#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 286.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Dne 18. října 1902.
#4
alto_textblock
#4
žeme. Na konec dovolujeme si v zájmu našich poli-
tiských poměrů a také v zájmu státním veřejně a ne-
pokrytě prohlásiti, že sdělení zásad na taktické po-
stavení jednotlivých, na konferenci zastoupsných če-
ských stran nemůže mítl účinku ni nejmenšího. Račte
přijatl, Vaše Excellence, ujíštění naší plné úcty. Hr.
Sylva-Taroucca, prine Bedřich Schwarzenberg, dr.
Bedřich Pacák, dr. Adolf Stránský, dr. Edvard
Brzorád, Štanislav Kubr, Karel Prášek, Antonín Zá-
zvorka. Ve Vídni, dne 16. října 1902. Tím vypově-
zen jest boj protl vládě Körbrově na celé čáře, on
pak sám vyhloubil mezi sebou a českými poslanci
takovou propast, že nedoveda jen tak snadno ji pře-
klenoutl.
Ministr spravedlnosti baron Spens-
Boden odstoupil a vyznamenán byl při tom za
služby více nežli 40leté velkokřížem řádu Lsopoldova.
Předseda mlnisterstva dr. Körbar jmenován byl za-
tímním správcem ministerstva spravedlnostl. Trochu
věru mnoho na jeho síly a důvtíp, neboť jest již také
správcem ministerstva vnitra.
Odstupující mlnistr spravedlnosti baron Spens-
Boden jest mužem již 68letým a churavěl a to
dostl těžca již dlouho. Posledních pět měsíců nedosta-
voval se již ani do svého úřadu. Největší část své
státní služby strávil v Čechách, kdež působil buď u
zemského neb vrchního zemského soudu v Praze, načež
stal se předsedou krajského soudu v Chebu. R. 1890
povolán byl jako dvorní rada k nejvyššímu soudnímu
dvoru, načež po několika již měsících stal se na místě
dra. Emlla Stelnbacha, jenž jmenován byl ministrem
financí, přednostou odboru v mlnisterstvě spravedlnosti.
Dne 5. října 1893 poslán byv do Brna jako místo-
držitel markrabství moravského staral se horlivěa
svorně s německými ústaváky o udržení německé nad-
vlády v českých městech. Vůbec nebyl přítelem na-
šeho národa nikdy a nikde. Když po Wittkově pře-
chodním kablnetu utvořil svůj kablnet p. dr. šlechtle
Körber, jmenován byl v něm baron Spens-Boden 19.
ledna 1901 ministrem spravedlnosti. Jako takový
k radosti Němců přičinil se ze všech sil o úplnéa
naprosté provedení zrušení jazykových nařízení. Národ
náš odchodu jeho želeti nebude.
Panská sněmovna konati bude první svou
schůzl v sobotu, dne 25. t. m o 12. hodlně polední
s tímto jednacím pořadem: Sdělení došlých dopisů.
Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňují
ustanovení zákona ze dne 1. dubna 1875 o organi-
saci burs. Zpravodajem jest princ Ferdinand Lob-
kowicz.
Vzorný Všeněmec. Zdá se, že uherští Vše-
němci nejsou ani o vlas lepší, než-li jejich rakouští
bratří. Pověděli jsme již před nedávnem, jak pová-
žlivým charakterem jest někdejší majitel dívčí školy
a nynější redaktor Cramer. A o zatčeném redaktoru
Schroffovi se píše, že stál v čele národní agl-
tace v Brašově. Pochází z velkovévodství badenského,
odkudž byl vypovězen pro urážku Vellčenstva. Exl-
stence Schroffova byla pak co nejzoufalejší. Původně
jsa židem, přestoupil na víru katolickou, naposled
však stal se luteránem.
Štěstí Uhrů za krále Matyáše Korvina.
Králi Matyáši Korvinovi, Slavnému a Spravedli-
vému, jak nazval jej předseda uherského minister-
#5
alto_textblock
#5
po domácím klidu a bezměrnou, dojemnou láskua
shovívavost — k »novému světu«, ke svým dětem.
Jich chamtivost po ponězích, tvrdost, v níž nevraží na
Polju, nevěstu a otce jejího, jsou slabosti a chyby
o sob, ale nikoli nedostatky zásad, jež onl tu slce
zastupují, ale neprovádějí.
Ozšem v Nílovi, jenž s Poljou opouští důma
hledá své štěstí, vidí autor ony »nové pravdy«, nový
svět, jehož příchod očekává. Vidíte drama sllné soci-
ální tendence, byť hrot jeho nebyl tak ostře vystaven,
jako na př. v Lotharově »Harlekýnu«.
