#1
alto_textblock
#1
16. března 1913. Číslo 74
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana7.
#4
alto_textblock
#4
Výroční zpráva Živnostenské
banky.
Živnostenská banka koná dnes letošní řád-
nou valnou hromadu, které předložena bude
výroční zpráva tohoto podstatného znění:
V hospodářském životě naší říše byl uply-
nulý rok jedním z nejzávažnějších. Podražení
na peněžním trhu, které se zračilo již s počát-
kem jeho a které v letních měsících jen pře-
chodně bylo oslabeno, projevilo se ještě více.
když na Balkáně sáhnuto bylo ke zbraním a
když Evropa octla se před řešením otázky bal-
kánské. Mimořádná opatření, jež přinesla
sebou vážnost doby, měla v zápětí značné pře-
suny na trzích s cennými papíry, za současného
stupňování se tísně na trzích peněžních. Na-
piatá situace politická zračila se i v obchodu
a průmyslu. Zmenšením možnosti vývozní
hlavně stlačením spotřeby domácí hromadily se
sklady, zatím co na druhé straně scházely
peníze zahraniční. Průmyslu bylo obmeziti ne-
jen investice, ale i výrobu, jak to plynulo ze
stížené konjunktury řady oborů výrobních. v
obvodech hospodářsky méně probuzenýcha
více dotčených známými opatřeními dochá-
zelo dokonce i k vybírání vkladů.
S potěšením a upřímnou radostí konsta-
tujeme, že tyto těžké poměry nepůsobily naší
bance nijakých obtíží, díky naší konserva-
tivní politice obchodní, kterou v zá-
jmu mobility banky jsme učinili svou vůdčí zá-
sadou po zkušenostech z první doby naší čin-
nosti. Abychom mobílitu banky ještě zvýšil
pro eventuelní případy nejkrajnější, přizpůso-
bili jsme své obchody daným poměrům, sna-
živše se dostáti v první řadě nárokům své
svých filiálek klientely domácí. Naše výtěžky
bilanční nedoznaly tím bohudík újmy. Zatíženi
naší bilance stalo se však zvýšeným břemenem
berním a pronikavým poklesem kursů hodno
rentových a ukládacích vůbec.
Usnesením loňské valné hromady byla
správní rada našeho ústavu zmocněna zvýšiti
akciový kapitál Živnostenské banky vedle po-
třeby o dalších 20 milionů korun na 100,000.000
korun. Sankce vládní dostalo se nám však a
v době, kdy trhy peněžní počínaly již se na-
pínati. Proto nemohlo zvýšení kapitálové zatím
býti provedeno. Jakmile poměry dovolí, hodlá-
me příkročiti ke zvýšení své akciové jistiny
neboť domácí poměry hospodářské se šíří a
dostáti úkolům v tomto zvětšeném měřítk
mohou pouze ústavy kapitálově náležitě vy-
zbrojené.
Síť svých f1114lek doplnili jsme zříze-
ním odbočky ústavu v Karlových Varech
sxpositury v Gradu, která hned na počátku své
činností dokázala účelnost kroku tohoto. Ve
Vídni pak rozšířili jsme svojí organisaci vystro-
jením 6 nových expositur.
Běžné bankovní obchody, úvěrové, směná-
renské a peněžní vůbec, jež jsou přirozeným
středem naší péče, byly přes obtíže doby velmi
uspokojivy, jak viděti z příslušných cifer zisko-
vých a i z celkového obratu, jenž stoupl více
než o 1 millardu korun.
I naše oddělení cukerní i železářské letos
opět platnou měrou přispěly k rozvoji našeho
ústavu.
I obchod s cennými papíry byl v celku po-
měrně dosti živý. Jest však pochopitelno, že
poměry hospodářské stěžovaly, ano znemož-
ňovaly emíssní činnost bankovní. Proto ome-
zili jsme poskytování hypotečních zápůjček
sloužících za základ našich 41/4%ních dluž-
ních úpisů na nejnížší míru. Koncem roku 1912
bylo v oběhu dluhopisů za 26,638.500 K proti
26,674.700 K r. 1911.
Lombardní ústav, pohybující se v ráme
potřeb naší banky i za uplynulý rok, dobře pro-
speroval.
Z další činnosti uvésti nutno zřízení a kci-
ové pojišťovny „Moldavie“, jež vy-
pravena byla tak, že nebylo bance třeba vá-
zati svých prostředků. Ústav založen přede
vším u vědomí dobrých vztahů našeho ústavu
k domácímu průmyslu, a naděje kladené do
výsledků jeho také plně se osvědčují. Dále
provedena naším ústavem fuse akciové spo-
lečnosti Matěje K. Buvy syn, akciové ku-
pecké továrny ve Vysokém Veselí a závodu
firmy Bergerovy v Horkách, s Kolínskou
továrnou na kávové náhražky, ku-
peckým podnikem akciovým. Transakci tuto
podařilo se nám hladce provésti, aniž by bylo
třeba účasti kapitálové se strany banky.
Z podniků dříve námi v život uvedených
zvýšila akciový kapitál Prostějovská akciová
továrna na stroje a motory F. J. Ková-
řík v Prostějově, ze 3 na 4 miliony korun.
