#1
alto_textblock
#1
2. prosince 1905.
#2
alto_textblock
#2
Přiloha „Národních Listů
#3
alto_textblock
#3
k čislu 33t.
#4
alto_textblock
#4
Strana 9.
#5
alto_textblock
#5
Z literatury.
#6
alto_textblock
#6
Pro budoucí universitu.
—2— Universitní budovy nejsou právě
literární thema, ale stav naší fakulty filosofi-
cké, pokud literatury se týče, je takový, že
zdárné pěstění literárního studia přímo závisí
na tom, jak a kdy nové universitní budovy bu-
dou postaveny. Pro fakultu medicinskou, pro
chemické a fysikálné ústavy postaveny zcel
nové neb aspoň svého času nově pořízené bu-
dovy, za to filologie, klassická i moderní od-
kázány dosud na staré Klementinum a na míst-
nosti po soukromých domech najaté. Semináře
filologické a literární vědy byly ode dávna po-
kládány za pouhé učebny, které možno zříditi
kdekoliv, jen když se nalezne místo pro ně-
kolik stolků pracovních, po případě i lavic, pro
několik almar s knihami, s pobočným pokojem
pro ředitele semináře. Tak bývalo na všech
universitách. „Laboratoří“ rozuměla se fysik
neb chemic. První pokusy Američanů zřizovat
na př. laboratoř psychologickou, provázeny
z vážných kruhů ironickými poznámkami. Dnes
se časy poněkud změnily. Ředitelé moderních
seminářů literárních a filologických v Lipsku,
v Paříži, v Anglii disponují už velkými věde-
ckými ústavy, nákladnými pracovnami, jež vy-
strojeny jsou potřebnými přistroji — a není
jich málo — a odbornými knihovnami.
U nás semináře filologické omezují se, až
na malé výjimky, na cvičebny pro praktický
výcvik kandidátů professury. Arci nikoli vinou
svých ředitelů, ale z nedostatku prostředků na
jakoukoliv jinou práci. Zde nenesou se touhy
tak daleko, aby snad zřizovány byly také insti-
tuty pro fysiologická zkoumání o vzniku
dialektů a pro umělou fotografii celých ruko-
pisných kodexů, jak se děje na moderních uni-
versitách ciziny. Je však přece nutno, aby filo-
logické semináře české university jednak co
nejdříve byly doplněny a dotacemi nadány, aby
mohly pěstovat nejen filologické cvšky, ale
také větší měrou než dnes mohly pěstovat srov-
navací literární studium a vůbec studium lite-
ratury. Dále pak, aby v novostavbě fakulty
filosofické bylo na ně pamatováno účelnými
místnostmi a nejlépe jednou velkou studijní
knihovnou v budově samé, aby byly studentům
skutečnými pracovnami, a mohli z nich vychá-
zeti nejen kandidáti učitelského stavu, ale i vě-
dečtí a literární pracovníci, věcně i methodi-
cky vycvičení. Jen namátkou příklady: prof.
Vrchlický nemá svůj seminář, je nucen nahra-
ževati jej aspoň částečně za svých přednášek
literárním rozborem význačných autorů. Ja-
zykozpyt nemá semináře, oba orientalisté, prof.
Zubatý i Dvořák, jsou odkázáni na studium a
čtení textů za přednášek. Slovanský seminář ve
svých několika odděleních nemá oddílu literár-
ního, speciálně ne pro českou literaturu —
tak je požadavků řada. Splniti je, záleží na
příští novostavbě universitní, pro nlž se právě
místo hledá. Měl své výhody návrh professora
Niederla, aby budova příští university stála na
Letné. Návrh původní, aby stála na těsném
bloku desátém pod umělecko-průmyslovou ško-
lou, sevřena ještě řadou činžovních domů, proti
nim ustupoval. Dnes ovšem odhorníci vidí jinou
překážku. Stavbu na Letné bylo by možno po-
číti až pozdě, budova by byla posunuta daleko
ud středu města. Nový návrh, aby na bloku
desátém byla umístěna pouze fakulta filosofi-
cká, za to fakulta právnická aby byla samo-
statně postavena na břehu Vltavy proti Letné,
most se zamlouvá. Ze všeho patrno, jak důle-
žita je otázka, kterou na staletí má býti roz-
hodnuto, do jaké míry bude postaráno o dů-
stojný a praktický útulek pro naše vysoké učení.
Odbornici naši měli by prozkoumati celý plán
Prahy a uvážiti všechny okolnosti, aby stavba
naléhavě nutná uebyla zdržována, však ani
kvapným a nahodile diktovaným rozhodnutím
nebylo pro budoucnost věci ublíženo.
#7
alto_textblock
#7
České spisy-
Jan Václav z Finberka: Rozvrat. Horský
obraz. V Praze. Družstvo Máje 1905. K 2.40. —
Účel své práce a slanovisko označil autor na str
169. slovy soudcovými: »To jsou smutné věci
Nemám první případ, kde syn jedná s rodiči surově.
Zde na horách zápas o kus chleba mezi dětmi a se-
stárlými rodiči bují jako kletba. Připadá mně to.
věřle, jako mezi zvířaty. Poměry jsou smutné, velmi
smutně. Je na čase, aby se otázka vejměnku upraí
víla...« A na str. 35. »Po těch horách jsou mnoz-
lidé jako dobytčata, jen se kopou a perou, trkají a
souží«. Takový základ vede k líčení hrozné bídy
lidské, tím hroznější, čím je vniternější, ale všecko
další záleží na autorovi, jeho názorech a formách.