Gorkij nazval svoji prácl »dramatickou
etudou«. Dává si tím právo volnostl, zhrda-
jící shuštěním, spádem a ucelením děje. Odráží vám
tak předem výčitku, již byste snad pozdvihli protl
jeho dramatlcké dovednostl. Buď si! Odškodňuje vás
za to sytou řečí, bohatou myšlénkami, zajímavou scé-
nou. Ovšem o pravdlvostl »nových dogmat«, jež Nil
tu tlumočí, vás nikterak nepřesvědčuje. A starým
v mnohém dáte za pravdu!
Novinka byla velice pečlivě nastudována. Jestll
zájem prvých dvou jednání lze přičísti osobní zálibě
pro ruský román a ruské drama vůbec, tož třetí a
čtvrté jednání bez odporu samy ze sebe vyvolaly do-
jem. Pan Šmaha a pí. Danzerová byli zdařilou
dvojicí měšťáckých manželů. »Nový svět« bez životní
statečnosti, representovaný jich dětmi Petrem a Ta-
ťanou, šťastně zobrazili pí. Kvapllová a pan
Vávra. Výtečnou figurkou byl stařecký ptáčník
Perčlchin p. Mošnův. Filosofujícího Tětěreva, úlohu
herecky nejsložitější, statně svojí uměleckou silou
opřol p. Vojan. Rovněž koketní vdova Krivcová
(pí. Hübnerov6) a Polja (slč. Grégro vy)
-ok.
byly pečlivě sehrány.
#6
alto_textblock
#6
stva Széll, vzbudován byl v Kološi pomník, protože
»každým tepem svého srdce žil štěstí svého lidu«.
Ale do divného světla staví spravedlnost Korvinovu
vlastnoruční list, kterýž tento král zaslal Budínským,
a který zní: »Matyáš, z Boží milosti král uherský!
Dobré jitro, měšťané! Nedostavíte-li se všichni ke
králi, přljdete všichni o své hlavy. V Budíně. Král.«
Že Matyáš Korvin nepoušil těchto slov jen jako
plané hrozby, dokazují bezpočstná stětí nebo zlomení
hlavy. 250 »českých bratří« na př. bylo oběšeno
před Kosztolánem, a kromě toho dal královský ve-
litel v Budíně, Crobor, utopitl v Dunaji ve skuplnách
po šesti až osmi celou pavnostní posádku; těm, kdo
zbývali ještě, bylo namlouváno však, že ti oni byli
»propuštěni na svobodu«. Tak a nejínak vyhladll
Korvin rebellské »české bratrstvo«. A sedmihradští
spiklenci byli právě v Kološi štípánl žhavými kle-
štěmi a posléze odpravení. Také jeho nejzasloužilejší
čeští rádcové, jeho pobočník a gubernátor Szilagyl
a jeho kaneléř kníže-primas Vitez, kteří odvrátili se
od něho — následkem jeho libovůle — okusili pří-
jemnosti žaláře. Byl vůbec vším jiným, jenom ne
»králem konstitučním«. Přes to kořily se mu celé
Uhry a ještě nyní jsou Mahaři na výsost nadšeni pro
Matyáše Korvina.
Boerští generálové v Berlíně. Na počest
boerských ganerálů v Berlíně konána byla tam včera
slavnostní schůze boerského pomocného komitétu. Prof.
Simmering zahájil schůzi proslovem, ve kterémž
sdělil, že celkem bylo sebráno 700.000 marek, z če-
hož ještě zbývá 200.000 marek. Potom odevzdal
Devetovi poukázku na tento obnos. Dále ode-
vzdali peněžité obnosy redaktor »Říšského Věstníku«
Engel a redaktor »Deutsche Zeltungu« Lange.
— Na začátku včerejší, na počest boerských gene-
rálů konané hostlny vykonal nejdříve říšský poslanec
Stöcker modlitbu, načež Botha měl řeč, v níž
pravil, že generálové nepřlšli by do Berlína, kdyby
nepovažovali v zájmu exlstence svého národa za po-
třebné, aby nastoupili těžkou cestu, na kteréž by hle-
dali peníze pro svůj národ. Boerové uzavřelí míra
chtějí povašováni býtl za anglické poddané; těší jej
proto, že na celé cestě generálů městem nepadlo ani
jediné slovo proti jejich nové vládě. Veliká suma.
kterouž obdrželi, naplňuje srdce jejlch nekonečnou
vděčností. Před Bothovou řačí provolal zamský po-
slanec Revoldt císaři slávu. Po řeči Bothově pro-
volána byla sláva hrdinskému národu boerskému.
