byl po
sunut nyni ruskou odpovědní no-
tou do popředí diskuse, totiž pro
bosenskou záležitost, jest nynl
protože všechny mocnosti jsou ochotny proje-
viti souhlas s naší dohodou s Tureckem, for-
mule již dána a může býti bez námahy dl
prvního odstavce dohodového protokolu bezvadně
stylisována. To jest dle našeho názoru prostá
a těžkopádného diplomatického aparátu sotva po-
třebná záležitost, proto vzniká otázka, nebylo-li
by praktičtejším, aby tato formule byla
pojata do platného mezinárodní ho
páva raději jiným způsobem, totiž
sdělením mezinárodního souhlasu
vídeňskému kabinetu, místo aby byla schvá-
lena na konferenci. Při odpovědi na tuto otázku lze
sotva opomenouti úvahu, že konference by
se z formálních důvodů pravděpodob-
ně brzy nesešla. Na základě téže úvaby
doporučuje se rovněž zřetel na svrchu zminěnou
myšlěnku omezení konference na méně
bodů, než bylo původně v programu obsaženo
a to tím splše, protože myšlénka ta vychází
vstřic též smýšlení směrodatných anglických kru-
hů, které nejsou patrně též nakioněny rozsáhlé
konferenci.
Mezinárodní schválení nedavných změn na
poloostrově balkánském jest tak důležitým po-
žadavkem míru evropského, že musí býti vše-
obecným zájmem dbáti více věci samé než ze-
vní formy a pokud možno co nejdříve vy
týčiti mezník, jenž má označov at
klonec nynějších neklidných po-
Chystaná rakonská néla pro Srbako.
Z Vídně, 18. března. Peštskému »Naplos
telegrafují z Vídně rozmluvu s čelnou osobou
zahraničního úřadu, patrně s bar. A ehren-
thalem samým, která se vyslovila takto
Pošleme srbské vládě odpově
ještě tento týden. Zeptáme se bělehrad
ské vlády, zdali chce zachovati sousedské styky
s Rakouskem čili nic. Bezpodstatná jest zpráva,
že chceme Srbsku přesný termín k odpovědi
jeho stanoviti, tolikéž není pravda, že naše náta
bude míti povahu ultimata. Na dotaz, zdal
donfá ministr, že velmoci zase zakročí v Běle-
hradě na prospěch míru, odvětil: Nepovažuj
za věe vyloučenou, že velmoci, které nám přejí
podniknou ještě akci, všecko závisí však
na tom, k čemu se odhodlá Rusko
Jak má dle rady z Cařihradu Rakonsko na
ruskou notu odpověděti.
Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) »Osma
niseher Lloyd« píše ve článku nadepsaném »N
ostří nože« o situaci a praví: Zodpověd
nost mají politikové, kteří utvrzovali dosud
Srbsko v jeho tvrdošíjnosti. Izvolskéh
návrh konřerence nazývá »Osm -
nischer Lloyd« vyzývavostí, na
nlž odpoví Vídeň tím, že pro Ra-
kousko-Uhersko bosenská otázka
již neexistuje, jak Rakousko-Uhersko
Německo již několikráte prohlásily.
#19
alto_textblock
#19
měrů.
#20
alto_textblock
#20
Naděje, ale podmíněná a slabá.
Z Kolina n. R., 17. března. (K. k.) »Köln
Zig-« sděluje z Berlína: Z projevu srbského
ministerského předsedy, v němž tlumočil naději,
že vojenská opatření na obou stranách mohla
by býti přerušena a že Srbsko by to uvítalo
s upřímným uspokojením, lze, jak se zde
soudí, souditi snad poprvé na
ůmysl obratu. Ruské opětné rozklady
Bělehradě mohly by býti podniknuty s ulm
#21
alto_textblock
#21
větším důrazem, protože ruská diplomacie roz-
hodně se ohražuje proti tomu, jakoby byla měla
podíl na stylisaci poslední srbské nóty. Na-
děje na včasný obrat Srbska jes
ovšem dle zdejšího názoru peu-
hou nadějí, jejíž splnění závis
na vážnosti, s jakou mocnostiv
Bělehradě zakročí.
Soukromý návrh na rozřešení rakonsko-srhskélo
sporu.
