Ročník XVI.

V Chrudimi, dne 8. srpna 1901

Číslo 45.

darsl

ISt.

denník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samospráv.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem, v Hlinsku. G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. I. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. řessler, prof.střed. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze, — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v H. Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — J. Staroštík, říš. posl. v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. - J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

— Obsah: Ještě nový celní německý tarif. Překážky vývoje meliorování v království Českém. (K. Adámek.) — Tuberkulosa u lidí není prý tatáž jako u skotu. (J. Stříteský.) — Nový sterisilator mléka patent Brüner a sterisilování mléčných ná- dob. — Ochromlivá horečka omladnic. (D. Ho- rák.) — Jednoduché napájedlo selat. — Krmení nemocných koní. — Proč ovocné stromy málo rodt? (F. Lukáš.) — Mednatost lípy. (A. Thuma.) — Noviny národohospodářské. — Rozmanitosti. — Drobné zprávy.— Zvědy a odpovědi.— Literatura.— Zprávy tržní. — Uprázdněná hospodářská místa. — Inserty.

Ještě nový celní německý tarif min. čísle naznačili jsme všeobecně důležitost nového celního tarifu ně- meckého; dnes chceme vytknouti, jakých ohromných škod by způsobi tento nový celní tarif zemědělství našemu, kdyby skutečně do života vstoupil. V první řadě uvedeme mnoho-li a jaké nejdůležitější výrobky zemědělské dová- žíme do Německa. V posledních dvou le- tech vyvezli jsme: r. 1899 r. 1900 pšenice. 2.510 q 49.700 2.557 žita . . . . . 3.247 ječmene . . . . 3,631.302 2,625.566 ovsa . . 100.369 127.947 kukuřice 28.241 17.000 . 31.853 mouky . . . 124 495 sladu . . . . 1,076.719 1,189.564 volů . . . . . 64.443 6.685 k. býků 4.883 4.190 . .. krav 37.904 37 504 mladého dobytka. 25.841 25.481 telat 11.292 12.868 vepřů. 22 52 . koní 15.160 15.892 . .. drůbeže . . . 98.942 123.900 vajec . . . . . 797.944 875.531 másla . . . . 46.805 54.448 chmele 30.311 čerstvého masa .. 4.597 7.365 dřeva . 23,100.796 26,061.551 a t. d. Dále udáme výšku tarifu dosavadníhoa tarifu nového, t. j. tarifu, pod který sazba do Německa přivezeného zboží klesnouti nesmí. Obnáší clo v markách: nové dosavadní zvýšení 2.— za 1 q pšenice . . 5 5 3.50 . . . 5.— 3.50 1.50 „ 1 „ žita 2.— 1.— „ 1 „ ječmene. . . 3.— . 5.— 2.80 2.20 „ ovsa 3.60 2.65 „ sladu . . . 6.25 „ chmele . . . 40.— 14.— 26.— „ zemáků v o lný do v oz 1 koně do ceny 300 mk. 30.— 10.— „ od 300 do 1000 „ 75.— (hříbata 55.— 130.— „ od 1000 „ 2500 „ 150.— 10) 280.— přes 2500 „ 300.— „