Závod velice dobře prosperuje a akcie byly
umístěny u dosavadních inter esentů. I akciová
společnost továrny papírů a lepenky Bratř
Porákové v Lučovicích pracuje s vý-
borným prospěchem, a vzhledem k rozšířeni
podniků zvýšen byl akciový kapitál z 31/2 na
412 mil. korun s prospěchem velmi dobrým
Stejně úspěšně provedeno bylo i zvetšení akci-
ového kapitálu firmy Novák Jahn, akci-
ové strojírny v Praze-VII., která dociluje stále
stoupajících výtěžků. Česká společnos
pro průmysl cukerní, jíž příznivá ce-
nová konjunktura umožnila dividendu 8 1/490.
zvýšila kapitál z 5 na 6 mil. korun, provádějíc
současně starý svůj projekt: přenesení rafine-
rie cukerní z Domažlic do výhodně polože-
ného Mělníka.
I ostatní podniky, spadající do sféry na-
šeho vlivu, velmi příznivě se vyvíjely. Akciová
továrna na secí stroje Fr. Melichar v Brandýse
n. Lab. vyplácela 6proc. dividendu, Česká ob-
chodní společnost v Ústí n. L., která konč
velmi příznivou bilancí, vyplácí 81/4% dividen-
du (proti loňským 79%), Západočeské továrny
kaolinové a šamotové v Horní Bříze zvyšují
dividendu z 91/4 na 10%.
Železárny v Hrádku, které pod našt
záštitou byly založeny, dokončily svoji účelně
promyšlenou reorganisaci. Závod vyzbrojený
martinskou pecí jest svým zařízením na výši
doby. Vzhledem k tomu přístoupeno bylo k
změnění dosavadní společnosti s ručením ome-
zeným ve společnost akciovou se základním
kapitálem 3,000.000 K. Přípravná subskripoe
skončila příznivým výsledkem. Podnik slibuje
dobrou prosperitu.
#5
alto_textblock
#5
Filiálka vídeňská zúčastnila se na koncen-
tračních pracích sirkáren a na založení nové
společnosti „Helios“ a i v loňském roce opě
s dobrým výsledkem pracovala. Chorvat-
ská zemská banka v Osjeku a Zem-
ská průmyslová banka v Pešti nor-
málně se vyvíjejí a dávají dobré naděje do bu-
doucnosti.
Terstská filiálka naší banky založila akcio-
vou společnost Dalmatinska mramor-
na industria v Terstu s akciovým kapitá-
lem 600.000 K, společnost tato má k disposic
veliké množství výborného mramoru z okol
Splitu.
Filiálka mělnická uvádí v život První měl-
nickou společnost pro průmysl košikářský
která jest důležitým krokem k organisaci to-
hoto průmyslu.
V organisačním směru byly námi vytvo-
řeny prodejny cihlářských výrobků v
Kralupech n. Vlt. v Roudnici n. L., Klatovech
a pod. Současně pak zabývá se naše organisač-
ní oddělení přípravnými pracemi v několika
odvětvích průmyslových. Vedení osvědčeným
zásadami stability výnosové, nezúčtovali jsme
své účasti syndikátní, zajišťujíce si takto bez-
pečné zálohy pro léta příští.
O mobilitě ústavu svědčí následující čísliee
bilanční: Vklady na knížky a pokladní poukázky
činily 31. prosince 1912: K 108,608.556.89. Naprot
tomu bylo 31. pros. 1912 na hotov. K 5,145.686.97.
na směnkách tuzemských K 123,923.849.52, na
směnkách a na hotovostí v cizí měně K 5,436.177.34.
celkem K 134,505.713.83. Souhrn věřitelů činil
31. prosince 1912 K 130.467.723.15. Naproti tomu
bylo 31. prosince 1912 na zálohách na cenné pa-
píry a na reportu (účty dlužníků cennými papíry
kryté) K 72,591.689.05, na vlastních cenných pa-
pírech K 28,020.273.41, na dlužnících v běžných
účtech K 100,551.195.63, celkem K 201,163.158.09.
Úvěrní spolky záložen. Počátkem
roku 1912 náleželo úvěrním spolkům 330 záložen
s úvěrem K 14,896.700. Během roku 1912 podáno
20 žádostí za povolení neb zvýšení úvěru v částce
K 2,506.500, z nichž povoleno: 6 nové a 17 žá-
dostí za zvýšení úvěru K 1,510.000, odmítnuto 14
žádostí za zvýšení úvěru K 996.500. Povoleného
úvěru nepřijalo 7 záložen v častce K 374.000, vy-
stoupením 14 záložen a částečnou výpovědí od-
padlo úvěru K 977.500). Dle toho přibylo úvěrnímu
spolku záložen na úvěru K 158.500 a obnáší na
konci r. 1912 úvěr celkem K 15,055.200, jenž se
rozděluje na 322 záložen. — Úvěrní spolky sou-
kromníků čítaly koncem r. 1912 1807 členů
s úvěrem K 24,554.400.
Celkem eskontováno v úvěrních spolcích
57.005 směnek v obnosu K 51,491.900.63, kromě
toho pak eskontováno směnek mimo úvěrní spolky
za K 067.265.614.37, úhrnem K 718,757.515 prot
K 738.474.374.50 roku předešlého. V zásobě zů-
stalo směnek koncem r. 1912. K 110,399.480.74 na
účet akcionéřů, K 13,624.368.78 na účet úvěrních
spolků, K 123,923.849 52 úhrnem.
V cenných papírech obráceno korun
1.461,883.758.36 proti K 1.200,966.747.44. V ob-
chodu reportním a lombardním (záloha
na cenné papiry) obráceno K 600,096.435.56, proti
K 638,639.981.96 roku 1911. Zůstatek na konci
roku 1912 K 72,591.689.05. V devisách, va-
lutách a mincích obráceno K 618,087 049-09
proti K 560,262.648.90 roku 1911. Zůstatek n
konci roku 1912 K 5,436.177.34. Vběžících
účtech bylo v oběhu za K 9.109,882.763.26 proti
K 8.939.888.219.33. Obrat pokladniční byl korun
7.082,037.254.50 proti K 6.703,059.066.44. Celkový
obrat ciferní činí K 23.115,245.959.61, tedy více
K 1.026 063,088.34.