Z Palíže, 18. března. (K. k.) „Tenpa“ soudí: Pa
kousko-uhersko-srbský konflikt dal by se snad takte
rozřešili:
1. Rusko prohlásí; že po jeho názoru srbsků
odpovědní nota ze dne 10. t. m. znamen
zřeknuti se všech teritoriálních a poli-
tických nároků se strany Srbska.
2. Velmoci připojily by se k tomute
sdělení a v souhlasu s Ruskem by konstatovaly
že Srbsko za těchto poměrů nečiní žád-
né námitky proti rakouskouhersko
turecké dohodě.
3. Všechny velmoci oznámily By tento vý
sledek rakousk o-uherské a srbské v lá dě
které by zároveň vzaly jej na vědomí.
Přípravy na boj v sandžaku.
Z Berlína, 18. března. »Tagblattu« telegra-
fují z Cařihradu: Všechno jest připraveno
v sandžaku novopazarském, aby turecké
území hájeno bylo zbraněmi, Al-
bánské vojsko, čítajíc! 50—60.000
mužů, jest dobře vyzbrojeno a po-
hotově. Směšlení Albánců jest proti Srbsku
daleko nepřátelštější než bývalo proti Rakousku.
Vůdcové dvou srbských tlup byl
v sandžaku již zatčeni a nalezeno
u nich několik kilogramů dynamitu.
Čemná Hora nemá žádných zámyslů na san-
džak.
Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) Černo-
horský diplomatický jednatel ujistil včera jmé-
nem své vlády velkého vezira, že Černá
Hora nemá naprosto žádných vá-
lečných zámyslů ve příčině san
džaku novopazarského. Turecký vy
slanec v Cetyni telegrafoval, že podobného uji
štění dostalo se mu od knížete Nikely.
Mobilisaca černohorské armády.
Ze Sofije, 18. brezna. Ze zdejších rozho-
dujících míst došla zpráva z Cetyně, že čer-
nohorská armáda se mobilisuje a
soustřeďuje na hranicích rakonskych-
Z Faříže, 18 března. Listy oznamují
z Celyně, že bylo opět půl divise černo-
horské mobilisováno a že jí ve-
leti budou členové knížecího rodu
Srbský korunní prine hlásá už velmi brzký
počátek války.
Z Bělehradu, 18. března. (»Mittagsztg.«.
Včera odpoledne odebral se korunní prin
Jiří do výboru pro národní obranu a sdělil
že se podařilo krále Petra, který do-
sud smýšlel pro mír, obrátiti. Zprávy.
že ruský vyslanec prohlásil, aby Srbsko jenom
úzkostlivě se nebálo války, že Rusko je sice
nebude moci zjevně podporovati, že však srbský
lid a srbskou armádu ujistil, že každý ruský
voják a důstojník, jakmile vysloví
přáni, jíti jako dobrovolník do Srb-
ska, dostane k účelu tomu dovolenou,
také v tom případě, kdyby dobro
volníků bylo 100.000 mužů. Korunní
prine odebral se pak provázen svým poboční-
kem na cvičiště v Panici, kde dobro-
volníci konali cvičení. Nalezl tam tři prapory
dobrovolníků. Jeden záležel z posluchačů vyso-
kých škol. Korunní prine povolal k sobě velitele
a sdělil mu, že nikoliv několik dní, nýbrž snad
už jen několik hodin potrvá, nežli
nastane válka, tak že jest žádoueno, aby
se odebrali již nyní do kasáren, kdož chtej
býti zapsáni jako dobrovolníci.
Výjev ze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 18. března. (»N. Fr. Pr.«)
Ve skupštině došlo včera při rozpravě o roz-
počtu ministra vojenství ku prudké srážee
mezi ministrem vojenství Živko-
vičem a socialistou Kazlerovičem
který mluvil proti zvýšení výdajů vojenskýeh
a běsnění válečnému. Národní poslanec Ra-
fajlovič, bývalý setník, vyčítal Kazlerovičovi.
že nemá citu pro vlast. K azlerovi č odvěti
#22
alto_textblock
#22
osobní urážkou. Potom Rafajlovič da
mu facku. Oba se nyní servali a
schůze byla přerušena, až podařilo se oba soky
odděliti.
#23
alto_textblock
#23
Vláda srbská prý podlehá vůli lidn.
