#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Délník."*
#3
alto_textblock
#3
Číslo 18
#4
alto_textblock
#4
Politický přehled.
— Dne 16. října sešla se opětně v řeckém
paláci ve Vídni říšská rada. Korber připravil
poslancům překvapení zevní úpravou sněmovny,
uvnitř však je při starém. Starý despotický duch
prochvívá všemi kouty a chlad jeho ničí již
v zárodku každou demokratičtější myšlenku.
Na stůl předsedy sněmovny podáno hned v prvé
schůzi mnoho pilných návrhů, mezi nimi též
návrh našich soudruhu — na zakročení proti
podvodům, jež pášou křesťanští sociálové před
těmito volbami do dolno-rakouského zemského
sněmu.
— Ministerský předseda Korber dal publi-
kovati zásady jazykového vyrovnání Čechů
s Němci. Němčina byla by dle nich v Čechách
ve všech úřadech řečí obligatorní a čeština jen
v málo okresích byla by řečí rovnocennou. V českých
kruzích jeví se proto velký odpor a dojde
asi následkem těchto »zásad« k parlamentární
obstrukci.
— Místo pense — konejšeni. V prvé schůzi
říšské rady ujal se slova ministerský předseda,
aby rozházel hodně slibů. Každou stranu chtěl
ujistiti kusem »své lásky« a proto slov nešetřil.
Vždyť nepřekážel mu v tom ani pan ministr
financí. Jinak by snad bylo, kdyby vyžadovaly
Korbrovi řeči zvláštních nákladu. A tak mohl
pan premier říci, že i na sociálně-politické úkoly
pamatovati bude v sesích těchto jeho vláda.
Ovšem, bude-li prý to též starobní a invalidní
pdjišťování, kterého se lid nad vše dovolává,
nelze mu říci, pánové je pořád ještě studují.
Tím míní pan Korber nás upokojit. Studium
zákona za účelem pense má nám dostačit. Pohříchu
však máme trpké zkušenosti, že v Rakousku
vše co dlouho studují je prašpatné a ve
vzdělaném světě neobstojí. Vizme jen pátou
kurii. Vystřídalo se to roku a ministru než
studováním svým ji splodili a přece je to —
nedochůdče. Bojíme se, že i zákon o starobním,
invalidním, vdovském a sirotčím pojištění bude
větším parchantem Čím více lidí a čím déle
budou na něm pracovat. Nechť jen upraví vše
co je špatné na pojišťování tomto v Německu
a doplní je zaopatřením vdov a sirotků a budeme
prozatím spokojení. Co shledáme nedostatečným,
dá se upravit ještě později a nemusí
to vše ani tak dlouho trvat jako to nešťastné
studium v rakouských ministerských kancelářích.
— Poslancům říšské rady předložen jest
rozpočet na rok 1903 a stanoví vydání úhrnem
— 1.726,225.436 korun. Pro nejvyšší dvůr žádá
se 11,300.000 K (roku 1902 9,300.000). Pro
říšskou radu 2,802.000 K, (r. 1902 2,688.569).
Ministerská rada a správní soud 3,214.358 K)
(r. 1902 3,089.629). Příspěvek na společná vydání
270,758.600 K (r. 1902 263,479.377). Ministerstvo
vnitra 70,309.061 K (r. 1902 68,033.678).
Ministerstvo zemské obrany 62,165 906 K (roku
1902 60,823.851). Ministerstvo kultu a vyučování
81,326.526 K (r. 1902 79,008,269). Ministerstvo
financí 280,777.759 K (r. 1902 275,499.513).
Ministerstvo obchodu 134,310.860 K (r. 1902
130,413.080). Ministerstvo železnic 243.388.810 K
(roku 1902. 242,592.720 K). Ministerstvo orby
46,362.547 K (r. 1902 50,048.921). Ministerstvo
spravedlnosti 72,326.691 (r. 1902 71,337.631).
Nejvyšší soud 474.760 K (r. 1902 460.800).