Vkladů bylo počátkem roku 1912 na po-
kladní poukázky K 711 300.—, na knižky kbrun
126,531.955.72, během roku vloženo na pokladní
poukázky K 552.200, na knižky K 94.663.489.10.
což činí na pokladní poukázky K 1,263.500.—, n
knížky K 221,194.444.82, z toho vybráno na po-
kladní poukázky K 542.000.—, na knižky korun
113.368 388.93, zbývá koncem roku 1912 na po-
kladní poukázky K 721.500.—, na knížky korun
107,887.055.89, úhrnem K 107.608.555.89 proti kor.
124.243.255.72 v roce 1911. Vkladních knižek bylo
koncem roku 1912 v oběhu 60.119, takže připadá
na 1 knížku průměrně K 1776 84.
Bauka obstarávala v roce 1912 komisionářský
prodej cukru pro 4 rafinerie a pro 20 surová-
ren. Dále komisionářský obchod válcoven železav
Hrádku, jakož i některých továren na polotovary
železné.
Reservní fondy koncem roku 1912 činí
fondy reservní úvěrních spolků záložen korun
158.937.93, fondy reservní úvěrních spolků zálož
kontrib. K 420-09, fondy reservní úvěrních spolkt
soukromníků K 4734.61, úhrnem K 164.998.63, fon
reservní akcionářů K 18,124.949.14, zvlástní fon
rezervní K 1,200.000, zvláštní fond reservní k
úhradě ztrát z eskontu směnek K 900.000, zvláštní
fond reservní k úhradě ztrát na kursu vlast. cen
pup. K 480.400, celkem K 1,300.000, záložn fon
pro dlužní úpisy bankovní K 1,000.00 0, úhrnem
K 21,782.04777.
Loňského roku činily výtěžky: 1. Příjem
úroků ze směnek, cenných papírů záloh a běž-
ných účtů K 27,899.433.56, po odrážce vyplace-
ných úroků: ze směnek a běžných účtů ko run
12.50.848.75, z vkladů na pokladniční poukázky
K 36.787.72, na vkladní knížky K 4.878.358 61
celkem K 17,435.995 08, zbýva čistého výtěžku na
úrocích K 10,462.438.46, 2. výnosy obchodu ban-
kovního, obstaravatelského, zisk, odměny atd
K 3,840.536.10, úhrn zisků K 14.3.3.974.58.
Od toho se odrazi: 1. Služně, příbytečné
remunerace K 3,267.714.90 náklady správní korun
1,404 427.80, daně, kolky a poplatky K 2,006.320-06
celkem K 6,678.472.82, čistý výtěžek roku 1912
K 7.646.501.76, t. j. 9 53%% z akciové jistiny
s připočtením přenosu zůstatku zisku z r. 1911
K 594.486 17 jevi se obnos K 8.219.987 93, ve pří-
čině jehož upotřebení přísluší rozhodnouti valné
hromadě.
Bilance vykazuje tyto položky: Aktíva
Hotovost K 5,145.686.7, sménky K 123.923.849-52.
devisy, cizí valuty a mince K 5,4.6.177.34, zálohy
na cenné papíry a report K 72,391.681-05, cenné
papiry vlastní K 28,020.273.41, cenné papíry syn-
dikátní K 13,194.525.32, zápůjčky zajištěné, n
jichž základě vydány: a) 412% dlužní úpisy
K 26,633.500.—, b) 49% dlužní úpisy K 2,101. 300.—,
celkem K 28.739.906.—, dlužníci v běžících účtech
K 10v,151.19-.63, účet komisionářský se zbožím
K 1,390 897.63, nábytek a zařízení K 591.747.7
bankovní budova v Praze Na příkopě K 1.786.400.—,
bankovní budovy filiálek K 4.254.624. 2:, dům č. p.
300-II., hotel »Černý kůň« v Praze K 1,118.000.—.
celkem K 386,750.827.09.
Passiva: Akciový kapitál K 80,000.000.—
fondy reservní K 18,289.047.77, zvláštní fond
reservní K 1,209.000.—, zvláštní fond reservní
k úhradě ztrát z eskontu směnek a ztrát na kursu
cenných papírů K 1.300.000.—, záložní fond pro
dlužní úpisy bankovní K 1.400.000.—, vázané vklady
úvěrníků K 1,977.8.0.—, umořovací fond dlužních
úpinů bank K 1,171.659.85, úrokový fond dlužnícl
úpisů bank K 327.700.45, fond pensijní K 4,375.001-79
vklady peněžní K 108,608.156.89, věřitelé v běžících
účtech K 130.467.723.15, dlužní úpisy bankovn
41/25 K 26,638.500.—, dlužní úpisy bankovní g
s jistotou pupil. K 2,101.30 —, nevyzdvížené ku-
pony dluž. úpisů bank K 11.791.—, nevyzdvižená
divi«enda K 11.701.—, úroky přenosné (transitivní
K 1,050.032.26, čistý zisk K 8.219.987.93, celkem
K 386.750.827 09
Účet ztráty a zisku má tyto položky
na straně: Služné, příbytečné a remunerace
K 3.267.714.90, náklady správní K 1.404.437. 86.
daně, kolky a poplatky K 2.005.320.06, čistý zisl
K 8,219.987.93, celkem K 14,898.460.75.