Z Finberka je lidumil a dojímá ho stav horského
lidu, proto jeho spis zasluhuje úvahy, kterak se má
k zamýšlenému svému záměru. Otázka: možno li
ničemného chlapa učiniti předmětem povídky umě-
lecké? Odpověď nezbytně kladná, ničemný chlap je
člověk, a člověk jako předmět umění je nejvíce
oprávněn. Však tu to vězí: veliká podmínka ! Člověk
Ať vrah, opilec nebo lenoch, vždy musí z hadrů vy-
čnívati rány nezaviněné, jež vzbuzují účast esthe-
tickou, soucitnost lidskou. Ponížený ve skutečnosti
tvor musí v umělecké formě míti něco, co jej po
vyšuje a činí hodným pozornosti. Na př. po-
cházi-li jeho bída ze všeho ovzduší, z vychování
z tvrdosti půdy atd. Však už pouhý Zolův
determinism neudělá z bláta vzácnější rudu. A zde
u toho divokého Smrěka není ani toho determinismu,
ač se oň slovy soudcovými, výše uvedenými, hlásí
Povaha Smrčkova má vyplývati z horských
tvrdých poměrů, aby nemohl za svou krutost
k matce výminkářce. Bylo by jako v Nerudově zns-
menité básni »U fortny milosrdných«. Děda pracoval
dokud mohl a když nemohl a vše rozdal, poslali ho
pryč. A on je zcela srozuměn, ví, nemohou jinak
brání každého sousta. Rvavá tragika bezohledně se-
beckého boje o život. A tou tragikou nutno sti
se všickni ti žalostní nevděčníci a surovci udržují
na výši lidského soucitu. Neboť — na ně dojde
také tak! Také oni sestárnouce půjdou na žebrotu
k milosrdným. Se Součkem Finberkovým má se věc
jinak. Je absolutný ničema, nechce pracovat, na vý-
měnek se jen vymlouvá. Zde otázka výměnku nie
neoavětlí. Kdyby výměnek ihned odpadí, Součkovi
nepřibude nic. A horského na jeho povaze a mravním
neštěstí není také nic. Takových níčemů je všude
plno bohužel, po vsich i městech. A většina z nich
má ženy mučednice a jen pro ty mučednice mohou
být jedině spaseni. Hlavní osobou aspoň Souček býti
neměl, není na něm ani vlásku, co by jímalo. Jeho
příběh odpuzuje. Povídka lepší svou stránkou uka-
zuje leda, jak hrozně na tom světě trpí ženy, matky.
Vbk.
* Dr. Havel: Jak se dostal lékař do nabe. Po-
hádka, klerá je skutečností. Nákladem vlastním v Ně-
meckém Brodě 1905. Za 1 K. Stalo se ve skutečno-
sti: Mladý, pilný lékař jel v noci domů od nemoe-
ného. Koně se splašili, lékař nešťastně vypadnuv byl
jimi usmýkán do smrti. Zbyla nemajetná vdova
s děckem. Přítel na osud roztrpčený a rozlítostněný
se vzchopí, aby napsal a vydal knížku ve prospěch
osiřelých. Líčí, improvisuje, veršem volným i prosou.
Soucit ho pohání, láska k nešťastnému soudruhu.
Duše lékařova, v povolání zahynulého, dostala se
#8
alto_textblock
#8
ovšem do nebe. Ji v ústretu »ze slunných bran nebe-
ského města jásá vroucí Carducciho(!) hymnus.« Vše-
vládný osud, stařec oberlaný, omlouvá se Blažkovi
»Doba kletá, na níž nemám viny, vás zrodila i úpa-
dek stavu.« Vypravuje, jak u brány nebes konferoval
s nebožtíkem doktorem Vlasákem. Na konec zajímavé
dábelské lamentace. Jak patrno, knížka zajímavá
aspoň psychologicky a sociologicky. Její prosha o
Vbk.
pozornost zasluhuje vyslyšení.
* Jan Rokyta: Hradby padají! Básně. Ná-
kladem F. F. Šimáčka v Praze.
Hněvivé, bolestné a nadšené verše. Mluví k lidu
českému o všem, co čistou, soucitnou duši bou-
řilo v našich pohnutých dnech listopadových. V básn
»Čechie« jásá básník, že český lid, jenž dlouho dří-
mal, anahou po rovnosti postavil se v čelo národů
V jiné básni slaví práci, v jiné velebí mučedníky
Svobody a těší se v »Ukolébavce«, že ovoce ponese
aspoň dětem našim. Básnické »Ca ira« české, věno-
váno je Svatopluku Čechovi, autoru »Písní olroka«.
* Viktor Pinkava: Hrad Buzov. (Hrad
moravských sv. I. 28 obrazů v textu a 3 akvarely
V komisi knihkupectví R. Prombergra v Olomouci.
Velká, umělecky upravená kniha tvoří první
svazek místopisné sbírky, vydávané z podnětu arci-
knížete Eugena. Na výpravě děl zúčastniti se má
řada umělců českých, Kalvoda, Kašpar a j. Svazek
přítomný ozdoben jest obrazy Krále z Dobré Vody
a Karla Liebschera. V obrazové části přihlíží se
i k heraldickým a architektonickým podrobnostem
Textem svým tvoří dílo samostatnou knihu. Vedle
popisu hradu a okolí, dějin vlastníků, zvláště páno
z Kunštátu, je tu i jakýsi úvod k uchystanému sou-
boru děl. Druhým svazkem ma býti » klenot staré
Moravy«, hrad Pernštýn.
