ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 4e701ce0-8f0d-11dd-ac9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
16. března 1913. Číslo 74
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana7.
#4 alto_textblock #4
Výroční zpráva Živnostenské banky. Živnostenská banka koná dnes letošní řád- nou valnou hromadu, které předložena bude výroční zpráva tohoto podstatného znění: V hospodářském životě naší říše byl uply- nulý rok jedním z nejzávažnějších. Podražení na peněžním trhu, které se zračilo již s počát- kem jeho a které v letních měsících jen pře- chodně bylo oslabeno, projevilo se ještě více. když na Balkáně sáhnuto bylo ke zbraním a když Evropa octla se před řešením otázky bal- kánské. Mimořádná opatření, jež přinesla sebou vážnost doby, měla v zápětí značné pře- suny na trzích s cennými papíry, za současného stupňování se tísně na trzích peněžních. Na- piatá situace politická zračila se i v obchodu a průmyslu. Zmenšením možnosti vývozní hlavně stlačením spotřeby domácí hromadily se sklady, zatím co na druhé straně scházely peníze zahraniční. Průmyslu bylo obmeziti ne- jen investice, ale i výrobu, jak to plynulo ze stížené konjunktury řady oborů výrobních. v obvodech hospodářsky méně probuzenýcha více dotčených známými opatřeními dochá- zelo dokonce i k vybírání vkladů. S potěšením a upřímnou radostí konsta- tujeme, že tyto těžké poměry nepůsobily naší bance nijakých obtíží, díky naší konserva- tivní politice obchodní, kterou v zá- jmu mobility banky jsme učinili svou vůdčí zá- sadou po zkušenostech z první doby naší čin- nosti. Abychom mobílitu banky ještě zvýšil pro eventuelní případy nejkrajnější, přizpůso- bili jsme své obchody daným poměrům, sna- živše se dostáti v první řadě nárokům své svých filiálek klientely domácí. Naše výtěžky bilanční nedoznaly tím bohudík újmy. Zatíženi naší bilance stalo se však zvýšeným břemenem berním a pronikavým poklesem kursů hodno rentových a ukládacích vůbec. Usnesením loňské valné hromady byla správní rada našeho ústavu zmocněna zvýšiti akciový kapitál Živnostenské banky vedle po- třeby o dalších 20 milionů korun na 100,000.000 korun. Sankce vládní dostalo se nám však a v době, kdy trhy peněžní počínaly již se na- pínati. Proto nemohlo zvýšení kapitálové zatím býti provedeno. Jakmile poměry dovolí, hodlá- me příkročiti ke zvýšení své akciové jistiny neboť domácí poměry hospodářské se šíří a dostáti úkolům v tomto zvětšeném měřítk mohou pouze ústavy kapitálově náležitě vy- zbrojené. Síť svých f1114lek doplnili jsme zříze- ním odbočky ústavu v Karlových Varech sxpositury v Gradu, která hned na počátku své činností dokázala účelnost kroku tohoto. Ve Vídni pak rozšířili jsme svojí organisaci vystro- jením 6 nových expositur. Běžné bankovní obchody, úvěrové, směná- renské a peněžní vůbec, jež jsou přirozeným středem naší péče, byly přes obtíže doby velmi uspokojivy, jak viděti z příslušných cifer zisko- vých a i z celkového obratu, jenž stoupl více než o 1 millardu korun. I naše oddělení cukerní i železářské letos opět platnou měrou přispěly k rozvoji našeho ústavu. I obchod s cennými papíry byl v celku po- měrně dosti živý. Jest však pochopitelno, že poměry hospodářské stěžovaly, ano znemož- ňovaly emíssní činnost bankovní. Proto ome- zili jsme poskytování hypotečních zápůjček sloužících za základ našich 41/4%ních dluž- ních úpisů na nejnížší míru. Koncem roku 1912 bylo v oběhu dluhopisů za 26,638.500 K proti 26,674.700 K r. 1911. Lombardní ústav, pohybující se v ráme potřeb naší banky i za uplynulý rok, dobře pro- speroval. Z další činnosti uvésti nutno zřízení a kci- ové pojišťovny „Moldavie“, jež vy- pravena byla tak, že nebylo bance třeba vá- zati svých prostředků. Ústav založen přede vším u vědomí dobrých vztahů našeho ústavu k domácímu průmyslu, a naděje kladené do výsledků jeho také plně se osvědčují. Dále provedena naším ústavem fuse akciové spo- lečnosti Matěje K. Buvy syn, akciové ku- pecké továrny ve Vysokém Veselí a závodu firmy Bergerovy v Horkách, s Kolínskou továrnou na kávové náhražky, ku- peckým podnikem akciovým. Transakci tuto podařilo se nám hladce provésti, aniž by bylo třeba účasti kapitálové se strany banky. Z podniků dříve námi v život uvedených zvýšila akciový kapitál Prostějovská akciová továrna na stroje a motory F. J. Ková- řík v Prostějově, ze 3 na 4 miliony korun. Závod velice dobře prosperuje a akcie byly umístěny u dosavadních inter esentů. I akciová společnost továrny papírů a lepenky Bratř Porákové v Lučovicích pracuje s vý- borným prospěchem, a vzhledem k rozšířeni podniků zvýšen byl akciový kapitál z 31/2 na 412 mil. korun s prospěchem velmi dobrým Stejně úspěšně provedeno bylo i zvetšení akci- ového kapitálu firmy Novák Jahn, akci- ové strojírny v Praze-VII., která dociluje stále stoupajících výtěžků. Česká společnos pro průmysl cukerní, jíž příznivá ce- nová konjunktura umožnila dividendu 8 1/490. zvýšila kapitál z 5 na 6 mil. korun, provádějíc současně starý svůj projekt: přenesení rafine- rie cukerní z Domažlic do výhodně polože- ného Mělníka. I ostatní podniky, spadající do sféry na- šeho vlivu, velmi příznivě se vyvíjely. Akciová továrna na secí stroje Fr. Melichar v Brandýse n. Lab. vyplácela 6proc. dividendu, Česká ob- chodní společnost v Ústí n. L., která konč velmi příznivou bilancí, vyplácí 81/4% dividen- du (proti loňským 79%), Západočeské továrny kaolinové a šamotové v Horní Bříze zvyšují dividendu z 91/4 na 10%. Železárny v Hrádku, které pod našt záštitou byly založeny, dokončily svoji účelně promyšlenou reorganisaci. Závod vyzbrojený martinskou pecí jest svým zařízením na výši doby. Vzhledem k tomu přístoupeno bylo k změnění dosavadní společnosti s ručením ome- zeným ve společnost akciovou se základním kapitálem 3,000.000 K. Přípravná subskripoe skončila příznivým výsledkem. Podnik slibuje dobrou prosperitu.