Dal: Úrokyt z cenných papírů, ze směnek.
záloh z běžících účtů (po srážce úroků vyplace-
ných) K 10,463.438.48, výnosyt obchodu bankov-
#6
alto_textblock
#6
ního a obstaravatelského se zbožím K 3,840 536.10.
přebytek zisku z předešlého roku K 594 486.17.
celkem K 14,898.460.75.
#7
alto_textblock
#7
Jednota záložen
#8
alto_textblock
#8
konala včera odpoledne ve velké zasedací síní Ob
chodní komory 29. valnou hromadu za předsed
nictví p. J. Topinky.
Výroční zprávy, od jichž čtení bylo upuštěno.
byly schváleny po zprávě revisorů, již přednesl
pan inženýr J. Brzák
Rozpočet na rok 1913, vykazující příjem
86.750 K, vydání 86.400 K, schválen.
Do ústředního výboru na 3 roky byli opětn
zvolení pp. Frant. Fejíar, ředítel Žemské banky
král. Českého, inž. Vojtěch Kačer, člen výboru
Národní záložny v Praze. JUDr. Jan Ošťádal.
předseda Ústřední záložny rolnické v Olomouci.
JUDr. Jaroslav Preíss, náměstek vrchního ře-
ditele Živn. banky a zemský poslanec, Václav
Volštát, člen ředitelství Okresní hospodářské
záložny v Nových Benátkách, cís. rada Jan
Wýtvar, předseda Občanské záložny a velko-
obchodník v Plzní, Adolf Zimek, člen výboru
Všeobecné záložny v Praze. — Revisory účtů zvo-
leni pp. inž. Josef Brzák, stavitel a předseda
Všeobecné záložny v Karlíně, cís. rada Miroslav
Řepa, ředitel Okr. hospodářské záložny v Hoře
Kutné a Václav Urbánek, ředitel Národní zá-
ložny v Praze.
K návrhu p. Tolmanna z Hradce Králové
byly tyto volby provedeny aklamací, jako projev
důvěry výboru za jeho činnost
Při volných návrzích dotkl se p. dr. Krouský
z Nymburka soutěže o vklady úsporné, o kteréh
věci obšírně se zmiňuje výroční zpráva Jednoty.
Řečník navrhl následující resoluci.
„Uvažujíc o vývodech odstavce V. výročn
zprávy béře valná hromada na vědomí kroky, kte-
ré byly učiněny Jednotou záložen a Svazem spo-
řitelen proti nezřízené soutěží o vklady úsporné.
k níž se snižují některé české banky, zejména za-
kládáním zbytečných filiálek a sháněním vkladů
prostředky nedůstojnými. Valná hromada však zá-
roveň žádá Ústřední výbor Jednoty záložen, aby
v této akci v dohodě se Svazem spořitelen pokra-
čoval co nejdůrazněji a aby používal všech pro-
středků, které jsou mu po ruce, na obranu ohro-
žených zájmů záložen a spořitelen. Valná hromada
vyslovuje přesvědčení, že jest povinností všech če-
ských záložen a spořitelen, uvědomiti si společné
a vážné nebezpečí, které jim takto hrozí, projeviti
naprostou solidaritu a svorně čeliti nezdravé kon-
kurenci bank, jichž se týče, všemi prostředky, kte-
rých nutná sebeobrana ohrožených zá-
ležen a spořitelen vyžaduje.
Pan tajemník dr. I1lner vítá tento projeva
litoval, že ostřejších kroků nebylo zahájeno dříve.
Dnes máme přistoupit k tomu, co jsme měli pro-
vést již loní v červnu. Doporučoval naprostou so-
lidaritu všech záložen a doporučuje resolucí ke
schválení, neboť zřizování filiálek není známkou
rozmachu, nýbrž úpadku bank. (Souhlas.)
Resoluce byla schválena jednomyslně.
Pan ředitel Čížek z Pardubic zmínil se
záležítosti zřízení ústřední společenstev-
ní pokladny ve Vídni. V té příčině zastá-
vají poslanci za města stanovisko českých záložen
a žel, že jsou osamoceni. Proto je záhodno, aby
projevem díků a uznání dostali pp. poslanci opo-
ru a posílení. Navrhuje požádati poslance, aby
trvali na zamitnutí předlchy o zřízení ústřední
společenstevní pokladny ve Vídni. [Souhlas.)
Návrh byl jednomyslně schválen.
Pan Špitálský, nám, vrchního ředitele Živ-
nostenské banky ve Vídni, vyslovil díky správnímu
výboru za jeho činnost a že rozšířiln Jednota svoji
činnost také na Dolní Rakousy.
#9
alto_textblock
#9
O vybudování vodního hospo-
#10
alto_textblock
#10
dářství v král. Českém.
#11
alto_textblock
#11
V přednáškovém cyklu, pořádaném Prů-
myslovým ústavem pražské obchodní a živ-
nostenské komory, pokračoval včera večer ve
svých nejvýš zajímavých vývodech p. vrch. stav
rada E. Žimmler.
V druhé přednášce, jednající o praktickém
využití teoretických základů vodo-
hospodářství v král. Českém, poukázal
přednášející k tomu, že sluší je hledati u nás nej-
prve v plavbě, využití vodních sil stavbou mlýnů.
a v zakládání rybníků. V historickém úvodu, v
kterém poukázáno k tomu, že nedostatek soli v
král. Českém byl příčinou rozvinu plavby jak
směrem od Děčína proti proudu do země, tak po-
zději od Budějovic po proudu Vltavy ku Prazea
vyličiv rozvin rybnikářství v Čechách, přistupuje
k vytčení prací, které v novější době od r. 1897
státní správa v král. Českém provedla. Prvním
podnikem velkého rozsahu jest kanalisace
Vltavy, provedená Komisi pro kanalisování řek
Vltavy a Lahe v Čechách od Prahy do Ústí, která
vyžadovala na Vltavě nákladu 20.5 mil. K, na Vel-
kém Labi pak státi bude 22.84 mil. K, dohromady
43.59 mil. K. Dále vystrojen byl přístav v Ho-
lešovicích nákladem 2.8 mil. K jako přístav
obchodní a přistoupeno k uplavnění Vltavy
v obvodu města obnosem 18.4 mil. K, z ně-
hož jednu osminu nese správa zemská, ostatní pak
správa státní.
