#1
alto_textblock
#1
Dne 11. dnora 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 46. Strana3.
#4
alto_textblock
#4
že počal si stěžovali ve včerejší schůsi konfersnění
na to, že německo-liberální časopisy jsou i přes dané
slovo dopodrobna zpravovány o všem, co děje se ve
schůzích kouferenčních. Spíše by zamlouvalo se nám,
kdyby se byli zasazovali o veřejnost oněch schůzí.
tak aby jako časopisy německé byly přesně o jejich
průběhu zpravovány také časopisy české.
Telegram dnes ráno uveřejněný nám již opově-
děl, že hlavním předmětem rozpravy včerejší schůze
byla oprava volebního řádu do sněmu
království českého. Že jest nynější řád ne-
spravedlivý nedá i nadále se udržoti, uznal kde
kdo. Jedná se v první řadě o to, aby mandáty byly
rozvrženy pokud mošná podle stejného počtu voličů,
což by mělo arciť za následek, že dosavadní jejich
počet musil by býti rozmnožen. Za žádoucí bylo také
uznáno, aby ve skupinách venkovských obcí zave-
deno bylo volení přímé, takže by nynější předpotopní
systém volitelů byl odstraněn. Pokud se týče volebního
řádu pro statky nesvěřenské, žádají Němci, aby sku-
pina nesvěřenského velkostatkářstva byla podle voleb-
ního řádu do říšské rady rozdělena na pět skupin,
takže by z dosavadního počtu poslanců za nesvěřen-
ský velkostatek připadlo na jejich prospěch 19 až 21
mandátů. Byl by to zajisté cenný ústupek pro Němce,
ale oni usilují také ještě nejen o zachování volebních
kurií, proti čemuž by z české strany nebylo snad žá-
dných námitek, nýbrž také o to, aby kuriím těm pří-
slušelo národnostní veto. Na tento druhý požadavek
nepřistoupili ani národní ani velkostatkářští konser-
vativní poslanci. Přimlouvali se sice za ponechání vo-
lebních kurií anebo pro utvoření národních kurií bez
objemného národnostního veta. Protože nebylo docí-
leno v té záležitosti sbody, odkázána byla zvláštnímu,
nám již známému desítičlennému výboru. Pokud se
týče zřízení všeobecné voličské třídy, bylo všeobecně
uznáno za nutné a potřebné. Bude pak tato třída
podle všeho zahrnovati v sobě všecky voliče, kteří
die zákona ze dne 14. června 1896 požívají volebního
práva v páté kurii. Jsou to, jak známo, všichni své-
právní občané, kteří dokončili 24. rok svého věku a
jsou zachovalí,
Svolání říšské rady. V nejbližších dnech
konána bude zvláštní ministerská rada, ve kteréž
bude rozhodnuto nejen o dnu, na kterýž byla by
říšská rada svolána, nýbrž také o jejím pracovním
programu.
Výbor biskupů rakouských sejde se opět
příští měsíc ve Vídni, aby odbýval na několik dnův
rozpočtěné konference, kterýmž bude předsedati kar-
dinál kníže-arcibiskup vídeňský dr. Gruscha.
Dr. Lueger u sv. Otee. »Osserv. Rom.«
oznamuje, že sv. Otec přijal včera ve slyšení vídeň-
ského purkmistra dra. Luegra a městského radu
Schuha. »N. Fr. Pr.« dodává k tomu, že dr. Lueger
vyjádřil se o tomto svém slyšení takto: »Samo sebou
se rozumí, že přetřásány též politické poměry v Ra-
kousku. Sv. Otec při tom osvědčil úžasnou znalost
lidí a věcí.« Dr. Lueger a jeho průvodce divili se
vzezření papežově. Člověk prý by myslil, že vidí
před sebou padesátníka. Oba byli by poseděli déle,
kdyby dr. Lueger sám nebyl povstal. Tento shledal
sv. Otce silnějším než minulý rok a podotkl, že ten,
kdo papeže po tři čtvrti hodiny z blízka pozoroval,
pokládati musí za zcela zbytečné všeliké rozpravy
#5
alto_textblock
#5
o volbě nového papeže. Také hlas Lva XIII. je
zcela jasný a tvrzení, že časem chraptí, vní jako
báchorka.