#5 alto_textblock #5
Filiálka vídeňská zúčastnila se na koncen- tračních pracích sirkáren a na založení nové společnosti „Helios“ a i v loňském roce opě s dobrým výsledkem pracovala. Chorvat- ská zemská banka v Osjeku a Zem- ská průmyslová banka v Pešti nor- málně se vyvíjejí a dávají dobré naděje do bu- doucnosti. Terstská filiálka naší banky založila akcio- vou společnost Dalmatinska mramor- na industria v Terstu s akciovým kapitá- lem 600.000 K, společnost tato má k disposic veliké množství výborného mramoru z okol Splitu. Filiálka mělnická uvádí v život První měl- nickou společnost pro průmysl košikářský která jest důležitým krokem k organisaci to- hoto průmyslu. V organisačním směru byly námi vytvo- řeny prodejny cihlářských výrobků v Kralupech n. Vlt. v Roudnici n. L., Klatovech a pod. Současně pak zabývá se naše organisač- ní oddělení přípravnými pracemi v několika odvětvích průmyslových. Vedení osvědčeným zásadami stability výnosové, nezúčtovali jsme své účasti syndikátní, zajišťujíce si takto bez- pečné zálohy pro léta příští. O mobilitě ústavu svědčí následující čísliee bilanční: Vklady na knížky a pokladní poukázky činily 31. prosince 1912: K 108,608.556.89. Naprot tomu bylo 31. pros. 1912 na hotov. K 5,145.686.97. na směnkách tuzemských K 123,923.849.52, na směnkách a na hotovostí v cizí měně K 5,436.177.34. celkem K 134,505.713.83. Souhrn věřitelů činil 31. prosince 1912 K 130.467.723.15. Naproti tomu bylo 31. prosince 1912 na zálohách na cenné pa- píry a na reportu (účty dlužníků cennými papíry kryté) K 72,591.689.05, na vlastních cenných pa- pírech K 28,020.273.41, na dlužnících v běžných účtech K 100,551.195.63, celkem K 201,163.158.09. Úvěrní spolky záložen. Počátkem roku 1912 náleželo úvěrním spolkům 330 záložen s úvěrem K 14,896.700. Během roku 1912 podáno 20 žádostí za povolení neb zvýšení úvěru v částce K 2,506.500, z nichž povoleno: 6 nové a 17 žá- dostí za zvýšení úvěru K 1,510.000, odmítnuto 14 žádostí za zvýšení úvěru K 996.500. Povoleného úvěru nepřijalo 7 záložen v častce K 374.000, vy- stoupením 14 záložen a částečnou výpovědí od- padlo úvěru K 977.500). Dle toho přibylo úvěrnímu spolku záložen na úvěru K 158.500 a obnáší na konci r. 1912 úvěr celkem K 15,055.200, jenž se rozděluje na 322 záložen. — Úvěrní spolky sou- kromníků čítaly koncem r. 1912 1807 členů s úvěrem K 24,554.400. Celkem eskontováno v úvěrních spolcích 57.005 směnek v obnosu K 51,491.900.63, kromě toho pak eskontováno směnek mimo úvěrní spolky za K 067.265.614.37, úhrnem K 718,757.515 prot K 738.474.374.50 roku předešlého. V zásobě zů- stalo směnek koncem r. 1912. K 110,399.480.74 na účet akcionéřů, K 13,624.368.78 na účet úvěrních spolků, K 123,923.849 52 úhrnem. V cenných papírech obráceno korun 1.461,883.758.36 proti K 1.200,966.747.44. V ob- chodu reportním a lombardním (záloha na cenné papiry) obráceno K 600,096.435.56, proti K 638,639.981.96 roku 1911. Zůstatek na konci roku 1912 K 72,591.689.05. V devisách, va- lutách a mincích obráceno K 618,087 049-09 proti K 560,262.648.90 roku 1911. Zůstatek n konci roku 1912 K 5,436.177.34. Vběžících účtech bylo v oběhu za K 9.109,882.763.26 proti K 8.939.888.219.33. Obrat pokladniční byl korun 7.082,037.254.50 proti K 6.703,059.066.44. Celkový obrat ciferní činí K 23.115,245.959.61, tedy více K 1.026 063,088.34. Vkladů bylo počátkem roku 1912 na po- kladní poukázky K 711 300.—, na knižky kbrun 126,531.955.72, během roku vloženo na pokladní poukázky K 552.200, na knižky K 94.663.489.10. což činí na pokladní poukázky K 1,263.500.—, n knížky K 221,194.444.82, z toho vybráno na po- kladní poukázky K 542.000.—, na knižky korun 113.368 388.93, zbývá koncem roku 1912 na po- kladní poukázky K 721.500.