Z Bělebradu, 18. března. Ministerská rada.
které předsedal král Petr, zabývala se dalším
postupem srbské vlády vůči do-
tazu Rakouska. Myslí se, že by po-
volnost měla vzápětí povstán
lidu, ježto dobré smýšleuí upevnilo se hlavně
ruskou nótou. Skoro se podobá, ja
koby vláda byla již pozbyla otě ži.
Válečný materiál pro Srbsko.
Z Bělehradu, 18. března. První zá-
silka válečného materiálu, jež byla
očekávaná, sem došla ze So lun a. Ostatní
dojdou během týdne.
#24
alto_textblock
#24
Svolávání vojenskou službou povinných Srbů
Z Mnichova, 18. března. (K. k.) Jak ozna-
mují „Münehener Neueste Nachrichten“, obdr-
želi všichní zde žijící srbští státní ob-
čané, pokud jsou povinni konat
vojenskou povinnost, předvolán
ke cvičení a odjeli.
Srbský lid ozbrojen pumami.
Z Frankfartu n. M, 18. března. »Frankí
Ztgu« telegrafují ze Soluna: Srbské oby-
vatelstvo na hranicích sandžaku jest
opatřeno ručními pumami.
#25
alto_textblock
#25
Průvoz srbského válečného materiálu
Tureckem.
Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) »Sabahe
sděluje: Srbský vyslanec Nenadovič odevzdal
Portě nétu, v níž opakuje se ústní dementio
sandžaku novopazarském a žádá se za po
volení průvozu střeliva, jež je st
jednak na cestě, jednak již v So-
Maďarské hlasy o situaci.
Z Pošti, 18. března. (K. k.) »Pester Lloyd«
pojednává o konferenčních návrzích a dovozuje
Ruská a anglická nóta zůstávají za italskou, po-
něvadž podnět Tittonův ke konfe-
renci jest přesně vyjádřen a je-
dině zaručuje úplný úspěch. Ital
ský návrh jest cestou ke konfe-
renci,
»As Ujszag« píše: Nedá se popřiti, že
mír nalezá u moenosti mocné přimluvčí a že
ani národové ani vlády nemohou se nadehnouti
pro světovou válku k vůli Srbsku. Pohříehu
neovládají za nynějších poměrů mocnosti úplně
situaci. Srbsko podobá se šílenci, který přikládá
hořák k sudu s prachem a chce zahynouti, bu-
dou-li katastrofou postižení také ostatní. Ostatně
jest vypuknutí evropské války stále ještě po-
chybnějším, než možnost, že Srbsko bude trpee
litovati svého šíleného řádění. S velkým uspo-
kojením konstatujeme, že oba státy mocnářatv
shodují se v nazirání na zahraniční situsci
Proti tomu nezmohou nic srbské pletichy.
Z Pešti, 18. března. (K. k.) „Pesti Hirlap
píše: Nepodaří-li se válce zabrá-
niti, pak jest to porážka celé evropské díplo-
macie. Očekáváme od Evropy rázn
zakročení v Bělehradě. Neučiní-li tak
ale, pak žádáme právem, aby se nevměšo-
vala ani potom do našich záleži-
tostí, zničíme-lí svého nepřítele.
Rakousko musí prý se podrobit.
Z Bělebradu, 18. března. (K. k.) »Trgo-
vinski Glasnik« praví: Po dobodě Tureck
s Rakousko-Uherskem a Bulharskem a po srbské
odpovědi na rozklady Ruska a rakousko-uherskou
notu jest nyní úkolem velmocí pro-
nésti o nevyřízených ještě otá-
zkách úsudek, jemuž se Rakousko-
Uhersko musí podrobit.
Jaký záměr podkládají v Berlíně Rakousko-
Uhersku.
Berlínská »Tägliche Rundschau« obdržela
z Vídně telegrafickou situační zprávu, ve kteréž
se — mimo jiné — praví: »Rakousko- Uhersk
činí pilné přípravy také, aby mohlo
Rusko důrazně odraziti, kdyby se
toto do rakousko-uher ského konfliktu chtělo
vmísit. Teplá povětrnost trvá zde (ve Vidni)
i v Srbsku dále a všude nastalo silné tání
Ate proto přece nedá se před uply
nutím 14 dní výbuch války očekávat
Rakouskjo-uherská vláda rozhodla
#26
alto_textblock
#26
lunu.