* Conan Doyle: Pes Baskervillský. Detek
tivní román. Přeložil Jos. Pachmayer. S obrazy. Ná
kladem Jos. R. Vilímka v Praze.
Conan Doyle dokázal, že také delektivnímu r
mánu lze dáti uměleckou formu, kolorit proslředí
poetickou náladavost, ba i psychologickou propraco
vanost. Tylo vlastnosti, snad spíše ještě krajní napí
navost a — do poslední stránky udržovaná nerozlu
štitelnost problémů a zápletek, přičinily ke znač
nému úspěchu autora. Kniha jest pěkně illustrovaná
obrázky anglického uměice.
* Eugenij N. Čirikov: Tuláček a jiné po
vídky. Z ruštiny přeložil V. Červinka. (Světové
knihovny sv. 489. 490. Rediguje Jaroslav Kvapil.
Nákladem J. Otty v Praze.
V povídkách převládá smutný ton rázu hlouba
vého. I jeho humor, obyčejně tendenční, má za-
hořklou příchuť. Z povídek mnohé připomínají pro-
středím a ná adovostí Gorkého. Psychologické ličení
i rozluštění problémů jest však jiné. Kniha mnobo
vysvětluje z vývoje posledních událostí na Rusi.
* Em. Flygaré Carlénová: Noc na jezeře
Bullarském. Ze švědštiny přeložil B. Klika. Nákladem
Fr. Šimáčka v Praze-
Stará švédská spisovatelka podle výkazů- veřej-
ných knihoven náleží stále ještě k nejčtěnějším
autorům dneška. »Noc na jezeře Bullarském« okou-
zlovala už naše matky a dosud je nejoblibenější
knihou čtenářek průměrné vrstvy jako román smutné
lásky s koncem tragickým. Napínavý děj a životnost
postav, líčení lásky mateřské, výbuchy vášní, tklive
sny tichých duší jsou předmětem líčení stejně pro-
stého jak jímavého.
* Na cestě za chlebem. Vzpomínky gymnasiál-
ního professora. Napsal Frant. Zdráhal. V Kutné
Hoře 1905.
Ilustrace života středoškolského professorav
rouše belletristickém. Stanislav Jarkovský vyvolai
kdysi črtami svými jistý vzruch. Odmlčel se a po
něm přichází nový. »Na cestě za chlebem« je pátnáct
kapitol, jež se otáčejí kolem postavy supplenta Vá-
clava Černého. Vylíčen tu realisticky život, jaký pa-
nuje na středních ústavech. Kapitoly namnoze dra-
stické, jež nutí přemýšleti o trapném namnoze po-
stavení mužů, nastupujících vznešené povolání. Sup-
plentem smýká školní rada jako služebníkem, ředitel
jej ustanovuje písařem, druhové starší v úřadě ne-
chovají se k němu kollegiálně. Misto dostal z mi-
losti a chce li vydržeti, nesmí tuze nadzvedati své
lidské vědomí. Také ke studentstvu se nesmí stavět
tuze samostatně. Odhalují se různé tajemné vlivy na
kvalifikaci, na obsazování míst, kouzlo známostl, pří-
buzenstva a protekce. Kniha má rá« memoirů. De-
jem spadá do let sedmdesátých, ale ozvěnou sáhá
přitomnosti. Spisovale slibuje ještě druhou serii.
#9
alto_textblock
#9
Z českých listů.
* Sava Chilandarec vypravuje v »Osvětě«o
umění na Svaté Hoře Athonské. Malba i zpěv
těchto klášteřích zachovává ještě namnoze formu velmi
starobylou. Zajímavy jsou uváděné zvlaštnosti sta-
rých textů i rytmů a jiné historické pamětihodnosti
* O divadle pardubickém v »Májt« zajímavá no-
ticka: »Besedy už nezachrání nikdo. Do nové doby
se nehodí. Klesly na pouhé zábavní spolky. Ani
otázka knihoven a čitáren nebyla jimi rozřešena.
Chopili se ji činitelé jiní. Co přijde po besedách, nedi
se říci v době, kdy se rodi telik nových formací
naší společnosti.«
* V »Pražské lidové revui« J. Prušák podává
studii o Lombrosovi a jeho theorii závislosti duše-
vního života lidského na konstituci tělesné do té
míry, že se lidé rodí zločinci a geniálníky.
* V »Českém Světě« J. V. Krejčí píše úvodní
slovo ke Kolárovým »Pekla zplozencům«, novému
vydání divoce fantastického pražského románu, jež
počíná vycházeti jako příloha »Českého Svěla«,
* V »Lumiru« L. Jeřábek uvažuje o olázce no-
vostavby věže svatovítské. Žádů rozhodující kruhy.
aby se zasadily o to, aby nynější prospekt i se sta
rou střechou hlavní věže zůstal ušetřen. Čtenář.
#10
alto_textblock
#10
Odborně spisy-
* Almanach českých divadel. Lileratura o č-
ském divadelnictví poslední dobou značně vzrostla.
Vyšly »Masky Národního divadla« a chystá sek
tisku (nákladem Ottovým) svého druhu u nás první
»Divadelní slovník«. Redakcí časopisu »Divadlo« vy-
šel teď »Almanach českých divadel«. Ročenka má
především praktické poslání, mimo své články k di-
vadlu se vztahující. Je věnována v prvé řadě diva-
delníkům z povolání a ochotníkům, chce jim cenný-
mi pokyny státi se jakýmsi »Vade mecum«. Po té
stránce je tu pěkný obrázek dějin českého divadla,
je tu právnický rádce divadelní, článek o prá-
vech provozovacích a pokyny o maskování a líčení
a pod. Všechna stálá česká divadla i severo-vý-
chodní, nejvovější nevyjímaje, jsou zde zahrnuta.