—, na knížky korun 107,887.055.89, úhrnem K 107.608.555.89 proti kor. 124.243.255.72 v roce 1911. Vkladních knižek bylo koncem roku 1912 v oběhu 60.119, takže připadá na 1 knížku průměrně K 1776 84. Bauka obstarávala v roce 1912 komisionářský prodej cukru pro 4 rafinerie a pro 20 surová- ren. Dále komisionářský obchod válcoven železav Hrádku, jakož i některých továren na polotovary železné. Reservní fondy koncem roku 1912 činí fondy reservní úvěrních spolků záložen korun 158.937.93, fondy reservní úvěrních spolků zálož kontrib. K 420-09, fondy reservní úvěrních spolkt soukromníků K 4734.61, úhrnem K 164.998.63, fon reservní akcionářů K 18,124.949.14, zvlástní fon rezervní K 1,200.000, zvláštní fond reservní k úhradě ztrát z eskontu směnek K 900.000, zvláštní fond reservní k úhradě ztrát na kursu vlast. cen pup. K 480.400, celkem K 1,300.000, záložn fon pro dlužní úpisy bankovní K 1,000.00 0, úhrnem K 21,782.04777. Loňského roku činily výtěžky: 1. Příjem úroků ze směnek, cenných papírů záloh a běž- ných účtů K 27,899.433.56, po odrážce vyplace- ných úroků: ze směnek a běžných účtů ko run 12.50.848.75, z vkladů na pokladniční poukázky K 36.787.72, na vkladní knížky K 4.878.358 61 celkem K 17,435.995 08, zbýva čistého výtěžku na úrocích K 10,462.438.46, 2. výnosy obchodu ban- kovního, obstaravatelského, zisk, odměny atd K 3,840.536.10, úhrn zisků K 14.3.3.974.58. Od toho se odrazi: 1. Služně, příbytečné remunerace K 3,267.714.90 náklady správní korun 1,404 427.80, daně, kolky a poplatky K 2,006.320-06 celkem K 6,678.472.82, čistý výtěžek roku 1912 K 7.646.501.76, t. j. 9 53%% z akciové jistiny s připočtením přenosu zůstatku zisku z r. 1911 K 594.486 17 jevi se obnos K 8.219.987 93, ve pří- čině jehož upotřebení přísluší rozhodnouti valné hromadě. Bilance vykazuje tyto položky: Aktíva Hotovost K 5,145.686.7, sménky K 123.923.849-52. devisy, cizí valuty a mince K 5,4.6.177.34, zálohy na cenné papíry a report K 72,391.681-05, cenné papiry vlastní K 28,020.273.41, cenné papíry syn- dikátní K 13,194.525.32, zápůjčky zajištěné, n jichž základě vydány: a) 412% dlužní úpisy K 26,633.500.—, b) 49% dlužní úpisy K 2,101. 300.—, celkem K 28.739.906.—, dlužníci v běžících účtech K 10v,151.19-.63, účet komisionářský se zbožím K 1,390 897.63, nábytek a zařízení K 591.747.7 bankovní budova v Praze Na příkopě K 1.786.400.—, bankovní budovy filiálek K 4.254.624. 2:, dům č. p. 300-II., hotel »Černý kůň« v Praze K 1,118.000.—. celkem K 386,750.827.09. Passiva: Akciový kapitál K 80,000.000.— fondy reservní K 18,289.047.77, zvláštní fond reservní K 1,209.000.—, zvláštní fond reservní k úhradě ztrát z eskontu směnek a ztrát na kursu cenných papírů K 1.300.000.—, záložní fond pro dlužní úpisy bankovní K 1.400.000.—, vázané vklady úvěrníků K 1,977.8.0.—, umořovací fond dlužních úpinů bank K 1,171.659.85, úrokový fond dlužnícl úpisů bank K 327.700.45, fond pensijní K 4,375.001-79 vklady peněžní K 108,608.156.89, věřitelé v běžících účtech K 130.467.723.15, dlužní úpisy bankovn 41/25 K 26,638.500.—, dlužní úpisy bankovní g s jistotou pupil. K 2,101.30 —, nevyzdvížené ku- pony dluž. úpisů bank K 11.791.—, nevyzdvižená divi«enda K 11.701.—, úroky přenosné (transitivní K 1,050.032.26, čistý zisk K 8.219.987.93, celkem K 386.750.827 09 Účet ztráty a zisku má tyto položky na straně: Služné, příbytečné a remunerace K 3.267.714.90, náklady správní K 1.404.437. 86. daně, kolky a poplatky K 2.005.320.06, čistý zisl K 8,219.987.93, celkem K 14,898.460.75. Dal: Úrokyt z cenných papírů, ze směnek. záloh z běžících účtů (po srážce úroků vyplace- ných) K 10,463.438.48, výnosyt obchodu bankov-
#6 alto_textblock #6
ního a obstaravatelského se zbožím K 3,840 536.10. přebytek zisku z předešlého roku K 594 486.17. celkem K 14,898.460.75.