Vodocestným zákonem ze dne 11
června 1901 zajištěn další soubor praci vodoho-
spodářských v naší říši, poněvadž mělo vystavěti
se plavebních cest as 1500 km nákladem 11/4 mi-
liardy kor. Pro první období, t. j. od r. 1901 až do
r. 1912 povoleno 250 mil. K, z nichž 75 mil. K mělo
použiti se k regulaci řek. Z kreditu pro první pe-
riodu případlo na vodní dráhy v král. Českém 5e
mil. K, z nichž po krytí výdajů na uplavnění Vlta-
vy v Praze a odečtení kursovních diferencí zbylo
32.4 mil. K na stavby pro střední Labe. Tyto prá-
ce provedeny byly expositurou c. k. ředitelství pro
stavbu vodních cest v Praze u Hradce Králové.
Hrobic. Pardubic. Rosic, Živanie, Valů. Přelouče.
Lohenic, kanalisováním trati Mělník-Neratovicea
vystavěním 2 zdýmadel u Mělníka a Obříství, takže
koncem roku 1912 jest upravena as 1/2 dělky ce-
lého středního Labe a právě nyní začlná se se
složitými pracemi kanalisnčními v Kolíně obnosem
as 4.5 mil. K. Na Vltavu nad Prahou vypracován
pro trať Praha-Štěchovice r. 1908 projekt kanali-
sační, který roku 1911 generálního schválení vodo-
cestného ředitelství došel a v novele parlamentu
předložené pomalováno jest na tento projekt ob-
nosem 9 mil. K. Projekt ten obsahuje též generál-
ní studii na využitkování vodní síly v této trati
na zdýmadlech u Zbraslavi, Vraného a Davle. Dále
vypracován projekt na využití proudů Sv.-Janských
pro vodní sílu a za účelem plavby. Pro trať 180
km dlouhou od Sv. Janských proudů do Budějo-
vic vypracován na základě usnesení při pojíždce
v srpnu 1906 provedeně alternativní projekt pro
uplavnění této trati, jednak způsobem smíšeným.
to jest kanalisování tratí spáditých a regulován
tratí mírného spádu pro lodi 157tunové s hloubkou
plavební 1.20 m, jednak vypracován projekt na u-
plavnění s vysokými stupněmi s využitím vodní sí-
ly, který přiléhá na horský charakter řeky. Spád
na zdýmadlech měřil by 4—17.4 m, počet zdýma-
del podává se 17 a dalo by se ve středně vodna-
tém roku získati 66.000 HP turbinových za 24hodi-
nového pohonu při reservě parní as 212%. Náklad
vypočítán na zařízení plavební 87 mil. K, na
elektrické zařízení pak 41 mil. Ki ku provedení
prací regulačních na přítocích Labe a Vítavy po-
voleno 75 mil. kor. vůbec a pro král. České z pro-
středků státních 35 mil. K a zemských 25 mil. K
ze státního melioračního fondu 3 mil. K, tedy do-
hromady 63 mil. kor.
Pro první období stavební do konce roku 1912
byla k řízení příslušných prací ustanovena Zem-
ská komise pro kanalisování řek v král. Českém,
kteráž vypracovala nejdříve generální program
zásady a rozdělila prostředky dle předpisu zákon
zemského ze dne 13. února tak, aby práce úprav-
né co možno stejnoměrně v celé zemi provedeny
byly. Hlavní zřetel svůj vzala ku provádění ná-
drží údolních v lese „Království“ u Král. Dvora
#12
alto_textblock
#12
u Špindlova mlýna, u Hamrů, na Chrudimce u Pa-
řížova na Doubravce a na Hostočovce s úhrnným
obsahem nadržené vody 18.6 mil. m' nákladem a
11.5 mil. K. tedy průměrně 1 m' nadržené vody
62 hal. K zalesnéní a zastavení bystřin věnovala
komise 7 mil. K, takže celkem pro práce k zadr-
žení vody věnováno 18.3 mil. K. Na úpravu poto-
ků a řek věnováno 36.7 mil. K
Do konce roku 1910 schválila komise 194 pro-
jektů nákladem stavebním 65.5 mil. K, což vše za-
jisté značí velikou a pilnou práci této komise.
Mimo to státní správa věnuje v řádné a mimo-
řádné dotaci vodní značné obnosy pro udržování
řek voro- a lodisplavných, a to v letech 1901 a
1910 v král. Českém částkou 30.6 mil K. v čemi
ovšem jsou též zúčtovány stavby Komise pro ka-
nalisování řek Vltavy a Labe v Čechách.
Další obor prací vodohospodářských zakládá
se na zákonu melioračním ze dne 30.
června 1884, z něhož povoluje státní i zemská
správa každá na příspěvcích 20—30 proc. na prá-
ce k ochraně a zlepšení pozemků hospodářsky u-
žívaných odvodňováním a zavodňováním. V letech
1901—1910 věnovala státní správa pro král. České
nejméně 15 mil. K, což při 35 proc. nákladu zájem-
níků odpovídá stavebnímu kapitálu 65 mil. K. Prá-
ce tyto podporuje zemská správa mimo to velice
kanceláří zemědělské rady pro král. České, kteráž
od r 1884 až do r. 1907 vyhotovila 848 projektů
v rozpočtěném nákladu 78.5 mil. K a revidovaln
1020 projektů v rozpočtěném nákladu 87.5 mil.