Vedle stručné historie genese a trvání uvedeny adres-
sáře členů, popis divadelních budov, vyobrazení jich,
plány, ceny míst. Rovněž uveden seznam kočují-
cích společností, ochotnických spolků a řada zpráv
drobných. K ročence po způsobu kalendářů připo-
jeno kalendarium, zápisné tabulky o reperloiru,
drobné pokyny a rady. Ze článků úvahových pěknou
črtou je »Apologie památky Tylovy«, posmrtná vzpo-
mínka na Vojtu Slukova — »Podvrácený dub« a
články o jubileu »Ústřední jednoty českého herectva«
a »Ústřední matice ochotnické«. Cena knížky je
mirná, formát praktický, kapesní.
#11
alto_textblock
#11
Ze slovanských listů.
* Na Lyezakovském hřbitově ve Lvově odhalen
pomník literárnímu historiku polskému prof. Petru
Chmielowskému: Truchlící žena vrhá se na
balvan porfyrový.
* K 50. ročnici úmrtí Adama Mickiewicze
věnuje polský tisk vřelé vzpomínky. Osvětový spolek
vydal ökrejearovou brožuru o významu autora »Pana
Tadeusze«.
* Podnik Ivovského dírigenta Heller a se slo-
vanskou operou v Miláně (hl. Prodaná nevěstaa
Halka) měl sice skvělý úspěch morálný, ale blede
výsledek finanční. Kritika slovanskou hudbu do nebe
vynášela, ale obecenstvo do divadla — nešlo!
* V »Nové Žizni« píše M. Gorkij studii o ru-
ském měšťanstvu. Vystupuje ostře proti »za-
zobané, vždy syté« třídě občanstva. Pokrokové re-
formy narážejí na nejtužší odpor úřadnictva a mě
šťáků.
* Stár 76 let zemřel slavný ruský fysiolog J. M
Svěčenov. Řada jeho děl z oboru fysiologie na
byla jména evropského.
Slowianin.
Cizí spisy-
* EmilHaumant: »La Russie au XVIILe
sicle«. Nedávno ztratilo Slovanstvo jednoho ze
svých nejoddanějších přátel francouzských, pana
Alíreda Rambauda, bývalého ministra vyučovánía
#12
alto_textblock
#12
Jahnka.
#13
alto_textblock
#13
professora na vysokých školách Sorbonny, a již s
k nám hlásí nová zdatná síla, působící v témže
směru, v osobě zetě zemřelého, pana Emila Hau-
manta, maftre de conférences a la Sorbonne, jenž
napsal a tyto dny vydal velmi zajímavé a duchem
moderní školy historické prodchnuté dějiny Ruska
osmnáctého věku. (La Russie an XVIILe siěcle. —
Société francaise d' Edition d' Art. E. Gaillard suc-
cesseur. — - Paris)
Po stručném, leč nikoliv suchopárném vylíčení
dějin Ruska věků předchozích, zvláště doby Petra
Velikého, ve které pan Haumant shrnuje i dosti no-
vého materiálu, přechází de plain pied k vlast-
nímu jádru věci, to jest k době nad jiné zajímavé
— XVIII. století — vníž obromná říše východní
vstupuje znenáhla do nových drah za vlivu silně se
rozmáhající civilisace západní.
Zvláště zajímavo jest sledovali s autorem na
čestné stopě výsledky tohoto příliš úspěšného a ne-
dosti přiměřeného přejímání cizí kultury, konstato-
vati jak tyto vlivy se zračily tu blahodárně, jinde
zhoubně postupnou změnou mravů, novým utváře-
ním se celé společnosti, zařízením dvora, infiltrací
způsobů francouzských a německých proti sobě bo-
jujících atd.
Dosti podrobně jest vylíčen vývoj vnitřní správy.
zákonodárství, vojenství, finančnictví. V několika
stalích zvíme též mnoho zajímavého o diplomati-
ckých zápletkách z doby sedmileté války, jakož
i o dělení Polska a zamýšleném dělení Turecka.
Nejzajímavější však kapitolou celého díla jest po-
psání nekonečných běd a útrap nešťastného lidu
venkovského, vydaného úplně na milost a nemilos
všemocného panstva.
Plody ruské literatury osmnáctého věku nalé-
zají v panu Haumantovi velmi přísného soudce.
Trediakovsky, Lomonosov a j. jsou pouhými na-
podobiteli. Poplrá jich individualní původnost
nepřipisuje jim jiné důležitosti, než že přispěli
do jisté míry ku vytříbení jazyka spisovného. Illu
strace v textu i mimo text jsou dřevoryty z doby
většinou velmi zajímavé.
Jindřich Hantich.
Z cizích revul-
* Cestovatel Sven Hedin nastoupil znovu cestu
do Tibetu. Anglické úspěchy pomohou i cestovateli
do svatého města dalajlamova.
* V »Globu« zajímavé zprávy o svate bní
kvasu pohřebním u Huculů.
* V »Das litt. Echo« studie o novém dramati
Karla Hauptmanna »Die Austreibung«. Žena
démon ovládající muže, hlavní motiv. Opět v Krko-
nošsku.