Rozpočet výslužného 66,538.402 K (roku 1902
60,2 7 6.080). Subvence a dotace 19,052.110 K
(r. 1902 16,618.110). Státní dluh 359,207.624
(r. 1902 353,913.528). Správa státního dluhu
1,677.002 (r. 1902 1,304.045). Celkem tedy žádá
se 1.726,225.436 (r. 1902 povoleno 1.689,116.86).
Osnova státního rozpočtu na rok 1903 vyžaduje
tedy 37,108.573 K více na státní rozpočet na
r. 1902.
— Nový ministr spravedlnosti. Svobodný
pán baron Spens-Boden (je zvláštní že těší ty
veliké pány tak dlouhá jména) vzdal se
— pro churavost prý — úřadu ministra spravedlnosti
a byl na jeho místo ustanoven mini-
sterpresident dr. Korber. Pán tento má již tři
portefeuille; je předsedou ministerstva, ministrem
vnitřních záležitostí a nyní ještě ministrem spravedlnosti.
Příjmy jeho budou tedy značné, jen
jestli také práce jeho a jednání bude tomu odpovídat.
Obyčejně, kdo chce mnoho zastávat,
zanedbává vše anebo jen hudlaří. A že neprokázal
ani Korber, než byl ministrem spravedlnosti,
žádné velké věci v politice rakouské, ale
přesejpá, jak se říká, z jedné do druhé, ví se
#5
alto_textblock
#5
všeobecně. Či bude dělat s jedným ze tří ministerských
křesel obchody? Zdá se.
— Antisemité, mladočeši a národ, „dělnici".
Dne 17. října jednáno bylo v říšské radě o pilnosti
návrhu sociálně-demokratických poslanců
ohledně partyky antisemitů s voliči a nevoliči do
zemského sněmu v Dolních Rakousích. Vždy
bývají vydávány ve Vídni před každými volbami
tištěné seznamy voličů, aby ten, kdo je volič a
zanesen není, snadněji mohl reklamovat své právo
a aby se též vědělo, nejsou-li ve volebním seznamu
lidé, kteří voliči nejsou, nebo již zemřeli,
aneb ani nežili. Letos však vlivem antisemitů
tištěné volební seznamy vydány nebyly a místnosti,
kde možno do listin volebních nahlédnouti,
stále jsou zastoupeny antisemity, aby nikdo z jiných
stran k nim nemohl. Antisemité totiž nadělali
si tisíce umělých voličů a bojí se, aby doklady
o tom nedostaly se do rukou našich soudruhů.
Magistrát vídeňský je též v jejich rukou
a proto žádali sociálně-demokratičtí poslanci, aby
zakročila vláda a svým úřednictvem aby vše
řádně vyšetřila. A tu se sešli dohromady všichni
političtí švindléři: polské kolo, poslanci konser-
vativní, klerikálové, Mladočeši, antisemité a iná-
rodní »dělníci«; všichni spikli se proti pilnosti
tohoto'návrhu, a bojí se poctivých voleb. Mladočeši
vyslali dokonce i dr. Schwarze z Plzně na
řečnický turnaj a ten prohlásil, že prý by to bylo
míchání se do věcí autonomních a konečně prý
by znamenalo přijmutí návrhu tohoto projev důvěry
vládě, které ale Mladočeši nedůvěřují. A tak
ku veliké radosti antisemitů trpí se volební švindl,
dnes ve Vídni, jindy v Čechách atd. A jak chovali
se při tom národné-sociální poslanci? Choc
se chvástal na jedné schůzi v Čechách, že Stříbrnému
vyčinil vdopise, když zvěděl jeho partyky
s antisemity, bylo tudíž jeho a Fresla i Klofáče
dokázati, že žádný zájem na veci antisemitů nemají
a měli hlasovati pro pilnost Schuhmayerova
návrhu. Ale kde pak! Oni ani ve sněmovně nebyli
a Klofáč a Fresl — jak z dobrého pramene
jsme informováni — seděli v tu dobu ve vídeňském
radničním sklepě a pili zvláštní, pro městské
radní jen reservované vino. A to jest velmi
podezřelé. Patrně nejen Stříbrný, ale i oni s antisemity
pletkují tak dobře, jako všichni Mladočeši
a ne jen dr. Dyk. Proto také Dýka mezi
sebou trpí.