#7 alto_textblock #7
Jednota záložen
#8 alto_textblock #8
konala včera odpoledne ve velké zasedací síní Ob chodní komory 29. valnou hromadu za předsed nictví p. J. Topinky. Výroční zprávy, od jichž čtení bylo upuštěno. byly schváleny po zprávě revisorů, již přednesl pan inženýr J. Brzák Rozpočet na rok 1913, vykazující příjem 86.750 K, vydání 86.400 K, schválen. Do ústředního výboru na 3 roky byli opětn zvolení pp. Frant. Fejíar, ředítel Žemské banky král. Českého, inž. Vojtěch Kačer, člen výboru Národní záložny v Praze. JUDr. Jan Ošťádal. předseda Ústřední záložny rolnické v Olomouci. JUDr. Jaroslav Preíss, náměstek vrchního ře- ditele Živn. banky a zemský poslanec, Václav Volštát, člen ředitelství Okresní hospodářské záložny v Nových Benátkách, cís. rada Jan Wýtvar, předseda Občanské záložny a velko- obchodník v Plzní, Adolf Zimek, člen výboru Všeobecné záložny v Praze. — Revisory účtů zvo- leni pp. inž. Josef Brzák, stavitel a předseda Všeobecné záložny v Karlíně, cís. rada Miroslav Řepa, ředitel Okr. hospodářské záložny v Hoře Kutné a Václav Urbánek, ředitel Národní zá- ložny v Praze. K návrhu p. Tolmanna z Hradce Králové byly tyto volby provedeny aklamací, jako projev důvěry výboru za jeho činnost Při volných návrzích dotkl se p. dr. Krouský z Nymburka soutěže o vklady úsporné, o kteréh věci obšírně se zmiňuje výroční zpráva Jednoty. Řečník navrhl následující resoluci. „Uvažujíc o vývodech odstavce V. výročn zprávy béře valná hromada na vědomí kroky, kte- ré byly učiněny Jednotou záložen a Svazem spo- řitelen proti nezřízené soutěží o vklady úsporné. k níž se snižují některé české banky, zejména za- kládáním zbytečných filiálek a sháněním vkladů prostředky nedůstojnými. Valná hromada však zá- roveň žádá Ústřední výbor Jednoty záložen, aby v této akci v dohodě se Svazem spořitelen pokra- čoval co nejdůrazněji a aby používal všech pro- středků, které jsou mu po ruce, na obranu ohro- žených zájmů záložen a spořitelen. Valná hromada vyslovuje přesvědčení, že jest povinností všech če- ských záložen a spořitelen, uvědomiti si společné a vážné nebezpečí, které jim takto hrozí, projeviti naprostou solidaritu a svorně čeliti nezdravé kon- kurenci bank, jichž se týče, všemi prostředky, kte- rých nutná sebeobrana ohrožených zá- ležen a spořitelen vyžaduje. Pan tajemník dr. I1lner vítá tento projeva litoval, že ostřejších kroků nebylo zahájeno dříve. Dnes máme přistoupit k tomu, co jsme měli pro- vést již loní v červnu. Doporučoval naprostou so- lidaritu všech záložen a doporučuje resolucí ke schválení, neboť zřizování filiálek není známkou rozmachu, nýbrž úpadku bank. (Souhlas.) Resoluce byla schválena jednomyslně. Pan ředitel Čížek z Pardubic zmínil se záležítosti zřízení ústřední společenstev- ní pokladny ve Vídni. V té příčině zastá- vají poslanci za města stanovisko českých záložen a žel, že jsou osamoceni. Proto je záhodno, aby projevem díků a uznání dostali pp. poslanci opo- ru a posílení. Navrhuje požádati poslance, aby trvali na zamitnutí předlchy o zřízení ústřední společenstevní pokladny ve Vídni. [Souhlas.) Návrh byl jednomyslně schválen. Pan Špitálský, nám, vrchního ředitele Živ- nostenské banky ve Vídni, vyslovil díky správnímu výboru za jeho činnost a že rozšířiln Jednota svoji činnost také na Dolní Rakousy.
#9 alto_textblock #9
O vybudování vodního hospo-
#10 alto_textblock #10
dářství v král. Českém.