Dr. Lieber, vůdce katolického středu v ně-
meckém říšském sněmě, zápasí prý již se smrtí. Když
r. 1891 zemřel dr. Windhorst, neměl střed žádné
osobnosti tak vynikajícího a všeobecně uznávaného
významu, kteráž by jenom tak zhola mohla převzíti
vůdcovství strany. Jednak se ucházeli o tuto hodnost
slezětí magnáti hr. Ballestrem a svob. pán Huene,
jednak usiloval o to dr. Lieber-Montabauv, jenž až
dosud byl považován za ostrého — demokrata. Oba
směry zřejmě se utkaly r. 1893, když říšský něme-
cký sněm rokoval o vojenském zákoně kancléře ně-
mecké říše, hr. Capriviho. Pravé křídlo katolického
středu, vedené oběma výše jmenovanými slezskými
velmoži, chtělo zákon ten schváliti, levé křídlo, ve-
dené dr. Liebrem, bylo však rozhodně proti tomu,
odvolávajíc se na tradice Windthorstovy. Předloha
zákona padla, říšský sněm byl rozpuštěn a při no-
vých volbách hr. Ballestrem a svob. pán Huene již
více do něho se nevrátili. Od té doby považován byl
dr. Lieber za vlastního a jediného vůdce katolického
středu, a to tím více, an hr. Ballestrem, když roku
1898 poznovu zvolen byl do nynějšího říšského
sněmu, zvolen byl na návrh a přičiněním dra Liebra
jeho předsedou. A je věru tak výborným předsedou,
jakého měl říšský německý sněm jenom za časů
Simsonových a Forckenbeckových. Další zprávy pro
naprostý nedostatek místa až jindy.
Srbská skupština zabývala se v jedné ze
svých posledních schůzí také institucí rozličných vy-
slanectev. Předseda kabinetu Vladan Gjeorgjevič pro-
hlásil při té příležitosi, že vláda musila přijati
návrh finančního výboru skupštiny, aby zrušeno
bylo vyslanectví na Cetyni, protože čer-
nohorská vláda, ač toto vyslanectví trvalo již několik
roků, nezřídila přece jen vlastního svého vyslanectví
v Bělehradě. Návrh na zrušení vyslanectev v An-
glicku, v Italii a v Řecku zamítl předseda minister-
stva s odůvodněním, že tyto státy mají svá vysla-
nectva v Bělehradě a dodal, že důstojnost Srbska
ukládá mu za povinnost, aby ve svých mezináro d-
ních stycích chovalo se k jiným státům vždycky tak
správně, jako tyto se chovají k němu, v opáčném
případě však aby používalo příslušných prostředků.
Zasedání skupštiny bude skončeno dnes.
Černohorský vyslanec v Cařihradě učinil
včera u Porty příslušné kroky, týkající se vpádu al-
bánské tlupy, která zabila jednoho Černohorce a je-
dnoho četníka poranila.
Francouzská vláda jest ve své nenávisti
vůči všemu, co dýše katolickým duchem, nenapravi-
telna a její předseda Waldeck-Rousseau nemyslí snad
na nic jiného, než-li na soustavné pronásledování ka-
tolického duchovenstva. Kněžské semináře ve Ver-
saillesu a v Rouenu na př. stály až dosud pod sprá-
vou kongregace »Piepus«. Ale nyní právě nařídil
předseda ministerstva, že řiditelstvo těchto seminářů
má býti řádovým kněžím této kongregaco odňato,
protože není od státu uznána.
Obecní volby v Pařížt. V Babelu na Se-
kvaně budou v brzku již konány nové volby do
obecní rady. Všecky frakce nacionalistů doufají, ž
#6
alto_textblock
#6
při těchto volbách rozmnoží počst svých zástupoů,
kteří zasedají na městské radnici. Ale stěžují si
tento úkol jen vlastní svou nesvorností. Dělí se
totiž na republikány, monarchisty a Bonapartisty.
Aby všecky co nejtěsněji spojil a vyrovnal protivy
je rozlučující, k tomu pracuje Francois Cop pee,
čestný president spolku »Francouzská vlasť« již po
delší dobu. Ale republikáni maří tuto jeho snahua
prudce naň útočí ve svých časopisech. Coppée, chtěje
útoky jejich odraziti, uveřejnil otevřený list, ve
kterém ohřívá starou a ve Francii již ošumělou
písničku. Praví totiž, že jest dobrým republikánem
že nechce vyvrátiti republiku, nýbrž hodlá jen svrh.
nouti nynější vládu.