Mezi další práce vodohospodářské sluší počítatí
subvenční účast správy státní a zemské při budování
vodovodů, zalesňování a zahražování bystřin. Před-
nášející uvádí, které orgány zemské a státnív
těchto četných a rozsáhlých pracích zúčastněny
jsou a připomíná snahy, které mluví pro soustře-
dění těchto orgánů v jediný celek za účelem zjed-
nodušení prací a zladění jich v jeden soubor. U.
vádí organisaci zájemníků na jednotlivých tocích
které otázky vodohospodářské přivádějí ku plat-
nosti a sledují důležitost prací vodohospodářských.
V letech 1901—1912 vydala správa státní pro jedi-
né král. České nejméně 110 mil. K. nehledě k sub-
vencím z fondu melioračního a k hražení bystřin
a konečně k výdajům, jež zemská správa na udr-
žování vorosplavných toků učinila a bez ohledu na
velká vydání, jež zájemníci soukromí vynakládají.
Již z těchto velikých výdajů jest patrno, že třeba
s moudrou rozvahou a s ohledem na finanční sílu
poplatnictva říditi se jistým přiměřeným postupem
dle finančního a technického programu pro tyto
práce.
Náklad celkový na úpravu vodstva v král
Českém, který ovšem velmi kolísá dle času a cen
dá se jen posouditi z té okolnosti, že svazy če-
ských i německých zájomníků vodohospodářských
odhadly náklad jen regulační n a 865 mil
kor. Proto též správa státní v předloze své sta-
novila nejprve druhé období stavební na 15 let
t. j. od r. 1912 do roku 1927, ve kterém má věno-
váno býti na uplavnění středního Labe a Vltavy
a regulaci řek 155 mil. kor., k čemuž, připočte-
me-li vydání řádné dotace vodní fondu meliorač-
ního a zahražení bystřin, přicházíme k obnosu a
205 mil. K. Připočtou-li se k tomu náklady na
kanalisaci Velkého Labe, lze odhadnouti sumu.
která ze státních peněz na účely vodohospodář-
ské v král. Českém v této periodě 25 let od roku
1901 do r. 1927 by vydána byla, obnosem 300 mil.
kor. Vezme-li se ohled, že státní správa i v o-
statních zemích rakouských přírozeně má krýti
veliké sumy pro vodní hospodářství, vycházíz
toho jasně, jak důležitou jest vodohospodářská ak-
ce v celém hospodářství státním a veřejném.
Přednášející shrnuje pak charakteristiku vodo-
hospodářských poměrů českých v ten smysl, že
celý obor král. Českého v podstatě děliti lze ve
dvě oblasti středního Labe a dol.
Ohře od východu k západu a oblastí Vltavv
a velkého Labe od jihu k severu, které dle
rozlišných povah svých přírozeně určují charak-
teristiku prací vodohospodářských, které zde s
provádějí nebo prováděti budou.
Oblast prvá středního Labe jest dle rozvinu
své povahy k tomu určena, aby v ní provedeny
byly předně všecky práce k zlepšení výnosnosti
půdy, k zavlažování a odvodňování, využití vod-
ních sil a uplavnění řeky. Řadou nádrží v pohra-
ničních horstvech má podporovali se ochrana po-
zemků proti záplavám a opatřiti potřebná vod
pro zařízení zavlažovací. Oproti tomu jest oblast
druhá, která po většině postrádá vhodných pod-
kladů pro větší vývin hospodářství polního a luč-
ního, předurčena, aby vodohospodářské práce
vedly k vybudování řeky k účelům plavby a smě-
řovaly hlavně k využití vodní síly, při čemž tento
kraj stane se domovinou průmyslu.
Již celý historický vývin dosavadních pra
v těchto 2 oblastech ukazuje zřejmě vliv této
přirozené povahy krajů těchto. Soustavou nádrží
na přítocích Vltavy, které jsou mnohem vodonos-
nější než na středním Labi, bude možno docíliti
snad lepších výsledků než na Labi středním v o-
hledu vyrovnání nejstejného odtoku vody a ku
podnoře velké plavby na velkém Labi. Z toho
patrno, kterak vedle vodohospodářských prací po-
vstává nová moderní otázka elektri-
sace země, kterou bude hlavně průmyslu a sou-
kromým zájemníkům řešiti k cíli využitkování při-
rodních pokladů země.
Přednášející končí s poukázáním na potřebu
střízlivého a neukvapeného, ale systema ti-
ckého postupu ve výzkumu Čech ohledně
využiskování sil vodních, a nutnosti, aby podniky
se netříštily, nýbrž slučovaly ve větší cel-
ky, které by pod kontrolou korporací veřejných
při náležitě správném obchodním jednání posky-
tovaly všem zájemníkům lacinou sílu pohánějící.
Přednáška vyslechnuta byla za hojné účast
s napiatou pozorností a odměněna dlouho trvajícím
potleskem.
#13
alto_textblock
#13
Česká grafická akciová společnost „Unie“
v Praze konala dne 12. t. m. bílaněn
schůzi správní rady a zjistila účetní závěrkou
za rok 1912 čistý zisk K 105.827.36, k to-
mu přenos z minulého roku K 22.541.15, takže
celkový přebytek činí K 128.368.51. Správni
rada se usnesla doporučiti valné hromadě.
která se bude konati v měsíci dubnu, aby vy-
plácena byla dividenda 5%% t. j. 20 K na
kupon č. 9 (loni placeno 6 %.)