#11 alto_textblock #11
V přednáškovém cyklu, pořádaném Prů- myslovým ústavem pražské obchodní a živ- nostenské komory, pokračoval včera večer ve svých nejvýš zajímavých vývodech p. vrch. stav rada E. Žimmler. V druhé přednášce, jednající o praktickém využití teoretických základů vodo- hospodářství v král. Českém, poukázal přednášející k tomu, že sluší je hledati u nás nej- prve v plavbě, využití vodních sil stavbou mlýnů. a v zakládání rybníků. V historickém úvodu, v kterém poukázáno k tomu, že nedostatek soli v král. Českém byl příčinou rozvinu plavby jak směrem od Děčína proti proudu do země, tak po- zději od Budějovic po proudu Vltavy ku Prazea vyličiv rozvin rybnikářství v Čechách, přistupuje k vytčení prací, které v novější době od r. 1897 státní správa v král. Českém provedla. Prvním podnikem velkého rozsahu jest kanalisace Vltavy, provedená Komisi pro kanalisování řek Vltavy a Lahe v Čechách od Prahy do Ústí, která vyžadovala na Vltavě nákladu 20.5 mil. K, na Vel- kém Labi pak státi bude 22.84 mil. K, dohromady 43.59 mil. K. Dále vystrojen byl přístav v Ho- lešovicích nákladem 2.8 mil. K jako přístav obchodní a přistoupeno k uplavnění Vltavy v obvodu města obnosem 18.4 mil. K, z ně- hož jednu osminu nese správa zemská, ostatní pak správa státní. Vodocestným zákonem ze dne 11 června 1901 zajištěn další soubor praci vodoho- spodářských v naší říši, poněvadž mělo vystavěti se plavebních cest as 1500 km nákladem 11/4 mi- liardy kor. Pro první období, t. j. od r. 1901 až do r. 1912 povoleno 250 mil. K, z nichž 75 mil. K mělo použiti se k regulaci řek. Z kreditu pro první pe- riodu případlo na vodní dráhy v král. Českém 5e mil. K, z nichž po krytí výdajů na uplavnění Vlta- vy v Praze a odečtení kursovních diferencí zbylo 32.4 mil. K na stavby pro střední Labe. Tyto prá- ce provedeny byly expositurou c. k. ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze u Hradce Králové. Hrobic. Pardubic. Rosic, Živanie, Valů. Přelouče. Lohenic, kanalisováním trati Mělník-Neratovicea vystavěním 2 zdýmadel u Mělníka a Obříství, takže koncem roku 1912 jest upravena as 1/2 dělky ce- lého středního Labe a právě nyní začlná se se složitými pracemi kanalisnčními v Kolíně obnosem as 4.5 mil. K. Na Vltavu nad Prahou vypracován pro trať Praha-Štěchovice r. 1908 projekt kanali- sační, který roku 1911 generálního schválení vodo- cestného ředitelství došel a v novele parlamentu předložené pomalováno jest na tento projekt ob- nosem 9 mil. K. Projekt ten obsahuje též generál- ní studii na využitkování vodní síly v této trati na zdýmadlech u Zbraslavi, Vraného a Davle. Dále vypracován projekt na využití proudů Sv.-Janských pro vodní sílu a za účelem plavby. Pro trať 180 km dlouhou od Sv. Janských proudů do Budějo- vic vypracován na základě usnesení při pojíždce v srpnu 1906 provedeně alternativní projekt pro uplavnění této trati, jednak způsobem smíšeným. to jest kanalisování tratí spáditých a regulován tratí mírného spádu pro lodi 157tunové s hloubkou plavební 1.20 m, jednak vypracován projekt na u- plavnění s vysokými stupněmi s využitím vodní sí- ly, který přiléhá na horský charakter řeky. Spád na zdýmadlech měřil by 4—17.4 m, počet zdýma- del podává se 17 a dalo by se ve středně vodna- tém roku získati 66.000 HP turbinových za 24hodi- nového pohonu při reservě parní as 212%. Náklad vypočítán na zařízení plavební 87 mil. K, na elektrické zařízení pak 41 mil. Ki ku provedení prací regulačních na přítocích Labe a Vítavy po- voleno 75 mil. kor. vůbec a pro král. České z pro- středků státních 35 mil. K a zemských 25 mil. K ze státního melioračního fondu 3 mil. K, tedy do- hromady 63 mil. kor. Pro první období stavební do konce roku 1912 byla k řízení příslušných prací ustanovena Zem- ská komise pro kanalisování řek v král. Českém, kteráž vypracovala nejdříve generální program zásady a rozdělila prostředky dle předpisu zákon zemského ze dne 13. února tak, aby práce úprav- né co možno stejnoměrně v celé zemi provedeny byly. Hlavní zřetel svůj vzala ku provádění ná- drží údolních v lese „Království“ u Král. Dvora
#12 alto_textblock #12
u Špindlova mlýna, u Hamrů, na Chrudimce u Pa- řížova na Doubravce a na Hostočovce s úhrnným obsahem nadržené vody 18.6 mil. m' nákladem a 11.5 mil. K. tedy průměrně 1 m' nadržené vody 62 hal. K zalesnéní a zastavení bystřin věnovala komise 7 mil. K, takže celkem pro práce k zadr- žení vody věnováno 18.3 mil. K. Na úpravu poto- ků a řek věnováno 36.7 mil. K Do konce roku 1910 schválila komise 194 pro- jektů nákladem stavebním 65.5 mil. K, což vše za- jisté značí velikou a pilnou práci této komise. Mimo to státní správa věnuje v řádné a mimo- řádné dotaci vodní značné obnosy pro udržování řek voro- a lodisplavných, a to v letech 1901 a 1910 v král. Českém částkou 30.6 mil K. v čemi ovšem jsou též zúčtovány stavby Komise pro ka- nalisování