ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 499ca890-1ba8-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
Číslo 55.
#3 alto_textblock #3
KATOLICK
#4 alto_textblock #4
LISTY
#5 alto_textblock #5
Dne 25. února 1902.
#6 alto_textblock #6
když zaslal příspěvek s heslem: »Jest čas práce, Pane!« S tímto heslem jistě dobrá věc katoiků fran- couzských snad zvítězí. Proti přísaze královské pokračuje akce stále. V Halifaxu (Nové Škotsko) konána schůze pro- testní a sice v tónu velice ostrém. Str Malachy Daly navrhl resoluci: »Na schůzi katolíků v Halifaxu usneseno protestovati rozhodně proti útoku, který se má státi na nejdražší náboženské přesvědčení v pro- hlášení o nástupnické přísaze královské; jako loyální poddaní královští mužně zavrhujeme jak urážku, která se nám děje, tak podklady, které se nám člní. V řeči odůvodňoval Daly, že útok podobný jest nepotřebný a nespravedlivý. Druhou resoluci navrhl senátor Po- wer, která zní: »Protože víra katolická nezmenšuje poddanost naší a nevadí nám prolévati krev za zájmy říše, protestujeme a odsuzujeme, aby jednotlivé články naší víry byly vybírány a od vladaře zavrhovány a odsuzovány; slušně žádáme, zbytečnou a urážlivou větu docela odstraniti z prohlášení králova. Dále žá- dáme, aby tyto resoluce byly doručeny předsednictvu koloniálního úřadu.« Byla snaha, potlačiti podobné projevy, aby nepřišly k sluchu královu. Listy politické počínají si daleko slušněji a věcněji, než rozhodující kruhy. »Halifax Herald« píše: »Úmyslem pro- hlášení jest, vzdáliti každého od trůnu, kdo není pev- ným vyznavačem reformované církve ... Toho by se dalo docíliti bez tupení jednotlivých článků katoli- ckých.« »The M. Chronicle« odsuzuje poznovu středověký barbarism, jak jest vtělesněn v nástupnické přísaze. »The Arcad Rec.« píše: »Kdyby v ko- runovační přísaze měl král odsuzovati víru svých mo- hamedánských aneb braminských poddaných, byly by politické důvody hned po ruce.« Protesty ozývají se též v Iudii. Pro nás jest tvrdošíjnost Anglikánů ne- pochopitelnou. Předsudek jest silnější, než rozum. Kdo mluví o snášelivosti protestantů, zde má nový důkaz. Na obranu Anglle vydal proslulý lékař dr. Doyle spis: »The Cause and Conduct of the War«, v němž snaží se vyvrátiti rozličné nepravdy, šířené na újmu Angličanů o boerské válce. V Anglii měl spis výsledek výborný, ale v cizině nemohli Angličané na- lézti nakladatele, který by v různých jazycích spis uveřejnil. Němci v Anglii žijící vydali provolání, ve kterém odsuzovali urážky, činěné Němci vojsku angli- cnému. Anglické komité zaručovalo hraditi všechny výlohy, spojené s překladem. Jediný Tauchnitz byl ochoten spis svůj zařaditi do své známé knihovny. Teď pořídí se překlad mimo Německo a zašle se oso- bám vlivu plným. Překlad bude pořízen též pro Francli, Rusko, Italii, Španělsko a Maďárii.