Nová česká směnární společnost. Jak se
dovídáme, zakládá se v Praze nová česká smě-
nární společnost pod firmou: „Hermes.
směnární společnost s ručením
obmezeným“. Kmenový kapitál propono-
ván zatím na 200.000 K. Jednateli společnost
jsou pp. dr. Fr. Fuksa, ředitel měst. úřadů
na Král. Vinohradech, Adolí Král, ředitel
Pozemkové banky a Otakar Polák, místo-
ředitel Pozemkové banky v Praze. Sídlo nové
společnosti, která v nejbližších dnech zaháj
činnost, je v Praze-II., Příkopy 12.
Emisse akcií Národního podníku obchod-
ního a průmyslového, akc. společnosti v Praze.
jíž zvyšuje se akciový kapitál z K 750.000 na
K 1.000.000 vydáním 1250 kusů akcií po 200k
nom. a o niž projevil se v obecenstvu pozoru-
hodný zájem, blíží se svému ukončení a jest
v zájmu jak pánů akcionářů tak i ostatních
interesentů, aby opční právo na akcie nové
emisse neprodleně vykonali. Prospekty a upi-
sovací problášení s bližšími podmínkami za-
šle ochotně Živnostenská banka
Praze a její filiálky, jež funguje jako míst
upisovací.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové
koná 44. řádnou valnou hromadu 17. břez-
na t. r. o 10. hod. dopol. v aule Obchodní aka-
demie v Hradci Králové.
Pětileté jubileum zaniklé instituce. Dn
16. března 1908 byla zahájena u helná bur
#14
alto_textblock
#14
sa při pražské burse s cennými papíry a se
zbožím. Byl to praktický výsledek četných
porad a anket v otázce uhelné, která se stala
v r. 1907 velmi palčivou, neb následkem ne-
dostatečné dodávky a stále stoupajících cen
množily se stížnosti ze všech kruhů konsu-
mentů. Pražská bursovní komora usnesla se
první v Rakousku na zřízení bursy uhelné.
Bohužel, nebylo možno udržeti novou insti-
tuci tuto, ježto právě průmyslníci, kteří přes
námitky komisionářů a velkoobchodníkůs
uhlím zřízení bursy prosadili, bursu pak vů-
bec nenavštěvovali. Jest to zvláštní ironie
osudu, že oněch 7—8 bursovních dnů, které
se skutečně konaly, jedině velkoobchodníci
frekventovali, kdežto průmysl, až na nepatrné
výjimky, zastoupen nebyl. Jest co nejvíce li-
tovati toho, že uhelná bursa netečností kon-
sumentů zanikla, poněvadž veškerá veřejnost
je interesována na tom, aby byla o stavu
tak důležitého odvětví obchodního vždycky
správně informována, což se jedině státi může,
když příslušné zboží je předmětem soustředě-
ného bursovního obchodu. Právě v uplynulém
půlletí byl zase citelný nedostatek uhlí a naši
průmyslníci měli značné potíže se zásobením
se uhlím a také velké mimořádné výdaje. V ta-
kové době by uhelná bursa své poslání nej-
lépe splnila a mnoho národního jmění zachrá-
nila. Jest na povolaných činitelích, by o této
nutné instituci zase uvažováno bylo, nebot
by zejména v Čechách, zemi nejbohatší na
uhlí a také průmyslově nejvyvinutčjší, blaho-
dárně působiti musila.
—s.
Z trhu cukerního. V Praze, 15. března. S u-
rovina, První depeše hlavních trhů německých
zachovaly směr sestupný, pročež při zahájení dneš-
ního našeho trhu cena na říjen-prosinec ustoupila
na 22.85 K z Ústí a na polední burse za nálady
slabší o dalších 5 hal. Za promptní kladeno při
klidném smýšlení dopoledne i na polední burs
22.50 K franko Ústí. Londýn jakož i odpolední
Hamburk přinesly směr klidný a poslednější v zá-
znamech pro některé lhůty 21/2 fen. získal. Obchod
s bílým zbožím za důvěřivějšího smýšlení se-
trvává při ceně 76 K za homole ze stanic továr-
ních. — Do Terstu přivezeno v posledním týdnu
7140 t., vyvezeno 4620 t. Zásoby činí 22.830 t. proti
20.290 t. před týdnem a 12.050 t. před rokem. —
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pro
obchod se zbožím ze dne 15. t. m.: Včerejší zá-
věrek, mírně ustálený v důsledku německé stati-
stiky za únor. Dnešní zahájení poněkud klidnější
na zprávu z Kuby, že tam panuje pěkné počasí.
Po přechodném oslabení později následovalo smýš-
lení uhájené na poptávku rafinérskou.
Z trhů peněžních. Z Vídně, 15. března
Bursa měla už dnes sváteční ráz co se
týče obchodu. Nebylo žádného podnětu a spe-
kulace neprojevovala následkem toho žádnou
podnikavost. Kursy celkem nedoznaly vůči vče-
rejšku žádné podstatné změny a k trochu čilejším
obratům došlo toliko v jednotlivých oborech. Ve
Škodovkách konaly se realisace, naproti tomu
jevil se jistý zájem o Alpinky. Obchod ve šraňku
byl stlačen na velmi skrovnou míru. Akcie ústavu
pro úvěr pozemkový byly mimo kupon obchodo-
vány s kursovní srážkou 42 K. Golešovské zvýšily
se na základě příznivého odhadu dividend o 36 K
Akcie pražské železářské společnosti, a dále akcie
báňské a hutní společnosti zůstaly uhájeny. Akcie
Severní dráhy poklesly o 30 K. Renty zůstaly sta-
bilní. Květnová renta stoupla o 10 h, na trhu
eskomptním byl stav peněz nezměněný. Z našich
papírů obchodovány akcie Živnobanky za 271 K
Chorvatské cukerní za 1538.50 K, České cukerní
364.75 K a v Kolbenkách došlo k obchodům za
457.50 K. Sazby za první akcepty bankovní činily
513/2—53/4 proc.