řek Vltavy a Labe v Čechách. Další obor prací vodohospodářských zakládá se na zákonu melioračním ze dne 30. června 1884, z něhož povoluje státní i zemská správa každá na příspěvcích 20—30 proc. na prá- ce k ochraně a zlepšení pozemků hospodářsky u- žívaných odvodňováním a zavodňováním. V letech 1901—1910 věnovala státní správa pro král. České nejméně 15 mil. K, což při 35 proc. nákladu zájem- níků odpovídá stavebnímu kapitálu 65 mil. K. Prá- ce tyto podporuje zemská správa mimo to velice kanceláří zemědělské rady pro král. České, kteráž od r 1884 až do r. 1907 vyhotovila 848 projektů v rozpočtěném nákladu 78.5 mil. K a revidovaln 1020 projektů v rozpočtěném nákladu 87.5 mil. Mezi další práce vodohospodářské sluší počítatí subvenční účast správy státní a zemské při budování vodovodů, zalesňování a zahražování bystřin. Před- nášející uvádí, které orgány zemské a státnív těchto četných a rozsáhlých pracích zúčastněny jsou a připomíná snahy, které mluví pro soustře- dění těchto orgánů v jediný celek za účelem zjed- nodušení prací a zladění jich v jeden soubor. U. vádí organisaci zájemníků na jednotlivých tocích které otázky vodohospodářské přivádějí ku plat- nosti a sledují důležitost prací vodohospodářských. V letech 1901—1912 vydala správa státní pro jedi- né král. České nejméně 110 mil. K. nehledě k sub- vencím z fondu melioračního a k hražení bystřin a konečně k výdajům, jež zemská správa na udr- žování vorosplavných toků učinila a bez ohledu na velká vydání, jež zájemníci soukromí vynakládají. Již z těchto velikých výdajů jest patrno, že třeba s moudrou rozvahou a s ohledem na finanční sílu poplatnictva říditi se jistým přiměřeným postupem dle finančního a technického programu pro tyto práce. Náklad celkový na úpravu vodstva v král Českém, který ovšem velmi kolísá dle času a cen dá se jen posouditi z té okolnosti, že svazy če- ských i německých zájomníků vodohospodářských odhadly náklad jen regulační n a 865 mil kor. Proto též správa státní v předloze své sta- novila nejprve druhé období stavební na 15 let t. j. od r. 1912 do roku 1927, ve kterém má věno- váno býti na uplavnění středního Labe a Vltavy a regulaci řek 155 mil. kor., k čemuž, připočte- me-li vydání řádné dotace vodní fondu meliorač- ního a zahražení bystřin, přicházíme k obnosu a 205 mil. K. Připočtou-li se k tomu náklady na kanalisaci Velkého Labe, lze odhadnouti sumu. která ze státních peněz na účely vodohospodář- ské v král. Českém v této periodě 25 let od roku 1901 do r. 1927 by vydána byla, obnosem 300 mil. kor. Vezme-li se ohled, že státní správa i v o- statních zemích rakouských přírozeně má krýti veliké sumy pro vodní hospodářství, vycházíz toho jasně, jak důležitou jest vodohospodářská ak- ce v celém hospodářství státním a veřejném. Přednášející shrnuje pak charakteristiku vodo- hospodářských poměrů českých v ten smysl, že celý obor král. Českého v podstatě děliti lze ve dvě oblasti středního Labe a dol. Ohře od východu k západu a oblastí Vltavv a velkého Labe od jihu k severu, které dle rozlišných povah svých přírozeně určují charak- teristiku prací vodohospodářských, které zde s provádějí nebo prováděti budou. Oblast prvá středního Labe jest dle rozvinu své povahy k tomu určena, aby v ní provedeny byly předně všecky práce k zlepšení výnosnosti půdy, k zavlažování a odvodňování, využití vod- ních sil a uplavnění řeky. Řadou nádrží v pohra- ničních horstvech má podporovali se ochrana po- zemků proti záplavám a opatřiti potřebná vod pro zařízení zavlažovací. Oproti tomu jest oblast druhá, která po většině postrádá vhodných pod- kladů pro větší vývin hospodářství polního a luč- ního, předurčena, aby vodohospodářské práce vedly k vybudování řeky k účelům plavby a smě- řovaly hlavně k využití vodní síly, při čemž tento kraj stane se domovinou průmyslu. Již celý historický vývin dosavadních pra v těchto 2 oblastech ukazuje zřejmě vliv této přirozené povahy krajů těchto. Soustavou nádrží na přítocích Vltavy, které jsou mnohem vodonos- nější než na středním Labi, bude možno docíliti snad lepších výsledků než na Labi středním v o- hledu vyrovnání nejstejného odtoku vody a ku podnoře velké plavby na velkém Labi. Z toho patrno, kterak vedle vodohospodářských prací po- vstává nová moderní otázka elektri- sace země, kterou bude hlavně průmyslu a sou- kromým zájemníkům řešiti k cíli využitkování při- rodních pokladů země. Přednášející končí s poukázáním na potřebu střízlivého a neukvapeného, ale systema ti- ckého postupu ve výzkumu Čech ohledně využiskování sil vodních, a nutnosti, aby podniky se netříštily, nýbrž slučovaly ve větší cel- ky, které by pod kontrolou korporací veřejných při náležitě správném obchodním jednání posky- tovaly všem zájemníkům lacinou sílu pohánějící. Přednáška vyslechnuta byla za hojné účast s napiatou pozorností a odměněna dlouho trvajícím potleskem.