#7 alto_textblock #7
Z říšské rady. Z Vídně, 24. února. (Tel.) Dnes měl pan dr. Körber opět svůj slavný den. Vykládalť totiž svoji theorii o státním násilí, které není žádným státním násilím, nýbrž jenom obranou proti násilí na státu páchaném. Pan dr. Körber se- stavil si svoji argamentaci tak znamenitě, že ten, kdo se postaví na stanovisko jeho, naprosto nemůže jeho důvody v pochybnost bráti. Parlament není oprávněn existenci státu ohrožovati. To jest faktum, o němž nikdo nepochybuje a jako na dotvrzení řekl ještě pan ministerský předseda, že staletí vytvořila mezi rakou- skými národnostmi tmel, který se žadnou národnostní vášnivostí nedá rozdrobiti. V tom ohledu šel snad pan dr. Körber ve svém optimismu příliš daleko. Království, kterénení svornov sobě... nechceme citovati písmo svaté úplně, neb není toho třeba. Tím tmelem, který státu zaručuje trvání, jest svornost a ta není možna bez spravedlnosti. V řeči pana ministerského předsedy vyskytla se také slova, že strany od státu více žádaly, než on dáti mohl. Pan dr. Körber mínil to ve smyslu tom, že žádaly nedvládu, ale některé strany žádaly jen své právo, a stát jim ho také nedal. Nemohl, či nechtěl? Nebo dělá pan ministerský předseda také rozdíl mezi nároky národů a právem státu? Nebylo by těžko dáti mu otázku, na kterou by při všech velikých řečnických vlohách nevěděl odpovědi. Tím slovem stát házejí u nás páni ministři velmi často kolem sebe. Stát je alfa i omega. Před jeho vybájeným zájmem musí všecko ustoupiti. Ale podívejme se jen kolem sebe. Všude, nehledě k ubo- hým přívěskům národnostním ve Francii, Italil, Španěl- sku, Rusku, Německu a t. d., kryje se pojem státui s pojmem národa a zájem národa jest totožným se zájmem státu. Myslí p. dr. Körber opravdu, že tomu u nás může býti trvale jinak, že stát může existovati proti národům a jejich životním podmínkám? Nebo myslí, že to všecko, na čem věky pracovaly, ty snaby, pro něž, abychom se k jeho slovům připojili, ne právě generace, ale přečasto nejšlechetnější lidé ve hrob klesli, ty že se dají zažehnati vtipnou řečí úřadni- ckého ministra? Ovšem, pan dr. Körber má teď ve videňském parlamentě posluchače, před nimiž může mluviti bez obavy neb v této parlamentární Sodomě, jak se zdá, není potřebných deset, kteří by ji před jeho hněvem dovedli ochránitl, ba není tam snaď aní jediného
#8 alto_textblock #8
poslance, jenž by chtěl jeho argumentaci vyvraceti, ač to není těžko. Kdyby se toho úkolu někdo opravdu podjal, pak myslíme, že by nebylo těžko podati důkaz. že sám stát, resp. to, co se s ním tak rádo stotož- ňuje — byrokracie, není bez viny na tom, co se dnes v Rakousku děje. Konec schůze vyplněn byl pilným návrhem Vše němců v příčině voleb do liberecké obchodní komory. Všeněmci naříkají, že jim němečtí liberálové hledí ně- jakými šmejdy podrýti půdu pod nohama a poslanec Glöckner omlouval to tím, že by jinak prošli též čeští kandlidáti.
#9 alto_textblock #9
Sněmovna poslanecká. (Zasedání 17. Schůze 95.)
#10 alto_textblock #10
Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzl o 3 hod. 20 mln. Následovaly návrhy: Posl. ryt. Wasilka, jenž žádal zodpovídání jím podané interpellace k mi- nistrovi spravedlnosti, posl. Jossfa Pommera, jenž poukazoval na důležitost vládní předlohy v příčině pensijního zabezpečení soukromých úfedníků a tázal se starosty sociálně-politického výboru, kdy se výbor touto záležitostí bude zaměstnávati. Posl. Gross odpověděl, že generální debatta o této předloze bude zahájena ve schůzi příští středu nebo ve čtvrtek konané. Posl. Iro podal dotaz v příčině biancotermino- vého obchodu. Sněmovna přešla k dennímu po- řádku. (Rozpočet.) Posl. Ferjančič pojednával o rozpočtových po- radách o celjském gymnasiu a pravil, že sporné body polského gymnasia v Těšíně, českého v O pavěa české techniky v Brně byly překonány. Jen o slo- vensko-německé gymnasiální třídy v Calji se klo- pýtlo. Řečník mluví o tomto gymnasiu a praví, že do Celje nepatří jen nižší slovenské