* Ve Wilhelmshagenu zemřela německá básnířka
Klára Müllerova Z povolání žurnalistka, pod-
ryla své zdraví novinářskou činností. Sociální the-
mala volila pro své básně. Viděli v ní budoucí bá-
snířku proletariatu. Mimo své sbírky (hl. Sturmlieden
von Meer) vydala aulobiogrefický román »Ich be-
kenne...« Poslední léta byla provdána za maliře
Mr. Penn.
Bibliograňie.
* J. K. Hraše: Láska k vlasti. S předehrou
Na bojišti. Třetí, opravené vydání. Za 70 hal.
Nákladem Fr. Bačkovského v Praze.
Obsah z krvavého dramatu r. 1866. Na hranici
českokladské dvě děti české jsou svědky bitvy
ošetřují raněného pruského důstojníka. Za dobrý
skutek nemine jich odměna. Čelba pro děli, místy
až překypujicí výlevy t. zv. úřadního vlastenectví.
* Jonathan Swilt: Gulliverovy cesty. I. D
Liliputu. Čessé vydání upravil B. Klika. Se 22
vyobrazeními, (Matice mládeže sv. 3.) Nákladem
Šimáčka v Praze.
Knižka požívá světového jména už od r. 1726
přeložena snad do všech jazyků evropských. Nové
české jeji vydání jest důkladně opraveno. I pro
čtenáře dospělé skyla četbu poutavou trefnými šlehy
do slabin lidské společnosti
#14
alto_textblock
#14
Národní hospodář.
#15
alto_textblock
#15
Zvýšení manipulačních poplatků na stát-
ních drahách. Jak jsme již obšírně sdělili, chystá
se vláda zvýšiti manipulační poplatky ve stát-
ních drahách a podnítiti stejný postup drah sou-
kromých. Zvýšení toto má býti náhradou za
projektované zvýšení tarifů dopravních, proli
kterému se ozval důrazný odpor a které ovšem
v dané situaci, kdy hlavní výnosné trati se na-
lezají v rukou soukromých společnosti a kdy
stát chystá se opět nastoupiti cestu postátňování.
jest znemožněno. Projektované zvýšení manipu-
lačních poplatků — a moment tento zvláště jest
podnětem odporu bezprostředně interessovaných
kruhů — jest opatřením tím nespravedlivějším,
že jim postižena bude zvláště doprava blizká.
Povahou manipulačního poplatku vyloučena již
předem možnost differencování a tak utrpí hlavně
doprava, která obmezuje se na místa blizká.
Srovnáme-li platné sazby a projektované při-
rážky, dostaneme tento obraz:
Rychlozboží donavacní projektovaná celkem
haléřů za 100 kg
obyčejné . . . . 16
8
snížené . . . . . 8
6
zvláště snížené . . 8
6
závěrové zboži . . 12
8
třída tarifová I. . .8
6
„ II. . . 8
nákladová voz. tř. A. 8
» . » B. 8
„
. C.8
speciální tarif I. . .8
» » II. .8
„ » III.
výjimečný tarif I. .
» II..
„
„ » IIl a)
„ » III.b)
III. e)s
1
Jak již řečeno, má býti zvýšení toto provedene
bez ohledu na vzdálenost, kterou zboží urazí
tak že bude doprava zatížena stejnou měrou
i při vzdálené i blízké dopravě. Dle toho ne-
dostane se blízké dopravě výhod žádných. Ale
právě differenciace v tomto směru by se tím
více doporučovala, poněvadž nutno při dopravě
na blízké vzdálenosti bráti zření i na soutěž
dopravy po nápravě, které opatření zvyšovací
tedy prospěje. V Německu také právě z těchto
příčin zavedeno rozlišování manipulačních po-
platků dle vzdálenosti (do 100 km). Mimo to
nečiní vládní projekt naprosto žádného ohledu
mezi malými a velikými zásilkami. Také co do
zboží nečiní se naprosto žádného rozdílu
má tedy vládním opatřením býti postižena ve-
škerá doprava. A přece by speciálně zásilky
uhelné zasluhovaly zření (zvláště uhlí pro účely
průmyslové), protože zdražením dopravy uhel-
né utrpěti může soutěžnost našeho průmyslu.
Již dnes vyskytají se nerovnosti (jak uvádime
z „N. W. Tagbl.“) mezi dopravou uhlí na se-
verní dráze a drahách státních. Dráha prvá
vybírá manipulační poplatek 6 hal. za 100 k
a v revíru uhelném 4 hal. (tedy 40 hal. za 1 1);
státní dráhy vybírají poplatek 8 (resp. 80) hal.