Říšský poslanee Schrempf vítal pak generály
jménem boerského výpomocného spolku. Na to ujal
se slova Devett a tlumočil své díky. Líčil, jak
naléhavě potřebuje jeho národ podpory. Generálové
nemají žádného politického úkolu a chtějí dokázati,
že jsou věrnými anglickými poddanými. Vzpomenuv
pak další cesty generálů, pravil Devett, on sám
že ji konati bude s nimi již asi sotva, poněvadž do-
stal z domova truchlivé zprávy. Jedno dítko mu ze-
mřelo a druhé leží nemocno. Po řečech ještě něko-
lika řečníků byla slavnost o půlnoci skončena.
Ministerská krise v Srbsku vznikla ná-
sledkem toho, že královna Draga chtěla mermomocí
provázeti svého chotě, krále Alexandra, na Rus, kde
však nepřáll si její přítomnosti. Král Alexandr upu-
stil následkem toho od své cesty na Rus vůbeca
rozešel se tím i s předsedou kablnetu Vulčem, jen
podal jménem celého kabinetu demisl. Král demlsi
příjal, načež hned ještě včera konal porady s po-
litiky rozličných stran a směrů. Považuje se za jisté,
že nový kabinet bude koaličním a že v něm budou
zasedati pokrokáři, neutrálové, radikálové a liberálové
nejumírněnějšího směru. Nový kablnet bude každým
řádem konservatlvnější, nežli byl dosavadní. Předse-
dou jeho stane se buď generál Markovič, nebo
generál Franasovič. Srbský vyslanec ve Vídni
Čhristlč stane se ministrem zahraničních záležl-
tostí, nepřijme-ll Franasovič tohoto místa. Deflnitivní
rozhodnutí stane se nejspíše již dues.
Ke huutí v Macedonii. Z Cařihradu te-
legrafají, že časopisecké zprávy o událostech v Mace-
donil dlužno prohlásíti za nesmírně přemrštěné. Po-
tvrzujíť sdělení, jež obdržely Porta a velevyslanectva
z provincií, že povstaleckých čet ubývá. Balharské
obyvatelstvo, kteréž z donucení od tlup nebo dobro-
volně se uteklo do hor, vrací se zase nazpět. Zpráva,
že 30 maloasijských praporů dostalo rozkaz k pochodu
do Macedonle, jest nesprávná, neboť branné tamní
síly úplně postačují. Také zpráva, že maršál Ehdem
paša se nalézá v Macedonii, jest úplně bezpodstatna.
Týž mešká v Cařibradě.
Franeouzsko-španělské sblížení. Protože
v poslední době vyskytovaly se zprávy, že běží
o uzavření francouzsko španělského spolku, požádal
pařížský »Figaro« některé vynikající španělské ve-
řejné osobnostl, aby mu dopsaly, kterak o tom smý-
šlejí. Z odpovědí došlých budlž pro jejich zajímavost
učiněna zmínka aspoň o následujících. Princ
A sturský chválí francouzskou armádu a příjemné
způsoby francouzských důstojníků, kteréž poznal při
své návštěvě francouzských manévrů; v ohledu poll-
#7
alto_textblock
#7
tickém zachovává však mlčení. Sllvela činí totéš.
Praví, že mlčeti znamená zlato, připouští však, že ve-
řejné mínění ve Španělsku jest Francil nakloněno.
Maršál Lopez Dominguez domnívá se, že
Španělsko musí po svých porážkách věnovatl se zplna
jenom svému vnitřnímu sesílení, udržovati dobré po-
měry se všemi mocnostmí a podrobně studovati mezl-
národní komblnace. Téhož náhledu je také Romero
Robledo, kterýž zjlšťuje, že veřejné mínění ve
Španělsku jest nyní Francii přízuivo jak jen možná.
Vévoda z Rivalu má za to, že Španělsko jest
po válce poslední ještě přílíš malomocno, aby pod-
stupovalo nebezpečí, spojené se všelikou alliancí. Má
obavu před anglickými choutkami na Baleary a Ka-
nárské ostrovy. Španělsko musí použíti nynější po-
kojné doby k vlastnímu posllnění, aby, až udeří ho-
dina velikého sporu, který lze předvídati, mohlo se
rozhodnouti na základě svých tradlc a zájmů. Don
Carlos odpověděl svým francouzským zástupcem,
hr. Malllem, že neznaje tajemství vlády uchvatitelův,
nemůže také přesně odpověděti na položenou mu
otázku. Jinak bylo by, kdyby seděl na trůně, jenž
mu právoplatně patří. Dokazoval vždy slovem i pí-
smem svou náklonnost ke Francii, kde stála kolébka
jeho rodiny a doporučoval foederaci všech latinských
plemen v obou dílech světa. Kdyby jednou dosedl na
trůn sv. Ludvíka nebo sv. Ferdinanda, jednal by
v zájmu obou národů. Nyní připravuje se k tomu
velikému dni, o kterémž Bůh přivede věc jeho k ví-
tězství.