— Dostatečná satisfakce? Agrárnímu poslanci
Václavu Hrubému vytkl svého času posl.
Doležal v kuloárech říšské sněmovny, že uplacen
je cukerními karteláři, aby proti nim nemluvila
nepsal. V agrárních kruzích budilo to nedůvěru
vůči Hrubému a byl donucen hledati satisfakci
u soudu. Žaloval Doležala, než však soudní řízení
bylo ukončeno, vzrostla nedůvěra k němu
do té míry, že vzdáti se musel redaktorství
u »Obrany Zemědělců« i sekretářství ve straně
agrární. Dne 20. t. m. konalo se poslední přelí-
líčení a byli vyslechnuti svědci, které vedl ob-
žalovaný Doležal k veřejné výpovědi o okolnostech,
že Hrubý o cukrovarech své smýšlení
změnil; dříve proti nim ostře vystupoval, nyní
se k nim chová lhostejně. JUC. Fr. Myška z Nového
Bydžova vypověděl, že v r. 1898 slyšel
Hrubého na dvou schůzích, dne 6. ledna v Novém
Bydžově a 15. května v Ohnišťanech, mlu-
viti proti kartelu cukernímu ostře. Lad. Jozek
v Čes. Brodě pak praví, že letos na jaře psal
do »Obrany Zemědělců« článek proti cukrovar-
nickému kartelu, ale Hrubý jej neuveřejnil, ani
mu neodpověděl, má neb nemá-li další práce, jež
za účelem tím sliboval zaslat, psáti. Fr. Holub
v Zásmukách, Alois Kryf tamtéž a posl. Josef
Žďárský nevypovídali též ve prospěch Hrubého.
Konečně přišel na řadu řiditel české společnosti
pro průmysl cukerní, Fr. Goller a ten pravil, že
úplatek nedal Hrubému, aby nepsal anebo mluvil
proti kartelu, nýbrž dal prý mu 1000 zl., když
jednal s ním o sdružení rafinérském. Dr. Baxa,
který posl. Hrubého zastupoval, prohlásil na to,
že béře žalobu zpět, bylo prý dostatečně výslechem
zjištěno, že Hrubý nedostal 1000 zl. od
kartelu a tím dostalo prý se žalobci dostatečné
satisfakce... Doležal pak byl rozsudkem z obžaloby
osvobozen a Hrubý odsouzen k zaplacení
soudních útrat.
— Moravské volby do zemského sněmu ve
skupinách venkovských i městských jsou již
skončeny. Ve venkovských okresích uhájili klerikálové
všech šest svých mandátů, vzdor aféře
ve Svatováclavské, záložně a získali ještě jeden
nový. Než přece dokazují tyto volby, že kleri-
kalism na Moravě vyvrcholil v posledních le
#6
alto_textblock
#6
tech, ale dále již nemůže a půjde to s ním
z kopce. Jen trochu poctivosti kdyby bylo u moravské
inteligence k demokratismu a kultuře,
uviděli bychom při nejbližších volbách loučit se
černé ty pány se svým panstvím ve svých okresích
na Moravě. Ve skupinách městských zůstalo
takřka při starém, až na jeden mandát,
který ztratili Němci a získali jej strany české.
Vymaňuje se Moravěnka i v ohledu národnostním
z nadvlády německých kapitalistu.
— Ejhle, kompromis! Nouze naučila Dalibora
housti, ale mnohem větší věci provádí strach
o mandáty. Z Vídně se telefonuje a telegrafuje
na všechny strany, že nezbední uličníci, jakými
se ukázali národní »dělníci« vůči svým tátům
Mladočechům, odpustili »starým«, že poslední čas
jen sami se krmili a užívali a nesypali i do jejich
žlabů; »staří« odpouští též nevděčníkům;
již padli si do náručí a »smíru jejich« žehni
s brekotem i zelená internationála (agrárníci).