#13 alto_textblock #13
Česká grafická akciová společnost „Unie“ v Praze konala dne 12. t. m. bílaněn schůzi správní rady a zjistila účetní závěrkou za rok 1912 čistý zisk K 105.827.36, k to- mu přenos z minulého roku K 22.541.15, takže celkový přebytek činí K 128.368.51. Správni rada se usnesla doporučiti valné hromadě. která se bude konati v měsíci dubnu, aby vy- plácena byla dividenda 5%% t. j. 20 K na kupon č. 9 (loni placeno 6 %.) Nová česká směnární společnost. Jak se dovídáme, zakládá se v Praze nová česká smě- nární společnost pod firmou: „Hermes. směnární společnost s ručením obmezeným“. Kmenový kapitál propono- ván zatím na 200.000 K. Jednateli společnost jsou pp. dr. Fr. Fuksa, ředitel měst. úřadů na Král. Vinohradech, Adolí Král, ředitel Pozemkové banky a Otakar Polák, místo- ředitel Pozemkové banky v Praze. Sídlo nové společnosti, která v nejbližších dnech zaháj činnost, je v Praze-II., Příkopy 12. Emisse akcií Národního podníku obchod- ního a průmyslového, akc. společnosti v Praze. jíž zvyšuje se akciový kapitál z K 750.000 na K 1.000.000 vydáním 1250 kusů akcií po 200k nom. a o niž projevil se v obecenstvu pozoru- hodný zájem, blíží se svému ukončení a jest v zájmu jak pánů akcionářů tak i ostatních interesentů, aby opční právo na akcie nové emisse neprodleně vykonali. Prospekty a upi- sovací problášení s bližšími podmínkami za- šle ochotně Živnostenská banka Praze a její filiálky, jež funguje jako míst upisovací. Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové koná 44. řádnou valnou hromadu 17. břez- na t. r. o 10. hod. dopol. v aule Obchodní aka- demie v Hradci Králové. Pětileté jubileum zaniklé instituce. Dn 16. března 1908 byla zahájena u helná bur
#14 alto_textblock #14
sa při pražské burse s cennými papíry a se zbožím. Byl to praktický výsledek četných porad a anket v otázce uhelné, která se stala v r. 1907 velmi palčivou, neb následkem ne- dostatečné dodávky a stále stoupajících cen množily se stížnosti ze všech kruhů konsu- mentů. Pražská bursovní komora usnesla se první v Rakousku na zřízení bursy uhelné. Bohužel, nebylo možno udržeti novou insti- tuci tuto, ježto právě průmyslníci, kteří přes námitky komisionářů a velkoobchodníkůs uhlím zřízení bursy prosadili, bursu pak vů- bec nenavštěvovali. Jest to zvláštní ironie osudu, že oněch 7—8 bursovních dnů, které se skutečně konaly, jedině velkoobchodníci frekventovali, kdežto průmysl, až na nepatrné výjimky, zastoupen nebyl. Jest co nejvíce li- tovati toho, že uhelná bursa netečností kon- sumentů zanikla, poněvadž veškerá veřejnost je interesována na tom, aby byla o stavu tak důležitého odvětví obchodního vždycky správně informována, což se jedině státi může, když příslušné zboží je předmětem soustředě- ného bursovního obchodu. Právě v uplynulém půlletí byl zase citelný nedostatek uhlí a naši průmyslníci měli značné potíže se zásobením se uhlím a také velké mimořádné výdaje. V ta- kové době by uhelná bursa své poslání nej- lépe splnila a mnoho národního jmění zachrá- nila. Jest na povolaných činitelích, by o této nutné instituci zase uvažováno bylo, nebot by zejména v Čechách, zemi nejbohatší na uhlí a také průmyslově nejvyvinutčjší, blaho- dárně působiti musila. —s. Z trhu cukerního. V Praze, 15. března. S u- rovina, První depeše hlavních trhů německých zachovaly směr sestupný, pročež při zahájení dneš- ního našeho trhu cena na říjen-prosinec ustoupila na 22.85 K z Ústí a na polední burse za nálady slabší o dalších 5 hal. Za promptní kladeno při klidném smýšlení dopoledne i na polední burs 22.50 K franko Ústí. Londýn jakož i odpolední Hamburk přinesly směr klidný a poslednější v zá- znamech pro některé lhůty 21/2 fen. získal. Obchod s bílým zbožím za důvěřivějšího smýšlení se- trvává při ceně 76 K za homole ze stanic továr- ních. — Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 7140 t., vyvezeno 4620 t. Zásoby činí 22.830 t. proti 20.290 t. před týdnem a 12.050 t. před rokem. — Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pro obchod se zbožím ze dne 15. t. m.: Včerejší zá- věrek, mírně ustálený v důsledku německé stati- stiky za únor. Dnešní zahájení poněkud klidnější na zprávu z Kuby, že tam panuje pěkné počasí. Po přechodném oslabení později následovalo smýš- lení uhájené na poptávku rafinérskou. Z trhů peněžních. Z Vídně, 15. března Bursa měla už dnes sváteční ráz co se týče obchodu. Nebylo žádného podnětu a spe- kulace neprojevovala následkem toho žádnou podnikavost. Kursy celkem nedoznaly vůči vče- rejšku žádné podstatné změny a k trochu čilejším obratům došlo toliko v jednotlivých oborech. Ve Škodovkách konaly se realisace, naproti tomu jevil se jistý zájem o Alpinky. Obchod ve šraňku byl stlačen na velmi skrovnou míru. Akcie