#27
alto_textblock
#27
se, že bude na Balkáně co nejráz-
něji postupovat, aby tam váhua
autoritu Ruska pro vždy zlomila.
Habsburská monarchie chce slo-
vanským národům na Balkáně dáti
naučení, že je dosti silna, aby vy-
stupovala také jako přední a ve-
douci moc Slovanů a že Rusko již
není s to, své slovanské bratry
bráti v ochranu.«
#28
alto_textblock
#28
Teložpnické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Zákon o rekrutech a Slovanská jednota.
Z Vídně, 18. března. Dopolodne zasedal
vojenský výbor za přítomnosti chefa vlá-
dy bar. Bienertha a ministra zeměbrany šl.
Georgiho, uby projednal zákon o povolení
nováčků na rok 1909.
Současně však zasedaly Český klub a
klub českých agrárníků, aby se usne-
sly o cvém postupu v této záležitosti. Roz-
hodnutí nestalo se ani tam, ani zde
definitivně. V Českém klubu mělo pře-
vahu, jakkoliv velmi malou, stanovisko, a by
se hlasovalo pro rekruty. Protože
však účastenství ve schůzi té nebylo plné, stane
se definitivní votum klubu zejtra. V klubu
českých agrárníků pak vysloveno, že
tento byhlasovalprorekruty, kdyby
„Slovanská jednota“ se usnesla
ve smyslu posilivním. Na 2. hodinu
odpolední svolána jest parlamentní komise svazu
poslanců českých.
O 144. hodině bude společná pora da
českých a polských poslanců ve
věcech slezský ch.
Na 4. hodinu svolána jest parlamentní ko-
mise „Slovanské jednoty“. V této bude
učiněn návrh, aby všech 125 poslanců, soustře-
děných ve „Slovanské jednotě“ při hlasování
o rekrutech demonstrativně vyšlo. Jest
však velmi málo pravděpodobno, že
tento návrh projde, poněvadž oba jihoslovanské
kluby, stejně jako klub katelicko-národních po-
slanců, jsou odhodlány hlasovali pro
rekruty.
Druhá politická hostina u bar. Achrenthala
Z Vídně, 18. března. U ministra zahranič-
ních záležitosti bar. Aehrenthala konala se dnes
opět politická hostina, ke které pozváni jsou
též oba čeští členové kabinetu nynějšího dr.
Žáček a dr. Brát.
#29
alto_textblock
#29
Audienca.
Z Vidně, 18. března. (K. k.) Císař přijal presi
denta Lloydu dr. šl. Derschattu a předsodu po-
slanecké sněmovny dra. Pattaie ve všeobocných
audiencích.
Z Vídně, 18. března. Cisař přijal za dneš-
ních všeobecných audiencí presidenta vrchniho
zemského soudu Viktora bar. Wesselé ho,
posl. ryt. Finka a člena panské sněmovny
Rhombergra.
Z Vídně, 18. března. (K. k.) Dnes dopo-
ledne přijat byl president podlanecké sněmovny
dr. Pattai císařem ve slyšení. Císař přijal
jej blahosklonně a tlumočil při tom své nejvyšší
uspokojení nad dosavadním postupem praci po-
slanecké sněmovny.
#30
alto_textblock
#30
Jmenováni v rakousko-uherské armádě.
Z Vídně, 18. března. (K. k.) (Věstník
pro c. a k. vojsko.) Císař jmenoval generála
jízdy hrab. Auersperga kapitánem osobní
gardy trabantů. Císař jmenoval plukovníka
arcivévodu Petra Ferdinanda u pě-
šího pluku císařovny a královny Marie Terezie
čís. 32 velitelem tohoto pluku; dále polní
podmaršálky Bedřicha Johna šl.
Solvegena, velitele 43. zeměbranecké pěšl
divise, pevnostním velitelem v Přemyšlu; Jana
šl. Sehemu, pověřeného vedením 14. sboro-
vého velitelství, velitelem 14. sboru, Franti-
ška Schoedlera, velitele 16. pěší divise,
velitelem 11. sboru a velícím generálem ve
Lvově, Karla Fantu, velitele 34. pěší divise,
vojenským velitelem v Zadru, generál-ma-
jora Adolfa svob. pána Rheman
z Barensfeldu, velitele 9. horské brigády,
velitelem 34. pěší divise, plukovníka Vi-
léma Niekla, velitele pěšího pluku čís. 32,
velitelem 9. borské brigády, generál-majora
Karla Kuchynku, velitele 92. zeměbrane-
#31
alto_textblock
#31
Z kulturní ciziny.