gymnaslum, nýbrž úplné slovenské gymnasium (Hlučný souhlas Slovinců) a to bude muset býti zřízeno. Musí-li býti v Celjí něco zavřeno, pak jest to gymnasíum ně- mecké. (Hlučný souhlas Slovinců). Před samostatným gymnasiem v Mariboru musí se dáti přednost ny- nějším parailelkám. Řečník doufá však, že se cha- trné resoluci hr. Stürgkha nevyhoví. Jest povinností vlády, aby proti těmto, Slovence urážejícím krokům zaujala stanovisko. Slovinci protestují co nejrozhod- něji proti domněnce, obsažené ve Stürgkhově resoluci a doufají, že až tato otázka dojde ku projednání ve sněmovně, najde se dosti spravedlivé mysli, která by nevoli Slovenců považovala za odůvodněnou. Na to mluví řečník proti řeči, kterou terstký místodržitel mluvil na uvítání pruského prince a pravil, že jest k tomu třeba zaslepenosti rakouského bureaukrata, když řekne, jak velice se touží po německé kolonií v Terstu. V dalším mluví o národnostních poměrech terstských Slovínců, polemisuje s posl. Bartolim a praví na konec, že Slovenci bojují zoufalý boj o exl- stenci. Vláda však raději poškozuje státní zájmy, než aby naproti loyálnímu lidu byla spravedlivá. Nevzdá- váme se naděje, že hodina spásy udeří. Kompetentní činitelé nechť však hledí k tomu, aby nebylo pozdě, ne snad pro náe, nýbrž i pro Rakousko. (Souhlas Slovinců a Chorvatů) Ministerský předseda dr. Körber chce se dnes zmíniti jen o velikém vzrůstu prací nejen u státních, ale i u autonomních úřadů. Oběti na penězícha času, jež snad se brzy stanou nedostižitelnými, vy- světlují přání, aby práce byla usnadněna a příjmy zvýšeny. Poněvadž se při těchto jedná o nová bře- mena pro beztoho už silně zatížené poplatníky, kdy o krok od Scylly ku Charibdě, musí se mysloti na jiné východiště, totiž aby se i zde hledala pomoc pokud možno v ústním řízení u nižších instanci. Tato myšlénka ovšem teprve musí býti napřed studována a bude možno k ní přikročiti, až slavná sněmovna vládu zbaví velikých politických a naléhavých ho- spodářských starostí. Ministr tvrdí, že mu i zde pře- káží národnostní spory, na něž velice naříká. Ministr chce se nyní obrátiti ku třem velikým otázkám poli- tickým, které ovládají parlamentární situaci, otázce parlamentní, poměru k zemím koruny uherské a ná- rodnostním sporům. Dr. Grégr, jemuž jest ministr vděčen, jak za jeho upomínky na dřívější parlamenty, tak za to, že u něho přece předpokládá jistou míru nepředpojatosti, chová v tom směru veliké naděje, posl. Menger vyslovil obavy a posl. Bareuther vložil do svého toulce šíp práva na sebeobranu odepřením daní. Ale všecky tyto protesty obsahovaly ku podivu skoro bez výjimky nikoli nelichotivé dodatky pro řeč- níka, jež odkazují naděje, obavy nebo sebeobranu do říše pohádek. Když řečník tyto hlasy roztřiďuje, tu se zdá, že jedni myslí, že chtěl varovati, druzí, že hrozil a třetí, že mluvil o státním násilí. Ministr ne- varoval, neboť nesluší se, aby vláda takový sbor, jakým jest parlament, varovala, ani nechtěl hroziti, poněvadž cíle vědomá vláda nehrozí, nýbrž jedná. Pokud se týče obrysů státního násili, jež se v mých
#11 alto_textblock #11
slovech hledalo, pak vláda neučinila nic, co by komu- koliv dávalo právo, aby ji vyčítal lehkovážné poru- šení práva na prospěch kterékoliv strany nebo vlád- ního systému. Neb jen takové jednání zasloužilo by podobného označení. Poměry u nás nejsou vůbec toho druhu, aby se kdokoliv pustil do tak odvážných pod- niků, nýbrž jedná se pouze o otázku, zdali politováníhodným politickým případem vyvolané ochrnutí parla- mentární činnosti smělo trvati tak dlouho, až by nějakým neočekávaným případem, nějakým zázrakem, toto kouzlo bylo rozvázáno. Kdy a jak, to bylo by leželo v rukou osudu. Všecky příklady z dějin jiných zemí míjí se s účinkem na mne, neb nemají podobností s našimi poměry. Ale i tenkráte, když zastupitelství lidu po dlouhém boji o pasitivní věci po veliké opravě celého veřejného života unaveno klesá, nebo když, aby po- valilo nepovolný kabinet, zastaví zákonodárnou čin- nost, nesmí se takové události porovnávati s našimi poměry, kde nejenom není podobných příčin parla- mentámního přemožení se, nýbrž kde se vyskytuje zevnějšími i vnitřními příčinami vyvolané nutkání k významné práci. U nás nestály proti sobě vláda a parlament, nebo obvyklý systém a ctižádostivé plány, naopak bylo velmi blízko nebezpečí, že se parlament a stát dostanou do osudného rozporu, parlament, jenž nic nedělá, a stát jenž musí ku předu. V žádném takovém případě neplatí slovo Mirabsaua: »všecky plné moci, ať byly před tím jakéhokoli druhu, mění svou povahu.