V italské sněmovně dostal se včera na pře-
třas poměr, jejž Italie udržuje s Anglií. Při poradě
o rozpočtu ministerstva zahraničního, konstatoval za-
hraniční ministr Viseonti Venosta, odpovídaje
na dotaz senátora Vitelleschi-Nobili, že styky Italie
s Anglií byly vždy co nejpřátelštější a měly ráz vzí-
jemné důvěry. Ministr dále vyslovil naději, že udá-
losti v jižní Africe nebudou míti v zápětí nijaké vše-
obecné zápletky. Italská vláda jest daleka toho, pě-
stovati politiku odříkání a bude vždy zájmů země pe-
čliva. Tato úloha bude jí ostatně usnadněna přátel-
skými poměry k ostatní mocnostem.
Španělská poslanecká sněmovna pro-
jednávala včera rozpočet železniční. Finanění ministr
Vilaverde položil k dodatku, týkající se přirážky
k potravní dani otázku důvěry. Při hlasování o do-
datku bylo odevzdáno 88 hlasů pro a 88 hlasů proti
dodatku. Oposice protestovala proti hlasování a prudce
dorážela na ministra financí. Vznikl následkem toho
strašný hluk a lomoz.
Anglickému parlamentu předložen byl včera
dodatečný rozpočet, ve kterém žádáno jest 13 mil.
liber šterl. k uhražení nákladu pro 120 mužů, o kte-
réž bylo ve finančním roce, končícím 31. březnem
t. r. více odvedeno a potom i k uhražení jiných vý-
dajů na příslušné účely vojenské. Potom prohlásil
první lord pokladu Balfour, že informace z bojiště
došlé ukazují, že generál Buller ze své posice, kterou
obsadil ve středu, příliš nepospíchá. Vláda nepoklá-
dala prý za správné naléhati na něj, aby podal po-
drobnější informace o svých nynějších operacích
a i kdyby takové informace došly, má vláda za
záhodno, aby nebyly dříve publikovány dokud nebu-
dou operace ty skončeny. Na další dotaz, zdali ge-
nerál Macdonald obdržel rozkaz vrátiti se, odpověděl
Balfour, že nemá o tom žádných zpráv. — Při hla-
sování zamítla dolní sněmovna veškeré dodatky, na-
vržené k adrese, přijala návrh Balfourův na konee
debaty 215 proti 64 hlasům s sch válila
adresu samu 229 proti 39 h lasům. Proti hla-
sovali Irčané.
V anglicko-egyptském vojště vzrůstá hro-
zivá nespokojenost den ode dne. Anglická vláda snaší
se sice to popírati, ale marně; hovorné zprávy, při-
cházející z Cařihradu, viní ji ze lži. Jmenovitě z Ka-
hýry oznamují, že mladší domorodí důstojníci šíří u
svých podřízených nenávist k Angličanům.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní-
#8
alto_textblock
#8
málo. Hospodyňky pak len na vochlích vochlovalya
na česácích pačesky česaly.
Takový býval průmysl na naších horách. Sedlák
z polí mnoho nestěžil při tehdejší veliké láci plodin,
musil si tudíž hleděti přádkového průmyslu. Pospěšná
děvečka po vší práci denně upřadla přadeno. Za
4 přadena — platilo se od přezáků dvacetníkem
(50 krejcarů). Tři stříbrné dvacetníky tvořily nynější
zlatku. V každé vsi bylo několik pazderen, v nichž
se sušil len. Větší sedlák měl pazdernu svou.
Stalo se nezřídka, že pazderna i se Inem shořela.
Když byl len dobře vysušen, nastalo skoro v celé
vsi tření lenu. Jako v kraji panímámy si zvou chudší
ženy ku draní peří, tak zase na horách scházely se
ženy navzájem ku tření lenu. Každá měla svou
trdlici. Trdlice byla součástí výbavy. I bylo to trdlo-
vání a pazdeřiny lítaly ve vzduchu, jako dnes saze
po Praze. Utřený len svinoval se do »ževniček«.
Hrst vytřeného lenu zkroutila se totiž a svinula jako
ve vrkoč, čemuž se říkalo ževnička. Ta pak — jak
již řečeno — dostala se do rukou čeledína na špalek
pod bukovou paličku.
Každá ves měla svého tkalce, jenž přízi určenou
na plátno sdělával. Od tkalce přišlo plátno na bělidlo
— pod Boží sluníčko. Sprostší prádlo bílilo se doma,
jemnější dávalo se na bělidlo do Jablonečku — nyní
městyse nad Jizerou.
V každé větší vsi byl též truhlář, jenž dělal
nejen rakve, ale i výbavu nevěstám s těmi roztomi-
lými ptáčky a karafiáty na truhlách a jarmarách.
