Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 6 19.

gulací vod urychleno zvýšením nedosta- tečných dotací zemských a státních“ Především jde o provedení již vypraco- vaných projektů melioračních a o soustavné jich doplňování dle promyšleného plánu a dle nabytých zkušeností. Proto třeba, aby provedla se důkladná revise již provedených meliorací netoliko po stránce technické, ale také po stránce hospodářské, t. j. aby byla také vyšetřena výnosnost těchto podniků. Malé meliorace nesmí býti také zanedbá- vány zhotovováním drahých projektů, jež při nedostatku prostředků se neprovedou. Zanedbáváním malých meliorací se děje rolnictvu v chudších krajích dvojí křivda: musí připláceti na subvence, jimiž pod- poruje země a stát provádění meliorací v krajinách, kde mohou místní interesenti spíše si opatřiti k těmto účelům ukládané příspěvky, a samo — nemajíc prostředků k úhradě příspěvků na meliorace — dosa- vádním hospodařením stále větší škody béře. Trváme na tom, že musí stát a země v horských a méně úrodných krajinách podnikati důležité meliorace svým nákla- dem, má-li býti rolnictvo těchto krajů zachráněno před katastrofou. Jest s politováním, že se dosud k potřebám rolnictva, jež v těchto krajích nejkrušněji o svou existenci zápasiti musí, tak malý bral zřetel, že podnikání těchto meliorací ne- bylo vydatněji subvencemi podporováno, ano že bylo příliš složitým a těžkopádným řízením ještě znesnadňováno, ba i mařeno. Největší obtíže způsobuje v těchto kra- jinách zakládání vodních družstev. Nesnáze tyto musí býti překonávány populárním poučováním o prospěšnosti meliorování a o zakládání družstev, zvláště pak prováděním menších meliorací na vzor nákladem země a státu. K urychlení meliorování vůbec také valně přispěje »opatření levného úvěru meliora- čního« a »zvýšení melioračních subvenc zemských a státních«. Sněm král. Českého povolil na provádění malých meliorací r. 1893 zvláštní dotaci 10.000 zl., kteráž jest nyní na 40.000 zl. zvýšena. V l. 1893—99 bylo podáno 139 žádostí za podporu malých meliorací. Dr. Jan Dvořák opětně navrhoval na sněmě král. Českého, aby bylo ve příčině opatření levného úvěru melioračního za částečného přispění státu a země zave- deno uhražování úroků a umořování ka- pitálu. Sněm přistoupil zásadně k tomuto návrhu; jednání zemským výborem ve pří- čině této změny zahájené dosud neukončeno. Tímto způsobem bylo by lze při fakticky stejném obtížení zemského a státního roz- počtu při 4% rentě na meliorace 25kráte tolik věnovati, jako při přímém povolování a vyplácení subvencí zemských a státních. Posl. Kudrnka a spol. podali na sněmě král. Českého r. 1899 návrh, aby bylo zemskému výboru uloženo: 1. aby vyjed- nával s vládou, by z prostředků státních dostalo se podpory v stejné výši, jako zemský fond přispívá, na subvencování menších melioračních podniků, 2. aby pro případ, že jednání toto bude míti příznivý výsledek, dotaci tu v rozpočtu zemském na 100.000 zl. zvýšil; 3. aby dohodnul se s vládou o způsobu, jak by bylo možno subvence státní a zemské po provedeném

odhadu jednotlivých částí projektu, či po kollaudaci, nejdéle do 4 týhodnů vyplatiti. Zemský výbor sdělil tento návrh mini- sterstvu orby, kteréž ve vynesení ze dne 28./3. 1900 ukázalo, že se v novější době k tomu hledí, „by největší část státních a zemských příspěvků již během stavby byla vyplacena“. K přání, aby subvence povolené ministerstvem orby pro menší meliorace byly vyměřovány v téže výši, jako dotyčné příspěvky zemské, podotklo ministerstvo, že se bez toho, pokud tomu dovolí prostředky ministerstva orby, tohoto postupu šetří. K návrhu zemského výboru, „aby usne- sení sněmu ve věcech melioračních byly vzaty v poradu od komité, sestávajícího ze zástupců vlády a země“, ministerstvo na ten čas nepřistoupilo