Stihání irských poslancň. Irský poslanec
Mac Hugh odsouzen byl včera ve Sliga pro vy-
hrožování a účastenství na spiknutí na dva měsíce
do žaláře a zároveň na tu dobu k nucené prácl. Ale
složiv kauci, ponechán byl prozatím na svobodě.
Portugalský král nebude sice na své cestě
do Anglicka provázen žádným mlnistrem, ale »Monde«
poznamenává k tomu, že bude po boku jeho Zor al,
vyslanec v Londýně a nadšený přívrženec spolku
s Anglickem. »Imperlal« tvrdí, že vzejde spolku
s Anglickem jisté nebezpečí, ale považuje přece jen
za možné, že by vzešly z něho Portugalsku veliké
prospěchy a výhody.
Portugalsko-čínská smlouva obsahuje také
dohodnutí, podle něhož přenášejí se na Lappu protl
Makau výsady smluvního přístavu.
#8
alto_textblock
#8
Z říšské rady.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 17. října. (Tel.)
Na počátku jednání vyřídila sněmovna oba
pílné návrhy, týkající se voličských seznamů ve
Vídní. Zamítla totiž jejich pilnost. Lepšího osudu do-
čekaly se pilné návrhy, týkající se disciplinárního ří-
zení proti poslanci Lupu, bukovinskému to Rumunovi
a soudnímu radovi. V případě tomto jedná se o níz-
kou pomstu, spáchanou na politlckém protivníkovi,
jenž se stal nepohodlným rumunským velkostatkářům
v Bukovině a proto byl denuncován. Takové jednání
odsuzuje se samo. Ještě pedlvnější však jest, že senát
vrchního zemského soudu ve Lvově pod zámlnkou,
že posl. Lupu porušil stavovskou česť soudců, jmeno-
vaného úředníka suspendoval z úřadu i služného.
Jsou to poměry, které odůvodňují název »Poloasle«,
který dal Haliči a Bukovlně známý Sscher Masoch.
Takové věci dějí se ostatně i v západní Cislajtanli, jak
svědčí případ Špinčičův. Kdo se panující klice nelíbí,
jest jaksi už psaucem, protl němuž jest všecko dovo-
leno. Bohdá, že se poslancům podaří ohrožsného kol-
legu zachrániti. Obrana vlády odborným přednostou
Schrottem byla stejně nešťastná, jako včerejší řeč
pana dra. Körbra a také odpověď na ní podobná.
Dal ji posl. dr. Ellenbogen, jenž zvolal: Takové dr-
zosti si nedáme více líbit.
#10
alto_textblock
#10
Sněmovna poslaneeká.
(Zasedání 17 Schůze 157.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod. dop.
Posl. Koudela, jenž se poprvé dostavil do sně-
movny, skládá slib.
Předseda oznamuje, že poslanec Radimský složil
mandát.
Po přečtení došlých spisů pokračovala sněmovna
v rokování o pilných návrzích posl. dra. Voglera a Schuh-
meiera v příčině seznamu voličů ve Vídni.
Posl. dr. Weisskirchner odmítá co nejrozhodněji
útoky na vídeňský magistrát, a prohlašuje tvrzení posl.
Schumeiera o reklamačním řízení za nesprávné. (Souhla
křestanských sociálů, hluk na lavicích sociálních demo-
kratů.)
Posl. hr. Vetter žádá o ticho.
Posl. dr. Weisskirchner vytýká sociálním demo-
kratům, že padělali policejní stvrzenky o usedlosti a pá-
chali jiné zlořády. Řečník polemisuje potom s poslancem
drem. Voglerem a prohlašuje, že vytištění seznamu voličů
bylo technicky nemožné. Ostatně se vydatně užilo re-
klamního řízení. (Pokřiky sociálních demokratů.)
Posl. Schuhmeier: Vy jste velicí kejklíři! (Hlučná
veselost. Za řečl dra. Weisskirchnera dochází opětně
k rozčilujícím hádkám mezi sociálními demokraty a kře-
sťanskými sociály.)
Posl. Weisskirchner popírá, že říšská rada je
v té věci vůbec kompetentní. Týká se to jen sněmu zem-