Všecka výbava nevěst až na ty kartouny a na
pestré kosmanoské šátky bývala domácí. Proto se
tehdy žádný »pantatík« — jak na Rorách říkávali —
#9
alto_textblock
#9
výbavou několika nevěst nezakrvácel jako teď, když
selské slečinky musejí míti veškeru výbavu z Prahy.
Dnes ty svícny s loučemi z našich hor zmizely,
zmizely i přádky, trdlice, přeslice, kužele, česáky,
vochle a td., s nimiž setkáváme se již jen na výsta-
vách a ve městských museích.
Dnes moje matka stěžuje si: Kéž bych mohla
přísti, abych něco dělala, je mi v starobě náramně
dlouhý čas. Přádlem by mi ušel. Tehdy staří vý-
měnkáři na horách mnoho výměnku neměli a přece
i ta vetchá ruka stařenky vypřadla si za týden 3—4
štuky, tolik též dvacetníků, značný to tehdy peníz.
Hospodářství jim dalo zemáky, chleba atd. a při tom
každá babička ve své punčoše mívala časem plnou
hrst stříbrňáků.
Pamatují se na starou slepou Zuzanu, která si
vypřadla 3 štučky týdně a proto nebyla nikomu na
obtíž; živila se dobře sama. Dnes by musela chodit
žebrotou.
Dnes ten ubohý sedlák musí kupovati pravšecko:
uhlí, dříví, světlo, prádlo — ba již i chléb. — Obilí
zaváží na teh anebo do amerikána na výměnu za
mouku, při čemž ale svůj dobytek okrádá o otruby.
Za mého mládí sedlák na horách obilí si sám semlel
v těch klapačkách na potocích a jedl svůj chléb, jenž
jeho pažím dával sílu obra. Peníze na vydání si vy předl.
A býval na horách blahobyt. Kněžím s hor do
kraje se nechtívalo. Dnes je na našich horách nouze
a bída taková, že by tomu mnohý ani neuvěřil. —
Velkoprůmysl s našeho sedláka košili vlastní výroby
svlékl a přinutil ho, kupovati v továrně bezcenný hadr.
Snad jsem se těmito upomínkami čtenářům star-
ším zavděčl
#10
alto_textblock
#10
Osobní věstník duchovenský z arcídie-
cése pražské. J. kn. M. nejdůst. arcipastýřem
vyznamenáni byli dpp.: Lehečka František, farář
v Dřevčicích, byl jmenován kníž. arcib. notářem. Ka-
špárek Alois, děkan v Českém Brodě, a Královec
Jan, katecheta na Kladně, obdrželi Expositorium ca-
nonicale. Vp. Režný Antonín, kaplan v Čelakovicích,
obdržel synodalie. — Investováni byli dpp.: Frydrych
Josef, kaplan v Dolním Slivně, na faru v Bohuslavi
(Wussleben) Leubner František, exposita ve Schwader-
bachu, na faru v Schippinu. Sudek Ferdinand, admi-
nistrator, na faru v Arnoštovicích. Schneider Eduard,
farář v Metikalově, odešel do diecése litoměřické,
kdež byl investován na faru ve Vroutku (Rudig). —
Ustanoveni byli vpp.: Lásko František, kaplan v Tej-
nici, za kaplana u Nejsv. Trojice v Podskalí v Praze.
Leder Emil, kaplan v Štědré, za zatímního kaplana
v Kraslicích. Schuster Wolfgang za administratora
v Neukirchen. Špachta Josef, kaplan v Podskalí
v Praze, za kaplana u sv. Štěpána v Praze. Vachata
František, primissář v Sangerbergu, za kaplana ve
Štědré. Vláčil Leonard, administrator ve Vroutku,
diecése litoměřická, za administratora v Metikalově. —
Konkurs byl vypsán na faru v Metikalově (Meckl)
od 1. února (do 14. března) 1900.
Úmrtí. (Pův. tel. »Katol. L«.) V sobotu, dne
10. t. m. zemřel dp. Josef Zelenka, farář v Po-
čepicích a správce vikariatu selčanského, biskupský
notář a člen více zbožných i literárních spolků. —
Zesnulý se narodil dne 1. září 1845, byl tedy v ne-
vysokém věku 55 let; na kněze byl posvěcen 16.
července 1871. Pohřeb v Pánu zesnulého se koná
v úterý, 13. února o 10. hod. dop. R. i. p.