#32
alto_textblock
#32
8. března zemřel v Petrohradě nej-
starší ruský umělec, pracující v mosaice, aka-
demik Alexander Nikitič Frolov-
Nar. r. 1830, uměleckého vzdělání nabyl
v carské umělecké Akademii a provedl spoustu
praci mosaikových pro velkolepou katedrálu sv.
Izáka v Petrohradě od r. 1856. Odtud nebylo
vážnějšího uměleckého díla v Rusku, aby na
něm nebral A. M. Frolov podstatné účasti. Za
mosaikové práce v moskevském proslulém chrámě
Krista Spasitele (v Kremlu) dostal čestný diplom
a velkou zlatou medaili. Byl jedním z nej-
větších mistrů svého oboru na světě.
V »Revue de Paris« uveřejňuje svoje
vzpomínky paní Juditha Gautierová,
první choť nedávno zesnulého básníka Catulla
Menděsa. Vzpomínky obsahují mnoho osob-
ních poznámek o představitelích uměleckého
světa pařížského. Také o Rich. Wagne-
rovi je tu mnoho nového, neboť autorka byla
s ním léla v kotrespondenci.
Févrierova opera na text Maeterlin-
ekův »Monna Vanna« po pařížské premiéře
dávána nyní také v Brussel u na scéně di-
#33
alto_textblock
#33
vadla »de la Monnale«. Premiéra za při-
tomnosti skladatele i dramatika a královské r-
diny měla skvělý průběh a dávána ve prospěch
obětí zemětřesení na Sicilii, kterémužto účelu vy-
nesla 26.000 franků.
Projekt nové opery v Berlín ě jes
již hotov. Bude státi na nejkrásnějším míst
uvnitř Berlína, v obore (Thiergarten), a novo-
stavba rozpočlena na 19 mil. marek. Z této
sumy pruský sněm povoli pravděpodobně osm
a půl milionu, ostatní náklad ponese město
Berlín samo.
Redakci pařížského žurnálu »La gran de
Revue« podařilo se získati rukopis neznámé
dosud povídky Edgara Allana Poe. Po-
vídka má název »Pohřeb« a vyjde v někte-
rém z nejbližších čísel.
Comédie francaise pařížská má
novinku »La furie« od Julesa Boisa
Sujet dramatu čerpáno z bájeslovné epochy.
z doby asi 2000 let před dobytím Troje, z prv-
ních úsvitů civilisace, dávno před civilisací re-
ekou a egyptskou.
V těchto dnech literární kruhy ruské sla-
vily 25. výročí spisovatelské činnosti Alek s ěje
Aleksějeviče Tichonova (pseud. A
Lugo v oj).
#34
alto_textblock
#34
Dráhu literární zahájil přoklady z Vi k tora
Huga (Oh, n' insultez jamais une femme,
qui tombe). Jeho povídka »Pollice verso
dobyla mu ponejprv známosti a rozšíření i za
hranicemi, největší úspěch literární znamenal
pro něho román »Grani žizni« (Hranice
života), který později zpracoval i ve drama.z
dramat Lugového nejlepší jsou »O zim«a
»Bezumnaja« (Šílená). Několik let rodigoval
i populární týdenník »Nivu«. Posledně (r. 1906)
ve sborníku »Maják« otiskl první část svoj
veršované politické tragedie »Maksimili a
— imperator meksikanski j«, která
byla v Rakousku z podivných ohledů zakázána
#35
alto_textblock
#35
Různé zprávy.
Nová vládkyně v Bílém domě.
Dávno před tím, než Roosevellovi slavili vjez
do Bílého domu ve Washingtoně, dlela tam návštěvou
v domácnosti presidenta Spojených států šestnáctiletá
dívka, kterou život v Bílém domě tak nadchnul, že
když se vrátila domů a vyprávěla svým družkám
co krásného zažila, prohlásila: „Vdám-li se, vezmus
jen presidenta Spojených států ..