Tento poplatek má býti nadále zvýšen 2 hal.,
tedy na 1 K u 1 t. Rozdíly poplatků těchto na
státních drahách vybíraných, a na soukromých
drahách předepsaných, budou opatřením vlád-
ním jen přiostřeny. Ovšem: vláda slibuje, že
— pohne i soukromé dráhy k opatření podob-
nému, ježto prý zvýšení platů, zřízencům po-
volené, bude je nutiti, aby se ohlížely po no-
vých zdrojích příjmových. Zvýší-li soukrom
dráhy důsledkem toho manipulační poplatky
#16
alto_textblock
#16
24
14
14
18
14
12
12
10
#17
alto_textblock
#17
10
#20
alto_textblock
#20
své na úroveň poplatků těchto na drahách stát-
ních, budou opět jen přiostřeny rozdíly ta-
rifní. Z toho všeho patrno tedy jen toto: před
pronikavým provedením sestátnění soukromých
drah neměla vláda vůbec přistupovati k jaké-
koli opravě i manipulačních poplatků i doprav-
ních sazeb. Ovšem: v druhém směru (t. j. co
do dopravních sazeb) ohlašuje vláda zatím, že
chce setrvati na daném stavu a že nebude
tarify zvýšovati dotud, dokud ne-
budou hlavní soukromé dráhy po-
státněny. Co znamená ale toto ohlášené
stanovisko in praxi? Odpor, který sl
ozývá s německé strany proti po-
státnění drah, dostane tim jen no-
vého podnětu, a protože průmyslu a ob-
chodu bude záležeti na tom, aby zůstalo ale-
spoň při daněm stavu, stane se hnuti proti se-
státnění jen pronikavější. A tak zdá se, že vlá-
da svým prohlášením o eventuální úpravě ta-
rifů teprve po sestátnění drah soukromých chce
čeliti hnutí sestátňovacímu a chce takto po-
hodlně zbýti se povinnosti dostáti svým slibům
v této příčině. Pan Gautsch nechce patrně —
a opět jen z ohledů na německo-nacionální
směry a proudy — slavnostně odvolati sliby uči-
něné a volí tuto cestu. Málo správnou a málo
vhodnou. A tak ohlašuje nám projekt zvýšiti
manipulační poplatky současně i odsunutí
akce sestátňovací a s tím i konečné
nastoupení účelné jednotné dopravní politiky.
Vzhledem k novému období obchodních smluv,
které přinese nám pronikavé zvýšení cel v Ně-
mecku a kdy více než jinde jevila se potřeba
účelně vývozní tarifni politiky, jest tento pří-
znak tím smutnější a tím více zarmucující. Za-
tím co Německo se chystá k nové a cíle vě-
domé obchodní politice, zůstane u nás v plat-
nesti starý systém, zůstane v platnosti přes to,
že i úprava poměru k Uhrám přímo nuti k to-
mu, aby stát konečně ovládnul dopravní tepnu
rakousko-uherskou: společnost státní dráhy
a sloučil roztržené své sítě, východní a západ-
ní, sestálněním severní dráhy císaře Ferdi-
nanda. Takovéto jsou výsledky sebevědomě
ohlášené nové a silné železniční politiky pana
Gautsche. Průmyslu a obchodu má býti sice
uvaleno na krk zvýšení manipulačních po-
platků, ale účelné dopravní politiky, které jest
více než jindy potřebí, se jim dostati nemá ...
Vývoz zvýšením poplatků manipulačních
sice postižen býti nemá, ale i ten utrpí zvýše-
ním manipulačních poplatků pro dovoz surovin
a potřeb výrobních. Zvýšení poplatků
řečených má býti záhy provedeno. Nyni
bude otázka uvedená předmětem porad státn
železniční rady a nutno vyčkati jejího jednání.
Že ale sotva ministerstvo želez-
nic upustí od tohoto projektu,
leží při našich poměrech na bíle
dni. Náš obchod a průmysl čeká tedy nové
břímě. Jako vždy v dobách rozhodných. ..
K otázcs kartelní. Zajímavý — a po známýc
poradách německého spolku pro sociální politiku tím
zajimavější — pamětní spis předložil státní tajemník
německý Posadowsky říšskému sněmu německé říše
Pamětní spis tento obsahuje velmi cenný materiálo
většině německých kartelů. „Jako konečný výslodek
nutno konstatovati, ze většina svazů projevila ochiot
ke sdělenm; hlavně platí lo o velikých svazech, ktere
byly sUodem veřejného zájmu na př. ocelářský a že-
ležářský kartel. Nicméně nelze nepoznali snahy po-
dávati pokud možno nejméně zpráv. Dvacet svazů
přes opčtnou připomínku vůbec neodpovědělo, asi 5o
odmítlo podrobné zprávy. Důvodem toholo stanovisk
bylo — jak uváděno — že valná hromada odepřela
zpráv nebo vydání stanov: anebo že svaz není kar-
telem. Tato odpověď došla i při výslovném zdůvodnění
že svaz jest pouhým sdružením cenovým při obme
zení výroby. Ze 358 svazů ve zprávě uvedených při-
padá na:
průmysl uhlářský . . . . . . 19 svazů
„
železářský . . . . . 62
„ kovů . . . . . . . 11
„
chemický. . . . . . 46,
» textilní . . . . . . 31
kožní . . . . . . . 6
dřeva . . . . . . . 5
» papíru . . . . . . . 6
» skla . . . . . . . 10
» cihel . . . . . . . 132
» zemin a kamení . . . 27
» hlíny . . . . . . . 4
» potravinný . . . . . 17
» elektrolechnický . . . 2
» jiný . . . . . . . 7
Co do hospodářského významu vynikají kartely báň-
ského a chemického průmyslu, což vyjádřeno i pevnou
jich organisací. Pozorujeme-li karlely s hlediska doby
jich založení, seznáme, že většina kartelů, nehled
k několika sdružením, jež povstala již v letech šede-
sátých a sodmdesátých (syndíkát bílých plechů, ka-
liový, bromový a p), založena po r. 1880. Zprávy
v tom směru nejsou sice úplny, nicměně možno kon-
statovati i z daných sdělení, že hnutí do r. 1895 zvolna
a stejnoměrně roste, pak ale mocněji se vyvíjí a do
stupuje vrcholního bodu r. 1903 a 1904.