« Stát se zachraňuje. Pakli jiní tomuto sebezachránění říkají »státní násilí«, já tomu říkám »obrana proti ranám, jež vědomě nebo nevědomě mají býti vedeny proti státu«. Nevaroval jsem, ani jsem nehrozil, nýbrž uváděl jsem jen nutnosti, jež by mu- sily nastati, kdyby zájem jedné strany bezohledně měl býti postaven nad zájem všem stranám celého obyvatelstva společný, nad zájem státu. Slavná sněmovna nechť mí uvěří, že jeem tak neučinil lehkovážně a že jsem uvážil hluboký význam místa, z něhož se tak mělo státi. Ale naše zodpověd- nost jest přílš veliká. Každý, i sebe mmenší stát hledí svoje prameny moci sesíliti, svoji vážnost povznéstl, jen tato říše měla by se opozditi za to, že po staletí za nejobtížnějších poměrů vykonávala kulturní poslání ve službách civilisace, za to, že tolika národům po- skytuje domov ku klidnému spolužití? Poukázal jsem k tomu, že když parlament v některém státě ochranu národů nechce více zastávati, stát právo k existenci I proti parlamentu musí volati na pomoc. To jsem učlnil, nic více a nic méně. Vláda ví dobře, že se parlament má vyrvati z krise, ale on by se také sku- tečně měl vyrvati. Strany v této slavné sněmovně mají to každý čas v rukou, zadržeti použití jakéhokoli mimořádného prostředku, tím, že se uvarují toho, zraniti stát zbra- němi, jež protivníci obrací proti sobě nebo proti vládě. Nikdo nemůže takové rozlišování s větší radostí ví- tati, než úřadnická vláda, na kterou ovšem mnozí tak s vysoka hledí, které však připadla větší práce nek kdy kterému parlamentárnímu kablnetu (Souhlas.) a která ráda odsteupí, jakmile přijde jiná, která by rychleji a bzpečněji trvale přivedla zastupitelství lidu k jeho povinnostem a jeho pracem. Nelze nyní nle více zjistiti, nežli že mlhy počínají klesati a že slavná sněmovna svou cestu zřetelněji poznává. — Ministr pak praví, že více než vláda, budou za to sněmovně povděčni národové. Na to obrací se k otázce uherské a vykládá podstatu vyrovnání z roku 1867. Ani v Uhrách, aní u nás není vše už takové, jaké bylo r. 1867, ale základy, na kterých poměr mezi oběma polovinami říše spočívá, nesmí se zvyklati. Uhrya Rakousko nesmí býti sobě odcizeny. Ministr zmiň uje se pak o obchodních smlouvách a zejména o cu- kerní otázce. Právě zasedá cukerní kon- ference v Brusselu a ministr tedy nemůže říci vše, co by rád sdělil, ale sněmovna může uvěřiti, že jsme si vytkli určitou cestu, abychom se vy- hnuli škodě, která by mohla hroziti našemu nejpoplat- nějšímu průmyslu. Nebudeme obětovati více, než on jest schopen snésti. Ale vláda si přeje dobře promy- šleného a odůvodněného votum tohoto průmyslua súčastněného zemědělství, aby svého času žádala také o votum slavné sněmovny, při němž se jistě sejdou také všecky strany — pan posl. Grégr v tom pozná jím popíranou moc vědeckých otázek. Ministr obrací se na to k národnostním sporům. Jest veliká otázka, zdali pokojný čas, který jest tomuto dílu světa ještě do- přán() skutečně nejlépe použijeme, když jeho nej- větší čas vyplníme tímto sporem, nebo zdali by ne- bylo lépe znamenitý jeho díl zabrati pro společné potřeby všeho obyvatelstva. Ministr poukazuje k tomu, že v této říši nezápasí jen dva kmeny o vládu; Rakousko jest státem mnohých národností, ne teprve dnes, ale po staletí. Tento dlouhý čas vytvořil tmel, který nemůže žádná národnostní vášnivost rozdroblti. Na costách zášti a rozhořčení neleží rozluštění národ-