Uplynula léta, z hezké dívky stala se mladá paní
jež zapomněla na svůj slib, když se seznámila s mla-
dým právníkem, jenž nebyl bohat a neměl zvláště
#36
alto_textblock
#36
skvělé vyhlídky, když ji pojal za choť. Mladý práv.
ník jmenoval se William Howard Talt a choť jeho
nyní skutečně vešla do Bílého domu jako společen-
ská vládkyně třiceti milionů amerických žen.
Povinnosti její jsou dosti obtížné, ale všichni
kdož ji znají, ujišťují, že sotva která dáma se na toto
místo lépe hodí, než paní Taftová. Zná svět, časté
cesty a střidání pobytu rozšířily jeji obzor, mluví
třemi cizími jazyky jako svou mateřštinou a byla jiz
jednou daleko na východě první dámou v zemi, totiž
na Filipinách, kdež její manžel byl generálním zu-
vernérem a kdež měla poprvé přiležitost ukázati, c
žena jako družka svého manžela může vykonati
V celé dlouhé kariéře Taftově byla jeho rádkyní a po
mocnicí a snad by byl Taft vůbec nepodnikl rozči-
lující boj o presidentstvi, kdyby ho byla choť jeho
nepovzbuzovala.
Mrs. Taftová nebyla nikdy pro polovičatost nebo
malé cíle, vše, čeho se chopí, snaží se dokončitia
nabádá svým příkladem jině. Její syn Robert a dcera
Helena jsou neobyčejně nadáni a ve škole zname-
nitě prospívali, ale mrs. Taftová žádá na nich vždy-
cky nejen výkony dobré, ale nejlepší. Celá její bytos
pudí ji k neustálé práci. Tělesná cvičení a námah
jsou jí potřebou. Je znamenitou jezdkyní a na Filipi-
nách uvykla jezditi na koni několik hodin denně
Přes tc však, že nejraději spoléhá sama na sebea
jest výtečnou hospodyní, je přece opakem toho,
čemž Evropa obyčejně vidí typ moderní, trochu příli
enetgické Američanky. Vyznačuje se oním roztomi
lým, jistým a vyrovnaným klidem, jenž jest výsled
kem stálé sebevýchovy.
Postavou jest mrs. Taftová nadprostřední, jej
#37
alto_textblock
#37
jasné, zelenavěžlulé oči prozrazují mysl, jež bystře
a jasně chápe a získala si také velký vliv na vše-
chny, kdož s ní přicházejí do styku. Její schopnost
všemu se přizpůsobiti, umožní jí vpraviti se brzy
také do nových povinností. V Bílém domě bude se
asi pořádali řada plesů, ale to bude záležeti na tom,
zdali se dcera presidentova, miss Helen Taftova, roz-
hodne vstoupiti hned do společenského života, ne-
boť rodiče chtějí ponechati volnému rozhodnutí mla-
dé dámy, opustí-li kolej a vystoupí ve společnosti
Miss Helen Taftova je teprve osmnáctiletá, ale
přes tolo mládí mluví z celé její bytosli samostatná
rozhodnost. Stejně jako matka je dosti vysoké po-
stavy, z modrých očí září jí živá inteligence a zlato-
hnědý vlas dodává celému jejímu zjevu okouzlujícího
půvabu. Je také, jako malka, výbornou jezdkynia
k vlastnostem, jež zdědila po rodhčích, náleží i sebe-
výchova, pilnost a radosí z práce. Viděla již také
velký kus světa, je hrda na své studium, ale neza-
nedbává při tom svých domácích povinností. Učila
se stejně jako malka vařiti, dovede si sama ušíti
šaty a poznala záhy praktické stránky živola. Mluví
plynně francouzsky, naučila se v Manile také špa-
nělsky a řeči domorodců a přes své mládí měla úča-
stenství na výchově svého mladšího bratra Charile.
#38
alto_textblock
#38
= Zemětřesení. Z Reggia di Calabria,
17. března. (K. k.) Z Pellara došly zprávy, že mi-
nulé noci byl tam pocítěn ve 2 hodiny prudký otřes
země, jemuž předcházelo podzemní dunění. »Brigan-
tina« plující ve vzdálenosti asi 300 m. od pabřeží,
byla vržena na pevninu. Mužstvo bylo zachráněno