ústavu pro úvěr pozemkový byly mimo kupon obchodo- vány s kursovní srážkou 42 K. Golešovské zvýšily se na základě příznivého odhadu dividend o 36 K Akcie pražské železářské společnosti, a dále akcie báňské a hutní společnosti zůstaly uhájeny. Akcie Severní dráhy poklesly o 30 K. Renty zůstaly sta- bilní. Květnová renta stoupla o 10 h, na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný. Z našich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 271 K Chorvatské cukerní za 1538.50 K, České cukerní 364.75 K a v Kolbenkách došlo k obchodům za 457.50 K. Sazby za první akcepty bankovní činily 513/2—53/4 proc. Petrohrad. Dnešní bursa poněkud byl stísněna na peněžní tíseň. Toliko hodnoty cemen- tářské byly čileji obchodovány. Petrohradská bursa. Uplynulý týden byl za- hájen souhlasně s ostatními bursami slabě av hlavních spekulačních papírech uplatňovaly se rea- lisace. Teprve prohlášením odzbrojení na rakou- ských hranicích mohlo se na burse uplatniti zlep- šené smýšlení a některé papíry docílily vyšších záznamů. Dalšímu vývoji směru vzestupného za- braňovala Paříž kde převládala zdrželivost. Na trhu bankovním zlepšily se akcie diskontní banky o 4 r. na 502, mezinárodní banka zlevnila přechod- ně o 4 r. na 522 a docílila pak 531, ruská se zlep- šila ze 394 na 402, azovsko-donská stoupla o 7 r. na 614, sibiřská získala 10 r., za průmyslovou pla- ceno 351 až 354, za privátní 283 až 287 a za volž- sko-kamskou 980. Z pojišťoven placeno za trans- portní 111 a 113 a za ruskou 115. Z bank zemel- ných nedoznal žádný papír značnější změny. z dráh stály v popředí zájmu akcie severo-doněcké dráhy, které stouply ze 289 na 305, rybinské byly placeny po 258 až 263 a za jihovýchodní docíleno 261 až 265. Na trhu průmyslovém panoval silný zájem pro akcie naftové. Baku zlaciněly sice nej- dříve o 8 r. na 685, ale vyšinuly se pak až na 712. za kaspijské placeno 2320 až 2500, za Mantašev 700 až 720. za Nobelovou naftu 851 až 877, za podíly 16.200 až 16..500 a za Lianozov 297 až 307. Úvěrní ústav majitelá domů v království če- ském v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob- mezeným, konal dne 13. t. m. řádnou valnou hro- madu. Zastoupeno bylo 466 podílů. Předseda ústa- vu p. Fr. Urbánek zahájil valnou hro nadu uví- táním přítomných členů, načež po přečtení a schvá- lení jednatelské zprávy o příznivých výsledcích, docilených v roce minulém a po zprávě revisor- ského výboru, kterouž konstatován v účtech a ve- dení naprostý pořádek, bylo správní radě uděle- no absolutorium. Jednomyslně byl přijat návrh správní rady na rozdělení čistého zisku 12.099.50 korun, z něhož po obvyklých dotacích k reservním fondům, odpisech a odpočítání temunerace správní rady bylo usneseno vypláceti 6procentní di- videndu ze závodních podílů (proti 51/2% v ro- ce minulém). Podíly činily koncem minulého ro- ku K 77.800.—, členů bylo 387. Vklady zvýšily se na K 1.428.471.42, reservní fondy po dotacích činí 30.000 K. Do správní rady zvoleni na tři roky pp.: Antonín Kamarýt. ředitel měšť. školy a maj realit, Josef Aubrecht, maj. domu a insertní kanceláře, Pankrác Dvořáček, továrník a maj. realit, Jan Očenášek, podnikatel staveb a maj- realit. Za náhradníky pánové: inž. František Lev- pold. JUDr. Otakar Vendulák, Antonín Zemana Vojtěch Babuška. Za revisory účtů pp.: Alois Pinz, městský radní, vrchní účetní Pražské akc. strojír- ny atd., Jan Soukup, ředitel Rolnické pojišťovny v Plaňanech a Karel Hoffmann, vrchní účetní Praž- ské městské pojišťovny. V ustavující schůzi správ- ní rady byli opětně zvoleni: předsedou p. Fr. A Urbánek, knihkupec, nakladatel a majitel domu. I. náměsíkem p. JUDr. Jan Lhota, advokát a maj realit, II. náměstkem p. Antonín Kamaryt, ředitel měšťanské školy a maj. realit Valná hromada záložny „Otčiny“ koná sev sobotu dne 29. března 1913 o 6. hod. večer v míst- nostech Národní jednoty soveročeské v Praze, Spá- lená ul. č. 26n. Hospodářská výstava Ústřední hospodářské společnosti pro král. České ve dnech 11. až 16. května v král. Oboře v Praze roku 1913. Jakov předešlých letech, tak i letos bude hospodářské strojnictví neobyčejně četně zastoupeno a bude plocha jim obsazená obnášeti na 35.000 čtvereč- ních metrů. Zvláště bude letošního roku oživeno spodní výstaviště, kde chce několik firem před- váděti prakticky své stroje. živá účast jeví se v skupině dobytkářské, ke které již nyní přihlášky docházeji. Žemědělská prodejna vystaví opětně větší počet žírného skolu a několik velkých prasat. které vzbudí zajisté všeobecnou pozornost. Srovná- vací pokusnietví Ústřední hospodářské společnosti bude zvláštní ochotou správy Hospodářsko-botani- cké stanice výzkumné v Táboře ve větších rozmě- rech vystaveno v levém křídle průmyslového palá-