Petrohrad. Dnešní bursa poněkud byl
stísněna na peněžní tíseň. Toliko hodnoty cemen-
tářské byly čileji obchodovány.
Petrohradská bursa. Uplynulý týden byl za-
hájen souhlasně s ostatními bursami slabě av
hlavních spekulačních papírech uplatňovaly se rea-
lisace. Teprve prohlášením odzbrojení na rakou-
ských hranicích mohlo se na burse uplatniti zlep-
šené smýšlení a některé papíry docílily vyšších
záznamů. Dalšímu vývoji směru vzestupného za-
braňovala Paříž kde převládala zdrželivost. Na
trhu bankovním zlepšily se akcie diskontní banky
o 4 r. na 502, mezinárodní banka zlevnila přechod-
ně o 4 r. na 522 a docílila pak 531, ruská se zlep-
šila ze 394 na 402, azovsko-donská stoupla o 7 r.
na 614, sibiřská získala 10 r., za průmyslovou pla-
ceno 351 až 354, za privátní 283 až 287 a za volž-
sko-kamskou 980. Z pojišťoven placeno za trans-
portní 111 a 113 a za ruskou 115. Z bank zemel-
ných nedoznal žádný papír značnější změny. z
dráh stály v popředí zájmu akcie severo-doněcké
dráhy, které stouply ze 289 na 305, rybinské byly
placeny po 258 až 263 a za jihovýchodní docíleno
261 až 265. Na trhu průmyslovém panoval silný
zájem pro akcie naftové. Baku zlaciněly sice nej-
dříve o 8 r. na 685, ale vyšinuly se pak až na 712.
za kaspijské placeno 2320 až 2500, za Mantašev
700 až 720. za Nobelovou naftu 851 až 877, za
podíly 16.200 až 16..500 a za Lianozov 297 až 307.
Úvěrní ústav majitelá domů v království če-
ském v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob-
mezeným, konal dne 13. t. m. řádnou valnou hro-
madu. Zastoupeno bylo 466 podílů. Předseda ústa-
vu p. Fr. Urbánek zahájil valnou hro nadu uví-
táním přítomných členů, načež po přečtení a schvá-
lení jednatelské zprávy o příznivých výsledcích,
docilených v roce minulém a po zprávě revisor-
ského výboru, kterouž konstatován v účtech a ve-
dení naprostý pořádek, bylo správní radě uděle-
no absolutorium. Jednomyslně byl přijat návrh
správní rady na rozdělení čistého zisku 12.099.50
korun, z něhož po obvyklých dotacích k reservním
fondům, odpisech a odpočítání temunerace správní
rady bylo usneseno vypláceti 6procentní di-
videndu ze závodních podílů (proti 51/2% v ro-
ce minulém). Podíly činily koncem minulého ro-
ku K 77.800.—, členů bylo 387. Vklady zvýšily se
na K 1.428.471.42, reservní fondy po dotacích činí
30.000 K. Do správní rady zvoleni na tři roky
pp.: Antonín Kamarýt. ředitel měšť. školy a maj
realit, Josef Aubrecht, maj. domu a insertní
kanceláře, Pankrác Dvořáček, továrník a maj.
realit, Jan Očenášek, podnikatel staveb a maj-
realit. Za náhradníky pánové: inž. František Lev-
pold. JUDr. Otakar Vendulák, Antonín Zemana
Vojtěch Babuška. Za revisory účtů pp.: Alois Pinz,
městský radní, vrchní účetní Pražské akc. strojír-
ny atd., Jan Soukup, ředitel Rolnické pojišťovny
v Plaňanech a Karel Hoffmann, vrchní účetní Praž-
ské městské pojišťovny. V ustavující schůzi správ-
ní rady byli opětně zvoleni: předsedou p. Fr. A
Urbánek, knihkupec, nakladatel a majitel domu.
I. náměsíkem p. JUDr. Jan Lhota, advokát a maj
realit, II. náměstkem p. Antonín Kamaryt, ředitel
měšťanské školy a maj. realit
Valná hromada záložny „Otčiny“ koná sev
sobotu dne 29. března 1913 o 6. hod. večer v míst-
nostech Národní jednoty soveročeské v Praze, Spá-
lená ul. č. 26n.
Hospodářská výstava Ústřední hospodářské
společnosti pro král. České ve dnech 11. až 16.
května v král. Oboře v Praze roku 1913. Jakov
předešlých letech, tak i letos bude hospodářské
strojnictví neobyčejně četně zastoupeno a bude
plocha jim obsazená obnášeti na 35.000 čtvereč-
ních metrů. Zvláště bude letošního roku oživeno
spodní výstaviště, kde chce několik firem před-
váděti prakticky své stroje. živá účast jeví se v
skupině dobytkářské, ke které již nyní přihlášky
docházeji. Žemědělská prodejna vystaví opětně
větší počet žírného skolu a několik velkých prasat.
které vzbudí zajisté všeobecnou pozornost. Srovná-
vací pokusnietví Ústřední hospodářské společnosti
bude zvláštní ochotou správy Hospodářsko-botani-
cké stanice výzkumné v Táboře ve větších rozmě-
rech vystaveno v levém křídle průmyslového palá-