Počet kartelů založených roku 1904 převyšuje ve-
škerá předchozí léta. V tento rok provedena tak změna
organisace průmyslu železářského, založen svaz oce-
lářský, znovu upraven hornoslezský ocelářský svaz,
takže není bez podstaty tvrzení, že charakterislickou
známkou r. 1904 bylo zakládání svazů. Dle citovaného
spisu zůčastněno na kartelech spisem uváděných as
12.000 závodů, při čemž nepočítány četné cihelnyi
ktoré organisovány ve zvláštních svazech. Co do roz-
měrů, velikosti a výkonnosli stojí daleko na prvém
místě kartely háňské a chemické. Co do stanoviska
státní správy ke kartelům, praví spis pouze: „Říšská
správa sledovala pozorně po léta hnutí kartelní a in-
fermovala se dle možnosti o činnosti některých svazů
Při tom vyskylly se vzhledem k rychlému rozmachu
hnutí soustřeďovacího zvláště v posledních letech po-
chybnosti o tom, jsou-li říšské správě příslušící opráv-
nění dostatečna, aby získáno bylo polřebného rozhledu
po vzniku, organisaci a působnosti jednotlivých sdru-
žení. Protože dle daného stavu zákonodárného jest
ponecháno úplně kartelům na vůli, chtějí-li po
drobnosti takové udati a záleží na svazu,
pokud tak chce učiniti, zjištěno spisem
tímto současně, až kam ochota tato jde. V roku 1905
se hnutí kartelní dle všech známek zastavilo. Dáno
lo tím, že účastníci nastoupili dráhu vedoucí ke stru-
stování.
K české podnikavosti. K našemu článku o stat
stice hnědouhelné těžby, dochází nás tento hlas z obe-
censlva: Z posledních statistických dat uveřejněných
v nedělním vydání vašeho ct. listu patrno, jak se
vzmáhá německé vlastnictví v uhel-
ných dolech mosteckých. Téměř devět de-
setin hnědouhelných dolů jest již úplně v rukách ně-
meckých kapitalistů. Bohužel, že proti tomu mají naše
podnikatelské kruhy málo iniciativy, a že téměř ne-
#21
alto_textblock
#21
Zástavní listy české hyp. banky 5%
4%
„
„
„ , 312
Základní úpisy české zem. banky 40
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ . » (v K) 40
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4
„ . . (v K) 4
Žel. . „ „ ,
4
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
4 %
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 40
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
»
„ . „ „ 4 %
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy . . , 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41,
„ . , „ „ 4 %
„ „ hal. zem. banky 41/,
„ . . 4%
Kom. dl. úpisy . . . 4 %
Železnič. . » » » 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„
„ „ „ 49%
. Rak.uherské banky 49%
. Dolnorak. byp. ústavu 4%
„ 34/2
Kom. dl. úp. . . . 4 9%
,, , 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 4 9%.
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 9%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 00
Dubnová , ,
(ve stř.) 4.2 e
Květnová , , (v pap.) 4 9%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 41%
„ investiční » . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . a
Česká zajišťovací banka . . .»
»
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost
První česká rafl. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
#22
alto_textblock
#22
tečně přihlížejí, jak rok za rokem roste německý
kapitál a tím německá síla v naší zemi. A přeca
máme dnes dosti prostředků a sil, že bychom mohl
pozornost věnovati tomuto důležitému a výnosnému
průmyslovému odvětv“ a to tím spíše, že by každá
práce v tomto oboru podniknutá musila býti odměněna
výtěžkem. Sama obrovská cifra vývozu hnědého uhli
do Saska jasně mluví o velikosti uhelného obchodu;
a bylo by jen s prospěchem pro národní naši věc
i pro náš kapitál, kdyby interes našich peněžníků dříva
se probudil, než bude — pozd
#23
alto_textblock
#23
Trhy peněžní.
#24
alto_textblock
#24
Pražská bursa.
#25
alto_textblock
#25
V Praze, 30. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula klidně a uskutečněny závěrky
červencové renty za K 99 821/, zlaté rakouské renty
za K 118.10 a akciové strojírny Daňkovy za K 472.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 247.—, České banky Union K 247.—, České
společnosti pro průmysl cukerní K 150.—, Zajišťovací
banky K 258.— peníze.
Otliciální záznamy znějí;
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 30. listopadu. (Závěrečné úřadní
kursy.)
580.—
Ivovskočernovická
Květnová renta . 99 80
662 50
spol. st. dr. rak.-ub.
únorová . . 100.79
118 25
jižní dráha . .
červenc. . . 99.80
štyrsko-hr.-köfl. . 460.—
100 70
říjnová .
severní dráha . 5660.—
rakouská » zlatá 118.—
rak. severozáp. dr. 428 —
99 85
1 kor.
pardubická dráha 413.50
113 75
uherská » zlatá
polabská dráha . 446.—
95.30
„ kor.
česká sev. dráha . 362.—
91.—
rak. invest. renta
buštěhradská A . 3110.—
uher. » »
1114.—
»
B
490 zást. listy Hyp.
—.—
pražsko - duchcov.
banky král. č..
duchcov.« podmok —.—
31/20 zást. 1. Hyp.
ústecko-tepl. dr. . 2280. —
banky král č. .
1012.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
750.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
363.—
turecká tabák. rež
4% žel. dl. úpisy
578.—
rak. zbrojovka
Žem. banky kr.č.
—.—
Rudolfova hut
státní losy 1860
518.—
alpská montan. sp.
po 500 zl. ..