Uzavřeli kompromis, že v případě rozpuštění
říšské rady postaví společnou kandidátní listinu
s tímtéž počtem poslanců, jaký mají tyto strany
nyní a nebudou proti sobě ani zjevně ani skrytě
pracovat a agitovat. A proč by ne, když se tak
dobře k sobě hodějí! Jen to by neměli říkat, že
činí tak v zájmu vlasti a národa. Pravda je, že
činí tak jedině k zachránění svých mandátů.
V nebezpečí pak bez nich by neocitl se národ
nikdy, neboť nikdo nebezpečnějším mu není a
ani čest jeho více nehanobí, než právě toto poselstvo
v říšské radě.
— Baron Bánffy, bývalý předseda uherského
ministerstva, vyslovil se proti rakousko-uherskému
vyrovnání pomocí § 14. Pravil: »Dohoda o vyrovnání
nemůže po rozumu čl. XII. zákona z r.
1867 býti uzavřena jinak, než souhlasným usne-
cením rakouského a uherského parlamentu. Ať
jakkoliv se utváří poměry v Rakousku, uherská
vláda musí poslušna § 25. čl. XII. zákona z r.
1867 považovat za vyloučené, aby vyrovnání
bylo uzavřeno z rakouské strany pomocí nařízení
z nouze.« — Totéž myslí předchůdce Bán-
ffyho Alexandr Wekerle, jakož i nynější předseda
uherského ministerstva Koloman Szell. —
Korbrovi to milé není.
— Janču proti Dykovi popudil velmi projev
důvěry, který byl Dykovi na schůzi v Plánici
projeven a píše proto voličům plánickým, aby
svolali do Plzně veřejnou schůzi a pozvali k ní
dra Dýka. Janča dostaví se též a bude opa-
kovati vše tváří v tvář Dykovi co o něm napsal.
Pan Dyk asi tomu předejde pomocí
různých přátel.
— V polském klubu panuje rozhorčení proti
ministrpresidentu dru Korbrovi, že zlehčoval ve
své řeči při zahájení říšské rady papírové vyrovnání
jazykové a doporučoval Mladočechům
formu zákonnou. Je prý to pro polské poslance
urážka, oni také dosáhli jazykovou autonomii
cestou nařizovací a Kbrbrův výrok prý pro ně
znamená, že by mohla býti kdykoliv vzata zpět.
Jako by to nebylo pravdou.
== Z Paříže bylo dne 20. října oznámeno,
že vyslovil prý papež arcibiskupu z Bordeaux
své politování nad tím, že francouzští katolíci
nesledují jeho rady a mísí náboženství s politikou.
My soudíme, že politika jest francouzským
klerikálům povoláním hlavním a katolické náboženství
jen záštitou, jako u všech klerikálů v Rakousku.
= Socialistický poslanec Arnošt Roche podal
dne 20. října ve francouzské sněmovně návrh
na oddělení církve od státu, škrtnutí rozpočtu
pro církevní účely, vypovědění konkordátu
a zrušení vatikánského vyslanectví.
= Angličtí záložníci, vrátivše se po tříletém
boji v jižní Africe do Anglie zpět, nalézají se
v kruté bídě a bez zaměstnání. Ani povinný
žold, který je jim vládá dlužna, dostati nemohou.
Minulý týden konali Londýnem několik demon-
strativních průvodů a nosili štíty s nápisem, by
nenechalo občanstvo zemřít hladem ty, kdož za
vlast se sebezapřením bojovali a hrozně trpěli.
Zejména dne 19. října demonstrovalo jich v Hyde-
parku londýnském několik tisíc. Nesli s sebou
praporce s nápisem: »Ctěte udatné a pomozte
těm, kteří bojovali za obhájení říše.«
= Socialističtí poslanci italští podají v nej-
bližším zasedání parlamentu návrh, aby zrušena
byla papežská armáda a vojenské vydání
sníženo.