Obr. 183. Sterilisator mléka, patent Brüner od firmy J. Nermuť v Chrudimi. Sněm království Českého uložil r. 1899 zemskému výboru, aby — v dohodnutí se s c. k. vládou — pracoval k nejmožnějšímu zlacinění úvěru melioračního. Opatření levného melioračního úvěru bylo zemskou bankou království Českého usnadněno a usnadní se ještě více změnou stanov této banky, již zemský výbor sněmu v posled- ním zasedání byl navrhl; avšak i po prove- dení této reformy zemské banky nepřestane býti založení „samostatné meliorační banky v království Českém“ naléhavou potřebou. Ve příčině financování melioračnícha regulačních podniků navrhuje představen- stvo spolku architektů a ingenieurů v opětně dotčeném pamětním spise Zemská dotace pro podporování menších hospodářských meliorací budiž na 200.00 korun ročně zvýšena. Z dotace této bud- tež podporovány i podniky pro zásoben

venkovských obcí vodou. Pro udílení pod- por z dotace této — a z obdobné dotace c. k. ministerstva orby — buďtež v souhlasu s c. k. vládou stanoveny příslušné instrukce. Projekty regulační, jichž význam a roz- sah dotýká se současně několika okresův, prohlášeny budtež za podniky zemské. Pro podniky zemské, jež se provádějí buď na základě říšských zákonů zvláštních neb dle zákona melioračního, zřízen budiž zemský meliorační fona. Ku posuzování technických otázek při podnicích melioračních, pro něž se ze Zemské banky království Českého půjčky povolují, „budiž u Zemské banky syste- misováno místo kulturního inženýra“ Při jednání o stavbě nových průplavů úpravě vod na radě říšské r. 1901 bylo. usneseno, aby 75 mil. K bylo obráceno na úpravy řek a na provedení již ho- tových projektů melioračních. Křivdy, jež se zvláště království Českému při rozdělování subvencí ze říšského fondu melioračního dějí, bylo by lze důkladně napraviti, kdyby ve- škeré řízení meliorační bylo vyhraženo zemskému výboru a kdyby nám z to- hoto fondu dle poplatnosti náležejicí podíl byl co rok hotově vyplácen. 4—-

Tuberkulosa u lidí není prý tatáž jako u skotu. Napsal Jan Stříteslý. ledíte zajisté nedůvěřivě na nadpis. Což by ten strach před tuberkulosou, která se z dobytka na člověka může přenésti, byl jenom pouhým straši- dlem, jež nám věda vymalovala? — Jeden pilíř vědy kácí se v pracha nedůvěra ve veškeré vědecké zkoumání musí se nás zmocniti! Avšak nic pod sluncem není nemožného, tím méně lid- ský omyl, byť byl sebe většího dosahu. Kdo se mýlí či zmýlil, zda hlasatel nového náhledu o tuberkulose, či dosa- vádní celý ostatní svět: dnes ještě roz- hodnuto býti nemůže. My toliko ze své povinnosti o věci referujeme. Na nedávném lékařském sjezdu v Lon- dýně, kdež o tuberkulose jednáno bylo, přednesl nadepsanou větu, ale bez slo- víčka „prý“ sám světoznámý dr. Rob. Koch, objevitel bacilla tuberkulosy a známého tuberkulínu. Nedivno, že tvrzení dra. Kocha, zcela protichůdné dosavad- nímu mínění celého světa, i u samých účastníků londýnského sjezdu — veskrze věhlasných to odborníků — největší úžas vyvolalo. Dr. Koch prohlásil přímo: »Ná- hled, jako by tuberkulosa lidí a tuberku- losa krav byla jednou a touž ehorobou, jest falešný«. K tomuto náhiedu přivedly dra. Kocha pokusy, které na berlínském zvěrolékařském ústavu konal s prof. dr. Schützem. Bylyť pak výsledky těchto po- kusů tyto: Vybráno 19 kusů mladého ho- vězího dobytka, u něhož nebylo lze na- prosto nejmenších stop tuberkulosy zjistiti, a těmto kusům vpravily se živé tuberku- losní bacilly, z nemocných lidí vzaté, nej- různějšími cestami do těla. Některým zví- řatům byly bacilly přímo do hrdla a do průdušnice vecpány, jiným byla tekutina