157 50
522. 25
rým.-muráň. spol
po 100 zl. -
189 50
520.—
státní losy 1864
—.—
Poldina huť . .
2555.—
472 50
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst.
—.—
česká montan. sp.
527 —
vídeň. l. komun.
465.—
Daněk
158.75
tisské losy . ..
272.—
západočeská uhl.
turecké losy
146 50
severočeská ubl.
rak.uh. banka.
1635.—
mostecka uhl. sp
rak. úvěrní ústav
667.—
673.50
vídeň, stavební sp
316 50
—.—
b. anglo-rakouská
565.50
hirtenberské ..
992.—
vídeňská unionka
440. —
Schodnica
620.—
b. pro zetné rak.
776 50
haličsko-karpalské
705.—
uh. úvěrní banika
565.—
pešťska vagonka.
575.—
bank. jednota.
1072.—
devisa německa . 117. 63
r. úsl. pro úv. poz
pařížska . 95.55
Česká průmyslová
» curyšská . 95.42
417 —
banka . . . .
„ londýnska 240. 10
roln. úvěr. banka 384 75
dvacetifrank . . 19 15
česká b. Union . —.—
Živnost. banka . —.— marka papírova . 117. 63
253 25
králodvor. cement. 932.— rubi
Chabosť trhu báňského a další klosání na trhu
pelrolejářském vesměs tisnilo.
Eskontní sazby 4/4. 44 procenta.
k. Z Vídně, 33. listopadu. [1eefgr. »Nár. Listů «.)
Denní bursa. Ačkoliv dojem německé korunní
řeči byl prohlášením předsedy německé říšské sně-
movny opětně sesílen, panovala na dnešní burse
klidná a přívětivá nálada, protože posuzována byla
uherská situace příznivěji. Teprve na konci před-
běžné bursy smýšlení ochablo. Na polední burse
došlo k prodejům v alpinkách a sice ve velkém
množství. Tyto prodeje byly vykládány exlerní spa-
kulací a způsobily, že kurs akcií klesl asi o 10 K.
Také celkové smýšlení se následkem toho rozladilo.
Kromě toho došly také z Ruska nepříznivé zprávya
měly v zápětí, že jednotlivé hodnoty ve šraňku,
zvláště oboje petrolejářské papíry, znovu klesly.
Nové potvrzení pověstí o dalších nepokojích na
Kladně působilo nepříznivě zejmena na akcie pražsko-
železářské. Oboje kreditky, akcie bankovního spolku,
eskomptní banky, bodenkreditky, unionky a dopositní
banky se seslabily. Akcie státní dráhy, lombardky.
polabské, severní dráhy a ústecko-teplické klesly.
Alpinky klesly okroulile o 12 K, pražsko-železářské
o 50 K, karpatky o 25 K, Schodnice o 35 korun.
Trh k ukládání byl velmi dobře upevněn. — Na
eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 41/2% až
4/ua 0.
x. Z Vídně, 30. listop. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 667.25, po —.— —.-
uherské kreditky 777.—, anglobanka 317.—, bankovní
jednota 566.—, unionka 556 75, länderbanka 440 75,
#27
alto_textblock
#27
86 05
#28
alto_textblock
#28
100.——
#29
alto_textblock
#29
94.50
#30
alto_textblock
#30
99.75
#31
alto_textblock
#31
99 75
#35
alto_textblock
#35
Peníze] Zboží
#36
alto_textblock
#36
103.—
#37
alto_textblock
#37
100.—
94. 60
100 75
99.75
99. 75
#38
alto_textblock
#38
99.75
#39
alto_textblock
#39
99 75
#40
alto_textblock
#40
9975
#41
alto_textblock
#41
99.75
#42
alto_textblock
#42
1002
#43
alto_textblock
#43
100.—
#44
alto_textblock
#44
99.45
#45
alto_textblock
#45
39.50
100.—
100 70
99 35
100.65
28 75
#46
alto_textblock
#46
98.50
#47
alto_textblock
#47
98 15
#48
alto_textblock
#48
100 70
#49
alto_textblock
#49
98.75
100.1
99.90
94.50
#50
alto_textblock
#50
99.80
#51
alto_textblock
#51
94.50
100.—
81.85
100.70
100 70
99 80
99 80
118.05
99 80
91.10
.—
217.—
417.—
258.—
560.—
386 —
—.—
522.—
440.—
247.—
600.—
471.—
—
—.-
150.—
638 —
400.—
—.—
520.—
2550
—.—
250.—
#52
alto_textblock
#52
104.—
95 60
101.75
100.25
100.25
#53
alto_textblock
#53
100 60
#54
alto_textblock
#54
100.25
#55
alto_textblock
#55
100.25.
#56
alto_textblock
#56
100.25
#57
alto_textblock
#57
100.75
#58
alto_textblock
#58
101.25
#59
alto_textblock
#59
100.30
#60
alto_textblock
#60
100.40
101.—
101.70
100. 35
101.20
99 75
99..50
99.10
101.70
99 75
101 15
100 90
94.60
100.80
94.75
101.—
82.85
100.90
100.90
100.—
99 95
118.20
100.—
91.30
—.—
248.—
419.—
264.—
562.—
368.—
—.—
530.—
—.—
455.—
#61
alto_textblock
#61
100.50
#62
alto_textblock
#62
248.—
#63
alto_textblock
#63
620.—
#64
alto_textblock
#64
474.—
#65
alto_textblock
#65
—. —
#66
alto_textblock
#66
—.—
160.—
658 —
—.—
—.—
526.—
2570
—.—
265.—