kusů

„

Clo nové dosavadní zvýšení za m a rk 9.— 25.— 16.— 1 býka . 16.— 25.— 9.— 1 dojnici 5.— 15.— 10.— 1 kus dobytka mladého 4.— 3.— 1.- 1 tele 84.— 1 vola asi 7o 25.5 (kus) 58.50 1 vepře za 1 q živé váhy 10.— 5.— (kus) 5.— 15.— 15.— . 30.— čerstvé maso 1q 16.— 14.— 1 q másla . . . . 30.— 1 „ sýra . . . . . 30.— 20.— 10.— 4.- .- . 6.— „ vajec . . . 12.50 10.— 2.50 „ sádla . . husu 07.0 . 0.70 6.— 1 q ostatní drůbeže . . 6.— .— „ otrub „ dřeva neotesaného . nezměněno 1 vagon dřeva rozřezaného 125.— 80.— 45.— a t. d. Jisto jest, že o zvýšené clo musí dáti přívozce výrobky své laciněji — čili jinak řečeno: o obnos, o který se clo zvýšilo. musí náš vývozce dáti výrobek svůj levněji. A způsobem tímto přišlo by zemědělství naše o miliony a miliony! Tak n. př. ob- nášela by ztráta naše (dle vývozních dát z r. 1900) v zaokrouhlených číslech pouze při následovních 10 druzích výrobků obnosy: u pšenice 100.000 mark u ječmene . . . . . . . 2,600.000 u ovsa . . . . . . . 286.000 u chmele . . . . . . . 780.000 u sladu . . . . . 3,154.000 u koní 520.000 (a tu jsme počítali, že polovice vyvezených koní budou koně spro- stí v ceně do 300 mark a jen po- lovice lepších v ceně do 1000 mark) u volů . 3,920.000 u drůbeže . . . . . . . 843.000 u vajec . . . 3,500 000 . u másla 756.000 „ úhrnem . . .. 16,460.000 mark A kdybychom i předpokládali — což se sotva stane — že polovici této ztráty po- nesou konsumenti němečtí, že tedy obilí v Německu se zdraží: bude ztráta při těchto 10 druzích výrobků nejméně 6,600.000 zl. A to bude ztráta většinou zemědělstv českého; vždyť vyvážené výrobky: ječmen, slad, chmel, voli, vejce atd. jsou velkou většinou výrobky české. A jak ohromnou by byla ztráta při všech druzích vyvážených zemědělských výrobků Nejcitelněji by bylo poškozeno naše sla- dovnictví, chmelařství, náš chov koní, výkrm dobytka, pak náš průmysl dřevní a pilař- ský, Kdežto n. př. dříví kládové nezpra-

cované má se vyvážeti za tentýž celní po- platek jako dříve: zvýšeno bylo clo za 1 vagon dřeva rozřezaného o 40 mark. Náš průmysl pilařský by následkem toho zanikl, za to by se naše lesy znenáhla do Německa vyvezly. Jak již v čísle minulém uvedeno, není navržený tarif ještě slovem posledním; musí býti schvalen jednak spolkovou ra- dou a pak zejména sněmem říšským. Dle všeho má však německá vláda schválení za jisté a jest na válku celní připravena. Našim zemědělcům nastává povinnost: 1. aby s veškerou rozhodností naléhali na vládu, by s říší německou na základě uveřejněného celního tarifu novou smlouvu obchodní neuzavírala; 2. aby vláda naše přívoz zemědělských výrobků ze států cizích stejné velikým clem přívozním znemožňovala; 3. aby zemědělci naši s veškerým úsi- lím zájmy své hájili a 4. otázce celní největší pozornost věnovali

Překážky vývoje meliorování v království Českém. Napsal Karel Adámek. pím větší důležitosti jest racionálné meliorování půdy pro zemědělství v království Českém: tím více mu- síme želeti, že jest namnoze přímo uměle a úmyslně zdržováno a znesnadňováno. Hlavní překážkou zdárnějšího vývoje me liorování v Čechách jest, že se neprovádí dle jednotného, všeobecného plánu, vybudova- ného na pevných základech, především na vý- sledcích důkladných studií hydrografických a paedologických, v celé zemi provedených. Při sdělávání tohoto plánu nesmí býti postupováno šablonovitě; ale musí býti brán plný zřetel k potřebám zemědělství v různých hospodářských oblastech. Nesmí býti brán zřetel toliko k velikým meliora- čním podnikům v krajinách úrodných: ale musí býti zvláštní péče věnována take soustavnému provádění malých melioraci v krajinách méně úrodných, horských, pro- tože v těchto krajích rolnictvo bez inten- sivního chovu dobytka — tedy bez zdoko- nalení lukařství a pěstování píce — vůbec obstáti nemůže. V těchto krajinách jest lze poměrně malými náklady zvláště vý-